Sysop: 1 revizi

2014-02-09T00:08:56Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 9. 2. 2014, 00:08

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-06T10:25:51Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Kvantita''' či '''množství''' je údaj, odpověď na otázku „kolik?“ (latinsky: ''quantum''?), „jak mnoho?“ – podobně jako [[kvalita]] odpovídá na otázku „jaký?“ (latinsky: ''qualis''?) V [[Jazyk (lingvistika)|jazyce]] se vyjadřuje [[příslovce]]m, [[číslovka|číslovkou]] (sedm, tři a půl, několik, mnoho…), případně symbolem [[číslo|čísla]] (např. 17; 16,99; 7/8; 2[[Číslo pí|π]]; XVI atd.).
Kvantity vznikají odhadem, počítáním a nejčastěji měřením. Kvantita a kvalita jako [[kategorie]] se vyskytují od [[Aristotelés|Aristotela]] až po [[Immanuel Kant|Kanta]].<ref>Aristotelés, ''Kategorie'' 1b25; Kant, ''Kritika čistého rozumu'', A80 </ref> Pojem kvantity se nejprve užíval v jazykovědě, v poetice a v hudební teorii, kde označuje délku hlásky, slabiky (krátká – dlouhá) nebo tónu. V [[logika|logice]] znamená kvantita pojmu jeho rozsah (extenzi), kvantita soudu rozlišuje, zde se týká jednoho, některých nebo všech prvků; odtud také označení [[kvantifikátor]].
== Kvantita ve vědě ==
Počítáním podobných předmětů (událostí atd.) vznikají kvantity diskrétní, celočíselné, kdežto měřením velikosti kvantity spojité. Ve středověku proniká pojem kvantity do přírodních věd ([[Roger Bacon]], Nicolas d´Oresme) a Mikuláš Kusánský kolem roku 1435 poprvé navrhuje, aby se věda věnovala především systematickému měření, zejména [[vážení]] různých látek. Z porovnávání vah se může podle něho dozvědět víc a hlavně spolehlivěji než zkoumáním smyslově poznatelných kvalit.<ref>''Soukromník o pokusech s vahami''. In: Flos 2001:244-258 </ref>
Tento program soustavného měření, který pak zahájili vědci 16. a 17. století, jim umožnil formulovat i fyzikální otázky a [[hypotéza|hypotézy]] matematicky. René Descartes odlišil smyslovou skutečnost tím, že jí přisoudil rozlehlost, tedy měřitelnou kvantitu, na rozdíl od „myslící věci“, která rozlehlá není.<ref> Descartes, ''Les principes de la philosophie'', I.63. In: ''Oeuvres'', str. 601</ref> Velké úspěchy této „nové vědy“ (Galileo Galilei), která kvality tíže a síly nahradila měřitelnou vahou, vedly ke snaze převádět i další kvality na měřitelné čili kvantitativní veličiny.<ref>Viz Burtt 1954 </ref> Postupně se tak podařilo měřit a tedy kvantifikovat např. čas, teplotu, tlak, výšku tónu, barvu, tvrdost a další, až se během 19. století přírodní vědy začaly „kvalitám“ úplně vyhýbat a věnovat se pouze tomu, co se dá měřit. Zároveň se rychle rozvíjely i nejrůznější měřicí metody, standardizace jednotek a metod, statistické metody zpracování měření a podobně. Od začátku 20. století pronikají kvantitativní metody do dalších a dalších věd, například sociologie, psychologie, jazykovědy, politologie. Jejich kvantity vznikají obvykle statistickým zpracováním hromadných dat a od poloviny [[20. století]] také z [[model]]ů.
Hlavní předností kvantitativního zkoumání je reprodukovatelnost a tedy také ověřitelnost (případně vyvratitelnost) číselných výsledků. Pokud se z nich podaří vhodnou [[hypotéza|hypotézou]] odvodit nějakou zákonitost, může pak sloužit i k předvídání budoucích událostí a k cílevědomému ovládání „přírodních sil“, jak si to představoval už Francis Bacon nebo René Descartes. Kvantitativní zkoumání ovšem potřebuje také hypotézy, které určují, co a jak měřit, a potom řídí interpretaci výsledků.<ref> Viz Popper 1997.</ref>
== Literatura ==
* Burtt, E. A., ''The metaphysical foundations of modern science''. New York 1954
* Descartes, R., [[Oeuvres et lettres]]. Paris 1953
* Koyré, A., ''Une expérience de mesure''. In: Koyré 1966:289-319.
* Koyré, A., ''Etudes d´histoire de la pensée scientifique''. Paris 1966.
* Koyré, A., ''Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru''. Praha 2004. ISBN 80-7021-586-0
* Kuhn, T. S., ''Struktura vědeckých revolucí''. Praha 1997.
* Mikuláš Kusánský, ''Soukromník o pokusech s vahami''. In: Floss, P., ''Mikuláš Kusánský''. Praha 2001:244-258.
* Popper, K. R., ''Logika vědeckého bádání''. Praha 1997. ISBN 80-86005-45-3

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.m-w.com/dictionary/quantity Slovníkové heslo ''Quantity'' (anglicky)]
* [http://www.textlog.de/1964.html Slovníkové heslo ''Quantität'' (německy)]
* [http://www.jansokol.cz/cs/n-s-mikulas.php Jan Sokol: ''Mikuláš z Kusy a objev měření'']

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Filosofie matematiky]]

Kvantita - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu