Krkonošsko-jesenická subprovincie - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2018-02-04T09:58:16Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2018, 09:58
Řádka 19:		Řádka 19:
	\| mapa = Krkonossko-jesenicka subprovincie CZ I4.png		\| mapa = Krkonossko-jesenicka subprovincie CZ I4.png
	\| popisek.mapa = Krkonošsko-jesenická subprovincie v rámci Česka		\| popisek.mapa = Krkonošsko-jesenická subprovincie v rámci Česka
-	}}	+	}}[[Soubor:Sudeten m.png\|thumb\|250px\|Geomorfologické členění Sudet]]
-	[[Soubor:Sudeten.png\|thumb\|250px\|~~geografické~~ členění Sudet]]	+	'''Krkonošsko-jesenická subprovincie'''<ref>[[Jaromír Demek]] et al.: Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 1987, 584 s.</ref> (též ''Sudetská subprovincie'' nebo ''subprovincie Sudety'' (zkráceně ''Sudety''<ref>Jan Hromádka: Orografické třídění Československé republiky. Sborník Československé společnosti zeměpisné, svazek LXI, ročník 1956, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1956.</ref>,<ref>Tadeáš Czudek et al.: Geomorfologické členění ČSR = Geomorphological division of the Czech Socialist Republic. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1972, 137 s.</ref>), ''Sudetská pohoří''<ref>Vladimír Procházka a kol. (1967): Příruční slovník naučný. Díl IV, S - Ž. Academia, Praha, 933 s.</ref>, [[němčina\|německy]] ''Sudeten,'' [[polština\|polsky]] ''Sudety'') je vyšší [[Geomorfologie\|geomorfologická]] jednotka v severovýchodních [[Čechy\|Čechách]], na severu [[Morava\|Moravy]], v [[České Slezsko\|českém Slezsku]] a také v jihovýchodním [[Sasko\|Sasku]] a jihozápadním [[Polsko\|Polsku]], jedna ze šesti subprovincií '''[[Česká vysočina\|České vysočiny]]'''.
-	'''Krkonošsko-jesenická subprovincie'''<ref>[[Jaromír Demek]] et al.: Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 1987, 584 s.</ref> (též ''Sudetská subprovincie'' nebo ''subprovincie Sudety'' (zkráceně ''Sudety''<ref>Jan Hromádka: Orografické třídění Československé republiky. Sborník Československé společnosti zeměpisné, svazek LXI, ročník 1956, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1956.</ref>,<ref>Tadeáš Czudek et al.: Geomorfologické členění ČSR = Geomorphological division of the Czech Socialist Republic. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1972, 137 s.</ref>), ''Sudetská pohoří''<ref>Vladimír Procházka a kol. (1967): Příruční slovník naučný. Díl IV, S - Ž. Academia, Praha, 933 s.</ref>, [[němčina\|německy]] ''Sudeten,'' [[polština\|polsky]] ''Sudety'') je vyšší [[Geomorfologie\|geomorfologická]] jednotka v severovýchodních [[Čechy\|Čechách]], na severu [[Morava\|Moravy]], v [[České Slezsko\|českém Slezsku]] a také v jihovýchodním [[Sasko\|Sasku]] a jihozápadním [[Polsko\|Polsku]], jedna ze šesti subprovincií '''[[Česká vysočina\|České vysočiny]]'''.	+
	== Členění ==		== Členění ==
	Krkonošsko-jesenická [[Geomorfologická_subprovincie\|subprovincie]] (dříve soustava) se člení dále na tyto [[geomorfologická oblast\|oblasti]] (dříve podsoustavy) a [[geomorfologický celek\|celky]]:		Krkonošsko-jesenická [[Geomorfologická_subprovincie\|subprovincie]] (dříve soustava) se člení dále na tyto [[geomorfologická oblast\|oblasti]] (dříve podsoustavy) a [[geomorfologický celek\|celky]]:
Řádka 74:		Řádka 73:
	Oronyma doporučená v České republice vycházejí z geomorfologické struktury Českého masivu a Západních Karpat (Demek a kol. 1987, Český úřad zeměměřický a katastrální 1996). Vyvýšené okraje geologické struktury Českého masivu tvoří po staletí zároveň politicko-administrativní hranice, kterými byli příslušné hornatiny podélně rozděleny na části patřící v současné historické epoše pěti suverénním státům - Rakousku, Německu, Česku, Polsku a Slovensku. Názvy jedné a téže hornatiny (resp. soustavy hornatin) se tvořily na dvou či třech jejích stranách, v různém histrorickém kontextu a sémantickém prostředí. Vzniklé a do literatury proniklé názvy se proto vztahují buď (1) jen k části hornatiny ležící na území jednoho ze států , nebo (2) k celému geomorfologickému celku po obou či třech stranách politické hranice, nebo (3) se různě překrývají. Členitý a dlouhý pás pohoří na hranicích Německa, Polska a Čech (s přesahem do Moravy) - Krkonošsko-jesenická soustava - má v anglických atlasech bez výjimky přeshraniční název se slovním základem „sud“: Sudety / Sudeten / Sudeten Highlands / Sudetes. Zatímco v polské vědecké literatuře a produkci map zůstal starý geografický, geologický a botanický název Sudety (Sudeti montes) pevně zakotven, podle [[Jan Jeník\|Jana Jeníka]] čeští geografové (viz [[Jaromír Demek]], 1987)<ref>[[Jaromír Demek]] a kol. (1987): Zeměpisný lexikon České socialistické republiky: hory a nížiny. Academia, Praha, 584 s.</ref> a nejnověji i fytogeografové (viz [[Slavomil Hejný]] a [[Bohumil Slavík]], 1988)<ref>[[Slavomil Hejný]], Bohumil Slavík, red. (1988): Květena České socialistické republiky, I. díl, Academia, Praha, 557 s.</ref>) opustili dříve běžné a sjednocující názvy sudety / sudetský - patrně v důsledku jejich politického zneužití v období druhé světové války. Anglické atlasy vypovídají zřejmě nejen o setrvačnosti oronym, ale také o jejich lepší výstižnosti.<ref>Jan Jeník: Názvy středoevropských pohoří rozdělených státní hranicí, Geografie 103, 1998/2, str. 101 - 107.</ref>		Oronyma doporučená v České republice vycházejí z geomorfologické struktury Českého masivu a Západních Karpat (Demek a kol. 1987, Český úřad zeměměřický a katastrální 1996). Vyvýšené okraje geologické struktury Českého masivu tvoří po staletí zároveň politicko-administrativní hranice, kterými byli příslušné hornatiny podélně rozděleny na části patřící v současné historické epoše pěti suverénním státům - Rakousku, Německu, Česku, Polsku a Slovensku. Názvy jedné a téže hornatiny (resp. soustavy hornatin) se tvořily na dvou či třech jejích stranách, v různém histrorickém kontextu a sémantickém prostředí. Vzniklé a do literatury proniklé názvy se proto vztahují buď (1) jen k části hornatiny ležící na území jednoho ze států , nebo (2) k celému geomorfologickému celku po obou či třech stranách politické hranice, nebo (3) se různě překrývají. Členitý a dlouhý pás pohoří na hranicích Německa, Polska a Čech (s přesahem do Moravy) - Krkonošsko-jesenická soustava - má v anglických atlasech bez výjimky přeshraniční název se slovním základem „sud“: Sudety / Sudeten / Sudeten Highlands / Sudetes. Zatímco v polské vědecké literatuře a produkci map zůstal starý geografický, geologický a botanický název Sudety (Sudeti montes) pevně zakotven, podle [[Jan Jeník\|Jana Jeníka]] čeští geografové (viz [[Jaromír Demek]], 1987)<ref>[[Jaromír Demek]] a kol. (1987): Zeměpisný lexikon České socialistické republiky: hory a nížiny. Academia, Praha, 584 s.</ref> a nejnověji i fytogeografové (viz [[Slavomil Hejný]] a [[Bohumil Slavík]], 1988)<ref>[[Slavomil Hejný]], Bohumil Slavík, red. (1988): Květena České socialistické republiky, I. díl, Academia, Praha, 557 s.</ref>) opustili dříve běžné a sjednocující názvy sudety / sudetský - patrně v důsledku jejich politického zneužití v období druhé světové války. Anglické atlasy vypovídají zřejmě nejen o setrvačnosti oronym, ale také o jejich lepší výstižnosti.<ref>Jan Jeník: Názvy středoevropských pohoří rozdělených státní hranicí, Geografie 103, 1998/2, str. 101 - 107.</ref>
	V poslední době se však hlavně vlivem médií pojem Sudety pomalu vrací do české slovní zásoby.<ref>Václav Král (1992): Rehabilitujme název Sudety, Geografické rozhledy, r. 2, č. 4 / 1992-93, str. 105</ref> Po r. 1989 se používají obě terminologie - „krkonošsko-jesenická“ i „sudetská“.<ref>Vlastimil Pilous: Krkonoše odkud a kam - po třiceti letech. Časopis Krkonoše - Jizerské hory, 2006. URL: http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=6780&Itemid=2</ref> Dochází též k vytváření novotvaru ''Sudetské pohoří''.<ref>4.2.4 Georeliéf na zlomově porušených horninách. URL: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/4_kapitola.htm In: Radomír Grygar, Jan Jelínek: Geomorfologie pro technické obory. Institut geologického inženýrství - HGF, VŠB-TU Ostrava, Ostrava. URL: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/</ref>		V poslední době se však hlavně vlivem médií pojem Sudety pomalu vrací do české slovní zásoby.<ref>Václav Král (1992): Rehabilitujme název Sudety, Geografické rozhledy, r. 2, č. 4 / 1992-93, str. 105</ref> Po r. 1989 se používají obě terminologie - „krkonošsko-jesenická“ i „sudetská“.<ref>Vlastimil Pilous: Krkonoše odkud a kam - po třiceti letech. Časopis Krkonoše - Jizerské hory, 2006. URL: http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=6780&Itemid=2</ref> Dochází též k vytváření novotvaru ''Sudetské pohoří''.<ref>4.2.4 Georeliéf na zlomově porušených horninách. URL: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/4_kapitola.htm In: Radomír Grygar, Jan Jelínek: Geomorfologie pro technické obory. Institut geologického inženýrství - HGF, VŠB-TU Ostrava, Ostrava. URL: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/</ref>
-	~~== Související články ==~~
-	* [[Geomorfologické členění ČR]]
-	* [[Sudety]] - pohraničí Česka

		+	== Související články ==
		+	* [[Geomorfologické členění Česka]]
		+	* [[Sudety]] – pohraničí Česka
		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.slavonice.cz/main.php?Cislo=463&TID=71&TUser=3 Slova o základu Sudet- a změny jejich významu v historickém a teritoriálním kontextu] - Ulrich Krulík		* [http://www.slavonice.cz/main.php?Cislo=463&TID=71&TUser=3 Slova o základu Sudet- a změny jejich významu v historickém a teritoriálním kontextu] - Ulrich Krulík
	* [http://www.angelfire.com/pq/texty/texty/sudet.html Proč Sudety či sudetský?]		* [http://www.angelfire.com/pq/texty/texty/sudet.html Proč Sudety či sudetský?]
-	~~== Reference ==~~
-	~~<references/>~~

-	{{~~commonscat~~\|Sudetes\|Krkonošsko-jesenické soustavy}}{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{Commonscat\|Sudetes\|Krkonošsko-jesenické soustavy}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Krkonošsko-jesenická soustava]]		[[Kategorie:Krkonošsko-jesenická soustava]]

Sysop: 1 revizi

2014-02-12T09:15:56Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 2. 2014, 09:15

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T15:23:24Z

1 revizi

Nová stránka

{{Různé významy|tento=geomorfologické jednotce Sudety (něm. Sudeten)|druhý=českém pohraničí ("Sudety", něm. Sudetenland)|stránka=Sudety}}
{{Infobox reliéf
| název = Krkonošsko-jesenická subprovincie<br />Sudeten<br />Sudety
| obrázek = Sněžka.jpg
| popis1 = Sněžka v Krkonoších
| popisek2 = Sněžka v [[Krkonoše|Krkonoších]]
| maxnázev = [[Sněžka]]
| maxvýška = 1 602
| rozloha =
| délka =
| nadřaz = [[Česká vysočina]]
| podřaz = [[Krkonošská oblast]], [[Orlická oblast]], [[Jesenická oblast]], [[Krkonošsko-jesenické podhůří]]
| soused = [[Česko-moravská subprovincie]], [[Česká tabule]], [[Krušnohorská subprovincie]], [[Středopolské nížiny]], [[Vněkarpatské sníženiny]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát =  [[Polsko]]
| hornina =
| poznámka =
| povodí = [[Labe]], [[Morava (řeka)|Morava]], [[Odra]]
| mapa = Krkonossko-jesenicka subprovincie CZ I4.png
| popisek.mapa = Krkonošsko-jesenická subprovincie v rámci Česka
}}
[[Soubor:Sudeten.png|thumb|250px|geografické členění Sudet]]
'''Krkonošsko-jesenická subprovincie'''<ref>[[Jaromír Demek]] et al.: Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 1987, 584 s.</ref> (též ''Sudetská subprovincie'' nebo ''subprovincie Sudety'' (zkráceně ''Sudety''<ref>Jan Hromádka: Orografické třídění Československé republiky. Sborník Československé společnosti zeměpisné, svazek LXI, ročník 1956, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1956.</ref>,<ref>Tadeáš Czudek et al.: Geomorfologické členění ČSR = Geomorphological division of the Czech Socialist Republic. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1972, 137 s.</ref>), ''Sudetská pohoří''<ref>Vladimír Procházka a kol. (1967): Příruční slovník naučný. Díl IV, S - Ž. Academia, Praha, 933 s.</ref>, [[němčina|německy]] ''Sudeten,'' [[polština|polsky]] ''Sudety'') je vyšší [[Geomorfologie|geomorfologická]] jednotka v severovýchodních [[Čechy|Čechách]], na severu [[Morava|Moravy]], v [[České Slezsko|českém Slezsku]] a také v jihovýchodním [[Sasko|Sasku]] a jihozápadním [[Polsko|Polsku]], jedna ze šesti subprovincií '''[[Česká vysočina|České vysočiny]]'''.
== Členění ==
Krkonošsko-jesenická [[Geomorfologická_subprovincie|subprovincie]] (dříve soustava) se člení dále na tyto [[geomorfologická oblast|oblasti]] (dříve podsoustavy) a [[geomorfologický celek|celky]]:
* '''[[Krkonošská oblast]]''' (''Západní Sudety'', Západosudetská oblast)
** [[Westlausitzer Vorberge]] (Západolužické podhůří)
** [[Lausitzer Gefilde]] (Lužická niva)
** [[Ostlausitzer Vorberge]] (Východolužické podhůří)
** [[Šluknovská pahorkatina]] (Lausitzer Bergland, Lužická hornatina, Łužiske hory)
** [[Lužické hory]] (Lausitzer Gebirge, Zittauer Gebirge, Žitavské hory)
** [[Žitavská pánev]] (Liberecká pánev, Zittauer Becken, Obniżenie Żytawsko-Zgorzeleckie, Žitavsko-zhořelecká sníženina)
** [[Ještědsko-kozákovský hřbet]]
** [[Jizerské hory]] (Góry Izerskie)
** [[Frýdlantská pahorkatina]] (Pogórze Izerskie)
** [[Pogórze Kaczawskie]] (Kačavské podhůří)
** [[Góry Kaczawskie]] (Kačavské hory)
** [[Kotlina Jeleniogórska]] (Jelenohorská kotlina)
** [[Rudawy Janowickie]] (Janovické Rudavy, Janovické rudohoří)
** [[Krkonoše]] (Karkonosze), též Vysoké Sudety
** [[Krkonošské podhůří]]
* '''[[Orlická oblast]]''' (''Střední Sudety'', Středosudetská oblast)
** [[Broumovská vrchovina]]
** [[Orlické hory]] (pol. Góry Orlickie)
** [[Podorlická pahorkatina]] (pol. Pogórze Orlickie)
** [[Kladská kotlina]] (pol. Kotlina Kłodzka)
* '''[[Jesenická oblast]]''', také Východní Sudety, Východosudetská oblast (něm. ''Ostsudeten'', pol. ''Sudety Wschodnie'')
** [[Zábřežská vrchovina]] (něm. ''Hohenstädter Bergland'')
** [[Mohelnická brázda]] (něm. ''Müglitzer Furche'')
** [[Hanušovická vrchovina]] (něm. ''Hannsdorfer Bergland'')
** [[Králický Sněžník]] (něm. ''Glatzer Schneegebirge'', pol. ''Masyw Śnieżnika'')<br />včetně [[Bělské vrchy|Bělských vrchů]] (něm. ''Bielengebirge'', pol. ''Góry Bialskie'')
** [[Rychlebské hory]] (něm. ''Reichensteiner Gebirge'', pol. ''Góry Złote'')
** [[Zlatohorská vrchovina]] (něm. ''Oppagebirge'', pol. ''Góry Opawskie'')
** [[Hrubý Jeseník]] (něm. ''Altvatergebirge, Hohes Gesenke'', pol. ''Wysoki Jesionik'')
** [[Nízký Jeseník]] (něm. ''Niederes Gesenke'', pol. ''Niski Jesionik'')
* '''[[Krkonošsko-jesenické podhůří]]''' (Sudetské podhůří, pol. ''Przedgórze Sudeckie'')
** [[Vidnavská nížina]]
** [[Žulovská pahorkatina]]
== Vysoké Sudety ==
V rámci Sudet lze vyčlenit '''[[Vysoké Sudety]]''', k nimž patří [[Krkonoše]], [[Králický Sněžník]] a [[Hrubý Jeseník]].<ref>[[Jan Jeník]] (1957): Alpinská vegetace Vysokých Sudet: theorie oro-anemografických systémů. Katedra botaniky, Univerzita Karlova, Praha, 1957, 437 s. Rukopis.</ref><ref>[[Jan Jeník]] (1961): Alpinská vegetace Krkonoš, Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku: teorie oro-anemografických systémů. Nakladatelství ČSAV, Praha, 1961, 409 s.</ref><ref>Zákonitosti a dynamika prostorového rozšíření periglaciálních jevů v alpinském bezlesí Vysokých Sudet, URL: http://www.natur.cuni.cz/~kfggsekr/pers/krizek/vyzkum/gaav03.html</ref>
== Sudetská vs. krkonoško-jesenická ==
Pojmy Sudety, sudetský aj. odvozeniny původně měly a dodnes mají geografický, úžeji [[Fyzická geografie|fyzickogeografický]], geologický a geobotanický obsah. Jméno Sudety, resp. pojmy jako Sudetská soustava a ostatní jeho odvozeniny (Západní Sudety, Východní Sudety aj.), je vžitý geografický název, po staletí užívaný pro označení horské soustavy táhnoucí se zhruba od Šluknovského výběžku (Lužických hor; resp. od Drážďanské kotliny) až po Nízký Jeseník (resp. po Moravskou bránu). Nemíval žádnou politickou náplň, natož územněsprávní obsah. Z hlediska historické geografie a geografie vůbec se jedná o terminus technicus. Poprvé se objevil v podobě [[Sudéta]] óre na Ptolemaiově mapě světa z 2. století našeho letopočtu. Jméno je to zřejmě původu keltského, v překladu znamená les kanců. Uvedená mapa jím označovala vedle [[Gabréta|Gabréty]] (Šumavy) jedno z horstev ve střední Evropě, patrně Krušné hory a přilehlá pohoří. Jako „Sudeta Montes“ se tento pojem objevil v jeho spise Geographika Hyphegesis.
Pojem Sudety se pak znovu objevil v literatuře a mapách období humanismu opět jako vymezení výše zmíněné horské soustavy. Zdomácněl nejen v německé, polské a jiné geografické, historické, biologické, geologické i statistické literatuře. Byl ovšem běžně používán i v českých odborných publikacích geografických, geobotanických apod. Použil jej například i přírodovědec a statistik [[Karel Kořistka]] ve své tehdy unikátní rajonizaci zemědělství Čech ze 70. let 19. století.
Po roce 1945 najdeme název Sudetská horská soustava v práci [[Jan Hromádka|Jana Hromádky]] o orografickém členění Československa, jakož i v první naší poválečné syntéze geografie Československa z roku 1960<ref>Vlastislav Häufler, [[Jaromír Korčák]], Václav Král (1960): Zeměpis Československa. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd, 667 s.</ref>, jejímiž autory byli [[Vlastislav Häufler]], [[Jaromír Korčák]] a [[Václav Král (geograf)|Václav Král]]. Málokdo asi ví, že v návrhu geomorfologického členění Česka z počátku sedmdesátých let 20. století, vypracovaném Geografickým ústavem Čs. akademie věd (v roce 1993 byl zrušen), byla oblast od Lužických hor po Jeseníky logicky opět označena jako Sudetská soustava. Celé toto členění bylo schváleno Názvoslovnou komisí při Českém úřadu geografickém a kartografickém v Praze a předloženo mezinárodní konferenci OSN pro standardizaci geografického názvosloví. Na zákrok našich politických orgánů, které „reagovaly na stížnosti pracujících“ (Např. v sovětském tisku byly vedeny různé útočné kampaně. Do oficiálních novin psali „rozhořčení dělníci“, kteří požadovali, aby Kreml proti „nestoudnému nepříteli lidu“ zakročil. Samozřejmě že autory článků ve skutečnosti nebyli žádní dělníci. Dopisy sepisovali propagandisté pracující (v 70. letech 20. stol.) pro Michaila Suslova, obávaného hlavního ideologa Komunistické strany Sovětského svazu.; více ve článku o sociogeografickém pojmu [[Sudety]]), však musel být pojem Sudetská soustava z tohoto členění stažen a nahrazen pojmem Krkonošsko-jesenická soustava. Toto označení je proto v každém našem dnešním atlase pro školy, protože se již vžilo. Naproti tomu třeba polská geografie používá označení Sudety do současnosti.
<ref>{{Citace monografie
| příjmení = JELEČEK
| jméno = Leoš
| url = http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2003/06/31221_1_21_0.html
| titul = Sudetští Němci - etymologie a historický, geografický a geopolitický vývoj obsahu pojmu a smyslu jeho užívání I
| datum vydání = 2003
| vydavatel = Neviditelný pes}}.</ref>
V roce 1979 došlo ke sjednocení geomorfologického členění [[Česko|ČSR]] a [[Slovensko|SSR]]<ref>Břetislav Balatka, Jaroslav Sládek (1980): Členění reliéfu ČSSR. Lidé a Země, č. 2, roč. 29, str. 70-74.</ref>, při němž došlo k určitým změnám. Místo termínů „soustava“ a „podsoustava“ byly zavedeny pojmy „subprovince“ (tedy před r. 1979 'soustava') a „oblast“. K nejvýznamnějším změnám patří přejmenování Sudetské soustavy ('Sudety') na Krkonošsko-jesenickou subprovincii, podsoustavy Západosudetské ('Západní Sudety') na Krkonošskou oblast, podsoustavy Středosudetské ('Střední Sudety') na Orlickou oblast, podsoustavy Východosudetské ('Východní Sudety') na Jesenickou oblast a Sudetského podhůří na Krkonošsko-jesenické podhůří. Základní jednotkou členění z roku 1979 je geomorfologický celek, jednotkami vyšších řádů jsou oblasti, subprovincie, provincie, subsystém a systém.<ref>Richard Čapek, Daniela Lacková: Reliéf Československa, Geografický popis na základě geomorfologického členění z r. 1979, I. - IV. část, in: Přírodní vědy ve škole, č. 1 - 4, roč. XXXV, 1983/84.</ref>

Oronyma doporučená v České republice vycházejí z geomorfologické struktury Českého masivu a Západních Karpat (Demek a kol. 1987, Český úřad zeměměřický a katastrální 1996). Vyvýšené okraje geologické struktury Českého masivu tvoří po staletí zároveň politicko-administrativní hranice, kterými byli příslušné hornatiny podélně rozděleny na části patřící v současné historické epoše pěti suverénním státům - Rakousku, Německu, Česku, Polsku a Slovensku. Názvy jedné a téže hornatiny (resp. soustavy hornatin) se tvořily na dvou či třech jejích stranách, v různém histrorickém kontextu a sémantickém prostředí. Vzniklé a do literatury proniklé názvy se proto vztahují buď (1) jen k části hornatiny ležící na území jednoho ze států , nebo (2) k celému geomorfologickému celku po obou či třech stranách politické hranice, nebo (3) se různě překrývají. Členitý a dlouhý pás pohoří na hranicích Německa, Polska a Čech (s přesahem do Moravy) - Krkonošsko-jesenická soustava - má v anglických atlasech bez výjimky přeshraniční název se slovním základem „sud“: Sudety / Sudeten / Sudeten Highlands / Sudetes. Zatímco v polské vědecké literatuře a produkci map zůstal starý geografický, geologický a botanický název Sudety (Sudeti montes) pevně zakotven, podle [[Jan Jeník|Jana Jeníka]] čeští geografové (viz [[Jaromír Demek]], 1987)<ref>[[Jaromír Demek]] a kol. (1987): Zeměpisný lexikon České socialistické republiky: hory a nížiny. Academia, Praha, 584 s.</ref> a nejnověji i fytogeografové (viz [[Slavomil Hejný]] a [[Bohumil Slavík]], 1988)<ref>[[Slavomil Hejný]], Bohumil Slavík, red. (1988): Květena České socialistické republiky, I. díl, Academia, Praha, 557 s.</ref>) opustili dříve běžné a sjednocující názvy sudety / sudetský - patrně v důsledku jejich politického zneužití v období druhé světové války. Anglické atlasy vypovídají zřejmě nejen o setrvačnosti oronym, ale také o jejich lepší výstižnosti.<ref>Jan Jeník: Názvy středoevropských pohoří rozdělených státní hranicí, Geografie 103, 1998/2, str. 101 - 107.</ref>
V poslední době se však hlavně vlivem médií pojem Sudety pomalu vrací do české slovní zásoby.<ref>Václav Král (1992): Rehabilitujme název Sudety, Geografické rozhledy, r. 2, č. 4 / 1992-93, str. 105</ref> Po r. 1989 se používají obě terminologie - „krkonošsko-jesenická“ i „sudetská“.<ref>Vlastimil Pilous: Krkonoše odkud a kam - po třiceti letech. Časopis Krkonoše - Jizerské hory, 2006. URL: http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=6780&Itemid=2</ref> Dochází též k vytváření novotvaru ''Sudetské pohoří''.<ref>4.2.4 Georeliéf na zlomově porušených horninách. URL: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/4_kapitola.htm In: Radomír Grygar, Jan Jelínek: Geomorfologie pro technické obory. Institut geologického inženýrství - HGF, VŠB-TU Ostrava, Ostrava. URL: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/</ref>
== Související články ==
* [[Geomorfologické členění ČR]]
* [[Sudety]] - pohraničí Česka

== Externí odkazy ==
* [http://www.slavonice.cz/main.php?Cislo=463&TID=71&TUser=3 Slova o základu Sudet- a změny jejich významu v historickém a teritoriálním kontextu] - Ulrich Krulík
* [http://www.angelfire.com/pq/texty/texty/sudet.html Proč Sudety či sudetský?]
== Reference ==
<references/>

{{commonscat|Sudetes|Krkonošsko-jesenické soustavy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Krkonošsko-jesenická soustava]]