Kontinentální šelf - Historie editací

Sysop: ++

2022-05-02T15:31:17Z

← Starší verze		Verze z 2. 5. 2022, 15:31
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~Image~~:Continental shelf.png\|thumb\|~~350px~~\|~~{{legenda~~\|~~#CB9866\|sediment}} {{legenda\|#996633\|skála}} {{legenda~~\|~~#663300~~\|~~příkrov}}~~]]	+	[[Soubor:Continental shelf blank.png\|thumb\|300px\|Kontinentální šelf]]
		+	[[Soubor:Continental shelves.png\|thumb\|250px\|Kontinentální šelf na mapě světa]]
	'''Kontinentální (pevninský) šelf''' neboli '''pevninský práh''' je označení pro okrajovou část [[kontinent]]u, která volně pokračuje pod [[moře\|mořskou]] hladinu.		'''Kontinentální (pevninský) šelf''' neboli '''pevninský práh''' je označení pro okrajovou část [[kontinent]]u, která volně pokračuje pod [[moře\|mořskou]] hladinu.

-	Definice šelfu ve světě není jednotná, okraje šelfu se nejčastěji uvažují jako místa, kde mírný sklon dna (0°07´) přechází ve sklon podstatně větší (kolem 5°). V minulosti se jako okraj uvažovala [[hloubnice]] 200 m, dnes se hloubka nebere v potaz, důležité jsou geologické a geomorfologické vlastnosti.	+	Definice šelfu ve světě není jednotná, okraje šelfu se nejčastěji uvažují jako místa, kde mírný sklon dna (0°07´) přechází ve sklon podstatně větší (kolem 5°). V minulosti se jako okraj uvažovala [[hloubnice]] 200 metrů, dnes se hloubka nebere v potaz, důležité jsou geologické a geomorfologické vlastnosti.

	== Vlastnosti šelfu ==		== Vlastnosti šelfu ==
-	Šířka šelfu je velmi rozdílná, od několika kilometrů až po ~~1300~~ km. Stejně tak rozdílná je i hloubka šelfových oblastí, která se pohybuje od 55 m ([[Patagonský šelf]]) po 500 m na pobřeží [[Kanada\|Kanady]] či [[Antarktida\|Antarkidy]]. Průměrná hloubka šelfů je kolem 130 m.	+	Šířka šelfu je velmi rozdílná, od několika kilometrů až po 1 300 km. Stejně tak rozdílná je i hloubka šelfových oblastí, která se pohybuje od 55 m ([[Patagonský šelf]]) po 500 m na pobřeží [[Kanada\|Kanady]] či [[Antarktida\|Antarkidy]]. Průměrná hloubka šelfů je kolem 130 metrů.

	Okraj šelfu může být proti pevninskému svahu ohraničen tektonicky (pacifické pobřeží [[Amerika\|Ameriky]]), [[korálový útes\|korálovými útesy]] (v tropických a subtropických částech světového oceánu), [[solný diapir\|solnými diapiry]] ([[Mexický záliv]]), může být formován glaciální erozí a akumulací (v polárních oblastech) či tvořen říčními náplavy ([[říční delta\|deltovými]] sedimenty).		Okraj šelfu může být proti pevninskému svahu ohraničen tektonicky (pacifické pobřeží [[Amerika\|Ameriky]]), [[korálový útes\|korálovými útesy]] (v tropických a subtropických částech světového oceánu), [[solný diapir\|solnými diapiry]] ([[Mexický záliv]]), může být formován glaciální erozí a akumulací (v polárních oblastech) či tvořen říčními náplavy ([[říční delta\|deltovými]] sedimenty).

Sysop: 1 revizi

2014-02-13T10:50:59Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 2. 2014, 10:50

Sysop: 1 revizi

2009-11-10T21:00:43Z

1 revizi

Nová stránka

[[Image:Continental shelf.png|thumb|350px|{{legenda|#CB9866|sediment}} {{legenda|#996633|skála}} {{legenda|#663300|příkrov}}]]
'''Kontinentální (pevninský) šelf''' neboli '''pevninský práh''' je označení pro okrajovou část [[kontinent]]u, která volně pokračuje pod [[moře|mořskou]] hladinu.

Definice šelfu ve světě není jednotná, okraje šelfu se nejčastěji uvažují jako místa, kde mírný sklon dna (0°07´) přechází ve sklon podstatně větší (kolem 5°). V minulosti se jako okraj uvažovala [[hloubnice]] 200 m, dnes se hloubka nebere v potaz, důležité jsou geologické a geomorfologické vlastnosti.

== Vlastnosti šelfu ==
Šířka šelfu je velmi rozdílná, od několika kilometrů až po 1300 km. Stejně tak rozdílná je i hloubka šelfových oblastí, která se pohybuje od 55 m ([[Patagonský šelf]]) po 500 m na pobřeží [[Kanada|Kanady]] či [[Antarktida|Antarkidy]]. Průměrná hloubka šelfů je kolem 130 m.

Okraj šelfu může být proti pevninskému svahu ohraničen tektonicky (pacifické pobřeží [[Amerika|Ameriky]]), [[korálový útes|korálovými útesy]] (v tropických a subtropických částech světového oceánu), [[solný diapir|solnými diapiry]] ([[Mexický záliv]]), může být formován glaciální erozí a akumulací (v polárních oblastech) či tvořen říčními náplavy ([[říční delta|deltovými]] sedimenty).

Podle [[mezinárodní právo|mezinárodního práva]] má nad zdroji v kontinentálním šelfu právo stát, který šelfu přiléhá. Celkově šelfy zabírají 8 % dna [[světový oceán|světového oceánu]]. Kdyby došlo k připočtení rozlohy šelfů k rozloze kontinentů, byl by poměr zastoupení zemského povrchu na 35 % (kontinenty tvoří 29,2%).

Využití šelfu je v centru pozornosti [[oceánografie]] z důvodu, že se zde nachází zásoby mnoha nerostných surovin (hlavně [[ropa]] a [[zemní plyn]], dále rýžoviska různých minerálů, ložiska fosforitů apod.). Šelfové oblasti jsou místy tradičního [[rybolov]]u a jsou zde i možnosti pro energetické využití moří.

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Kössl
| jméno = Roman
| příjmení2 = Chábera
| jméno2 = Stanislav
| titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie
| vydavatel = Jihočeská univerzita
| místo = České Budějovice
| rok = 1999
| isbn = 80-7040-348-9
| kapitola =
| strany = 19
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Kvasil
| jméno = B. a kolektiv
| titul = Malá československá encyklopedie, VI. svazek Š-Ž
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1984
| isbn =
| kapitola =
| strany = 26
| jazyk =
}}

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Oceánografie]]
[[Kategorie:Hydrosféra]]
[[Kategorie:Geomorfologie]]