Sysop: 1 revizi

2014-02-19T10:41:59Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 2. 2014, 10:41

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-02T13:49:33Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídlo
| název = Lštění
| foto = Soubor:Lštění.jpg
| popisek.foto = Kostel sv. Vojtěcha ve Lštění
| charakter = malá vesnice
| obyvatelé =
| č.p. = 15
| PSČ = 38481
| obec = [[Radhostice]]
| okres = Prachatice
| země = [[Čechy]]
| k.ú. = Lštění u Radhostic
| výměra = 4,3
| zem.šíř = 49°04’06’’
| zem.dél = 13°52’45’’
| nad.výš = 890
| mapa =
}}
'''Lštění''' je malá [[vesnice]], která se nachází v [[okres|okrese]] [[Prachatice]], v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Leží 7 km východně od Vimperka, na hřbetu mezi [[Mářský vrch|Mářským vrchem]] (907 m) a [[Běleč (Šumavské podhůří)|Bělčí]] (922 m), v nadmořské výšce 890 m. Je místní částí [[obec|obce]] [[Radhostice]].
==Historie==
Nejstarší zmínka o [[Vesnice|vsi]] pochází z roku 1352, kdy náležela [[vladyka|vladykům]] Vilému a Zdeňkovi ze Lštění. Lze ale oprávněně předpokládat, že území dnešního Lštění bylo osídleno již mnohem dříve. Napovídá tomu i staroslovanské jméno vsi "Léščie" ([[líska|lískový porost]]). Toto území patřilo do nejjižnějšího cípu [[Češi|Čechy]] obydleného [[Pošumaví]].
[[Kostel]] zde stál již od poloviny 13. století<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Podhola
| jméno = Roman
| odkaz na autora =
| titul = Ozvěny šumavských zvonů
| vydavatel = Roman Podhola
| místo = Český Krumlov
| rok = 2006
| isbn =
| kapitola = Lštění
| strany = 58
| jazyk =
}}</ref>. Ve 14. století zde pravděpodobně stávala dřevěná [[tvrz]] hned vedle [[kostel|kostela]]. Z této [[tvrz|tvrze]] se však nic nedochovalo. Od počátku 16. století až do roku 1850 patřilo [[Lštění]] k [[Vimperk|vimperskému]] panství.
[[Škola]] se uvádí od poloviny 18. století. Před rokem 1900 měla tři třídy, od roku [[1918]] fungovala jako obecná dvoutřídka se 119 [[Čehy|českými]] [[žák|žáky]]. Od roku 1850 připadalo [[Lštění]] k [[obec|obci]] [[Libotyně]] a k [[soud|soudnímu]] [[okres|okresu]] [[Vimperk]]. V letech 1960 - 2002 bylo [[Lštění]] součástí [[okres|okresu]] [[Prachatice]]. Od roku [[1964]] je součástí [[obec|obce]] [[Radhostice]]. Zajímavostí je, že [[Lštění]] rádi navštěvovali Jan Neruda, Karel Klostermann, Julius Zeyer, Jindřich Šimon Baar nebo [[Adolf Heyduk]].
==Pamětihodnosti==
===[[Kostel svatého Vojtěcha (Lštění)|Kostel svatého Vojtěcha]]===
[[Farnost|Farní]] [[kostel]] zasvěcený [[svatý|svatému]] [[Svatý Vojtěch|Vojtěchu]] existoval ve Lštění již ve 13. století. Na místě původního [[gotika|gotického]] kostela byl zbudován v letech 1739 - 1741 nový [[baroko|barokní]] kostel. Autorem návrhu byl architekt Antonín Erhart Martinelli. Původní [[presbytář]] starého gotického kostela byl v barokní novostavbě zachován a slouží jako [[sakristie]]. Z původní stavby se ještě zachovala [[komora]].

Na místě lodi starého kostela byl vystavěn nový presbytář, dále byly nově přistavěny loď a věž. Vznikl tak jednolodní chrám s okosenými nárožími, pravoúhlým presbytářem, se sakristií v ose a s věží v průčelí. Kamenické práce obstaral krumlovský místr Matěj Plánský. Hlavní oltář kostela se sochami svatého Vojtěcha, [[svatý Václav|svatého Václava]] a [[svatý Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]] je dílem krumlovského sochaře Josefa Mucka a pochází z roku 1755. Stejný umělec vyhotovil i dva boční [[oltář]]e se sochami [[svatý Josef|svatého Josefa]], [[svatý Linhart|svatého Linharta]], svatého biskupa, [[svatá Ludmila|svaté Ludmily]] a svatého Václava. Křtitelnice je barokní, ale v sakristii se dochovala původní křtitelnice z druhé poloviny 13. století. V kostele se také nacházejí náhrobky z let 1521 a 1743. [[Varhany]] jsou barokní.
Místo je spojeno se silným svatovojtěšským [[kult|kultem]], který se začal prosazovat především v 18. století. Dodnes je místo známé nejen pod svým úředním jménem [[Lštění]], ale i pod názvy "Vojtěch" nebo "Svatý Vojtěch". Vydávaly se sem čtyřikrát ročně: na [[velikonoční pondělí]], na svatého Vojtěcha ([[23. duben]]), na [[svatodušní pondělí]] a na svátek [[Nanebevzetí Panny Marie]] ([[15. srpen]]), zástupy poutníků.
===Fara===
Původní fara v místě existovala již ve 14. století a je domněnka, že tato fara byla totožná s [[poustevna|poustevnou]] v rohu hřbitovní zdi. Před třicetiletou válkou nebyla již fara obsazována, dlouho ji spravovali církevní administrátoři z Vimperka a v letech 1655 - 1666 spravoval kostel duchovní z [[Bohumilice (okres Prachatice)|Bohumilic]]. Církevní správce se na faru ve Lštění vrátil až v roce 1718 za výrazné přímluvy Marie Arnoštky kněžny [[Eggenbergové|z Eggenbergu]].
Dnešní [[fara|faru]] s polovalbovým štítem nechal v roce 1668 postavit vimperský [[hejtman]] J. L. Breverius. Nazývala se také "Panský dům", protože zde během [[pouť|poutí]] byly ubytováni významní hosté a v době, kdy farnost neměla svého správce, se také pronajímala.
===Kaple Panny Marie Klatovské===
Kaple je včleněna do hřbitovní zdi, pochází z 18. století, zbytky původního oltáře. Součástí původní hřbitovní zdi byl i ambit, který byl koncem 19. století zrušen.
===Kaple Nanebevzetí Panny Marie===
Na pahorku západně od kostela vznikla v první polovině 18. století čtyřboká mešní kaple, zaklenutá křížovou klenbou s nárožními [[pilastr]]y. Uvnitř malovaný křídlový oltářík se sochou [[Svatá Barbora|svaté Barbory]]. Dle pověsti z tohoto místa žehnal svatý Vojtěch své rodné vlasti.
===Kaple svatého Vojtěcha===
Také zvané "Dobrá Voda". Kaple nad [[pramen]]em, ze kterého dle pověsti pil svatý Vojtěch. Nachází se východně od kostela. Původní kaple byla vystavěna pravděpodobně již v 17. století, ale roku 1725 byla postavena úplně nová kaple - zděná s dřevěnou nástavbou, [[šindel]]ovou střechou a jehlancovou vížkou. Plochostropá kaple je bez vybavení.

== Reference ==
<br />
[[Dvorec (Radhostice)|Dvorec]] |
[[Libotyně]] |
'''Lštění''' |
[[Radhostice]]
<br />

{{commonscat|Lštění (Radhostice)}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Prachatice]]

Lštění (Radhostice) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu