Kročehlavy - Historie editací

Sysop: ++

2019-12-10T10:49:38Z

← Starší verze		Verze z 10. 12. 2019, 10:49
Řádka 1:		Řádka 1:
-
	{{Infobox sídlo		{{Infobox sídlo
	\| název = Kročehlavy		\| název = Kročehlavy
Řádka 18:		Řádka 17:
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Kročehlavy\| position=right \|lat_deg=50 \|lat_min=7 \|lat_sec=59 \|lon_deg=14 \|lon_min=7 \|lon_sec=7\|float=center \| caption= }}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Kročehlavy\| position=right \|lat_deg=50 \|lat_min=7 \|lat_sec=59 \|lon_deg=14 \|lon_min=7 \|lon_sec=7\|float=center \| caption= }}
	\| web =		\| web =
-	}}	+	}}'''Kročehlavy''' jsou v současné době největší čtvrť města [[Kladno\|Kladna]] ve [[Středočeský kraj\|Středočeském kraji]]. V současnosti zde žije téměř 40 000 obyvatel. Dříve byly pouze malou [[vesnice\|vesnicí]] u Kladna.
-	'''Kročehlavy''' jsou v současné době největší čtvrť města [[Kladno\|Kladna]] ve [[Středočeský kraj\|Středočeském kraji]]. V současnosti zde žije téměř 40 000 obyvatel. Dříve byly pouze malou [[vesnice\|vesnicí]] u Kladna.	+

	==Dějiny==		==Dějiny==
	[[File:KL Kladno.png\|thumb\|left\|Katastrální území Kladna]]		[[File:KL Kladno.png\|thumb\|left\|Katastrální území Kladna]]
-	První zmínka pochází z roku 1316, kdy už se mluví o jejích [[vladyka\|vladycích]]. Ti se o dva roky později už psali ze Dříně (vladykové ze Dříně vymřeli na začátku 16. století). Přesto se zde ve 14. století již o Dříňských nemluví, ale jen o místních vladycích, tzn. z Kročehlav. Ti však brzo vymřeli, již na konci 14. století se naposledy prameny zmiňují o [[šlechtic]]i s tímto přídomkem. Ve 14. století však část vsi vlastnili i jiní vlastníci, celkem byla obec rozdělena na tři díly. V 15. století prameny o Kročehlavech téměř mlčí. Tehdy už se o části vsi mluvilo jako o majetku [[Kladenští z Kladna\|Kladenských z Kladna]]. Někdy v předchozí době tak muselo dojít k připojení části Kročehlav ke kladenskému panství. Z roku 1549 pochází zápis, který upřesňuje, že dědici Zdeňka Kladenského z Kladna, [[rytíř]]i [[Žďárští ze Žďáru]], mají v této obci 4 usedlosti. Na začátku 17. století už Žďárští ze Žďáru vlastní celou vesnici, která se tehdy skládala ze sedmi statků a chalup. Od té doby už vždy Kročehlavy patřily ke kladenskému panství (s krátkou výjimkou během třicetileté války). ~~[[třicetiletá válka\|~~Třicetiletou válku]] přežila obec patrně celkem bez úhony. Na začátku této války [[vrchnost]] ze dvou statků vytvořila panský dvůr, který však po jejím skončení obýval pouze panský [[ovčák]]. Ze zbylých pěti usedlostí po válce zůstaly pusté jen dvě, ty byly osazeny až na začátku šedesátých let minulého století. Tehdy se Kročehlavy skládaly z pěti statků a chalup a žilo zde asi 40 lidí. V roce 1680 zasáhla do života obce [[mor]]ová [[epidemie]], která zde zahubila třetinu obyvatel. V první polovině devadesátých let zde byl obnoven [[panský dvůr]]. Protože ale původně vznikl ze statků poddaných, tak z nich [[farář]] nadále vymáhal desátky. Vrchnost je přenesla na poddané, což se ale neobešlo bez odporu. Odpor proti tomuto kroku byl tak silný, že nová vrchnost (od roku 1705) benediktýni z [[Břevnovský klášter\|Břevnov]]a (dnes část Prahy) místní obyvatele vystěhovala a obec osídlila novými poddanými. Těmi asi byli [[Němci]] z dnešního [[Broumov]]ska. Ti se však do konce 18. století počeštili. Za sto let v době napoleonských válek se ale stejně zdejší obyvatelé podíleli na odporu proti odvodu do domobrany. Během 18. století se vesnice dále rozvíjela, aby v polovině 19. století dosáhla 22 domů se 130 obyvateli. Krátce poté byly v sousedství otevřeny doly na černé uhlí a posléze i hutě. To zapříčinilo nejen velký nárůst obyvatel samotného Kladna ale i Kročehlav samotných. Ty tak již v roce [[1930]] měly 10 tisíc obyvatel. Proto vystavěly kostel a byly povýšeny na [[město]], které ale nedostalo znak. Město však bylo krátce nato připojeno ke [[Kladno\|Kladnu]], nejdříve za [[Protektorát Čechy a Morava\|protektorátu]], což po osvobození na krátko zrušeno, a podruhé a už na trvalo v roce [[1948]]. Dnes jsou sice největší čtvrtí města Kladna, ale radnice se o ně příliš nestará. Jako úkázka může sloužit to, že radnice dovolila stavbu velkého obchodu pro kutily uprostřed jejich starého jádra a stejně tak dovolila zbourat jedinou významnější stavbu (panský dvůr). Nejspíše by pomohla vlastní radnice v rámci statutárního města, ale snahy o ni, až na výjimky, se neobjevují.	+	První zmínka pochází z roku 1316, kdy už se mluví o jejích [[vladyka\|vladycích]]. Ti se o dva roky později už psali ze Dříně (vladykové ze Dříně vymřeli na začátku 16. století). Přesto se zde ve 14. století již o Dříňských nemluví, ale jen o místních vladycích, tzn. z Kročehlav. Ti však brzo vymřeli, již na konci 14. století se naposledy prameny zmiňují o [[šlechtic]]i s tímto přídomkem. Ve 14. století však část vsi vlastnili i jiní vlastníci, celkem byla obec rozdělena na tři díly. V 15. století prameny o Kročehlavech téměř mlčí. Tehdy už se o části vsi mluvilo jako o majetku [[Kladenští z Kladna\|Kladenských z Kladna]]. Někdy v předchozí době tak muselo dojít k připojení části Kročehlav ke kladenskému panství. Z roku 1549 pochází zápis, který upřesňuje, že dědici Zdeňka Kladenského z Kladna, [[rytíř]]i [[Žďárští ze Žďáru]], mají v této obci 4 usedlosti. Na začátku 17. století už Žďárští ze Žďáru vlastní celou vesnici, která se tehdy skládala ze sedmi statků a chalup. Od té doby už vždy Kročehlavy patřily ke kladenskému panství (s krátkou výjimkou během třicetileté války). Třicetiletou válku přežila obec patrně celkem bez úhony. Na začátku této války [[vrchnost]] ze dvou statků vytvořila panský dvůr, který však po jejím skončení obýval pouze panský [[ovčák]]. Ze zbylých pěti usedlostí po válce zůstaly pusté jen dvě, ty byly osazeny až na začátku šedesátých let minulého století. Tehdy se Kročehlavy skládaly z pěti statků a chalup a žilo zde asi 40 lidí. V roce 1680 zasáhla do života obce [[mor]]ová [[epidemie]], která zde zahubila třetinu obyvatel. V první polovině devadesátých let zde byl obnoven [[panský dvůr]]. Protože ale původně vznikl ze statků poddaných, tak z nich [[farář]] nadále vymáhal desátky. Vrchnost je přenesla na poddané, což se ale neobešlo bez odporu. Odpor proti tomuto kroku byl tak silný, že nová vrchnost (od roku 1705) benediktýni z [[Břevnovský klášter\|Břevnov]]a (dnes část Prahy) místní obyvatele vystěhovala a obec osídlila novými poddanými. Těmi asi byli [[Němci]] z dnešního [[Broumov]]ska. Ti se však do konce 18. století počeštili. Za sto let v době napoleonských válek se ale stejně zdejší obyvatelé podíleli na odporu proti odvodu do domobrany. Během 18. století se vesnice dále rozvíjela, aby v polovině 19. století dosáhla 22 domů se 130 obyvateli. Krátce poté byly v sousedství otevřeny doly na černé uhlí a posléze i hutě. To zapříčinilo nejen velký nárůst obyvatel samotného Kladna ale i Kročehlav samotných. Ty tak již v roce [[1930]] měly 10 tisíc obyvatel. Proto vystavěly kostel a byly povýšeny na [[město]], které ale nedostalo znak. Město však bylo krátce nato připojeno ke [[Kladno\|Kladnu]], nejdříve za [[Protektorát Čechy a Morava\|protektorátu]], což po osvobození na krátko zrušeno, a podruhé a už na trvalo v roce [[1948]]. Dnes jsou sice největší čtvrtí města Kladna, ale radnice se o ně příliš nestará. Jako úkázka může sloužit to, že radnice dovolila stavbu velkého obchodu pro kutily uprostřed jejich starého jádra a stejně tak dovolila zbourat jedinou významnější stavbu (panský dvůr). Nejspíše by pomohla vlastní radnice v rámci statutárního města, ale snahy o ni, až na výjimky, se neobjevují.

	== Štěpánov ==		== Štěpánov ==
Řádka 34:		Řádka 32:
	Jedinou památkou na seznamu vedeném Ministerstvem kultury je čp. 33. Jedná se o bývalý panský pivovar. Obzvláště cenná je budova u vstupu, kde je na omítce obrazec navržený Mikolášem Alšem. Pivovar byl roku [[2004]] vrácen zpět do rukou benediktinského řádu. Ten je obratem prodal soukromému podnikateli. Od té doby je pivovar postupně rekonstruován a využíván pro různé účely. (www.pivovarkladno.cz) Více budov bohužel na seznamu není. Na severu Kročehlav, těsně při jejich původním katastru, ale už na území Kladna se nachází další památka zapsaná Ministerstvem kultury. Jedná se o vápenné pece, o kterých několikrát psal Tomáš Voldráb.		Jedinou památkou na seznamu vedeném Ministerstvem kultury je čp. 33. Jedná se o bývalý panský pivovar. Obzvláště cenná je budova u vstupu, kde je na omítce obrazec navržený Mikolášem Alšem. Pivovar byl roku [[2004]] vrácen zpět do rukou benediktinského řádu. Ten je obratem prodal soukromému podnikateli. Od té doby je pivovar postupně rekonstruován a využíván pro různé účely. (www.pivovarkladno.cz) Více budov bohužel na seznamu není. Na severu Kročehlav, těsně při jejich původním katastru, ale už na území Kladna se nachází další památka zapsaná Ministerstvem kultury. Jedná se o vápenné pece, o kterých několikrát psal Tomáš Voldráb.

-	~~[[Dubí (Kladno)\|Dubí]] \|~~
-	~~[[Kladno]] \|~~
-	~~'''Kročehlavy''' \|~~
-	~~[[Rozdělov]] \|~~
-	~~[[Švermov]] \|~~
-	~~[[Vrapice]]~~
-
	== Reference ==		== Reference ==
	* Ondřej Doležal, Ves Kročehlavy a její obyvatelé do roku 1618, Posel z Budče 2007		* Ondřej Doležal, Ves Kročehlavy a její obyvatelé do roku 1618, Posel z Budče 2007
Řádka 47:		Řádka 38:


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Kročehlavy}}{{Město Kladno}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Kladno]]		[[Kategorie:Kladno]]
	[[Kategorie:Bývalá města v Česku]]		[[Kategorie:Bývalá města v Česku]]

Sysop: 1 revizi

2014-02-11T23:38:46Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 11. 2. 2014, 23:38

Sysop: Nahrazení textu

2011-12-19T09:43:39Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídlo
| název = Kročehlavy
| foto =
| popisek.foto =
| charakter = velká vesnice
| obyvatelé =
| domy = 2853
| PSČ = 272 01
| obec = [[Kladno]]
| okres = Kladno
| země =
| k.ú. = Kročehlavy
| výměra = 7,75
| zem.šíř = 50°7'59
| zem.dél = 14°7'7
| nad.výš =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Kročehlavy| position=right |lat_deg=50 |lat_min=7 |lat_sec=59 |lon_deg=14 |lon_min=7 |lon_sec=7|float=center | caption= }}
| web =
}}
'''Kročehlavy''' jsou v současné době největší čtvrť města [[Kladno|Kladna]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. V současnosti zde žije téměř 40 000 obyvatel. Dříve byly pouze malou [[vesnice|vesnicí]] u Kladna.

==Dějiny==
[[File:KL Kladno.png|thumb|left|Katastrální území Kladna]]
První zmínka pochází z roku 1316, kdy už se mluví o jejích [[vladyka|vladycích]]. Ti se o dva roky později už psali ze Dříně (vladykové ze Dříně vymřeli na začátku 16. století). Přesto se zde ve 14. století již o Dříňských nemluví, ale jen o místních vladycích, tzn. z Kročehlav. Ti však brzo vymřeli, již na konci 14. století se naposledy prameny zmiňují o [[šlechtic]]i s tímto přídomkem. Ve 14. století však část vsi vlastnili i jiní vlastníci, celkem byla obec rozdělena na tři díly. V 15. století prameny o Kročehlavech téměř mlčí. Tehdy už se o části vsi mluvilo jako o majetku [[Kladenští z Kladna|Kladenských z Kladna]]. Někdy v předchozí době tak muselo dojít k připojení části Kročehlav ke kladenskému panství. Z roku 1549 pochází zápis, který upřesňuje, že dědici Zdeňka Kladenského z Kladna, [[rytíř]]i [[Žďárští ze Žďáru]], mají v této obci 4 usedlosti. Na začátku 17. století už Žďárští ze Žďáru vlastní celou vesnici, která se tehdy skládala ze sedmi statků a chalup. Od té doby už vždy Kročehlavy patřily ke kladenskému panství (s krátkou výjimkou během třicetileté války). [[třicetiletá válka|Třicetiletou válku]] přežila obec patrně celkem bez úhony. Na začátku této války [[vrchnost]] ze dvou statků vytvořila panský dvůr, který však po jejím skončení obýval pouze panský [[ovčák]]. Ze zbylých pěti usedlostí po válce zůstaly pusté jen dvě, ty byly osazeny až na začátku šedesátých let minulého století. Tehdy se Kročehlavy skládaly z pěti statků a chalup a žilo zde asi 40 lidí. V roce 1680 zasáhla do života obce [[mor]]ová [[epidemie]], která zde zahubila třetinu obyvatel. V první polovině devadesátých let zde byl obnoven [[panský dvůr]]. Protože ale původně vznikl ze statků poddaných, tak z nich [[farář]] nadále vymáhal desátky. Vrchnost je přenesla na poddané, což se ale neobešlo bez odporu. Odpor proti tomuto kroku byl tak silný, že nová vrchnost (od roku 1705) benediktýni z [[Břevnovský klášter|Břevnov]]a (dnes část Prahy) místní obyvatele vystěhovala a obec osídlila novými poddanými. Těmi asi byli [[Němci]] z dnešního [[Broumov]]ska. Ti se však do konce 18. století počeštili. Za sto let v době napoleonských válek se ale stejně zdejší obyvatelé podíleli na odporu proti odvodu do domobrany. Během 18. století se vesnice dále rozvíjela, aby v polovině 19. století dosáhla 22 domů se 130 obyvateli. Krátce poté byly v sousedství otevřeny doly na černé uhlí a posléze i hutě. To zapříčinilo nejen velký nárůst obyvatel samotného Kladna ale i Kročehlav samotných. Ty tak již v roce [[1930]] měly 10 tisíc obyvatel. Proto vystavěly kostel a byly povýšeny na [[město]], které ale nedostalo znak. Město však bylo krátce nato připojeno ke [[Kladno|Kladnu]], nejdříve za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]], což po osvobození na krátko zrušeno, a podruhé a už na trvalo v roce [[1948]]. Dnes jsou sice největší čtvrtí města Kladna, ale radnice se o ně příliš nestará. Jako úkázka může sloužit to, že radnice dovolila stavbu velkého obchodu pro kutily uprostřed jejich starého jádra a stejně tak dovolila zbourat jedinou významnější stavbu (panský dvůr). Nejspíše by pomohla vlastní radnice v rámci statutárního města, ale snahy o ni, až na výjimky, se neobjevují.

== Štěpánov ==
V roce 1783 vznikla osada obce Kročehlavy, která byla roku [[1915]] sloučena s čísly popisnými kročehlavskými a úplné sloučení pak proběhlo v roce [[1930]]. Bývalá náves se nacházela v dnešní Partyzánské ulici. Před založením samotné vsi, zde už v průběhu 18. století byla postavena usedlost Christopha Umlaufa. Při založení vsi byl vykácen lesík Skalka či Dubice a přímo na jeho místě vzniklo jádro vsi. Narozdíl od často opakovaného tvrzení, že nová ves byla osídlena kolonisty z Broumovska, je u alespoň části pravděpodobnější příchod ze samotného kladenského panství.

== Osobnosti==
Část svého dětství zde prožila [[Marie Majerová]]. Z části Štěpánov pocházela manželka Antonína Zápotockého Marie. V místním [[pivovar]]u často pobýval Mikoláš Aleš. Kročehlavy jsou rodištěm malíře [[Jan Karas|Jana Karase]] a [[Karel Souček|Karla Součka]]. Nesmíme zapomenout ani na Ludviku Smrčkovou, významnou sklářskou výtvarnici, která se narodila u dnešního nádraží Kladno (do konce 19. století Vejhybka). Také zde žije písničkář [[Josef Fousek]].

== Památky ==
Jedinou památkou na seznamu vedeném Ministerstvem kultury je čp. 33. Jedná se o bývalý panský pivovar. Obzvláště cenná je budova u vstupu, kde je na omítce obrazec navržený Mikolášem Alšem. Pivovar byl roku [[2004]] vrácen zpět do rukou benediktinského řádu. Ten je obratem prodal soukromému podnikateli. Od té doby je pivovar postupně rekonstruován a využíván pro různé účely. (www.pivovarkladno.cz) Více budov bohužel na seznamu není. Na severu Kročehlav, těsně při jejich původním katastru, ale už na území Kladna se nachází další památka zapsaná Ministerstvem kultury. Jedná se o vápenné pece, o kterých několikrát psal Tomáš Voldráb.

[[Dubí (Kladno)|Dubí]] |
[[Kladno]] |
'''Kročehlavy''' |
[[Rozdělov]] |
[[Švermov]] |
[[Vrapice]]

== Reference ==
* Ondřej Doležal, Ves Kročehlavy a její obyvatelé do roku 1618, Posel z Budče 2007
* Ondřej Doležal, Ves Kročehlavy a její obyvatelé v letech 1618-1918, Posel z Budče 2008
* Ondřej Doležal, Vznik, vývoj a zánik panského dvora v Kročehlavech,Listy z Unhošťska 2005

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kladno]]
[[Kategorie:Bývalá města v Česku]]