http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=KosmosKosmos - Historie editací2026-08-04T07:58:33ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kosmos&diff=527566&oldid=prevSysop: 1 revizi2014-02-12T21:25:19Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 12. 2. 2014, 21:25</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kosmos&diff=527565&oldid=prevSysop: Nahrazení textu2011-04-10T10:18:25Z<p>Nahrazení textu</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><br />
[[Soubor: Macrobius, universe with the earth in the centre.jpg|thumb|200 px|<center> Ptolemaiovský Vesmír <br /> (francouzský rukopis Macrobia, kolem 1150) </center>]] <br />
'''Kosmos''' (κόσμος) je [[řečtina|řecké]] slovo, které ještě u Homéra znamenalo ozdobu, šperky a odtud i ozdobenou nebo nalíčenou osobu, zejména ženu (odtud dnešní [[kosmetika]]). Později se význam rozšířil na všechno, co je uspořádané, upravené, řádné. Řecký filosof Pythagoras byl patrně první, kdo tímto výrazem označil svět, [[vesmír]]. Vyjádřil tím své přesvědčení, že právě pozoruhodné uspořádání je charakteristické pro svět, v němž žijí lidé, na rozdíl od nerozlišeného prvotního [[chaos]]u, "temné propasti", kde se žádné tvary nevyskytují.<br />
V pozdějším běžném užití (například v [[Nový zákon|Novém zákoně]]) znamená ''kosmos'' prostě (viditelný) svět, případně [[vesmír]]. I ten se totiž ve starověkých představách vyznačuje právě uspořádáním, oddělením nebe a Země, dne a noci, pravidelností nebeských pohybů a podobně. Pro Řeky ovšem zahrnoval ''kosmos'' nejen lidi, ale také bohy. Slovo ''kosmos'' pak použili překladatelé [[Bible]] jako označení pro stvořený svět, "tento svět", oddělený od svého Stvořitele, který sám součástí ''kosmu'' není.<ref>R. Brague, ''La sagesse du monde. Histoire de l'expérience humaine de l'univers''. Paris: Fayard 1999.</ref> <br />
[[Soubor: Ptolemaicsystem-small.png|thumb|200 px|<center> Schéma ptolemaiovského kosmu (1533) </center>]] <br />
V pojmu ''kosmos'' jako uspořádání byla zahrnuta i představa, že svět a vesmír je v prostoru omezený a konečný, že má určitý tvar. To umožnilo představu "onoho světa", který si pak mnozí představovali také jako jakýsi prostor, i když mimo tento svět. Starověkou představu, že ''kosmos'' je v prostoru omezený a v čase neomezený (Aristotelés), už pozdější [[židovství]] nahradilo představou světa, který stvořením začal, a tedy jednou také skončí. To je hlavní téma starověké i středověké [[apokalyptika|apokalyptiky]], očekávání konce světa. <br />
Od pozdního středověku (Mikuláš Kusánský) se objevují úvahy o prostorově nekonečném nebo aspoň neomezeném Vesmíru a v renesanci (Giordano Bruno) se k tomu připojila starověká řecká představa Vesmíru nekonečného v čase, pro niž se opět používal pojem ''kosmos''.<ref>A. Koyré, ''Od uzavřeného světa k nekonečnému Vesmíru''. Praha 2004. </ref> Na této představě nekonečného ''kosmu'', mimo nějž už nemůže nic být, stála klasická věda 19. století a postupně ovládla i běžné představy. V průběhu 20. století se ve vědě objevila nejprve relativistická představa Vesmíru sice bez hranic, nicméně nikoli nekonečného, a potom i myšlenka "[[Velký třesk|Velkého třesku]]", tedy absolutního časového počátku Vesmíru, která navozovala i představu "konce", například tak zvané "[[tepelná smrt|tepelné smrti]]". Hlavní proud současné [[kosmologie]] tak váhá mezi představou Vesmíru jako jedinečné a neopakovatelné události (i když v trvání mnoha miliard let) a představou opakovaných expanzí a zhroucení. <br />
Někteří myslitelé 20. století (např. [[Max Scheler]]) si uvědomili původní význam slova ''kosmos'' a užívali je ve snaze zdůraznit, že člověk v něm má své místo, že není "sám v nekonečném a lhostejném Vesmíru" ([[Jacques Monod]]). Slovo ''kosmos'' (s odvozeninami kosmický a [[kosmonaut]]) zažilo jistou renesanci ve druhé polovině 20. století, kdy mělo - zejména v sovětské propagandě - zveličit význam letů do prostoru s překonáním [[gravitace]]. <br />
== Související články ==<br />
* [[Kosmologie]]<br />
* [[Vesmír]]<br />
* [[Velký třesk]]<br />
* [[Kosmonautika]]<br />
== Literatura ==<br />
* A. Koyré, ''Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru''. Praha: Vyšehrad, 2004. <br />
* M. Scheler, ''Místo člověka v kosmu''. Praha: Academia 1968<br />
* J. Grygar, ''Vesmír jaký je''. Praha: Mladá fronta 1997<br />
* J. Grygar - L. Kalašová, ''Země ve Vesmíru''. Praha 1983<br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]<br />
[[Kategorie:Kosmologie]]</div>Sysop