Sysop: 1 revizi

2014-02-08T23:01:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 2. 2014, 23:01

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-12T22:25:28Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
| název = Kyjov
| foto = Soubor:Kyjovská radnice.JPG
| popisek.foto = Renesanční radnice na Masarykově náměstí
| znak = Soubor:Kyjov_znak.png
| vlajka = Soubor:Kyjov HO CZ flag.gif
| status = město
| NUTS3 = CZ064
| NUTS4 = CZ0645
| NUTS5 = CZ0645 586307
| kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]
| okres = Hodonín
| ob.roz.půs = Kyjov
| pov.ob = Kyjov
| země = [[Morava]]
| výměra = 29,88
| obyvatelé = 11 742
| obyv.datum = 19. 2. 2010
| zem.šíř = 49° 00' 49" s. š.
| zem.dél = 17° 07' 33" v. d.
| nad.výš = 192
| PSČ = 697 01
| početzsj = 13
| početč = 4
| početk = 4
| adresa = Město Kyjov<br />Masarykovo náměstí 30/1<br />69701 Kyjov 1
| web = www.mestokyjov.cz
| úř.web = www.mestokyjov.cz
| email = urad@mukyjov.cz
| starosta = Mgr. František Lukl
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=00 |lat_sec=49 |lon_deg=17 |lon_min=07 |lon_sec=33 |float=center }}
}}
'''Kyjov''' (německy ''Gaya'') je město v [[Okres Hodonín|okrese Hodonín]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]]. Leží asi 35 km západně od [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]] na řece [[Kyjovka]]. Na sever od města se rozprostírá pohoří [[Chřiby]]. Město Kyjov se skládá ze čtyř místních částí - Kyjov, [[Boršov (Kyjov)|Boršov]], [[Bohuslavice (Kyjov)|Bohuslavice]] a [[Nětčice (Kyjov)|Nětčice]]. V samotném městě, jehož historické jádro je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]], žije 11 742 obyvatel (19. 2. 2010).<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/adresa/b/kyjov/kyjov.html Aktuální statistické informace z MV ČR]</ref>
== Historie ==
V první písemné zmínce z roku 1126 se připomíná jako [[Villa forensis|trhová ves]], která byla darována [[Klášter Hradisko|klášteru Hradisko u Olomouce]].<ref>[http://www.mestokyjov.cz/cms/obecne/okyjove_historie/okyjove_historie_kyjova Historie Kyjova, 11.9.2008]</ref> V roce 1548 se vykoupilo z poddanství a bylo povýšeno na [[Město#Královská a věnná města|královské město]]. V [[Husitství|husitském období]] se město hlásilo k [[utrakvismus|utrakvismu]] a roku 1431 ho dobyl rakouský markrabě Albrecht II. Habsburský, který zde nechal popravit mnoho zajatců. Během 17. století několikrát zničeno nájezdy, požáry a také postihnuto [[mor]]em.
Po 2. světové válce s městem splynuly dříve samostatné obce [[Nětčice (Kyjov)|Nětčice]] a [[Boršov (Kyjov)|Boršov]]. Začala výstavba sídlišť a i v současné době se zástavba města rozšiřuje.<ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/v-kyjove-bude-nova-ctvrt-snad-brzy20091110.html V Kyjově bude nová čtvrť] Hodonínský deník, 10. 11. 2009</ref>
Kyjov je v současné době centrem folklorního regionu [[Dolňácko|Dolňácka]], ve kterém se lidové tradice dochovaly takřka v původním stavu. Život na Kyjovsku je promítnut i do největší slavnosti regionu, ''[[Slovácký rok|Slováckého roku]]''. Tento [[festival]] se pořádá pravidelně ve čtyřletém cyklu již od roku [[1921]] (nejbližší bude v srpnu [[2011]]).
[[Soubor:kyjov1727.jpg|thumb|Kyjov 1727]]
== Vývoj počtu obyvatel ==
* 1771 - 450
* 1880 - 3351
* 1900 - 3950
* 1930 - 4505
* 1950 - 5790
* 1970 - 9894
* 1980 - 12632
* 1991 - 12920
* 2001 - 12413
* 2006 - 12003
== Sídliště ==
* U Vodojemu - 1079 obyv.
* Za Stadionem - 609 obyv.
* Lidická - 434 obyv.
* Zahradní - 389 obyv.
* Švabinského - 200 obyv.
== Památky ==
[[Soubor:Vstup_do_vinného_sklepa_v_Kyjově.JPG|thumb|Vstup do vinného sklepa, výzdobu tvoří slovácký ornament.]]
* '''Renesanční zámek''' z roku 1548, upravený v 18. století, [[1911]] vyzdobený sgrafity [[Jano Köhler]]a. Od roku [[1928]] zde sídlí městské muzeum.
* '''Renesanční radnice''' na náměstí z let 1561–1562 postavena italskými staviteli. Věžní hodiny instaloval v roce [[1903]] místní hodinář Fr. Gonic, v roce [[1930]] byly vyměněny.<ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/kyjov-renesancni-radnici-zachranuji-okna20091015.html Renesanční radnici zachraňují okna] Hodonínský deník, 10. 11. 2009</ref>
* '''[[Mariánský sloup]]''' před radnicí nechal postavit ve 20. letech 17. století olomoucký [[kardinál]] František z Ditrichštejna jako dík městu za zachování věrnosti císaři [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandovi II.]] během [[České stavovské povstání|povstání českých stavů]].
* '''Kostel Nanebevzetí Panny Marie''' na náměstí z let 1713–1720. Oltářní obraz Antonína Maulpertsche.
* '''Kaple [[Martin z Tours|sv. Martina]]''' nad zámkem byla do roku 1786 farním kostelem.
* '''Kostel sv. Filipa a Jakuba''' v místní části Bohuslavice.
* '''Kaple sv. Josefa Kalasanského''' zvaná také gymnazijní kaple na ulici Komenského z roku 1868.
* '''Chudobinec Dominka Jurovského''' na ulici Jungmannova z let 1728-1739 sloužil jako útulek pro 12 chudých měšťanů. Nad vchodem je [[latina|latinský]] [[chronogram]] (v překladu „Co učiníte jednomu z těchto chudých, učiníte mně“), který ukrývá datum 1739. Dnes je zde Základní umělecká škola.
* '''Kaple [[Roch z Montpellieru|sv. Rocha]]''' u silnice do [[Vlkoš (okres Hodonín)|Vlkoše]] z roku 1716. Postavena na nejvyšším bodě [[Katastrální území|katastru]] města jako poděkování za ochranu před [[mor]]em. Nad vchodem [[latina|latinský]] [[chronogram]] „Poutníku, popatři, pod touto ochranou uchránilo se moru“.
* '''Novorenesanční budova Klvaňova gymnázia''' postavená roku 1898.
== Významné osobnosti ==
[[Soubor:Klvaňovo gymnázium Kyjov.jpg|thumb|Novorenesanční budova Klvaňova gymnázia]]
* '''Václav Bzenecký starší''' (zem. 1575), kyjovský primátor.
* '''[[Radola Gajda]]''' (1892-[[1948]]), československý generál a český fašistický politik. V Kyjově strávil dětství.
* '''[[Ludvík Hilgert]]''' (1895-[[1967]]), významný funkcionalistický architekt ( nar. v Kyjově ).
* '''[[Sergěj Ingr]]''' (1894-[[1956]]), československý generál a ministr obrany [[Prozatímní státní zřízení|exilové vlády]], v Kyjově studoval na gymnáziu.
* '''[[Ivan Jelínek]]''' ([[1909]]-[[2002]]), novinář, spisovatel, básník, kyjovský rodák.
* '''[[Severin Joklík]]''' (1857-[[1915]]), lékař, starosta města.
* '''[[Josef Klvaňa]]''' (1857-[[1919]]), první ředitel českého kyjovského gymnázia, přírodovědec, etnograf.
* '''[[Jano Köhler]]''' (1873-[[1941]]), akademický malíř, [[freska]]mi a [[Sgrafito|sgrafity]] vyzdobil farní kostel, gymnazijní kapli a zámeček.
* '''[[Josef Kolmaš]]''' ([[1933]]), český sinolog a tibetolog, v Kyjově studoval na gymnáziu.
* '''[[Karel Kozánek]]''' (1858 [[Kroměříž]] – 1941 Kyjov) advokát, činovník Sokola, hudebník, zakladatel slavnosti "[[Slovácký rok]]"
* '''Jan Kučera''' (1875-[[1947]]), profesor zdejšího gymnázia, zakladatel kyjovského muzea a archivu.
* '''[[František Kudláč]]''' ([[1909]]-[[1990]]), akademický malíř. V Kyjově vystudoval gymnázium.<ref>[http://www.cesi.sk/bes/04/04/044kudlac.htm František Kudláč - životopis]</ref> <ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/frantisek-kudlac-dostal-cenu-starosty-kyjova.html František Kudláč dostal Cenu starosty Kyjova] Hodonínský deník, 5. 11. 2009</ref>
* '''[[Oldřich Pechal]]''' ([[1913]] - [[1942]]), velitel paradesantní skupiny [[Operace Zinc|Zinc]], vystudoval gymnázium v Kyjově
* '''[[Josef Polášek (architekt)|Josef Polášek]]''' (1899-[[1946]]), významný funkcionalistický architekt ( nar. v Boršově, nyní Kyjov ).
* '''[[Bohumil Sekla]]''' ([[1901]]-[[1987]]), profesor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], zakladatel české lékařské [[genetika|genetiky]], rodák z Bohuslavic.
* '''[[Miroslav Skála]]''' ([[1924]]-[[1989]]), český spisovatel a novinář, v Kyjově studoval na gymnáziu.
* '''[[Miroslav Tichý]]''' ([[1926]]), fotograf.
* '''[[Bohumil Tureček]]''' ([[1902]]-[[1982]]), významný funkcionalistický architekt ( nar. v Kyjově ).
* '''[[Joža Uprka]]''' (1861-[[1940]]), malíř slováckých žánrových obrazů, měl v Kyjově ateliér.
* '''[[Vladimír Vašíček]]''' ([[1919]]-[[2003]]), malíř, čestný občan města.
* '''[[Jan Znoj]]''' ([[1905]]-[[1950]]), akademický sochař, rodák z Boršova, autor sochy [[Miroslav Tyrš|Miroslava Tyrše]] u sokolovny.
* '''[[Silvie Tomčálová]]''' ([[1976]]), pornoherečka, známá pod pseudonymem [[Sylvia Saint]].
== Partnerská města ==
* [[Yvetot]], [[Francie]]
* [[Hollabrunn]], [[Rakousko]]
== Související články ==
* [[Děkanát Kyjov]]
* [[Městská autobusová doprava v Kyjově]]
== Reference ==
<references/>
== Literatura ==
* Klvaňa - Fintajsl - Zlámal: '''Kyjovsko''', [[1948]]
* Karel Hlavinka, '''O starém Kyjově''', [[1947]]
* Rudolf Hurt a kolektiv, '''Kyjovsko''', [[1970]]
* Jiří Dunděra, '''33 životů''', [[2005]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.mestokyjov.cz/ Stránky Kyjova]
* [http://www.masaryk.info/default.asp?cont=32 Vlastivědné muzeum v Kyjově]
* [http://www.kyjovsko.cz/cil/360/cms/558/ Historie Slováckého roku v Kyjově]
* [http://jodo-televize.hostservis.cz/kyjov Televize Slovácko] - Televizní zpravodajství z Kyjovska aktualizované každou středu.
* [http://www.mestokyjov.cz/cms/televize_slovacko/tvs_kyjovnoviny Kyjovské noviny] - Měsíčník, ke stažení v PDF.

<br />
[[Bohuslavice (Kyjov)|Bohuslavice]] |
[[Boršov (Kyjov)|Boršov]] |
'''Kyjov''' |
[[Nětčice (Kyjov)|Nětčice]]
<br />

{{commonscat|Kyjov}}{{Okres Hodonín}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Okres Hodonín]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Kyjov| ]]
[[Kategorie:Obce v okrese Hodonín]]

Kyjov - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu