http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=KorporaceKorporace - Historie editací2026-05-05T23:35:02ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Korporace&diff=1769100&oldid=prevSysop: + NEW2020-09-03T12:28:52Z<p>+ NEW</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Korporace''' (odvozeno od [[Latina|lat.]] slova ''corpus'' – tělo) je právnický subjekt ([[právnická osoba]]), který – přestože je tvořen více osobami – má z pohledu práva status osoby samostatné. Jako taková má vlastní [[právní osobnost]], nemá ale klasicky chápanou [[svéprávnost]], [[právní jednání|právně jednají]] za ni osoby fyzické, zejména tzv. [[statutární orgán]]y, které ji zastupují.<ref>§ 161–167 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“.</ref> Jako sdružení osob je odlišná od sdružení majetku ([[fundace]]), ačkoli též vzniká kvůli dosažení nějakého cíle. Liší se také od volného sdružení osob, [[societa|společnosti]] nebo [[tichá společnost|tiché společnosti]], protože ty jsou jen [[závazek|obligačním]] poměrem, samostatnými právnickými osobami nejsou. Vnitřní poměry korporace se pravidelně řídí jejími vlastními [[Stanovy|stanovami]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
Korporace je nejstarší druh právnické osoby, znalo ji už [[římské právo]], a to jako ''universitates personarum'', neboli sdružení osob. Od té doby se také korporace dělí na [[Soukromé právo|soukromoprávní]], což byly různé spolky (''collegia''), a [[Veřejné právo|veřejnoprávní]], kterým byl především sám [[Starověký Řím|římský stát]], kromě něho ale i města (''civitates'') a obce (''vici'').<br />
<br />
Ke vzniku soukromoprávních spolků, např. řemeslnických cechů, kněžských sborů nebo pohřebních bratrstev (''collegia funeraticia''), zpočátku postačovala dohoda zakládajících osob (minimálně tří podle zásady ''tres faciunt collegium'', tři tvoří společnost) a vypracování stanov, povolení potřeba nebylo. Až později se koncem republiky začalo vyžadovat, aby stanovy schválil [[Římský senát|senát]] nebo císař, pak šlo o spolek dovolený (''collegium licitum''), kterému náležela korporační práva, jinak o spolek nedovolený (''collegium illicitum''), který jako samostatná osoba práva vystupovat nemohl. Stanovy pak musely obsahovat účel spolku, určení jeho orgánů a toho, zda půjde o ''universitas ordinata'' se zvláštním řídícím orgánem nebo o ''universitas inordinata'' s valnou hromadou všech členů.<ref>J. Kincl, V. Urfus, M. Skřejpek: ''Římské právo''. Praha : C. H. Beck, 1995, ISBN 80-7179-031-1, s. 80–81.</ref><br />
<br />
Mezi veřejnoprávní korporace se kromě státu a obcí později začaly počítat i [[Kraj (územní jednotka)|kraje]] a [[okres]]y, také státem uznané náboženské společnosti (vyjma [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]]) a [[Univerzita|univerzity]].<ref>Korporace. In ''Ottův slovník naučný''. Praha : J. Otto, 1899, svazek 14, s. 854.</ref> [[Všeobecný zákoník občanský]] se zmiňoval o soukromoprávních korporacích nepřímo a také je rozlišoval na společnosti dovolené, které požívaly zpravidla stejných práv jako fyzické osoby, a na společnosti nedovolené, jež byly zakázány zvláštními zákony nebo které se příčily bezpečnosti, veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.<ref>§ 26 císařského patentu č. 946/1811 ř. z., všeobecný zákoník občanský.</ref><br />
<br />
== Veřejnoprávní korporace ==<br />
{{Podrobně|Veřejnoprávní korporace}}<br />
Veřejnoprávní korporace je založena na členském principu a jde o sdružení osob, které bylo založeno na základě [[zákon]]a a kterému byla svěřena pravomoc plnit vymezené úkoly [[Veřejná správa|veřejné správy]]. Může jít jak o územní veřejnoprávní korporace ([[Obec|obce]] a [[Kraje v Česku|kraje]]), tak o veřejnoprávní korporace osobní, jako jsou různé profesní komory (např. [[Česká advokátní komora|advokátní komora]] nebo [[Česká lékařská komora|lékařská komora]]).<br />
<br />
== Soukromoprávní korporace ==<br />
V českém právu jsou soukromoprávní korporace upraveny poměrně komplexně [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanským zákoníkem]] ve smyslu [[soukromé právo|soukromoprávních]] právnických osob založených na členském principu. Jsou pojímány jako sdružení osob, tedy tvořené více osobami. Přesto jsou připuštěny i jednočlenné korporace, dovoluje-li to však výslovně zákon<ref>§ 210 a § 211 odst. 1 OZ.</ref> (pouze u kapitálových obchodních společností<ref>§ 11 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“.</ref>). Na členství v korporaci je kladen důraz, nejenže je členům stanovena povinnost chovat se vůči korporaci čestně, ale klesne-li jejich počet pod stanovenou mez a není-li zjednána náprava, [[soud]] korporaci i bez návrhu zruší.<ref>§ 211 odst. 2 a § 212 OZ.</ref><br />
<br />
V rámci korporací jsou zvláště upraveny [[Spolek|spolky]], založené za účelem dosažení nějakého společného zájmu nevýdělečné povahy,<ref>§ 214 odst. 1 a § 217 odst. 1 OZ.</ref> [[společenství vlastníků jednotek|společenství vlastníků bytových jednotek]]<ref>{{Citace monografie<br />
| příjmení = Dvořák<br />
| jméno = Jan<br />
| příjmení2 = Švestka<br />
| jméno2 = Jiří<br />
| příjmení3 = Zuklínová<br />
| jméno3 = Michaela<br />
| spoluautoři = a kol.<br />
| titul = Občanské právo hmotné 1. Obecná část<br />
| vydavatel = Wolters Kluwer<br />
| místo = Praha<br />
| rok = 2013<br />
| vydání = 1<br />
| strany = 269<br />
| isbn = 978-80-7478-326-5<br />
}}</ref> a [[obchodní korporace]], což mohou být [[obchodní společnost]]i {{Nowrap|(osobní s majetkovým ručením společníků a kapitálové bez tohoto ručení)}} nebo [[družstvo|družstva]].<ref>§ 1 odst. 1 ZOK.</ref><br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Veřejnoprávní korporace]]<br />
* [[Nadnárodní korporace]]<br />
* [[Korporativismus]]<br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
{{Flickr|Corporations}}{{Commonscat|Corporations}}{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Formy právnických osob]]</div>Sysop