Krym - Historie editací

Sysop: + 2 x VIDEO...Český prezident mluvil o Ukrajině, Krymu a Donbasu v roce 2019 zásadně jinak a výrazně rozuměji !

2026-03-15T13:48:12Z

+ 2 x VIDEO...Český prezident mluvil o Ukrajině, Krymu a Donbasu v roce 2019 zásadně jinak a výrazně rozuměji !

← Starší verze		Verze z 15. 3. 2026, 13:48
Řádka 197:		Řádka 197:
	V roce 2015 byla zahájena výstavba [[Most přes Kerčský průliv\|mostu přes Kerčský průliv]].		V roce 2015 byla zahájena výstavba [[Most přes Kerčský průliv\|mostu přes Kerčský průliv]].

		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=iP7VM0u7Bp4}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Crimean Peninsula – by drone (4K)'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=tsVzI8IY_38}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Český prezident mluvil o Ukrajině, Krymu a Donbasu<br />v roce 2019 zásadně jinak a výrazně rozuměji !'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.navychod.cz/?req=article&id=513 Kdo je doma na Krymu?] Navýchod, 1/2007.		* [http://www.navychod.cz/?req=article&id=513 Kdo je doma na Krymu?] Navýchod, 1/2007.
Řádka 213:		Řádka 225:
	[[Kategorie:Černé moře]]		[[Kategorie:Černé moře]]
	[[Kategorie:Azovské moře]]		[[Kategorie:Azovské moře]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-05-08T10:37:56Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 8. 5. 2017, 10:37
Řádka 1:		Řádka 1:
	''Tento článek pojednává o Krymském poloostrově jakožto celku z hlediska [[geografie]] a [[historie]]. Informace k současnosti najdete zejména v článku [[Autonomní republika Krym]].		''Tento článek pojednává o Krymském poloostrově jakožto celku z hlediska [[geografie]] a [[historie]]. Informace k současnosti najdete zejména v článku [[Autonomní republika Krym]].
-	[[Soubor:~~LocationCrimea~~.~~PNG~~\|thumb\|~~upright=1.4~~\|~~Poloha~~ Krymu vůči ~~Ukrajině a~~ Evropě]]	+	[[Soubor:Crimea (orthographic projection).png\|thumb\|230px\|Globální poloha Krymu vůči Evropě]]
	'''Krym''' ([[ruština\|rusky]] ''Крым'', [[ukrajinština\|ukrajinsky]] ''Крим'', [[krymská tatarština\|krymskou tatarštinou]] ''Qırım''), geograficky také '''Krymský poloostrov''' je [[poloostrov]] ležící na severu [[Černé moře\|Černého moře]]. Většinu poloostrova zaujímá '''[[Autonomní republika Krym]]''', samosprávné území, které je součástí [[Ukrajina\|Ukrajiny]]. Krym patřil v průběhu dějin mnoha mocnostem; do roku [[1991]] byl součástí [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]]. Dnes zde žijí převážně [[Rusové]], nejpočetnější menšinu tvoří [[Ukrajinci]]. Krym je vlastí [[Krymští Tataři\|Krymských Tatarů]], kteří se sem od konce 20. století postupně vracejí.		'''Krym''' ([[ruština\|rusky]] ''Крым'', [[ukrajinština\|ukrajinsky]] ''Крим'', [[krymská tatarština\|krymskou tatarštinou]] ''Qırım''), geograficky také '''Krymský poloostrov''' je [[poloostrov]] ležící na severu [[Černé moře\|Černého moře]]. Většinu poloostrova zaujímá '''[[Autonomní republika Krym]]''', samosprávné území, které je součástí [[Ukrajina\|Ukrajiny]]. Krym patřil v průběhu dějin mnoha mocnostem; do roku [[1991]] byl součástí [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]]. Dnes zde žijí převážně [[Rusové]], nejpočetnější menšinu tvoří [[Ukrajinci]]. Krym je vlastí [[Krymští Tataři\|Krymských Tatarů]], kteří se sem od konce 20. století postupně vracejí.
	== Geografie ==		== Geografie ==
-	[[Soubor:~~Bm krim~~.jpg\|thumb\|~~upright=1.4~~\|Satelitní snímek Krymského poloostrova a Azovského moře.]]	+	[[Soubor:Satellite picture of Crimea, Terra-MODIS, 05-16-2015.jpg\|thumb\|230px\|Satelitní snímek Krymského poloostrova a Azovského moře.]]
	Na severu je Krym spojen úzkou [[Perekopská šíje\|Perekopskou šíjí]] s kontinentální [[Evropa\|Evropou]] ([[Ukrajina\|ukrajinská]] [[Chersonská oblast]]. Západní a jižní hranici tvoří Černé moře, východní hranici [[Azovské moře]]. Od [[Rusko\|jihoruské]] pevniny ([[Kubáň\|Kubáně]]) je oddělen [[Kerčský průliv\|Kerčským průlivem]].		Na severu je Krym spojen úzkou [[Perekopská šíje\|Perekopskou šíjí]] s kontinentální [[Evropa\|Evropou]] ([[Ukrajina\|ukrajinská]] [[Chersonská oblast]]. Západní a jižní hranici tvoří Černé moře, východní hranici [[Azovské moře]]. Od [[Rusko\|jihoruské]] pevniny ([[Kubáň\|Kubáně]]) je oddělen [[Kerčský průliv\|Kerčským průlivem]].
	Celková rozloha Krymu činí ''26 200 km<sup>2</sup>''. Zatímco severní část poloostrova je pokrytá (dnes zemědělsky zkultivovanou) [[step]]í a [[lesostep]]í, menší jižní část (1/5 celkové rozlohy) tvoří úzké subtropické pásmo, vtěsnané mezi pobřeží Černého moře a [[Krymské hory]]. Ty se v délce 100 km táhnou podél pobřeží. Krymské hory jsou tvořeny celkem třemi hřebeny, v jižním hřebenu se nachází nejvyšší krymský vrchol [[Roman-Koš]] (1545 m).		Celková rozloha Krymu činí ''26 200 km<sup>2</sup>''. Zatímco severní část poloostrova je pokrytá (dnes zemědělsky zkultivovanou) [[step]]í a [[lesostep]]í, menší jižní část (1/5 celkové rozlohy) tvoří úzké subtropické pásmo, vtěsnané mezi pobřeží Černého moře a [[Krymské hory]]. Ty se v délce 100 km táhnou podél pobřeží. Krymské hory jsou tvořeny celkem třemi hřebeny, v jižním hřebenu se nachází nejvyšší krymský vrchol [[Roman-Koš]] (1545 m).
-	V [[~~subtropy~~\|subtropickém]] ~~pásmu~~, širokém 8–12 km, se nachází oblíbená přímořská letoviska a lázně, souhrnně známá jako ''Ruská riviéra''. Je tvořena romantickým pobřežím se strmými skalními útesy, písečnými či oblázkovými plážemi a čistou vodou.	+	V [[Subtropický podnebný pás\|subtropickém pásmu]], širokém 8–12 km, se nachází oblíbená přímořská letoviska a lázně, souhrnně známá jako ''Ruská riviéra''. Je tvořena romantickým pobřežím se strmými skalními útesy, písečnými či oblázkovými plážemi a čistou vodou.
	V subtropickém pásmu se taktéž nachází rozlehlé vinice a ovocné sady, při pobřeží je důležitý také rybolov. Na východě jsou významné lokality těžby a zpracovávání železné rudy.		V subtropickém pásmu se taktéž nachází rozlehlé vinice a ovocné sady, při pobřeží je důležitý také rybolov. Na východě jsou významné lokality těžby a zpracovávání železné rudy.
	Hlavním městem Autonomní republiky Krym je [[Simferopol]]. [[Sevastopol\|Město Sevastopol]] (včetně okolí zahrnující několik dalších sídel) tvoří zvláštní městský samosprávný celek v rámci podřízený přímo kyjevské vládě.		Hlavním městem Autonomní republiky Krym je [[Simferopol]]. [[Sevastopol\|Město Sevastopol]] (včetně okolí zahrnující několik dalších sídel) tvoří zvláštní městský samosprávný celek v rámci podřízený přímo kyjevské vládě.
Řádka 12:		Řádka 12:
	[[Soubor:Karte der Halbinsel Krim.jpg\|thumb\|220px\|Historická mapa Krymu (1888)]]		[[Soubor:Karte der Halbinsel Krim.jpg\|thumb\|220px\|Historická mapa Krymu (1888)]]
	== Historie ==		== Historie ==
-	Nejstaršími obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene ''Taurů''. Stepní část pak byla až do 4. století n. l. obývána Skythy. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století př. n. l. [[Řecko\|Řeky]], založena tak byla města jako [[Pantikapaion]] (přibližně dnešní [[Kerč]]) nebo [[Chersonesos]] (dnešní [[Sevastopol]]), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vzniklo v 5. století př. n. l. {{Podtržení\|Bosporské království}}, které přetrvalo až do 4. století n. l. V antice bylo území označováno jako ''Chersonésos Taurský'', ''Chersonésos Skythský'', ''Taurika'' či ''[[Taurida]]''. Ke konci starověku pak na Krym vtrhl kmenový svaz ~~[[Ostrogóti\|~~Ostrogótů]], který byl o něco později vyhnán ~~[[Hunové\|~~Huny]]. Zbytky [[gótského]] [[etnika]] na poloostrově přežívaly až do 18. století.	+	Nejstaršími obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene ''Taurů''. Stepní část pak byla až do 4. století n. l. obývána Skythy. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století př. n. l. [[Řecko\|Řeky]], založena tak byla města jako [[Pantikapaion]] (přibližně dnešní [[Kerč]]) nebo [[Chersonesos]] (dnešní [[Sevastopol]]), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vzniklo v 5. století př. n. l. {{Podtržení\|Bosporské království}}, které přetrvalo až do 4. století n. l. V antice bylo území označováno jako ''Chersonésos Taurský'', ''Chersonésos Skythský'', ''Taurika'' či ''[[Taurida]]''. Ke konci starověku pak na Krym vtrhl kmenový svaz Ostrogótů, který byl o něco později vyhnán Huny. Zbytky gótského [[etnika]] na poloostrově přežívaly až do 18. století.
-	Ve středověku byl jih Krymu ovládán ~~[[Byzantská říše\|~~Byzantskou říší]], některé obchodní osady zde postupně založili [[Janov (Itálie)\|Janované]]. Sever byl přechodně pod vlivem turkotatarských kočovníků sídlících při [[Černé moře\|Černém]] a [[Kaspické moře\|Kaspickém]] moři.	+	Ve středověku byl jih Krymu ovládán Byzantskou říší, některé obchodní osady zde postupně založili [[Janov (Itálie)\|Janované]]. Sever byl přechodně pod vlivem turkotatarských kočovníků sídlících při [[Černé moře\|Černém]] a [[Kaspické moře\|Kaspickém]] moři.
	=== Krymský chanát ===		=== Krymský chanát ===
-	Roku 1243 vpadli na Krym ''Tataři'', posléze je součástí Zlaté hordy, od 15. století byl vytvořen samostatný '''[[Krymský chanát]]''' se střediskem v [[Bachčisaraj]]i. Od roku 1475 byl chanát vazalem [[Osmanská říše\|Osmanské říše]].	+	Roku 1243 vpadli na Krym ''Tataři'', posléze je součástí Zlaté hordy, od 15. století byl vytvořen samostatný '''Krymský chanát (1441–1783)''' se střediskem v [[Bachčisaraj]]i. Od roku 1475 byl chanát vazalem [[Osmanská říše\|Osmanské říše]].
	=== Ruské impérium ===		=== Ruské impérium ===
	Ruská carevna Kateřina Veliká anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k [[Ruské impérium\|Ruské říši]]. Byla zbudována vojensko-námořní infrastruktura přístavu [[Sevastopol]]. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla krymská válka. Roku 1875 dorazila z [[Moskva\|Moskvy]] do Sevastopolu železnice.		Ruská carevna Kateřina Veliká anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k [[Ruské impérium\|Ruské říši]]. Byla zbudována vojensko-námořní infrastruktura přístavu [[Sevastopol]]. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla krymská válka. Roku 1875 dorazila z [[Moskva\|Moskvy]] do Sevastopolu železnice.
Řádka 189:		Řádka 189:
	Obecně v jižním prostoru je umístěna převážná část krymských přírodních a kulturně-historických památek, jako např. archeologická naleziště z období antiky, [[Byzantská říše\|byzantské]] pevnosti, jeskynní kláštery a města, [[Tataři\|tatarské]] vesnice, mešity a paláce (v [[Bachčisaraj]]i [[Chánský palác (Bachčisaraj)\|Chánův palác]] s [[fontána slz (Bachčisaraj)\|Fontánou slz]], opěvovanou [[Alexandr Sergejevič Puškin\|Puškinem]]). V roce 1994 bylo veřejnosti zpřístupněno také město [[Sevastopol]], které bylo po dlouhá léta vyhrazeno pouze sovětským vojákům, důstojníkům a jejich rodinám. U Sevastopolu se nacházejí zbytky antického města [[Chersonéssos]] a kostel, v němž byl pokřtěn [[Vladimír I.\|sv. Vladimír]].		Obecně v jižním prostoru je umístěna převážná část krymských přírodních a kulturně-historických památek, jako např. archeologická naleziště z období antiky, [[Byzantská říše\|byzantské]] pevnosti, jeskynní kláštery a města, [[Tataři\|tatarské]] vesnice, mešity a paláce (v [[Bachčisaraj]]i [[Chánský palác (Bachčisaraj)\|Chánův palác]] s [[fontána slz (Bachčisaraj)\|Fontánou slz]], opěvovanou [[Alexandr Sergejevič Puškin\|Puškinem]]). V roce 1994 bylo veřejnosti zpřístupněno také město [[Sevastopol]], které bylo po dlouhá léta vyhrazeno pouze sovětským vojákům, důstojníkům a jejich rodinám. U Sevastopolu se nacházejí zbytky antického města [[Chersonéssos]] a kostel, v němž byl pokřtěn [[Vladimír I.\|sv. Vladimír]].
	[[Soubor:AlushtaPanoram.jpg\|thumb\|center\|600px\|Pohled na město [[Alušta]].]]		[[Soubor:AlushtaPanoram.jpg\|thumb\|center\|600px\|Pohled na město [[Alušta]].]]
		+
		+	== Doprava ==
		+	Na Krymu je velmi rozvinutá autobusová doprava. Ve městech [[Simferopol]], [[Alušta]] a [[Jalta]] a také mezi nimi je od roku 1959 v provozu [[Krymský trolejbus]]. K této dopravní tepně patří linka dlouhá 96 km, patrně jedna z nejdelších na světě. V [[Jevpatorija\|Jevpatoriji]] jezdí [[Tramvajová doprava v Jevpatorii\|tramvaje]]. V Sevastopolu od severní k jižní straně a v opačném směru jezdí čluny, které jsou městskou hromadnou dopravou. Krym protínají dvě evropské silnice, E 105 z Norska přes Rusko a [[Charkov]] do Jalty, a E 87 z [[Cherson]]u přes [[Džankoj]] a po převozu vozidel na lodích přes [[Kerčská úžina\|Kerčskou úžinu]] do Ruska a [[Gruzie]] a odtud do [[Turecko\|Turecka]].
		+
		+	Železniční dopravu zajišťují Krymské železnice (КрымЖД) — federální státní podnik. Ten byl založen v roce 2014 na základě jednotky krymského ředitelství „Přidněprovské železnice Ukrajinských železnic“, nacházející se na území Krymu. Krym protínají dvě železniční trati, [[Armjansk]] – [[Kerč]] s odbočkou do [[Feodosija\|Feodosie]] a trať [[Melitopol]] – Sevastopol s odbočkou do Jevpatorije, které se kříží v obci Džankoj. Přístavy Černého moře jsou Jevpatorija, Sevastopol, Jalta, [[Feodosija]] a [[Kerč]]. V Kerči je možno se přeplavit [[trajekt]]em přes Kerčský průliv, spojující Krym s [[Krasnodarský kraj\|Krasnodarským krajem]] ([[Port Kavkaz]]). Přístavní města jsou spojena pravidelnou námořní dopravou. [[Azovské moře\|Azovské]] pobřeží poloostrova nemá velký dopravní význam.
		+
		+	V roce 2015 byla zahájena výstavba [[Most přes Kerčský průliv\|mostu přes Kerčský průliv]].
		+
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.navychod.cz/?req=article&id=513 Kdo je doma na Krymu?] Navýchod, 1/2007.		* [http://www.navychod.cz/?req=article&id=513 Kdo je doma na Krymu?] Navýchod, 1/2007.
Řádka 198:		Řádka 206:


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Crimea}}{{Commonscat\|Crimea}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Krym\| ]]		[[Kategorie:Krym\| ]]
	[[Kategorie:Poloostrovy na Ukrajině]]		[[Kategorie:Poloostrovy na Ukrajině]]

Sysop: + Výrazné vylepšení

2015-09-11T14:29:25Z

+ Výrazné vylepšení

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:49:52Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:49
Řádka 19:		Řádka 19:
	Ruská [[car]]evna [[Kateřina Veliká]] anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k [[Ruské impérium\|Ruské říši]]. Byla zbudována vojensko-námořní infrastruktura přístavu [[Sevastopol]]. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla [[krymská válka]]. Roku 1875 dorazila z [[Moskva\|Moskvy]] do Sevastopolu železnice.		Ruská [[car]]evna [[Kateřina Veliká]] anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k [[Ruské impérium\|Ruské říši]]. Byla zbudována vojensko-námořní infrastruktura přístavu [[Sevastopol]]. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla [[krymská válka]]. Roku 1875 dorazila z [[Moskva\|Moskvy]] do Sevastopolu železnice.
	=== Sovětský svaz ===		=== Sovětský svaz ===
-	[[Soubor:Flag of the Crimean ASSR, 1938.png\|thumb\|~~upright~~\|Vlajka Krymské ASSR]]	+	[[Soubor:Flag of the Crimean ASSR, 1938.png\|thumb\|200px\|Vlajka Krymské ASSR]]
	V průběhu [[Ruská občanská válka\|ruské občanské války]] ([[1918]]–[[1925]]) byl Krym střediskem kontrarevoluce až do roku [[1921]], poté připojen k [[Ruská sovětská federativní socialistická republika\|Ruské sovětské federativní socialistické republice]], největší republice [[Sovětský svaz\|SSSR]]; od října 1921 existoval v jejím rámci jakožto [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika\|Krymská autonomní SSR]].		V průběhu [[Ruská občanská válka\|ruské občanské války]] ([[1918]]–[[1925]]) byl Krym střediskem kontrarevoluce až do roku [[1921]], poté připojen k [[Ruská sovětská federativní socialistická republika\|Ruské sovětské federativní socialistické republice]], největší republice [[Sovětský svaz\|SSSR]]; od října 1921 existoval v jejím rámci jakožto [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika\|Krymská autonomní SSR]].
	Za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], konkrétně v letech [[1941]]—[[1944]] byl okupován [[Nacistické Německo\|nacistickým Německem]]; ještě před okupací byli z Krymu [[deportace\|deportováni]] krymští [[Němci]]. V květnu 1944, po skončení okupace, byli Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, obviněni z [[kolaborace]] s nacisty a na Stalinův příkaz násilně deportováni do [[střední Asie]]; stejný osud potkali v červnu 1944 krymské [[Řekové\|Řeky]], [[Arméni\|Armény]] a [[Bulhary]]. Do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až na konci 80. let. K 30. červnu [[1945]] pak byla [[autonomní republika]] zrušena a přeměněna v [[oblast]]; tato územní jednotka se v SSSR používala pro etnicky stejnorodá území.		Za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], konkrétně v letech [[1941]]—[[1944]] byl okupován [[Nacistické Německo\|nacistickým Německem]]; ještě před okupací byli z Krymu [[deportace\|deportováni]] krymští [[Němci]]. V květnu 1944, po skončení okupace, byli Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, obviněni z [[kolaborace]] s nacisty a na Stalinův příkaz násilně deportováni do [[střední Asie]]; stejný osud potkali v červnu 1944 krymské [[Řekové\|Řeky]], [[Arméni\|Armény]] a [[Bulhary]]. Do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až na konci 80. let. K 30. červnu [[1945]] pak byla [[autonomní republika]] zrušena a přeměněna v [[oblast]]; tato územní jednotka se v SSSR používala pro etnicky stejnorodá území.
	[[19. únor]]a [[1954]] byl z iniciativy [[Nikita Chruščov\|N. S. Chruščova]] Krym vyňat z [[Ruská sovětská federativní socialistická republika\|Ruské SFSR]] a administrativně přičleněn k [[Ukrajinská SSR\|Ukrajinské SSR]] při příležitostí třístého výročí [[Perejaslavská rada\|Perejaslavské rady]] — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při [[Rozpad Sovětského svazu\|rozpadu SSSR]], neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně [[Trolejbusová doprava v Simferopolu, Aluště a Jaltě\|nejdelší trolejbusové trati světa]].		[[19. únor]]a [[1954]] byl z iniciativy [[Nikita Chruščov\|N. S. Chruščova]] Krym vyňat z [[Ruská sovětská federativní socialistická republika\|Ruské SFSR]] a administrativně přičleněn k [[Ukrajinská SSR\|Ukrajinské SSR]] při příležitostí třístého výročí [[Perejaslavská rada\|Perejaslavské rady]] — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při [[Rozpad Sovětského svazu\|rozpadu SSSR]], neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně [[Trolejbusová doprava v Simferopolu, Aluště a Jaltě\|nejdelší trolejbusové trati světa]].
	=== Autonomní republika Krym a město Sevastopol ===		=== Autonomní republika Krym a město Sevastopol ===
-	[[Soubor:Flag of Crimea.png\|thumb\|~~upright~~\|Vlajka Autonomní republiky Krym]]	+	[[Soubor:Flag of Crimea.png\|thumb\|200px\|Vlajka Autonomní republiky Krym]]
	[[12. únor]]a [[1991]] pak byla na základě referenda vytvořena '''[[Autonomní republika Krym]]''', která se o několik měsíců později stala součástí nezávislé Ukrajiny.		[[12. únor]]a [[1991]] pak byla na základě referenda vytvořena '''[[Autonomní republika Krym]]''', která se o několik měsíců později stala součástí nezávislé Ukrajiny.
	Přístav [[Sevastopol]] má vlastní správu a spolu s Kyjevem je administrativní jednotkou podléhající přímo ukrajinské vládě. Do roku [[1994]] byl [[uzavřené město\|uzavřeným městem]], kam neměli přístup cizinci. Roku [[1997]] byla rozdělena bývalá [[Sovětské námořnictvo\|sovětská černomořská flotila]], kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně na 20 let pronajata Rusku.		Přístav [[Sevastopol]] má vlastní správu a spolu s Kyjevem je administrativní jednotkou podléhající přímo ukrajinské vládě. Do roku [[1994]] byl [[uzavřené město\|uzavřeným městem]], kam neměli přístup cizinci. Roku [[1997]] byla rozdělena bývalá [[Sovětské námořnictvo\|sovětská černomořská flotila]], kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně na 20 let pronajata Rusku.

Sysop: 1 revizi

2014-02-11T23:02:26Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 11. 2. 2014, 23:02

Sysop: Nahrazení textu

2013-01-07T21:47:21Z

Nahrazení textu

Nová stránka

''Tento článek pojednává o Krymském poloostrově jakožto celku z hlediska [[geografie]] a [[historie]]. Informace k současnosti najdete zejména v článku [[Autonomní republika Krym]].
[[Soubor:LocationCrimea.PNG|thumb|upright=1.4|Poloha Krymu vůči Ukrajině a Evropě]]
'''Krym''' ([[ruština|rusky]] ''Крым'', [[ukrajinština|ukrajinsky]] ''Крим'', [[krymská tatarština|krymskou tatarštinou]] ''Qırım''), geograficky také '''Krymský poloostrov''' je [[poloostrov]] ležící na severu [[Černé moře|Černého moře]]. Většinu poloostrova zaujímá '''[[Autonomní republika Krym]]''', samosprávné území, které je součástí [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Krym patřil v průběhu dějin mnoha mocnostem; do roku [[1991]] byl součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Dnes zde žijí převážně [[Rusové]], nejpočetnější menšinu tvoří [[Ukrajinci]]. Krym je vlastí [[Krymští Tataři|Krymských Tatarů]], kteří se sem od konce 20. století postupně vracejí.
== Geografie ==
[[Soubor:Bm krim.jpg|thumb|upright=1.4|Satelitní snímek Krymského poloostrova a Azovského moře.]]
Na severu je Krym spojen úzkou [[Perekopská šíje|Perekopskou šíjí]] s kontinentální [[Evropa|Evropou]] ([[Ukrajina|ukrajinská]] [[Chersonská oblast]]. Západní a jižní hranici tvoří Černé moře, východní hranici [[Azovské moře]]. Od [[Rusko|jihoruské]] pevniny ([[Kubáň|Kubáně]]) je oddělen [[Kerčský průliv|Kerčským průlivem]].
Celková rozloha Krymu činí ''26 200 km2''. Zatímco severní část poloostrova je pokrytá (dnes zemědělsky zkultivovanou) [[step]]í a [[lesostep]]í, menší jižní část (1/5 celkové rozlohy) tvoří úzké subtropické pásmo, vtěsnané mezi pobřeží Černého moře a [[Krymské hory]]. Ty se v délce 100 km táhnou podél pobřeží. Krymské hory jsou tvořeny celkem třemi hřebeny, v jižním hřebenu se nachází nejvyšší krymský vrchol [[Roman-Koš]] (1545 m).
V [[subtropy|subtropickém]] pásmu, širokém 8–12 km, se nachází oblíbená přímořská letoviska a lázně, souhrnně známá jako ''Ruská riviéra''. Je tvořena romantickým pobřežím se strmými skalními útesy, písečnými či oblázkovými plážemi a čistou vodou.
V subtropickém pásmu se taktéž nachází rozlehlé vinice a ovocné sady, při pobřeží je důležitý také rybolov. Na východě jsou významné lokality těžby a zpracovávání železné rudy.
Hlavním městem Autonomní republiky Krym je [[Simferopol]]. [[Sevastopol|Město Sevastopol]] (včetně okolí zahrnující několik dalších sídel) tvoří zvláštní městský samosprávný celek v rámci podřízený přímo kyjevské vládě.
[[Soubor:Ancient Greek Colonies of N Black Sea.png|thumb|left|upright=1.2|Kolonie starověkého Řecka na Krymu]]
[[Soubor:Karte der Halbinsel Krim.jpg|thumb|left|upright=1.2|Historická mapa Krymu (1888)]]
== Historie ==
Nejstaršími obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene ''Taurů''. Stepní část pak byla až do 4. století n. l. obývána [[Skythové|Skythy]]. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století př. n. l. [[Řecko|Řeky]], založena tak byla města jako [[Pantikapaion]] (přibližně dnešní [[Kerč]]) nebo [[Chersonesos]] (dnešní [[Sevastopol]]), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vzniklo v 5. století př. n. l. ''[[Bosporské království]]'', které přetrvalo až do 4. století n. l. V antice bylo území označováno jako ''Chersonésos Taurský'', ''Chersonésos Skythský'', ''Taurika'' či ''[[Taurida]]''. Ke konci starověku pak na Krym vtrhl kmenový svaz [[Ostrogóti|Ostrogótů]], který byl o něco později vyhnán [[Hunové|Huny]]. Zbytky [[gótského]] [[etnika]] na poloostrově přežívaly až do 18. století.
Ve středověku byl jih Krymu ovládán [[Byzantská říše|Byzantskou říší]], některé obchodní osady zde postupně založili [[Janov (Itálie)|Janované]]. Sever byl přechodně pod vlivem turkotatarských kočovníků sídlících při [[Černé moře|Černém]] a [[Kaspické moře|Kaspickém]] moři.
=== Krymský chanát ===
Roku [[1243]] vpadli na Krym ''Tataři'', posléze je součástí [[Zlatá horda|Zlaté hordy]], od 15. století byl vytvořen samostatný '''[[Krymský chanát]]''' se střediskem v [[Bachčisaraj]]i. Od roku 1475 byl chanát vazalem [[Osmanská říše|Osmanské říše]].
=== Ruské impérium ===
Ruská [[car]]evna [[Kateřina Veliká]] anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Byla zbudována vojensko-námořní infrastruktura přístavu [[Sevastopol]]. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla [[krymská válka]]. Roku 1875 dorazila z [[Moskva|Moskvy]] do Sevastopolu železnice.
=== Sovětský svaz ===
[[Soubor:Flag of the Crimean ASSR, 1938.png|thumb|upright|Vlajka Krymské ASSR]]
V průběhu [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] ([[1918]]–[[1925]]) byl Krym střediskem kontrarevoluce až do roku [[1921]], poté připojen k [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]], největší republice [[Sovětský svaz|SSSR]]; od října 1921 existoval v jejím rámci jakožto [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika|Krymská autonomní SSR]].
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], konkrétně v letech [[1941]]—[[1944]] byl okupován [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]; ještě před okupací byli z Krymu [[deportace|deportováni]] krymští [[Němci]]. V květnu 1944, po skončení okupace, byli Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, obviněni z [[kolaborace]] s nacisty a na Stalinův příkaz násilně deportováni do [[střední Asie]]; stejný osud potkali v červnu 1944 krymské [[Řekové|Řeky]], [[Arméni|Armény]] a [[Bulhary]]. Do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až na konci 80. let. K 30. červnu [[1945]] pak byla [[autonomní republika]] zrušena a přeměněna v [[oblast]]; tato územní jednotka se v SSSR používala pro etnicky stejnorodá území.
[[19. únor]]a [[1954]] byl z iniciativy [[Nikita Chruščov|N. S. Chruščova]] Krym vyňat z [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské SFSR]] a administrativně přičleněn k [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]] při příležitostí třístého výročí [[Perejaslavská rada|Perejaslavské rady]] — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu SSSR]], neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně [[Trolejbusová doprava v Simferopolu, Aluště a Jaltě|nejdelší trolejbusové trati světa]].
=== Autonomní republika Krym a město Sevastopol ===
[[Soubor:Flag of Crimea.png|thumb|upright|Vlajka Autonomní republiky Krym]]
[[12. únor]]a [[1991]] pak byla na základě referenda vytvořena '''[[Autonomní republika Krym]]''', která se o několik měsíců později stala součástí nezávislé Ukrajiny.
Přístav [[Sevastopol]] má vlastní správu a spolu s Kyjevem je administrativní jednotkou podléhající přímo ukrajinské vládě. Do roku [[1994]] byl [[uzavřené město|uzavřeným městem]], kam neměli přístup cizinci. Roku [[1997]] byla rozdělena bývalá [[Sovětské námořnictvo|sovětská černomořská flotila]], kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně na 20 let pronajata Rusku.
== Obyvatelstvo ==
Na Krymském poloostrově žije přibližně 2 300 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % [[Rusové|ruské]] národnosti, 24 % [[Ukrajinci|ukrajinské]] a 13 % [[Krymští Tataři|krymskotatarské]], převážně užívaným jazykem je [[ruština]]. Mezi největší krymská města patří [[Simferopol]], ležící přibližně ve střední části, a [[Sevastopol]] v jihozápadní části (obě města mají přibližně 340 000 obyvatel); dále pak [[Kerč]] na východním okraji poloostrova či [[Jevpatorija]] na západním pobřeží.
=== Města nad 10 000 obyvatel ===
[[Soubor:Базилика и храм св Владимира.jpg|thumb|200px|Ruiny antického města Chersonésos a chrám Sv. Vladimíra u dnešního Sevastopolu]]
Následující tabulka podává přehled větších měst na Krymu. Města se statutem republikového významu jsou vyznačena tučně; stejně tak Sevastopol, který administrativně není součástí Krymské republiky. Na rozdíl od ostatních ukrajinských [[oblast]]í uvádíme u jmen měst přednostně [[ruština|ruský]] název, neboť užívání ruštiny – druhého oficiálního jazyka Krymské republiky - zde výrazně převažuje.
{| class="wikitable"
|- style="background:#ffdeac;"
!''Město''
!Ukrajinský název
!Ruský název
!Krymskotatarský název
!Počet obyvatel 1. I. 2006
|-
|'''[[Simferopol]]'''
| align="left" |Сiмферополь
| align="left" |Симферополь
| align="left" |Aqmescit
| align="right" |340 644
|-
|'''[[Sevastopol]]'''
| align="left" |Севастополь
| align="left" |Севастополь
| align="left" |Aqyar
| align="right" |340 295
|-
|'''[[Kerč]]'''
| align="left" |Керч
| align="left" |Керчь
| align="left" |Kerç
| align="right" |151 327
|-
|'''[[Jevpatorija]]'''
| align="left" |Євпаторiя
| align="left" |Евпатория
| align="left" |Kezlev
| align="right" |106 456
|-
|'''[[Jalta]]'''
| align="left" |Ялта
| align="left" |Ялта
| align="left" |Yalta
| align="right" |79 796
|-
|'''[[Feodosija]]'''
| align="left" |Феодосiя
| align="left" |Феодосия
| align="left" |Kefe
| align="right" |71 725
|-
|'''[[Džankoj]]'''
| align="left" |Джанкой
| align="left" |Джанкой
| align="left" |Canköy
| align="right" |39 664
|-
|'''[[Krasnoperekopsk]]'''
| align="left" |Красноперекопськ
| align="left" |Красноперекопск
| align="left" |Krasnoperekopsk
| align="right" |30 677
|-
|'''[[Alušta]]'''
| align="left" |Алушта
| align="left" |Алушта
| align="left" |Aluşta
| align="right" |29 913
|-
|[[Bachčisaraj]]
| align="left" |Бахчисарай
| align="left" |Бахчисарай
| align="left" |Bağçasaray
| align="right" |26 395
|-
|'''[[Saki]]'''
| align="left" |Саки
| align="left" |Саки
| align="left" |Saq
| align="right" |26 389
|-
|'''[[Armjansk]]'''
| align="left" |Армянськ
| align="left" |Армянск
| align="left" |Ermeni Bazar
| align="right" |22 893
|-
|[[Belogorsk]]
| align="left" |Бiлогiрськ
| align="left" |Белогорск
| align="left" |Qarasuvbazar
| align="right" |18 399
|-
|'''[[Sudak]]'''
| align="left" |Судак
| align="left" |Судак
| align="left" |Sudaq
| align="right" |14 772
|-
|[[Primorskij]]
| align="left" |Приморський
| align="left" |Приморский
| align="left" |Hafuz
| align="right" |14 338
|-
|[[Gvardějskoje]]
| align="left" |Гвардiйське
| align="left" |Гвардейское
| align="left" |Sarabuz
| align="right" |12 621
|-
|[[Ščjolkino]]
| align="left" |Щолкiне
| align="left" |Щёлкино
| align="left" |Şçolkino
| align="right" |11 419
|-
|[[Inkerman]]
| align="left" |Інкерман
| align="left" |Инкерман
| align="left" |İnkerman
| align="right" |11 263
|-
|[[Okťabrskoje]]
| align="left" |Октябрське
| align="left" |Октябрьское
| align="left" |Büyük Onlar
| align="right" |11 100
|-
|[[Gaspra]]
| align="left" |Гаспра
| align="left" |Гаспра
| align="left" |Gaspra
| align="right" |11 063
|-
|[[Čornomorskoje]]
| align="left" |Чорноморське
| align="left" |Черноморское
| align="left" |Aqmeçet
| align="right" |10 976
|-
|[[Gresovskij]]
| align="left" |Гресiвський
| align="left" |Грэсовский
| align="left" |Gresovskiy
| align="right" |10 713
|-
|[[Krasnogvardějskoje]] 
| align="left" |Красногвардiйське 
| align="left" |Красногвардейское 
| align="left" |Qurman
| align="right" |10 661
|-
|[[Staryj Krym]]
| align="left" | Старий Крим
| align="left" | Старый Крым
| align="left" |Eski Qırım
| align="right" |10 101
|-
|}
== Památky a letoviska ==
Díky své exotičnosti, příjemnému podnebí, panenské přírodě a množství kulturních památek mnoha epoch byl zejména jižní Krym už od 60. let 19. století hojně vyhledáván vyššími [[Rusko|ruskými]] společenskými vrstvami, včetně [[car]]ské rodiny. Za [[Sovětský svaz|sovětské]] éry byl Krym vyhlášenou rekreační oblastí pro nejvyšší stranické a státní funkcionáře, stejně jako pro dělnické a pionýrské organizace. Mezi nejznámější turistická centra na pobřeží patřila a patří [[Jevpatorija]], [[Jalta]], [[Alupka]], [[Alušta]], [[Artěk]], [[Gurzuf]], [[Sudak]] a nejvýchodněji ležící [[Feodosija]].
Obecně v jižním prostoru je umístěna převážná část krymských přírodních a kulturně-historických památek, jako např. archeologická naleziště z období antiky, [[Byzantská říše|byzantské]] pevnosti, jeskynní kláštery a města, [[Tataři|tatarské]] vesnice, mešity a paláce (v [[Bachčisaraj]]i [[Chánský palác (Bachčisaraj)|Chánův palác]] s [[fontána slz (Bachčisaraj)|Fontánou slz]], opěvovanou [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškinem]]). V roce 1994 bylo veřejnosti zpřístupněno také město [[Sevastopol]], které bylo po dlouhá léta vyhrazeno pouze sovětským vojákům, důstojníkům a jejich rodinám. U Sevastopolu se nacházejí zbytky antického města [[Chersonéssos]] a kostel, v němž byl pokřtěn [[Vladimír I.|sv. Vladimír]].
[[Soubor:AlushtaPanoram.jpg|thumb|center|600px|Pohled na město [[Alušta]].]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.navychod.cz/?req=article&id=513 Kdo je doma na Krymu?] Navýchod, 1/2007.
* (rusky) [http://www.tour-ethno.com/info/history/index.shtml Přehled dějin Krymu]
* (rusky) [http://www.tour.crimea.com/ Turistický portál]
* [http://ukrajina.sweb.cz/krym.htm Geologický průvodce]
* (anglicky) [http://www.geocities.com/ai320/crimea.htm www.geocities.com/ai320/crimea.htm Geocities: souhrnné informace]
* (anglicky) [http://www.tatar.net Tatar.net]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Krym| ]]
[[Kategorie:Poloostrovy na Ukrajině]]
[[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]]
[[Kategorie:Dějiny Ruska]]
[[Kategorie:Černé moře]]
[[Kategorie:Azovské moře]]

← Starší verze		Verze z 11. 9. 2015, 14:29
Řádka 9:		Řádka 9:
	V subtropickém pásmu se taktéž nachází rozlehlé vinice a ovocné sady, při pobřeží je důležitý také rybolov. Na východě jsou významné lokality těžby a zpracovávání železné rudy.		V subtropickém pásmu se taktéž nachází rozlehlé vinice a ovocné sady, při pobřeží je důležitý také rybolov. Na východě jsou významné lokality těžby a zpracovávání železné rudy.
	Hlavním městem Autonomní republiky Krym je [[Simferopol]]. [[Sevastopol\|Město Sevastopol]] (včetně okolí zahrnující několik dalších sídel) tvoří zvláštní městský samosprávný celek v rámci podřízený přímo kyjevské vládě.		Hlavním městem Autonomní republiky Krym je [[Simferopol]]. [[Sevastopol\|Město Sevastopol]] (včetně okolí zahrnující několik dalších sídel) tvoří zvláštní městský samosprávný celek v rámci podřízený přímo kyjevské vládě.
-	[[Soubor:Ancient Greek Colonies of N Black Sea.png\|thumb\|~~left\|upright=1.2~~\|Kolonie starověkého Řecka na Krymu]]	+	[[Soubor:Ancient Greek Colonies of N Black Sea.png\|thumb\|220px\|Kolonie starověkého Řecka na Krymu]]
-	[[Soubor:Karte der Halbinsel Krim.jpg\|thumb\|~~left\|upright=1.2~~\|Historická mapa Krymu (1888)]]	+	[[Soubor:Karte der Halbinsel Krim.jpg\|thumb\|220px\|Historická mapa Krymu (1888)]]
	== Historie ==		== Historie ==
-	Nejstaršími obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene ''Taurů''. Stepní část pak byla až do 4. století n. l. obývána ~~[[Skythové\|~~Skythy]]. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století př. n. l. [[Řecko\|Řeky]], založena tak byla města jako [[Pantikapaion]] (přibližně dnešní [[Kerč]]) nebo [[Chersonesos]] (dnešní [[Sevastopol]]), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vzniklo v 5. století př. n. l. ~~''[[~~Bosporské království~~]]''~~, které přetrvalo až do 4. století n. l. V antice bylo území označováno jako ''Chersonésos Taurský'', ''Chersonésos Skythský'', ''Taurika'' či ''[[Taurida]]''. Ke konci starověku pak na Krym vtrhl kmenový svaz [[Ostrogóti\|Ostrogótů]], který byl o něco později vyhnán [[Hunové\|Huny]]. Zbytky [[gótského]] [[etnika]] na poloostrově přežívaly až do 18. století.	+	Nejstaršími obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene ''Taurů''. Stepní část pak byla až do 4. století n. l. obývána Skythy. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století př. n. l. [[Řecko\|Řeky]], založena tak byla města jako [[Pantikapaion]] (přibližně dnešní [[Kerč]]) nebo [[Chersonesos]] (dnešní [[Sevastopol]]), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vzniklo v 5. století př. n. l. {{Podtržení\|Bosporské království}}, které přetrvalo až do 4. století n. l. V antice bylo území označováno jako ''Chersonésos Taurský'', ''Chersonésos Skythský'', ''Taurika'' či ''[[Taurida]]''. Ke konci starověku pak na Krym vtrhl kmenový svaz [[Ostrogóti\|Ostrogótů]], který byl o něco později vyhnán [[Hunové\|Huny]]. Zbytky [[gótského]] [[etnika]] na poloostrově přežívaly až do 18. století.
	Ve středověku byl jih Krymu ovládán [[Byzantská říše\|Byzantskou říší]], některé obchodní osady zde postupně založili [[Janov (Itálie)\|Janované]]. Sever byl přechodně pod vlivem turkotatarských kočovníků sídlících při [[Černé moře\|Černém]] a [[Kaspické moře\|Kaspickém]] moři.		Ve středověku byl jih Krymu ovládán [[Byzantská říše\|Byzantskou říší]], některé obchodní osady zde postupně založili [[Janov (Itálie)\|Janované]]. Sever byl přechodně pod vlivem turkotatarských kočovníků sídlících při [[Černé moře\|Černém]] a [[Kaspické moře\|Kaspickém]] moři.
	=== Krymský chanát ===		=== Krymský chanát ===
-	Roku [[1243]] vpadli na Krym ''Tataři'', posléze je součástí ~~[[Zlatá horda\|~~Zlaté hordy]], od 15. století byl vytvořen samostatný '''[[Krymský chanát]]''' se střediskem v [[Bachčisaraj]]i. Od roku 1475 byl chanát vazalem [[Osmanská říše\|Osmanské říše]].	+	Roku 1243 vpadli na Krym ''Tataři'', posléze je součástí Zlaté hordy, od 15. století byl vytvořen samostatný '''[[Krymský chanát]]''' se střediskem v [[Bachčisaraj]]i. Od roku 1475 byl chanát vazalem [[Osmanská říše\|Osmanské říše]].
	=== Ruské impérium ===		=== Ruské impérium ===
-	Ruská ~~[[car]]evna [[~~Kateřina Veliká]] anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k [[Ruské impérium\|Ruské říši]]. Byla zbudována vojensko-námořní infrastruktura přístavu [[Sevastopol]]. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla [[krymská válka]]. Roku 1875 dorazila z [[Moskva\|Moskvy]] do Sevastopolu železnice.	+	Ruská carevna Kateřina Veliká anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k [[Ruské impérium\|Ruské říši]]. Byla zbudována vojensko-námořní infrastruktura přístavu [[Sevastopol]]. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla krymská válka. Roku 1875 dorazila z [[Moskva\|Moskvy]] do Sevastopolu železnice.
	=== Sovětský svaz ===		=== Sovětský svaz ===
-	[[Soubor:~~Flag of the Crimean ASSR,~~ 1938.png\|thumb\|~~200px~~\|Vlajka Krymské ASSR]]	+	[[Soubor:Bandera de la RASS de Crimea 1938.png\|thumb\|220px\|Vlajka Krymské ASSR]]
	V průběhu [[Ruská občanská válka\|ruské občanské války]] ([[1918]]–[[1925]]) byl Krym střediskem kontrarevoluce až do roku [[1921]], poté připojen k [[Ruská sovětská federativní socialistická republika\|Ruské sovětské federativní socialistické republice]], největší republice [[Sovětský svaz\|SSSR]]; od října 1921 existoval v jejím rámci jakožto [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika\|Krymská autonomní SSR]].		V průběhu [[Ruská občanská válka\|ruské občanské války]] ([[1918]]–[[1925]]) byl Krym střediskem kontrarevoluce až do roku [[1921]], poté připojen k [[Ruská sovětská federativní socialistická republika\|Ruské sovětské federativní socialistické republice]], největší republice [[Sovětský svaz\|SSSR]]; od října 1921 existoval v jejím rámci jakožto [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika\|Krymská autonomní SSR]].
	Za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], konkrétně v letech [[1941]]—[[1944]] byl okupován [[Nacistické Německo\|nacistickým Německem]]; ještě před okupací byli z Krymu [[deportace\|deportováni]] krymští [[Němci]]. V květnu 1944, po skončení okupace, byli Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, obviněni z [[kolaborace]] s nacisty a na Stalinův příkaz násilně deportováni do [[střední Asie]]; stejný osud potkali v červnu 1944 krymské [[Řekové\|Řeky]], [[Arméni\|Armény]] a [[Bulhary]]. Do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až na konci 80. let. K 30. červnu [[1945]] pak byla [[autonomní republika]] zrušena a přeměněna v [[oblast]]; tato územní jednotka se v SSSR používala pro etnicky stejnorodá území.		Za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], konkrétně v letech [[1941]]—[[1944]] byl okupován [[Nacistické Německo\|nacistickým Německem]]; ještě před okupací byli z Krymu [[deportace\|deportováni]] krymští [[Němci]]. V květnu 1944, po skončení okupace, byli Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, obviněni z [[kolaborace]] s nacisty a na Stalinův příkaz násilně deportováni do [[střední Asie]]; stejný osud potkali v červnu 1944 krymské [[Řekové\|Řeky]], [[Arméni\|Armény]] a [[Bulhary]]. Do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až na konci 80. let. K 30. červnu [[1945]] pak byla [[autonomní republika]] zrušena a přeměněna v [[oblast]]; tato územní jednotka se v SSSR používala pro etnicky stejnorodá území.
	[[19. únor]]a [[1954]] byl z iniciativy [[Nikita Chruščov\|N. S. Chruščova]] Krym vyňat z [[Ruská sovětská federativní socialistická republika\|Ruské SFSR]] a administrativně přičleněn k [[Ukrajinská SSR\|Ukrajinské SSR]] při příležitostí třístého výročí [[Perejaslavská rada\|Perejaslavské rady]] — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při [[Rozpad Sovětského svazu\|rozpadu SSSR]], neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně [[Trolejbusová doprava v Simferopolu, Aluště a Jaltě\|nejdelší trolejbusové trati světa]].		[[19. únor]]a [[1954]] byl z iniciativy [[Nikita Chruščov\|N. S. Chruščova]] Krym vyňat z [[Ruská sovětská federativní socialistická republika\|Ruské SFSR]] a administrativně přičleněn k [[Ukrajinská SSR\|Ukrajinské SSR]] při příležitostí třístého výročí [[Perejaslavská rada\|Perejaslavské rady]] — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při [[Rozpad Sovětského svazu\|rozpadu SSSR]], neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně [[Trolejbusová doprava v Simferopolu, Aluště a Jaltě\|nejdelší trolejbusové trati světa]].
	=== Autonomní republika Krym a město Sevastopol ===		=== Autonomní republika Krym a město Sevastopol ===
-	[[Soubor:Flag of Crimea.png\|thumb\|~~200px~~\|Vlajka Autonomní republiky Krym]]	+	[[Soubor:Flag of Crimea.png\|thumb\|220px\|Vlajka Autonomní republiky Krym]]
	[[12. únor]]a [[1991]] pak byla na základě referenda vytvořena '''[[Autonomní republika Krym]]''', která se o několik měsíců později stala součástí nezávislé Ukrajiny.		[[12. únor]]a [[1991]] pak byla na základě referenda vytvořena '''[[Autonomní republika Krym]]''', která se o několik měsíců později stala součástí nezávislé Ukrajiny.
	Přístav [[Sevastopol]] má vlastní správu a spolu s Kyjevem je administrativní jednotkou podléhající přímo ukrajinské vládě. Do roku [[1994]] byl [[uzavřené město\|uzavřeným městem]], kam neměli přístup cizinci. Roku [[1997]] byla rozdělena bývalá [[Sovětské námořnictvo\|sovětská černomořská flotila]], kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně na 20 let pronajata Rusku.		Přístav [[Sevastopol]] má vlastní správu a spolu s Kyjevem je administrativní jednotkou podléhající přímo ukrajinské vládě. Do roku [[1994]] byl [[uzavřené město\|uzavřeným městem]], kam neměli přístup cizinci. Roku [[1997]] byla rozdělena bývalá [[Sovětské námořnictvo\|sovětská černomořská flotila]], kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně na 20 let pronajata Rusku.
Řádka 30:		Řádka 30:
	Na Krymském poloostrově žije přibližně 2 300 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % [[Rusové\|ruské]] národnosti, 24 % [[Ukrajinci\|ukrajinské]] a 13 % [[Krymští Tataři\|krymskotatarské]], převážně užívaným jazykem je [[ruština]]. Mezi největší krymská města patří [[Simferopol]], ležící přibližně ve střední části, a [[Sevastopol]] v jihozápadní části (obě města mají přibližně 340 000 obyvatel); dále pak [[Kerč]] na východním okraji poloostrova či [[Jevpatorija]] na západním pobřeží.		Na Krymském poloostrově žije přibližně 2 300 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % [[Rusové\|ruské]] národnosti, 24 % [[Ukrajinci\|ukrajinské]] a 13 % [[Krymští Tataři\|krymskotatarské]], převážně užívaným jazykem je [[ruština]]. Mezi největší krymská města patří [[Simferopol]], ležící přibližně ve střední části, a [[Sevastopol]] v jihozápadní části (obě města mají přibližně 340 000 obyvatel); dále pak [[Kerč]] na východním okraji poloostrova či [[Jevpatorija]] na západním pobřeží.
	=== Města nad 10 000 obyvatel ===		=== Města nad 10 000 obyvatel ===
-	[[Soubor:Базилика и храм св Владимира.jpg\|thumb\|~~200px~~\|Ruiny antického města Chersonésos a chrám Sv. Vladimíra u dnešního Sevastopolu]]	+	[[Soubor:Базилика и храм св Владимира.jpg\|thumb\|220px\|Ruiny antického města Chersonésos a chrám Sv. Vladimíra u dnešního Sevastopolu]]
	Následující tabulka podává přehled větších měst na Krymu. Města se statutem republikového významu jsou vyznačena tučně; stejně tak Sevastopol, který administrativně není součástí Krymské republiky. Na rozdíl od ostatních ukrajinských [[oblast]]í uvádíme u jmen měst přednostně [[ruština\|ruský]] název, neboť užívání ruštiny – druhého oficiálního jazyka Krymské republiky - zde výrazně převažuje.		Následující tabulka podává přehled větších měst na Krymu. Města se statutem republikového významu jsou vyznačena tučně; stejně tak Sevastopol, který administrativně není součástí Krymské republiky. Na rozdíl od ostatních ukrajinských [[oblast]]í uvádíme u jmen měst přednostně [[ruština\|ruský]] název, neboť užívání ruštiny – druhého oficiálního jazyka Krymské republiky - zde výrazně převažuje.
	{\| class="wikitable"		{\| class="wikitable"