Sysop: 1 revizi

2014-02-08T23:02:18Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 2. 2014, 23:02

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-16T17:30:12Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Zámek Kynžvart.jpg|280px|thumb|right|Průčelí státního zámku Kynžvart (2009)]]
Státní zámek '''Kynžvart''' leží v západních Čechách, jižně od města [[Lázně Kynžvart]], asi 20 kilometrů jihovýchodně od [[Cheb]]u. Je znám především jako bývalé letní sídlo rakouského kancléře [[Klemens von Metternich|Klemense von Metternicha]].

== Historie ==
=== Cedvicové ===
[[Soubor:Zámek Kynžvart 08-07-11 hospodářská budova.JPG|right|thumb|Jedna z hospodářských budov - v rekonstrukci (2008)]]
Na místě zámku stávala od konce 16. století [[Renesance|renesanční]] tvrz, kterou dali zbudovat pánové z Cedvic.<ref>Zámek Kynžvart. VEGA-L, 2004, ISBN 80-86757-18-8</ref> Poblíž byl založen pivovar, o němž první doložené zprávy pocházejí z roku 1606. Za účast ve stavovském povstání byl po bitvě na Bílé hoře majetek Cedvicům zkonfiskován.<ref>[http://www.zamek-kynzvart.cz/historie-zamku.php Historie zámku Kynžvart]</ref>

=== Metternichové ===
[[Soubor:Hw-metternich.jpg|thumb|left|200px|[[Klemens Wenzel von Metternich]] dal zámku Kynžvart jeho dnešní podobu]]
Majitelem tvrze a okolního panství se v roce 1630 (jakožto konfiskátu) stal [[Johann Reinhard von Metternich]] a jeho bratři. V letech 1681 až 1691 dali Metternichové tvrz přestavět na [[baroko|barokní]] zámek.

Roku 1818 zdědil panství princ Klement Metternich, který působil ve funkci rakouského kancléře a potřeboval reprezentativní sídlo. Proto na základě jeho pokynů provedl vídeňský architekt italského původu [[Pietro Nobile]] v letech 1820 až 1839 rozsáhlou přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. Jako stavební materiál byly použity mimo jiné i kameny z hradu [[Kynžvart (hrad)|Kynžvart]] vzdáleného asi 3 kilometry. Přestavba a rozšíření se dotkly také přilehlého pivovaru a dalších hospodářských budov. Přestavbu financoval výhodnou půjčkou kancléři Metternichovi bankéř [[Salomon Rothschild]].<ref>[http://www.zamek-kynzvart.cz/historie-zamku.php Historie zámku Kynžvart]</ref> V září roku 1822 poskytl půjčku 900 tisíc zlatých (dnes asi 45 milionů euro) se splatností 12 let a s pětiprocentním úrokem. O několik dní později dostalo pět bratrů Rothschildových dědičný titul rakouských svobodných pánů.
<ref>[http://www.npu.cz/zprist/zobrazeni_pamatky/?pamatka=80&co=historie Kynžvart – zámek (NKP) - Historie]</ref>

[[Soubor:Kynžvart zámek 2.jpg|thumb|Nádvoří zámku s kašnou]]
Na přestavěném zámku Metternich přijímal významné návštěvy. Zavítal na něj například ruský [[car]] [[Alexandr I.]], jenž mu darem přivezl semena [[bolševník velkolepý|bolševníku]], car Mikuláš I. nebo básník [[J. W. Goethe]] (v letech 1818 a 1820).

Po smrti kancléře Metternicha se Kynžvart stal venkovskou rezidencí jeho nejstaršího syn Richarda (1829–1895), který zemřel bezdětný, a tak zámek přesel na jeho mladšího bratra Pavla. V roce [[1905]] přešel Kynžvart na jeho syna Klimenta (1870–1931) a posledním z Metternichů na panství byl kníže Pavel Alfons. Ve 30. letech 20. století byl pak zámek dočasným azylem jeho strýce, španělského krále Alfonse XIII., který byl svržen revolucí.<ref>[http://www.hrady.cz/index.php?OID=878 Hrady.cz: Kynžvart]</ref>

=== Československý a český stát ===
Zámek byl rodu Metternichů v roce [[1945]] zkonfiskován. Po konci [[Druhá světová válka|2. světové války]] v něm krátce sídlilo velitelství 3. divize [[americká armáda|americké armády]]. Roku [[1947]] byl zpřístupněn pro veřejnost, ale v roce [[1976]] byl uzavřen a kompletně vystěhován kvůli dřevomorce, která napadla část podlah, krovů a knihovny. Teprve roku [[1994]] byla po generální opravě znovu zpřístupněna část expozice. Celková rekonstrukce stála 82 milionů korun a byla dokončena v letech [[1998]] až [[2000]] s podporou z evropského programu [[Phare]].

V roce [[2001]] byla obnova zámku oceněna nejvyšším evropským uznání za památkovou péči - medailí EUROPA NOSTRA a zároveň byl zámek prohlášen za [[Seznam národních kulturních památek v Česku|národní kulturní památku]]. Od roku [[2005]] je zámek členem mezinárodní Hradní stezky / Burgenstrasse, která spojuje několik desítek památek trase dlouhé přes tisíc kilometrů mezi [[Mannheim]]em a [[Praha|Prahou]].<ref>[http://www.npu.cz/zprist/zobrazeni_pamatky/?pamatka=80&co=historie Kynžvart – zámek (NKP) - Historie]</ref>

== Zámecká kaple ==
Klasicistní podoba zámecké kaple [[Antonín z Padovy|sv. Antonína z Padovy]] pochází z roku 1833. Původní barokní inventář byl předán do kostelů v okolí. Nový oltář a spolu s ostatky svatého [[Bonifác]]e věnoval kancléři Metternichovi osobně [[papež]] [[Řehoř XVI.]]. Byl v letech 1824 až 1832 postaven ze zbytků mramorů chrámu [[Bazilika svatého Pavla za hradbami|sv. Pavla za hradbami]], což byla jedna z nejstarších římských bazilik, která vyhořela v roce 1823. Autorem hlavního oltářního obrazu ''Vidění sv. Antonína z Padovy'' je [[vídeň]]ský malíř [[Anton Petter]].<ref>Zámek Kynžvart. VEGA-L, 2004, ISBN 80-86757-18-8</ref> Proti oltáři je umístěn obraz ''Snímání z kříže'' italského [[baroko|barokního]] malíře Lucy Giordana (1632 až 1705).<ref>[http://www.npu.cz/zprist/zobrazeni_pamatky/?pamatka=80&co=historie Kynžvart – zámek (NKP) - Historie]</ref>

Kaple byla až do poloviny 50. let 20. století místem konání poutních Antonínských mší. V srpnu 1999 byla kaple znovu vysvěcena plzeňským biskupem [[František Radkovský|Františkem Radkovským]] a tradice mší obnovena.

== Sbírky ==
Roku 1828 bylo založeno v zámku muzeum, které patří k nejstarším muzeím v Čechách. V jeho sbírkách jsou historické mince, umělecké předměty, přírodniny, technické kuriozity i exotické zbraně. K nejcennějším patří [[gotika|gotické]] deskové [[oltář]]ní obrazy z roku 1510 a francouzská renezanční [[tapisérie]] z roku kolem 1560. Mezi návštěvníky je oblíbené mramorové sousoší ''Amor a Psyché'' z dílny [[řím]]ského sochaře Antonia Canovy.

Součástí sbírek byl i rozsáhlý dar bývalého chebského kata [[Karel Huss|Karla Hussa]], který kancléři Metternichovi předal v roce 1828 svou rozsáhlou sbírku mincí a přírodnin. Zároveň se až do své smrti stal kustodem zámeckých sbírek.

=== Numizmatická sbírka ===
Jde kolekci asi 11 tisíc mincí, jejímž základem je numizmatická sbírka Karla Hussa, kterou systematicky rozšiřoval kancléř Metternich a jeho syn Richard. Soubor antických mincí obsahuje asi dva tisíce kusů - jak ze starověkého Řecka, tak i římské mince z období republiky (3. až 1. stol. př. n. l.) a císařství (1. až 5. stol. n. l.). Zajímavá je i adjustace sbírky s dobovými popisy a určeními, které dokumentují stav sběratelství v první polovině 19. století.<ref>[http://www.npu.cz/zprist/zobrazeni_pamatky/?pamatka=80&co=historie Kynžvart – zámek (NKP) - Historie]</ref>

== Knihovna ==
V zámku se nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven v Česku. Základem knihovního fondu se stala pozůstalost po trevírském biskupovi Lotharu von Metternich (1554 - 1623). K rozšíření významně přispěli [[Klemens Wenzel von Metternich]] a jeho syn [[Richard von Metternich|Richard]]. Dnes knihovna čítá celkem asi 12 tisíc titulů ve 24 tisících svazků. Mezi nimi 130 vzácných rukopisů, včetně vzácného fragmentu [[Starý zákon|Starého zákona]] z konce 8. století, a 230 [[inkunábule|inkunábulí]]- jedná se o největší sbírku inkunábulí v Česku. Témata knih jsou nesmírně rozmanitá - od filosofie, historie, heraldiky, přes astronomii či botaniku až po hudbu nebo numismatiku.<ref>[http://www.zamek-kynzvart.cz/zamecka-knihovna.php Kynžvart: Zámecká knihovna]</ref>

V současnosti probíhá digitalizace vzácných rukopisů a rekatalogizace knižního fondu, aby mohl být lépe zpřístupněn veřejnosti.<ref>[http://www.kynzvart.cz/libra.html Zámek Kynžvart - kynžvartská digitální knihovna]</ref>

== Zámecký park ==
[[Soubor:Zámek Kynžvart 08-07-11 kaple sv.Kříže.JPG|thumb|Kaple sv. Kříže (2008)]]
Pod vedením vídeňského dvorního zahradníka Riedla byl kolem zámku současně s klasicistní přestavbou v letech 1820 až 1833 vybudován rozsáhlý park s řadou rybníků, mlýnem, okrasnými stromy, altánky, sochami a pomníky. Zámeckým parkem protékají tři potoky, na kterých byly zbudovány rybníky Panský, Zahradní, Mlýnský, Písečný a Černý. Pod zámkem je v parku umístěna litinová plastika bohyně Diany, která je kopií originálu z parku ve francouzském [[Versailles]]. Nedaleko sochy je Lví pramen. Na kopci v parku je umístěna dřevěná lesní kaple sv. Kříže z roku 1835 v pseudogotickém stylu, která se stala oblíbeným poutním místem.<ref>[http://www.zamek-kynzvart.cz/zamecky-park.php Zámecký park]</ref>

V současné době (2008) probíhá přestavba podstatné části parku na [[golf]]ové hřiště.

== Prohlídková trasa ==
Prohlídková trasa zámku zahrnuje více než 20 místností zhruba 2/3 prvního patra zámku. Zpřístupněn je například velký přijímací sál, zámecká jídelna, kulečníkový salón, kuřácký a pánský salón, hudební salón, orientální chodba, zbrojnice, zámecká kaple, kancléřova knihovna, kabinet kuriozit. Prohlídka trvá asi 50 až 60 minut a průvodci jsou schopni podávat výklad v češtině a němčině.

Kromě prohlídky zámku lze navštívit také pravidelně obměňované výstavy v bývalé konírně v přízemí a část zámeckého parku.

== Zajímavosti ==
[[Soubor:Heracleum mantegazzianum 05 by Line1.jpg|thumb|[[Bolševník velkolepý]] - květenství]]

* Při prohlídce zámku lze shlédnout mj. zlatý jídelní servis, který kníže Metternich dostal darem od města [[Paříž]]e. Tento servis byl zapůjčen pro účely natáčení filmu ''[[Obsluhoval jsem anglického krále (film)|Obsluhoval jsem anglického krále]]''.

* V letech 1843 až 1846 působil na zámku německý spisovatel [[Adalbert Stifter]] jako domácí učitel [[Richard von Metternich|Richarda von Metternicha]], syna kancléře [[Klemens Wenzel von Metternich|Klemense Metternicha]].

* [[Kníže]] [[Klemens Wenzel von Metternich|Metternich]] patrně dal vyzdobil zámecký park [[Bolševník velkolepý|bolševníkem velkolepý]] a zapříčinil tak jeho zavlečení k nám z [[Kavkaz]]u.

* V polovině 50. let 20. století byl zaměstnancem Státní památkové péče na zámku Kynžvart pozdější významný český spisovatel [[Ladislav Fuks]], kterého nadchla a na celý život ovlivnila sbírka kuriozit, kterou na zámku vytvořil kancléř Metternich.

* Na zámku se v roce 1963 natáčel český film ''[[Kdyby tisíc klarinetů]]''.

== Související články ==
*[[Klemens Wenzel von Metternich]]
*[[Kynžvart (hrad)|Hrad Kynžvart]]
*[[Lázně Kynžvart]]
*[[Bolševník velkolepý]]
*[[Karel Huss]]

== Reference ==
<references/>

== Externí odkazy ==
* [http://www.kynzvart.cz/ stránka zámku Kynžvart (anglicky, německy, rusky, francouzsky)]
* [http://www.npu.cz/zprist/zobrazeni_pamatky/&pamatka=80&co=uvod Kynžvart – zámek (NKP)] na stránkách Národního památkového ústavu
* [http://www.zamek-kynzvart.cz/ http://www.zamek-kynzvart.cz/]

{{Commonscat|Kynžvart Castle}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Zámky v Česku]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Cheb]]
[[Kategorie:Klasicistní stavby]]

Kynžvart - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu