Krypton - Historie editací

Sysop: ++

2019-07-11T20:19:16Z

← Starší verze		Verze z 11. 7. 2019, 20:19
Řádka 4:		Řádka 4:
	\| colspan="2" align="center" \| [[Soubor:Kr-TableImage.png\|290px\|Krypton]]		\| colspan="2" align="center" \| [[Soubor:Kr-TableImage.png\|290px\|Krypton]]
	\|-		\|-
-	\|[[Chemická značka]]\|\|Kr (lat. ''Kryptonum'')	+	\| colspan="2" align="center" \| [[Soubor:Krypton-glow.jpg\|290px\|right\|Velmi čistý Krypton]]
		+	\|-
		+	\|[[Symbol prvku\|Chemická značka]]\|\|Kr (lat. ''Kryptonum'')
	\|-		\|-
	\|[[Atomové číslo]]\|\|36		\|[[Atomové číslo]]\|\|36
Řádka 31:		Řádka 33:
	\|-		\|-
	\|[[Kritická hustota]]\|\|0,7		\|[[Kritická hustota]]\|\|0,7
-	\|}	+	\|}'''Krypton''' chemická značka '''Kr''' je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny
-	'''Krypton''' chemická značka '''Kr''' je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny	+

	== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==		== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==
-	[[~~Image~~:Krypton-difluoride-3D-vdW.png\|200px\|Fluorid kryptonatý~~\|left\|thumb~~]]	+	[[File:Krypton-difluoride-3D-vdW.png\|thumb\|left\|200px\|Fluorid kryptonatý]]
	Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s [[fluor]]em a [[kyslík]]em, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve [[voda\|vodě]] a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na [[aktivní uhlí\|aktivním uhlí]].		Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s [[fluor]]em a [[kyslík]]em, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve [[voda\|vodě]] a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na [[aktivní uhlí\|aktivním uhlí]].
	Krypton stejně jako i ostatní vzácné plyny se vyznačují nízkým [[elektrický odpor\|elektrickým odporem]] a tudíž i velmi dobrou vodivostí [[elektrický proud\|elektrického proudu]]. Toho se využívá v osvětlovací technice. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou barvu.		Krypton stejně jako i ostatní vzácné plyny se vyznačují nízkým [[elektrický odpor\|elektrickým odporem]] a tudíž i velmi dobrou vodivostí [[elektrický proud\|elektrického proudu]]. Toho se využívá v osvětlovací technice. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou barvu.

	== Historický vývoj ==		== Historický vývoj ==
-	Po té co William Ramsay objevil [[helium]] a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za [[argon]]em. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 [[neon]] a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) ~~[[William Ramsay\|~~Williamem Ramsayem]] a ~~[[Morris Travers\|~~Morrisem Traversem]], kdy [[William Ramsay]] využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i [[neon]] a [[xenon]].	+	Po té co William Ramsay objevil [[helium]] a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za [[argon]]em. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 [[neon]] a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i [[neon]] a [[xenon]]. Prvek, který objevil první, pojmenoval ''skrytý'' – krypton.<br />Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.
-	Prvek, který objevil první, pojmenoval ''skrytý'' - krypton. Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.	+	__TOC__
-		+
	== Výskyt a získávání ==		== Výskyt a získávání ==
	Krypton je přítomen v '''zemské atmosféře''' v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván '''[[frakční destilace\|frakční destilací]] zkapalněného vzduchu'''. Vzniká také jako jeden z produktů '''radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)\|uran]]u''' a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na [[aktivní uhlí]] za teplot kapalného vzduchu.		Krypton je přítomen v '''zemské atmosféře''' v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván '''[[frakční destilace\|frakční destilací]] zkapalněného vzduchu'''. Vzniká také jako jeden z produktů '''radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)\|uran]]u''' a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na [[aktivní uhlí]] za teplot kapalného vzduchu.

	== Využití ==		== Využití ==
-	[[~~Image~~:KrTube.jpg\|~~200px~~\|~~Krypton\|left\|thumb~~\|~~Svítidlo~~]]	+	[[File:KrTube.jpg\|thumb\|240px\|Kryptonová výbojka]]
	Krypton má '''řadu [[izotop]]ů''', z nich 6 je stabilních a další z nich podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k '''datování stáří hornin nebo podzemních vod'''. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách.		Krypton má '''řadu [[izotop]]ů''', z nich 6 je stabilních a další z nich podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k '''datování stáří hornin nebo podzemních vod'''. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách.
	V letech 1960 -1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k '''definici délkové jednotky''' [[metr]] v soustavě [[Soustava SI\|SI]].		V letech 1960 -1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k '''definici délkové jednotky''' [[metr]] v soustavě [[Soustava SI\|SI]].

Sysop: 1 revizi

2014-02-11T23:02:48Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 11. 2. 2014, 23:02

Sysop: + Vylepšení

2010-06-25T16:48:26Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="330" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| '''Krypton'''
|-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Kr-TableImage.png|290px|Krypton]]
|-
|[[Chemická značka]]||Kr (lat. ''Kryptonum'')
|-
|[[Atomové číslo]]||36
|-
|[[Izotop]]y||76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, '''84''', 85, 86, 87, 88
|-
|[[Relativní atomová hmotnost]]||83,8 [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]]
|-
|[[Elektronová konfigurace]]||[Ar] 3d10 4s2 4p6
|-
|[[Skupenství]]||Plynné
|-
|[[Teplota tání]]||-156,6 °C (116,4 K)
|-
|[[Teplota varu]]||-152,9 °C (120,1 K)
|-
|Ve [[vzduch]]u||0,0001 %
|-
|[[Skupenské teplo varu]] při -151 °C||9,661 kJ/mol
|-
|[[Skupenské teplo tání]] při -157 °C||1,5057 kJ/mol
|-
|[[Kritická teplota]]||-62,5 °C
|-
|[[Kritický tlak]]||54,3 atm
|-
|[[Kritická hustota]]||0,7
|}
'''Krypton''' chemická značka '''Kr''' je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny

== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==
[[Image:Krypton-difluoride-3D-vdW.png|200px|Fluorid kryptonatý|left|thumb]]
Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s [[fluor]]em a [[kyslík]]em, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve [[voda|vodě]] a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na [[aktivní uhlí|aktivním uhlí]].
Krypton stejně jako i ostatní vzácné plyny se vyznačují nízkým [[elektrický odpor|elektrickým odporem]] a tudíž i velmi dobrou vodivostí [[elektrický proud|elektrického proudu]]. Toho se využívá v osvětlovací technice. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou barvu.

== Historický vývoj ==
Po té co William Ramsay objevil [[helium]] a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za [[argon]]em. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 [[neon]] a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) [[William Ramsay|Williamem Ramsayem]] a [[Morris Travers|Morrisem Traversem]], kdy [[William Ramsay]] využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i [[neon]] a [[xenon]].
Prvek, který objevil první, pojmenoval ''skrytý'' - krypton. Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.

== Výskyt a získávání ==
Krypton je přítomen v '''zemské atmosféře''' v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván '''[[frakční destilace|frakční destilací]] zkapalněného vzduchu'''. Vzniká také jako jeden z produktů '''radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)|uran]]u''' a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na [[aktivní uhlí]] za teplot kapalného vzduchu.

== Využití ==
[[Image:KrTube.jpg|200px|Krypton|left|thumb|Svítidlo]]
Krypton má '''řadu [[izotop]]ů''', z nich 6 je stabilních a další z nich podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k '''datování stáří hornin nebo podzemních vod'''. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách.
V letech 1960 -1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k '''definici délkové jednotky''' [[metr]] v soustavě [[Soustava SI|SI]].
Krypton nachází uplatnění hlavně v osvětlovací technice, kde se ho využívá k plnění kryptonových [[žárovka|žárovek]] a některých [[zářivka|zářivek]]. Krypton se dá dále použít ve výbojkách, obloukových lampách a doutnavých trubicích. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která se jeho ředěním v nádobě vytrácí a při velkém zředění vydává pouze bílé světlo.

Krypton se také spolu s některými dalšími inertními plyny používá pro plnění izolačních dvojskel.

== Literatura ==
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

== Externí odkazy ==
* Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [http://home.tiscali.cz/~cz382002/slouc/index.html]
* Chemický vzdělávací portál [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=tabulka_seznam]
* WebElements (anglicky) [http://www.webelements.com/]
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]

{{Tabulka prvků}}
{{Commonscat|Krypton}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Inertní plyny]]