Kuše - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2014-02-09T00:34:47Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 9. 2. 2014, 00:34
Řádka 1:		Řádka 1:
-
	'''Kuše''', také '''samostříl''' (zastarale lučiště), je [[střelná zbraň]], vystřelující mechanickou silou speciální [[šíp]]y. Sehrála velkou roli ve středověkých válkách a je v malé míře užívána i dnes.		'''Kuše''', také '''samostříl''' (zastarale lučiště), je [[střelná zbraň]], vystřelující mechanickou silou speciální [[šíp]]y. Sehrála velkou roli ve středověkých válkách a je v malé míře užívána i dnes.

Řádka 6:		Řádka 5:

	: ''„Kuše je barbarský druh luku, kteří Řekové vůbec neznají. Nenapíná se tak, že pravice napíná tětivu a levice od ní táhne luk. Ten, kdo napíná tuto dalekostřílnou útočnou zbraň, se musí naklonit dopředu, opřít oběma nohama do půlkruhu lučiště a oběma rukama táhnout tětivu vší silou k sobě. Uprostřed kuše je na tětivě upevně půlválec dlouhý jako slušně velký šíp, který sahá od tětivy k oblouku luku. Jeho žlábkem se z kuše vystřelují šípy. Do žlábku se vkládají krátké, ale velmi tlusté střely, jejichž přední část je potažena silnou vrstvou železa. Když se tětiva prudce napne a pak vší silou povolí, střely se neodrážejí od svého cíle, ale prorazí štít a těžký železný pancíř a pokračují ve své dráze, tak mohutná a nezadržitelná je prudkost těchto střel. Taková střela už dokázala prorazit i bronzovou sochu, a když zasáhla hradbu velkého města, buď uvízl její hrot v hradbě, anebo celá střela vnikla do hradby a zmizela v ní...“''<ref name="mak42">{{citace knihy \| jméno=Jiří \| příjmení=Kovařík \| titul=Meč a kříž \|vydavatel=Mladá fronta \| místo= Praha \| rok=2005 \| jazyk = \|strany=42}}</ref>		: ''„Kuše je barbarský druh luku, kteří Řekové vůbec neznají. Nenapíná se tak, že pravice napíná tětivu a levice od ní táhne luk. Ten, kdo napíná tuto dalekostřílnou útočnou zbraň, se musí naklonit dopředu, opřít oběma nohama do půlkruhu lučiště a oběma rukama táhnout tětivu vší silou k sobě. Uprostřed kuše je na tětivě upevně půlválec dlouhý jako slušně velký šíp, který sahá od tětivy k oblouku luku. Jeho žlábkem se z kuše vystřelují šípy. Do žlábku se vkládají krátké, ale velmi tlusté střely, jejichž přední část je potažena silnou vrstvou železa. Když se tětiva prudce napne a pak vší silou povolí, střely se neodrážejí od svého cíle, ale prorazí štít a těžký železný pancíř a pokračují ve své dráze, tak mohutná a nezadržitelná je prudkost těchto střel. Taková střela už dokázala prorazit i bronzovou sochu, a když zasáhla hradbu velkého města, buď uvízl její hrot v hradbě, anebo celá střela vnikla do hradby a zmizela v ní...“''<ref name="mak42">{{citace knihy \| jméno=Jiří \| příjmení=Kovařík \| titul=Meč a kříž \|vydavatel=Mladá fronta \| místo= Praha \| rok=2005 \| jazyk = \|strany=42}}</ref>
-	:: ...takto kuši popisuje ve svém díle [[Alexias]] byzantská princezna Anna Komnenova, která kuši viděla u bojovníků ~~[[první křížová výprava\|~~první křížové výpravy]].	+	:: ...takto kuši popisuje ve svém díle [[Alexias]] byzantská princezna Anna Komnenova, která kuši viděla u bojovníků první křížové výpravy.

	== Historie ==		== Historie ==
Řádka 13:		Řádka 12:
	Nezávisle na Číně byla kuše vyvinuta v 5. století př. n. l. v [[Řecko\|řeckých]] městských státech. Vzhledem k dlouhému nabíjení nebyla považována za příliš účinnou zbraň s výjimkou obléhání. Jako její vylepšení vznikla kolem roku 400 př. n. l. [[balista]].		Nezávisle na Číně byla kuše vyvinuta v 5. století př. n. l. v [[Řecko\|řeckých]] městských státech. Vzhledem k dlouhému nabíjení nebyla považována za příliš účinnou zbraň s výjimkou obléhání. Jako její vylepšení vznikla kolem roku 400 př. n. l. [[balista]].

-	Výjimkou v použitelnosti byla čínská opakovací kuše, která byla používána od počátku našeho letopočtu až do 19. století. Umožňovala vystřelit za 15s až 20 šipek a byla uspěšně používána, jako obranná zbraň na [[Velká čínská zeď\|Velké čínské zdi ]] .	+	[[Image:DaVinci Crossbow.JPG\|thumb\|220px\|Skica Leonarda da Vinciho:<br />kresba kuše (kolem roku 1500)]]
-		+	[[Image:Armborst 4, Nordisk familjebok.png\|thumb\|220px\|Kušník natahuje tětivu lučiště pomocí klik]]
-	~~[[Image:DaVinci Crossbow.JPG\|thumb\|left\|Skica [[Leonardo da Vinci\|Leonarda da Vinciho]] s kresbou kuše, kolem roku 1500]]~~	+	Výjimkou v použitelnosti byla čínská opakovací kuše, která byla používána od počátku našeho letopočtu až do 19. století. Umožňovala vystřelit za 15s až 20 šipek a byla uspěšně používána, jako obranná zbraň na [[Velká čínská zeď\|Velké čínské zdi]].

	V [[Evropa\|Evropě]] se kuše uplatňovala především v období středověku, protože to byla (spolu s dlouhým [[luk]]em) jediná zbraň, schopná na dálku zneškodnit rytíře ve [[zbroj\|zbroji]]. Na rozdíl od luku byl výcvik střelce z kuše relativně levný, krátký a jednoduchý. Na druhou stranu nevýhodou kuše byla větší hmotnost a menší rychlost střelby: asi jedna až dvě střely za minutu. Například [[Florencie\|florentský]] kronikář Villani uvádí, že lučištník střílí třikrát rychleji, než [[Janov (Itálie)\|janovský]] vycvičený střelec z kuše. Kuše byla zbraní původně ze zemí především západní Evropy, zatímco Arabové a [[Byzantská říše\|byzantští Řekové]] ji neznali.		V [[Evropa\|Evropě]] se kuše uplatňovala především v období středověku, protože to byla (spolu s dlouhým [[luk]]em) jediná zbraň, schopná na dálku zneškodnit rytíře ve [[zbroj\|zbroji]]. Na rozdíl od luku byl výcvik střelce z kuše relativně levný, krátký a jednoduchý. Na druhou stranu nevýhodou kuše byla větší hmotnost a menší rychlost střelby: asi jedna až dvě střely za minutu. Například [[Florencie\|florentský]] kronikář Villani uvádí, že lučištník střílí třikrát rychleji, než [[Janov (Itálie)\|janovský]] vycvičený střelec z kuše. Kuše byla zbraní původně ze zemí především západní Evropy, zatímco Arabové a [[Byzantská říše\|byzantští Řekové]] ji neznali.

-	~~[[Image:Armborst 4, Nordisk familjebok.png\|thumb\|Kušník natahuje tětivu lučiště pomocí klik]]~~	+	Kuše byla podle některých pramenů na 2. lateránském koncilu v roce 1139 oficiálně zakázána církví v boji proti křesťanům, to ale nebránilo užívat ji v [[Křížové výpravy\|křížových výpravách]] proti [[Arabové\|Arabům]] a heretikům. I přesto se kuše ve středověké [[Evropa\|Evropě]] používala i v boji proti jiným křesťanům. S nástupem palných zbraní v 15. století kuše postupně ztrácela svůj význam, třebaže její používání je doloženo ještě v celém 16. století.
-		+
-	Kuše byla podle některých pramenů na ~~[[2. lateránský koncil\|~~2. lateránském koncilu]] v roce 1139 oficiálně zakázána církví v boji proti křesťanům, to ale nebránilo užívat ji v [[Křížové výpravy\|křížových výpravách]] proti [[Arabové\|Arabům]] a heretikům. I přesto se kuše ve středověké [[Evropa\|Evropě]] používala i v boji proti jiným křesťanům. S nástupem palných zbraní v 15. století kuše postupně ztrácela svůj význam, třebaže její používání je doloženo ještě v celém 16. století.	+

		+	== 20. století ==
	Renesanci zažila kuše až ve druhé polovině [[20. století]], kdy díky novým materiálům bylo možno radikálně zredukovat její hmotnost.		Renesanci zažila kuše až ve druhé polovině [[20. století]], kdy díky novým materiálům bylo možno radikálně zredukovat její hmotnost.
	Dnes je kuše užívána jako sportovní zbraň, v některých zemích jako lovecké náčiní (v [[Česká republika\|Česku]] je stejně jako luk pro lov zakázána) a objevuje se ve výzbroji některých speciálních jednotek (např. speciální jednotky [[Jihoafrická republika\|Jihoafrické republiky]]). Proti [[palná zbraň\|palným zbraním]] má totiž výrazně tišší výstřel bez záblesku, malý zpětný ráz a – podobně jako ve středověku – je schopna účinně prostřelit i neprůstřelné vesty.		Dnes je kuše užívána jako sportovní zbraň, v některých zemích jako lovecké náčiní (v [[Česká republika\|Česku]] je stejně jako luk pro lov zakázána) a objevuje se ve výzbroji některých speciálních jednotek (např. speciální jednotky [[Jihoafrická republika\|Jihoafrické republiky]]). Proti [[palná zbraň\|palným zbraním]] má totiž výrazně tišší výstřel bez záblesku, malý zpětný ráz a – podobně jako ve středověku – je schopna účinně prostřelit i neprůstřelné vesty.

-	=== Literatura ===	+	== Literatura ==
	* Johannes Willers: ''Die Nürnberger Schnepperschützen''. In: [[Altstadtfreunde Nürnberg#Nürnberger Altstadtberichte\|Nürnberger Altstadtberichte]] Hrsg.: [[Altstadtfreunde Nürnberg e.V.]], Heft 3 (1978), S. 73-88		* Johannes Willers: ''Die Nürnberger Schnepperschützen''. In: [[Altstadtfreunde Nürnberg#Nürnberger Altstadtberichte\|Nürnberger Altstadtberichte]] Hrsg.: [[Altstadtfreunde Nürnberg e.V.]], Heft 3 (1978), S. 73-88
	* Egon Harmuth: ''Die Armbrust''. ADEVA, Graz, 1975. ISBN 3-201-00933-4		* Egon Harmuth: ''Die Armbrust''. ADEVA, Graz, 1975. ISBN 3-201-00933-4
Řádka 36:		Řádka 34:
	* Ralph Payne-Gallwey:''The Book of the Crossbow''. New York, 1995. ISBN 0-486-28720-3 [http://store.doverpublications.com/0486287203.html www.doverpublications.com]		* Ralph Payne-Gallwey:''The Book of the Crossbow''. New York, 1995. ISBN 0-486-28720-3 [http://store.doverpublications.com/0486287203.html www.doverpublications.com]

-	=== Související články ===	+	== Související články ==
	* [[Střelná zbraň]]		* [[Střelná zbraň]]
	* [[Palná zbraň]]		* [[Palná zbraň]]
Řádka 43:		Řádka 41:
	* [[Balista]]		* [[Balista]]
	* [[Meč]]		* [[Meč]]
-		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.d20.cz/clanky/na-vlnach-oceanu/1452.html Opakovací kuše v Číně]		* [http://www.d20.cz/clanky/na-vlnach-oceanu/1452.html Opakovací kuše v Číně]
Řádka 52:		Řádka 51:


-	{{commonscat\|Crossbows}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Crossbows}}{{commonscat\|Crossbows}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Mechanické zbraně]]		[[Kategorie:Mechanické zbraně]]

Sysop: 1 revizi

2014-02-09T00:08:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 9. 2. 2014, 00:08

Sysop: Nahrazení textu

2010-11-20T17:37:25Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Kuše''', také '''samostříl''' (zastarale lučiště), je [[střelná zbraň]], vystřelující mechanickou silou speciální [[šíp]]y. Sehrála velkou roli ve středověkých válkách a je v malé míře užívána i dnes.

== Konstrukce ==
S trochou nadsázky by se dalo říct, že kuše je křížencem pušky a [[luk]]u. Skládá se z těla podobného [[puška|pušce]] - s [[pažba|pažbou]] a [[Spoušť (mechanismus)|spouštěcím mechanismem]]. K němu je v přední části křížem připevněno lučiště s [[tětiva|tětivou]]. Proti luku umožňuje kuše napínat lučiště výrazně větší silou, protože tato síla není přímo vázaná na sílu střelce. K napínání kuší se často používala různá zařízení, jako páky a navijáky. Nevýhodou kuše proti luku byla naopak její velikost, hmotnost a složité zdlouhavé nabíjení.

: ''„Kuše je barbarský druh luku, kteří Řekové vůbec neznají. Nenapíná se tak, že pravice napíná tětivu a levice od ní táhne luk. Ten, kdo napíná tuto dalekostřílnou útočnou zbraň, se musí naklonit dopředu, opřít oběma nohama do půlkruhu lučiště a oběma rukama táhnout tětivu vší silou k sobě. Uprostřed kuše je na tětivě upevně půlválec dlouhý jako slušně velký šíp, který sahá od tětivy k oblouku luku. Jeho žlábkem se z kuše vystřelují šípy. Do žlábku se vkládají krátké, ale velmi tlusté střely, jejichž přední část je potažena silnou vrstvou železa. Když se tětiva prudce napne a pak vší silou povolí, střely se neodrážejí od svého cíle, ale prorazí štít a těžký železný pancíř a pokračují ve své dráze, tak mohutná a nezadržitelná je prudkost těchto střel. Taková střela už dokázala prorazit i bronzovou sochu, a když zasáhla hradbu velkého města, buď uvízl její hrot v hradbě, anebo celá střela vnikla do hradby a zmizela v ní...“''<ref name="mak42">{{citace knihy | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul=Meč a kříž |vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=42}}</ref>
:: ...takto kuši popisuje ve svém díle [[Alexias]] byzantská princezna Anna Komnenova, která kuši viděla u bojovníků [[první křížová výprava|první křížové výpravy]].

== Historie ==
První zmínky o kuši, včetně jejího širokého nasazení, jsou z [[Čína|Číny]] zhruba z roku 200 př. n. l. Mnohé důkazy ale hovoří o tom, že vynález je ještě starší a pochází z jihovýchodní [[Asie]].

Nezávisle na Číně byla kuše vyvinuta v 5. století př. n. l. v [[Řecko|řeckých]] městských státech. Vzhledem k dlouhému nabíjení nebyla považována za příliš účinnou zbraň s výjimkou obléhání. Jako její vylepšení vznikla kolem roku 400 př. n. l. [[balista]].

Výjimkou v použitelnosti byla čínská opakovací kuše, která byla používána od počátku našeho letopočtu až do 19. století. Umožňovala vystřelit za 15s až 20 šipek a byla uspěšně používána, jako obranná zbraň na [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi ]] .

[[Image:DaVinci Crossbow.JPG|thumb|left|Skica [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinciho]] s kresbou kuše, kolem roku 1500]]

V [[Evropa|Evropě]] se kuše uplatňovala především v období středověku, protože to byla (spolu s dlouhým [[luk]]em) jediná zbraň, schopná na dálku zneškodnit rytíře ve [[zbroj|zbroji]]. Na rozdíl od luku byl výcvik střelce z kuše relativně levný, krátký a jednoduchý. Na druhou stranu nevýhodou kuše byla větší hmotnost a menší rychlost střelby: asi jedna až dvě střely za minutu. Například [[Florencie|florentský]] kronikář Villani uvádí, že lučištník střílí třikrát rychleji, než [[Janov (Itálie)|janovský]] vycvičený střelec z kuše. Kuše byla zbraní původně ze zemí především západní Evropy, zatímco Arabové a [[Byzantská říše|byzantští Řekové]] ji neznali.

[[Image:Armborst 4, Nordisk familjebok.png|thumb|Kušník natahuje tětivu lučiště pomocí klik]]

Kuše byla podle některých pramenů na [[2. lateránský koncil|2. lateránském koncilu]] v roce 1139 oficiálně zakázána církví v boji proti křesťanům, to ale nebránilo užívat ji v [[Křížové výpravy|křížových výpravách]] proti [[Arabové|Arabům]] a heretikům. I přesto se kuše ve středověké [[Evropa|Evropě]] používala i v boji proti jiným křesťanům. S nástupem palných zbraní v 15. století kuše postupně ztrácela svůj význam, třebaže její používání je doloženo ještě v celém 16. století.

Renesanci zažila kuše až ve druhé polovině [[20. století]], kdy díky novým materiálům bylo možno radikálně zredukovat její hmotnost.
Dnes je kuše užívána jako sportovní zbraň, v některých zemích jako lovecké náčiní (v [[Česká republika|Česku]] je stejně jako luk pro lov zakázána) a objevuje se ve výzbroji některých speciálních jednotek (např. speciální jednotky [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]]). Proti [[palná zbraň|palným zbraním]] má totiž výrazně tišší výstřel bez záblesku, malý zpětný ráz a – podobně jako ve středověku – je schopna účinně prostřelit i neprůstřelné vesty.

=== Literatura ===
* Johannes Willers: ''Die Nürnberger Schnepperschützen''. In: [[Altstadtfreunde Nürnberg#Nürnberger Altstadtberichte|Nürnberger Altstadtberichte]] Hrsg.: [[Altstadtfreunde Nürnberg e.V.]], Heft 3 (1978), S. 73-88
* Egon Harmuth: ''Die Armbrust''. ADEVA, Graz, 1975. ISBN 3-201-00933-4
* Egon Harmuth: ''Die Armbrust. Ein Handbuch.'' Graz 1986. ISBN 3-201-01298-X
* Günter Wetzler: ''Armbrust-Schießen''. Weinmann 1999. ISBN 3-87892-053-9
* Uwe Gross: ''Spannhaken. Seltene Funde mittelalterlichen Armbrust-Zubehörs''. In: ''Denkmalpflege in Baden-Württemberg''. 4/34/2005. Esslingen am Neckar. S. 225-230. {{ISSN|0342-0027}}
* Holger Richter: ''Die Hornbogenarmbrust. Geschichte und Technik.'' Verlag Angelika Hörnig 2006. ISBN 3-938921-02-1
* Kinseher Richard: ''Der Bogen in Kultur, Musik und Medizin, als Werkzeug und Waffe''.(ein Kapitel zum Thema Armbrust) BoD, 2005, ISBN 3-8311-4109-6
* Ralph Payne-Gallwey:''The Book of the Crossbow''. New York, 1995. ISBN 0-486-28720-3 [http://store.doverpublications.com/0486287203.html www.doverpublications.com]

=== Související články ===
* [[Střelná zbraň]]
* [[Palná zbraň]]
* [[Luk]]
* [[Puška]]
* [[Balista]]
* [[Meč]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.d20.cz/clanky/na-vlnach-oceanu/1452.html Opakovací kuše v Číně]
* [http://www.curiavitkov.cz/valka35.html Luk, kuše, prak] - (nejenom) o kuši na stránkách občanského sdružení [[Curia Vítkov]]
* [http://www.iau-crossbow.org/ International Crossbow Shooting Union (IAU, anglicky)]
* [http://www.worldcrossbow.com/ World Crossbow Shooting Assocation (WCSA, anglicky)]
* [http://www.frapanthers.com/teachers/white/siege_gallery.htm Reconstructions and Plans of Greek and Roman crossbows (anglicky)]

{{commonscat|Crossbows}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mechanické zbraně]]