Krymský most - Historie editací

Sysop: -- optimalizace

2022-10-10T10:27:17Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 10. 10. 2022, 10:27
Řádka 6:		Řádka 6:
	Vede z [[Kerčský poloostrov\|Kerčského poloostrova]] přes [[Tuzla (ostrov)\|ostrov Tuzla]] a [[Tuzlanská kosa\|Tuzlanskou kosu]] na [[Tamaňský poloostrov]]. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu po jeho anexi Ruskem je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym.		Vede z [[Kerčský poloostrov\|Kerčského poloostrova]] přes [[Tuzla (ostrov)\|ostrov Tuzla]] a [[Tuzlanská kosa\|Tuzlanskou kosu]] na [[Tamaňský poloostrov]]. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu po jeho anexi Ruskem je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym.

-	Dne 15. května 2018 otevřel [[Seznam prezidentů Ruské federace\|ruský prezident]] [[Vladimir Putin]] dokončený silniční most, který nese čtyřproudou [[Dálnice\|dálnici]], pro osobní automobily a autobusy.<ref name="otevření" >Lidé ho budou milovat. Putin otevřel most spojující Rusko s anektovaným Krymem. Lidovky.cz, [https://www.lidovky.cz/stavba-stoleti-putin-otevira-most-spojujici-rusko-s-anektovanym-krymem-14r-/zpravy-svet.aspx?c=A180515_075835_ln_zahranici_lar], 15. května 2018.</ref> Most je nejdelším mostem na Ukrajině<ref>{{citace elektronické monografie \|titul=Russland - Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke \|vydavatel=Deutschlandfunk \|url=http://www.deutschlandfunk.de/russland-putin-eroeffnet-umstrittene-krim-bruecke.1939.de.html?drn:news_id=882545 \|datum přístupu=2018-05-15 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20200624222138/https://www.deutschlandfunk.de/die-nachrichten.1441.de.html \|datum archivace=2020-06-24 \|nedostupné=ano }}</ref> a stal se součástí dálnice A290 z [[Kerč]]e do [[Novorossijsk]]u. Zároveň je nejdelším mostem v [[Evropa\|Evropě]], neboť překonal [[most Vasca da Gamy]] přes řeku [[Tejo]] v [[Portugalsko\|portugalském]] hlavním městě [[Lisabon]]u, který je 17,2 km dlouhý.<ref name="pozemní spojení" >Landverbindung zu Russland: Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke. (Pozemní spojení s Ruskem: Putin otevřel rozporovaný Krymský most.) Frankfurter Allgemeine Zeitung, [http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/putin-eroeffnet-bruecke-zwischen-krim-und-russland-15591152.html], 15. dubna 2018 (německy).</ref> Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.<ref name="vlakové spojení na Krym 1" >{{Citace elektronického periodika	+	Dne 15. května 2018 otevřel [[Seznam prezidentů Ruské federace\|ruský prezident]] [[Vladimir Putin]] dokončený silniční most, který nese čtyřproudou [[Dálnice\|dálnici]], pro osobní automobily a autobusy.<ref name="otevření" >Lidé ho budou milovat. Putin otevřel most spojující Rusko s anektovaným Krymem. Lidovky.cz, [https://www.lidovky.cz/stavba-stoleti-putin-otevira-most-spojujici-rusko-s-anektovanym-krymem-14r-/zpravy-svet.aspx?c=A180515_075835_ln_zahranici_lar], 15. května 2018.</ref> Most se stal součástí dálnice A290 z [[Kerč]]e do [[Novorossijsk]]u.
		+
		+	Zároveň je <u>nejdelším mostem v [[Evropa\|Evropě]]</u>, neboť překonal [[most Vasca da Gamy]] přes řeku [[Tejo]] v [[Portugalsko\|portugalském]] hlavním městě [[Lisabon]]u, který je 17,2 km dlouhý.<ref name="pozemní spojení" >Landverbindung zu Russland: Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke. (Pozemní spojení s Ruskem: Putin otevřel rozporovaný Krymský most.) Frankfurter Allgemeine Zeitung, [http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/putin-eroeffnet-bruecke-zwischen-krim-und-russland-15591152.html], 15. dubna 2018 (německy).</ref> Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.<ref name="vlakové spojení na Krym 1" >{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Putin otevřel vlakové spojení na Krym, dohlížel v kabině strojvedoucího		\| titul = Putin otevřel vlakové spojení na Krym, dohlížel v kabině strojvedoucího
	\| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-krym-ukrajina-vlakove-spojeni-vlak-zeleznice-prezident-vladimir-putin-petrohrad-moskva.A191223_130731_zahranicni_dtt		\| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-krym-ukrajina-vlakove-spojeni-vlak-zeleznice-prezident-vladimir-putin-petrohrad-moskva.A191223_130731_zahranicni_dtt
Řádka 30:		Řádka 32:

	== Historie ==		== Historie ==
-	Již v dávné minulosti existovalo v těchto místech spojení mezi západními a východními břehy Bosporské říše (5. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.), která se rozprostírala na dvou poloostrovech – Kerčském a Tamaňském. [[Kimmeriové]] mohli se svými stády přejít přes mělký brod spojující [[Azovské moře\|Azovské]] a [[Černé moře]]. Šíře Kerčského průlivu zároveň dovolovala obchodníkům a rybářům snadno přeplout. Přes Kerčský průliv vedly také důležité obchodní trasy – Cesta od Varjagů k Řekům a [[Hedvábná stezka]].	+	Již v dávné minulosti existovalo v těchto místech spojení mezi západními a východními břehy Bosporské říše (5. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.), která se rozprostírala na dvou poloostrovech – Kerčském a Tamaňském. Kimmeriové mohli se svými stády přejít přes mělký brod spojující [[Azovské moře\|Azovské]] a [[Černé moře]]. Šíře Kerčského průlivu zároveň dovolovala obchodníkům a rybářům snadno přeplout. Přes Kerčský průliv vedly také důležité obchodní trasy – Cesta od Varjagů k Řekům a [[Hedvábná stezka]].

	V roce 1897 byl předložen technicky i ekonomicky kompletní ''Projekt zvýšení hladiny Azovského moře přehrazením Kerčského průlivu,'' jehož autorem byl námořní důstojník Vladimír Dmitrijevič Mendělejev, syn Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva. Projekt předpokládal zvýšení hladiny Azovského moře o 3 metry a umožňoval by plavbu největších námořních lodí v mělkém moři až do [[Rostov na Donu\|Rostova na Donu]].		V roce 1897 byl předložen technicky i ekonomicky kompletní ''Projekt zvýšení hladiny Azovského moře přehrazením Kerčského průlivu,'' jehož autorem byl námořní důstojník Vladimír Dmitrijevič Mendělejev, syn Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva. Projekt předpokládal zvýšení hladiny Azovského moře o 3 metry a umožňoval by plavbu největších námořních lodí v mělkém moři až do [[Rostov na Donu\|Rostova na Donu]].

Sysop: /* Technické údaje */

2022-10-10T09:29:07Z

Technické údaje

← Starší verze		Verze z 10. 10. 2022, 09:29
Řádka 162:		Řádka 162:
	Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli urychlení výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech.		Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli urychlení výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech.

-	Krymský most má speciální konstrukci. Jde vlastně o tři mosty vedle sebe – dva silniční a jeden železniční. Jeho konstruktéři, aby zabránili jeho vyřazení konvenčním teroristickým útokem, most~~ ~~ vyprojektovali, tak, aby díly vozovky ležící na masivních sloupech bylo možné velmi rychle nahradit, a aby jeden konvenční teroristický úder zničil vždy jen jednu mostovku.<ref>[https://www.michalapetr.com/mip-151-general-surovikin-ma-surove-zuctovat-s-ukrajinou-vycistil-syrii-ted-ma-vycistit-ukrajinu/ MIP 151 Generál Surovikin má surově zúčtovat s Ukrajinou! Vyčistil Sýrii, teď má vyčistit Ukrajinu!] </ref>	+	Krymský most má speciální konstrukci. Jde vlastně o tři mosty vedle sebe – dva silniční a jeden železniční. Jeho konstruktéři, aby zabránili jeho vyřazení konvenčním teroristickým útokem, most vyprojektovali, tak, aby díly vozovky ležící na masivních sloupech bylo možné velmi rychle nahradit, a aby jeden konvenční teroristický úder zničil vždy jen jednu mostovku.<ref>[https://www.michalapetr.com/mip-151-general-surovikin-ma-surove-zuctovat-s-ukrajinou-vycistil-syrii-ted-ma-vycistit-ukrajinu/ MIP 151 Generál Surovikin má surově zúčtovat s Ukrajinou! Vyčistil Sýrii, teď má vyčistit Ukrajinu!] </ref>

	== Využití mostu ==		== Využití mostu ==

Sysop: + Michalapetr.com – teroristi mají velkého smolíka ! Krymský most zničí jen Atomová bomba...

2022-10-10T09:27:42Z

+ Michalapetr.com – teroristi mají velkého smolíka ! Krymský most zničí jen Atomová bomba...

← Starší verze		Verze z 10. 10. 2022, 09:27
Řádka 57:		Řádka 57:
	Koncem února 1945 led hnaný větrem z Azovského moře zničil 24 mostních pilířů a 26 rozponů se zřítilo do moře. Další bouře následovaly, v březnu 1945 bylo zničeno již 53 pilířů a 53 rozponů.<ref name=":1" /> Bylo shledáno, že kromě chybějících ledolam je i samotné technické řešení mostu nevhodné, a tedy i po případné opravě by hrozilo další zhroucení. Vládni komise v květnu 1945 označila projekt za nevhodný a nařídila odstranění zbytků mostu.<ref name=":1" />		Koncem února 1945 led hnaný větrem z Azovského moře zničil 24 mostních pilířů a 26 rozponů se zřítilo do moře. Další bouře následovaly, v březnu 1945 bylo zničeno již 53 pilířů a 53 rozponů.<ref name=":1" /> Bylo shledáno, že kromě chybějících ledolam je i samotné technické řešení mostu nevhodné, a tedy i po případné opravě by hrozilo další zhroucení. Vládni komise v květnu 1945 označila projekt za nevhodný a nařídila odstranění zbytků mostu.<ref name=":1" />

-	Po skončení války se začalo uvažovat o stavbě nového mostu na stejném místě. Náměstek lidového komisaře pro dopravu [[Illarion Davidovič Gociridze\|Illarion Gociridze]] představil Stalinovi projekt nového mostu se slovy: „''To bude, soudruhu Staline, car-most.''“ (Viz [[Car-puška]] nebo [[Car kolokol\|Car-kolokol]], ''pozn. překl.'') Na to Stalin odvětil: „''Cara jsme svrhli v sedmnáctém roce.''“~~{{Chybí zdroj}}~~ Začalo projektování nového mostu, byl vybudován mj. experimentální pilíř v hloubce 43 metrů. V květnu 1949 Ministerstvo železnic rozhodlo o stavbě nového mostu, v prosinci byl vládě přeložen konečný projekt kombinovaného silničního a železničního mostu. V roce 1950 byl však projekt definitivně zastaven a u zbytků mostu začala stavba přístavů pro [[přívoz]] (včetně železničího), který byl zprovozněn v roce 1954.	+	Po skončení války se začalo uvažovat o stavbě nového mostu na stejném místě. Náměstek lidového komisaře pro dopravu [[Illarion Davidovič Gociridze\|Illarion Gociridze]] představil Stalinovi projekt nového mostu se slovy: „''To bude, soudruhu Staline, car-most.''“ (Viz [[Car-puška]] nebo [[Car kolokol\|Car-kolokol]], ''pozn. překl.'') Na to Stalin odvětil: „''Cara jsme svrhli v sedmnáctém roce.''“ Začalo projektování nového mostu, byl vybudován mj. experimentální pilíř v hloubce 43 metrů. V květnu 1949 Ministerstvo železnic rozhodlo o stavbě nového mostu, v prosinci byl vládě přeložen konečný projekt kombinovaného silničního a železničního mostu. V roce 1950 byl však projekt definitivně zastaven a u zbytků mostu začala stavba přístavů pro [[přívoz]] (včetně železničího), který byl zprovozněn v roce 1954.

	== Novodobé projekty ==		== Novodobé projekty ==
Řádka 161:		Řádka 161:

	Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli urychlení výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech.		Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli urychlení výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech.
		+
		+	Krymský most má speciální konstrukci. Jde vlastně o tři mosty vedle sebe – dva silniční a jeden železniční. Jeho konstruktéři, aby zabránili jeho vyřazení konvenčním teroristickým útokem, most  vyprojektovali, tak, aby díly vozovky ležící na masivních sloupech bylo možné velmi rychle nahradit, a aby jeden konvenční teroristický úder zničil vždy jen jednu mostovku.<ref>[https://www.michalapetr.com/mip-151-general-surovikin-ma-surove-zuctovat-s-ukrajinou-vycistil-syrii-ted-ma-vycistit-ukrajinu/ MIP 151 Generál Surovikin má surově zúčtovat s Ukrajinou! Vyčistil Sýrii, teď má vyčistit Ukrajinu!] </ref>

	== Využití mostu ==		== Využití mostu ==

Sysop: ++

2022-10-10T09:10:41Z

← Starší verze		Verze z 10. 10. 2022, 09:10
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Крымский мост 13 сентября 2019 года (1).jpg\|thumb\|240px\|Krymský most (13. září 2019)]]
		+	[[Soubor:Крымский мост 13 сентября 2019 года.jpg\|thumb\|240px\|Krymský most (13. září 2019)]]
		+	[[Soubor:Крымский мост (Росавтодор) 3.jpg\|thumb\|240px\|Krymský most (18. července 2019)]]
	'''Krymský most''' (rusky ''Крымский мост''), nazývaný též '''Kerčský most''' (rusky ''Керченский мост'') je spojnice [[Rusko\|Ruska]] přes [[Kerčský průliv]] s poloostrovem [[Krym]]. Je koncipován jako dvojitý most a určen pro silniční a železniční dopravu.<ref name="mostnakrym">{{Citace elektronického periodika\|příjmení = \|jméno = \|titul = Most na Krym postaví Putinův přítel, může být nejdražší v historii Ruska\|periodikum = iDnes\|vydavatel = \|url = http://zpravy.idnes.cz/most-na-krym-postavi-magnat-a-judisticky-kolega-vladimira-putina-ph4-/zahranicni.aspx?c=A150114_221316_zahranicni_fer\|datum vydání = \|datum přístupu = 26. 12. 2015}}</ref>		'''Krymský most''' (rusky ''Крымский мост''), nazývaný též '''Kerčský most''' (rusky ''Керченский мост'') je spojnice [[Rusko\|Ruska]] přes [[Kerčský průliv]] s poloostrovem [[Krym]]. Je koncipován jako dvojitý most a určen pro silniční a železniční dopravu.<ref name="mostnakrym">{{Citace elektronického periodika\|příjmení = \|jméno = \|titul = Most na Krym postaví Putinův přítel, může být nejdražší v historii Ruska\|periodikum = iDnes\|vydavatel = \|url = http://zpravy.idnes.cz/most-na-krym-postavi-magnat-a-judisticky-kolega-vladimira-putina-ph4-/zahranicni.aspx?c=A150114_221316_zahranicni_fer\|datum vydání = \|datum přístupu = 26. 12. 2015}}</ref>

Řádka 29:		Řádka 32:
	Již v dávné minulosti existovalo v těchto místech spojení mezi západními a východními břehy Bosporské říše (5. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.), která se rozprostírala na dvou poloostrovech – Kerčském a Tamaňském. [[Kimmeriové]] mohli se svými stády přejít přes mělký brod spojující [[Azovské moře\|Azovské]] a [[Černé moře]]. Šíře Kerčského průlivu zároveň dovolovala obchodníkům a rybářům snadno přeplout. Přes Kerčský průliv vedly také důležité obchodní trasy – Cesta od Varjagů k Řekům a [[Hedvábná stezka]].		Již v dávné minulosti existovalo v těchto místech spojení mezi západními a východními břehy Bosporské říše (5. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.), která se rozprostírala na dvou poloostrovech – Kerčském a Tamaňském. [[Kimmeriové]] mohli se svými stády přejít přes mělký brod spojující [[Azovské moře\|Azovské]] a [[Černé moře]]. Šíře Kerčského průlivu zároveň dovolovala obchodníkům a rybářům snadno přeplout. Přes Kerčský průliv vedly také důležité obchodní trasy – Cesta od Varjagů k Řekům a [[Hedvábná stezka]].

-	V roce 1897 byl předložen technicky i ekonomicky kompletní ''Projekt zvýšení hladiny Azovského moře přehrazením Kerčského průlivu,'' jehož autorem byl námořní důstojník [[Vladimír Dmitrijevič Mendělejev]], syn ~~[[Dmitrij Ivanovič Mendělejev\|~~Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva]]. Projekt předpokládal zvýšení hladiny Azovského moře o 3 metry a umožňoval by plavbu největších námořních lodí v mělkém moři až do [[Rostov na Donu\|Rostova na Donu]].	+	V roce 1897 byl předložen technicky i ekonomicky kompletní ''Projekt zvýšení hladiny Azovského moře přehrazením Kerčského průlivu,'' jehož autorem byl námořní důstojník Vladimír Dmitrijevič Mendělejev, syn Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva. Projekt předpokládal zvýšení hladiny Azovského moře o 3 metry a umožňoval by plavbu největších námořních lodí v mělkém moři až do [[Rostov na Donu\|Rostova na Donu]].

	V 19. století vedl přes Kerčský průliv kabel Indo-evropského telegrafu, který spojoval [[Londýn]] s [[Indie\|Indií]]. Roku 1901 anglická vláda posuzovala projekt dálkové železniční magistrály z Londýna do [[Dillí]], i když se stavbou se z finančních důvodů nikdy nezačalo.		V 19. století vedl přes Kerčský průliv kabel Indo-evropského telegrafu, který spojoval [[Londýn]] s [[Indie\|Indií]]. Roku 1901 anglická vláda posuzovala projekt dálkové železniční magistrály z Londýna do [[Dillí]], i když se stavbou se z finančních důvodů nikdy nezačalo.
Řádka 67:		Řádka 70:
	21. dubna 2010 podepsali prezidenti Ukrajiny a Ruska [[Viktor Janukovyč\|Janukovyč]] a [[Dmitrij Medveděv\|Medvěděv]] tzv. Charkovskou dohodu, ve které se hovořilo též o stavbě mostu přes Kerčský průliv. Jeho dokončení se tehdy plánovalo na rok 2014. Následovalo vypracovávání a posuzování různých variant projektu, uvažovalo se např. o stavbě vedoucí z mysu Fonar.		21. dubna 2010 podepsali prezidenti Ukrajiny a Ruska [[Viktor Janukovyč\|Janukovyč]] a [[Dmitrij Medveděv\|Medvěděv]] tzv. Charkovskou dohodu, ve které se hovořilo též o stavbě mostu přes Kerčský průliv. Jeho dokončení se tehdy plánovalo na rok 2014. Následovalo vypracovávání a posuzování různých variant projektu, uvažovalo se např. o stavbě vedoucí z mysu Fonar.

-	V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o organizaci výstavby přemostění Kerčského průlivu. 29. ledna 2014 potvrdila ukrajinská vláda smlouvu s Ruskem o stavbě mostu přes průliv. Financování bylo ještě téhož roku zajištěno ruskou státní investiční bankou [[Vněšekonombank]], projektní podklady měly být vypracovány do listopadu téhož roku. Realizaci projektu však přerušily ~~[[Ukrajinská krize\|~~události na Ukrajině]] od roku 2014.	+	V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o organizaci výstavby přemostění Kerčského průlivu. 29. ledna 2014 potvrdila ukrajinská vláda smlouvu s Ruskem o stavbě mostu přes průliv. Financování bylo ještě téhož roku zajištěno ruskou státní investiční bankou Vněšekonombank, projektní podklady měly být vypracovány do listopadu téhož roku. Realizaci projektu však přerušily události na Ukrajině od roku 2014.

	Po získání Krymu Ruskem v březnu 2014 se stala otázka výstavby mostu na Krym vzhledem k rozkolu mezi Ukrajinou a Ruskem ještě aktuálnější. Již 19. března dal prezident [[Vladimir Putin]] ministerstvu dopravy za úkol postavit železniční a silniční most na Krym. Zvažovala se zejména varianta mostu přes Tuzlanskou kosu, která také v červnu 2014 definitivně zvítězila.		Po získání Krymu Ruskem v březnu 2014 se stala otázka výstavby mostu na Krym vzhledem k rozkolu mezi Ukrajinou a Ruskem ještě aktuálnější. Již 19. března dal prezident [[Vladimir Putin]] ministerstvu dopravy za úkol postavit železniční a silniční most na Krym. Zvažovala se zejména varianta mostu přes Tuzlanskou kosu, která také v červnu 2014 definitivně zvítězila.
Řádka 81:		Řádka 84:
	}}</ref>		}}</ref>

-	V ranních hodinách 8. října 2022 se objevily zprávy o silném výbuchu na Krymském mostě. Snímky dokládaly přerušení silniční části mostu.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Explosion Rocks Russia’s Prized Kerch Strait Bridge Leading To Crimea \| url = https://www.thedrive.com/the-war-zone/explosion-rocks-russias-prized-kerch-strait-bridge-leading-to-crimea \| datum vydání = 2022-10-08 \| jazyk = en}}</ref> Podle ruské tiskové agentury [[RIA Novosti]] začal na mostě hořet vagón s palivem a most byl proto uzavřen.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Fuel tank ablaze at bridge in Crimea -Russia's RIA \| url = https://www.reuters.com/world/europe/russias-ria-state-agency-reports-fuel-tank-fire-kerch-bridge-crimea-2022-10-08/ \| datum vydání = 2022-10-08 \| periodikum = [[Reuters]] \| jazyk = en}}</ref> Později ruský Národní protiteroristický výbor uvedl, že prvotní příčinou výbuchu byla bomba, nastražená v nákladním autě. Prezident Putin nechal neprodleně zřídit zvláštní vládní komisi za účelem vyšetření této mimořádné události.<ref>{{Citace elektronického periodika	+	V ranních hodinách 8. října 2022 se objevily zprávy o silném výbuchu na Krymském mostě. Snímky dokládaly přerušení silniční části mostu.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Explosion Rocks Russia’s Prized Kerch Strait Bridge Leading To Crimea \| url = https://www.thedrive.com/the-war-zone/explosion-rocks-russias-prized-kerch-strait-bridge-leading-to-crimea \| datum vydání = 2022-10-08 \| jazyk = en}}</ref> Podle ruské tiskové agentury RIA Novosti začal na mostě hořet vagón s palivem a most byl proto uzavřen.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Fuel tank ablaze at bridge in Crimea -Russia's RIA \| url = https://www.reuters.com/world/europe/russias-ria-state-agency-reports-fuel-tank-fire-kerch-bridge-crimea-2022-10-08/ \| datum vydání = 2022-10-08 \| periodikum = Reuters \| jazyk = en}}</ref> Později ruský Národní protiteroristický výbor uvedl, že prvotní příčinou výbuchu byla bomba, nastražená v nákladním autě. Prezident Putin nechal neprodleně zřídit zvláštní vládní komisi za účelem vyšetření této mimořádné události.<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení = ČTK		\| příjmení = ČTK
	\| titul = Most na Krym je v plamenech, část se zřítila		\| titul = Most na Krym je v plamenech, část se zřítila
Řádka 202:		Řádka 205:
	\| jazyk = ru-RU		\| jazyk = ru-RU
	\| datum přístupu = 2022-10-08		\| datum přístupu = 2022-10-08
-	}}</ref> a 54 mil. pak nadace spojená s [[Arkadij Rotenberg\|Arkadijem Rotenbergem]]~~.<ref name=":2" /> Podle videa [[Alexej Navalnyj\|Alexeje Navalného]] z března 2020 šest členů Tigranovy rodiny inkasovalo 46 mil. z celého rozpočtu~~.<ref name=":2" /> Film propadl u kritiků<ref>{{Citace elektronického periodika	+	}}</ref> a 54 mil. pak nadace spojená s [[Arkadij Rotenberg\|Arkadijem Rotenbergem]].<ref name=":2" /> Film propadl u kritiků<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Рецензии на фильм Крымский мост. Сделано с любовью! (2018), отзывы		\| titul = Рецензии на фильм Крымский мост. Сделано с любовью! (2018), отзывы
	\| periodikum = Критиканство		\| periodikum = Критиканство

Sysop: + 4 x VIDEO...Crimean Bridge: Relaxing Drive to Music Amethystium

2022-10-10T08:52:02Z

+ 4 x VIDEO...Crimean Bridge: Relaxing Drive to Music Amethystium

← Starší verze		Verze z 10. 10. 2022, 08:52
Řádka 143:		Řádka 143:
	}}</ref>		}}</ref>

-	15. května 2018 byla slavnostně otevřena silniční část mostu. Přitom prezident [[Vladimir Putin]] sám řídil oranžový [[kamion]] značky [[Kamaz]], kterým v čele kolony stavbařské techniky přejel z pevninského Ruska na poloostrov Krym.<ref name="otevření" /> Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.<ref name="vlakové spojení na Krym 1" /><ref name="vlakové spojení na Krym 2" />	+	15. května 2018 byla slavnostně otevřena silniční část mostu. Přitom prezident [[Vladimir Putin]] sám řídil oranžový [[kamion]] značky Kamaz, kterým v čele kolony stavbařské techniky přejel z pevninského Ruska na poloostrov Krym.<ref name="otevření" /> Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.<ref name="vlakové spojení na Krym 1" /><ref name="vlakové spojení na Krym 2" />

	=== Technické údaje ===		=== Technické údaje ===
Řádka 218:		Řádka 218:
	== YouTube ==		== YouTube ==
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~9hoNprSkLMM~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=rAdPwAT5Ntg}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Interview with Alicia Vikander 2016<br />Skavlan – English subtitles~~'''	+	\| '''Crimean Bridge: Relaxing Drive to Music Amethystium'''
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~IdlzqmMDF3g~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=P0QlvR_iyTI}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Alicia Vikander winning Best Supporting Actress~~'''	+	\| '''Russia's billion-dollar bridge to Crimea (BBC News)'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~3KkhD0MnaJU~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=qFsR3O0WkQU}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~TOMB RAIDER Official Trailer 2<br />Alicia Vikander~~ is ~~Lara Croft !~~'''	+	\| '''Crimea bridge is a symbolic victory for Putin'''
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~ccdZyh41UME~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=8qAYBRJ7u6s}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Alicia Vikander Calls Random People In Sweden~~'''	+	\| '''Crimean Bridge:<br />The Most Controversial Bridge in the World?'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />

Sysop: ++

2022-10-10T08:12:45Z

← Starší verze		Verze z 10. 10. 2022, 08:12
Řádka 1:		Řádka 1:
-	'''Krymský most''' (rusky ''Крымский мост''), nazývaný též '''Kerčský most''' (rusky ''Керченский мост'') je spojnice [[Rusko\|Ruska]] přes [[Kerčský průliv]] s poloostrovem [[Krym]]. Je koncipován jako dvojitý most a určen pro silniční a železniční dopravu.<ref name="mostnakrym">{{Citace elektronického periodika\|příjmení = \|jméno = \|titul = Most na Krym postaví Putinův přítel, může být nejdražší v historii Ruska\|periodikum = iDnes\|vydavatel = \|url = http://zpravy.idnes.cz/most-na-krym-postavi-magnat-a-judisticky-kolega-vladimira-putina-ph4-/zahranicni.aspx?c=A150114_221316_zahranicni_fer\|datum vydání = \|datum přístupu = 26. 12. 2015}}</ref> Vede z [[Kerčský poloostrov\|Kerčského poloostrova]] přes [[Tuzla (ostrov)\|ostrov Tuzla]] a [[Tuzlanská kosa\|Tuzlanskou kosu]] na [[Tamaňský poloostrov]]. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu [[Anexe Krymu Ruskou federací\|po jeho anexi Ruskem]] je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym. Zakázku na stavbu mostu získala od ruské vlády firma patřící [[Oligarcha\|oligarchovi]] [[Arkadij Rotenberg\|Arkadiji Rotenbergovi]].<ref name="mostnakrym" />	+	'''Krymský most''' (rusky ''Крымский мост''), nazývaný též '''Kerčský most''' (rusky ''Керченский мост'') je spojnice [[Rusko\|Ruska]] přes [[Kerčský průliv]] s poloostrovem [[Krym]]. Je koncipován jako dvojitý most a určen pro silniční a železniční dopravu.<ref name="mostnakrym">{{Citace elektronického periodika\|příjmení = \|jméno = \|titul = Most na Krym postaví Putinův přítel, může být nejdražší v historii Ruska\|periodikum = iDnes\|vydavatel = \|url = http://zpravy.idnes.cz/most-na-krym-postavi-magnat-a-judisticky-kolega-vladimira-putina-ph4-/zahranicni.aspx?c=A150114_221316_zahranicni_fer\|datum vydání = \|datum přístupu = 26. 12. 2015}}</ref>

-	Dne 15. května 2018 otevřel [[Seznam prezidentů Ruské federace\|ruský prezident]] [[Vladimir Putin]] dokončený silniční most, který nese čtyřproudou [[Dálnice\|dálnici]], pro osobní automobily a autobusy.<ref name="otevření" >Lidé ho budou milovat. Putin otevřel most spojující Rusko s anektovaným Krymem. [[Lidovky.cz]], [https://www.lidovky.cz/stavba-stoleti-putin-otevira-most-spojujici-rusko-s-anektovanym-krymem-14r-/zpravy-svet.aspx?c=A180515_075835_ln_zahranici_lar], 15. května 2018.</ref> Most je nejdelším mostem na Ukrajině<ref>{{citace elektronické monografie \|titul=Russland - Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke \|vydavatel=Deutschlandfunk \|url=http://www.deutschlandfunk.de/russland-putin-eroeffnet-umstrittene-krim-bruecke.1939.de.html?drn:news_id=882545 \|datum přístupu=2018-05-15 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20200624222138/https://www.deutschlandfunk.de/die-nachrichten.1441.de.html \|datum archivace=2020-06-24 \|nedostupné=ano }}</ref> a stal se součástí dálnice A290 z [[Kerč]]e do [[Novorossijsk]]u. Zároveň je nejdelším mostem v [[Evropa\|Evropě]], neboť překonal [[most Vasca da Gamy]] přes řeku [[Tejo]] v [[Portugalsko\|portugalském]] hlavním městě [[Lisabon]]u, který je 17,2 km dlouhý.<ref name="pozemní spojení" >Landverbindung zu Russland: Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke. (Pozemní spojení s Ruskem: Putin otevřel rozporovaný Krymský most.) Frankfurter Allgemeine Zeitung, [http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/putin-eroeffnet-bruecke-zwischen-krim-und-russland-15591152.html], 15. dubna 2018 (německy).</ref> Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.<ref name="vlakové spojení na Krym 1" >{{Citace elektronického periodika	+	Vede z [[Kerčský poloostrov\|Kerčského poloostrova]] přes [[Tuzla (ostrov)\|ostrov Tuzla]] a [[Tuzlanská kosa\|Tuzlanskou kosu]] na [[Tamaňský poloostrov]]. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu po jeho anexi Ruskem je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym.
		+
		+	Dne 15. května 2018 otevřel [[Seznam prezidentů Ruské federace\|ruský prezident]] [[Vladimir Putin]] dokončený silniční most, který nese čtyřproudou [[Dálnice\|dálnici]], pro osobní automobily a autobusy.<ref name="otevření" >Lidé ho budou milovat. Putin otevřel most spojující Rusko s anektovaným Krymem. Lidovky.cz, [https://www.lidovky.cz/stavba-stoleti-putin-otevira-most-spojujici-rusko-s-anektovanym-krymem-14r-/zpravy-svet.aspx?c=A180515_075835_ln_zahranici_lar], 15. května 2018.</ref> Most je nejdelším mostem na Ukrajině<ref>{{citace elektronické monografie \|titul=Russland - Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke \|vydavatel=Deutschlandfunk \|url=http://www.deutschlandfunk.de/russland-putin-eroeffnet-umstrittene-krim-bruecke.1939.de.html?drn:news_id=882545 \|datum přístupu=2018-05-15 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20200624222138/https://www.deutschlandfunk.de/die-nachrichten.1441.de.html \|datum archivace=2020-06-24 \|nedostupné=ano }}</ref> a stal se součástí dálnice A290 z [[Kerč]]e do [[Novorossijsk]]u. Zároveň je nejdelším mostem v [[Evropa\|Evropě]], neboť překonal [[most Vasca da Gamy]] přes řeku [[Tejo]] v [[Portugalsko\|portugalském]] hlavním městě [[Lisabon]]u, který je 17,2 km dlouhý.<ref name="pozemní spojení" >Landverbindung zu Russland: Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke. (Pozemní spojení s Ruskem: Putin otevřel rozporovaný Krymský most.) Frankfurter Allgemeine Zeitung, [http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/putin-eroeffnet-bruecke-zwischen-krim-und-russland-15591152.html], 15. dubna 2018 (německy).</ref> Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.<ref name="vlakové spojení na Krym 1" >{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Putin otevřel vlakové spojení na Krym, dohlížel v kabině strojvedoucího		\| titul = Putin otevřel vlakové spojení na Krym, dohlížel v kabině strojvedoucího
	\| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-krym-ukrajina-vlakove-spojeni-vlak-zeleznice-prezident-vladimir-putin-petrohrad-moskva.A191223_130731_zahranicni_dtt		\| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-krym-ukrajina-vlakove-spojeni-vlak-zeleznice-prezident-vladimir-putin-petrohrad-moskva.A191223_130731_zahranicni_dtt

Sysop: ++

2022-10-09T22:46:25Z

← Starší verze		Verze z 9. 10. 2022, 22:46
Řádka 1:		Řádka 1:
	'''Krymský most''' (rusky ''Крымский мост''), nazývaný též '''Kerčský most''' (rusky ''Керченский мост'') je spojnice [[Rusko\|Ruska]] přes [[Kerčský průliv]] s poloostrovem [[Krym]]. Je koncipován jako dvojitý most a určen pro silniční a železniční dopravu.<ref name="mostnakrym">{{Citace elektronického periodika\|příjmení = \|jméno = \|titul = Most na Krym postaví Putinův přítel, může být nejdražší v historii Ruska\|periodikum = iDnes\|vydavatel = \|url = http://zpravy.idnes.cz/most-na-krym-postavi-magnat-a-judisticky-kolega-vladimira-putina-ph4-/zahranicni.aspx?c=A150114_221316_zahranicni_fer\|datum vydání = \|datum přístupu = 26. 12. 2015}}</ref> Vede z [[Kerčský poloostrov\|Kerčského poloostrova]] přes [[Tuzla (ostrov)\|ostrov Tuzla]] a [[Tuzlanská kosa\|Tuzlanskou kosu]] na [[Tamaňský poloostrov]]. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu [[Anexe Krymu Ruskou federací\|po jeho anexi Ruskem]] je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym. Zakázku na stavbu mostu získala od ruské vlády firma patřící [[Oligarcha\|oligarchovi]] [[Arkadij Rotenberg\|Arkadiji Rotenbergovi]].<ref name="mostnakrym" />		'''Krymský most''' (rusky ''Крымский мост''), nazývaný též '''Kerčský most''' (rusky ''Керченский мост'') je spojnice [[Rusko\|Ruska]] přes [[Kerčský průliv]] s poloostrovem [[Krym]]. Je koncipován jako dvojitý most a určen pro silniční a železniční dopravu.<ref name="mostnakrym">{{Citace elektronického periodika\|příjmení = \|jméno = \|titul = Most na Krym postaví Putinův přítel, může být nejdražší v historii Ruska\|periodikum = iDnes\|vydavatel = \|url = http://zpravy.idnes.cz/most-na-krym-postavi-magnat-a-judisticky-kolega-vladimira-putina-ph4-/zahranicni.aspx?c=A150114_221316_zahranicni_fer\|datum vydání = \|datum přístupu = 26. 12. 2015}}</ref> Vede z [[Kerčský poloostrov\|Kerčského poloostrova]] přes [[Tuzla (ostrov)\|ostrov Tuzla]] a [[Tuzlanská kosa\|Tuzlanskou kosu]] na [[Tamaňský poloostrov]]. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu [[Anexe Krymu Ruskou federací\|po jeho anexi Ruskem]] je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym. Zakázku na stavbu mostu získala od ruské vlády firma patřící [[Oligarcha\|oligarchovi]] [[Arkadij Rotenberg\|Arkadiji Rotenbergovi]].<ref name="mostnakrym" />

-	Dne 15. května 2018 otevřel [[Seznam prezidentů Ruské federace\|ruský prezident]] [[Vladimir Putin]] dokončený silniční most, který nese čtyřproudou [[Dálnice\|dálnici]], pro osobní automobily a autobusy.<ref name="otevření" >Lidé ho budou milovat. Putin otevřel most spojující Rusko s anektovaným Krymem. [[Lidovky.cz]], [https://www.lidovky.cz/stavba-stoleti-putin-otevira-most-spojujici-rusko-s-anektovanym-krymem-14r-/zpravy-svet.aspx?c=A180515_075835_ln_zahranici_lar], 15. května 2018.</ref> Most je nejdelším mostem na Ukrajině<ref>{{citace elektronické monografie \|titul=Russland - Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke \|vydavatel=Deutschlandfunk \|url=http://www.deutschlandfunk.de/russland-putin-eroeffnet-umstrittene-krim-bruecke.1939.de.html?drn:news_id=882545 \|datum přístupu=2018-05-15 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20200624222138/https://www.deutschlandfunk.de/die-nachrichten.1441.de.html \|datum archivace=2020-06-24 \|nedostupné=ano }}</ref> a stal se součástí dálnice A290 z [[Kerč]]e do [[Novorossijsk]]u. Zároveň je nejdelším mostem v [[Evropa\|Evropě]], neboť překonal [[most Vasca da Gamy]] přes řeku [[Tejo]] v [[Portugalsko\|portugalském]] hlavním městě [[Lisabon]]u, který je 17,2 km dlouhý.<ref name="pozemní spojení" >Landverbindung zu Russland: Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke. (Pozemní spojení s Ruskem: Putin otevřel rozporovaný Krymský most.) [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], [http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/putin-eroeffnet-bruecke-zwischen-krim-und-russland-15591152.html], 15. dubna 2018 (německy).</ref> Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.<ref name="vlakové spojení na Krym 1" >{{Citace elektronického periodika	+	Dne 15. května 2018 otevřel [[Seznam prezidentů Ruské federace\|ruský prezident]] [[Vladimir Putin]] dokončený silniční most, který nese čtyřproudou [[Dálnice\|dálnici]], pro osobní automobily a autobusy.<ref name="otevření" >Lidé ho budou milovat. Putin otevřel most spojující Rusko s anektovaným Krymem. [[Lidovky.cz]], [https://www.lidovky.cz/stavba-stoleti-putin-otevira-most-spojujici-rusko-s-anektovanym-krymem-14r-/zpravy-svet.aspx?c=A180515_075835_ln_zahranici_lar], 15. května 2018.</ref> Most je nejdelším mostem na Ukrajině<ref>{{citace elektronické monografie \|titul=Russland - Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke \|vydavatel=Deutschlandfunk \|url=http://www.deutschlandfunk.de/russland-putin-eroeffnet-umstrittene-krim-bruecke.1939.de.html?drn:news_id=882545 \|datum přístupu=2018-05-15 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20200624222138/https://www.deutschlandfunk.de/die-nachrichten.1441.de.html \|datum archivace=2020-06-24 \|nedostupné=ano }}</ref> a stal se součástí dálnice A290 z [[Kerč]]e do [[Novorossijsk]]u. Zároveň je nejdelším mostem v [[Evropa\|Evropě]], neboť překonal [[most Vasca da Gamy]] přes řeku [[Tejo]] v [[Portugalsko\|portugalském]] hlavním městě [[Lisabon]]u, který je 17,2 km dlouhý.<ref name="pozemní spojení" >Landverbindung zu Russland: Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke. (Pozemní spojení s Ruskem: Putin otevřel rozporovaný Krymský most.) Frankfurter Allgemeine Zeitung, [http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/putin-eroeffnet-bruecke-zwischen-krim-und-russland-15591152.html], 15. dubna 2018 (německy).</ref> Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.<ref name="vlakové spojení na Krym 1" >{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Putin otevřel vlakové spojení na Krym, dohlížel v kabině strojvedoucího		\| titul = Putin otevřel vlakové spojení na Krym, dohlížel v kabině strojvedoucího
	\| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-krym-ukrajina-vlakove-spojeni-vlak-zeleznice-prezident-vladimir-putin-petrohrad-moskva.A191223_130731_zahranicni_dtt		\| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-krym-ukrajina-vlakove-spojeni-vlak-zeleznice-prezident-vladimir-putin-petrohrad-moskva.A191223_130731_zahranicni_dtt
Řádka 55:		Řádka 55:

	== Novodobé projekty ==		== Novodobé projekty ==
-	Soubor:Строительство Крымского моста (Росавтодор) 7.jpg\|thumb\|240px\|Stavba mostu ~~výrazně pokročila~~ (září 2017)]]	+	[[Soubor:Строительство Крымского моста (Росавтодор) 10.jpg\|thumb\|240px\|Stavba mostu na konci července 2017]]
		+	[[Soubor:Строительство Крымского моста (Росавтодор) 7.jpg\|thumb\|240px\|Stavba mostu během září 2017]]
		+	Po rozpadu Sovětského svazu se nejednou diskutovala možná stavba mostu přes Kerčský průliv. Od roku [[1991]] bylo rozpracováno okolo 20 projektů přemostění na Krym. V Rusku i na Ukrajině se objevovaly různé pokusy zajistit technicko-finanční zabezpečení projektu.

-	Po rozpadu Sovětského svazu se nejednou diskutovala možná stavba mostu přes Kerčský průliv. Od roku 1991 bylo rozpracováno okolo 20 projektů přemostění na Krym. V Rusku i na Ukrajině se objevovaly různé pokusy zajistit technicko-finanční zabezpečení projektu.	+	Jednou z překážek realizace mostu byl konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem z roku 2003 kolem [[Tuzla (ostrov)\|ostrova Tuzla]]. Rusko tehdy začalo se stavbou hráze z [[Tamaňský poloostrov\|Tamaňského poloostrova]] ležícího administrativně v [[Krasnodarský kraj\|Krasnodarském kraji]] na ostrov Tuzla, který leží administrativně na Krymu. Tato vcelku pustá místa mají strategický význam pro kontrolu námořního provozu mezi Azovským a Černým mořem. Zároveň je poněkud problematický fakt, že ostrov Tuzla tradičně přináležel ke Krasnodarskému kraji, mj. proto, že vzniknul teprve ve 20. letech samovolným oddělením od Tamaňského poloostrova. Administrativně byl ostrov ke Krymu připojen teprve roku 1941. Jak se roku 2003 blížila stavba hráze k ostrovu Tuzla, ukrajinští pohraničníci znemožnili další pokračování prací a celá záležitost skončila mezinárodním konfliktem.<ref>{{Citace elektronické monografie\|příjmení = \|jméno = \|titul = Rusko a Ukrajinu rozdělila stavba hráze\|url = http://zpravy.idnes.cz/rusko-a-ukrajinu-rozdelila-stavba-hraze-f06-/zahranicni.aspx?c=A031023_143327_zahranicni_jpl\|vydavatel = \|místo = \|datum vydání = \|datum přístupu = 20151222}}</ref>
-		+
-	Jednou z překážek realizace mostu byl konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem z roku 2003 ~~ohledně přináležitosti~~ [[Tuzla (ostrov)\|ostrova Tuzla]]. Rusko tehdy začalo se stavbou hráze z [[Tamaňský poloostrov\|Tamaňského poloostrova]] ležícího administrativně v [[Krasnodarský kraj\|Krasnodarském kraji]] na ostrov Tuzla, který leží administrativně na Krymu. Tato vcelku pustá místa mají strategický význam pro kontrolu námořního provozu mezi Azovským a Černým mořem. Zároveň je poněkud problematický fakt, že ostrov Tuzla tradičně přináležel ke Krasnodarskému kraji, mj. proto, že vzniknul teprve ve 20. letech samovolným oddělením od Tamaňského poloostrova. Administrativně byl ostrov ke Krymu připojen teprve roku 1941. Jak se roku 2003 blížila stavba hráze k ostrovu Tuzla, ukrajinští pohraničníci znemožnili další pokračování prací a celá záležitost skončila mezinárodním konfliktem.<ref>{{Citace elektronické monografie\|příjmení = \|jméno = \|titul = Rusko a Ukrajinu rozdělila stavba hráze\|url = http://zpravy.idnes.cz/rusko-a-ukrajinu-rozdelila-stavba-hraze-f06-/zahranicni.aspx?c=A031023_143327_zahranicni_jpl\|vydavatel = \|místo = \|datum vydání = \|datum přístupu = 20151222}}</ref>	+

	V dubnu 2008 předseda ruské vlády [[Viktor Zubkov]] a ukrajinská premiérka [[Julija Tymošenková]] oznámili, že se Rusko domluvilo s Ukrajinou na společném vybudování mostu.		V dubnu 2008 předseda ruské vlády [[Viktor Zubkov]] a ukrajinská premiérka [[Julija Tymošenková]] oznámili, že se Rusko domluvilo s Ukrajinou na společném vybudování mostu.
Řádka 71:		Řádka 71:
	30. ledna 2015 byla rozhodnutím vlády Ruské federace stanovena jako jediný dodavatel projektu i stavby přemostění Kerčského průlivu firma Strojgazmontaž.		30. ledna 2015 byla rozhodnutím vlády Ruské federace stanovena jako jediný dodavatel projektu i stavby přemostění Kerčského průlivu firma Strojgazmontaž.

-	[[Soubor:Строительство транспортного перехода через Керченский пролив (сентябрь 2016).jpg\|vlevo\|náhled\|Letecký snímek stavby, 15. září 2016]]
	Původně byl užíván název ''Most přes Kerčský průliv'', na základě internetové ankety v listopadu a prosinci 2017 ale nakonec získal oficiální název ''Krymský most''.<ref>{{Citace periodika		Původně byl užíván název ''Most přes Kerčský průliv'', na základě internetové ankety v listopadu a prosinci 2017 ale nakonec získal oficiální název ''Krymský most''.<ref>{{Citace periodika
	\| titul = Название "Крымский мост" поддержали 64% проголосовавших		\| titul = Название "Крымский мост" поддержали 64% проголосовавших
Řádka 114:		Řádka 113:

	== Stavba ==		== Stavba ==
-	[[Soubor:Beginning of the transportation of the railway arch.jpg\|~~náhled~~\|Doprava železničního nosníku na pontonech, 27. srpna 2017]]	+	[[Soubor:Beginning of the transportation of the railway arch.jpg\|thumb\|240px\|Doprava železničního nosníku na pontonech, 27. srpna 2017]]
-		+
	Při přípravných pracích bylo na místě budoucího mostu nalezeno téměř 90 různých výbušných zařízení z dob druhé světové války, od nášlapných min až po dvousetkilogramové letecké pumy.<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = На месте строительства Керченского моста обнаружили почти 90 боеприпасов времен ВОВ (ФОТО)\|url = http://krymedia.ru/economics/3377747-na-meste-stroytelstva-kerchenskoho-mosta-obnaruzhyly-pochty-90-boeprypasov-vremen-vov-foto\|vydavatel = krymedia.ru\|datum přístupu = 2015-12-26\|url archivu = https://web.archive.org/web/20150805004121/http://krymedia.ru/economics/3377747-na-meste-stroytelstva-kerchenskoho-mosta-obnaruzhyly-pochty-90-boeprypasov-vremen-vov-foto\|datum archivace = 2015-08-05\|nedostupné = ano}}</ref>		Při přípravných pracích bylo na místě budoucího mostu nalezeno téměř 90 různých výbušných zařízení z dob druhé světové války, od nášlapných min až po dvousetkilogramové letecké pumy.<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = На месте строительства Керченского моста обнаружили почти 90 боеприпасов времен ВОВ (ФОТО)\|url = http://krymedia.ru/economics/3377747-na-meste-stroytelstva-kerchenskoho-mosta-obnaruzhyly-pochty-90-boeprypasov-vremen-vov-foto\|vydavatel = krymedia.ru\|datum přístupu = 2015-12-26\|url archivu = https://web.archive.org/web/20150805004121/http://krymedia.ru/economics/3377747-na-meste-stroytelstva-kerchenskoho-mosta-obnaruzhyly-pochty-90-boeprypasov-vremen-vov-foto\|datum archivace = 2015-08-05\|nedostupné = ano}}</ref>

Sysop: ++

2022-10-09T22:37:04Z

← Starší verze		Verze z 9. 10. 2022, 22:37
Řádka 25:		Řádka 25:

	== Historie ==		== Historie ==
-	Již v dávné minulosti existovalo v těchto místech spojení mezi západními a východními břehy ~~[[Bosporská říše\|~~Bosporské říše]] (5. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.), která se rozprostírala na dvou poloostrovech – Kerčském a Tamaňském. [[Kimmeriové]] mohli se svými stády přejít přes mělký brod spojující [[Azovské moře\|Azovské]] a [[Černé moře]]. Šíře Kerčského průlivu zároveň dovolovala obchodníkům a rybářům snadno přeplout. Přes Kerčský průliv vedly také důležité obchodní trasy – [[Cesta od Varjagů k Řekům]] a [[Hedvábná stezka]].	+	Již v dávné minulosti existovalo v těchto místech spojení mezi západními a východními břehy Bosporské říše (5. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.), která se rozprostírala na dvou poloostrovech – Kerčském a Tamaňském. [[Kimmeriové]] mohli se svými stády přejít přes mělký brod spojující [[Azovské moře\|Azovské]] a [[Černé moře]]. Šíře Kerčského průlivu zároveň dovolovala obchodníkům a rybářům snadno přeplout. Přes Kerčský průliv vedly také důležité obchodní trasy – Cesta od Varjagů k Řekům a [[Hedvábná stezka]].

	V roce 1897 byl předložen technicky i ekonomicky kompletní ''Projekt zvýšení hladiny Azovského moře přehrazením Kerčského průlivu,'' jehož autorem byl námořní důstojník [[Vladimír Dmitrijevič Mendělejev]], syn [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev\|Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva]]. Projekt předpokládal zvýšení hladiny Azovského moře o 3 metry a umožňoval by plavbu největších námořních lodí v mělkém moři až do [[Rostov na Donu\|Rostova na Donu]].		V roce 1897 byl předložen technicky i ekonomicky kompletní ''Projekt zvýšení hladiny Azovského moře přehrazením Kerčského průlivu,'' jehož autorem byl námořní důstojník [[Vladimír Dmitrijevič Mendělejev]], syn [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev\|Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva]]. Projekt předpokládal zvýšení hladiny Azovského moře o 3 metry a umožňoval by plavbu největších námořních lodí v mělkém moři až do [[Rostov na Donu\|Rostova na Donu]].
Řádka 48:		Řádka 48:
	Po osvobození Krymu od německých vojsk v roce 1944 byla lanovka obnovena a za použití materiálu z německé stavby začala stavba [[Kerčský železniční most\|Kerčského železničního mostu]]. Tento most byl dlouhý 4,5 kilometru, široký byl 22 metrů, čítal 111 rozponů dlouhých 27,1 m, dvě 27 m a dvě 55 m byly vybaveny otáčivým zařízením, které umožňovalo proplutí těžkotonážních lodí. První vlak po rozestavěném mostě projel v listopadu 1944.<ref name=":1" /> Z důvodů nepříznivého počasí byla stavba přerušena v prosinci 1944. [[Ledolam\|Ledolamy]] chránily pouze pět pilířů.		Po osvobození Krymu od německých vojsk v roce 1944 byla lanovka obnovena a za použití materiálu z německé stavby začala stavba [[Kerčský železniční most\|Kerčského železničního mostu]]. Tento most byl dlouhý 4,5 kilometru, široký byl 22 metrů, čítal 111 rozponů dlouhých 27,1 m, dvě 27 m a dvě 55 m byly vybaveny otáčivým zařízením, které umožňovalo proplutí těžkotonážních lodí. První vlak po rozestavěném mostě projel v listopadu 1944.<ref name=":1" /> Z důvodů nepříznivého počasí byla stavba přerušena v prosinci 1944. [[Ledolam\|Ledolamy]] chránily pouze pět pilířů.

-	V únoru roku 1945 přes most přejel osobní vlak ~~[[Kliment Jefremovič Vorošilov\|~~Klimenta Vorošilova]], kterým se z [[Jaltská konference\|Jaltské konference]] do Moskvy vracela sovětská delegace.	+	V únoru roku 1945 přes most přejel osobní vlak Klimenta Vorošilova, kterým se z [[Jaltská konference\|Jaltské konference]] do Moskvy vracela sovětská delegace.

	Koncem února 1945 led hnaný větrem z Azovského moře zničil 24 mostních pilířů a 26 rozponů se zřítilo do moře. Další bouře následovaly, v březnu 1945 bylo zničeno již 53 pilířů a 53 rozponů.<ref name=":1" /> Bylo shledáno, že kromě chybějících ledolam je i samotné technické řešení mostu nevhodné, a tedy i po případné opravě by hrozilo další zhroucení. Vládni komise v květnu 1945 označila projekt za nevhodný a nařídila odstranění zbytků mostu.<ref name=":1" />		Koncem února 1945 led hnaný větrem z Azovského moře zničil 24 mostních pilířů a 26 rozponů se zřítilo do moře. Další bouře následovaly, v březnu 1945 bylo zničeno již 53 pilířů a 53 rozponů.<ref name=":1" /> Bylo shledáno, že kromě chybějících ledolam je i samotné technické řešení mostu nevhodné, a tedy i po případné opravě by hrozilo další zhroucení. Vládni komise v květnu 1945 označila projekt za nevhodný a nařídila odstranění zbytků mostu.<ref name=":1" />
Řádka 55:		Řádka 55:

	== Novodobé projekty ==		== Novodobé projekty ==
-	[[Soubor:~~Construction of the Crimean bridge~~ (~~2016-03-18~~) 05.jpg\|~~náhled~~\|~~Letecký snímek stavby, 18. března 2016~~]]	+	Soubor:Строительство Крымского моста (Росавтодор) 7.jpg\|thumb\|240px\|Stavba mostu výrazně pokročila (září 2017)]]

	Po rozpadu Sovětského svazu se nejednou diskutovala možná stavba mostu přes Kerčský průliv. Od roku 1991 bylo rozpracováno okolo 20 projektů přemostění na Krym. V Rusku i na Ukrajině se objevovaly různé pokusy zajistit technicko-finanční zabezpečení projektu.		Po rozpadu Sovětského svazu se nejednou diskutovala možná stavba mostu přes Kerčský průliv. Od roku 1991 bylo rozpracováno okolo 20 projektů přemostění na Krym. V Rusku i na Ukrajině se objevovaly různé pokusy zajistit technicko-finanční zabezpečení projektu.
Řádka 67:		Řádka 67:
	V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o organizaci výstavby přemostění Kerčského průlivu. 29. ledna 2014 potvrdila ukrajinská vláda smlouvu s Ruskem o stavbě mostu přes průliv. Financování bylo ještě téhož roku zajištěno ruskou státní investiční bankou [[Vněšekonombank]], projektní podklady měly být vypracovány do listopadu téhož roku. Realizaci projektu však přerušily [[Ukrajinská krize\|události na Ukrajině]] od roku 2014.		V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o organizaci výstavby přemostění Kerčského průlivu. 29. ledna 2014 potvrdila ukrajinská vláda smlouvu s Ruskem o stavbě mostu přes průliv. Financování bylo ještě téhož roku zajištěno ruskou státní investiční bankou [[Vněšekonombank]], projektní podklady měly být vypracovány do listopadu téhož roku. Realizaci projektu však přerušily [[Ukrajinská krize\|události na Ukrajině]] od roku 2014.

-	Po získání ~~[[Anexe Krymu Ruskou federací\|anexi~~ Krymu Ruskem]] v březnu 2014 se stala otázka výstavby mostu na Krym vzhledem k rozkolu mezi Ukrajinou a Ruskem ještě aktuálnější. Již 19. března dal prezident [[Vladimir Putin]] ministerstvu dopravy za úkol postavit železniční a silniční most na Krym. Zvažovala se zejména varianta mostu přes Tuzlanskou kosu, která také v červnu 2014 definitivně zvítězila.	+	Po získání Krymu Ruskem v březnu 2014 se stala otázka výstavby mostu na Krym vzhledem k rozkolu mezi Ukrajinou a Ruskem ještě aktuálnější. Již 19. března dal prezident [[Vladimir Putin]] ministerstvu dopravy za úkol postavit železniční a silniční most na Krym. Zvažovala se zejména varianta mostu přes Tuzlanskou kosu, která také v červnu 2014 definitivně zvítězila.

-	30. ledna 2015 byla rozhodnutím vlády Ruské federace stanovena jako jediný dodavatel projektu i stavby přemostění Kerčského průlivu firma Strojgazmontaž. Ta je vlastněna blízkým Putinovým přítelem, stavebním magnátem [[Arkadij Rotenberg\|Arkadijem Rotenbergem]], který mj. figuruje na sankčním seznamu EU<ref name="mostnakrym" /> a hlásí se k vlastnictví [[Putinův palác\|Putinova paláce]]. Za účelem vyprojektování a výstavby mostu na Krym vznikla dceřiná společnost Strojgazmontaže ''SGM-Most''. Maximální cena mostu byla stanovena na 228,3 mld. rublů v cenách roku 2015 (asi 79 mld. Kč v prosinci 2015).	+	30. ledna 2015 byla rozhodnutím vlády Ruské federace stanovena jako jediný dodavatel projektu i stavby přemostění Kerčského průlivu firma Strojgazmontaž.

	[[Soubor:Строительство транспортного перехода через Керченский пролив (сентябрь 2016).jpg\|vlevo\|náhled\|Letecký snímek stavby, 15. září 2016]]		[[Soubor:Строительство транспортного перехода через Керченский пролив (сентябрь 2016).jpg\|vlevo\|náhled\|Letecký snímek stavby, 15. září 2016]]
Řádka 79:		Řádka 79:
	\| datum přístupu = 2017-12-17		\| datum přístupu = 2017-12-17
	}}</ref>		}}</ref>
-
-	Z Krymu vedlo v únoru 2022 Rusko [[Chersonská ofenzíva\|jednu]] z ofenzív [[Ruská invaze na Ukrajinu (2022)\|invaze]] a přes železniční část Krymského mostu byla přepravována těžká vojenská technika. Most byl proto považován za strategicky velmi významný a spekulovalo se o možném ukrajinském útoku na něj.<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Vasilyeva \| jméno = Nataliya \| titul = We’ll use Western weapons to destroy bridge linking Russia to Crimea, threatens Ukraine general \| url = https://www.telegraph.co.uk/world-news/2022/06/16/ukrainian-general-threatens-use-western-kit-destroy-bridge-linking/ \| periodikum = [[The Telegraph]] \| datum vydání = 2022-06-16 \| jazyk = en}}</ref> Poradce ukrajinského prezidenta [[Mychajlo Podoljak]] v srpnu téhož roku označil most za legitimní cíl.<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Santora \| jméno = Marc \| titul = A bridge to Crimea is a vital Russian link, and a potential Ukrainian target \| url = https://www.nytimes.com/2022/08/19/world/europe/kerch-strait-bridge-crimea.html \| periodikum = [[The New York Times]] \| datum vydání = 2022-08-18 \| jazyk = en}}</ref> Stejný názor zastávalo Ministerstvo obrany Spojených států.

	V ranních hodinách 8. října 2022 se objevily zprávy o silném výbuchu na Krymském mostě. Snímky dokládaly přerušení silniční části mostu.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Explosion Rocks Russia’s Prized Kerch Strait Bridge Leading To Crimea \| url = https://www.thedrive.com/the-war-zone/explosion-rocks-russias-prized-kerch-strait-bridge-leading-to-crimea \| datum vydání = 2022-10-08 \| jazyk = en}}</ref> Podle ruské tiskové agentury [[RIA Novosti]] začal na mostě hořet vagón s palivem a most byl proto uzavřen.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Fuel tank ablaze at bridge in Crimea -Russia's RIA \| url = https://www.reuters.com/world/europe/russias-ria-state-agency-reports-fuel-tank-fire-kerch-bridge-crimea-2022-10-08/ \| datum vydání = 2022-10-08 \| periodikum = [[Reuters]] \| jazyk = en}}</ref> Později ruský Národní protiteroristický výbor uvedl, že prvotní příčinou výbuchu byla bomba, nastražená v nákladním autě. Prezident Putin nechal neprodleně zřídit zvláštní vládní komisi za účelem vyšetření této mimořádné události.<ref>{{Citace elektronického periodika		V ranních hodinách 8. října 2022 se objevily zprávy o silném výbuchu na Krymském mostě. Snímky dokládaly přerušení silniční části mostu.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Explosion Rocks Russia’s Prized Kerch Strait Bridge Leading To Crimea \| url = https://www.thedrive.com/the-war-zone/explosion-rocks-russias-prized-kerch-strait-bridge-leading-to-crimea \| datum vydání = 2022-10-08 \| jazyk = en}}</ref> Podle ruské tiskové agentury [[RIA Novosti]] začal na mostě hořet vagón s palivem a most byl proto uzavřen.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Fuel tank ablaze at bridge in Crimea -Russia's RIA \| url = https://www.reuters.com/world/europe/russias-ria-state-agency-reports-fuel-tank-fire-kerch-bridge-crimea-2022-10-08/ \| datum vydání = 2022-10-08 \| periodikum = [[Reuters]] \| jazyk = en}}</ref> Později ruský Národní protiteroristický výbor uvedl, že prvotní příčinou výbuchu byla bomba, nastražená v nákladním autě. Prezident Putin nechal neprodleně zřídit zvláštní vládní komisi za účelem vyšetření této mimořádné události.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádka 148:		Řádka 146:

	=== Technické údaje ===		=== Technické údaje ===
-	[[Soubor:Kerch Strait Bridge, 2018-04-14.jpg\|~~náhled~~\|Satelitní snímek stavby ~~z roku~~ 2018]]	+	[[Soubor:Kerch Strait Bridge, 2018-04-14.jpg\|thumb\|240px\|Satelitní snímek stavby (2018)]]
	* Celková délka stavby: asi 19 km		* Celková délka stavby: asi 19 km
	* Kategorie silnice: rychlostní silnice (dle ruské klasifikace)		* Kategorie silnice: rychlostní silnice (dle ruské klasifikace)
Řádka 161:		Řádka 159:
	Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli urychlení výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech.		Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli urychlení výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech.

-	== Využití ~~a dopady~~ ==	+	== Využití mostu ==
	Silniční most, otevřený v roce 2018, se brzy stal nejčastěji využívaným způsobem překonání průlivu, první rok ho využilo třikrát více automobilů než kolik bylo přepraveno přívozem, k čemuž přispěla také skutečnost, že za průjezd mostem se neplatí mýto.<ref>{{Citace elektronického periodika		Silniční most, otevřený v roce 2018, se brzy stal nejčastěji využívaným způsobem překonání průlivu, první rok ho využilo třikrát více automobilů než kolik bylo přepraveno přívozem, k čemuž přispěla také skutečnost, že za průjezd mostem se neplatí mýto.<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| titul = 5 млн транспортных средств пересекли Крымский мост за год работы		\| titul = 5 млн транспортных средств пересекли Крымский мост за год работы
Řádka 181:		Řádka 179:
	\| jazyk = en		\| jazyk = en
	\| datum přístupu = 2019-12-23		\| datum přístupu = 2019-12-23
-	}}</ref> V listopadu 2018 hrál most svou roli v [[Incident v Kerčském průlivu\|incidentu v Kerčském průlivu]], když podle Ruska narušily ukrajinské lodě ruské teritoriální vody poblíž Kerčského průlivu a neplnily formální postup pro průchod přes úžinu, ruské úřady do klíčové části mostu umístily nákladní loď, čímž zcela znemožnily lodní provoz pod mostem.~~<ref>{{Citace elektronického periodika~~	+	}}</ref> V listopadu 2018 hrál most svou roli v [[Incident v Kerčském průlivu\|incidentu v Kerčském průlivu]], když podle Ruska narušily ukrajinské lodě ruské teritoriální vody poblíž Kerčského průlivu a neplnily formální postup pro průchod přes úžinu, ruské úřady do klíčové části mostu umístily nákladní loď, čímž zcela znemožnily lodní provoz pod mostem.
-	~~\| titul = Napětí na Krymu roste. Rusové obsadili ukrajinské lodě, Porošenko svolal válečný kabinet {{!}} Svět~~	+
-	~~\| periodikum = Lidovky.cz~~	+
-	~~\| url = https://www.lidovky.cz/svet/napeti-na-krymu-roste-rusove-strili-na-ukrajinske-lode-porosenko-svolal-valecny-kabinet.A181125_122849_ln_zahranici_ele~~	+
-	~~\| datum vydání = 2018-11-25~~	+
-	~~\| jazyk = cs~~	+
-	~~\| datum přístupu = 2019-12-23~~	+
-	~~}}</ref>~~	+

-	V souvislosti s výstavbou mostu [[Evropská unie]] zmrazila účty čtyřem ruským firmám a dvěma osobám. Sankcionováni jsou: [[Krymská železnice]] ({{Cizojazyčně\|ru\|''Крымская железная дорога''}}), vlastník a provozovatel železnice, projekční kancelář Lenpromtransprojekt ({{Cizojazyčně\|ru\|''Ленпромтранспроект''}}), První krymská pojišťovna, která stavbu pojistila a Ředitelství železniční výstavby Berkakit-Tommot-Jakutsk ({{Cizojazyčně\|ru\|''Дирекция по строительству железной дороги Беркакит-Томмот-Якутск''}}), která poskytla inženýrské služby.<ref>{{Citace elektronického periodika	+	V souvislosti s výstavbou mostu [[Evropská unie]] zmrazila účty čtyřem ruským firmám a dvěma osobám.
-	~~\| titul = EU Sanctions Russian Entities, Individuals Responsible For Kerch Strait Rail Bridge~~	+
-	~~\| periodikum = RFE/RL~~	+
-	~~\| odkaz na periodikum = Svobodná Evropa~~	+
-	~~\| datum_vydání = 2020-10-01~~	+
-	~~\| url = https://www.rferl.org/a/eu-sanctions-russian-entities-individuals-responsible-for-kerch-strait-rail-bridge/30868802.html~~	+
-	~~\| datum_přístupu = 2020-10-01~~	+
-	~~\| jazyk = en~~	+
-	~~}}</ref>~~	+

-	V roce 2018 měl premiéru film ''Krymský most, postaveno s láskou'' (~~{{V jazyce\|ru}}~~ ''Крымский мост. Сделано с любовью!'').<ref>{{Citace monografie	+	== Ohlasy v kultuře ==
		+	V roce 2018 měl premiéru film ''Krymský most, postaveno s láskou'' (rusky: ''Крымский мост. Сделано с любовью!'').<ref>{{Citace monografie
	\| titul = Krymskij most. Sdělano s ljubovju! (2018)		\| titul = Krymskij most. Sdělano s ljubovju! (2018)
	\| url = https://www.csfd.cz/film/650472-krymskij-most-sdelano-s-ljubovju/galerie/		\| url = https://www.csfd.cz/film/650472-krymskij-most-sdelano-s-ljubovju/galerie/

Sysop: + Všechny Anti-Ruské bláboly budou pečlivě vymazány ! Toto bude encyklopedický článek o krásném mostu...a nikoliv trapná agitka za válku proti Rusku...i za cenu zničení celého průmyslu Evropy !

2022-10-09T22:23:47Z

+ Všechny Anti-Ruské bláboly budou pečlivě vymazány ! Toto bude encyklopedický článek o krásném mostu...a nikoliv trapná agitka za válku proti Rusku...i za cenu zničení celého průmyslu Evropy !

← Starší verze		Verze z 9. 10. 2022, 22:23
Řádka 57:		Řádka 57:
	[[Soubor:Construction of the Crimean bridge (2016-03-18) 05.jpg\|náhled\|Letecký snímek stavby, 18. března 2016]]		[[Soubor:Construction of the Crimean bridge (2016-03-18) 05.jpg\|náhled\|Letecký snímek stavby, 18. března 2016]]

-	~~=== Do připojení Krymu k Rusku ===~~
	Po rozpadu Sovětského svazu se nejednou diskutovala možná stavba mostu přes Kerčský průliv. Od roku 1991 bylo rozpracováno okolo 20 projektů přemostění na Krym. V Rusku i na Ukrajině se objevovaly různé pokusy zajistit technicko-finanční zabezpečení projektu.		Po rozpadu Sovětského svazu se nejednou diskutovala možná stavba mostu přes Kerčský průliv. Od roku 1991 bylo rozpracováno okolo 20 projektů přemostění na Krym. V Rusku i na Ukrajině se objevovaly různé pokusy zajistit technicko-finanční zabezpečení projektu.

Řádka 68:		Řádka 67:
	V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o organizaci výstavby přemostění Kerčského průlivu. 29. ledna 2014 potvrdila ukrajinská vláda smlouvu s Ruskem o stavbě mostu přes průliv. Financování bylo ještě téhož roku zajištěno ruskou státní investiční bankou [[Vněšekonombank]], projektní podklady měly být vypracovány do listopadu téhož roku. Realizaci projektu však přerušily [[Ukrajinská krize\|události na Ukrajině]] od roku 2014.		V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o organizaci výstavby přemostění Kerčského průlivu. 29. ledna 2014 potvrdila ukrajinská vláda smlouvu s Ruskem o stavbě mostu přes průliv. Financování bylo ještě téhož roku zajištěno ruskou státní investiční bankou [[Vněšekonombank]], projektní podklady měly být vypracovány do listopadu téhož roku. Realizaci projektu však přerušily [[Ukrajinská krize\|události na Ukrajině]] od roku 2014.

-	~~=== Po připojení Krymu k Rusku ===~~	+	Po získání [[Anexe Krymu Ruskou federací\|anexi Krymu Ruskem]] v březnu 2014 se stala otázka výstavby mostu na Krym vzhledem k rozkolu mezi Ukrajinou a Ruskem ještě aktuálnější. Již 19. března dal prezident [[Vladimir Putin]] ministerstvu dopravy za úkol postavit železniční a silniční most na Krym. Zvažovala se zejména varianta mostu přes Tuzlanskou kosu, která také v červnu 2014 definitivně zvítězila.
-	Po [[Anexe Krymu Ruskou federací\|anexi Krymu Ruskem]] v březnu 2014 se stala otázka výstavby mostu na Krym vzhledem k rozkolu mezi Ukrajinou a Ruskem ještě aktuálnější. Již 19. března dal prezident [[Vladimir Putin]] ministerstvu dopravy za úkol postavit železniční a silniční most na Krym. Zvažovala se zejména varianta mostu přes Tuzlanskou kosu, která také v červnu 2014 definitivně zvítězila.	+

	30. ledna 2015 byla rozhodnutím vlády Ruské federace stanovena jako jediný dodavatel projektu i stavby přemostění Kerčského průlivu firma Strojgazmontaž. Ta je vlastněna blízkým Putinovým přítelem, stavebním magnátem [[Arkadij Rotenberg\|Arkadijem Rotenbergem]], který mj. figuruje na sankčním seznamu EU<ref name="mostnakrym" /> a hlásí se k vlastnictví [[Putinův palác\|Putinova paláce]]. Za účelem vyprojektování a výstavby mostu na Krym vznikla dceřiná společnost Strojgazmontaže ''SGM-Most''. Maximální cena mostu byla stanovena na 228,3 mld. rublů v cenách roku 2015 (asi 79 mld. Kč v prosinci 2015).		30. ledna 2015 byla rozhodnutím vlády Ruské federace stanovena jako jediný dodavatel projektu i stavby přemostění Kerčského průlivu firma Strojgazmontaž. Ta je vlastněna blízkým Putinovým přítelem, stavebním magnátem [[Arkadij Rotenberg\|Arkadijem Rotenbergem]], který mj. figuruje na sankčním seznamu EU<ref name="mostnakrym" /> a hlásí se k vlastnictví [[Putinův palác\|Putinova paláce]]. Za účelem vyprojektování a výstavby mostu na Krym vznikla dceřiná společnost Strojgazmontaže ''SGM-Most''. Maximální cena mostu byla stanovena na 228,3 mld. rublů v cenách roku 2015 (asi 79 mld. Kč v prosinci 2015).

Sysop: + NEW

2022-10-09T21:42:11Z

+ NEW

Nová stránka

'''Krymský most''' (rusky ''Крымский мост''), nazývaný též '''Kerčský most''' (rusky ''Керченский мост'') je spojnice [[Rusko|Ruska]] přes [[Kerčský průliv]] s poloostrovem [[Krym]]. Je koncipován jako dvojitý most a určen pro silniční a železniční dopravu.<ref name="mostnakrym">{{Citace elektronického periodika|příjmení = |jméno = |titul = Most na Krym postaví Putinův přítel, může být nejdražší v historii Ruska|periodikum = iDnes|vydavatel = |url = http://zpravy.idnes.cz/most-na-krym-postavi-magnat-a-judisticky-kolega-vladimira-putina-ph4-/zahranicni.aspx?c=A150114_221316_zahranicni_fer|datum vydání = |datum přístupu = 26. 12. 2015}}</ref> Vede z [[Kerčský poloostrov|Kerčského poloostrova]] přes [[Tuzla (ostrov)|ostrov Tuzla]] a [[Tuzlanská kosa|Tuzlanskou kosu]] na [[Tamaňský poloostrov]]. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu [[Anexe Krymu Ruskou federací|po jeho anexi Ruskem]] je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym. Zakázku na stavbu mostu získala od ruské vlády firma patřící [[Oligarcha|oligarchovi]] [[Arkadij Rotenberg|Arkadiji Rotenbergovi]].<ref name="mostnakrym" />

Dne 15. května 2018 otevřel [[Seznam prezidentů Ruské federace|ruský prezident]] [[Vladimir Putin]] dokončený silniční most, který nese čtyřproudou [[Dálnice|dálnici]], pro osobní automobily a autobusy.<ref name="otevření" >Lidé ho budou milovat. Putin otevřel most spojující Rusko s anektovaným Krymem. [[Lidovky.cz]], [https://www.lidovky.cz/stavba-stoleti-putin-otevira-most-spojujici-rusko-s-anektovanym-krymem-14r-/zpravy-svet.aspx?c=A180515_075835_ln_zahranici_lar], 15. května 2018.</ref> Most je nejdelším mostem na Ukrajině<ref>{{citace elektronické monografie |titul=Russland - Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke |vydavatel=Deutschlandfunk |url=http://www.deutschlandfunk.de/russland-putin-eroeffnet-umstrittene-krim-bruecke.1939.de.html?drn:news_id=882545 |datum přístupu=2018-05-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200624222138/https://www.deutschlandfunk.de/die-nachrichten.1441.de.html |datum archivace=2020-06-24 |nedostupné=ano }}</ref> a stal se součástí dálnice A290 z [[Kerč]]e do [[Novorossijsk]]u. Zároveň je nejdelším mostem v [[Evropa|Evropě]], neboť překonal [[most Vasca da Gamy]] přes řeku [[Tejo]] v [[Portugalsko|portugalském]] hlavním městě [[Lisabon]]u, který je 17,2 km dlouhý.<ref name="pozemní spojení" >Landverbindung zu Russland: Putin eröffnet umstrittene Krim-Brücke. (Pozemní spojení s Ruskem: Putin otevřel rozporovaný Krymský most.) [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], [http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/putin-eroeffnet-bruecke-zwischen-krim-und-russland-15591152.html], 15. dubna 2018 (německy).</ref> Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.<ref name="vlakové spojení na Krym 1" >{{Citace elektronického periodika
| titul = Putin otevřel vlakové spojení na Krym, dohlížel v kabině strojvedoucího
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-krym-ukrajina-vlakove-spojeni-vlak-zeleznice-prezident-vladimir-putin-petrohrad-moskva.A191223_130731_zahranicni_dtt
| periodikum = iDnes.cz
| datum_vydání = 2019-12-23
| datum_přístupu = 2019-12-23
}}</ref><ref name="vlakové spojení na Krym 2" >{{Citace elektronického periodika
| titul = Путин открыл движение по железнодорожной части Крымского моста
| url = https://ria.ru/20191223/1562725489.html
| periodikum = RIA Novosti
| datum_vydání = 2019-12-23
| datum_přístupu = 2019-12-23
| jazyk = ru
}}</ref>

Most podpořil zvýšení turistického ruchu na Krymu, k očekávanému snížení cen potravin však ihned nedošlo.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Что изменилось в Крыму с открытием моста
| periodikum = Российская газета
| url = https://rg.ru/2019/01/15/reg-ufo/chto-izmenilos-v-krymu-s-otkrytiem-mosta.html
| jazyk = ru
| datum přístupu = 2019-12-23
}}</ref> Dne 8. října 2022 byl vážně poničen [[Výbuch na Krymském mostě 2022|explozí]].<ref>[https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-z-kercskeho-mostu-je-hlasen-pozar-40410955#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz Most na Krym je v plamenech, část se zřítila], novinky.cz</ref>

== Historie ==
Již v dávné minulosti existovalo v těchto místech spojení mezi západními a východními břehy [[Bosporská říše|Bosporské říše]] (5. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.), která se rozprostírala na dvou poloostrovech – Kerčském a Tamaňském. [[Kimmeriové]] mohli se svými stády přejít přes mělký brod spojující [[Azovské moře|Azovské]] a [[Černé moře]]. Šíře Kerčského průlivu zároveň dovolovala obchodníkům a rybářům snadno přeplout. Přes Kerčský průliv vedly také důležité obchodní trasy – [[Cesta od Varjagů k Řekům]] a [[Hedvábná stezka]].

V roce 1897 byl předložen technicky i ekonomicky kompletní ''Projekt zvýšení hladiny Azovského moře přehrazením Kerčského průlivu,'' jehož autorem byl námořní důstojník [[Vladimír Dmitrijevič Mendělejev]], syn [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva]]. Projekt předpokládal zvýšení hladiny Azovského moře o 3 metry a umožňoval by plavbu největších námořních lodí v mělkém moři až do [[Rostov na Donu|Rostova na Donu]].

V 19. století vedl přes Kerčský průliv kabel Indo-evropského telegrafu, který spojoval [[Londýn]] s [[Indie|Indií]]. Roku 1901 anglická vláda posuzovala projekt dálkové železniční magistrály z Londýna do [[Dillí]], i když se stavbou se z finančních důvodů nikdy nezačalo.

Roku 1903 zaujala myšlenka stavby mostu [[car]]a [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] Projekt byl svěřen nejlepším ruským inženýrům, kteří projekt dokončili roku 1910. Realizaci stavby však nakonec zabránilo vypuknutí [[První světová válka|první světové války]].

Ve 30. letech [[Sovětský svaz|sovětští]] odborníci vyprojektovali rozsáhlou stavbu železnice, která měla vést z [[Cherson]]u až do [[Gruzie|gruzínského]] [[Poti]] přes Kerčský průliv. Těžkotonážní prvky mostní konstrukce tehdejší sovětské závody nedovedly vyrobit v potřebné kvalitě, byly proto objednány v [[Německá říše|Německé říši]]. Projekt však nakonec nebyl realizován v důsledku přepadení Sovětského svazu [[Nacistické Německo|německými]] vojsky ([[Operace Barbarossa]]).

Při postupu nacistických vojsk přes Ukrajinu až do hloubky území [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]] se staly Krym a také [[Severní Kavkaz|Předkavkazsko]] místy prudkých bojů mezi [[Wehrmacht]]em a [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Po obsazení Krymu začala v roce 1942 [[Organizace Todt]] se stavbou nákladní lanovky s přepravní kapacitou 1000 tun za den, která bylo dokončena v červnu 1943.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Предисловие {{!}} Мост через Керченский пролив
| periodikum = kerch.rusarchives.ru
| url = https://kerch.rusarchives.ru/predislovie
| datum přístupu = 2022-10-08
}}</ref>

Roku 1943 vytvořila německá vojska pontonový most přes Kerčský průliv, ale Adolf Hitler nařídil postavit pětikilometrový pevný most. Vedoucím projektu byl [[Albert Speer]], Hitlerův osobní architekt a ministr zbrojního průmyslu.

Sovětský letecký průzkum podal záhy Stalinovi zprávy o počínajících stavebních pracích, avšak Stalin zakázal tuto stavbu bombardovat. Do října roku 1943 měli Němci již třetinu mostu hotovou, kvůli rychlému protiútoku Rudé armády jej ale němečtí vojáci vyhodili do vzduchu, zničili také lanovku. Na místě ovšem zanechali velké množství materiálu, který nezůstal dlouho nevyužit.

Po osvobození Krymu od německých vojsk v roce 1944 byla lanovka obnovena a za použití materiálu z německé stavby začala stavba [[Kerčský železniční most|Kerčského železničního mostu]]. Tento most byl dlouhý 4,5 kilometru, široký byl 22 metrů, čítal 111 rozponů dlouhých 27,1 m, dvě 27 m a dvě 55 m byly vybaveny otáčivým zařízením, které umožňovalo proplutí těžkotonážních lodí. První vlak po rozestavěném mostě projel v listopadu 1944.<ref name=":1" /> Z důvodů nepříznivého počasí byla stavba přerušena v prosinci 1944. [[Ledolam|Ledolamy]] chránily pouze pět pilířů.

V únoru roku 1945 přes most přejel osobní vlak [[Kliment Jefremovič Vorošilov|Klimenta Vorošilova]], kterým se z [[Jaltská konference|Jaltské konference]] do Moskvy vracela sovětská delegace.

Koncem února 1945 led hnaný větrem z Azovského moře zničil 24 mostních pilířů a 26 rozponů se zřítilo do moře. Další bouře následovaly, v březnu 1945 bylo zničeno již 53 pilířů a 53 rozponů.<ref name=":1" /> Bylo shledáno, že kromě chybějících ledolam je i samotné technické řešení mostu nevhodné, a tedy i po případné opravě by hrozilo další zhroucení. Vládni komise v květnu 1945 označila projekt za nevhodný a nařídila odstranění zbytků mostu.<ref name=":1" />

Po skončení války se začalo uvažovat o stavbě nového mostu na stejném místě. Náměstek lidového komisaře pro dopravu [[Illarion Davidovič Gociridze|Illarion Gociridze]] představil Stalinovi projekt nového mostu se slovy: „''To bude, soudruhu Staline, car-most.''“ (Viz [[Car-puška]] nebo [[Car kolokol|Car-kolokol]], ''pozn. překl.'') Na to Stalin odvětil: „''Cara jsme svrhli v sedmnáctém roce.''“{{Chybí zdroj}} Začalo projektování nového mostu, byl vybudován mj. experimentální pilíř v hloubce 43 metrů. V květnu 1949 Ministerstvo železnic rozhodlo o stavbě nového mostu, v prosinci byl vládě přeložen konečný projekt kombinovaného silničního a železničního mostu. V roce 1950 byl však projekt definitivně zastaven a u zbytků mostu začala stavba přístavů pro [[přívoz]] (včetně železničího), který byl zprovozněn v roce 1954.

== Novodobé projekty ==
[[Soubor:Construction of the Crimean bridge (2016-03-18) 05.jpg|náhled|Letecký snímek stavby, 18. března 2016]]

=== Do připojení Krymu k Rusku ===
Po rozpadu Sovětského svazu se nejednou diskutovala možná stavba mostu přes Kerčský průliv. Od roku 1991 bylo rozpracováno okolo 20 projektů přemostění na Krym. V Rusku i na Ukrajině se objevovaly různé pokusy zajistit technicko-finanční zabezpečení projektu.

Jednou z překážek realizace mostu byl konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem z roku 2003 ohledně přináležitosti [[Tuzla (ostrov)|ostrova Tuzla]]. Rusko tehdy začalo se stavbou hráze z [[Tamaňský poloostrov|Tamaňského poloostrova]] ležícího administrativně v [[Krasnodarský kraj|Krasnodarském kraji]] na ostrov Tuzla, který leží administrativně na Krymu. Tato vcelku pustá místa mají strategický význam pro kontrolu námořního provozu mezi Azovským a Černým mořem. Zároveň je poněkud problematický fakt, že ostrov Tuzla tradičně přináležel ke Krasnodarskému kraji, mj. proto, že vzniknul teprve ve 20. letech samovolným oddělením od Tamaňského poloostrova. Administrativně byl ostrov ke Krymu připojen teprve roku 1941. Jak se roku 2003 blížila stavba hráze k ostrovu Tuzla, ukrajinští pohraničníci znemožnili další pokračování prací a celá záležitost skončila mezinárodním konfliktem.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Rusko a Ukrajinu rozdělila stavba hráze|url = http://zpravy.idnes.cz/rusko-a-ukrajinu-rozdelila-stavba-hraze-f06-/zahranicni.aspx?c=A031023_143327_zahranicni_jpl|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 20151222}}</ref>

V dubnu 2008 předseda ruské vlády [[Viktor Zubkov]] a ukrajinská premiérka [[Julija Tymošenková]] oznámili, že se Rusko domluvilo s Ukrajinou na společném vybudování mostu.

21. dubna 2010 podepsali prezidenti Ukrajiny a Ruska [[Viktor Janukovyč|Janukovyč]] a [[Dmitrij Medveděv|Medvěděv]] tzv. Charkovskou dohodu, ve které se hovořilo též o stavbě mostu přes Kerčský průliv. Jeho dokončení se tehdy plánovalo na rok 2014. Následovalo vypracovávání a posuzování různých variant projektu, uvažovalo se např. o stavbě vedoucí z mysu Fonar.

V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o organizaci výstavby přemostění Kerčského průlivu. 29. ledna 2014 potvrdila ukrajinská vláda smlouvu s Ruskem o stavbě mostu přes průliv. Financování bylo ještě téhož roku zajištěno ruskou státní investiční bankou [[Vněšekonombank]], projektní podklady měly být vypracovány do listopadu téhož roku. Realizaci projektu však přerušily [[Ukrajinská krize|události na Ukrajině]] od roku 2014.

=== Po připojení Krymu k Rusku ===
Po [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu Ruskem]] v březnu 2014 se stala otázka výstavby mostu na Krym vzhledem k rozkolu mezi Ukrajinou a Ruskem ještě aktuálnější. Již 19. března dal prezident [[Vladimir Putin]] ministerstvu dopravy za úkol postavit železniční a silniční most na Krym. Zvažovala se zejména varianta mostu přes Tuzlanskou kosu, která také v červnu 2014 definitivně zvítězila.

30. ledna 2015 byla rozhodnutím vlády Ruské federace stanovena jako jediný dodavatel projektu i stavby přemostění Kerčského průlivu firma Strojgazmontaž. Ta je vlastněna blízkým Putinovým přítelem, stavebním magnátem [[Arkadij Rotenberg|Arkadijem Rotenbergem]], který mj. figuruje na sankčním seznamu EU<ref name="mostnakrym" /> a hlásí se k vlastnictví [[Putinův palác|Putinova paláce]]. Za účelem vyprojektování a výstavby mostu na Krym vznikla dceřiná společnost Strojgazmontaže ''SGM-Most''. Maximální cena mostu byla stanovena na 228,3 mld. rublů v cenách roku 2015 (asi 79 mld. Kč v prosinci 2015).

[[Soubor:Строительство транспортного перехода через Керченский пролив (сентябрь 2016).jpg|vlevo|náhled|Letecký snímek stavby, 15. září 2016]]
Původně byl užíván název ''Most přes Kerčský průliv'', na základě internetové ankety v listopadu a prosinci 2017 ale nakonec získal oficiální název ''Krymský most''.<ref>{{Citace periodika
| titul = Название "Крымский мост" поддержали 64% проголосовавших
| periodikum = ТАСС
| jazyk = ru
| url = http://tass.ru/obschestvo/4819450
| datum přístupu = 2017-12-17
}}</ref>

Z Krymu vedlo v únoru 2022 Rusko [[Chersonská ofenzíva|jednu]] z ofenzív [[Ruská invaze na Ukrajinu (2022)|invaze]] a přes železniční část Krymského mostu byla přepravována těžká vojenská technika. Most byl proto považován za strategicky velmi významný a spekulovalo se o možném ukrajinském útoku na něj.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Vasilyeva | jméno = Nataliya | titul = We’ll use Western weapons to destroy bridge linking Russia to Crimea, threatens Ukraine general | url = https://www.telegraph.co.uk/world-news/2022/06/16/ukrainian-general-threatens-use-western-kit-destroy-bridge-linking/ | periodikum = [[The Telegraph]] | datum vydání = 2022-06-16 | jazyk = en}}</ref> Poradce ukrajinského prezidenta [[Mychajlo Podoljak]] v srpnu téhož roku označil most za legitimní cíl.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Santora | jméno = Marc | titul = A bridge to Crimea is a vital Russian link, and a potential Ukrainian target | url = https://www.nytimes.com/2022/08/19/world/europe/kerch-strait-bridge-crimea.html | periodikum = [[The New York Times]] | datum vydání = 2022-08-18 | jazyk = en}}</ref> Stejný názor zastávalo Ministerstvo obrany Spojených států.

V ranních hodinách 8. října 2022 se objevily zprávy o silném výbuchu na Krymském mostě. Snímky dokládaly přerušení silniční části mostu.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Explosion Rocks Russia’s Prized Kerch Strait Bridge Leading To Crimea | url = https://www.thedrive.com/the-war-zone/explosion-rocks-russias-prized-kerch-strait-bridge-leading-to-crimea | datum vydání = 2022-10-08 | jazyk = en}}</ref> Podle ruské tiskové agentury [[RIA Novosti]] začal na mostě hořet vagón s palivem a most byl proto uzavřen.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Fuel tank ablaze at bridge in Crimea -Russia's RIA | url = https://www.reuters.com/world/europe/russias-ria-state-agency-reports-fuel-tank-fire-kerch-bridge-crimea-2022-10-08/ | datum vydání = 2022-10-08 | periodikum = [[Reuters]] | jazyk = en}}</ref> Později ruský Národní protiteroristický výbor uvedl, že prvotní příčinou výbuchu byla bomba, nastražená v nákladním autě. Prezident Putin nechal neprodleně zřídit zvláštní vládní komisi za účelem vyšetření této mimořádné události.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| titul = Most na Krym je v plamenech, část se zřítila
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-z-kercskeho-mostu-je-hlasen-pozar-40410955#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
| datum vydání = 2022-10-08
| datum přístupu = 2022-10-08
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = РИА Новости.
| titul = На Крымском мосту произошел подрыв грузового автомобиля
| periodikum = Ria.ru
| vydavatel = РИА Новости.
| url = https://ria.ru/20221008/most-1822415086.html
| datum vydání = 2022-10-08
| jazyk = ru
| datum přístupu = 2022-10-08
}}</ref> Silniční a železniční doprava na mostě byla přerušena, začaly probíhat přípravy na obnovení lodní dopravy mezi Tamaní a Kerčí, která byla po otevření mostu zastavena 30. září 2020.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Движение по Крымскому мосту полностью закрылось
| periodikum = Кавказский узел
| url = https://www.kavkaz-uzel.eu/articles/381879/
| datum vydání = 2022-10-08
| jazyk = ru
| datum přístupu = 2022-10-08
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Война в Украине: взрыв на Крымском мосту; МВФ выделил Киеву еще $1,3 млрд помощи
| periodikum = BBC News. Русская служба
| vydavatel = BBC
| url = https://www.bbc.com/russian/live/news-63179143
| datum vydání = 2022-10-08
| jazyk = ru
| datum přístupu = 2022-10-08
}}</ref>

== Stavba ==
[[Soubor:Beginning of the transportation of the railway arch.jpg|náhled|Doprava železničního nosníku na pontonech, 27. srpna 2017]]

Při přípravných pracích bylo na místě budoucího mostu nalezeno téměř 90 různých výbušných zařízení z dob druhé světové války, od nášlapných min až po dvousetkilogramové letecké pumy.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = На месте строительства Керченского моста обнаружили почти 90 боеприпасов времен ВОВ (ФОТО)|url = http://krymedia.ru/economics/3377747-na-meste-stroytelstva-kerchenskoho-mosta-obnaruzhyly-pochty-90-boeprypasov-vremen-vov-foto|vydavatel = krymedia.ru|datum přístupu = 2015-12-26|url archivu = https://web.archive.org/web/20150805004121/http://krymedia.ru/economics/3377747-na-meste-stroytelstva-kerchenskoho-mosta-obnaruzhyly-pochty-90-boeprypasov-vremen-vov-foto|datum archivace = 2015-08-05|nedostupné = ano}}</ref>

Koncem dubna 2015 se začala navážet stavební technika, začátkem května potom stavební materiál a dělníci zároveň začali provádět první terénní úpravy související se stavbou. 1. října byl postaven první 1207 metrů dlouhý technologický most spojující ostrov Tuzla s Tamaňským poloostrovem. Celkem budou před začátkem hlavních prací postaveny tři dočasné technologické mosty, které budou po dokončení stavby odstraněny.

V březnu 2016 začaly být zakládány první pilíře budoucího mostu. 12. dubna byl na ostrově Tuzla dokončen první mostní pilíř, který ponese silniční těleso. Celkem bude postaveno 595 pilířů. 19. března narazila do druhého technologického mostu turecká nákladní loď Lira, přičemž poškodila několik pilířů. 20. září 2016 byla dokončena betonáž prvního v moři stojícího pilíře budoucího mostu. Celkem jich má být zhotoveno 173, z toho 86 pro automobilovou část mostu a 87 pro železnici.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Строители Крымского моста установили первую морскую опору – "СГМ-Мост"|url=http://crimea.ria.ru/society/20160920/1107345988.html|datum přístupu=2016-09-21}}</ref>

K 5. únoru 2017 bylo hotovo 230 z celkových 595 pilířů, 1. října již 398 z 595.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Керченский мост: сваи и пролеты по графику|periodikum=expert.ru|url=http://expert.ru/expert/2017/06/kerchenskij-most-svai-i-proletyi-po-grafiku/|datum přístupu=2017-03-21}}</ref> V květnu se rozeběhla výstavba [[Ruské federální dálnice|federální dálnice]] R260 Taurida, která bude na most navazovat z krymské strany.<ref>{{Citace periodika
| titul = В Крыму дали официальный старт строительству "Тавриды"
| periodikum = РИА Крым
| datum = 20170512T0858+0300Z
| jazyk = ru
| url = http://crimea.ria.ru/dorogy/20170512/1110345007.html
| datum přístupu = 2017-10-13
}}</ref> Nejsložitější operací byla doprava a vyzdvižení 227 m dlouhých a 45 m vysokých obloukových nosníků, které umožnily pod mostem proplouvat i těžkým nákladním lodím, obsluhujícím přístavy Azovského moře. Nosníky byly sestaveny na [[Tamaňský poloostrov|Tamaňském poloostrově]], na místo dopraveny pomocí speciálních [[ponton]]ů a na 35 m vysoké pilíře usazeny 29. srpna (železniční) a 12. října (silniční).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Арка Керченского моста поднята на проектную высоту {{!}} Мост через керченский пролив
| periodikum = kerch-most.ru
| url = http://kerch-most.ru/arka-kerchenskogo-mosta-podnyata-na-proektnuyu-vysotu.html
| jazyk = ru-RU
| datum přístupu = 2017-10-13
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = На Керченский мост установили вторую арку
| periodikum = Korrespondent.net
| jazyk = ru
| url = http://korrespondent.net/ukraine/3895837-na-kerchenskyi-most-ustanovyly-vtoruui-arku
| datum přístupu = 2017-10-13
}}</ref>

15. května 2018 byla slavnostně otevřena silniční část mostu. Přitom prezident [[Vladimir Putin]] sám řídil oranžový [[kamion]] značky [[Kamaz]], kterým v čele kolony stavbařské techniky přejel z pevninského Ruska na poloostrov Krym.<ref name="otevření" /> Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.<ref name="vlakové spojení na Krym 1" /><ref name="vlakové spojení na Krym 2" />

=== Technické údaje ===
[[Soubor:Kerch Strait Bridge, 2018-04-14.jpg|náhled|Satelitní snímek stavby z roku 2018]]
* Celková délka stavby: asi 19 km
* Kategorie silnice: rychlostní silnice (dle ruské klasifikace)
* Počet dopravních proudů silnice: 4 (2 v každém směru)
* Počet železničních kolejí: 2 (1 v každém směru)
* Vzdálenost po moři od Tuzlanské kosy k [[Tuzla (ostrov)|ostrovu Tuzla]]: 7 km
* Vzdálenost po moři od ostrova Tuzla do Kerče: 6,1 km
* Délka části vedoucí po ostrovu Tuzla: 6,5 km
* Pilíře: ocelové roury o průměru 1420 mm
* Hloubka v místě stavby: až 18 m

Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli urychlení výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech.

== Využití a dopady ==
Silniční most, otevřený v roce 2018, se brzy stal nejčastěji využívaným způsobem překonání průlivu, první rok ho využilo třikrát více automobilů než kolik bylo přepraveno přívozem, k čemuž přispěla také skutečnost, že za průjezd mostem se neplatí mýto.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 5 млн транспортных средств пересекли Крымский мост за год работы
| periodikum = Interfax-Russia.ru
| url = http://www.interfax-russia.ru/Crimea/photo.asp?id=1029809
| datum vydání = 2019-05-15
| jazyk = ru
| datum přístupu = 2019-12-23
}}</ref> Most podpořil zvýšení turistického ruchu na Krymu, k očekávanému snížení cen potravin však ihned nedošlo.<ref name=":0" />

Ukrajina obvinila Rusko, že most využívá k tlaku na její ekonomiku, když v [[Azovské moře|Azovském moři]] jsou významné přístavy [[Berďansk]] a [[Mariupol]], využívané zejména pro export zemědělských produktů a oceli, do určité míry blokovány. Po postavení mostu vzrostla doba a frekvence kontrol projíždějících lodí, lodní provoz také limituje relativně nízká volná výška mostu. Lodní provoz do ukrajinských přístavů v Azovském moři tak poklesl o jednu čtvrtinu.<ref>{{Citace periodika
| titul = Putin’s bridge over troubled waters
| url = https://www.theglobeandmail.com/opinion/article-putins-bridge-over-troubled-waters/
| datum přístupu = 2019-12-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = U.S. Accuses Russia of Harassing Ukrainian Shipping
| periodikum = The Maritime Executive
| url = https://www.maritime-executive.com/article/u-s-accuses-russia-of-harassing-ukrainian-shipping
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-12-23
}}</ref> V listopadu 2018 hrál most svou roli v [[Incident v Kerčském průlivu|incidentu v Kerčském průlivu]], když podle Ruska narušily ukrajinské lodě ruské teritoriální vody poblíž Kerčského průlivu a neplnily formální postup pro průchod přes úžinu, ruské úřady do klíčové části mostu umístily nákladní loď, čímž zcela znemožnily lodní provoz pod mostem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Napětí na Krymu roste. Rusové obsadili ukrajinské lodě, Porošenko svolal válečný kabinet {{!}} Svět
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/svet/napeti-na-krymu-roste-rusove-strili-na-ukrajinske-lode-porosenko-svolal-valecny-kabinet.A181125_122849_ln_zahranici_ele
| datum vydání = 2018-11-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-23
}}</ref>

V souvislosti s výstavbou mostu [[Evropská unie]] zmrazila účty čtyřem ruským firmám a dvěma osobám. Sankcionováni jsou: [[Krymská železnice]] ({{Cizojazyčně|ru|''Крымская железная дорога''}}), vlastník a provozovatel železnice, projekční kancelář Lenpromtransprojekt ({{Cizojazyčně|ru|''Ленпромтранспроект''}}), První krymská pojišťovna, která stavbu pojistila a Ředitelství železniční výstavby Berkakit-Tommot-Jakutsk ({{Cizojazyčně|ru|''Дирекция по строительству железной дороги Беркакит-Томмот-Якутск''}}), která poskytla inženýrské služby.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = EU Sanctions Russian Entities, Individuals Responsible For Kerch Strait Rail Bridge
| periodikum = RFE/RL
| odkaz na periodikum = Svobodná Evropa
| datum_vydání = 2020-10-01
| url = https://www.rferl.org/a/eu-sanctions-russian-entities-individuals-responsible-for-kerch-strait-rail-bridge/30868802.html
| datum_přístupu = 2020-10-01
| jazyk = en
}}</ref>

V roce 2018 měl premiéru film ''Krymský most, postaveno s láskou'' ({{V jazyce|ru}} ''Крымский мост. Сделано с любовью!'').<ref>{{Citace monografie
| titul = Krymskij most. Sdělano s ljubovju! (2018)
| url = https://www.csfd.cz/film/650472-krymskij-most-sdelano-s-ljubovju/galerie/
| vydavatel = ČSFD
| jazyk = cs-CZ
}}</ref> Šlo o romantickou komedii odehrávající se na stavbě mostu. K filmu napsala scénář propagandistka [[Margarita Simonjanová]], režíroval ho její manžel [[Tigran Keosajan]], produkoval jeho bratr David Keosajan,<ref>{{Citace monografie
| titul = The Crimean Bridge. Made with Love! (2018) - IMDb
| url = http://www.imdb.com/title/tt9226154/fullcredits
}}</ref> ve štábu byla Tigranova dcera Alexandra a Davidův syn s manželkou.<ref name=":2">{{Citace monografie
| titul = Крымский мост. Украдено с любовью!
| url = https://www.youtube.com/watch?v=0LAdAV-jHhw
| jazyk = cs-CZ
}}</ref> Výroba filmu stála 154 mil. rublů, když 100 mil. poskytl Státní filmový fond<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = Крымский мост. Сделано с любовью
| periodikum = ekinobilet.fond-kino.ru
| url = http://ekinobilet.fond-kino.ru/films/detail/111020018/
| jazyk = ru-RU
| datum přístupu = 2022-10-08
}}</ref> a 54 mil. pak nadace spojená s [[Arkadij Rotenberg|Arkadijem Rotenbergem]].<ref name=":2" /> Podle videa [[Alexej Navalnyj|Alexeje Navalného]] z března 2020 šest členů Tigranovy rodiny inkasovalo 46 mil. z celého rozpočtu.<ref name=":2" /> Film propadl u kritiků<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Рецензии на фильм Крымский мост. Сделано с любовью! (2018), отзывы
| periodikum = Критиканство
| url = http://kritikanstvo.ru/movies/kryimskijmostsdelanoslyubovyu/
| jazyk = ru-RU
| datum přístupu = 2022-10-08
}}</ref> i diváků,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = "Хочется стереть себе память": сетевые отклики на фильм "Крымский мост"
| periodikum = Радио Свобода
| url = https://www.svoboda.org/a/29583007.html
| jazyk = ru
| datum přístupu = 2022-10-08
}}</ref> v kinech utržil 71 mil. rublů,<ref name=":3" /> tedy méně než 50 % svého rozpočtu.

== YouTube ==
{| border="4" width="442" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=9hoNprSkLMM}}
|- align="center"
| '''Interview with Alicia Vikander 2016<br />Skavlan – English subtitles'''
|}
{| border="4" width="442" align="right"
| {{#widget:YouTube|id=IdlzqmMDF3g}}
|- align="center"
| '''Alicia Vikander winning Best Supporting Actress'''
|}
<br style="clear: both;" />
{| border="4" width="442" align="left"
| {{#widget:YouTube|id=3KkhD0MnaJU}}
|- align="center"
| '''TOMB RAIDER Official Trailer 2<br />Alicia Vikander is Lara Croft !'''
|}
{| border="4" width="442" align="right"
| {{#widget:YouTube|id=ccdZyh41UME}}
|- align="center"
| '''Alicia Vikander Calls Random People In Sweden'''
|}
<br style="clear: both;" />
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [https://www.youtube.com/watch?v=1MgrsoEDx2c Oficiální video projektu]

{{Flickr|Crimean+Bridge}}{{Commonscat|Crimean Bridge}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mosty v Rusku]]
[[Kategorie:Dějiny Krasnodarského kraje]]
[[Kategorie:Visuté mosty]]
[[Kategorie:Dějiny Krymu]]
[[Kategorie:Rusko-ukrajinské vztahy]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]