Sysop: + Výrazné vylepšení

2015-04-14T11:11:40Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 14. 4. 2015, 11:11
Řádka 1:		Řádka 1:
-	{\| ~~align=right~~	+	[[Soubor:Samosprávné kraje.png\|thumb\|240px\|Samosprávné kraje České republiky]]
-	\| ~~align=center~~ \| [[Soubor:~~CZ-cleneni~~.png\|~~200px~~\|~~Kraje~~ České republiky]]~~<br /><small>Kraje České republiky</small><br /> ~~	+	[[Soubor:Územní kraje.png\|thumb\|240px\|Územní kraje České republiky]]
-	\|}	+
	'''Kraje''' je v současné době v [[Česká republika\|České republice]] označení pro dva různé typy objektů:		'''Kraje''' je v současné době v [[Česká republika\|České republice]] označení pro dva různé typy objektů:
	* '''Vyšší územní samosprávné celky''' (územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace), které ustanovuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.		* '''Vyšší územní samosprávné celky''' (územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace), které ustanovuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
Řádka 295:		Řádka 294:

	=== Názvy a sídla územních krajů ===		=== Názvy a sídla územních krajů ===
-		+	[[Soubor:České okresy 1960.png\|thumb\|240px\|Kraje a okresy České republiky<br />od roku 1960]]
-	[[Soubor:~~KrajeCR1960~~.~~gif~~\|thumb\|Kraje a okresy České republiky od roku 1960]]	+

	# [[Středočeský kraj]] se sídlem v [[Praha\|Praze]]		# [[Středočeský kraj]] se sídlem v [[Praha\|Praze]]
Řádka 340:		Řádka 338:

	=== Symboly krajů ===		=== Symboly krajů ===
-	~~{{Podrobně\|~~Symboly krajů České republiky}}	+	: ''Podrobnější informace naleznete v článku'': [[Symboly krajů České republiky.]]
-		+	[[Soubor:CoA CZ regions.png\|thumb\|200px]]
-	[[Soubor:CoA CZ regions.png~~\|left~~\|thumb]]	+

	<gallery>		<gallery>
Řádka 371:		Řádka 368:
	* [[NUTS]], [[CZ-NUTS]]		* [[NUTS]], [[CZ-NUTS]]

		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kraje_new Krajské reprezentace] na stránkách [[Český statistický úřad\|ČSÚ]]		* [http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kraje_new Krajské reprezentace] na stránkách [[Český statistický úřad\|ČSÚ]]
	* [http://mujweb.cz/www/obce/texty/jelecek.htm Územněsprávní reformy v Česku v letech 1848 – 2000]		* [http://mujweb.cz/www/obce/texty/jelecek.htm Územněsprávní reformy v Česku v letech 1848 – 2000]
-
	=== Právní předpisy ===		=== Právní předpisy ===
	* [http://www.mvcr.cz/sbirka/1960/sb15-60.pdf Částka 15/1960 Sbírky zákonů] s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu		* [http://www.mvcr.cz/sbirka/1960/sb15-60.pdf Částka 15/1960 Sbírky zákonů] s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu

Sysop: Nahrazení textu

2013-03-10T22:04:48Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{| align=right
| align=center | [[Soubor:CZ-cleneni.png|200px|Kraje České republiky]] Kraje České republiky  
|}
'''Kraje''' je v současné době v [[Česká republika|České republice]] označení pro dva různé typy objektů:
* '''Vyšší územní samosprávné celky''' (územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace), které ustanovuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
* '''Územní jednotky''' (části území republiky), které jsou stanoveny zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v novelizovaném znění.

== Historie ==
Na území dnešního [[Česká republika|Česka]] představovaly kraje původně zcela odlišný typ správní jednotky než je tomu v současnosti. Od středověku do 19. století, kdy byla původní koncepce krajů stejně jako kraje zrušeny, se vždy jednalo o správní celky stojící mezi panstvími a [[historické české země|zeměmi]].

=== Počátky krajského zřízení ===
Počátky původního krajského zřízení spadají v Čechách do 2. poloviny 13. století, Přemysl Otakar II. nahradil původní [[hradská soustava|zřízení hradské]]. Od 15. století do roku 1714 existovalo v Čechách 14 krajů:
* [[Bechyně|Bechyňský]]
* [[Mladá Boleslav|Boleslavský]]
* [[čáslav|Čáslavský]]
* [[Hradec Králové|Hradecký]]
* [[Chrudim|Chrudimský]]
* [[Kouřim|Kouřimský]]
* [[Litoměřice|Litoměřický]]
* [[Plzeň|Plzeňský]]
* [[Brdy|Podbrdský]]
* [[Prácheň|Prácheňský]]
* [[Rakovník|Rakovnický]]
* [[Slaný|Slánský]]
* [[Vltava|Vltavský]]
* [[Žatec|Žatecký]]
Zvláštní postavení měly kraje
* [[Loket (okres Sokolov)|Loketský]],
* [[Kladsko|Kladský]]
* [[Trutnov|Trutnovský]]
* [[Tachov|Tachovský]];
Mimo krajské zřízení stálo
* [[Cheb]]sko
* [[Aš]]sko.
Roku 1714 došlo k redukci na 12 krajů.

=== Feudální reorganizace z roku 1751 ===
Poslední feudální trvala až do roku 1848 a dala vzniknout 16 krajům:
==== Čechy ====
* [[Beroun|Berounský]]
* [[Mladá Boleslav|Boleslavský]]
* [[České Budějovice|Budějovický]]
* [[Nový Bydžov|Bydžovský]]
* [[Čáslav|Čáslavský]]
* [[Hradec Králové|Hradecký]]
* [[Kouřim|Kouřimský]]
* [[Litoměřice|Litoměřický]]
* [[Loket (okres Sokolov)|Loketský]] (s mimořádným postavením [[Cheb]]ska a [[Aš]]ska)
* [[Plzeň|Plzeňský]]
* [[Prácheň|Prácheňský]]
* [[Rakovník|Rakovnický]]
* [[Tábor|Táborský]]
* [[Žatec|Žatecký]]
S tím, že do žádného z těchto krajů nepatřila [[Praha]].

==== Morava ====
Na Moravě vznikly 4 a později 5 krajů až v 16. století, jako součást obrany proti [[Turci|Turkům]],
pravidelná krajská organizace se rozvinula až po Bílé hoře, kdy se země dělila na 5 krajů:
* [[Brno|Brněnský]]
* [[Olomouc|Olomoucký]]
* [[Uherské Hradiště|Hradišťský]]
* [[Jihlava|Jihlavský]]
* [[Znojmo|Znojemský]]
* Od roku 1734 do roku 1848 měla Morava 6 krajů – přibyl kraj [[Přerov|Přerovský]]

==== Slezsko ====
Ve Slezsku byly zřízeny tři kraje:
* [[Krnov|Krnovský]]
* [[Opava|Opavský]]
* [[Těšín|Těšínský]],
a to až po odtržení velké části území v roce 1742, od roku 1783 do roku 1848 pak pouze dva: [[Opava|Opavský]] a [[Těšín|Těšínský]].

=== Revoluční rok 1848 ===
Došlo k závažným změnám v územně správním zřízení, panství přestala být nejnižší správní jednotkou, kterou se stávají [[obec|obce]].

=== V letech 1850–1855 ===
* [[Čechy]] 7 krajů se 79 okresními hejtmanstvími
* [[Morava]] měla 2 kraje s 25 okresními hejtmanstvími
* [[Slezsko]] mělo pouze 7 okresních hejtmanství

=== V letech 1855–1868 ===
Politická a soudní správa byla spojena v [[okresní úřad]]y, tehdy měly [[Čechy]] 13 krajů s 207 okresními úřady a [[Morava]] 6 krajů se 76 okresními úřady. Poté byly kraje jako správní jednotky zrušeny a země se členily pouze na okresy.

=== V letech [[1918]]-[[1922]] ===
Po vzniku [[Československo|Československa]] [[28. říjen|28. října]] 1918 vyhlásili [[29. říjen|29.]] a [[30. říjen|30. října]] [[Němci|němečtí]] [[poslanec|poslanci]] v [[Sudety|pohraničí]] odbojné [[autonomie|autonomní]] celky požadující nezávislost na Československu a připojení k [[Německé Rakousko|Německému Rakousku]]. Jednalo se otyto celky:
* [[Německé Čechy]] ''(Deutschböhmen)'' - severozápad a sever Čech, s centrem v [[Liberec|Liberci]]
* [[Sudetsko]] ''(Sudetenland)'' - severovýchod Čech včetně [[Orlické hory|Orlických hor]], sever [[Morava|Moravy]] a západ [[České Slezsko|Českého Slezska]], s centrem v [[Opava|Opavě]]
* [[Šumavská župa]] ''(Böhmenwaldgau)'' - jihozápad, jih a jihovýchod Čech, s centrem v [[Vimperk]]u. Představitelé tohoto celku deklarovali spojitost s [[Horní Rakousko|Horním Rakouskem]].
* [[Německá jižní Morava]] ''(Deutschsüdmähren)'' - jih Moravy s centrem ve [[Znojmo|Znojmě]]. Představitelé tohoto celku deklarovali spojitost s [[Dolní Rakousko|Dolním Rakouskem]].

Československo obnovilo územní integritu s těmito celky bleskovou vojenskou akcí a během [[listopad]]u a [[prosinec|prosince]] 1918 byly tyto celky prakticky bez odporu obsazeny a přestaly existovat.

Podle ústavy nově vzniklé [[Československo|Československé republiky]] již země (v Česku [[Země česká|Čechy]], [[Země moravská|Morava]], [[Země slezská|Slezsko]]) neměly žádnou [[autonomie|autonomii]], ani [[zemský sněm]] či jiný zákonodárný orgán. Tatáž ústava také navrhla nové administrativní členění státu na menší župy, které by zcela nahradily stávající členění na země. Členění na župy pak určil zákon č. 126/1920 Sb. „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“ ze dne [[29. únor]]a [[1920]]. Hranice [[Morava|Moravy]] s [[Čechy|Čechami]] a někdejším [[Uhersko|Uherskem]] by však byly i nadále plně respektovány. Toto členění však nakonec vůbec nevstoupilo v platnost a tak [[Země česká]], [[Země moravská]] a [[Země slezská]] i nadále existovaly. Definitivní [[Československá ústava (1920)|ústava]] přijatá [[29. únor]]a [[1920]] rozhodla proti zemskému zřízení. Zákonodárnou moc svěřila dvoukomorovému [[Národní shromáždění Republiky Československé|Národnímu shromáždění Republiky Československé]], složenému z poslanecké sněmovny a senátu a potvrdila neexistenci zemských sněmů.

=== V letech [[1923]]–[[1928]] ===
V českých zemích navrženo 15 [[župa|žup]]:
* [[Praha]] (I)
* [[Pardubice]] (II)
* [[Hradec Králové]] (III)
* [[Mladá Boleslav]] (IV)
* [[Česká Lípa]] (V)
* [[Louny]] (VI)
* [[Karlovy Vary]] (VII)
* [[Plzeň]] (VIII)
* [[České Budějovice]] (IX)
* [[Jihlava]] (X)
* [[Brno]] (XI)
* [[Olomouc]] (XII)
* [[Uherské Hradiště]] (XIII)
* [[Moravská Ostrava]] (XIV)
* [[Český Těšín]] (XXI)
, které však nebyly zavedeny do praxe.

=== V roce [[1928]] ===
Byla provedena určitá reforma stávajícího zemského zřízení, a zatímco [[Čechy|země Česká]] existovala územně nezměněna, [[Morava|Země moravská]] a [[České Slezsko|Slezská]] byly spojeny v [[Země Moravskoslezská|Zemi Moravskoslezskou]].

=== V letech [[1938]]–[[1945]] ===
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] bylo od Česka odděleno pohraniční území.
[[Sudety]] byly připojeny k Německé říši. [[Hlučínsko]] bylo připojeno k tzv. Staré (Německé) říši, k župě Slezsko (konkrétně k vládnímu obvodu Opolí) a poté po porážce Polska k [[Pruská provincie Horní Slezsko (Oberschlesien)|župě Horní Slezsko]]. Východní část československé části [[Těšínsko|Těšínska]] (tzv. [[Zaolzie]]) byla anektována [[Druhá Polská republika|Polskem]] a včleněna do [[Slezské vojvodství|Slezského vojvodství]] (pol. Województwo Śląskie). Po porážce Polska byla polská část Těšínska (včetně anektované české části) připojena k německé župě Horní Slezsko (konkrétně k vládnímu obvodu Katovice).

30. X. 1938 byly 1 měsíc jednotně spravované sudetoněmecké oblasti roztrženy na několik kusů. Území od Furthské nížiny až po předměstí Ostravy se stalo novou říšskou župou, župou [[Sudety]] (něm. Reichsgau Sudetenland), zkráceně Sudetskou župou (něm. Sudetengau). Sídlem župy byl [[Liberec]] (něm. Reichenberg) a říšská župa Sudety se členila na 3 vládní obvody (Cheb, Ústí nad Labem, Opava). Území od Domažlic po Prachatice připadlo Bavorské Východní marce. Úsek Chvalšiny - Kaplice, včetně Vitorazska, získala župa Horní Dunaj. Pásmo od Nových Hradů po Mikulov, včetně Valticka a Moravsko-dyjského trojúhelníku, bylo připojeno k župě Dolní Dunaj. Župa Horní Dunaj a župa Dolní Dunaj byly součástí bývalého Rakouska, [[Východní marka|Východní marky]] (něm. Ostmark, od roku 1942 ''Donau- und Alpenreichsgaue'' - Dunajské a alpské říšské župy).<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Krulík
| jméno = Oldřich
| odkaz na autora =
| url =
| datum vydání = 1998
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = česky
| titul = Slova o základu Sudet a změny jejich významu v historickém a teritoriálním kontextu (bakalářská práce)}}</ref>

Po mnichovských událostech přijal Parlament [[Druhá republika|Česko-Slovenské republiky]] ústavní zákon č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenskej krajiny a ústavní zákon č. 328/1938 Sb., o autonomii Podkarpatské Rusi. Republika se tím změnila ve federaci. Byla zřízena slovenská a podkarpatská vláda. Ústřední vláda začala plnit funkce vlády české. Řešením správy v okresech, které byly roztrženy a jejichž centra zůstala na postoupených územích, bylo jejich připojení k sousedním okresům. Po vstupu německé armády do zbytku historických zemí (něm. Rest-Tschechei) byl vytvořen [[Protektorát Čechy a Morava]], jenž členil na dvě [[Země (územní jednotka)|země]], jimiž byly [[Čechy]] a [[Morava]]. Země se dále členily na [[oberlandrát]]y. V roce 1939 se Protektorát členil na 19 oberlandratsbezirků (čes. obvod vrchního zemského rady; 12 v Čechách a 7 na Moravě). V červnu 1942 byl počet vrchních zemských úřadů (oberlandrátů) v Protektorátu Čechy a Morava snížen a Protektorát se členil na 7 oberlandratsbezirky (4 v Čechách a 3 na Moravě). Zrušené oberlandráty nahradila okresní hejtmanství s rozšířenou působností.<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Beneš
| jméno = Michal
| odkaz na autora =
| url = https://www.stag.utb.cz/apps/stag/dipfile/index.php?download_this_unauthorized=8862
| datum vydání = 1998
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = česky
| titul = Vývojová komparace územních správ v Čechách a Rakousku ve 20. století (magisterská práce)}}</ref>

==== Reichsprotektorat Böhmen und Mähren / [[Protektorát Čechy a Morava]] (1939-1942) ====
** Böhmen / [[Čechy]]
*** Oberlandratsbezirk Budweis / obvod vrchního zemského rady [[České Budějovice]]
*** Oberlandratsbezirk Deutsch-Brod / obvod vrchního zemského rady Německý Brod ([[Havlíčkův Brod]])
*** Oberlandratsbezirk Jitschin / obvod vrchního zemského rady [[Jičín]]
*** Oberlandratsbezirk Kladno / obvod vrchního zemského rady [[Kladno]]
*** Oberlandratsbezirk Klattau / obvod vrchního zemského rady [[Klatovy]]
*** Oberlandratsbezirk Kolin / obvod vrchního zemského rady [[Kolín]]
*** Oberlandratsbezirk Königgrätz / obvod vrchního zemského rady [[Hradec Králové]]
*** Oberlandratsbezirk Melnik / obvod vrchního zemského rady [[Mělník]]
*** Oberlandratsbezirk Pardubitz / obvod vrchního zemského rady [[Pardubice]]
*** Oberlandratsbezirk Pilsen / obvod vrchního zemského rady [[Plzeň]]
*** Oberlandratsbezirk Prag / obvod vrchního zemského rady [[Praha]]
*** Oberlandratsbezirk Tabor / obvod vrchního zemského rady [[Tábor]]
** Mähren / [[Morava]]
*** Oberlandratsbezirk Brünn / obvod vrchního zemského rady [[Brno]]
*** Oberlandratsbezirk Iglau / obvod vrchního zemského rady [[Jihlava]]
*** Oberlandratsbezirk Kremsier / obvod vrchního zemského rady [[Kroměříž]]
*** Oberlandratsbezirk Mährisch Ostrau / obvod vrchního zemského rady [[Moravská Ostrava]]
*** Oberlandratsbezirk Olmütz / obvod vrchního zemského rady [[Olomouc]]
*** Oberlandratsbezirk Prossnitz / obvod vrchního zemského rady [[Prostějov]]
*** Oberlandratsbezirk Zlin / obvod vrchního zemského rady [[Zlín]]

==== Reichsprotektorat Böhmen und Mähren / [[Protektorát Čechy a Morava]] (1942-1945) ====
** Böhmen / [[Čechy]]
*** Oberlandratsbezirk Budweis / obvod vrchního zemského rady [[České Budějovice]]
*** Oberlandratsbezirk Königgrätz / obvod vrchního zemského rady [[Hradec Králové]]
*** Oberlandratsbezirk Pilsen / obvod vrchního zemského rady [[Plzeň]]
*** Oberlandratsbezirk Prag / obvod vrchního zemského rady [[Praha]]
** Mähren / [[Morava]]
*** Oberlandratsbezirk Brünn / obvod vrchního zemského rady [[Brno]]
*** Oberlandratsbezirk Iglau / obvod vrchního zemského rady [[Jihlava]]
*** Oberlandratsbezirk Mährisch Ostrau / obvod vrchního zemského rady [[Moravská Ostrava]]

==== Reichsgau Sudetenland / říšská župa [[Sudety]] (1938-1945) ====
* ''Päckchenleitgebiet Westsudetenland / poštovní oblast Západní Sudety''
** Regierungsbezirk Aussig / vládní obvod [[Ústí nad Labem]]
** Regierungsbezirk Eger / vládní obvod [[Cheb]]
* ''Päckchenleitgebiet Ostsudetenland / poštovní oblast Východní Sudety''
** Regierungsbezirk Troppau / vládní obvod [[Opava]]

==== části území Česka v jiných správních jednotkách (1938-1945) ====
* Reichsgau Bayerische Ostmark / říšská župa [[východní Bavorsko|Bavorská Východní marka]] (od roku 1942 Reichsgau Bayreuth / říšská župa [[Bayreuth]])
** Regierungsbezirk Niederbayern / vládní obvod [[Dolní Bavorsko]]
** Regierungsbezirk Oberpfalz / vládní obvod [[Horní Falc]]

* Reichsgau Oberdonau / říšská župa [[Hornodunajská župa|Horní Podunají]]

* Reichsgau Niederdonau / říšská župa [[Dolnodunajská župa|Dolní Podunají]]

* Reichsgau Oberschlesien / říšská župa [[Horní Slezsko]] (do roku 1941 Reichsgau Schlesien / říšská župa [[Slezsko]])
** Regierungsbezirk Oppeln / vládní obvod [[Opolí]]
** Regierungsbezirk Kattowitz / vládní obvod [[Katovice]] (od září 1939)

* Województwo Śląskie / Slezské vojvodství (od října 1938 do srpna 1939)

=== V letech 1945-1949 ===
Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]]. [[České Slezsko]] se stává součástí [[Slezská expozitura země Moravskoslezské|Slezské expozitury země Moravskoslezské]].

=== V letech 1949-1960 ===
Kraje byly nově vytvořeny [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] zákonem č. 280/1948 Sb., jímž byly dosavadní Česká a Moravskoslezská země zrušeny jako správní celky (o Slovenské se zákon nezmiňuje) a jejich území rozděleno mezi nově koncipované kraje. Na území dnešní
České republiky tak vzniklo 13 krajů (+ Praha s postavením kraje). Některé z krajů přesahovaly hranice mezi českou, moravskou a slezskou zemí, krajské hranice však respektovaly hranici Slovenska a zákon zakazoval vládě měnit krajské hranice oddělující kraje v českých zemích od krajů na Slovensku. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. pak ještě s účinností od 1. února na základě zákonného zmocnění upravilo počet a názvy okresů v českých zemích.

Jednalo se o tyto kraje:
* [[Pražský kraj|Pražský]] (26 okresů)
* [[Českobudějovický kraj|Českobudějovický]] (15)
* [[Plzeňský kraj (1949-1960)|Plzeňský]] (13)
* [[Karlovarský kraj (1949-1960)|Karlovarský]] (9)
* [[Ústecký kraj (1949-1960)|Ústecký]] (13)
* [[Liberecký kraj (1949-1960)|Liberecký]] (11)
* [[Hradecký kraj (1949-1960)|Hradecký]] (14)
* [[Pardubický kraj (1949-1960)|Pardubický]] (12)
* [[Jihlavský kraj|Jihlavský]] (13)
* [[Brněnský kraj|Brněnský]] (18)
* [[Olomoucký kraj (1949-1960)|Olomoucký]] (12)
* [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovský]] (11)
* [[Ostravský kraj|Ostravský]] (11).

V čele každého kraje stál [[krajský národní výbor]] (KNV).

Administrativní jednotky z roku 1949 (kraje i okresy) byly dle [[Socioekonomická geografie|humánního geografa]] [[Martin Hampl|Martina Hampla]] nejlepší sociálněgeografické regiony jak na úrovni krajů, tak na úrovni okresů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hampl
| jméno = Martin
| odkaz na autora =
| titul = Sociálněgeografické regionální systémy (přednáška)
| url =
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref>

== Územní („staré“) kraje (od roku 1960) ==
Kraje dosud existující jako územní celky vznikly [[11. duben|11. dubna]] [[1960]] vyhlášením zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, a jejich orgány ([[Národní výbor|krajské národní výbory]]) měly být vytvořeny nejpozději do [[1. červenec|1. července]] [[1960]]. Z právního hlediska tyto územní celky existují dosud. Tento zákon byl novelizován právními předpisy č. 69/1967 Sb., 29/1968 Sb., 36/1968 Sb., 175/1968 Sb., 40/1969 Sb., 41/1969 Sb., 71/1969 Sb., 126/1971 Sb., 248/1990 Sb., 425/1990 Sb., 108/1995 Sb., 132/2000 Sb. a 320/2002 Sb.

„V Česku šlo na konci 50. let [[20. století]] o to vytvořit pět velkých '''hospodářských/ekonomických oblastí''' (západočeská, středočeská, východočeská, severomoravská a jihomoravská oblast), které vyrostly v letech socialistické výstavby, navazují na předešlý vývoj i na tehdejší očekávané prosperity. Tyto oblasti jsou vcelku vyrovnané jak velikostí svého území, tak i rozsahem osídlení a hospodářství. Přitom si každá podržuje své vyhraněné ekonomické zaměření i své specifické funkce. Nad průměrem vynikají rozvojem hospodářství i počtem obyvatelstva oblast středočeská (s Prahou) a rozlohou oblast západočeská. Z praktických důvodů řízení a správy byla právě každá z těchto oblastí již v návrhu nových krajů rozdělena na dvě části, takže vedle Západočeského vznikl i kraj Jihočeský a vedle Středočeského kraje i Severočeský. Zároveň bylo vyčleněno i území hlavního města Prahy jako samostatná krajská jednotka.”<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Střída
| jméno = Miroslav a kol.
| odkaz na autora =
| titul = Oblasti Československa
| url =
| datum vydání = 1963
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = SPN
| místo = Praha
| jazyk = česky
}}</ref>

Socialistické členění z roku 1960 bylo dle sociálního geografa [[Martin Hampl|Martina Hampla]] nejhorší sociálněgeografické členění jak na úrovni krajů, tak na úrovni okresů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hampl
| jméno = Martin
| odkaz na autora =
| titul = Sociálněgeografické regionální systémy (přednáška)
| url =
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref>
„Kraje z roku 1960 byly neorganickými celky, které nejsou vhodné zvláště pro zavedení regionální samosprávy. Výběr krajských měst a vymezení těchto krajů mimo jiné navozovaly oprávněný regionální patriotismus. Příkladem extrémních řešení odporujících přirozené spádovosti obyvatelstva bylo podřízení Liberce Ústí nad Labem nebo Olomouce Ostravě. Za extrémní „nepřirozenost” je možno označovat i vedení hranic mezi oběma moravskými kraji (např. přerušení vazby Olomouc - Prostějov).”<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hampl
| jméno = Martin
| odkaz na autora =
| titul = Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext
| url = http://www.natur.cuni.cz/geografie/vzgr/index.php/publikace-a-vysledky/monografie-ke-stazeni/129-geograficka-organizace-spolenocsti-v-ceske-republice
| datum vydání = 2005
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = DemoArt pro Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze
| místo = Praha
| jazyk = česky
}}</ref>

Zpočátku měly tyto kraje podobně jako okresy své správní i volené orgány. Podle krajů bylo organizováno mnoho dalších činností, například krajské dopravní podniky [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] nebo třídění pošty podle [[Poštovní směrovací číslo|poštovních směrovacích čísel]]. V současné době jsou jen územními jednotkami, podle nichž však stále jsou organizovány například [[soud]]y, [[státní zastupitelství]], [[Policie České republiky|policie]] i některé další organizace nebo správní orgány.

Původně zákon vymezoval i území okresů. K zajištění kompatibility se samosprávnými kraji však novelizující zákon 320/2002 Sb. tuto část ze zákona vypustil a doplnil zmocňující ustanovení, podle nějž území okresů stanoví ministerstvo vnitra prováděcím předpisem (tím je vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.).

Zrušení starých krajů již bylo v parlamentu vládou v roce 2005 navrhováno<ref>[http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1047 Sněmovní tisk č. 1047 – Vládní návrh zákona o územně správním členění státu], [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1048 Sněmovní tisk č. 1048 – novely souvisejících zákonů] (18. červenec 2005, při pokračování přerušeného prvního čtení 27. prosince 2005 vzaty vládou zpět)</ref>, vázne však především na neochotě systému [[soud]]ů a [[státní zastupitelství|státních zastupitelství]] přizpůsobit se novým krajům.

Československo bylo od roku [[1949]] celistvé, nečlenilo se na země a ani územní členění z roku [[1960]] tradiční zemské členění nerespektovalo. [[Východočeský kraj|Východočeský]] a [[Jihočeský kraj (1960-1999)|Jihočeský kraj]] zasahovaly na [[Morava|Moravu]], [[Jihomoravský kraj (1960-1999)|Jihomoravský kraj]] do [[Čechy|Čech]] a [[Severomoravský kraj]] obsahoval kromě severní Moravy i celé [[České Slezsko]]. Tři slovenské kraje ([[Západoslovenský kraj]], [[Středoslovenský kraj]] a [[Východoslovenský kraj]]), byly jako územní celky Československa zřízeny rovněž zákonem č. 36/1960 Sb. Ústavní zákon SNR č. 43/1968 Sb., o hlavnom meste Slovenska Bratislave, byl příjat 14. března 1968 a s účinností od 22. března 1968 přiznal postavení kraje i Bratislavě jako hlavnímu městu Slovenska ([[Slovenská socialistická republika]] však vznikla až k 1. lednu 1969). Zákon SNR č. 71/1969 Sb. ze 17. června 1969, o územním členění SSR, s účinností od 1. července 1969 slovenské kraje zrušil a Slovensko dělil pouze na 37 okresů a Bratislavu jako samostatný celek. Zákony č. 130/1970 Sb. a 131/1971 Sb. však opět tři slovenské kraje a jejich krajské národní výbory obnovily, přičemž Bratislavě ponechaly zvláštní status. Zákony č. 369/1990 Sb. a 517/1990 Sb. pak s účinností od 19. prosince 1990 krajské zřízení na Slovensku zcela zrušily. Teprve zákon 221/1996 Z. z. pak zavedl nové slovenské kraje.

=== Názvy a sídla územních krajů ===

[[Soubor:KrajeCR1960.gif|thumb|Kraje a okresy České republiky od roku 1960]]

# [[Středočeský kraj]] se sídlem v [[Praha|Praze]]
# [[Jihočeský kraj (1960-1999)|Jihočeský kraj]] se sídlem v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]
# [[Západočeský kraj]] se sídlem v [[Plzeň|Plzni]]
# [[Severočeský kraj]] se sídlem v [[Ústí nad Labem]]
# [[Východočeský kraj]] se sídlem v [[Hradec Králové|Hradci Králové]]
# [[Jihomoravský kraj (1960-1999)|Jihomoravský kraj]] se sídlem v [[Brno|Brně]]
# [[Severomoravský kraj]] se sídlem v [[Ostrava|Ostravě]]

Samostatnou územní jednotkou, která z některých hledisek je postavena na roveň těmto krajům, je podle téhož zákona území hlavního města [[Praha|Prahy]].

== Samosprávné kraje ==
Po roce 1989 byly dlouhé diskuse o nutnosti a formě územní samosprávy. Zvítězil názor, že pro ČR je nejvhodnější krajské zřízení s omezenými pravomocemi. Vznikly [[1. leden|1. ledna]] [[2000]], [[samospráva|samosprávné]] kompetence získaly, na základě zákona č. 129/2000 Sb. „o krajích“, dne [[12. listopad]]u [[2000]], kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Tyto kraje zhruba kopírují kraje z let 1948 - 1960, zřízené zákonem 280/1948 Sb.

* Vyšší územní samosprávné celky (zpočátku se užívala zkratka VÚSC) předpokládá článek 99 a následující [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]] (1/1993 Sb.).

* Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.). Novelizuje Ústavu (čl. 99) a nazývá VÚSC kraji. Novelizujícím ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. byly mimo jiné některé kraje přejmenovány.

* [[Zákon o krajích]] (krajské zřízení), č. 129/2000 Sb, stanoví působnost krajů. Byl novelizován zákony č. 273/2001 Sb., 450/2001 Sb., 320/2001 Sb., 231/2002 Sb., 404/2002 Sb., 229/2003 Sb., 216/2004 Sb., 257/2004 Sb., 421/2004 Sb., 626/2004 Sb., 501/2004 Sb., 413/2005 Sb., 234/2006 Sb. Kraje vznikly a přenesenou působnost státní správy získaly 1. ledna [[2000]], větší část zákona o krajích vstoupila v účinnost až [[12. listopad]]u [[2000]], [[Zastupitelstvo kraje|dnem voleb do krajských zastupitelstev]].
* [[Volby]] do krajských zastupitelstev se konají podle zákona č. 130/2000 Sb. v platném znění.
* Na hlavní město [[Praha|Prahu]] se Zákon o krajích nevztahuje. Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje [[Zákon o hlavním městě Praze|zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze]], v platném znění. Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému.

14 krajů je uvedeno v číslovaném pořadí podle zákona, za pomlčkou je uvedeno sídlo kraje (tzv. krajské město).
{|
|
# [[Praha|hlavní město Praha]] [[Soubor:Kraj Hlavni mesto Praha.png|120px]]  
# [[Středočeský kraj]] – [[Praha]] [[Soubor:Stredocesky kraj.png|120px]]  
# [[Jihočeský kraj]] (do 30. 5. 2001 Budějovický kraj) – [[České Budějovice]] [[Soubor:Jihocesky kraj.png|120px]]  
# [[Plzeňský kraj]] – [[Plzeň]] [[Soubor:Plzensky kraj.png|120px]]  
# [[Karlovarský kraj]] – [[Karlovy Vary]] [[Soubor:Karlovarsky kraj.png|120px]]  
# [[Ústecký kraj]] – [[Ústí nad Labem]] [[Soubor:Ustecky kraj.png|120px]]  
# [[Liberecký kraj]] – [[Liberec]] [[Soubor:Liberecky kraj.png|120px]]  
|
:8. [[Královéhradecký kraj]] – [[Hradec Králové]] [[Soubor:Kralovehradecky kraj.png|120px]]  
:9. [[Pardubický kraj]] – [[Pardubice]] [[Soubor:Pardubicky kraj.png|120px]]  
:10. [[Kraj Vysočina|Vysočina]] (do 30. 5. 2001 Jihlavský kraj) – [[Jihlava]] [[Soubor:Kraj Vysocina.png|120px]]  
:11. [[Jihomoravský kraj]] (do 30. 5. 2001 Brněnský kraj) – [[Brno]] [[Soubor:Jihomoravsky kraj.png|120px]]  
:12. [[Olomoucký kraj]] – [[Olomouc]] [[Soubor:Olomoucky kraj.png|120px]]  
:13. [[Moravskoslezský kraj]] (do 30. 5. 2001 Ostravský kraj) – [[Ostrava]] [[Soubor:Moravskoslezsky kraj.png|120px]]  
:14. [[Zlínský kraj]] – [[Zlín]] [[Soubor:Zlinsky kraj.png|120px]]  
|}

=== Symboly krajů ===
{{Podrobně|Symboly krajů České republiky}}

[[Soubor:CoA CZ regions.png|left|thumb]]

<gallery>
Soubor:Praha CoA CZ.png|[[Hlavní město Praha]]
Soubor:Central Bohemian Region CoA CZ.png| [[Středočeský kraj]]
Soubor:South Bohemian Region CoA CZ.png| [[Jihočeský kraj]]
Soubor:Plzen Region CoA CZ.png| [[Plzeňský kraj]]
Soubor:Karlovy Vary Region CoA CZ.png| [[Karlovarský kraj]]
Soubor:Usti nad Labem Region CoA CZ.png| [[Ústecký kraj]]
Soubor:Liberec Region CoA CZ.png| [[Liberecký kraj]]
Soubor:Hradec Kralove Region CoA CZ.png| [[Královéhradecký kraj]]
Soubor:Pardubice Region CoA CZ.png| [[Pardubický kraj]]
Soubor:CZE Kraj Wysoczyzna COA.png| [[kraj Vysočina]]
Soubor:South Moravian Region CoA CZ.png| [[Jihomoravský kraj]]
Soubor:Olomouc Region CoA CZ.png| [[Olomoucký kraj]]
Soubor:Zlin Region CoA CZ.png| [[Zlínský kraj]]
Soubor:Moravian-Silesian Region CoA CZ.png| [[Moravskoslezský kraj]]
</gallery>

== Související články ==
* [[Krajský národní výbor]]
* [[Krajský úřad]]
* [[Zastupitelstvo kraje]]
* [[Obecně závazná vyhláška]]
* [[Nařízení kraje]]
* [[Administrativní dělení Česka]]
* [[Okresy v Česku]]
* [[NUTS]], [[CZ-NUTS]]

== Externí odkazy ==
* [http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kraje_new Krajské reprezentace] na stránkách [[Český statistický úřad|ČSÚ]]
* [http://mujweb.cz/www/obce/texty/jelecek.htm Územněsprávní reformy v Česku v letech 1848 – 2000]

=== Právní předpisy ===
* [http://www.mvcr.cz/sbirka/1960/sb15-60.pdf Částka 15/1960 Sbírky zákonů] s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu
* [http://portal.gov.cz/zakon/36/1960 Zákon č. 36/1960 Sb.], o územním členění státu, v aktuálně účinném znění
* [http://www.mvcr.cz/sbirka/1997/sb114-97.pdf Částka 114/1997 Sbírky zákonů] s původním zněním zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků…, s původními názvy později přejmenovaných krajů
* [http://portal.gov.cz/zakon/347/1997 Ústavní zákon č. 347/1997 Sb.,] o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v aktuálně účinném znění
* [http://portal.gov.cz/zakon/176/2001 Ústavní zákon č. 176/2001 Sb.], přejmenování čtyř krajů
* [http://portal.gov.cz/zakon/129/2000 Zákon č. 129/2000 Sb.], o krajích (krajské zřízení)
* [http://portal.gov.cz/zakon/130/2000 Zákon č. 130/2000 Sb.], o [[volby|volbách]] do zastupitelstev krajů…
* [http://portal.gov.cz/zakon/131/2000 Zákon č. 131/2000 Sb.], o hlavním městě Praze
* [http://portal.gov.cz/zakon/564/2002 Vyhláška č. 564/2002 Sb.], o stanovení území okresů České republiky a území obvodů Prahy

{{Česko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:České kraje]]
[[Kategorie:Administrativní dělení Česka]]
[[Kategorie:Správní členění Československa]]
[[Kategorie:Formy právnických osob]]

Kraje v Česku - Historie editací

Sysop: ++

Sysop: + Výrazné vylepšení

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu

← Starší verze		Verze z 1. 7. 2020, 08:18
Řádka 388:		Řádka 388:
	[[Kategorie:České kraje]]		[[Kategorie:České kraje]]
	[[Kategorie:Administrativní dělení Česka]]		[[Kategorie:Administrativní dělení Česka]]
-	[[Kategorie:~~Správní členění~~ Československa]]	+	[[Kategorie:Administrativní dělení Československa]]
	[[Kategorie:Formy právnických osob]]		[[Kategorie:Formy právnických osob]]