Kyjev - Historie editací

Sysop: /* Města s jinými druhy spolupráce */ ++

2023-05-20T21:24:36Z

Města s jinými druhy spolupráce: ++

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2023, 21:24
Řádka 127:		Řádka 127:
	* {{flagicon\|Finsko}} [[Tampere]], [[Finsko]]		* {{flagicon\|Finsko}} [[Tampere]], [[Finsko]]
	* {{flagicon\|Portugalsko}} [[Lisabon]], [[Portugalsko]]		* {{flagicon\|Portugalsko}} [[Lisabon]], [[Portugalsko]]
-	* {{Flagicon\|~~SER~~}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]]	+	* {{Flagicon\|Serbia}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]]
	* {{Flagicon\|SWE}} [[Stockholm]], [[Švédsko]]		* {{Flagicon\|SWE}} [[Stockholm]], [[Švédsko]]

Sysop: ++

2023-05-20T21:23:39Z

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2023, 21:23
Řádka 42:		Řádka 42:
	Kyjev patří k nejstarobylejším evropským městům. Archeologické nálezy kladou jeho počátky na přelom 5. a 6. století. Podle nejstaršího dochovaného ruského [[letopis]]u [[Něstor\|''Povesti vremennych let'']] založili „''hrazené město Kyjev''“ bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Lybeď, kteří pocházeli k východoslovanského kmene Poljanů.		Kyjev patří k nejstarobylejším evropským městům. Archeologické nálezy kladou jeho počátky na přelom 5. a 6. století. Podle nejstaršího dochovaného ruského [[letopis]]u [[Něstor\|''Povesti vremennych let'']] založili „''hrazené město Kyjev''“ bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Lybeď, kteří pocházeli k východoslovanského kmene Poljanů.

-	V ''Povesti'' se dále vypráví, že se roku 866 (podle byzantských pramenů 860) zmocnili Kyjeva varjažští bojovníci Askold a Dir. Vládli zde až do roku 882, kdy zahynuli v boji s dalším varjažským náčelníkem Olegem, který již vládl v [[Novgorod]]u. Spojení dvou důležitých obchodních středisek pod jednou vládou bývá tradičně považováno za zrod nejstaršího ruského státu, Kyjevské Rusi. Jeho sídelním městem se stal Kyjev a byl jím až do 12. století.	+	V ''Povesti'' se dále vypráví, že se roku 866 (podle byzantských pramenů 860) zmocnili Kyjeva varjažští bojovníci Askold a Dir. Vládli zde až do roku 882, kdy zahynuli v boji s dalším varjažským náčelníkem Olegem, který již vládl v [[Veliký Novgorod\|Novgorodu]]. Spojení dvou důležitých obchodních středisek pod jednou vládou bývá tradičně považováno za zrod nejstaršího ruského státu, Kyjevské Rusi. Jeho sídelním městem se stal Kyjev a byl jím až do 12. století.

	Vládnoucí Varjagové přiváželi v 9.–11. století do města kožešiny, med, vosk a další produkty, které vybírali jako [[tribut]] po celé zemi a dále s nimi obchodovali. Odsud se pak každým rokem vypravovala před létem velká flotila, která vezla zboží dále po [[Dněpr]]u až do byzantské říše.		Vládnoucí Varjagové přiváželi v 9.–11. století do města kožešiny, med, vosk a další produkty, které vybírali jako [[tribut]] po celé zemi a dále s nimi obchodovali. Odsud se pak každým rokem vypravovala před létem velká flotila, která vezla zboží dále po [[Dněpr]]u až do byzantské říše.
Řádka 48:		Řádka 48:
	Roku 988 přijal kyjevský kníže Vladimír Veliký [[křesťanství]], které se odsud šířilo mezi všechny východní [[Slované\|Slovany]]. Kyjev se záhy stal jedním z hlavních center křesťanské kultury.		Roku 988 přijal kyjevský kníže Vladimír Veliký [[křesťanství]], které se odsud šířilo mezi všechny východní [[Slované\|Slovany]]. Kyjev se záhy stal jedním z hlavních center křesťanské kultury.

-	Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s ~~[[Byzanc]]í~~, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil [[Vladimir]]. Roku 1157 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za konec kyjevského státu.	+	Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s Byzancí, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil [[Vladimir]]. Roku 1157 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za konec kyjevského státu.
	Roku 1240 město zpustošila [[Mongolové\|mongolská]] vojska chána Bátúa a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.		Roku 1240 město zpustošila [[Mongolové\|mongolská]] vojska chána Bátúa a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.
	Od roku 1363 náležel Kyjev k [[Litevské velkoknížectví\|litevskému velkoknížectví]] (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci [[Lublinská unie\|Lublinské unie]] k [[Rzeczpospolita\|polsko-litevské říši]]. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle [[Magdeburské právo\|magdeburského]] způsobu.		Od roku 1363 náležel Kyjev k [[Litevské velkoknížectví\|litevskému velkoknížectví]] (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci [[Lublinská unie\|Lublinské unie]] k [[Rzeczpospolita\|polsko-litevské říši]]. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle [[Magdeburské právo\|magdeburského]] způsobu.
	Po kozáckých povstáních v polovině 17. století se Kyjev dostal pod [[Rusko\|ruskou]] správu; jeho postoupení Rusku definitivně potvrdil Věčný mír roku 1686. Od roku 1797 byl Kyjev střediskem stejnojmenné gubernie. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní [[Ševčenkova univerzita]], byla založena roku 1834.		Po kozáckých povstáních v polovině 17. století se Kyjev dostal pod [[Rusko\|ruskou]] správu; jeho postoupení Rusku definitivně potvrdil Věčný mír roku 1686. Od roku 1797 byl Kyjev střediskem stejnojmenné gubernie. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní [[Ševčenkova univerzita]], byla založena roku 1834.

-	Po revoluci roku [[1917]] se v Kyjevě ustavila ukrajinská [[Centrální rada]], která prohlásila nezávislost Ukrajiny. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce [[bolševici]] a od roku [[1920]] tak byl Kyjev [[Sovětský svaz\|sovětský]]. Teprve roku [[1934]] se stal opět (místo „proletářštějšího“ Charkova) alespoň metropolí [[Ukrajinská ~~SSR~~\|Ukrajinské SSR]].	+	Po revoluci roku [[1917]] se v Kyjevě ustavila ukrajinská [[Centrální rada]], která prohlásila nezávislost Ukrajiny. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce [[bolševici]] a od roku [[1920]] tak byl Kyjev [[Sovětský svaz\|sovětský]]. Teprve roku [[1934]] se stal opět (místo „proletářštějšího“ Charkova) alespoň metropolí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika\|Ukrajinské SSR]].

	Po útoku na Sovětský svaz Němci [[19. září]] [[1941]] dobyli i Kyjev, kde se dopustili nejkrutějších válečných zločinů – [[29. září\|29.]] a [[30. září]] [[1941]] zvláštní jednotky [[Schutzstaffel\|SS]] svezly do rokle [[Masakr v Babím Jaru\|Babí Jar]] na severozápadním okraji města přes 33 tisíc kyjevských Židů a postřílely je. Jako jedni z první vojsk vstoupily do Kyjeva jednotky Slovenské "Rychlé divize". Z [[nacismus\|nacistické]] okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno [[6. listopad]]u [[1943]] jednotkami ''1. ukrajinského frontu'', kde jako první do města vstoupily jednotky ''1. československé samostatné brigády''.		Po útoku na Sovětský svaz Němci [[19. září]] [[1941]] dobyli i Kyjev, kde se dopustili nejkrutějších válečných zločinů – [[29. září\|29.]] a [[30. září]] [[1941]] zvláštní jednotky [[Schutzstaffel\|SS]] svezly do rokle [[Masakr v Babím Jaru\|Babí Jar]] na severozápadním okraji města přes 33 tisíc kyjevských Židů a postřílely je. Jako jedni z první vojsk vstoupily do Kyjeva jednotky Slovenské "Rychlé divize". Z [[nacismus\|nacistické]] okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno [[6. listopad]]u [[1943]] jednotkami ''1. ukrajinského frontu'', kde jako první do města vstoupily jednotky ''1. československé samostatné brigády''.
Řádka 112:		Řádka 112:
	* {{Flagicon\|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]]		* {{Flagicon\|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]]
	* {{Flagicon\|ČLR}} [[Peking]], [[Čína]] (1993)		* {{Flagicon\|ČLR}} [[Peking]], [[Čína]] (1993)
-	* {{Flagicon\|JAR}} [[~~Pretorie~~]], [[Jihoafrická republika]] (1993)	+	* {{Flagicon\|JAR}} [[Pretoria]], [[Jihoafrická republika]] (1993)
	* {{Flagicon\|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (1998)		* {{Flagicon\|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (1998)
	* {{Flagicon\|BRA}} [[Rio de Janeiro]], [[Brazílie]]		* {{Flagicon\|BRA}} [[Rio de Janeiro]], [[Brazílie]]
Řádka 119:		Řádka 119:
	* {{Flagicon\|POL}} [[Varšava]], [[Polsko]] (1994)		* {{Flagicon\|POL}} [[Varšava]], [[Polsko]] (1994)
	* {{Flagicon\|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]]		* {{Flagicon\|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]]
		+
		+	== Města s jinými druhy spolupráce ==
		+	* {{flagicon\|Kanada}} [[Toronto]], [[Kanada]]
		+	* {{Flagicon\|Arménie}} [[Jerevan]], [[Arménie]]
		+	* {{Flagicon\|Bulharsko}} [[Sofie]], [[Bulharsko]]
		+	* {{Flagicon\|Filipíny}} [[Manila]], [[Filipíny]]
		+	* {{flagicon\|Finsko}} [[Tampere]], [[Finsko]]
		+	* {{flagicon\|Portugalsko}} [[Lisabon]], [[Portugalsko]]
		+	* {{Flagicon\|SER}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]]
		+	* {{Flagicon\|SWE}} [[Stockholm]], [[Švédsko]]

	== Související články ==		== Související články ==
Řádka 130:		Řádka 140:
	* [http://wek.kiev.ua Encyklopedie Kyjeva (ukrajinsky)]		* [http://wek.kiev.ua Encyklopedie Kyjeva (ukrajinsky)]
	* [http://kmv.gov.ua/ Oficiální web městské rady (ukr–rus–eng)]		* [http://kmv.gov.ua/ Oficiální web městské rady (ukr–rus–eng)]
-	* [https://militarywatchmagazine.com/article/patriot-station-batteries-destroyed-hypersonic Patriot Radar Station and Five Missile Batteries Destroyed in Russian Hypersonic Strike on Kiev (anglicky)]

Sysop: + Ruská armáda hypersonicky ROZDRTILA nejnovější verzi amerického systému MIM-104 Patriot...přímo v Kyjevě ! Jednoznačná porážka NATO na Ukrajině si rychle přibližuje !

2023-05-20T08:20:35Z

+ Ruská armáda hypersonicky ROZDRTILA nejnovější verzi amerického systému MIM-104 Patriot...přímo v Kyjevě ! Jednoznačná porážka NATO na Ukrajině si rychle přibližuje !

Sysop: /* Partnerská města */ ++

2022-11-01T13:56:09Z

Partnerská města: ++

← Starší verze		Verze z 1. 11. 2022, 13:56
Řádka 113:		Řádka 113:
	* {{Flagicon\|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]]		* {{Flagicon\|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]]

-	* {{Flagicon\|~~PRC~~}} [[Peking]], [[Čína]] (1993)	+	* {{Flagicon\|ČLR}} [[Peking]], [[Čína]] (1993)
	* {{Flagicon\|JAR}} [[Pretorie]], [[Jihoafrická republika]] (1993)		* {{Flagicon\|JAR}} [[Pretorie]], [[Jihoafrická republika]] (1993)
	* {{Flagicon\|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (1998)		* {{Flagicon\|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (1998)
Řádka 120:		Řádka 120:
	* {{Flagicon\|Gruzie}} [[Tbilisi]], [[Gruzie]] (1999)		* {{Flagicon\|Gruzie}} [[Tbilisi]], [[Gruzie]] (1999)
	* {{Flagicon\|POL}} [[Varšava]], [[Polsko]] (1994)		* {{Flagicon\|POL}} [[Varšava]], [[Polsko]] (1994)
-	* {{Flagicon\|~~LIT~~}} [[Vilnius]], [[Litva]]	+	* {{Flagicon\|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]]

	== Související články ==		== Související články ==

Sysop: + Aktualizace

2022-03-05T15:08:51Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 5. 3. 2022, 15:08
Řádka 23:		Řádka 23:
	\| starosta = Leonid Černoveckyj		\| starosta = Leonid Černoveckyj
	\| web = kmv.gov.ua		\| web = kmv.gov.ua
-	}}	+	}}[[Soubor:Kyiv montage.png\|thumb\|240px\|Dominanty města (2019)]]
		+	[[Soubor:Aerial view kyiv.jpg\|thumb\|240px\|Letecký pohled na Kyjev (2021)]]
	'''Kyjev''' (ukrajinsky: Київ, ''Kyjiv'', rusky: Ки́ев, ''Kijev'') je hlavní a největší město [[Ukrajina\|Ukrajiny]], správní středisko [[Kyjevská oblast\|Kyjevské oblasti]]. Město leží na řece [[Dněpr]] v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a čítá 2 718 100<ref>http://www.ukrcensus.gov.ua/news/article;438/ (oficiální údaje z 1. 1. 2007)</ref> obyvatel ([[2007]]), včetně [[Kyjevská aglomerace\|aglomerace]] pak přes 3 miliony obyvatel. Kyjev je kulturní a hospodářské centrum země, [[Doprava v Kyjevě\|dopravní křižovatka]] a centrum elektrotechnického [[průmysl]]u. Díky své starobylosti bývá nazýván „''matkou ruských měst''“.		'''Kyjev''' (ukrajinsky: Київ, ''Kyjiv'', rusky: Ки́ев, ''Kijev'') je hlavní a největší město [[Ukrajina\|Ukrajiny]], správní středisko [[Kyjevská oblast\|Kyjevské oblasti]]. Město leží na řece [[Dněpr]] v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a čítá 2 718 100<ref>http://www.ukrcensus.gov.ua/news/article;438/ (oficiální údaje z 1. 1. 2007)</ref> obyvatel ([[2007]]), včetně [[Kyjevská aglomerace\|aglomerace]] pak přes 3 miliony obyvatel. Kyjev je kulturní a hospodářské centrum země, [[Doprava v Kyjevě\|dopravní křižovatka]] a centrum elektrotechnického [[průmysl]]u. Díky své starobylosti bývá nazýván „''matkou ruských měst''“.

Řádka 36:		Řádka 37:

	== Dějiny města ==		== Dějiny města ==
-	[[Soubor:~~Founders of Kiev~~.jpg\|thumb\|~~220px~~\|~~Památník zakladatelů Kyjeva~~ (~~Kyj, Šček, Choriv, Lybeď~~)]]	+	[[File:80-391-9007 Kyiv St.Michael's Golden-Domed Monastery RB 18.jpg\|thumb\|240px\|[[Chrám svatého Michala (Kyjev)\|Chrám svatého Michala]] v Kyjevě (2017)]]
		+	[[Soubor:Kiev_Chrestjatik.jpg\|thumb\|240px\|[[Chreščatyk]] – hlavní kyjevská třída]]
		+	[[Soubor:Chrám svatého Ondřeje (Kyjev).jpg\|thumb\|240px\|Chrám sv. Ondřeje]]
	Kyjev patří k nejstarobylejším evropským městům. Archeologické nálezy kladou jeho počátky na přelom 5. a 6. století. Podle nejstaršího dochovaného ruského [[letopis]]u [[Něstor\|''Povesti vremennych let'']] založili „''hrazené město Kyjev''“ bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Lybeď, kteří pocházeli k východoslovanského kmene Poljanů.		Kyjev patří k nejstarobylejším evropským městům. Archeologické nálezy kladou jeho počátky na přelom 5. a 6. století. Podle nejstaršího dochovaného ruského [[letopis]]u [[Něstor\|''Povesti vremennych let'']] založili „''hrazené město Kyjev''“ bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Lybeď, kteří pocházeli k východoslovanského kmene Poljanů.

Řádka 44:		Řádka 47:

	Roku 988 přijal kyjevský kníže Vladimír Veliký [[křesťanství]], které se odsud šířilo mezi všechny východní [[Slované\|Slovany]]. Kyjev se záhy stal jedním z hlavních center křesťanské kultury.		Roku 988 přijal kyjevský kníže Vladimír Veliký [[křesťanství]], které se odsud šířilo mezi všechny východní [[Slované\|Slovany]]. Kyjev se záhy stal jedním z hlavních center křesťanské kultury.
-	~~[[Soubor:Kiev_Chrestjatik.jpg\|thumb\|220px\|[[Chreščatyk]] – hlavní kyjevská třída]]~~	+
-	~~[[Soubor:Chrám svatého Ondřeje (Kyjev).jpg\|thumb\|220px\|Chrám sv. Ondřeje]]~~	+
-	~~[[Soubor:Ukraine Kiev StMichael.jpg\|thumb\|220px\|Kostel sv. Michaela]]~~	+
	Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s [[Byzanc]]í, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil [[Vladimir]]. Roku 1157 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za konec kyjevského státu.		Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s [[Byzanc]]í, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil [[Vladimir]]. Roku 1157 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za konec kyjevského státu.
-	Roku 1240 město zpustošila [[Mongolové\|mongolská]] vojska ~~[[Batú\|~~chána Bátúa]] a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.	+	Roku 1240 město zpustošila [[Mongolové\|mongolská]] vojska chána Bátúa a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.
	Od roku 1363 náležel Kyjev k [[Litevské velkoknížectví\|litevskému velkoknížectví]] (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci [[Lublinská unie\|Lublinské unie]] k [[Rzeczpospolita\|polsko-litevské říši]]. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle [[Magdeburské právo\|magdeburského]] způsobu.		Od roku 1363 náležel Kyjev k [[Litevské velkoknížectví\|litevskému velkoknížectví]] (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci [[Lublinská unie\|Lublinské unie]] k [[Rzeczpospolita\|polsko-litevské říši]]. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle [[Magdeburské právo\|magdeburského]] způsobu.
	Po kozáckých povstáních v polovině 17. století se Kyjev dostal pod [[Rusko\|ruskou]] správu; jeho postoupení Rusku definitivně potvrdil Věčný mír roku 1686. Od roku 1797 byl Kyjev střediskem stejnojmenné gubernie. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní [[Ševčenkova univerzita]], byla založena roku 1834.		Po kozáckých povstáních v polovině 17. století se Kyjev dostal pod [[Rusko\|ruskou]] správu; jeho postoupení Rusku definitivně potvrdil Věčný mír roku 1686. Od roku 1797 byl Kyjev střediskem stejnojmenné gubernie. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní [[Ševčenkova univerzita]], byla založena roku 1834.
Řádka 67:		Řádka 68:
	== Galerie ==		== Galerie ==
	<gallery widths="180px" heights="180px">		<gallery widths="180px" heights="180px">
-	~~Image~~:Kiev Golden Gate.jpg\|Zlatá brána	+	File:Kiev Golden Gate.jpg\|Zlatá brána
-	~~Image~~:Kiew Hoehlenkloster Turm.jpg\|Zvonice [[Kyjevskopečerská lávra\|Kyjevskopečerské lávry]]	+	File:Kiew Hoehlenkloster Turm.jpg\|Zvonice [[Kyjevskopečerská lávra\|Kyjevskopečerské lávry]]
-	~~Image~~:Bohdan Chmelnický.jpg\|Pomník Bohdana Chmelnického	+	File:Bohdan Chmelnický.jpg\|Pomník Bohdana Chmelnického
-	~~Soubor~~:Bogdan Khmelnytsky Statue HDR Flickr.jpg\|Pomník Bohdana Chmelnického (HDR 2012)	+	File:Bogdan Khmelnytsky Statue HDR Flickr.jpg\|Pomník Bohdana Chmelnického (HDR 2012)
		+	Soubor:Ukraina-Kiev-National-art-museum-of-Ukraine.jpg\|Národní umělecké muzeum
		+	Soubor:Andrijivskiy uzviz 13a-01.jpg\|Muzeum Michaila Bulgakova
		+	Soubor:2017-05-15 Foreign affairs ministry in Kiev 2.jpg\|Ministerstvo zahraničních věcí
		+	Soubor:2017-05-17 Kiev Opera House.jpg\|Státní opera
	</gallery>		</gallery>
	== Administrativní členění ==		== Administrativní členění ==
-	[[Soubor:~~Kiev~~ map ~~english~~.png\|thumb\|~~256px\|right~~\|Správní obvody Kyjeva]]	+	[[Soubor:Kyiv map (en).png\|thumb\|260px\|Správní obvody Kyjeva]]
	Kyjev je rozdělen na 10 správních obvodů ([[rajón]]ů):		Kyjev je rozdělen na 10 správních obvodů ([[rajón]]ů):
	* Darnyckyj (Дарницький)		* Darnyckyj (Дарницький)
Řádka 86:		Řádka 91:
	* Ševčenkivskyj (Шевченківський)		* Ševčenkivskyj (Шевченківський)
	== Doprava ==		== Doprava ==
-	[[Soubor:Ua-metro-ky1-ch1-20050625c.jpg\|thumb\|~~right~~\|Kyjevské metro]]	+	[[Soubor:Ua-metro-ky1-ch1-20050625c.jpg\|thumb\|240px\|Kyjevské metro]]
-	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Doprava v Kyjevě}}	+	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Doprava v Kyjevě]]
	Kyjev je vedle [[Lvov]]a či [[Charkov]]a nejvýznamnější dopravní křižovatkou v zemi. V dřívějších dobách, kdy tudy procházela cesta ''[[Iz Varjag v Greki]]'', byla hlavní dopravní tepnou řeka [[Dněpr]]. Dnes má význam spíše pro nákladní dopravu; osobní doprava po Dněpru se omezuje na turistické a rekreační vyjížďky. První most přes Dněpr byl zřízen roku 1853; v současné době několikamilionovému městu slouží vlastní síť [[metro\|metra]], [[tramvaj]]í, [[trolejbus]]ů i [[autobus]]ů.		Kyjev je vedle [[Lvov]]a či [[Charkov]]a nejvýznamnější dopravní křižovatkou v zemi. V dřívějších dobách, kdy tudy procházela cesta ''[[Iz Varjag v Greki]]'', byla hlavní dopravní tepnou řeka [[Dněpr]]. Dnes má význam spíše pro nákladní dopravu; osobní doprava po Dněpru se omezuje na turistické a rekreační vyjížďky. První most přes Dněpr byl zřízen roku 1853; v současné době několikamilionovému městu slouží vlastní síť [[metro\|metra]], [[tramvaj]]í, [[trolejbus]]ů i [[autobus]]ů.
	Zhruba 30 km jihovýchodně od Kyjeva se nachází mezinárodní [[letiště Boryspil]], blíže městu leží menší [[letiště Žuljany]].		Zhruba 30 km jihovýchodně od Kyjeva se nachází mezinárodní [[letiště Boryspil]], blíže městu leží menší [[letiště Žuljany]].
		+
		+	== Partnerská města ==
		+	* {{Flagicon\|Turecko}} [[Ankara]], [[Turecko]] (2004)
		+	* {{Flagicon\|Turkmenistán}} [[Ašchabad]], [[Turkmenistán]]
		+	* {{Flagicon\|Ázerbájdžán}} [[Baku]], [[Ázerbájdžán]]
		+	* {{Flagicon\|Slovensko}} [[Bratislava]], [[Slovensko]]
		+	* {{Flagicon\|Skotsko}} [[Edinburgh]], [[Skotsko]], [[Spojené království]] (1989)
		+	* {{Flagicon\|ITA}} [[Florencie]], [[Itálie]]
		+
		+	* {{flagicon\|Spojené státy americké}} [[Chicago]], [[Illinois]], [[Spojené státy americké\|USA]]
		+	* {{Flagicon\|GRE}} [[Kastoria]], [[Řecko]] (1996)
		+	* {{Flagicon\|Moldavsko}} [[Kišiněv]], [[Moldavsko]] (1999)
		+	* {{Flagicon\|JPN}} [[Kjóto]], [[Japonsko]]
		+	* {{Flagicon\|POL}} [[Krakov]], [[Polsko]] (1993)
		+	* {{Flagicon\|Německo}} [[Lipsko]], [[Německo]] (1961)
		+	* {{flagicon\|Německo}} [[Mnichov]], [[Německo]] (1989)
		+	* {{Flagicon\|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]]
		+
		+	* {{Flagicon\|PRC}} [[Peking]], [[Čína]] (1993)
		+	* {{Flagicon\|JAR}} [[Pretorie]], [[Jihoafrická republika]] (1993)
		+	* {{Flagicon\|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (1998)
		+	* {{Flagicon\|BRA}} [[Rio de Janeiro]], [[Brazílie]]
		+	* {{Flagicon\|FRA}} [[Toulouse]], [[Francie]] (1975)
		+	* {{Flagicon\|Gruzie}} [[Tbilisi]], [[Gruzie]] (1999)
		+	* {{Flagicon\|POL}} [[Varšava]], [[Polsko]] (1994)
		+	* {{Flagicon\|LIT}} [[Vilnius]], [[Litva]]
		+
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Kyjevské metro]]		* [[Kyjevské metro]]
Řádka 102:		Řádka 134:


-	{{Flickr\|Kiev}}{{~~commons~~\|Kyiv}}{{Město-hrdina}}{{~~Článek z Wikipedie~~}}	+	{{Flickr\|Kiev}}{{Commonscat\|Kyiv}}{{Město-hrdina}}{{Kyjevská oblast}}{{Ukrajina}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{~~Kyjevská oblast~~}}	+
	[[Kategorie:Kyjev\| ]]		[[Kategorie:Kyjev\| ]]
	[[Kategorie:Města na Ukrajině]]		[[Kategorie:Města na Ukrajině]]

Sysop: + Vylepšení

2014-04-16T10:56:53Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 16. 4. 2014, 10:56
Řádka 36:		Řádka 36:

	== Dějiny města ==		== Dějiny města ==
-	[[Soubor:Founders of Kiev.jpg\|thumb\|~~left~~\|Památník zakladatelů Kyjeva (Kyj, Šček, Choriv, Lybeď)]]	+	[[Soubor:Founders of Kiev.jpg\|thumb\|220px\|Památník zakladatelů Kyjeva (Kyj, Šček, Choriv, Lybeď)]]
	Kyjev patří k nejstarobylejším evropským městům. Archeologické nálezy kladou jeho počátky na přelom 5. a 6. století. Podle nejstaršího dochovaného ruského [[letopis]]u [[Něstor\|''Povesti vremennych let'']] založili „''hrazené město Kyjev''“ bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Lybeď, kteří pocházeli k východoslovanského kmene Poljanů.		Kyjev patří k nejstarobylejším evropským městům. Archeologické nálezy kladou jeho počátky na přelom 5. a 6. století. Podle nejstaršího dochovaného ruského [[letopis]]u [[Něstor\|''Povesti vremennych let'']] založili „''hrazené město Kyjev''“ bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Lybeď, kteří pocházeli k východoslovanského kmene Poljanů.
-	V ''Povesti'' se dále vypráví, že se roku 866 (podle byzantských pramenů 860) zmocnili Kyjeva \|varjažští bojovníci Askold a Dir. Vládli zde až do roku 882, kdy zahynuli v boji s dalším varjažským náčelníkem ~~[[Oleg]]em~~, který již vládl v [[Novgorod]]u. Spojení dvou důležitých obchodních středisek pod jednou vládou bývá tradičně považováno za zrod nejstaršího ruského státu, ~~[[Kyjevská Rus\|~~Kyjevské Rusi]]. Jeho sídelním městem se stal Kyjev a byl jím až do 12.století.	+
-	Vládnoucí [[Varjagové]] přiváželi v 9.–11. století do města kožešiny, med, vosk a další produkty, které vybírali jako [[tribut]] po celé zemi a dále s nimi obchodovali. Odsud se pak každým rokem vypravovala před létem velká flotila, která vezla zboží dále po [[Dněpr]]u až do byzantské říše.	+	V ''Povesti'' se dále vypráví, že se roku 866 (podle byzantských pramenů 860) zmocnili Kyjeva varjažští bojovníci Askold a Dir. Vládli zde až do roku 882, kdy zahynuli v boji s dalším varjažským náčelníkem Olegem, který již vládl v [[Novgorod]]u. Spojení dvou důležitých obchodních středisek pod jednou vládou bývá tradičně považováno za zrod nejstaršího ruského státu, Kyjevské Rusi. Jeho sídelním městem se stal Kyjev a byl jím až do 12. století.
		+
		+	Vládnoucí Varjagové přiváželi v 9.–11. století do města kožešiny, med, vosk a další produkty, které vybírali jako [[tribut]] po celé zemi a dále s nimi obchodovali. Odsud se pak každým rokem vypravovala před létem velká flotila, která vezla zboží dále po [[Dněpr]]u až do byzantské říše.
		+
	Roku 988 přijal kyjevský kníže Vladimír Veliký [[křesťanství]], které se odsud šířilo mezi všechny východní [[Slované\|Slovany]]. Kyjev se záhy stal jedním z hlavních center křesťanské kultury.		Roku 988 přijal kyjevský kníže Vladimír Veliký [[křesťanství]], které se odsud šířilo mezi všechny východní [[Slované\|Slovany]]. Kyjev se záhy stal jedním z hlavních center křesťanské kultury.
-	[[Soubor:Kiev_Chrestjatik.jpg\|thumb\|~~right~~\|[[Chreščatyk]] – hlavní kyjevská třída]]	+	[[Soubor:Kiev_Chrestjatik.jpg\|thumb\|220px\|[[Chreščatyk]] – hlavní kyjevská třída]]
-	[[Soubor:Chrám svatého Ondřeje (Kyjev).jpg\|thumb\|~~right~~\|Chrám sv. Ondřeje]]	+	[[Soubor:Chrám svatého Ondřeje (Kyjev).jpg\|thumb\|220px\|Chrám sv. Ondřeje]]
-	[[Soubor:Ukraine Kiev StMichael.jpg\|thumb\|~~right~~\|Kostel sv. Michaela]]	+	[[Soubor:Ukraine Kiev StMichael.jpg\|thumb\|220px\|Kostel sv. Michaela]]
-	Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s [[Byzanc]]í, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil [[Vladimir]]. Roku 1157 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže [[Jurij Dolgorukij]], přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn [[Andrej Bogoljubskij]] však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za konec kyjevského státu.	+	Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s [[Byzanc]]í, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil [[Vladimir]]. Roku 1157 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za konec kyjevského státu.
	Roku 1240 město zpustošila [[Mongolové\|mongolská]] vojska [[Batú\|chána Bátúa]] a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.		Roku 1240 město zpustošila [[Mongolové\|mongolská]] vojska [[Batú\|chána Bátúa]] a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.
	Od roku 1363 náležel Kyjev k [[Litevské velkoknížectví\|litevskému velkoknížectví]] (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci [[Lublinská unie\|Lublinské unie]] k [[Rzeczpospolita\|polsko-litevské říši]]. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle [[Magdeburské právo\|magdeburského]] způsobu.		Od roku 1363 náležel Kyjev k [[Litevské velkoknížectví\|litevskému velkoknížectví]] (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci [[Lublinská unie\|Lublinské unie]] k [[Rzeczpospolita\|polsko-litevské říši]]. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle [[Magdeburské právo\|magdeburského]] způsobu.
Řádka 61:		Řádka 64:
	* socha '''[[Matka Vlast (Kyjev)\|Matka Vlast]]'''		* socha '''[[Matka Vlast (Kyjev)\|Matka Vlast]]'''
	* '''[[Zlatá brána (Kyjev)\|Zlatá brána]]''' (Золоті ворота)		* '''[[Zlatá brána (Kyjev)\|Zlatá brána]]''' (Золоті ворота)
-	<gallery>	+
		+	== Galerie ==
		+	<gallery widths="180px" heights="180px">
	Image:Kiev Golden Gate.jpg\|Zlatá brána		Image:Kiev Golden Gate.jpg\|Zlatá brána
	Image:Kiew Hoehlenkloster Turm.jpg\|Zvonice [[Kyjevskopečerská lávra\|Kyjevskopečerské lávry]]		Image:Kiew Hoehlenkloster Turm.jpg\|Zvonice [[Kyjevskopečerská lávra\|Kyjevskopečerské lávry]]
	Image:Bohdan Chmelnický.jpg\|Pomník Bohdana Chmelnického		Image:Bohdan Chmelnický.jpg\|Pomník Bohdana Chmelnického
-	~~Image~~:~~Andriyivskyy Uzviz~~.~~jpeg~~\|~~[[Andrijivskyj Uzviz]]~~	+	Soubor:Bogdan Khmelnytsky Statue HDR Flickr.jpg\|Pomník Bohdana Chmelnického (HDR 2012)
	</gallery>		</gallery>
	== Administrativní členění ==		== Administrativní členění ==

Sysop: 1 revizi

2014-02-08T23:01:37Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 2. 2014, 23:01

Sysop: + Vylepšení

2011-07-31T20:03:38Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Kyjev
| orig.jméno = Київ
| foto =Image:Vydubychi_Monastery_in_Kyiv,_April_2005.jpg
| popisek.foto = Pohled přes [[Vydubycký monastýr]] na [[Dněpr]] a levobřežní Kyjev
| znak = Soubor:Kiew-city-COA.PNG
| vlajka = Soubor:Kyiv_flag.png
| stát = Ukrajina
| pojem.vyšší.celek = město se zvláštním statutem
| název.vyšší.celek = Kyjev
| admin.děl = 10 obvodů ([[rajón]]ů)
| rozloha = 839
| loc-map = {{LocMap |Ukrajina |label=Kyjev |position=right |width=250 |lat=50.45 |long=30.52 |float=center |caption= }}
| obyvatelé = 2 718 100
| rok = 2006
| hustota = 3178
| etnické.složení = [[Ukrajinci]] (82 %), [[Rusové]] (13 %), [[Židé]], [[Bělorusové]], [[Poláci]], [[Arméni]]
| nábož.složení = [[pravoslavní]] (64 %), <small>z toho [[Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu|Kyjevský patriarchát]] 67 %, [[Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu|Moskevský patriarchát]] 18 %</small>
| souřadnice = {{coor dms|50|27|0|N|s|30|30|0|E|v|scale:250000}}
| nad.výš = 179
| PSČ = 01xxx-04xxx
| telefon = +380 44
| starosta = Leonid Černoveckyj
| web = kmv.gov.ua
}}
'''Kyjev''' (ukrajinsky: Київ, ''Kyjiv'', rusky: Ки́ев, ''Kijev'') je hlavní a největší město [[Ukrajina|Ukrajiny]], správní středisko [[Kyjevská oblast|Kyjevské oblasti]]. Město leží na řece [[Dněpr]] v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a čítá 2 718 100<ref>http://www.ukrcensus.gov.ua/news/article;438/ (oficiální údaje z 1. 1. 2007)</ref> obyvatel ([[2007]]), včetně [[Kyjevská aglomerace|aglomerace]] pak přes 3 miliony obyvatel. Kyjev je kulturní a hospodářské centrum země, [[Doprava v Kyjevě|dopravní křižovatka]] a centrum elektrotechnického [[průmysl]]u. Díky své starobylosti bývá nazýván „''matkou ruských měst''“.

== Poloha a přírodní podmínky ==
Historické centrum Kyjeva se rozkládá na pahorcích nad pravým (západním) břehem [[Dněpr]]u, ve [[20. století]] vyrostly nové čtvrti také na levém břehu (jako například [[Darnycja]]) a byly připojeny také vzdálenější pravobřežní čtvrti (např. [[Oboloň]], [[Podil]]). Reliéf města je dosti členitý, lesnaté pahorky jsou od sebe odděleny zaříznutými údolíčky, sbíhajícími k Dněpru. Do Dněpru u Kyjeva zleva ústí řeka [[Desna]], severně od města Dněpr zadržuje velká [[Kyjevská vodní nádrž|Kyjevská přehrada]].

== Název ==
Stejně jako jméno jihomoravského města [[Kyjov]] je název odvozen od osobního jména ''Kyj'' a znamená tedy „Kyjův“. V jiných jazycích: [[Ruština|rusky]]: ''Киев'' [kijev], [[Polština|polsky]]: ''Kijów'', [[jidiš]]: ''קיאב'' [kijav], [[Němčina|německy]]: ''Kiew''.

== Znak ==
Kyjevský znak zobrazuje [[archanděl Michael|archanděla Michaela]] držícího [[plamenný meč]] a štít na [[azurová|azurovém]] poli. Původně na něm byl zobrazen [[svatý Jiří]] bojující s [[drak]]em, ten zůstal ve znaku [[Kyjevská oblast|Kyjevské oblasti]].

== Dějiny města ==
[[Soubor:Founders of Kiev.jpg|thumb|left|Památník zakladatelů Kyjeva (Kyj, Šček, Choriv, Lybeď)]]
Kyjev patří k nejstarobylejším evropským městům. Archeologické nálezy kladou jeho počátky na přelom 5. a 6. století. Podle nejstaršího dochovaného ruského [[letopis]]u [[Něstor|''Povesti vremennych let'']] založili „''hrazené město Kyjev''“ bratři Kyj, Šček a Choriv a jejich sestra Lybeď, kteří pocházeli k východoslovanského kmene Poljanů.
V ''Povesti'' se dále vypráví, že se roku 866 (podle byzantských pramenů 860) zmocnili Kyjeva |varjažští bojovníci Askold a Dir. Vládli zde až do roku 882, kdy zahynuli v boji s dalším varjažským náčelníkem [[Oleg]]em, který již vládl v [[Novgorod]]u. Spojení dvou důležitých obchodních středisek pod jednou vládou bývá tradičně považováno za zrod nejstaršího ruského státu, [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Jeho sídelním městem se stal Kyjev a byl jím až do 12.století.
Vládnoucí [[Varjagové]] přiváželi v 9.–11. století do města kožešiny, med, vosk a další produkty, které vybírali jako [[tribut]] po celé zemi a dále s nimi obchodovali. Odsud se pak každým rokem vypravovala před létem velká flotila, která vezla zboží dále po [[Dněpr]]u až do byzantské říše.
Roku 988 přijal kyjevský kníže Vladimír Veliký [[křesťanství]], které se odsud šířilo mezi všechny východní [[Slované|Slovany]]. Kyjev se záhy stal jedním z hlavních center křesťanské kultury.
[[Soubor:Kiev_Chrestjatik.jpg|thumb|right|[[Chreščatyk]] – hlavní kyjevská třída]]
[[Soubor:Chrám svatého Ondřeje (Kyjev).jpg|thumb|right|Chrám sv. Ondřeje]]
[[Soubor:Ukraine Kiev StMichael.jpg|thumb|right|Kostel sv. Michaela]]
Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha na nejjižnější hranici státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s [[Byzanc]]í, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřil [[Vladimir]]. Roku 1157 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže [[Jurij Dolgorukij]], přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn [[Andrej Bogoljubskij]] však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za konec kyjevského státu.
Roku 1240 město zpustošila [[Mongolové|mongolská]] vojska [[Batú|chána Bátúa]] a zničila mnoho významných architektonických i písemných památek (například slavný Desátkový chrám založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.
Od roku 1363 náležel Kyjev k [[Litevské velkoknížectví|litevskému velkoknížectví]] (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci [[Lublinská unie|Lublinské unie]] k [[Rzeczpospolita|polsko-litevské říši]]. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle [[Magdeburské právo|magdeburského]] způsobu.
Po kozáckých povstáních v polovině 17. století se Kyjev dostal pod [[Rusko|ruskou]] správu; jeho postoupení Rusku definitivně potvrdil Věčný mír roku 1686. Od roku 1797 byl Kyjev střediskem stejnojmenné gubernie. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní [[Ševčenkova univerzita]], byla založena roku 1834.

Po revoluci roku [[1917]] se v Kyjevě ustavila ukrajinská [[Centrální rada]], která prohlásila nezávislost Ukrajiny. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce [[bolševici]] a od roku [[1920]] tak byl Kyjev [[Sovětský svaz|sovětský]]. Teprve roku [[1934]] se stal opět (místo „proletářštějšího“ Charkova) alespoň metropolí [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]].

Po útoku na Sovětský svaz Němci [[19. září]] [[1941]] dobyli i Kyjev, kde se dopustili nejkrutějších válečných zločinů – [[29. září|29.]] a [[30. září]] [[1941]] zvláštní jednotky [[Schutzstaffel|SS]] svezly do rokle [[Masakr v Babím Jaru|Babí Jar]] na severozápadním okraji města přes 33 tisíc kyjevských Židů a postřílely je. Jako jedni z první vojsk vstoupily do Kyjeva jednotky Slovenské "Rychlé divize". Z [[nacismus|nacistické]] okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno [[6. listopad]]u [[1943]] jednotkami ''1. ukrajinského frontu'', kde jako první do města vstoupily jednotky ''1. československé samostatné brigády''.
Od roku [[1991]] je Kyjev hlavním městem nezávislé Ukrajiny. Významně se do dějin zapsal v listopadu a prosinci [[2004]], kdy masové demonstrace proti zfalšovaným výsledkům prezidentských voleb, takzvaná [[Oranžová revoluce]], vedly ke změně režimu v zemi.
== Pamětihodnosti ==
* '''[[Chrám svaté Sofie (Kyjev)|Chrám sv. Sofie]]''' (Софійський собор) z 11. století, založený knížetem Jaroslavem Moudrým, později přestavěný.
* '''[[Chrám svatého Ondřeje (Kyjev)|Chrám sv. Ondřeje]]''' (Андріївська церква)
* '''[[Kyjevskopečerská lávra]]''' (Києво-Печерська лавра)
* '''[[Chrám svatého Vladimíra (Kyjev)|Chrám sv. Vladimíra]]'''
* '''[[Chrám svatého Michala (Kyjev)|Chrám sv. Michala]]''' (Михайлівський Золотоверхий собор)
* socha '''[[Matka Vlast (Kyjev)|Matka Vlast]]'''
* '''[[Zlatá brána (Kyjev)|Zlatá brána]]''' (Золоті ворота)
<gallery>
Image:Kiev Golden Gate.jpg|Zlatá brána
Image:Kiew Hoehlenkloster Turm.jpg|Zvonice [[Kyjevskopečerská lávra|Kyjevskopečerské lávry]]
Image:Bohdan Chmelnický.jpg|Pomník Bohdana Chmelnického
Image:Andriyivskyy Uzviz.jpeg|[[Andrijivskyj Uzviz]]
</gallery>
== Administrativní členění ==
[[Soubor:Kiev map english.png|thumb|256px|right|Správní obvody Kyjeva]]
Kyjev je rozdělen na 10 správních obvodů ([[rajón]]ů):
* Darnyckyj (Дарницький)
* Desňanskyj (Деснянський)
* Dniprovskyj (Дніпровський)
* Holosijivskyj (Голосіївський)
* Oboloňskyj (Оболонський)
* Pečerskyj (Печерський)
* Podilskyj (Подільський)
* Solomenskyj (Солом'янський)
* Svjatošynskyj (Святошинський)
* Ševčenkivskyj (Шевченківський)
== Doprava ==
[[Soubor:Ua-metro-ky1-ch1-20050625c.jpg|thumb|right|Kyjevské metro]]
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Doprava v Kyjevě}}
Kyjev je vedle [[Lvov]]a či [[Charkov]]a nejvýznamnější dopravní křižovatkou v zemi. V dřívějších dobách, kdy tudy procházela cesta ''[[Iz Varjag v Greki]]'', byla hlavní dopravní tepnou řeka [[Dněpr]]. Dnes má význam spíše pro nákladní dopravu; osobní doprava po Dněpru se omezuje na turistické a rekreační vyjížďky. První most přes Dněpr byl zřízen roku 1853; v současné době několikamilionovému městu slouží vlastní síť [[metro|metra]], [[tramvaj]]í, [[trolejbus]]ů i [[autobus]]ů.
Zhruba 30 km jihovýchodně od Kyjeva se nachází mezinárodní [[letiště Boryspil]], blíže městu leží menší [[letiště Žuljany]].
== Související články ==
* [[Kyjevské metro]]
* [[Tramvajová doprava v Kyjevě]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.kiev.cz/ Kiev.cz - průvodce po Kyjevě s mnoha fotografiemi (česky)]
* [http://wek.kiev.ua Encyklopedie Kyjeva (ukrajinsky)]
* [http://kmv.gov.ua/ Oficiální web městské rady] (ukr–rus–eng)

{{Flickr|Kiev}}{{commons|Kyiv}}{{Město-hrdina}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Kyjevská oblast}}
[[Kategorie:Kyjev| ]]
[[Kategorie:Města na Ukrajině]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Kyjevská oblast]]
[[Kategorie:Administrativní dělení Ukrajiny]]

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2023, 21:24
Řádka 127:		Řádka 127:
	* {{flagicon\|Finsko}} [[Tampere]], [[Finsko]]		* {{flagicon\|Finsko}} [[Tampere]], [[Finsko]]
	* {{flagicon\|Portugalsko}} [[Lisabon]], [[Portugalsko]]		* {{flagicon\|Portugalsko}} [[Lisabon]], [[Portugalsko]]
-	* {{Flagicon\|~~SER~~}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]]	+	* {{Flagicon\|Serbia}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]]
	* {{Flagicon\|SWE}} [[Stockholm]], [[Švédsko]]		* {{Flagicon\|SWE}} [[Stockholm]], [[Švédsko]]

← Starší verze		Verze z 1. 11. 2022, 13:56
Řádka 113:		Řádka 113:
	* {{Flagicon\|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]]		* {{Flagicon\|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]]

-	* {{Flagicon\|~~PRC~~}} [[Peking]], [[Čína]] (1993)	+	* {{Flagicon\|ČLR}} [[Peking]], [[Čína]] (1993)
	* {{Flagicon\|JAR}} [[Pretorie]], [[Jihoafrická republika]] (1993)		* {{Flagicon\|JAR}} [[Pretorie]], [[Jihoafrická republika]] (1993)
	* {{Flagicon\|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (1998)		* {{Flagicon\|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (1998)
Řádka 120:		Řádka 120:
	* {{Flagicon\|Gruzie}} [[Tbilisi]], [[Gruzie]] (1999)		* {{Flagicon\|Gruzie}} [[Tbilisi]], [[Gruzie]] (1999)
	* {{Flagicon\|POL}} [[Varšava]], [[Polsko]] (1994)		* {{Flagicon\|POL}} [[Varšava]], [[Polsko]] (1994)
-	* {{Flagicon\|~~LIT~~}} [[Vilnius]], [[Litva]]	+	* {{Flagicon\|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]]

	== Související články ==		== Související články ==

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2023, 08:20
Řádka 103:		Řádka 103:
	* {{Flagicon\|Skotsko}} [[Edinburgh]], [[Skotsko]], [[Spojené království]] (1989)		* {{Flagicon\|Skotsko}} [[Edinburgh]], [[Skotsko]], [[Spojené království]] (1989)
	* {{Flagicon\|ITA}} [[Florencie]], [[Itálie]]		* {{Flagicon\|ITA}} [[Florencie]], [[Itálie]]
-
	* {{flagicon\|Spojené státy americké}} [[Chicago]], [[Illinois]], [[Spojené státy americké\|USA]]		* {{flagicon\|Spojené státy americké}} [[Chicago]], [[Illinois]], [[Spojené státy americké\|USA]]
	* {{Flagicon\|GRE}} [[Kastoria]], [[Řecko]] (1996)		* {{Flagicon\|GRE}} [[Kastoria]], [[Řecko]] (1996)
Řádka 112:		Řádka 111:
	* {{flagicon\|Německo}} [[Mnichov]], [[Německo]] (1989)		* {{flagicon\|Německo}} [[Mnichov]], [[Německo]] (1989)
	* {{Flagicon\|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]]		* {{Flagicon\|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]]
-
	* {{Flagicon\|ČLR}} [[Peking]], [[Čína]] (1993)		* {{Flagicon\|ČLR}} [[Peking]], [[Čína]] (1993)
	* {{Flagicon\|JAR}} [[Pretorie]], [[Jihoafrická republika]] (1993)		* {{Flagicon\|JAR}} [[Pretorie]], [[Jihoafrická republika]] (1993)
Řádka 131:		Řádka 129:
	* [http://www.kiev.cz/ Kiev.cz - průvodce po Kyjevě s mnoha fotografiemi (česky)]		* [http://www.kiev.cz/ Kiev.cz - průvodce po Kyjevě s mnoha fotografiemi (česky)]
	* [http://wek.kiev.ua Encyklopedie Kyjeva (ukrajinsky)]		* [http://wek.kiev.ua Encyklopedie Kyjeva (ukrajinsky)]
-	* [http://kmv.gov.ua/ Oficiální web městské rady] (ukr–rus–eng)	+	* [http://kmv.gov.ua/ Oficiální web městské rady (ukr–rus–eng)]
		+	* [https://militarywatchmagazine.com/article/patriot-station-batteries-destroyed-hypersonic Patriot Radar Station and Five Missile Batteries Destroyed in Russian Hypersonic Strike on Kiev (anglicky)]