Sysop: 1 revizi

2014-02-11T22:50:04Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 11. 2. 2014, 22:50

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-16T01:27:25Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox zaniklý stát
| název = Království Jugoslávie
| originální název = Kraljevina Jugoslavija <br /> Краљевина Југославија
| rok vzniku = 1918
| rok zániku = 1945
| více před =
| před 1 = Srbské království
| před 1 vlajka = Flaf of Serbia (1882-1918).png
| před 2 = Stát SHS
| před 2 vlajka =Flag_of_the_State_of_Slovenes,_Croats_and_Serbs.png
| před info =
| více po =
| po 1 = Socialistická federativní republika Jugoslávie
| po 1 vlajka = Flag of SFR Yugoslavia.png
| po 2 =
| po 2 vlajka =
| šířka 1. sloupce =
| vlajka = Flag of the Kingdom of Yugoslavia.png
| článek o vlajce = Jugoslávská vlajka
| vlajka velikost =
| znak = Coat_of_arms_of_the_Kingdom_of_Yugoslavia.png
| článek o znaku = Státní znak Království Jugoslávie
| znak velikost =
| rámeček znak =
| hymna = Bože Pravde
| článek o hymně = Srbská hymna
| motto = Jedan narod, jedan kralj, jedna država
| článek o mottu =
| mapa = LocationKingdom of Serbs& Croats and Slovenes.png
| mapa velikost = Poloha
| hlavní město = [[Bělehrad]]
| rozloha = 247,542 km²
| nejvyšší bod =
| nejdelší řeka = [[Dunaj]]
| počet obyvatel =
| jazyky = [[Srbochorvatština]]
| národnostní složení =
| náboženství =
| státní zřízení = [[monarchie]]
| mateřská země =
| měna =
| vznik = [[1. prosinec]] [[1918]] <br /> (spojení Srbska a Státu SHS)
| zánik = [[17. duben]] [[1945]] <br /> (úředně, de facto 1941)
}}
'''Království SHS''', neboli '''Království Srbů, Chorvatů a Slovinců''' (tehdejší [[srbochorvatština|srbochorvatštinou]] ''Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca'' ([[cyrilice|cyrilicí]]) ''Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца'', [[slovinština|slovinsky]] ''Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev''), byl stát na [[Balkán]]ě, v jihovýchodní [[Evropa|Evropě]], který existoval mezi lety [[1918]]–[[1941]]/[[1945|5]]. Od [[3. říjen|3. října]] [[1929]] byl název státu '''Království Jugoslávie''' (''Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija'').
== Vznik a vývoj ==
=== Vznik ===
Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] vznikl v jeho jižní části, v oblasti obývané Jihoslovany [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]] (''Stát SHS'', srbochorvatsky (''Država Slovenaca, Hrvata i Srba'', slovinsky ''Država Slovencev, Hrvatov in Srbov''), který vyhlásila [[29. říjen|29. října]] [[1918]] Národní rada Slovinců, Chorvatů a Srbů se sídlem v [[Záhřeb]]u. Tento stát zabíral [[Kraňsko]], část [[Štýrsko|Štýrska]], [[Chorvatsko]], [[Slavonie|Slavonii]], [[Dalmácie|Dalmácii]] a [[Bosna a Hercegovina|Bosnu a Hercegovinu]]. Části [[Vojvodina|Vojvodiny]] – [[Bačka]], [[Banát]] a [[Baranja]] – se však [[24. listopad]]u 1918 připojily k [[Srbsko|Srbsku]]. [[26. listopad]]u 1918 se poté na základě usnesení [[Podgorická skupština|Podgorické skupštiny]] sloučila se [[Srbské království|Srbskem]] (k němuž již dříve patřila i oblast [[Kosovo|Kosova]] a [[Makedonie]]), i předtím samostatná [[Černá Hora]]. [[1. prosinec|1. prosince]] 1918 pak došlo ke sjednocení ''Státu SHS'' se Srbským královstvím a vyhlášení ''Království Srbů, Chorvatů a Slovinců'' jako společného státu všech Jihoslovanů; hlavním městem nového státu se stal [[Bělehrad]].
Tomuto vývoji předcházelo podepsání několika dohod mezi představiteli rakousko-uherských Jihoslovanů (v emigraci sdružených kolem [[Jihoslovanský výbor|Jihoslovanského výboru]] a v Chorvatsku kolem [[Národní rada|Národní rady]]) a Srbského království, z nichž nejdůležitější byla [[Korfská deklarace]] z [[20. červenec|20. července]] [[1917]] a Ženevská dohoda z 6.– 9. listopadu 1918. Ještě v květnu 1917 jihoslovanští poslanci vídeňské [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] navrhovali v [[Májová deklarace (1917)|Májové deklaraci]] vytvoření společného státu Slovinců, Chorvatů a Srbů pod vládou [[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsbursko-lotrinské dynastie]].
Sjednocení jihoslovanských národů do jednoho státu se na první pohled může zdát jako logické vyústění jejich dlouhodobých snah o kulturní a politickou [[nezávislost]], ale z druhé strany k němu došlo jen spíše díky souhře událostí na mezinárodní a jihoslovanské politické scéně: rozpoutání první světové války, vstupu [[Spojené státy americké|USA]] do války, rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] a konečnému vítězství Srbska a zejména snaze [[Itálie]] o [[anexe|anexi]] Slovinska a chorvatského přímoří. Společný stát byl tedy „sňatkem z rozumu“, který byl volbou menšího zla před větším. Jednotlivé národy a národnosti se nacházely na zcela odlišných stupních vývoje, a to jak v oblasti kulturní, tak také hospodářské a společenské. Zatímco sever, který byl do roku [[1918]] součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], byl hospodářsky vyspělejší, jih byl vzhledem ke svému dlouhodobému vývoji zaostalý. Dalším problémem společného státu byla existence tří kulturně-civilizačních okruhů – západního, východního a orientálního, potažmo tří náboženství - [[římskokatolická církev|katolického]] a [[Pravoslaví|pravoslavného]] [[křesťanství]] a [[islám]]u.
Ve [[Vidovdanská ústava|Vidovdanské ústavě]] byl potvrzen centralistický charakter státu. Původní jednotky, které existovaly během [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] apod. byly zrušeny a považovány za nebezpečný zdroj možného separatismu, pokud by byly obnoveny. Každá z oblastí byla organizována tak, aby měla nejméně 800 000 obyvatel a aby mohla být ekonomicky funkční; i přesto však nedošlo k tomu, co bylo zavedeno v roce [[1929]], tedy k spojení zcela nesourodých území do velkých celků. Všech 33 oblastí víceméně respektovalo historické hranice (jednu oblast tvořila například [[Černá Hora]], šest [[Bosna a Hercegovina]], či tři nejjižnější pak území budoucí svazové republiky Makedonie.<ref name="PJ096">{{Citace monografie
| příjmení = Matković
| jméno = Hrvoje
| odkaz na autora =
| titul = Povijest Jugoslavije
| vydavatel = PIP Pavičić
| místo = Záhřeb
| rok = 2003
| počet stran = 444
| isbn = 953-6308-46-0
| kapitola = Obilježja Vidovdanskog ustava
| strany = 96
| jazyk = chorvatština
}}</ref> Proti takovému uspořádání však byla řada např. chorvatských politiků.
=== 20. a 30. léta ===
[[Soubor:PetarI-Karadjordjevic.jpg|thumb|left|král Petr I.]]
[[Soubor:Yugoslavia1936physical.jpg|200px|left|thumb|Království Jugoslávie 1929–1941]]
Prvním panovníkem Království SHS se stal srbský král [[Petr I. Karađorđević|Petr I. Karadjordjević]]<ref>Weithmann, Michael W., ''Balkán: 2000 let mezi Východem a Západem'', Praha, Vyšehrad, 1996, str. 201 a 204</ref> (1844–[[1921]]), který vládl až do své smrti v roce [[1921]]. Na sklonku jeho vlády roku [[1920]] došlo k podpisu obranné smlouvy s [[Československo|Československem]], která byla později rozšířena o [[Rumunsko]] a dostala název [[Malá dohoda]]. Jejím cílem bylo zamezit revizionistickým snahám [[Maďarsko|Maďarska]], [[Bulharsko|Bulharska]] a [[Itálie]] po [[První světová válka|první světové válce]]. Nástupcem Petra I. se stal nejstarší syn Alexandr, po korunovaci nazývaný jako [[Alexandr I. Karađorđević]] (1883–[[1934]]).
Značné regionální odlišnosti jednotlivých oblastí v království vyvolávaly nestabilní situaci, která vyústila na počátku 20. let v rozsáhlé zmatky ve státní správě a politice (časté střídání vlád) a několik protestních akcí v Lublani, Záhřebu, Podgorici i Bělehradě. Panovaly obavy z komunistického převratu, či intervence ze zahraničí. Neutěšená situace vyvrcholila v létě [[1928]], kdy došlo v parlamentu k zastřelení dvou chorvatských poslanců. Následně v lednu [[1929]] se za pomoci vojenských kruhů král Alexandr I. chopil moci a nastolil diktaturu. Okamžitě zakázal všechny politické strany založené na národnostním, náboženském nebo teritoriálním základě. V té době také začala nekompromisní perzekuce členů Komunistické strany Jugoslávie. V roce 1929 se název země změnil na '''Království [[Jugoslávie]]''' a změny postihly i správní členění státu. Původní oblasti byly nahrazeny devíti [[bánovina]]mi, popírajícími historické hranice jednotlivých oblastí. V šesti z nich mělo většinu srbské obyvatelstvo, ve dvou chorvatské a v jedné slovinské.
V zahraniční politice 30. let se sice Jugoslávie orientovala především (stejně jako například [[Československo]]) na [[Francie|Francii]] a [[Malá Dohoda|Malou Dohodu]] (ČSR také Jugoslávii prodávala vojenskou techniku a odebírala odtamtud suroviny), postupem času, hlavně se sílením Německa bylo jasné, že bude nezbytná změna kurzu, chce-li společný jihoslovanský stát, obklopený samými nepřáteli ([[Itálie]], [[Maďarsko]], [[Bulharsko]], [[Albánie]]), přežít. Během vlády [[Milan Stojadinović|Milana Stojadinoviće]] se navíc rozvinul s Německem i zahraniční obchod, což bylo zapříčiněno také i izolací [[Itálie]], kvůli [[Válka v Etiopii|invazi do Etiopie]]. V rámci Malé Dohody začal Bělehrad zastávat stále rezervovanější postoj, na rozdíl od [[Rumunsko|Rumunska]] a Československa, které zhoršování vztahů mezi Berlínem a Paříží děsilo a kteří se obávali další německé expanze. Jugoslávská strana odmítala návrhy na posílení paktu.
Třicátá léta 20. století byla svědkem růstu nacionalistických ambicí jednotlivých národů Jugoslávie, které vyústily v úspěšný atentát na Alexandra I. v [[Marseille]], spáchaný probulharským Makedoncem Veličkem Kerinem. Novým králem se stal nezletilý [[Petr II. Karađorđević|Petr II. Karadjordjević]] (1923–1970), kterému v roce 1934 bylo pouhých jedenáct let. Do nabytí plnoletosti měl být zastupován svým strýcem [[Pavel Karađorđević|Pavlem Karadjordjevićem]], avšak politická situace v Evropě to neumožnila.
=== Druhá světová válka a zánik království ===
Ihned po [[Invaze do Polska|napadení Polska Německem]] v září [[1939]] se silně zradikalizovaly chorvatsko-srbské vztahy, které vyústily v podepsání dohody Maček-Cvetković. Došlo k vytvoření [[Chorvatská bánovina|Chorvatské bánoviny]], oblasti pod samosprávou chorvatských orgánů, která zahrnovala i značnou část Bosny a Hercegoviny. Ohrožení ze strany [[Osa Berlín-Řím-Tokio|mocností Osy]] vedlo tehdejšího regenta prince Pavla k podpisu paktu o spolupráci s Osou [[25. březen|25. března]] [[1941]]. Jeho rozhodnutí však vedlo k masovým demonstracím, převratu a uchopení moci tehdy sedmnáctiletým králem Petrem II. Krátce na to vtrhla vojska Osy do Jugoslávie a obsadila ji. Během několika dní se podařilo okupačním silám obsadit všechna hlavní města v zemi. Nákladně budované vojsko království se ukázalo jako zcela neschopná síla.
Dne [[17. duben|17. dubna]] 1941 se Jugoslávie rozpadla na několik celků. [[Chorvati|Chorvatští]] [[ustašovci]] v čele s [[Ante Pavelić|Antem Pavelićem]] vytvořili na území dnešního [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] [[Nezávislý stát Chorvatsko]] (NDH; ''Nezavisna država Hrvatska''). [[Slovinsko]] bylo rozděleno na tři části, o největší dvě se podělilo [[Německo]], [[Itálie]], [[Maďarsko|Maďarsku]] připadla malá oblast [[Zámuří|Prekmurje]] na východě Slovinska.
[[Srbsko]] bylo obsazeno několika státy: [[Vojvodina]] (severní část Srbska) byla rozdělena mezi [[Maďarsko]] (severozápadní část - [[Bačka]]), [[Nezávislý stát Chorvatsko]] (jihozápadní část - [[Srem]]) a [[Německo]] (východní čast Vojvodiny - [[Banát]]). Území dnešního [[Kosovo|Kosova]], spolu se západní částí dnešní [[Makedonie]] a částí [[Černá Hora|Černé Hory]] bylo připojeno k [[Velká Albánie|Velké Albánii]] - loutkovému státu pod kontrolou [[Itálie]], zbytek [[Makedonie]] a část východního Srbska zabralo [[Bulharsko]]. Ve zbytku [[Srbsko|Srbska]] byla k moci dosazena proněmecká fašistická vláda vedená [[generál]]em [[Milan Nedić|Milanem Nedićem]]. V [[Černá Hora|Černé Hoře]] byl k moci dosazen proitalský kníže, italské snahy na návrat dynastie Petrovićů-Njegošů, která zde vládla před rokem 1918, ztroskotaly.
Okupační síly se pokoušely zajistit si válečnou výrobu v obsazených zemích. Budovaly proto nové továrny a upravovaly staré. Většina obyvatel však tehdy ještě pracovala v [[zemědělství]], byl jim ale zabavován dobytek. Hospodářství, které bylo slabé již před válkou, dostalo další zásah. Infrastrukturu začali velmi brzy napadat protiokupační ozbrojené síly.<ref>[http://www.photius.com/countries/serbia_and_montenegro/economy/yugoslavia_former_economy_world_war_ii_and_rec~11867.html Článek na stránkách photius.com (anglicky)]</ref>
Petr II. uprchl do [[Londýn]]a, odpor na jugoslávském území však dále vedl komunistický vůdce [[Josip Broz Tito]], který [[29. listopad]]u [[1943]] na 2. zasedání [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJ]] vyhlásil [[Demokratická federativní Jugoslávie|Demokratickou federativní Jugoslávii]]. Vedle toho proti Němcům také bojovaly skupiny Četniků, ozbrojených srbských vzbouřenců. Ti měli zpočátku velké sympatie západních zemí, avšak poté, co Titovi partyzáni slavili úspěch a Četnické síly se pokoušely vyjednat s Němci alespoň příměří, podpořila Evropa v čele s Británií hlavně Tita. Západní spojenci se sice snažili o sloučení vedení domácího i zahraničního odboje a obnovení království, exilová vláda se však propadala do stále závažnějších problémů a [[29. listopad]]u [[1945]] byla vyhlášena [[Federativní lidová republika Jugoslávie]].
== Předsedové vlád ==
=== Království SHS ===
* [[Stojan Protić]] (1918–1919)
* [[Ljubomir Davidović]] (1919–1920)
* [[Stojan Protić]] (1920)
* [[Milenko Vesnić]] (1920–1921)
* [[Nikola Pašić]] (1921–1924)
* [[Ljubomir Davidović]] (1924)
* [[Nikola Pašić]] (1924–1926)
* [[Nikola Uzunović]] (1926–1927)
* [[Velimir Vukićević]] (1927–1928)
* [[Anton Korošec]] (1928–1929)
=== Království Jugoslávie ===
* [[Petar Živković]] (1929–1932)
* [[Vojislav Marinković]] (1932)
* [[Milan Srškić]] (1932–1934)
* [[Nikola Uzunović]] (1934)
* [[Bogoljub Jevtić]] (1934–1935)
* [[Milan Stojadinović]] (1935–1939)
* [[Dragiša Cvetković]] (1939–1941)
=== Exilová vláda v době Druhé světové války ===
* Dušan Simović (1941–1942)
* Slobodan Jovanović (1942–1943)
* Miloš Trifunović (1943)
* Božidar Purić (1943–1944)
* Ivan Šubašić (1944–45)
* Drago Marušić (1945)
== Související články ==
* [[Vidovdanská ústava]]
* [[Svetozar Pribićević]]

== Reference ==
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dějiny Srbska]]
[[Kategorie:Dějiny Bosny a Hercegoviny]]
[[Kategorie:Dějiny Slovinska]]
[[Kategorie:Dějiny Chorvatska]]
[[Kategorie:Dějiny Černé Hory]]
[[Kategorie:Dějiny Makedonie]]
[[Kategorie:Dějiny Jugoslávie]]
[[Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově]]
[[Kategorie:Království]]

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu