<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Krak_des_Chevaliers</id>
		<title>Krak des Chevaliers - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Krak_des_Chevaliers"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Krak_des_Chevaliers&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-20T22:42:15Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Krak_des_Chevaliers&amp;diff=777724&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Masivní vylepšení, 2 x VIDEO !!</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Krak_des_Chevaliers&amp;diff=777724&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-07-20T09:45:04Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Masivní vylepšení, 2 x VIDEO !!&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 20. 7. 2014, 09:45&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 44:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 44:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;:''„Snad je to nejzachovalejší a nejúchvatnější hrad na světě.“''…Thomas Edward Lawrence (''Lawrence z Arábie'')&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;:''„Snad je to nejzachovalejší a nejúchvatnější hrad na světě.“''…Thomas Edward Lawrence (''Lawrence z Arábie'')&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== YouTube ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{| border=&amp;quot;4&amp;quot; width=&amp;quot;442&amp;quot; align=&amp;quot;left&amp;quot;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|&amp;nbsp; {{#widget:YouTube|id=aH8V1-UfGgM}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|- align=&amp;quot;center&amp;quot;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| '''Peter Marshall's SYRIA – Krak des Chevaliers (2009)''' &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{| border=&amp;quot;4&amp;quot; width=&amp;quot;442&amp;quot; align=&amp;quot;right&amp;quot;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|&amp;nbsp; {{#widget:YouTube|id=d1w0Nad1P9U}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|- align=&amp;quot;center&amp;quot;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| '''20. 03. 2014 ~ Krak des Chevaliers freed by Syrian army''' &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;br style=&amp;quot;clear: both;&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Související články ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Související články ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 63:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 76:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Dějiny Sýrie]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Dějiny Sýrie]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Hrady v Sýrii]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Hrady v Sýrii]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Krak_des_Chevaliers&amp;diff=525258&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Krak_des_Chevaliers&amp;diff=525258&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-02-12T09:34:13Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 12. 2. 2014, 09:34&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Krak_des_Chevaliers&amp;diff=525257&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Nový článek...</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Krak_des_Chevaliers&amp;diff=525257&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2012-12-15T21:20:14Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Nový článek...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:KrakDesChevaliers.jpg|thumb|240px|Krak des Chevaliers – největší z křižáckých hradů na [[Blízký východ|Blízkém východě]]]]&lt;br /&gt;
'''Krak des Chevaliers''' ([[arabština|arabsky]] قلعة الحصن ''Qal'at al-Husn'' nebo حصن الأكراد ''Hisn al-Akrád'') je jeden z nejzachovalejších [[křížové výpravy|křižáckých]] [[hrad]]ů v [[Sýrie|Sýrii]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku [[2006]] je zapsán na [[Světové dědictví|seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. Dle agenturních zpráv probíhali v roce [[2012]] v okolí pevnosti boje v průběhu [[Syrská revoluce|Syrské revoluce]] mezi vládními vojáky a povstalci, což ohrožovalo existenci této významné památky. Svědci uváděli, že ve zdech byly patrné stopy po střelbě a v okolí se nacházely krátery od dělostřeleckých granátů.&amp;lt;ref&amp;gt;http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=751033&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jméno ==&lt;br /&gt;
Jméno pochází ze starosyrštiny, a znamená pravděpodobně „Pevnost“. Název také může být odvozen z [[řečtina|řeckého]] slova ''charax'', znamenající „zeď“. Arabové pevnosti říkali ''Hisn al-Akrad'', což francouzští křižáci později zkomolili na ''Le Crat'' a později na ''Krak''. Přídomek ''des Chevaliers'' pochází z [[francouzština|francouzštiny]] a znamená ''rytířský'', ''patřící rytířům''. Celé jméno hradu se tedy dá přeložit jako ''Pevnost rytířů''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poloha ==&lt;br /&gt;
Hrad se nachází v Homské trhlině, 65 kilometrů západně od města [[Homs]] a nedaleko hranic s [[Libanon]]em (GPS: +34° 45' 25.60&amp;quot;, +36° 17' 40.79&amp;quot;). Administrativně spadá pod správní oblast ''[[Homský gubernát]]''. Leží na cestě z [[Antiochie]] do [[Bejrút]]u a ke [[Středozemní moře|Středozemnímu moři]]. Byl součástí sítě pevností, kterou vybudovali křižáci na obranu svého panství před [[muslim]]y. Krak des Chevaliers střežil cestu k moři, ale z této základny měli obránci hradu pod kontrolou oblast ''[[Homského jezera]]'' na východě, čímž mohli kontrolovat rybolov a vyhlížet [[muslim]]ská vojska přicházející ze [[Sýrie|syrského]] vnitrozemí.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Doba antická ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Krak des chavaliers plaine.jpg|thumb|Prostor mezi vnitřní a vnější bránou]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Krak westliche Ringmauern.jpg|thumb|Prostor mezi vnitřní a vnější zdí]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Krak des chevaliers - plan.jpg|thumb|Půdorys Kraku des Chevaliers (1871)]]&lt;br /&gt;
[[Blízký východ]] byl vždy místem střetu mnoha různých civilizací, Babyloňanů, Egypťanů, Chetitů, Izraelitů, Římanů, Peršanů, Byzantinců, Kurdy, Arabů, Seldžuckých Turků a [[Evropa|evropských]] křižáků. Proto mnoho rozdílných kultur zanechalo své stopy v unikátní [[architektura|architektuře]] Kraku des Chevaliers.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnoho konfliktů mezi různými národy byly vybojovány právě v oblasti u Kraku, včetně slavné bitvy u Kadeše roku 1274 př. n. l. mezi Chetity a egyptským faraonem Ramessem II. Římané a následně Byzantinci v této oblasti postavili mnoho pevností helénského stylu na obranu před perskými výboji, který částečně převzali následně [[Arabové]], po dobytí těchto končin na Byzanci v letech 634–639.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vláda muslimů ==&lt;br /&gt;
Pod vládou Umajovské dynastie [[muslim]]ští stavitelé převzali některé prvky byzantské architektury, hradeb a [[akvadukt]]ů, které stočili do svých velkolepých paláců se zahradami uprostřed pouště. Budování pokračovalo i za dynastie Abbásovců (od roku 750), ačkoliv spíše pro vojenské účely, protože turecká vojska nepoužívala v takové míře opevnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Éra křižáků ==&lt;br /&gt;
Původní pevnost v těchto místech byla vystavěna [[emír]]em z Aleppa roku 1034.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během první křížové výpravy se jí zmocnil Raimond IV. z Toulouse, ale později ji opustil, aby s ostatními křižáky táhl dál na [[Jeruzalém]]. V roce 1144 ji Raimond II., hrabě z Tripolisu daroval řádu johanitů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Řád Johanitů|Johanité]] Krak des Chevaliers přestavěli a rozšířili na největší křižáckou pevnost ve [[Svatá země|Svaté zemi]]. Přidali vnějším zdem tři metry do tloušťky a přistavěli sedm věží o průměru 8-10 metrů, čímž vytvořili [[koncentrický hrad]]. Velmistr řádu žil v jedné z věží, dále bylo v hradu přítomno padesát až šedesát [[rytíř]]ů a až dva tisíce pěších řadových vojáků. Ve 12. století měla pevnost vybudovaný příkop s padacím mostem, vedoucí k postranním branám.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi vnitřními a vnějšími branami bylo nádvoří, vedoucí k vnitřním budovám, vystavěnými v [[gotika|gotickém]] slohu, jako je shromažďovací hala, [[kaple]], sto dvacet metrů dlouhé skladištní prostory a dvě klenuté kamenné stáje, schopné pojmout až tisíc [[kůň|koní]]. Další skladiště byla vyhloubena ve skále pod hradem. Odhaduje se, že johanité by byli schopni odolávat obléhání až 5 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1163 byl hrad neúspěšně obléhán [[sultán]]em Núr ad-Dínem, po kterém se johanité stali prakticky nezávislou vojenskou silou na hranici Tripolisu. Roku 1170 byla dokončena reformace johanitů jako vojenské organizace. Na konci 12. a začátku 13. století byl hrad v důsledku četných [[zemětřesení]] a bojů poškozen a vyžádal si rozsáhlejší opravy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1188 byl Krak des Chevaliers opět neúspěšně obléhán Saladinem. Během obléhání se [[muslim]]ům podařilo zajmout hradního [[Purkrabí|purkrabího]]. Obléhatelé vzali zajatce před hradní brány a přinutili ho, aby přesvědčoval své spolubojovníky, aby se vzdali. Purkrabí skutečně [[arabština|arabsky]] obránce vyzval ke kapitulaci, ale poté jim [[Francouzština|francouzsky]] nařídil, aby bránili své pozice do posledního muže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1217 účastník páté křížové výpravy, [[Uhersko|uherský]] král Ondřej II. dal ještě více zesílit vnější zdi a finančně podpořil hradní posádku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[8. duben|8. dubna]] 1271 zradou padl Krak des Chevaliers do rukou [[sultán]]a Bajbarse, poté, co byli rytíři přesvědčeni, že [[hrabství Tripolis|hrabě z Tripolisu]] kapituloval. Hrabství Tripolis však nekapitulovalo; hrad poté posloužil jako Bajbarsova základna k útokům právě proti hrabství. Johanitská kaple byla přeměněna v [[mešita|mešitu]] – symbol vítězství muslimů nad [[křesťan]]y.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Seldžučtí Turci]] hrad použili i pro útok na [[Akkon]] roku 1291, poslední pevnost v [[křesťanství|křesťanských]] rukou, po jejím dobytí byli křižáci z [[Svatá země|Svaté země]] definitivně vyhnáni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eduard I., král [[Anglie]], který se zúčastnil deváté křížové výpravy po vzoru Kraku des Chevaliers vystavěl své hrady v [[Anglie|Anglii]] a [[Wales]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''„Snad je to nejzachovalejší a nejúchvatnější hrad na světě.“''…Thomas Edward Lawrence (''Lawrence z Arábie'')&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [[Řád johanitů]]&lt;br /&gt;
* [[Maltézský řád]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.sacred-destinations.com/syria/krak-des-chevaliers.htm Krak des Chevaliers]&lt;br /&gt;
* [http://whc.unesco.org/en/list/1229 UNESCO seznam světového dědictví]&lt;br /&gt;
* [http://maps.google.cz/maps?f=q&amp;amp;source=s_q&amp;amp;hl=cs&amp;amp;geocode=&amp;amp;q=34.75711,36.294665&amp;amp;sll=49.930008,15.369873&amp;amp;sspn=3.76946,9.876709&amp;amp;brcurrent=5,0,0&amp;amp;ie=UTF8&amp;amp;ll=34.752614,36.326981&amp;amp;spn=0.150349,0.308647&amp;amp;t=h&amp;amp;z=12 Umístění hradu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Flickr|Krak+des+Chevaliers}}{{Commons|Krak des Chevaliers}}{{Světové dědictví - Sýrie}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Křižácké hrady]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Světové dědictví (Sýrie)]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Archeologické lokality v Sýrii]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dějiny Sýrie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hrady v Sýrii]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>