Sysop: 1 revizi

2014-02-12T21:20:19Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 2. 2014, 21:20

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-13T12:38:03Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox region|
| úřední název = Қостанай облысы<br /> Костанайская область
| vlajka =
| znak =
| mapa umístění = Kost obl.png
| Součást státu ={{vlajka a název|Kazachstán}}
| Forma administrativní jednotky = [[oblast]]
| Dělení jednotky = 12 [[okres]]ů
| rozloha = 196 000
| obyvatel = 908 700
| hustota = 4,6
| jazyk = [[ruština]], [[kazaština]]
| náboženství =
| národnosti = [[Rusové]] 41,9%, [[Kazaši]] 33,4%
| hlavní město = [[Kostanaj]]
| titul představitele = [[Akim]]
| představitel =
| zkratka = [[ISO 3166-2:RU|KZ-KUS]]
| předvolba =
| čas = +6
}}
'''Kostanajská oblast''' ({{vjazyce2|kk|''Қостанай облысы''}}, {{vjazyce2|ru|''Костанайская область''}}) je [[kazašské oblasti|oblast]] na severu [[Kazachstán]]u v povodí horního toku řeky [[Tobol (řeka)|Tobol]]. Byla založena v r [[1936]] v rámci [[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazašské SSR]] pod jménem ''Kustanajská oblast''. V letech [[1962]]-[[1964|64]] byla součástí [[Celinný kraj|Celinného kraje]]. V roce [[1996]] byla přejmenována na ''Kostanajskou oblast''. Má rozlohu 196 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Má 908 000 ([[2005]]) obyvatel a nachází se v ní 4 města a 12 sídel městského typu. Je rozdělena na 12 administrativních okresů. Hlavním městem je [[Kostanaj]].
== Poloha ==
Oblast hraničí se čtyřmi oblastmi ''Kazachstánu'' ([[Akťubinská oblast|Akťubinskou]] na jihozápadě, [[Karagandská oblast|Karagandskou]] na jihovýchodě, [[Akmolská oblast|Akmolskou]] na východě a [[Severokazašská oblast|Severokazašskou]] na severovýchodě) a třemi oblastmi [[Rusko|Ruska]] ([[Orenburská oblast|Orenburskou]] na západě, [[Čeljabinská oblast|Čeljabinskou]] na severozápadě a [[Kurganská oblast|Kurganskou]] na severu).
Oblast leží v [[Zauralí]] ve [[step]]ní zóně. Velká část oblasti se nachází na [[Turgajská planina|Turgajské]] a [[Zauralská planina|Zauralské planině]] s prudkými svahy a [[Rokle (geomorfologie)|rokle]]mi, které se střídají s úžlabinami a širokými dolinami. Největší z nich jsou [[Turgajská úžlabina]] protáhnutá ze severu na jih podél řeky [[Ubagan (řeka)|Ubagan]] a řetězu jezer a západněji hluboko zařezaná dolina řeky ''Tobol''. Severozápadní část oblasti zaujímají roviny a výběžky předhůří [[Ural]]u. Na severovýchod se sklání [[Předturgajská rovina]] (jihozápadní část [[Západosibiřská rovina|Západosibiřské roviny]]) s nadmořskými výškami 120 až 150 m s plochým reliéfem a množstvím mělkých jezer.
== Nerostné bohatství ==
Nachází se zde nerostné bohatství, především [[železná ruda]] (těžba magnetických rud – [[Sokolovskoe Sabraiskoe]] a [[Kačarskoe]] a hnědých oolitových rud – [[Ajatská železnorudná oblast]] a [[Lisakovské naleziště]]). Dále zse zde těží [[bauxit]] ([[Hornotobolská bauxitová oblast|Hornotobolská]] a [[Uoaganská bauxitová oblast]]), [[nikl]] a [[Titan (prvek)|titan]]. Velké jsou rovněž zásoby nerudných nerostů azbestu ([[Džetygara]]) a [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]] (jezero [[Kušmurun]]).
== Klima ==
Klima je ryze kontinentální s horkým, suchým létem a chladnou zimou s malým množstvím sněhu. Průměrná teplota v červenci 18 až 19 [[stupeň Celsia|°С]] na severu a 21 až 22 °С na jihu a v lednu -18 až -19 °С na severu a -17 °С na jihu. Charakteristické jsou silné [[vítr|větry]] s vysokou teplotou vzduchu ([[suchověje]] - ''суховеи'') a [[pylové bouře]], v zimě [[chumelenice]]. Množství [[srážky|srážek]] za rok je 300 až 350 [[Metr#Milimetr|mm]] na severu a 240 až 280 mm na jihu s maximem v létě a prudkým kolísáním během roku.
== Vodní zdroje ==
Říční síť je řídká. Jediná významná [[řeka]] je [[Tobol (řeka)|Tobol]] ([[povodí]] [[Ob]]u), která teče z výběžků jižního ''Uralu''. Levé [[přítok]]y na území oblasti jsou [[Syntasty]], [[Ajat]] a [[Uj (Tobol)|Uj]] (po hranici s ''Kurganskou oblastí'' ''Ruska'') a pravý přítok je ''Ubagan''. Hladiny všech řek na jaře prudce stoupají (90 až 95 % ročního průtoku) a v létě klesají a některé části řek se rozpadají na oddělené tůně. K zadržení povodňové vody byly postaveny [[přehradní nádrž|přehrady]] a [[hráz (stavba)|hráze]]. Nachází se zde v kotlinách mnoho [[jezero|jezer]] jak sladkovodních ([[Alabota]], [[Kojbagar]], [[Sarykol]], [[Bozšakol]], [[Teniz]]), tak slaných ([[Aksuat]], [[Kušmurun]], [[Žaksy-Alakol]], [[Sarymoin]], [[Sarykopa]]), ve kterých je hodně vody na jaře a v létě téměř vysychají.
== Půdy a flóra ==
V severní části jsou [[černozem]]ě (40 % rozlohy), které jsou částečně pokryté [[kavyl vláskovitý|kavylo]]-[[tráva|travnatým]] stepním porostem. Ten se na severu střídá s [[lesostep]]í s [[bříza]]mi, [[osika]]mi a [[borovice|borovými]] [[háj]]i. Na jihu jsou kaštanové půdy a nevelké borové háje na [[písek (materiál)|písčitých]] půdách ([[Naurzumská stepní rezervace]], [[Amankaragajský bor]]). V okolích řek jsou luční a keřovité porosty a na březích jezer [[rákos obecný|rákosí]]. Lesem je pokrytá plocha 143 000 ha.
== Fauna ==
Vyskytuje se zde [[vlk|vlci]], [[liška obecná (šelma)|lišky]], [[srna|srny]], [[jezevec|jezevci]], [[zajíc polní|zajíci polní]] a [[zajíc sněžný|sněžní]] mající průmyslový význam a malí [[hlodavci]]. Z [[ptáci|ptáků]] jsou to ve stepi [[skřivan sibiřský|skřivani]] a [[jeřáb (pták)|jeřábi]] v křoví a hájích [[tetřev]]i, [[datel|datli]], [[bělokur rousný|bělokuři]], [[koroptev polní|koroptve]], [[sýkora parukářka|sýkorky]] a mnoho vodních ptáků na jezerech.
== Literatura ==
{{VSE|Кустанайская область}}
== Externí odkazy ==

{{commonscat|Qostanay Province}}{{Kazachstán}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kazašské oblasti]]
[[Kategorie:Kostanajská oblast| ]]

Kostanajská oblast - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu