Sysop: 1 revizi

2014-02-09T13:21:26Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 9. 2. 2014, 13:21

Student85: Nahrazení textu

2011-10-08T18:08:26Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Letna stalin sousosi.jpg|thumb|right| [[Stalinův pomník (Praha)|Stalinův pomník]] v Praze - Letné (1955-1962)]]
'''Kult osobnosti''' ({{vjazyce|la}}: cultus = uctívání) obecně spočívá v neúměrném zveličování zásluh a vlastností vedoucí osobnosti či osobností, jež je současně nemožné kritizovat. Kult osobnosti dále spočívá také v nestřídmé popularizaci inkriminované osobnosti prostředky vědy, umění a propagandy, přičemž o tom dané osobnosti vědí, neúčinně to potírají nebo to dokonce sami podporují. Velebená osobnost zastává ve společnosti dominantní pozici ideálního vzoru s kladným charakterem, vlastnostmi a myšlenkami, kterými by se měla společnost určitého uskupení (politické hnutí, stát atd.) v co největší míře inspirovat. Vyskytuje se v raných fázích společenského vývoje, v porevolučních uspořádáních a v totalitních režimech ([[fašismus]], [[nacismus]], [[komunismus]]).
V moderní době se termín začal používat po [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovově]] „odhalení kultu osobnosti Stalina“ na [[XX. sjezd KSSS|XX. sjezdu KSSS]] v roce [[1956]]. Podobný kult se však stal součástí běžné praxe vůdcovství [[Nikita Sergejevič Chruščov|N. S. Chruščova]] i [[L. I. Brežněv]]a. V ČSR se kult osobnosti rozvinul u [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] za 1. republiky. Tehdy měl samozřejmě jiné konotace než pozdější prezidentský kult po roce 1948, kdy se pěstovalo uctívání [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]], s jehož adorací se ovšem započalo už ve 30. letech, ale jen v rámci KSČ. Specifickou formou je kult osobnosti posmrtný, kdy určité společenské seskupení legitimuje hojným uctíváním zesnulé autority věrnost jejímu odkazu či souhlas s aktuálním stavem věcí v daném hnutí nebo společnosti, přičemž ony konkrétní věci (např. společensko-politické pohyby) byly reálně či fiktivně uvedeny do pohybu zejména onou uctívanou osobou. Po smrti uctívané autority může rovněž dojít k určité deformaci jejího pěstovaného obrazu pro "lepší použití" ve veřejném diskursu.
Na začátku [[21. století]] je s kultem osobnosti spojován hlavně [[Kim Čong-il]], prezident [[Severní Korea|KLDR]], který je i oficiálně popisován místními médii jako ''drahý vůdce'' a také nejvyšší autoritou pro celou zemi. Podpora kultu osobnosti u současného [[prezident]]a navázala na stejnou u [[Kim Ir-sen]]a, otce současného vůdce země a [[prezident]]a do roku [[1994]]; Kim Ir-Sen byl dokonce prohlášen „věčným prezidentem“. V zemi byl dokonce zavedený i nový [[Letopočet Korejské lidově demokratické republiky|letopočet]]; je číslován od Kim Ir-Senových narozenin.
Kultem osobnosti proslul také prezident Turkmenistánu [[Saparmurat Nijazov]], který si nechával říkat "Turkmenbaši" (otec všech Turkmenů). Mimo jiné napsal knihu Ruhnama, jejíž obsah se musel vyučovat na turkmenských školách, přejmenoval měsíce v roce podle sebe a členů své rodiny a nechal si postavit řadu soch (nejznámější z nich byla umístěna na vrcholku tzv. "věže neutrality" v hlavním městě Turkmenistánu Ašchabadu).
Kult osobnosti dále existoval například v režimech Saddáma Husseina v Iráku, Nicolae Ceausesca v Rumunsku, Envera Hoxhy v Albánii, či Idiho Amina v Ugandě.

== Externí odkazy ==
* [http://www.totalita.cz/vysvetlivky/kultosob.php Kult osobnosti na www.totalita.cz]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Politika]]
[[Kategorie:Kult|Osobnost]]

Kult osobnosti - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Student85: Nahrazení textu