Sysop: 1 revizi

2014-02-01T09:03:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 2. 2014, 09:03

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-16T20:46:44Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox politická strana
| název_strany = Labouristická strana
| domácí_název = Labour Party
| kód_barvy = red
| logo_strany = Logo Labour Party.png
| sídlo = Victoria Street 39, [[Londýn]]
| předseda = [[Ed Miliband]]
| založení = 1900
| nejvíce_poslanců =
| volební_výsledek =
| ideologie = [[Demokratický socialismus]]<br />[[Sociální demokracie]]<br />Třetí cesta - centrismus<br />
| evropská_strana = [[Strana evropských socialistů]]
| skupina_EP = [[Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů]]
| mezinárodní = [[Socialistická internacionála]]
| barva = [[Červená]]
| mandáty1_titul = [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovna]]:
| mandáty1 = {{Infobox politická strana/mandáty|258|650|0.8|0|0}}
| mandáty2_titul = [[Sněmovna lordů]]:
| mandáty2 = {{Infobox politická strana/mandáty|212|724|0.8|0|0}}
| mandáty3_titul = [[Evropský parlament]]:
| mandáty3 = {{Infobox politická strana/mandáty|13|73|0.8|0|0}}
| mandáty4_titul = Londýnské shromáždění:
| mandáty4 = {{Infobox politická strana/mandáty|8|25|0.8|0|0}}
| mandáty5_titul = [[Skotský parlament]]:
| mandáty5 = {{Infobox politická strana/mandáty|46|129|0.8|0|0}}
| mandáty6_titul = [[Velšské národní shromáždění|Velšské shromáždění]]:
| mandáty6 = {{Infobox politická strana/mandáty|26|60|0.8|0|0}}
| mandáty7_titul = Místní samospráva:
| mandáty7 = {{Infobox politická strana/mandáty|4831|21871|0.8|0|0}}
| internetové_stránky = http://www.labour.org.uk/
}}

'''Labouristická strana''' je centristicko-levicová [[politická strana]] ve [[Spojené království|Velké Británii]]. Byla založena na počátku [[20. století]]. Od roku [[1920]] byla hlavní stranou na levé straně politického spektra v [[Anglie|Anglii]], [[Skotsko|Skotsku]] a [[Wales]]u, ale ne v [[Severní Irsko|Severním Irsku]], kde teprve nedávno zahájila budování své organizační struktury.
Ve volbách roku [[1997]] strana pod vedením [[Tony Blair|Tonyho Blaira]] zvítězila, i když se původní velká většina v [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovně]] snížila na 167 křesel a roku [[2005]] až na 66 poslanců. Labouristé jsou vedoucí silou ve [[Wales|velšské]] koaliční vládě a hlavní opoziční stranou ve [[Parlament Spojeného království#Skotský parlament|Skotském parlamentu]]. V [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]] má strana 13 poslanců a je také členem [[Socialistická internacionála|Socialistické internacionály]]. Jejím současným vůdcem je [[Ed Miliband]].

==Historie==
Vznik Labouristické strany se datuje na konec 19. století, kdy začala být zřejmá potřeba vzniku nové strany, která by reprezentovala zájmy městského proletariátu, jehož počet se zvyšoval a který nedávno získal volební právo. Někteří [[odbory|odboroví]] předáci se začali zapojovat do politiky a [[Liberální strana (Spojené království)|Liberální strana]] podporovala některé z nich jako kandidáty ve volbách.
Roku 1899 člen Doncasterského odborového svazu železničních pracovníků navrhl, aby bylo svoláno jednání [[Federace odborových svazů]], na kterém by došlo ke sjednocení levicově orientovaných skupin a vytvoření jednotné organizace na podporu kandidátů ve volbách. Konference se sešla v únoru 1900 v Memorial Hall za účasti organizací zastupujících asi jednu třetinu členů federace. Na ní byl vytvořen výbor (''Labour Representation Comitee''), který měl koordinovat podporu kandidátů pro volby do [[Parlament Spojeného království|parlamentu]].
V prvních volbách roku 1900, které výbor podporoval, získali jeho kandidáti dva mandáty. Krátce nato, ale jeho podpora začala narůstat a i vlivem dohody s liberály, která měla zajistit porážku [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní strany]], získal ve volbách roku [[1906]] už 29 křesel. Na prvním jednání se poslanci podporovaní výborem rozhodli přijmout název Labouristická strana a Keir Hardie byl zvolen vůdcem poslanecké skupiny.
V průběhu [[První světová válka|první světové války]] se strana rozdělila na tábor podporovatelů konfliktu a odpůrce války, kteří postupně získávali většinu. [[Ramsay MacDonald]], který s válkou nesouhlasil, odstoupil z vedení strany a byl nahrazen Arthurem Hendersonem, který byl brzy poté přijat premiérem [[H. H. Asquith]]em do vlády a stal se tak prvním labouristickým členem vlády. Henderson v zájmu sjednocení strany z vlády odstoupil roku [[1917]]. Později došlo k rozkolu Liberální strany, podporu jejich voličů získali labouristé a ve volbách roku [[1922]] se stali druhou nejsilnější stranou v parlamentu.
Ve volbách roku [[1923]] vyhrála Konzervativní strana, ale ačkoli měla nejvíce poslanců, ztratila většinu. S podporou Asquithových liberálů vytvořil Ramsay MacDonald v lednu [[1924]] vládu a stal se prvním labouristickým předsedou vlády. Kabinet byl závislý na podpoře liberálů, nebyl schopen prosadit socialistické zákony a jediným podstatným opatřením bylo zahájení programu pro výstavbu 500 000 nájemních domů pro dělnické rodiny. Vláda se ale rozpadla už po devíti měsících a těsně před dalšími volbami byl zveřejněn Zinovjevův dopis, ze kterého vyplývalo, že labouristé připravují v Británii [[komunismus|komunistickou]] revoluci. Tento dopis je v současnosti považován za podvrh. V opozici MacDonald pokračoval v prosazování umírněné politiky, odsoudil [[generální stávka|generální stávku]] roku [[1926]] s tím, že nejlepší cestou dosažení sociálních reforem je volební podpora labouristů.
Ve volbách roku [[1929]] labouristé zvítězili a vytvořili menšinovou vládu. Krátce po sestavení kabinetu byla země zasažena [[Velká hospodářská krize|hospodářskou krizí]]. Se zhoršující se ekonomickou situací souhlasil MacDonald s vytvořením národní koaliční vlády, sestavené s konzervativci a liberály. Tato akce byla částí labouristů posouzena jako zrada a MacDonald byl ze strany vyloučen.
Do vlády se strana vrátila roku [[1940]], jako část válečné koalice, ze které ale na konci války odstoupila a v prvních poválečných volbách zvítězila. Premiér [[Clement Attlee]] se svým kabinetem realizoval jedny z nejradikálnějších reforem ve [[20. století]] když provedl znárodnění velkých průmyslových společností a veřejných služeb, položil základy [[sociální stát|sociálního státu]] a vytvořili instituci [[National Health Service|Národní zdravotní služby]].
Hospodářský pokles a skandály přivodily konec konzervativní vlády a vítězství labouristů ve volbách roku [[1964]]. [[Harold Wilson|Wilsonova]] vláda realizovala mnoho sociálních reforem týkajících se vzdělání, potratů a homosexuálů. Kabinet podpořil rozšíření všeobecného vzdělání a založil [[Open University]]. Wilson se po porážce v roce [[1970]] vrátil jako premiér v roce [[1974]] kdy sestavil menšinovou vládu. V tomto období se kabinet potýkal s hospodářskými problémy, nedostatkem podpory v parlamentu a vnitřními spory o vztah k [[Evropská unie|Evropské unii]].
Po dlouhém období v opozici a po náhlé smrti jejího vůdce Johna Smithe se stal vůdcem strany roku [[1994]] [[Tony Blair]]. Ten nasměroval politiku strany k centrismu (někdy označováno jako ''třetí cesta'') a prosazoval tento posun jako novou etapu v historii strany - ''New Labour''. Labouristé poté zvítězili ve volbách roku [[1997]]. Blairova vláda ustanovila instrument [[minimální mzda|minimální mzdy]], předání části správních pravomocí [[Skotsko|Skotsku]], [[Wales]]u a [[Severní Irsko|Severnímu Irsku]] a obnovení správního orgánu nad celým [[Londýn]]em – [[Greater London Authority]]. Velký obrat v podpoře vlády přineslo Blairovo těsné spojenectví s americkým [[prezident]]em [[George W. Bush|Georgem Bushem]] při zapojení do [[Válka v Iráku|války v Iráku]]. Blair oznámil svůj záměr stáhnout se z politiky a roku [[2007]] se stal jeho nástupcem [[Gordon Brown]]. I když poté došlo k jistému obnovení důvěry v labouristy, utrpěla strana roku [[2008]] porážku ve volbách londýnského [[starosta|starosty]].
Ve všeobecných volbách roku [[2010]] získala Labouristická strana po Konzervativní straně, druhý největší počet křesel, ale žádná strana neměla v dolní komoře parlamentu většinu. Poté co Liberální strana odmítla s labouristy uzavřít koalici, oznámil [[10. květen|10. května]] [[2010]] Gordon Brown úmysl vytrvat v čele strany až do její konference, ale o den později rezignoval na pozici premiéra i předsedy strany. Přechodně se předsedkyní strany stala [[Harriet Harmanová]] a ve volbách na kongresu labouristů byl jejím vůdcem zvolen [[Ed Miliband]].

==Politika strany==
Strana vznikla z odborářského hnutí a [[socialismus|socialistických]] stran jako platforma pro podporu zájmů dělnické třídy. Nicméně poté co byl realizován projekt ''New Labour'', je podporována i větší částí příslušníků střední společenské vrstvy. Původně strana prosazovala socialismus, veřejné vlastnictví důležitých odvětví průmyslu, zásahy vlády do hospodářství, přerozdělování bohatství, zvyšování práv pro dělníky, sociální stát, veřejně spravované zdravotnictví a školství. Nicméně na konci 80. let pod vedením [[Neil Kinnock|Neila Kinnocka]], Johna Smithe a Tonyho Blaira se strana odvrátila od socialistických myšlenek a stala se zastáncem volného obchodu, což vedlo k tomu, že je strana označována jako sociálně demokratická nebo dokonce jako [[Liberalismus#Neoliberalismus|neoliberální]].
Stranické dokumenty neobsahují od roku [[1992]] termín socialismus, ačkoli když byla původní 4 klauzule odstraněna, byl do stanov doplněn text ''Labouristická strana je demokratická socialistická strana''.
=== Imigrační politika a multikulturalismus ===
Labouristická strana silně posazuje ideologii [[multikulturalismus|multikulturalismu]]. Labouristické vlády úmyslně podporovaly masovou imigraci se záměrem „učinit Británii skutečně multikulturní“ a „záměrem namočit pravici nos v diverzitě a dosáhnout toho, aby jejich argumentace zastarala“.<ref>Weiss, M.:[http://www.lidovky.cz/import-vhodnych-obcanu-07h-/ln_noviny.asp?c=A091031_000040_ln_noviny_sko&klic=233993&mes=091031_0 Import vhodných občanů]. Lidové noviny. 31. října 2009</ref> Dalším efektem této politiky byl dovoz levicových voličů, jelikož v Británii usazení imigranti volí spíše levici. Za 8 let trvání této politiky se v Británii usadilo 2,3 milionu cizinců.<ref>Weiss, M.:[http://www.lidovky.cz/import-vhodnych-obcanu-07h-/ln_noviny.asp?c=A091031_000040_ln_noviny_sko&klic=233993&mes=091031_0 Import vhodných občanů]. Lidové noviny. 31. října 2009</ref>
==Vůdci Labouristické strany==
*[[Keir Hardie]], [[1906]] – [[1908]]
*[[Arthur Henderson]], [[1908]] – [[1910]]
*[[George Nicoll Barnes]], [[1910]] – [[1911]]
*[[Ramsay MacDonald]], [[1911]] – [[1914]]
*[[Arthur Henderson]], [[1914]] - [[1917]]
*[[William Adamson]], [[1917]] - [[1921]]
*[[John Robert Clynes]], [[1921]] - [[1922]]
*[[Ramsay MacDonald]], [[1922]] - [[1931]]
*[[Arthur Henderson]], [[1931]] - [[1932]]
*[[George Lansbury]], [[1932]] - [[1935]]
*[[Clement Attlee]], [[1935]] - [[1955]]
*[[Hugh Gaitskell]], [[1955]] - [[1963]]
*[[George Brown]], [[1963]]
*[[Harold Wilson]], [[1963]] - [[1976]]
*[[James Callaghan]], [[1976]] - [[1980]]
*[[Michael Foot]], [[1980]] - [[1983]]
*[[Neil Kinnock]], [[1983]] - [[1992]]
*[[John Smith]], [[1992]] - [[1994]]
*[[Margaret Beckettová]], [[1994]]
*[[Tony Blair]], [[1994]] - [[2007]]
*[[Gordon Brown]], [[2007]] - [[2010]]
*[[Harriett Harmanová]], [[2010]]
*[[Ed Miliband]], [[2010]] -
== Volební výsledky ==
{| class="sortable wikitable"
|-
| align=center|'''Volby'''
| '''Počet hlasů'''
| '''Podíl hlasů'''
| '''Počet mandátů'''
| align=center|'''Výsledek voleb'''
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1900|1900]]
| align=center|62.698
| align=center|1,8%
| align=center|2
| align=left|Vítězství konzervativců
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1906|1906]]
| align=center|321.663
| align=center|5,7%
| align=center|29
| align=left|Vítězství [[Liberální strana (Spojené království)|Liberálů]]
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1910 (leden)|1910 (leden)]]
| align=center|505.657
| align=center|7,6%
| align=center|40
| align=left|Zablokovaný parlament ('''menšinová vláda labouristů''')
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1910 (prosinec)|1910 (prosinec)]]
| align=center|371.802
| align=center|7,1%
| align=center|42
| align=left|Zablokovaný parlament ('''menšinová vláda labouristů''')
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1918|1918]]
| align=center|2.245.777
| align=center|21,5%
| align=center|57
| align=left|Vítězství konzervativní koalice
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1922|1922]]
| align=center|4.076.665
| align=center|29,7%
| align=center|142
| align=left|Vítězství konzervativců
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1923|1923]]
| align=center|4.267.831
| align=center|30,7%
| align=center|191
| align=left|Zablokovaný parlament ('''menšinová vláda labouristů''')
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1924|1924]]
| align=center|5.281.626
| align=center|33,3%
| align=center|151
| align=left|Vítězství konzervativců
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1929|1929]]
| align=center|8.048.968
| align=center|37,1%
| align=center|287
| align=left|Zablokovaný parlament ('''menšinová vláda labouristů''')
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1931|1931]]
| align=center|6.339.306
| align=center|30,8%
| align=center|52
| align=left|Národní vláda
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1935|1935]]
| align=center|7.984.988
| align=center|38,0%
| align=center|154
| align=left|Národní vláda
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1945|1945]]
| align=center|11.967.746
| align=center|49,7%
| align=center|393
| align=left|'''Vítězství labouristů. '''
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1950|1950]]
| align=center|13.266.176
| align=center|46,1%
| align=center|315
| align=left|'''Vítězství labouristů. '''
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1951|1951]]
| align=center|13.948.883
| align=center|48,8%
| align=center|295
| align=left|Vítězství konzervativců
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1955|1955]]
| align=center|12.405.254
| align=center|46,4%
| align=center|277
| align=left|Vítězství konzervativců
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1959|1959]]
| align=center|12.216.172
| align=center|43,8%
| align=center|258
| align=left|Vítězství konzervativců
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1964|1964]]
| align=center|12.205.808
| align=center|44,1%
| align=center|317
| align=left|'''Vítězství labouristů. '''
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1966|1966]]
| align=center|13.096.629
| align=center|48,0%
| align=center|364
| align=left|'''Vítězství labouristů. '''
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1970|1970]]
| align=center|12.208.758
| align=center|43,1%
| align=center|288
| align=left|Vítězství konzervativců
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1974 (únor)|1974 (únor)]]
| align=center|11.645.616
| align=center|37,2%
| align=center|301
| align=left|Zablokovaný parlament (menšinová vláda labouristů)
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1974 (říjen)|1974 (říjen)]]
| align=center|11.457.079
| align=center|39,2%
| align=center|319
| align=left|'''Vítězství labouristů '''
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1979|1979]]
| align=center|11.532.218
| align=center|36,9%
| align=center|269
| align=left|Vítězství konzervativců
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1983|1983]]
| align=center|8.456.934
| align=center|27,6%
| align=center|209
| align=left|Vítězství konzervativců
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1987|1987]]
| align=center|10.029.807
| align=center|30,8%
| align=center|229
| align=left|Vítězství konzervativců
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1992|1992]]
| align=center|11.560.484
| align=center|34,4%
| align=center|271
| align=left|Vítězství konzervativců
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 1997|1997]]
| align=center|13.518.167
| align=center|43,2%
| align=center|419
| align=left|'''Vítězství labouristů. '''
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 2001|2001]]
| align=center|10.724.953
| align=center|40,7%
| align=center|413
| align=left|'''Vítězství labouristů. '''
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 2005|2005]]
| align=center|9.562.122
| align=center|35,3%
| align=center|356
| align=left|'''Vítězství labouristů. '''
|-
| align=center|[[Všeobecné volby ve Spojeném království 2010|2010]]
| align=center|8.601.441
| align=center|29,1%
| align=center|258
| align=left| Zablokovaný parlament (koalice [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativců]] a [[Liberálně demokratická strana (Spojené království)|Liberálních demokratů]])
|}

=== Reference ===
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.labour.org.uk/ Oficiální stránky]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Politické strany ve Spojeném království]]
[[Kategorie:Socialistická internacionála]]

Labouristická strana - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu