Kontinentální kůra - Historie editací

Sysop: ++

2024-10-29T16:03:20Z

← Starší verze		Verze z 29. 10. 2024, 16:03
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Erdkruste-i~~.~~jpg~~\|thumb\|1) kontinentální kůra. 2) oceánská kůra. 3) astenosféra]]	+	[[Soubor:Continental and oceanic crust.png\|thumb\|250px\|1) kontinentální kůra 2) oceánská kůra 3) astenosféra]]
-	[[Soubor:North america craton nps.gif\|~~right~~\|250px\|Ukázka kontinentální kůry a její rozlohy.]]	+	[[Soubor:North america craton nps.gif\|thumb\|250px\|Ukázka kontinentální kůry a její rozlohy.]]
-	'''Kontinentální kůra''' je částí zemské kůry, která je vyvinuta pod pevninami, její spodní hranicí je [[Conradova diskontinuita]]. Tato je však obtížně sledovatelná, neboť není souvisle vyvinutá a mívá i charakter pozvolného přechodu. Z fyzikálního hlediska je oblastí, ve které se podélné seizmické vlny šíří [[rychlost]]í nižší než 6,2 km/s. Podle metamorfního modelu zemské kůry patří ke k.k. též [[bazalt]]ová nebo [[gabro]]vá vrstva společně s metamorfity granulitové [[facie]] (s rychlostí šíření [[seismická vlna\|vln]] mezi 6,5-7,2 km/s). Při tomto pojetí je pak spodní hranicí [[Mohorovičičova diskontinuita]]. Kontinentální kůra má oproti [[oceánská kůra\|oceánské kůře]] výrazně větší mocnost – průměrně 35 km, ale extrémy dosahují hodnot až 90 km.	+	'''Kontinentální kůra''' je částí zemské kůry, která je vyvinuta pod pevninami, její spodní hranicí je [[Conradova diskontinuita]]. Tato je však obtížně sledovatelná, neboť není souvisle vyvinutá a mívá i charakter pozvolného přechodu. Z fyzikálního hlediska je oblastí, ve které se podélné seizmické vlny šíří [[rychlost]]í nižší než 6,2 km/s. Podle metamorfního modelu zemské kůry patří ke k.k. též [[bazalt]]ová nebo [[gabro]]vá vrstva společně s metamorfity granulitové [[facie]] (s rychlostí šíření [[seismická vlna\|vln]] mezi 6,5-7,2 km/s). Při tomto pojetí je pak spodní hranicí [[Mohorovičičova diskontinuita]]. Kontinentální kůra má oproti [[oceánská kůra\|oceánské kůře]] výrazně větší mocnost – průměrně 35 km, ale extrémy dosahují hodnot až 90 km.
	Hustota kontinentální kůry je menší než v případě kůry oceánské a pohybuje se okolo 2,8 g.cm<sup>-3</sup>, což je nejspíše jedním z důvodů, proč vystupuje kontinentální kůra nad oceánskou kůru. Z celkové rozlohy [[Země]] zabírají kontinenty jen asi 29%, ale s oblastmi kontinentální kůry zatopené vodou v [[kontinentální šelf\|šelfových]] oblastech a kontinentálními svahy, tvoří celkem 41% zemského povrchu.		Hustota kontinentální kůry je menší než v případě kůry oceánské a pohybuje se okolo 2,8 g.cm<sup>-3</sup>, což je nejspíše jedním z důvodů, proč vystupuje kontinentální kůra nad oceánskou kůru. Z celkové rozlohy [[Země]] zabírají kontinenty jen asi 29%, ale s oblastmi kontinentální kůry zatopené vodou v [[kontinentální šelf\|šelfových]] oblastech a kontinentálními svahy, tvoří celkem 41% zemského povrchu.
	Dominantě je tvořena kontinentální kůra [[vápenato-alkalická řada\|vápenato-alkalickou řadou]], která se projevuje v podobě [[dacit\|dacitů]] a [[diorit\|dioritů]]. Průměrná nadmořská výška kontinentálních oblastí je 870 [[m n. m.]], ale vlivem [[denudace]] a eroze dochází k postupnému zarovnávání a snižování nadmořské výšky. Oproti tomu působí srážky litosférických desek, které formují [[pohoří]] či pásemná pohoří.		Dominantě je tvořena kontinentální kůra [[vápenato-alkalická řada\|vápenato-alkalickou řadou]], která se projevuje v podobě [[dacit\|dacitů]] a [[diorit\|dioritů]]. Průměrná nadmořská výška kontinentálních oblastí je 870 [[m n. m.]], ale vlivem [[denudace]] a eroze dochází k postupnému zarovnávání a snižování nadmořské výšky. Oproti tomu působí srážky litosférických desek, které formují [[pohoří]] či pásemná pohoří.

Sysop: 1 revizi

2014-02-13T11:48:07Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 2. 2014, 11:48

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T16:29:15Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Erdkruste-i.jpg|thumb|1) kontinentální kůra. 2) oceánská kůra. 3) astenosféra]]
[[Soubor:North america craton nps.gif|right|250px|Ukázka kontinentální kůry a její rozlohy.]]
'''Kontinentální kůra''' je částí zemské kůry, která je vyvinuta pod pevninami, její spodní hranicí je [[Conradova diskontinuita]]. Tato je však obtížně sledovatelná, neboť není souvisle vyvinutá a mívá i charakter pozvolného přechodu. Z fyzikálního hlediska je oblastí, ve které se podélné seizmické vlny šíří [[rychlost]]í nižší než 6,2 km/s. Podle metamorfního modelu zemské kůry patří ke k.k. též [[bazalt]]ová nebo [[gabro]]vá vrstva společně s metamorfity granulitové [[facie]] (s rychlostí šíření [[seismická vlna|vln]] mezi 6,5-7,2 km/s). Při tomto pojetí je pak spodní hranicí [[Mohorovičičova diskontinuita]]. Kontinentální kůra má oproti [[oceánská kůra|oceánské kůře]] výrazně větší mocnost – průměrně 35 km, ale extrémy dosahují hodnot až 90 km.
Hustota kontinentální kůry je menší než v případě kůry oceánské a pohybuje se okolo 2,8 g.cm-3, což je nejspíše jedním z důvodů, proč vystupuje kontinentální kůra nad oceánskou kůru. Z celkové rozlohy [[Země]] zabírají kontinenty jen asi 29%, ale s oblastmi kontinentální kůry zatopené vodou v [[kontinentální šelf|šelfových]] oblastech a kontinentálními svahy, tvoří celkem 41% zemského povrchu.
Dominantě je tvořena kontinentální kůra [[vápenato-alkalická řada|vápenato-alkalickou řadou]], která se projevuje v podobě [[dacit|dacitů]] a [[diorit|dioritů]]. Průměrná nadmořská výška kontinentálních oblastí je 870 [[m n. m.]], ale vlivem [[denudace]] a eroze dochází k postupnému zarovnávání a snižování nadmořské výšky. Oproti tomu působí srážky litosférických desek, které formují [[pohoří]] či pásemná pohoří.
== Rozdělení kontinentální kůry ==
Vertikálně se kontinentální kůra dělí na:
* svrchní kůra - 10 až 15 km - tvořena je převážně [[sediment]]y, [[metamorfit]]y, [[granit]]y a [[bazalt]]y. Tzv. granitová vrstva je typická pro pevninský typ kůry.
* spodní kůra - je charakterizována [[ultrabazické složení|ultrabazickým složením]].
Horizontálně se na kontinentálních deskách dají vyčlenit tyto oblasti:
* štítové oblasti - jedná se o nejstarší jádrové oblasti kontinentů. Jedná se o [[eroze|erozí]] vypreparované oblasti hlubších [[magma]]tických [[pluton]]ů, které se dříve nacházely v hlubinách Země.
* platformové oblasti - jsou to oblasti kontinentů, které jsou překryty druhotným výlevem lávového proudů. Ten má obvykle mocnost jen několik metrů, ale k výlevu dochází na ploše, která řádově zaujímá několik tisíc až milionů m2. Jedná se o rozsáhlé oblasti.
* pásemná pohoří - oblasti probíhajícího horotvoří ([[orogeneze]]), např. [[Alpy]]. Mladá alpínská pohoří mají největší mocnost kůry (Himálaj až 80 km), prekambrické štíty 35-40 km. V oblasti [[Česká vysočina|Českého masívu]] je 30-38 km, v Podunajské nížině jen 28 km. Růst mocnosti kůry v mladých pohořích je způsoben zejména narůstáním bazaltové vrstvy.
== Chemické složení ==
Složení kontinentální kůry je přibližně ''58% [[Oxid křemičitý|SiO2]], 16% [[Oxid hlinitý|Al2O3]], 8% [[oxid železnatý|FeO]], 7% [[oxid vápenatý|CaO]], 5% [[Oxid hořečnatý|MgO]], 3% [[oxid sodný|Na2O]], 1,5% [[Oxid draselný|K2O]]'' ([[hmotnostní procento]]).
== Vznik kontinentální kůry ==
Nejasnosti ohledně prvotního vzniku kontinentální kůry panují do dneška a mnohé nejasnosti a spory jsou stále živé.
== Související články ==
* [[oceánská kůra]]
* [[Pangea]]
* [[desková tektonika]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Desková tektonika]]
[[Kategorie:Litosféra]]