Sysop: 1 revizi

2014-02-19T12:51:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 2. 2014, 12:51

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T14:59:02Z

1 revizi

Nová stránka

'''Léčivá rostlina''' (''léčivka'' či ''léčivá bylina'') je taková [[rostlina]], která svými obsahovými látkami příznivě ovlivňuje stav [[organismus|organismu]]. Metoda užívající k léčení léčivých rostlin se nazývá [[fytoterapie]] (bylinkářství). K léčení mohou být použity nejrůznější části [[Bylina|bylin]], [[keř]]ů, [[strom]]ů či [[houba|hub]]. Z přibližně 3 700 [[taxon]]ů vyšších rostlin rostoucích na území České republiky se v průběhu staletí k léčebným účelům užívalo asi 800 druhů a nyní se jich takto používá asi 200. Celosvětově je z 250 000 známých druhů vyšších rostlin k léčení používáno více než 10 000 druhů.
== Obsahové látky ==
=== Alkaloidy ===
[[Alkaloidy]] jsou dusíkaté látky zásadité povahy a jsou metabolity aminokyselin. Často mají silné fyziologické účinky a většinou jsou jedovaté. Vyskytují se u čeledi mákovitých ([[mák]], [[vlaštovičník]]), lilkovitých ([[lilek]], [[rulík]], [[blín]]), liliotvarých ([[ocún]], [[kýchavice]]), pryskyřníkovitých ([[oměj]]) aj.
=== Glykosidy ===
[[Glykosidy]] jsou esterové deriváty sacharidů působící především svou nesacharidovou složkou. Obsah glykosidů v droze je závislý na době sklizně a vhodném způsobu sušení.
* Srdeční glykosidy - ovlivňují srdeční činnost a rostliny,které je obsahují jsou prudce jedovaté ([[náprstník]], [[konvalinka]], [[hlaváček]]).
* Fenolické glykosidy - používají se k desinfekci močových cest při zánětech ([[medvědice]][[brusinka]]).
* Antrachinonové glykosidy - mají projímavé účinky ([[krušina]], [[reveň]]).
* Thioglykosidy - ovlivňují trávení ([[křen]], [[hořčice]], [[lichořeřišnice]]).
=== Flavonoidy ===
[[Flavonoidy]] jsou fenolické látky s vlastnostmi podobnými vitamínům. Zvyšují odolnost cévních stěn ([[pohanka]], [[jerlín]]) a zvyšují účinnost vitamínu C ([[hloh]], [[lípa]], [[třezalka]]).
=== Silice neboli éterické oleje ===
[[Silice]] jsou vonné olejovité látky nerozpustné ve vodě. Siličné drogy mohou být použity jako léčiva:
* Na podporu trávení - ([[fenykl]], [[anýz]], [[kmín]], [[hřebíček]]).
* Močopudné - ([[jalovec]], [[celer]], [[petržel]]).
* Uklidňující - ([[Meduňka lékařská|meduňka]], [[kozlík]], [[dobromysl]]).
* Desinfekční - ([[mateřídouška]], [[Šalvěj lékařská|šalvěj]], [[Heřmánek pravý|heřmánek]], [[myrta]]).
* Proti parazitům - ([[česnek]], [[pelyněk]], [[řimbaba]])
Mnohé siličné rostliny se uplatňují také jako koření ([[badyán]], [[skořice]], [[pepř]], [[zázvor]], aj.).
=== Třísloviny ===
[[Třísloviny]] jsou deriváty kyseliny gallové. Mají svíravou chuť a schopnost srážet bílkoviny, alkaloidy a těžké kovy. Proto se uplatňují při průjmech, otravách alkaloidy, drobných poraněních apod. Jsou účinnými látkami [[dub]]u, [[borůvka|borůvky]], [[ostružiník]]u, [[řepík]]u aj,
=== Hořčiny ===
[[Hořčiny]] (amara) jsou chemicky nejednotné látky hořké chuti, které dráždí chuťové buňky a povzbuzují činnost trávicího ústrojí a žláz s vnitřním vyměšováním. Najdeme je např. u [[hořec|hořce]], [[pelyněk|pelyňku]], [[zeměžluč]]i či [[puškvorec|puškvorce]].
=== Fytoncidy ===
[[Fytoncidy]] jsou látky, které vyšší rostliny vytvářejí jako ochranu proti cizím organismům. Mají antibiotický účinek. Najdeme je v [[česnek kuchyňský|česneku]], [[cibule kuchyňská|cibuli]], [[tymián]]u, [[křen]]u aj.
=== Vitamíny ===
[[Vitamíny]] jsou látky nezbytné pro život, které si lidský organismus až na výjimky nedokáže sám vytvořit. Jejich nedostatek se projevuje [[avitaminóza]]mi. V léčivých rostlinách lze nalézt tyto vitamíny:
* Vitamín A (ve formě provitamínu A) - [[mrkev]], [[rajče]], [[brusinka]].
* Skupina vitamínů B - [[obilniny]], [[oříšek (plod)|ořechy]], [[zelenina]].
* Vitamín C - obecně v ovoci a zelenině, nejvyšší obsah mají [[šípky]], [[černý rybíz]],[[brokolice]], [[citrusy]] aj.
* Vitamín E - [[sója]], [[locika setá|salát]], [[podzemnice olejná]].
* Vitamín K - [[listová zelenina]], [[olej|rostlinné oleje]].
=== Sacharidy ===
[[Sacharidy]] jsou produkty [[fotosyntéza|fotosyntézy]] v zelených částech rostlin. Jednoduché cukry jako [[glukóza]] a [[fruktóza]] slouží jako zdroje energie, složitější polysacharidy slouží jako stavební látky ([[celulóza]]) či látky zásobní ([[škrob]]y).
=== Oleje a tuky ===
[[Olej]]e a [[tuky]] jsou sloučeniny glycerolu a mastných kyselin. Dělíme je na:
* Nevysýchavé ([[olivovník|olivový]], [[mandloň obecná|mandlový]]).
* Polovysýchavé ([[brukev řepka|řepkový]], [[podzemnice olejná|podzemnicový]]).
* Vysýchavé ([[Len setý|lněný]], [[kakaovník|kakaový]]).
* Speciální ([[skočec obecný|ricinový]], [[kroton]]ový)
== Sbírané části ==
=== Nať ===
[[Prýt|Nať]] (''herba'') - nadzemní část rostliny , spojující kořen s listy. Nať sbíráme např. u [[pelyněk|pelyňků]], [[mateřídouška|mateřídoušek]] či [[routa|routy]].
=== List ===
[[List]] (''folium'') - postanní orgán rostliny, ve kterém probíhá fotosyntéza. Listovou drogu poskytuje např.: [[ostružiník]], [[medvědice]], [[brusinka]].
=== Květ ===
[[Květ]] (''flos'') - rozmnožovací orgán vyšších rostlin, který vznikl přeměnou listů a koncové části stonku. Příklady: [[hloh]], [[Lípa (rod)|lípa]], [[třezalka]].
=== Plod ===
[[Plod (botanika)|Plod]] (''fructus'') - konečná část vývoje rozmnožovacích orgánů rostliny. Sbíráme např. u [[černý rybíz|černého rybízu]], [[bez černý|bezu černého]], [[moruše]].
=== Semeno ===
[[Semeno]] (''semen'') - vznikají přemenou vajíček v semeníku. Semenné drogy jsou [[mák setý]], [[kmín (koření)|kmín]], [[jírovec maďal|kaštan]] a jiné.
=== Kůra ===
[[Borka|Kůra]] (''cortex'') - zvenku kryje kmeny a větve stromů a keřů. Kůru sbíráme u [[vrba|vrby]], [[dub]]u, [[Trnka obecná|trnky]] apod.
=== Dřevo ===
[[Dřevo]] (''lignum'') - vnitřní část kmenů a větví stromů a keřů. Sbírá se jen výjimečně, drogy poskytují např. [[jalovec]] či [[santal]].
=== Kořen ===
[[Kořen]] (''radix'') - podzemní část rostlin, který upevňuje rostlinu v zemi a přijímáživiny z půdy. Z kořenových drog lze uvést např. [[kostival]], [[křen]], [[proskurník lékařský]].
=== Oddenek ===
[[Oddenek]] (''rhizoma'') - je vlastně podzemní část stonku, pomocí něhož rostlina překonává nepříznivé období. Oddenky sbíráme u [[kosatec|kosatce]], [[pýr]]u, [[puškvorec|puškvorce]] a dalších.
=== Cibule ===
[[cibule (orgán)|Cibule]] (''bulbus'') - zkrácený stonek se zdužnatělou šupinami nebo spodinami listů. Cibule poskytují [[česnek medvědí]], [[česnek kuchyňský]] či [[cibule kuchyňská]].
=== Hlíza ===
[[Hlíza]] (''tuber'') - rostlinný orgán různého původu v němž se ukládají živiny. Příkladem hlízových drog jsou [[slunečnice topinambur]] a [[lilek brambor|brambory]].
=== Plodnice ===
[[Plodnice]] (''carposoma'') - část hub, která slouží k tvorbě spor a následnému rozmnožování. Příklady sbíraných plodnic jsou [[rezavec šikmý]], [[penízovka sametonohá]] a [[pečárka polní]].
=== Pupen ===
[[Pupen]] (''gemma'') - nejmladší stadium stonku nebo květu rostlin. Pupeny sbíráme u [[buk lesní|buku lesního]], [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]], [[topol]]u a dalších rostlin. Léčením pomocí pupenů se zabývá [[gemmoterapie]].
== Sběr, sušení a skladování ==
=== Sběr ===
Sběr je prvním krokem k získání léčivé drogy a je při něm nutno dodržovat určité zásady. Především je nutné sbíranou rostlinu bezpečně znát. Sbírají se pouze zdravé, chorobami a hmyzem nenapadené rostliny. Je nutné dbát na to, aby se nesmíchalo více druhů dohromady. Nasbírané rostliny se ukládají volně, nemačkají se a suší co nejdříve po sběru. Je nutné si počínat ohleduplně, aby rostlina na místě sběru nebyla vyhubena. Proto se sbírá pouze tam, kde je hojná a část rostlin se vždy nechává nedotčena.
Obsah účinných látek není konstantní, obecně platí, že u nadzemních částí rostlin je maximální v období od počátku kvetení do tvorby plodů. Podzemní části rostliny mají naopak největší obsah účinných létek v době vegetačního klidu.
=== Sušení ===
Sušení se musí věnovat velká pozornost, neboť právě při této fázi zpracování léčivých rostlin se rozhoduje o tom, zda získaná droga bude kvalitní či nikoliv.
Optimální teplota se pohybuje od 30 °C do 45 °C, sušení je nutné provádět ve stínu v tenké vrstvě.
Jestliže při sušení droga zhnědne či zčerná, jde o hrubé znehodnocení a musí se vyřadit.
=== Skladování ===
Rostlinné drogy se skladují v suchu, tmě a chladu v hermeticky uzavřených skleněných nádobách či plechových krabicích. Skladování v plátěných pytlících není příliš vhodné, protože droga není chráněna před vzdušnou vlhkostí a ztrátě aromatických látek.
Účinnost dobře uskladněných drog je v průměru dva roky, přičemž platí, že "tvrdé" drogy jako jsou dřeva, kůry či kořeny mají delší životnost než drogy "měkké", což jsou zejména drogy květové, které vydrží sotva do příští sklizně.
== Související články ==
* [[Seznam léčivých rostlin]]
== Externí odkazy ==
* [http://florius.cz/l.dll?h%7E=&DD=50&P1=133&V1=z&H1=l%E9%E8iv%E9&J1=.&L1=2&P2=133&V2=z&H2=&J2=.&L2=2&P3=133&V3=z&H3=&J3=.&L3=1&P4=102&V4=z&H4=&J4=.&L4=1&P5=+&V5=z&H5=&J5=. Přehled léčivých rostlin v databázi Florius]
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Grubcov
| jméno = V. G.
| odkaz na autora =
| spoluautoři = BENEŠ K.
| titul = Zelená lékárna
| vydání = 1
| vydavatel = Lidové nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1984
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Janča
| jméno = Jiří
| odkaz na autora =
| spoluautoři = ZENTRICH Josef A.
| titul = Herbář léčivých rostlin 1
| vydání = 1
| vydavatel = Eminent
| místo = Praha
| rok = 1994
| isbn = 80-85876-02-7
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Příhoda
| jméno = Antonín
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Léčivé rostliny
| vydání = 2
| vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1980
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Thurzová
| jméno = Ludmila
| odkaz na autora =
| spoluautoři = a kol.
| titul = Malý atlas liečivých rastlín
| vydání = 2
| vydavatel = Obzor
| místo = Martin
| rok = 1965
| isbn =
}}

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Léčivé rostliny]]

Léčivá rostlina - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi