Kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou) - Historie editací

Sysop: + Mapa

2019-10-01T10:27:16Z

+ Mapa

← Starší verze		Verze z 1. 10. 2019, 10:27
Řádka 4:		Řádka 4:
	\|<center>Barokní poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého</center>		\|<center>Barokní poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého</center>
	\|-		\|-
-	\| ~~<googlemap~~ width=~~320~~ height=~~300 type~~=~~normal zoom=15 lat="49.58" lon="15.941944"></googlemap>~~	+	\| {{#widget:Iframe \|url=https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1743.1471460546236!2d15.940903958331772!3d49.58018263394124!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470da006142707af%3A0x897e03817c058f4b!2sPoutn%C3%AD%20kostel%20sv.%20Jana%20Nepomuck%C3%A9ho%20na%20Zelen%C3%A9%20ho%C5%99e!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1569925353972!5m2!1scs!2scz
		+	\|width=340 \|height=320 \|border=0
		+	}}
	\|-		\|-
	\|<center>Barokní poutní kostel – pozice v Žďáru nad Sázavou</center>		\|<center>Barokní poutní kostel – pozice v Žďáru nad Sázavou</center>
Řádka 14:		Řádka 16:

	== Popis ==		== Popis ==
-	Centrální stavba [[kostel]]a i [[ambit]]ů je jednotně projektovanou a budovanou stavbou. [[Tvarosloví]] stavby je velmi minimalistické a nesmírně účinné. Spojuje barokní a gotické prvky, čímž jasně odkazuje k době, v níž žil, působil a byl umučen Jan Nepomucký. Jeho konstrukce kostela vychází z geometrie kruhu, přičemž mnohonásobně opakuje číslo pět jako odkaz na pět hvězd Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily nad tělem mrtvého světce. Dobře tak ukazuje způsob, kterým Santini obvykle konstruuje své stavby prakticky pouze za použití kružítka, přičemž buduje celou stavbu pomocí úseků kružnic, jejichž poloměrem jsou zpravidla násobky základního modulu stavby. Používá přitom určitých číslic, které mají [[ikonografie\|ikonografický]] význam. V jeho stavbách se proto často objevují čísla tři, pět, sedm, dvanáct atp. Na zelené hoře je to vedle čísla pět ještě číslo tři, které je poukazem na [[Boží Trojice\|Boží trojici]] a potom ve formě hvězd číslo šest, které je zase odkazem mariánským, mj. protože Nepomuk byl chápán i jako obzvláštní ctitel Panny Marie. Po obvodu kostela se tak střídá pět hrotitých kaplí s trojúhelníkovým půdorysem a pět kaplí oválných. Celý kostel přitom svou konstrukcí připomene řez chórem gotické katedrály a jeho opěrným systémem. Centralita kostela pak buduje vertikálu, jako určitý symbolický poukaz. Tato vertikála totiž nutně táhne pohled návštěvníků vzhůru k nebi.	+	Centrální stavba [[kostel]]a i [[ambit]]ů je jednotně projektovanou a budovanou stavbou. [[Tvarosloví]] stavby je velmi minimalistické a nesmírně účinné. Spojuje barokní a gotické prvky, čímž jasně odkazuje k době, v níž žil, působil a byl umučen Jan Nepomucký. Jeho konstrukce kostela vychází z geometrie kruhu, přičemž mnohonásobně opakuje číslo pět jako odkaz na pět hvězd Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily nad tělem mrtvého světce. Dobře tak ukazuje způsob, kterým Santini obvykle konstruuje své stavby prakticky pouze za použití kružítka, přičemž buduje celou stavbu pomocí úseků kružnic, jejichž poloměrem jsou zpravidla násobky základního modulu stavby. Používá přitom určitých číslic, které mají [[ikonografie\|ikonografický]] význam. V jeho stavbách se proto často objevují čísla tři, pět, sedm, dvanáct atp. Na zelené hoře je to vedle čísla pět ještě číslo tři, které je poukazem na [[Boží Trojice\|Boží trojici]] a potom ve formě hvězd číslo šest, které je zase odkazem mariánským, mj. protože Nepomuk byl chápán i jako obzvláštní ctitel Panny Marie. Po obvodu kostela se tak střídá pět hrotitých kaplí s trojúhelníkovým půdorysem a pět kaplí oválných. Celý kostel přitom svou konstrukcí připomene řez chórem gotické katedrály a jeho opěrným systémem. Centralita kostela pak buduje vertikálu, jako určitý symbolický poukaz. Tato vertikála totiž nutně táhne pohled návštěvníků vzhůru k nebi.
	[[Soubor:Zelená hora - oltář.jpg\|thumb\|left\|Hlavní oltář]]		[[Soubor:Zelená hora - oltář.jpg\|thumb\|left\|Hlavní oltář]]
	Ve vnitřním prostoru kostela jsou oválné obvodové kaple spojeny s ústředním válcovým prostorem užšími lomenými [[oblouk (architektura)\|oblouky]]. Ústřední prostor je zaklenut [[kopule\|kopulí]] s lunetami, která je nesena deseti [[pilíř]]i. V prvním patře jsou tribuny odpovídající přízemním kaplím a ve druhém patře je vedena kolem paty klenby desetidílná [[galerie]]. Štuková dekorace se omezuje na motivy protínajících se a přesekávaných žeber připomínajících gotické síťové klenby. Tak jako na jiných stavbách, použil i zde Santini k budování prostoru světla. Vychází přitom z barokní interpretace světla, jako symbolu Boží přítomnosti. Hovoříme proto o „sakrálním světle“. Světelné poměry interiéru kostela působí zvláštní paradox. Zatímco centrální prostor kostela je osvětlen pouze zprostředkovaně, jsou boční „ochozové“ části kostela hojně zality světlem. Toto světlo proniká do centrálního prostoru kostela lomenými oblouky umístěnými v místech, kde by správně měly být umístěny nosné pilíře. Tento paradox, ještě podtržený štukovou výzdobou která vytváří paradoxní vztah mezi stěnou a klenbou na této stěně spočívající má na návštěvníky působit dojmem, že stěna je pouhou skořápkou a stavba je vlastně budována a nesena světlem. Celý chrám pak je vlastně chápán také jako jakýsi relikviář, v němž je uložena relikvie jazyka svatého Jana Nepomuckého.		Ve vnitřním prostoru kostela jsou oválné obvodové kaple spojeny s ústředním válcovým prostorem užšími lomenými [[oblouk (architektura)\|oblouky]]. Ústřední prostor je zaklenut [[kopule\|kopulí]] s lunetami, která je nesena deseti [[pilíř]]i. V prvním patře jsou tribuny odpovídající přízemním kaplím a ve druhém patře je vedena kolem paty klenby desetidílná [[galerie]]. Štuková dekorace se omezuje na motivy protínajících se a přesekávaných žeber připomínajících gotické síťové klenby. Tak jako na jiných stavbách, použil i zde Santini k budování prostoru světla. Vychází přitom z barokní interpretace světla, jako symbolu Boží přítomnosti. Hovoříme proto o „sakrálním světle“. Světelné poměry interiéru kostela působí zvláštní paradox. Zatímco centrální prostor kostela je osvětlen pouze zprostředkovaně, jsou boční „ochozové“ části kostela hojně zality světlem. Toto světlo proniká do centrálního prostoru kostela lomenými oblouky umístěnými v místech, kde by správně měly být umístěny nosné pilíře. Tento paradox, ještě podtržený štukovou výzdobou která vytváří paradoxní vztah mezi stěnou a klenbou na této stěně spočívající má na návštěvníky působit dojmem, že stěna je pouhou skořápkou a stavba je vlastně budována a nesena světlem. Celý chrám pak je vlastně chápán také jako jakýsi relikviář, v němž je uložena relikvie jazyka svatého Jana Nepomuckého.

Sysop: + šablona FLICKR

2013-12-28T13:43:43Z

+ šablona FLICKR

← Starší verze		Verze z 28. 12. 2013, 13:43
Řádka 1:		Řádka 1:
-	{\| class="wikitable" border="1" width="~~32%~~" align="right"	+	{\| class="wikitable" border="1" width="350" align="right"
	\| [[Soubor:Zdar nad Sazavou 06.png\|frameless\|center\|280px]]		\| [[Soubor:Zdar nad Sazavou 06.png\|frameless\|center\|280px]]
	\|-		\|-
Řádka 57:		Řádka 57:


-	{{Commonscat\|Pilgrimage Church of Saint John of Nepomuk\|Kostel svatého Jana Nepomuckého}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Žďár+nad+Sázavou+UNESCO}}{{Commonscat\|Pilgrimage Church of Saint John of Nepomuk\|Kostel svatého Jana Nepomuckého}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Kostely brněnské diecéze\|Jan Nepomucký (Žďár nad Sázavou)]]		[[Kategorie:Kostely brněnské diecéze\|Jan Nepomucký (Žďár nad Sázavou)]]
	[[Kategorie:Barokní kostely v Česku\|Jan Nepomucký (Žďár nad Sázavou)]]		[[Kategorie:Barokní kostely v Česku\|Jan Nepomucký (Žďár nad Sázavou)]]

Sysop: 1 revizi

2013-10-02T17:55:42Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 10. 2013, 17:55

Sysop: + Nová kategorie

2013-01-30T21:00:39Z

+ Nová kategorie

Nová stránka

{| class="wikitable" border="1" width="32%" align="right"
| [[Soubor:Zdar nad Sazavou 06.png|frameless|center|280px]]
|-
|<center>Barokní poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého</center>
|-
| <googlemap width=320 height=300 type=normal zoom=15 lat="49.58" lon="15.941944"></googlemap>
|-
|<center>Barokní poutní kostel – pozice v Žďáru nad Sázavou</center>
|}
'''Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého''' na Zelené hoře u města [[Žďár nad Sázavou]] patří mezi nejvýznamnější stavby [[Baroko|barokního]] stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento vrcholný Santiniho výtvor byl roku [[1994]] zařazen na [[světové dědictví|seznamu světových kulturních a přírodních památek]] [[UNESCO]].

== Historie ==
Kostel byl postaven ve slohu [[barokní gotika|barokní gotiky]]. Stavba poutního kostela probíhala v letech 1719–1722 na náklad opata zdejšího [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] [[klášter]]a Václava Vejmluvy. Smyslem stavby bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce. V době vzniku stál na travnatém vršku, který [[Václav Vejmluva]] pojmenoval Zelená hora (dříve se nazýval Černý les nebo Strmá hora) podle vrchu u [[Nepomuk]]u, ze kterého Jan Nepomucký pocházel a sním i první žďárští mniši. Do nedávné doby byla stavba obklopena vysokým borovým lesem, který však byl odstraněn, aby bylo na kostel tak jako původně vidět i z velké dálky.

== Popis ==
Centrální stavba [[kostel]]a i [[ambit]]ů je jednotně projektovanou a budovanou stavbou. [[Tvarosloví]] stavby je velmi minimalistické a nesmírně účinné. Spojuje barokní a gotické prvky, čímž jasně odkazuje k době, v níž žil, působil a byl umučen Jan Nepomucký. Jeho konstrukce kostela vychází z geometrie kruhu, přičemž mnohonásobně opakuje číslo pět jako odkaz na pět hvězd Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily nad tělem mrtvého světce. Dobře tak ukazuje způsob, kterým Santini obvykle konstruuje své stavby prakticky pouze za použití kružítka, přičemž buduje celou stavbu pomocí úseků kružnic, jejichž poloměrem jsou zpravidla násobky základního modulu stavby. Používá přitom určitých číslic, které mají [[ikonografie|ikonografický]] význam. V jeho stavbách se proto často objevují čísla tři, pět, sedm, dvanáct atp. Na zelené hoře je to vedle čísla pět ještě číslo tři, které je poukazem na [[Boží Trojice|Boží trojici]] a potom ve formě hvězd číslo šest, které je zase odkazem mariánským, mj. protože Nepomuk byl chápán i jako obzvláštní ctitel Panny Marie. Po obvodu kostela se tak střídá pět hrotitých kaplí s trojúhelníkovým půdorysem a pět kaplí oválných. Celý kostel přitom svou konstrukcí připomene řez chórem gotické katedrály a jeho opěrným systémem. Centralita kostela pak buduje vertikálu, jako určitý symbolický poukaz. Tato vertikála totiž nutně táhne pohled návštěvníků vzhůru k nebi.
[[Soubor:Zelená hora - oltář.jpg|thumb|left|Hlavní oltář]]
Ve vnitřním prostoru kostela jsou oválné obvodové kaple spojeny s ústředním válcovým prostorem užšími lomenými [[oblouk (architektura)|oblouky]]. Ústřední prostor je zaklenut [[kopule|kopulí]] s lunetami, která je nesena deseti [[pilíř]]i. V prvním patře jsou tribuny odpovídající přízemním kaplím a ve druhém patře je vedena kolem paty klenby desetidílná [[galerie]]. Štuková dekorace se omezuje na motivy protínajících se a přesekávaných žeber připomínajících gotické síťové klenby. Tak jako na jiných stavbách, použil i zde Santini k budování prostoru světla. Vychází přitom z barokní interpretace světla, jako symbolu Boží přítomnosti. Hovoříme proto o „sakrálním světle“. Světelné poměry interiéru kostela působí zvláštní paradox. Zatímco centrální prostor kostela je osvětlen pouze zprostředkovaně, jsou boční „ochozové“ části kostela hojně zality světlem. Toto světlo proniká do centrálního prostoru kostela lomenými oblouky umístěnými v místech, kde by správně měly být umístěny nosné pilíře. Tento paradox, ještě podtržený štukovou výzdobou která vytváří paradoxní vztah mezi stěnou a klenbou na této stěně spočívající má na návštěvníky působit dojmem, že stěna je pouhou skořápkou a stavba je vlastně budována a nesena světlem. Celý chrám pak je vlastně chápán také jako jakýsi relikviář, v němž je uložena relikvie jazyka svatého Jana Nepomuckého.

Hlavní oltář na východní straně je umístěn do vysoké arkády. Vrchol oltáře sahá až k zábradlí galerie druhého patra. Řezby pěti andělů na hlavním oltáři (které svým počtem opět poukazují k Janu nepomuckému) a čtyři evangelisté jsou prací chrudimského sochaře Jana Pavla Čechpauera z let 1725–1727. Tři z andělů na hlavním oltáři nesou kouli (nebeskou klenbu) ozdobenou (opět) pěti hvězdami. Na kouli stojí postava sv. Jana Nepomuckého. Tato plastika je dílem [[Řehoř Theny|Řehoře Thenyho]]. Jeho prací jsou i reliéfy na nosítkách pro poutní stříbrnou sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1729 od pražského zlatníka J. Diesbacha, která se žel po roce 1784 ztratila. Volba sochařů, kteří mají blízko k dílně [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]] (Thény byl Braunovým tovaryšem) zde nebyla náhodná, neboť Santini mnohokrát spolupracoval na svých realizacích právě s Braunem, jehož sochařský jazyk mu zjevně velmi vyhovoval.

Kolem kostela byl pak vybudován na půdoryse složeném z deseti úseků kružnic prstenec ambitů, který je pročleněn pěti pětiúhelnými kaplemi a pěti branami. Střechy kaplí původně vrcholily pěti [[pylon]]y, které opět poukazovaly na význam světla a symbolizovaly věčnost. Tyto ambity s kaplemi sloužily pro poutnické modlitby i pro ochranu poutníků před nepřízní počasí. Nejen samotný kostel, ale i tento prstenec ambitů svým architektonickým řešením jasně dokládá Santiniho obrovskou architektonickou a tvůrčí potenci.

Na konci osmnáctého století areál vyhořel a reálně hrozilo jeho zničení. Naštěstí se podařilo péčí místních obyvatel areál zastřešit a tím byl zachráněn pro budoucí generace. U kostela se od 19. století rozkládá hřbitov, na kterém se již nepohřbívá a je v posledních letech stěhován tak, aby vnitřní prostor ambitů získal původní barokní podobu.

== Fotogalerie ==
<gallery>
Soubor:Zdar nad Sazavou 01.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 02.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 03.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 04.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 05.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 06.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 08.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 09.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 10.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 12.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 18.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 19.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 20.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 21.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 22.png
Soubor:Zdar nad Sazavou 23.png
</gallery>

== Literatura ==
* Kolektiv autorů. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Příprava vydání Martina Veselá, Jolana Šanderová, Martina Vítková. Telč : Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Telči, 2009. 248 s. ISBN 978-80-904240-0-5.
* ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jihozápadní Moravy : milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, 2005. ISBN 80-86559-15-7.
* HORYNA, Mojmír. J. B. Santini-Aichel – Život a dílo. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-664-3. s. 338-349.
* SEDLÁK, Jan. Jan Blažej Santini – setkání baroku s gotikou. Praha : Vyšehrad, 1987. s. 146-157.
* KALISTA, Zdeněk. Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko. Brno : Blok, 1970. 222 s.

== Externí odkazy ==
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1745 Článek na hrady.cz]
* [http://www.zamekzdar.cz/ O kostele na stránkách zámku Žďár]
* [http://www.zelena-hora.eu/ Domovská stránka]

{{Commonscat|Pilgrimage Church of Saint John of Nepomuk|Kostel svatého Jana Nepomuckého}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kostely brněnské diecéze|Jan Nepomucký (Žďár nad Sázavou)]]
[[Kategorie:Barokní kostely v Česku|Jan Nepomucký (Žďár nad Sázavou)]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Žďár nad Sázavou]]
[[Kategorie:Kostely v okrese Žďár nad Sázavou|Jan Nepomucký (Žďár nad Sázavou)]]
[[Kategorie:Moravská poutní místa|Žďár nad Sázavou]]
[[Kategorie:Maps články Multimediaexpo.cz]]