Kras - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:47:58Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:47
Řádka 16:		Řádka 16:
	== Jeskynní komplexy ==		== Jeskynní komplexy ==
	[[Soubor:Alabama cave 2005-04-24.km.jpg\|thumb\|274px\|Zřícení stropu jeskynního systému v [[Arizona\|Arizoně]], [[Spojené státy americké\|USA]]]]		[[Soubor:Alabama cave 2005-04-24.km.jpg\|thumb\|274px\|Zřícení stropu jeskynního systému v [[Arizona\|Arizoně]], [[Spojené státy americké\|USA]]]]
-	Jeskyně jsou často rozsáhlé systémy chodeb, táhnoucí se třeba i desítky kilometrů pod zemským povrchem sahající až několik set metrů pod povrch. Vznikají tunely, které mohou dosahovat šířek železničních tunelů. Tlačící masa horniny v [[nadloží]] se může vlivem své vlastní váhy zbortit do vzniklého tunelu. Hovoříme o zřícení jeskynního stropu. Následné zřícení dovoluje vzniknout novému krasovému útvaru, který nazýváme [[propast]], když dojde k propojení se zemským povrchem (v [[~~Česko~~\|Česku]] nejznámější je propast [[Macocha]] v [[Moravský kras\|Moravském krasu]]). Když se zřícená část nepropojí se zemským povrchem, vzniká veliká klenuté prostora, kterou nazýváme [[dóm]].	+	Jeskyně jsou často rozsáhlé systémy chodeb, táhnoucí se třeba i desítky kilometrů pod zemským povrchem sahající až několik set metrů pod povrch. Vznikají tunely, které mohou dosahovat šířek železničních tunelů. Tlačící masa horniny v [[nadloží]] se může vlivem své vlastní váhy zbortit do vzniklého tunelu. Hovoříme o zřícení jeskynního stropu. Následné zřícení dovoluje vzniknout novému krasovému útvaru, který nazýváme [[propast]], když dojde k propojení se zemským povrchem (v [[Česká republika\|Česku]] nejznámější je propast [[Macocha]] v [[Moravský kras\|Moravském krasu]]). Když se zřícená část nepropojí se zemským povrchem, vzniká veliká klenuté prostora, kterou nazýváme [[dóm]].
	Po poklesnutí hladiny spodní vody nám mohou vzniknout prostory, které jsou vyplněny vzduchem, ale do kterých i nadále prosakuje vsakující se voda z povrchu, která je nasycena rozpuštěnými minerály. Vlivem změny z některého parametru ([[teplota\|teploty]], [[tlak]]u, atd.) se z vody opětovně začne vylučovat CO<sub>2</sub>, což má za následek srážení rozpuštěných minerálů a vznik velkolepé výzdoby jeskynních prostorů v podobě krápníků a dalších jeskynních útvarů (viz výše).		Po poklesnutí hladiny spodní vody nám mohou vzniknout prostory, které jsou vyplněny vzduchem, ale do kterých i nadále prosakuje vsakující se voda z povrchu, která je nasycena rozpuštěnými minerály. Vlivem změny z některého parametru ([[teplota\|teploty]], [[tlak]]u, atd.) se z vody opětovně začne vylučovat CO<sub>2</sub>, což má za následek srážení rozpuštěných minerálů a vznik velkolepé výzdoby jeskynních prostorů v podobě krápníků a dalších jeskynních útvarů (viz výše).
	== Povrchové vlastnosti ==		== Povrchové vlastnosti ==

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

2022-08-14T14:52:30Z

Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:52
Řádka 5:		Řádka 5:
	== Chemické reakce ==		== Chemické reakce ==
	[[Soubor:Škavnica.jpg\|thumb\|274px\|Detailní záběr na chemické rozrušování vápence]]		[[Soubor:Škavnica.jpg\|thumb\|274px\|Detailní záběr na chemické rozrušování vápence]]
-	:<big>\(H_2O + CO_2 \ \rightarrow \ H_2CO_3</~~math~~>	+	:<big>$H_2O + CO_2 \ \rightarrow \ H_2CO_3$</big>
-	:<big>\(H_2CO_3 + CaCO_3 \ \rightarrow \ Ca^{2+} + 2 HCO_3^-</~~math~~>	+	:<big>$H_2CO_3 + CaCO_3 \ \rightarrow \ Ca^{2+} + 2 HCO_3^-$</big>
	Rychlost rozrušování horniny vlivem chemické eroze je ovlivněna celou řadou příčin, ať už se jedná o čistotu rozpouštěného vápence, jeho dostatečné [[mocnost]]i a rozsahu, dostatečně rovným terénem, celistvostí, či humidním (vlhkém) [[Podnebí\|klimatem]]. Při dostatečném splnění těchto podmínek je umožněno vznik krasové oblasti.		Rychlost rozrušování horniny vlivem chemické eroze je ovlivněna celou řadou příčin, ať už se jedná o čistotu rozpouštěného vápence, jeho dostatečné [[mocnost]]i a rozsahu, dostatečně rovným terénem, celistvostí, či humidním (vlhkém) [[Podnebí\|klimatem]]. Při dostatečném splnění těchto podmínek je umožněno vznik krasové oblasti.
	== Krasové jevy ==		== Krasové jevy ==

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“

2022-08-14T14:49:04Z

Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:49
Řádka 5:		Řádka 5:
	== Chemické reakce ==		== Chemické reakce ==
	[[Soubor:Škavnica.jpg\|thumb\|274px\|Detailní záběr na chemické rozrušování vápence]]		[[Soubor:Škavnica.jpg\|thumb\|274px\|Detailní záběr na chemické rozrušování vápence]]
-	:<~~math~~>H_2O + CO_2 \ \rightarrow \ H_2CO_3</math>	+	:<big>\(H_2O + CO_2 \ \rightarrow \ H_2CO_3</math>
-	:<~~math~~>H_2CO_3 + CaCO_3 \ \rightarrow \ Ca^{2+} + 2 HCO_3^-</math>	+	:<big>\(H_2CO_3 + CaCO_3 \ \rightarrow \ Ca^{2+} + 2 HCO_3^-</math>
	Rychlost rozrušování horniny vlivem chemické eroze je ovlivněna celou řadou příčin, ať už se jedná o čistotu rozpouštěného vápence, jeho dostatečné [[mocnost]]i a rozsahu, dostatečně rovným terénem, celistvostí, či humidním (vlhkém) [[Podnebí\|klimatem]]. Při dostatečném splnění těchto podmínek je umožněno vznik krasové oblasti.		Rychlost rozrušování horniny vlivem chemické eroze je ovlivněna celou řadou příčin, ať už se jedná o čistotu rozpouštěného vápence, jeho dostatečné [[mocnost]]i a rozsahu, dostatečně rovným terénem, celistvostí, či humidním (vlhkém) [[Podnebí\|klimatem]]. Při dostatečném splnění těchto podmínek je umožněno vznik krasové oblasti.
	== Krasové jevy ==		== Krasové jevy ==

Sysop: 1 revizi

2014-02-12T09:30:39Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 2. 2014, 09:30

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T14:26:38Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Corrosion step.jpg|thumb|274px|Pohled na [[škrapy]], typický povrch krasových oblastí]]
'''Kras''' je [[geologie|geologické]] označení pro soubor osobitých tvarů a jevů vznikajících činností povrchové a podzemní vody ([[eroze|erozí]] a zejména [[koroze|korozí]]) v krajině, jejíž podklad tvoří rozpustné [[hornina|horniny]] ([[vápenec]] či [[Dolomit (hornina)|dolomit]], [[sádrovec]], [[halit]]). Voda vsakující z povrchu do podzemí rozšiřuje původní puklinové systémy a vytváří [[jeskyně|jeskynní]] komplexy.
Krasové oblasti jsou málo [[zemědělství|zemědělsky]] úrodné, neboť v nich došlo k odstranění většiny zvětralinového pláště.
Obnažená krajina krasových oblastí je náchylná podléhat chemickému [[zvětrávání]], které je převážně dílem [[voda|vody]] a vzdušného [[oxid uhličitý|CO2]]. Z chemického hlediska dochází k reakci vzdušného oxidu uhličitého s vodou za vzniku slabé kyseliny uhličité. Slabě koncentrovaná kyselina začne postupně rozrušovat vápencový podklad, se kterým přechází do další chemické reakce, během které se uvolňuje [[kationt]] [[vápník|Ca]]2+ a hydrogenuhličitanový [[aniont]]. Chemické rozrušení horniny neustále postupuje a umožňuje tak vytváření někdy až bizarních tvarů v krajině.
== Chemické reakce ==
[[Soubor:Škavnica.jpg|thumb|274px|Detailní záběr na chemické rozrušování vápence]]
:<math>H_2O + CO_2 \ \rightarrow \ H_2CO_3</math>
:<math>H_2CO_3 + CaCO_3 \ \rightarrow \ Ca^{2+} + 2 HCO_3^-</math>
Rychlost rozrušování horniny vlivem chemické eroze je ovlivněna celou řadou příčin, ať už se jedná o čistotu rozpouštěného vápence, jeho dostatečné [[mocnost]]i a rozsahu, dostatečně rovným terénem, celistvostí, či humidním (vlhkém) [[Podnebí|klimatem]]. Při dostatečném splnění těchto podmínek je umožněno vznik krasové oblasti.
== Krasové jevy ==
[[Soubor:St moré cave.jpg|thumb|274px|Vchod do jeskynního systému v St. Moré v [[Yonne (departement)|Yonne]], [[Francie]]]]
Krasové oblasti jsou protkány mnohými geologickými útvary, které rozdělujeme podle jejich vzniku na '''primární''' a '''sekundární''' krasové jevy.
* '''primární jevy''' - jsou jevy, které vznikají při přímém působení erozní činnosti vody. Jsou to například [[škrapy]], [[závrt]]y, [[ponor (speleologie)|říční ponory]], krasová [[jezero|jezírka]], [[krasová kapsa|krasové kapsy]], [[geologické varhany]], [[uvala]], [[polje]], [[slepé údolí]], [[pěnovcová kaskáda]], [[jeskyně]] atd.
* '''sekundární jevy''' - jsou jevy, které vznikají opětovným vysrážením rozpuštěného vápence z vodního prostředí a jejich opětovným návratem do pevného skupenství - [[sintr]]. Nejznámějšími sekundárními jevy jsou obecně [[krápník]]y, které odborná veřejnost přesněji označuje podle směru jejich růstu na [[brčko (kras)|brčko]], [[stalaktit]] (roste od stropu jeskyně), [[stalagmit]] (roste ode dna jeskyně vzhůru), [[stalagnát]] (spojení stalagmitu a stalaktitu v jednolité těleso). Dále například [[závoj (kras)|závoje]], [[Heliktit|excentrické krápníky]], [[jeskynní růžice]], „nickamínek“, [[jeskynní perla|jeskynní perly]], [[travertinová hrázka|travertinové hrázky]] atd.
Rychlost postupu erozní činnosti vody se přímo zvětšuje, čím více je narušena celistvost masívu. Vsakující voda postupuje po drobných puklinkách, které svojí erozní činností rozšiřuje. Svojí reakční schopností voda rozleptává skálu, rozpouští [[minerál]]y a odvádí je v podobě [[roztok]]u. Z drobných prasklinek se stávají pukliny. Následující eroze pukliny neustále zvětšuje až nám začnou vznikat primární útvary, které známe pod pojmem '''jeskyně'''.
== Jeskynní komplexy ==
[[Soubor:Alabama cave 2005-04-24.km.jpg|thumb|274px|Zřícení stropu jeskynního systému v [[Arizona|Arizoně]], [[Spojené státy americké|USA]]]]
Jeskyně jsou často rozsáhlé systémy chodeb, táhnoucí se třeba i desítky kilometrů pod zemským povrchem sahající až několik set metrů pod povrch. Vznikají tunely, které mohou dosahovat šířek železničních tunelů. Tlačící masa horniny v [[nadloží]] se může vlivem své vlastní váhy zbortit do vzniklého tunelu. Hovoříme o zřícení jeskynního stropu. Následné zřícení dovoluje vzniknout novému krasovému útvaru, který nazýváme [[propast]], když dojde k propojení se zemským povrchem (v [[Česko|Česku]] nejznámější je propast [[Macocha]] v [[Moravský kras|Moravském krasu]]). Když se zřícená část nepropojí se zemským povrchem, vzniká veliká klenuté prostora, kterou nazýváme [[dóm]].
Po poklesnutí hladiny spodní vody nám mohou vzniknout prostory, které jsou vyplněny vzduchem, ale do kterých i nadále prosakuje vsakující se voda z povrchu, která je nasycena rozpuštěnými minerály. Vlivem změny z některého parametru ([[teplota|teploty]], [[tlak]]u, atd.) se z vody opětovně začne vylučovat CO2, což má za následek srážení rozpuštěných minerálů a vznik velkolepé výzdoby jeskynních prostorů v podobě krápníků a dalších jeskynních útvarů (viz výše).
== Povrchové vlastnosti ==
Při průchodu krasové oblasti lze rozeznat přítomnost podzemního krasu i přes bujarou vegetaci, která se může na povrchu udržet. Neklamným důkazem přítomnosti krasu (vyjma okolních hornin) jsou vodní toky ([[potok]]y, [[řeka|řeky]] atd.), které z nenadání mizí v otvorech na svazích [[kopec|kopců]] nebo vpadají do mísovitých [[závrt]]ů. Vodní tok se může na dlouhé kilometry ztrácet z povrchu a na jiném místě zničehonic vyvěrat jako [[pramen]], či jako [[vyvěračka]]. Známým příkladem je Slovinská [[Reka]], která takto teče pod povrchem asi 40 km a vlévá se rovnou do Benátského zálivu.
Krasové oblasti byly v dávné minulosti často osídleny lidmi, kteří využívali jeskyní jako přirozených příbytků, ve kterých nalézali útočiště před nepřízní okolního prostředí. Jako důkaz osídlení jeskyň se nám do dnešních dnů zachovalo mnoho kosterních pozůstatků prapředků [[člověk]]a, ale i jeho primitivní umělecké projevy v podobě [[nástěnné malby|nástěnných maleb]] zobrazující scény z každodenního života.
[[Soubor:Undewater formations Baar.jpg|thumb|right|274px|Detail na jeskynní výzdobu]]
Z pohledu [[zemědělství]] nejsou krasové oblasti vhodné pro zemědělské pěstování obilovin, jelikož vápenaté [[Půda (pedologie)|půdy]] jsou nehostinné a chudé. [[Půdní profil]] je slabý a [[humus]] je častokrát odnášen vodou. I přes dostatečné [[srážky]] bývají oblasti poměrně suché, jelikož se zde nemá voda jak udržet a většinou se okamžitě dostává do vodní sítě, kterou je odváděna pryč z oblasti.
[[Geolog]]ové krasové oblasti dále ještě dělí na
* '''úplný kras''' (tzv. ''holokarst'') - označuje dokonale vyvinuté povrchové i podzemní krasové jevy (příkladem jest [[Dinárský kras]])
* '''neúplný kras''' (tzv. ''merokarst'') - označuje povrch, který je pokrytý zvětralinami, kde jsou nedokonale vyvinuté povrchové krasové jevy.
* '''homolový kras''' (také ''mogotový'') - je zvláštním případem krasu známého z [[Čína|Číny]]. Označuje oblasti, ve které nad okolní krajinu vyčnívají ostře řezané kopce zvané [[mogota|mogoty]], které jsou pozůstatky po dřívější krasové oblasti. Erozní činnost odstranila veškerou masu hornin, která mezi těmito kopci byla (příkladem jest [[Qui-lin]])
* '''pseudokras''' - je speciální druh krasu, který nevzniká rozpouštěním hornin, ale například lávovým příkrovem ([[Labertouche Cave]] ve [[Victoria|Victorii]], [[Austrálie]])
== Krasové oblasti v ČR ==
{{Viz též|Jeskyně v Česku}}
* [[Moravský kras]]
* [[Český kras]]
* [[Hranický kras]]
* [[Jihomoravský kras]]
* [[Chýnovský kras]]
* [[Mladečský kras]]
* [[Kras pásma Branné]]
* [[Severomoravský kras]]
* [[Litovelský kras]]
=== Významné jeskyně v ČR ===
* [[Amatérská jeskyně]]
* [[Punkevní jeskyně]]
* [[Sloupsko-šošůvské jeskyně]],
* [[Javoříčské jeskyně]]
* [[Koněpruské jeskyně]]
* [[Chýnovská jeskyně]]
* [[Balcarka]]
* [[Kateřinská jeskyně]]
* [[Býčí skála]]
== Krasové oblasti ve světě ==
* [[Dinárský kras]]
* [[Qui-lin]]
* cockpitský kras (v [[Portoriko|Portoriku]], či na [[Jamajka|Jamajce]])
* kras v [[Srbsko|Srbsku]] a [[Černá Hora|Černé Hoře]]
* kras na [[Slovinsko|Slovinsku]]: Kras, [[Notranjska]], [[Dolenjska]], vysoký kras, [[Julijske Alpe]], [[Kamniško-Savinjske Alpe]]
* [[Yorkshire Dales]] v [[Anglie|Anglii]]
* oblast [[Waitomo]] na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]]
* [[poloostrov]] [[Florida]]
* [[Cenotes]] na poloostrově [[Yucatán]]
* [[Karst forest]] v [[Portoriko|Portoriku]]
* pohoří [[Munţii Bihor|Bihor]] a [[Munţii Vladeasa|Vladeasa]] v [[Rumunsko|Rumunsku]]
* [[Slovenský kras]], [[Demänovské vrchy]], [[Východné Tatry]] na [[Slovensko|Slovensku]]
* [[Špicberky]] - pravděpodobně nejsevernější krasová jeskyně na světě (Pepa Cave)<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bílek
| jméno = Vladimír
| titul = Hradecká expedice na Špicberky objevila nejsevernější krasovou jeskyni
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2011-01-04
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-01-05
| url = http://hradec.idnes.cz/hradecka-expedice-na-spicberky-objevila-nejsevernejsi-krasovou-jeskyni-1oi-/hradec-zpravy.asp?c=A110104_1508434_hradec-zpravy_klu
| issn =
}}
</ref>
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* '''Země''' - ''James F. Luhr, Euromedia Group k. s. 2004''
* '''Všechno o Zemi''' - ''kolektiv autorů, [[Reader's Digest Výběr]] 2000''
* '''ABC přírody''' - ''kolektiv autorů, [[Reader's Digest Výběr]] 1996''
* {{Citace monografie
| příjmení = Demek
| jméno = Jaromír
| odkaz na autora = Jaromír Demek
| titul = Obecná geomorfologie
| vydavatel = ČSAV
| místo = Praha
| rok = 1988
| isbn =
| počet stran = 476
}}
== Související články ==
* [[Karsologie]]
[[Kategorie:Geomorfologie]]
[[Kategorie:Geologická terminologie]]
[[Kategorie:Voda]]
[[Kategorie:Karsologie]]
{{Článek z Wikipedie}}

Kras - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\(“

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“