Kostel Panny Marie pod řetězem - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2015-11-28T18:06:19Z

+ Vylepšení

Sysop: + Výrazné vylepšení

2015-11-28T18:03:44Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 28. 11. 2015, 18:03
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Kostel Panny Marie pod Retezem.jpg\|thumb\|Kostel Panny Marie pod řetězem]]	+	[[Soubor:Kostel Panny Marie pod Retezem.jpg\|thumb\|230px\|Kostel Panny Marie pod řetězem]]
-	'''Kostel [[Maria (matka Ježíšova)\|Panny Marie]] pod řetězem''' ('''konce mosta''' zní plný název s archaickým přídomkem podle oficiálního webu <ref>http://www.maltezskyrad.cz/o_kostele.html</ref>) je [[torzo]] nedokončeného středověkého [[Maltézský řád\|maltézského]] chrámu a kostel vybudovaný v prostoru jeho zamýšleného [[kněžiště]]. Společně se sousedními budovami [[Johanitská komenda (Malá Strana)\|malostranské maltézské komendy]] je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie	+	'''Kostel [[Maria (matka Ježíšova)\|Panny Marie]] pod řetězem''' ('''konce mosta''' zní plný název s archaickým přídomkem podle oficiálního webu)<ref>http://www.maltezskyrad.cz/o_kostele.html</ref> je [[torzo]] nedokončeného středověkého [[Maltézský řád\|maltézského]] chrámu a kostel vybudovaný v prostoru jeho zamýšleného [[kněžiště]]. Společně se sousedními budovami [[Johanitská komenda (Malá Strana)\|malostranské maltézské komendy]] je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=150936		\| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=150936
	\| datum přístupu = 2011-02-13		\| datum přístupu = 2011-02-13
Řádka 7:		Řádka 7:

	== Historie ==		== Historie ==
-	[[Soubor:Kostel Panny Marie pod ~~řetězem~~.jpg\|thumb\|Nádvoří s průčelím dnešního kostela. Vpravo [[kvádříkové zdivo]] jižní lodi románské baziliky.]]	+	[[Soubor:Kostel Panny Marie pod retezem-2014-03.jpg\|thumb\|230px\|Nádvoří s průčelím dnešního kostela. Vpravo [[kvádříkové zdivo]] jižní lodi románské baziliky.]]
-	Johanitská (maltézská) [[komenda]] na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 Vladislavem II. a byla umístěna k patě tehdy postaveného ~~[[Juditin most\|~~Juditina mostu]]. Johanité do roku 1182 vybudovali [[Románská architektura\|románskou]] [[Bazilika\|baziliku]] Panny Marie, trojlodní s [[Transept\|příčnou lodí]], v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána [[hradba]]mi s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál [[Biskupský dvůr (Praha)\|biskupského dvora]].	+	Johanitská (maltézská) [[komenda]] na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 Vladislavem II. a byla umístěna k patě tehdy postaveného Juditina mostu. Johanité do roku 1182 vybudovali [[Románská architektura\|románskou]] [[Bazilika\|baziliku]] Panny Marie, trojlodní s [[Transept\|příčnou lodí]], v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána [[hradba]]mi s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál [[Biskupský dvůr (Praha)\|biskupského dvora]].

	Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v 1. polovině 14. století, možná po získání prostředků odprodejem majetku získaného od zrušených [[Řád templářů\|templářů]]. Kněžiště muselo již stát v roce 1378, kdy bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský [[portikus]] a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. V roce 1420 byl kostel vypálen husity. Znovu byl opravován po požáru v roce 1503.		Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v 1. polovině 14. století, možná po získání prostředků odprodejem majetku získaného od zrušených [[Řád templářů\|templářů]]. Kněžiště muselo již stát v roce 1378, kdy bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský [[portikus]] a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. V roce 1420 byl kostel vypálen husity. Znovu byl opravován po požáru v roce 1503.
Řádka 15:		Řádka 15:

	== Popis ==		== Popis ==
-	[[Soubor:Kostel Panny Marie pod ~~řetězem, interiér~~.jpg\|~~náhled~~\|~~Interiér: hl.~~ oltář se Škrétovým obrazem, vlevo vyřezávaná kazatelna, vpravo socha ~~R. Colloreda~~, v popředí barokní lavice.]]	+	[[Soubor:Kostel Panny Marie pod retezem-2014-05.jpg\|thumb\|230px\|Hlavní oltář se Škrétovým obrazem, vlevo vyřezávaná kazatelna, vpravo socha, v popředí barokní lavice.]]
	Na západní straně do [[Maltézské náměstí\|Maltézského náměstí]] je kamenná [[Gotická architektura\|gotická]] fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je [[portikus]]. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do [[baroko\|barokně]] upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami [[kněžiště]] původně zamýšleného gotického chrámu.		Na západní straně do [[Maltézské náměstí\|Maltézského náměstí]] je kamenná [[Gotická architektura\|gotická]] fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je [[portikus]]. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do [[baroko\|barokně]] upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami [[kněžiště]] původně zamýšleného gotického chrámu.

Řádka 61:		Řádka 61:
	\| spoluautoři=et al.		\| spoluautoři=et al.
	}}		}}
		+	== Velká Galerie ==
		+	* '''[[:Kategorie:Kostel Panny Marie pod řetězem září 2014\|Mnoho fotografií Kostela Panny Marie pod řetězem]]'''
	== Souřadnice ==		== Souřadnice ==
	{{geo cz\|50\|5\|12\|14\|24\|24}}		{{geo cz\|50\|5\|12\|14\|24\|24}}

Sysop: + Nový článek...MOJE fotky budou následovat

2015-11-28T17:11:33Z

+ Nový článek...MOJE fotky budou následovat

Nová stránka

[[Soubor:Kostel Panny Marie pod Retezem.jpg|thumb|Kostel Panny Marie pod řetězem]]
'''Kostel [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] pod řetězem''' ('''konce mosta''' zní plný název s archaickým přídomkem podle oficiálního webu <ref>http://www.maltezskyrad.cz/o_kostele.html</ref>) je [[torzo]] nedokončeného středověkého [[Maltézský řád|maltézského]] chrámu a kostel vybudovaný v prostoru jeho zamýšleného [[kněžiště]]. Společně se sousedními budovami [[Johanitská komenda (Malá Strana)|malostranské maltézské komendy]] je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=150936
| datum přístupu = 2011-02-13
| vydavatel = Monumnet.npu.cz
}}</ref>

== Historie ==
[[Soubor:Kostel Panny Marie pod řetězem.jpg|thumb|Nádvoří s průčelím dnešního kostela. Vpravo [[kvádříkové zdivo]] jižní lodi románské baziliky.]]
Johanitská (maltézská) [[komenda]] na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 Vladislavem II. a byla umístěna k patě tehdy postaveného [[Juditin most|Juditina mostu]]. Johanité do roku 1182 vybudovali [[Románská architektura|románskou]] [[Bazilika|baziliku]] Panny Marie, trojlodní s [[Transept|příčnou lodí]], v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána [[hradba]]mi s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál [[Biskupský dvůr (Praha)|biskupského dvora]].

Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v 1. polovině 14. století, možná po získání prostředků odprodejem majetku získaného od zrušených [[Řád templářů|templářů]]. Kněžiště muselo již stát v roce 1378, kdy bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský [[portikus]] a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. V roce 1420 byl kostel vypálen husity. Znovu byl opravován po požáru v roce 1503.

Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně [[Baroko|barokní]] obnovu zahájil Carlo Lurago. Vrcholně barokní úpravy převorství za účasti Thomas Haffeneckera a Bartolomeo Scottiho se již kostela zásadně netýkaly, byl v té době vyměněn hlavní oltář a pořízen nový, sv. Jana Nepomuckého. Po roce 1830 byl ještě doplněna [[Novogotika|novogotická]] vrchní část portiku (zábradlí s [[fiála]]mi, [[cimbuří]]).

== Popis ==
[[Soubor:Kostel Panny Marie pod řetězem, interiér.jpg|náhled|Interiér: hl. oltář se Škrétovým obrazem, vlevo vyřezávaná kazatelna, vpravo socha R. Colloreda, v popředí barokní lavice.]]
Na západní straně do [[Maltézské náměstí|Maltézského náměstí]] je kamenná [[Gotická architektura|gotická]] fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je [[portikus]]. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do [[baroko|barokně]] upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami [[kněžiště]] původně zamýšleného gotického chrámu.

Hlavní loď je doplněna dvěma vedlejšími kaplemi a [[Kruchta|kruchtou]] v západní části. Hlavní oltář je vrcholně [[baroko|barokní]] s obrazem [[Karel Škréta|Karla Škréty]] zobrazující ''[[Madona|madonu]] žehnající johanitům v [[Bitva u Lepanta|bitvě u Lepanta]]'', který byl přenesen z původního staršího oltáře. Z dalšího vybavení např. v kapli [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] je obraz ''Kristova křtu'' od [[Antonín Stevens|Antonína Stevense]], obraz ''Svatý Václav připíjí sv. archandělu Michaelovi'' od [[Jan Jiří Heinsch|jana Jiřího Heinsche]], z řezbářských prací to jsou [[kazatelna]] s [[Reliéf (sochařství)|reliéfy]] [[církevní otcové|církevních otců]] a johanitů dobývajících [[Jeruzalém]] či vyřezávané raně barokní lavice.

V kostele jsou pohřbeni mj. různí významní členové řádu. Pozornost zaslouží:
* [[Pískovec|pískovcový]] náhrobník maltézského právníka G. E. Wiederhallera (zemřel 1690) s reliéfem [[Vzkříšení]]
* reliéfní deska s F. Tenngnagela zobrazeného jako rytíře v brnění, 1624, [[slivenec]]ký [[mramor]]
* reliéfní deska Jana Metycha z Čečova (zemřel 1610), [[komorník]]a Rudolfa II. a stavitele [[Palác Metychů z Čečova|nedalekého paláce]], [[slivenec]]ký [[mramor]]
* pomník (socha) Rudolfa Colloreda-Wallsee, velitele pražské obrany za švédské obléhání Prahy v roce 1648 od Emanuela Maxe, kol. 1850, bílý [[Carrara|cararrský]] [[mramor]]

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| jméno = Pavel
| příjmení = Vlček
| spoluautoři = a kol.
| rok = 1999
| titul = Umělecké památky Prahy. Malá Strana
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| isbn = 80-200-0771-7
| počet stran = 686
| strany = 68-75
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Vlček | jméno = Pavel
| příjmení2 = Sommer | jméno2 = Petr
| příjmení3 = Foltýn | jméno3 = Dušan
| titul = Encyklopedie českých klášterů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 1997
| počet stran = 782
| kapitola =
| strany = 457-461
| isbn = 80-85983-17-6}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Poche | jméno = Emanuel
| titul = Praha středověká: čtvero knih o Praze: architektura, sochařství, malířství, umělecké řemeslo.
| vydavatel = Panorama
| místo = Praha
| rok = 1983
| počet_stran = 780
| strany = 100,102,279
| spoluautoři=et al.
}}
== Souřadnice ==
{{geo cz|50|5|12|14|24|24}}
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.maltezskyrad.cz/o_kostele.html Kostel Panny Marie] na stránkách řádu maltézských rytířů

{{Commonscat|Kostel Panny Marie pod řetězem}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kostely pražské arcidiecéze|Panna Maria pod řetězem]]
[[Kategorie:Kulturní památky v Praze]]
[[Kategorie:Kostely zasvěcené Panně Marii v Česku|Panna Maria pod řetězem]]

← Starší verze		Verze z 28. 11. 2015, 18:06
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Kostel Panny Marie pod Retezem.jpg\|thumb\|230px\|Kostel Panny Marie pod řetězem]]		[[Soubor:Kostel Panny Marie pod Retezem.jpg\|thumb\|230px\|Kostel Panny Marie pod řetězem]]
-	'''Kostel [[Maria (matka Ježíšova)\|Panny Marie]] pod řetězem''' ('''konce mosta''' zní plný název s archaickým přídomkem podle oficiálního webu)<ref>http://www.maltezskyrad.cz/o_kostele.html</ref> je [[torzo]] nedokončeného středověkého [[Maltézský řád\|maltézského]] chrámu a kostel vybudovaný v prostoru jeho zamýšleného [[kněžiště]]. Společně se sousedními budovami [[Johanitská komenda (Malá Strana)\|malostranské maltézské komendy]] je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie	+	'''Kostel [[Maria (matka Ježíšova)\|Panny Marie]] pod řetězem''' ('''konce mosta''' zní plný název s archaickým přídomkem podle oficiálního webu)<ref>http://www.maltezskyrad.cz/o_kostele.html</ref> je [[torzo]] nedokončeného středověkého [[Maltézský řád\|maltézského]] chrámu a kostel vybudovaný v prostoru jeho zamýšleného [[kněžiště]]. Společně se sousedními budovami [[Johanitská komenda (Malá Strana)\|malostranské maltézské komendy]] je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=150936		\| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=150936
	\| datum přístupu = 2011-02-13		\| datum přístupu = 2011-02-13
Řádka 10:		Řádka 10:
	Johanitská (maltézská) [[komenda]] na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 Vladislavem II. a byla umístěna k patě tehdy postaveného Juditina mostu. Johanité do roku 1182 vybudovali [[Románská architektura\|románskou]] [[Bazilika\|baziliku]] Panny Marie, trojlodní s [[Transept\|příčnou lodí]], v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána [[hradba]]mi s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál [[Biskupský dvůr (Praha)\|biskupského dvora]].		Johanitská (maltézská) [[komenda]] na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 Vladislavem II. a byla umístěna k patě tehdy postaveného Juditina mostu. Johanité do roku 1182 vybudovali [[Románská architektura\|románskou]] [[Bazilika\|baziliku]] Panny Marie, trojlodní s [[Transept\|příčnou lodí]], v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána [[hradba]]mi s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál [[Biskupský dvůr (Praha)\|biskupského dvora]].

-	Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v 1. polovině 14. století, možná po získání prostředků odprodejem majetku získaného od zrušených [[Řád templářů\|templářů]]. Kněžiště muselo již stát v roce 1378, kdy bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský [[portikus]] a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. V roce 1420 byl kostel vypálen husity. Znovu byl opravován po požáru v roce 1503.	+	Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v první polovině 14. století, možná po získání prostředků odprodejem majetku získaného od zrušených [[Řád templářů\|templářů]]. Kněžiště muselo již stát v roce 1378, kdy bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský [[portikus]] a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. V roce 1420 byl kostel vypálen husity. Znovu byl opravován po požáru v roce 1503.

	Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně [[Baroko\|barokní]] obnovu zahájil Carlo Lurago. Vrcholně barokní úpravy převorství za účasti Thomas Haffeneckera a Bartolomeo Scottiho se již kostela zásadně netýkaly, byl v té době vyměněn hlavní oltář a pořízen nový, sv. Jana Nepomuckého. Po roce 1830 byl ještě doplněna [[Novogotika\|novogotická]] vrchní část portiku (zábradlí s [[fiála]]mi, [[cimbuří]]).		Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně [[Baroko\|barokní]] obnovu zahájil Carlo Lurago. Vrcholně barokní úpravy převorství za účasti Thomas Haffeneckera a Bartolomeo Scottiho se již kostela zásadně netýkaly, byl v té době vyměněn hlavní oltář a pořízen nový, sv. Jana Nepomuckého. Po roce 1830 byl ještě doplněna [[Novogotika\|novogotická]] vrchní část portiku (zábradlí s [[fiála]]mi, [[cimbuří]]).
Řádka 18:		Řádka 18:
	Na západní straně do [[Maltézské náměstí\|Maltézského náměstí]] je kamenná [[Gotická architektura\|gotická]] fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je [[portikus]]. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do [[baroko\|barokně]] upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami [[kněžiště]] původně zamýšleného gotického chrámu.		Na západní straně do [[Maltézské náměstí\|Maltézského náměstí]] je kamenná [[Gotická architektura\|gotická]] fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je [[portikus]]. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do [[baroko\|barokně]] upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami [[kněžiště]] původně zamýšleného gotického chrámu.

-	Hlavní loď je doplněna dvěma vedlejšími kaplemi a [[Kruchta\|kruchtou]] v západní části. Hlavní oltář je vrcholně [[baroko\|barokní]] s obrazem [[Karel Škréta\|Karla Škréty]] zobrazující ''[[Madona\|madonu]] žehnající johanitům v ~~[[Bitva u Lepanta\|~~bitvě u Lepanta]]'', který byl přenesen z původního staršího oltáře. Z dalšího vybavení např. v kapli [[Jan Křtitel\|Jana Křtitele]] je obraz ''Kristova křtu'' od [[Antonín Stevens\|Antonína Stevense]], obraz ''Svatý Václav připíjí sv. archandělu Michaelovi'' od [[Jan Jiří Heinsch\|jana Jiřího Heinsche]], z řezbářských prací to jsou [[kazatelna]] s [[Reliéf (sochařství)\|reliéfy]] [[církevní otcové\|církevních otců]] a johanitů dobývajících [[Jeruzalém]] či vyřezávané raně barokní lavice.	+	Hlavní loď je doplněna dvěma vedlejšími kaplemi a [[Kruchta\|kruchtou]] v západní části. Hlavní oltář je vrcholně [[baroko\|barokní]] s obrazem [[Karel Škréta\|Karla Škréty]] zobrazující ''[[Madona\|madonu]] žehnající johanitům v bitvě u Lepanta'', který byl přenesen z původního staršího oltáře. Z dalšího vybavení např. v kapli [[Jan Křtitel\|Jana Křtitele]] je obraz ''Kristova křtu'' od [[Antonín Stevens\|Antonína Stevense]], obraz ''Svatý Václav připíjí sv. archandělu Michaelovi'' od [[Jan Jiří Heinsch\|jana Jiřího Heinsche]], z řezbářských prací to jsou [[kazatelna]] s [[Reliéf (sochařství)\|reliéfy]] [[církevní otcové\|církevních otců]] a johanitů dobývajících [[Jeruzalém]] či vyřezávané raně barokní lavice.

	V kostele jsou pohřbeni mj. různí významní členové řádu. Pozornost zaslouží:		V kostele jsou pohřbeni mj. různí významní členové řádu. Pozornost zaslouží:
Řádka 24:		Řádka 24:
	* reliéfní deska s F. Tenngnagela zobrazeného jako rytíře v brnění, 1624, [[slivenec]]ký [[mramor]]		* reliéfní deska s F. Tenngnagela zobrazeného jako rytíře v brnění, 1624, [[slivenec]]ký [[mramor]]
	* reliéfní deska Jana Metycha z Čečova (zemřel 1610), [[komorník]]a Rudolfa II. a stavitele [[Palác Metychů z Čečova\|nedalekého paláce]], [[slivenec]]ký [[mramor]]		* reliéfní deska Jana Metycha z Čečova (zemřel 1610), [[komorník]]a Rudolfa II. a stavitele [[Palác Metychů z Čečova\|nedalekého paláce]], [[slivenec]]ký [[mramor]]
-	* pomník (socha) Rudolfa Colloreda-Wallsee, velitele pražské obrany za švédské obléhání Prahy v roce 1648 od Emanuela Maxe, kol. 1850, bílý [[Carrara\|cararrský]] [[mramor]]	+	* pomník (socha) Rudolfa Colloreda-Wallsee, velitele pražské obrany za švédské obléhání Prahy v roce 1648 od Emanuela Maxe, kol. 1850, bílý [[Carrara\|cararrský]] [[mramor]]

	== Literatura ==		== Literatura ==