Ladožské jezero - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2016-07-13T11:11:28Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 13. 7. 2016, 11:11
Řádka 25:		Řádka 25:
	\| světadíl = [[Evropa]]		\| světadíl = [[Evropa]]
	\| loc-map = {{LocMap \|Rusko \|position=right \|lat_deg=60 \|lat_min=48 \|lat_sec=58 \|lon_deg=31 \|lon_min=31 \|lon_sec=43 \|float=center \|caption= \|label=Ladožské jezero}}		\| loc-map = {{LocMap \|Rusko \|position=right \|lat_deg=60 \|lat_min=48 \|lat_sec=58 \|lon_deg=31 \|lon_min=31 \|lon_sec=43 \|float=center \|caption= \|label=Ladožské jezero}}
-	}}	+	}}'''Ladožské jezero''' ({{vjazyce2\|ru\|''Ладожское озеро''}}, {{vjazyce2\|fi\|''Laatokka''}}, [[karelština\|karelsky]] ''Luadogu'') je [[jezero]] na severozápadě evropské části [[Rusko\|Ruska]]. Rozkládá se v [[Republika Karélie\|Karelské republice]] a v [[Leningradská oblast\|Leningradské oblasti]]. Je to největší jezero v [[Evropa\|Evropě]]. Jezero tvoří severní hranici [[Karelská šíje\|Karelské šíje]], úzkého pruhu ním a [[Finský záliv\|Finským zálivem]]. Kotlina jezera je tektonického původu a byla dotvořena čtvrtohorními pevninskými [[ledovec\|ledovci]]. Má rozlohu 17 700 [[Kilometr čtvereční\|km²]] (s [[ostrov]]y 18 135 km²). Je 219 [[Metr#Kilometr\|km]] dlouhé a průměrně 83 km široké (maximální šířka je 138 km). Průměrnou hloubku má 51 [[metr\|m]] a maximální 230 m (v severní části, západně od ostrova [[Vallam]]). V severní části hloubka dosahuje 70 až 200 m, v jižní části 20 až 70 m. Rozloha [[povodí]] je 276 000 km². Celkový objem vody je 908 [[krychlový kilometr\|km³]]. Nadmořská výška hladiny jezera je 5 m.
-	'''Ladožské jezero''' ({{vjazyce2\|ru\|''Ладожское озеро''}}, {{vjazyce2\|fi\|''Laatokka''}}, [[karelština\|karelsky]] ''Luadogu'') je [[jezero]] na severozápadě evropské části [[Rusko\|Ruska]]. Rozkládá se v [[Republika Karélie\|Karelské republice]] a v [[Leningradská oblast\|Leningradské oblasti]]. Je to největší jezero v [[Evropa\|Evropě]]. Jezero tvoří severní hranici [[Karelská šíje\|Karelské šíje]], úzkého pruhu ním a [[Finský záliv\|Finským zálivem]]. Kotlina jezera je tektonického původu a byla dotvořena čtvrtohorními pevninskými [[ledovec\|ledovci]]. Má rozlohu 17 700 [[Kilometr čtvereční\|km²]] (s [[ostrov]]y 18 135 km²). Je 219 [[Metr#Kilometr\|km]] dlouhé a průměrně 83 km široké (maximální šířka je 138 km). Průměrnou hloubku má 51 [[metr\|m]] a maximální 230 m (v severní části, západně od ostrova [[Vallam]]). V severní části hloubka dosahuje 70 až 200 m, v jižní části 20 až 70 m. Rozloha [[povodí]] je 276 000 km². Celkový objem vody je 908 [[krychlový kilometr\|km³]]. Nadmořská výška hladiny jezera je 5 m.	+
	== Pobřeží ==		== Pobřeží ==
	Severní břehy jsou převážně vysoké, [[skála\|skalnaté]], členité s hluboko zařezanými [[záliv]]y podobnými [[fjord]]ům. Jsou pokryté [[les]]y. Nachází se zde mnoho lesnatých ostrovů, které vytvářejí úzké průlivy (''шхеры''). Jižní břehy jsou převážně nízké, pouze mírně členité porostlé [[vrba\|vrbou]] nebo [[olše (strom)\|olší]]. Je zde mnoho [[písek (materiál)\|písečných]] a valounových [[pláž]]í. Místy se nacházejí staré břehové valy porostlé [[borovice]]mi.		Severní břehy jsou převážně vysoké, [[skála\|skalnaté]], členité s hluboko zařezanými [[záliv]]y podobnými [[fjord]]ům. Jsou pokryté [[les]]y. Nachází se zde mnoho lesnatých ostrovů, které vytvářejí úzké průlivy (''шхеры''). Jižní břehy jsou převážně nízké, pouze mírně členité porostlé [[vrba\|vrbou]] nebo [[olše (strom)\|olší]]. Je zde mnoho [[písek (materiál)\|písečných]] a valounových [[pláž]]í. Místy se nacházejí staré břehové valy porostlé [[borovice]]mi.
Řádka 32:		Řádka 31:
	Reliéf dna severní části je značně složitý. Střídají se hluboké propadliny s mělčími úseky. Převládající hloubka je větší než 100 m. Dno jižní části je rovnější, hloubky se směrem k jihu zmenšují ze 100 m na 10 m i méně. Na jihu je mnoho písečných i kamenitých [[kosa (geomorfologie)\|kos]] a mělčin. Povrch dna je v severní a centrální hluboké části jezera [[jíl]]ový, v jižní části písečný s valouny. U břehu jsou na mnohých místech nahromaděny valouny.		Reliéf dna severní části je značně složitý. Střídají se hluboké propadliny s mělčími úseky. Převládající hloubka je větší než 100 m. Dno jižní části je rovnější, hloubky se směrem k jihu zmenšují ze 100 m na 10 m i méně. Na jihu je mnoho písečných i kamenitých [[kosa (geomorfologie)\|kos]] a mělčin. Povrch dna je v severní a centrální hluboké části jezera [[jíl]]ový, v jižní části písečný s valouny. U břehu jsou na mnohých místech nahromaděny valouny.
	== Ostrovy ==		== Ostrovy ==
-	[[Soubor:~~ValaamArchipelago~~.~~jpg~~\|thumb\|~~left~~\|~~Valaamské ostrovy~~]]	+	[[Soubor:Valaam satellite view color.png\|thumb\|220px\|Satelitní snímek Valaamských ostrovů]]
	Na jezeře je asi 660 [[ostrov]]ů o celkové rozloze 435 km². Asi 500 z nich se nachází u severozápadního pobřeží, okolo 65 v centrální části ([[Valaam\|Valaamské ostrovy]] (nejznámější – 50 ostrovů o rozloze 36 km²) a [[Západní souostroví]]). Největší ostrovy jsou [[Riskalansari]], [[Mantinsari]], [[Kilpola]], [[Tulolasari]] a [[Vallam]]. Při západním břehu jezera se nachází ostrov Konevec. Z jižního pobřeží lze zmínit dvě souostroví - Zelenecké ostrovy a Karedžské ostrovy v zálivu Petrokreposť.		Na jezeře je asi 660 [[ostrov]]ů o celkové rozloze 435 km². Asi 500 z nich se nachází u severozápadního pobřeží, okolo 65 v centrální části ([[Valaam\|Valaamské ostrovy]] (nejznámější – 50 ostrovů o rozloze 36 km²) a [[Západní souostroví]]). Největší ostrovy jsou [[Riskalansari]], [[Mantinsari]], [[Kilpola]], [[Tulolasari]] a [[Vallam]]. Při západním břehu jezera se nachází ostrov Konevec. Z jižního pobřeží lze zmínit dvě souostroví - Zelenecké ostrovy a Karedžské ostrovy v zálivu Petrokreposť.
	== Vodní režim ==		== Vodní režim ==
-	[[Soubor:Rainbow at Ladoga.jpeg\|thumb\|Duha nad Ladožským jezerem]]	+	[[Soubor:Rainbow at Ladoga.jpeg\|thumb\|220px\|Duha nad Ladožským jezerem]]
	Klima je mírně chladné. Průměrná [[teplota]] vzduchu je v únoru od -8 do -10 [[stupeň Celsia\|°C]], v červenci od 16 do 17 °C. Průměrné roční množství atmosférických [[srážky\|srážek]] je okolo 550 [[Metr#Milimetr\|mm]]. V povodí ''Ladožského jezera'' se nachází okolo 50 000 jezer a 3 500 [[řeka\|řek]] delších než 10 km. Největší přítoky jsou z jihu [[Volchov]] (z jezera [[Ilmeň]]), z jihovýchodu a východu [[Svir]] (z [[Oněžské jezero\|Oněžského jezera]]) a ze severozápadu [[Vuoksa]] (z jezera [[Saimaa]]) a [[Taipale]] (z jezera [[Suvanto]]). Vodu z jezera odvádí do [[Finský záliv\|Finského zálivu]] řeka [[Něva]].		Klima je mírně chladné. Průměrná [[teplota]] vzduchu je v únoru od -8 do -10 [[stupeň Celsia\|°C]], v červenci od 16 do 17 °C. Průměrné roční množství atmosférických [[srážky\|srážek]] je okolo 550 [[Metr#Milimetr\|mm]]. V povodí ''Ladožského jezera'' se nachází okolo 50 000 jezer a 3 500 [[řeka\|řek]] delších než 10 km. Největší přítoky jsou z jihu [[Volchov]] (z jezera [[Ilmeň]]), z jihovýchodu a východu [[Svir]] (z [[Oněžské jezero\|Oněžského jezera]]) a ze severozápadu [[Vuoksa]] (z jezera [[Saimaa]]) a [[Taipale]] (z jezera [[Suvanto]]). Vodu z jezera odvádí do [[Finský záliv\|Finského zálivu]] řeka [[Něva]].
	85% přírůstku vodní bilance jezera (průměrně 67,8 km³ vody za rok) tvoří přítok řek (především ''Volchov'', ''Svir'' a ''Vuoksa''), 13% tvoří atmosférické srážky a 2% přítok podzemních vod. 92% úbytku vodní bilance připadá na řeku ''Něvu'' (průměrně 78,1 km³ vody za rok) a 8% na vypařování z vodní hladiny. Kolísání úrovně hladiny má plynulý charakter. Střední hodnota je 4 m. Nejvyšší úrovně dosahuje v červnu a červenci a nejnižší v prosinci a lednu. Průměrný roční rozsah kolísání hladiny je asi 0,8 m a maximální asi 3 m. [[Příliv]]ové a [[odliv]]ové kolísání je na severu okolo 5 až 10 [[Metr#Centimetr\|cm]] a na jihu 20 až 40 (zřídka až 90) cm. Na jezeře se vyskytují vlny s dlouhou periodou (''сейши''). Největší výška vln je v severní a centrální části jezera 3 až 3,5 m, zřídka 5 až 6 m, v jižní části do 2,5 m. Na podzim jsou časté bouře.		85% přírůstku vodní bilance jezera (průměrně 67,8 km³ vody za rok) tvoří přítok řek (především ''Volchov'', ''Svir'' a ''Vuoksa''), 13% tvoří atmosférické srážky a 2% přítok podzemních vod. 92% úbytku vodní bilance připadá na řeku ''Něvu'' (průměrně 78,1 km³ vody za rok) a 8% na vypařování z vodní hladiny. Kolísání úrovně hladiny má plynulý charakter. Střední hodnota je 4 m. Nejvyšší úrovně dosahuje v červnu a červenci a nejnižší v prosinci a lednu. Průměrný roční rozsah kolísání hladiny je asi 0,8 m a maximální asi 3 m. [[Příliv]]ové a [[odliv]]ové kolísání je na severu okolo 5 až 10 [[Metr#Centimetr\|cm]] a na jihu 20 až 40 (zřídka až 90) cm. Na jezeře se vyskytují vlny s dlouhou periodou (''сейши''). Největší výška vln je v severní a centrální části jezera 3 až 3,5 m, zřídka 5 až 6 m, v jižní části do 2,5 m. Na podzim jsou časté bouře.
Řádka 43:		Řádka 42:
	Jezero je bohaté na [[ryby]]. Průmyslový význam mají [[losos obecný\|lososi]], [[pstruh obecný\|pstruzi]], [[síh severní maréna\|marény]], [[síh malý\|sízi]], [[candát obecný\|candáti]], [[cejn velký\|cejni]], [[okoun říční\|okouni]], [[plotice obecná\|plotice]], [[štika obecná\|štiky]] a [[koruška evropská\|korušky]]. Žijí zde také [[jeseter ruský\|jeseteři]], [[úhoř říční\|úhoři]] a mnoho dalších druhů ryb. Vyskytují se zde i [[tuleň\|tuleni]].		Jezero je bohaté na [[ryby]]. Průmyslový význam mají [[losos obecný\|lososi]], [[pstruh obecný\|pstruzi]], [[síh severní maréna\|marény]], [[síh malý\|sízi]], [[candát obecný\|candáti]], [[cejn velký\|cejni]], [[okoun říční\|okouni]], [[plotice obecná\|plotice]], [[štika obecná\|štiky]] a [[koruška evropská\|korušky]]. Žijí zde také [[jeseter ruský\|jeseteři]], [[úhoř říční\|úhoři]] a mnoho dalších druhů ryb. Vyskytují se zde i [[tuleň\|tuleni]].
	== Lodní doprava ==		== Lodní doprava ==
-	[[Soubor:White Sea Canal map.png\|thumb\|Bělomořsko-baltská vodní cesta]]	+	[[Soubor:White Sea Canal map.png\|thumb\|220px\|Bělomořsko-baltská vodní cesta]]
	Jezero je splavné a je součástí [[Bělomořsko-baltská vodní cesta\|Bělomořsko-baltské vodní cesty]] a [[Volžsko-Baltská vodní cesta\|Volžsko-Baltské vodní cesty]]. Od řeky [[Svir]] k [[Něva\|Něvě]] podél jižního břehu prochází [[Novoladožský kanál]] a také starší [[Staroladožský kanál]] budovaný již v 18. století a spojený z Ladožským jezerem systémy plavebních komor, protože hladina tohoto kanálu je výše nežli stálá hladina jezera. Na místech, kde oba kanály protínají řeky Volchov a Sjas´ napříč jejich toků, je u Novoladožského kanálu propojení otevřeným způsobem, ale u Staroladožského kanálu jsou ústí výše proti proudům těchto řek kvůli naplňování příslušných úseků kanálu. Staroladožský kanál slouží už jen lokálním potřebám rybářů a turistů.		Jezero je splavné a je součástí [[Bělomořsko-baltská vodní cesta\|Bělomořsko-baltské vodní cesty]] a [[Volžsko-Baltská vodní cesta\|Volžsko-Baltské vodní cesty]]. Od řeky [[Svir]] k [[Něva\|Něvě]] podél jižního břehu prochází [[Novoladožský kanál]] a také starší [[Staroladožský kanál]] budovaný již v 18. století a spojený z Ladožským jezerem systémy plavebních komor, protože hladina tohoto kanálu je výše nežli stálá hladina jezera. Na místech, kde oba kanály protínají řeky Volchov a Sjas´ napříč jejich toků, je u Novoladožského kanálu propojení otevřeným způsobem, ale u Staroladožského kanálu jsou ústí výše proti proudům těchto řek kvůli naplňování příslušných úseků kanálu. Staroladožský kanál slouží už jen lokálním potřebám rybářů a turistů.
	== Historie ==		== Historie ==
Řádka 59:		Řádka 58:
	\| jazyk =		\| jazyk =
	}}		}}
-	</ref> V ruštině bylo jezero dříve nazýváno ''Něvo'' (''Нево'') podle řeky ''Něvy'' (obdobně existuje synonymní finské pojmenování jezera ''Nevajärvi''), od 13. století je v ruštině doloženo používání dnešního jména. Po jezeře procházela cesta ''Z [[Varjagy\|Varjag]] do [[Řecko\|Řecka]]''. Na břehu byla založena města [[Korela]] (10. století) a Orešek (1323) a na ostrovech [[Koněvic]] a [[Valaam]] [[klášter]]y ([[Koněvský klášter\|Koněvský]] a [[Valaamský klášter\|Valaamský]]). ''Valaamský klášter'' byl v letech ~~1611-1715~~ opuštěný a zničený. V 18. století byl obnoven, znovu opuštěn byl pak v roce [[1940]] poté, co [[ostrov]] připadl [[Sovětský svaz\|SSSR]]. V roce [[1989]] byla klášterní činnost na ostrově opět obnovena.	+	</ref> V ruštině bylo jezero dříve nazýváno ''Něvo'' (''Нево'') podle řeky ''Něvy'' (obdobně existuje synonymní finské pojmenování jezera ''Nevajärvi''), od 13. století je v ruštině doloženo používání dnešního jména. Po jezeře procházela cesta ''Z [[Varjagy\|Varjag]] do [[Řecko\|Řecka]]''. Na břehu byla založena města [[Korela]] (10. století) a Orešek (1323) a na ostrovech [[Koněvic]] a [[Valaam]] [[klášter]]y ([[Koněvský klášter\|Koněvský]] a [[Valaamský klášter\|Valaamský]]). ''Valaamský klášter'' byl v letech 1611–1715 opuštěný a zničený. V 18. století byl obnoven, znovu opuštěn byl pak v roce [[1940]] poté, co [[ostrov]] připadl [[Sovětský svaz\|SSSR]]. V roce [[1989]] byla klášterní činnost na ostrově opět obnovena.
-	V době ~~[[Livonská válka\|~~Livonské války]] 1558 až 1583 se u jezera odehrávaly boje. Na začátku 17. století obsadili ''Švédové'' západní, jižní a severní břeh. Po uzavření ~~[[Stolbovský mír\|~~Stolbovského míru]] v r 1617 přešel severní a západní břeh od [[Rusko\|Ruska]] ke [[Švédsko\|Švédsku]]. V době [[Severní válka\|Severní války]] 1700 až [[1721~~\|21]]~~ se na jezeře odehrávaly vojenské operace mezi [[Rusové\|Rusy]] a [[Švédové\|Švédy]]. Po uzavření [[Ništadtská mírová smlouva\|Ništadtské mírové smlouvy]] 1721 bylo pobřeží jezera přiřknuto opět ''Rusku''.	+	V době Livonské války v letech 1558 až 1583 se u jezera odehrávaly boje. Na začátku 17. století obsadili ''Švédové'' západní, jižní a severní břeh. Po uzavření Stolbovského míru v roce 1617 přešel severní a západní břeh od [[Rusko\|Ruska]] ke [[Švédsko\|Švédsku]]. V době [[Severní válka\|Severní války]] 1700 až 1721 se na jezeře odehrávaly vojenské operace mezi [[Rusové\|Rusy]] a [[Švédové\|Švédy]]. Po uzavření [[Ništadtská mírová smlouva\|Ništadtské mírové smlouvy]] 1721 bylo pobřeží jezera přiřknuto opět ''Rusku''.
	V letech 1812 až [[1940]] vedla přes jezero opět státní hranice, nejprve mezi [[Finsko\|Finskem]] a ''Ruskem'', resp. později [[Sovětský svaz\|Sovětským svazem]].		V letech 1812 až [[1940]] vedla přes jezero opět státní hranice, nejprve mezi [[Finsko\|Finskem]] a ''Ruskem'', resp. později [[Sovětský svaz\|Sovětským svazem]].
-	V letech [[1939]]-[[1944]] se nejbližší okolí jezera i jezero samé stalo významným [[bojiště]]m, na němž se střetávaly [[Německo\|německé]], finské a ruské jednotky. V době [[zimní válka\|zimní války]] [[1939]] až [[1940]] a [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Velké vlastenecké války]] [[1941]] až [[1945]] na jezeře působila [[Ladožská vojenská flotila]], která hrála důležitou roli při zabezpečení úspěchu bojových operací na [[Leningradská fronta\|Leningradské frontě]] a při podpoře [[Baltská flotila\|Baltské flotily]].	+	V letech [[1939]]–[[1944]] se nejbližší okolí jezera i jezero samé stalo významným [[bojiště]]m, na němž se střetávaly [[Německo\|německé]], finské a ruské jednotky. V době [[zimní válka\|zimní války]] [[1939]] až [[1940]] a [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Velké vlastenecké války]] [[1941]] až [[1945]] na jezeře působila [[Ladožská vojenská flotila]], která hrála důležitou roli při zabezpečení úspěchu bojových operací na [[Leningradská fronta\|Leningradské frontě]] a při podpoře [[Baltská flotila\|Baltské flotily]].
-	[[Soubor:~~Len-doro~~.jpg\|thumb\|Cesta života z obleženému Leningradu vedoucí přes Ladožské jezero]]	+	[[Soubor:RIAN archive 397 Cutters carrying foodstuffs to besieged Leningrad on Ladoga Lake.jpg\|thumb\|220px\|Cesta života z obleženému Leningradu vedoucí přes Ladožské jezero]]
	Během [[blokáda Leningradu\|blokády Leningradu]] od září [[1941]] do března [[1943]] fungovala v jihozápadní části jezera tzv. ''Cesta života'', která jako jediná spojovala [[Leningrad]], obklíčený německými vojsky se zbytkem země. Zásoby byly dopravovány v zimě nákladními auty přes [[led]] a v létě na [[člun]]ech. Mezi mnoha, kteří si útěkem z Leningradu zachránili život, byl například i tehdy desetiletý budoucí spisovatel [[Boris Natanovič Strugacký]].		Během [[blokáda Leningradu\|blokády Leningradu]] od září [[1941]] do března [[1943]] fungovala v jihozápadní části jezera tzv. ''Cesta života'', která jako jediná spojovala [[Leningrad]], obklíčený německými vojsky se zbytkem země. Zásoby byly dopravovány v zimě nákladními auty přes [[led]] a v létě na [[člun]]ech. Mezi mnoha, kteří si útěkem z Leningradu zachránili život, byl například i tehdy desetiletý budoucí spisovatel [[Boris Natanovič Strugacký]].
	Od konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]] náleželo celé jezero ''Sovětskému svazu'' a od r. [[1991]] patří ''Rusku''.		Od konce [[druhá světová válka\|druhé světové války]] náleželo celé jezero ''Sovětskému svazu'' a od r. [[1991]] patří ''Rusku''.
Řádka 70:		Řádka 69:
	[[Republika Karélie\|Karelské republice]] náleží severozápadní a severovýchodní břeh jezera. Na pobřeží jezera zde leží od západu k východu města a vesnice [[Sortavala]], [[Pitkjaranta]], [[Salmi]] a zhruba 20 km od břehu [[Olonec]].		[[Republika Karélie\|Karelské republice]] náleží severozápadní a severovýchodní břeh jezera. Na pobřeží jezera zde leží od západu k východu města a vesnice [[Sortavala]], [[Pitkjaranta]], [[Salmi]] a zhruba 20 km od břehu [[Olonec]].
	=== Leningradská oblast ===		=== Leningradská oblast ===
-	[[Leningradská oblast\|Leningradské oblasti]] náleží západní, jižní a jihovýchodní břeh. Na západním břehu leží město [[Priozersk]] a vesnice [[More (Leningradská oblast)\|More]]. V místě, kde z jezera odtéká řeka [[Něva]], vzniklo město [[Šlisselburg]] (v letech [[1944]]-[[1992\|92]] [[Petrokreposť]]) s ostrovní [[Pevnost (stavba)\|pevností]]. Na jižním a jihovýchodním břehu leží od západu [[Kobona]], [[Nová Ladoga]], [[Sjasstroj]].	+	[[Leningradská oblast\|Leningradské oblasti]] náleží západní, jižní a jihovýchodní břeh. Na západním břehu leží město [[Priozersk]] a vesnice [[More (Leningradská oblast)\|More]]. V místě, kde z jezera odtéká řeka [[Něva]], vzniklo město [[Šlisselburg]] (v letech [[1944]]–[[1992\|92]] [[Petrokreposť]]) s ostrovní [[Pevnost (stavba)\|pevností]]. Na jižním a jihovýchodním břehu leží od západu [[Kobona]], [[Nová Ladoga]], [[Sjasstroj]].

	== Reference ==		== Reference ==
Řádka 89:		Řádka 88:


-	{{Commonscat\|Lake Ladoga}}{{Ruská jezera}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Ladoga+Lake}}{{Commonscat\|Lake Ladoga}}{{Ruská jezera}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Jezera v Rusku]]		[[Kategorie:Jezera v Rusku]]
	[[Kategorie:Republika Karélie]]		[[Kategorie:Republika Karélie]]
	[[Kategorie:Leningradská oblast]]		[[Kategorie:Leningradská oblast]]
	[[Kategorie:Povodí Něvy]]		[[Kategorie:Povodí Něvy]]

Sysop: Nahrazení textu „1323“ textem „1323“

2015-06-10T23:23:44Z

Nahrazení textu „1323“ textem „1323“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 23:23
Řádka 59:		Řádka 59:
	\| jazyk =		\| jazyk =
	}}		}}
-	</ref> V ruštině bylo jezero dříve nazýváno ''Něvo'' (''Нево'') podle řeky ''Něvy'' (obdobně existuje synonymní finské pojmenování jezera ''Nevajärvi''), od 13. století je v ruštině doloženo používání dnešního jména. Po jezeře procházela cesta ''Z [[Varjagy\|Varjag]] do [[Řecko\|Řecka]]''. Na břehu byla založena města [[Korela]] (10. století) a Orešek ([[1323]]) a na ostrovech [[Koněvic]] a [[Valaam]] [[klášter]]y ([[Koněvský klášter\|Koněvský]] a [[Valaamský klášter\|Valaamský]]). ''Valaamský klášter'' byl v letech 1611-1715 opuštěný a zničený. V 18. století byl obnoven, znovu opuštěn byl pak v roce [[1940]] poté, co [[ostrov]] připadl [[Sovětský svaz\|SSSR]]. V roce [[1989]] byla klášterní činnost na ostrově opět obnovena.	+	</ref> V ruštině bylo jezero dříve nazýváno ''Něvo'' (''Нево'') podle řeky ''Něvy'' (obdobně existuje synonymní finské pojmenování jezera ''Nevajärvi''), od 13. století je v ruštině doloženo používání dnešního jména. Po jezeře procházela cesta ''Z [[Varjagy\|Varjag]] do [[Řecko\|Řecka]]''. Na břehu byla založena města [[Korela]] (10. století) a Orešek (1323) a na ostrovech [[Koněvic]] a [[Valaam]] [[klášter]]y ([[Koněvský klášter\|Koněvský]] a [[Valaamský klášter\|Valaamský]]). ''Valaamský klášter'' byl v letech 1611-1715 opuštěný a zničený. V 18. století byl obnoven, znovu opuštěn byl pak v roce [[1940]] poté, co [[ostrov]] připadl [[Sovětský svaz\|SSSR]]. V roce [[1989]] byla klášterní činnost na ostrově opět obnovena.
	V době [[Livonská válka\|Livonské války]] 1558 až 1583 se u jezera odehrávaly boje. Na začátku 17. století obsadili ''Švédové'' západní, jižní a severní břeh. Po uzavření [[Stolbovský mír\|Stolbovského míru]] v r 1617 přešel severní a západní břeh od [[Rusko\|Ruska]] ke [[Švédsko\|Švédsku]]. V době [[Severní válka\|Severní války]] 1700 až [[1721\|21]] se na jezeře odehrávaly vojenské operace mezi [[Rusové\|Rusy]] a [[Švédové\|Švédy]]. Po uzavření [[Ništadtská mírová smlouva\|Ništadtské mírové smlouvy]] 1721 bylo pobřeží jezera přiřknuto opět ''Rusku''.		V době [[Livonská válka\|Livonské války]] 1558 až 1583 se u jezera odehrávaly boje. Na začátku 17. století obsadili ''Švédové'' západní, jižní a severní břeh. Po uzavření [[Stolbovský mír\|Stolbovského míru]] v r 1617 přešel severní a západní břeh od [[Rusko\|Ruska]] ke [[Švédsko\|Švédsku]]. V době [[Severní válka\|Severní války]] 1700 až [[1721\|21]] se na jezeře odehrávaly vojenské operace mezi [[Rusové\|Rusy]] a [[Švédové\|Švédy]]. Po uzavření [[Ništadtská mírová smlouva\|Ništadtské mírové smlouvy]] 1721 bylo pobřeží jezera přiřknuto opět ''Rusku''.
	V letech 1812 až [[1940]] vedla přes jezero opět státní hranice, nejprve mezi [[Finsko\|Finskem]] a ''Ruskem'', resp. později [[Sovětský svaz\|Sovětským svazem]].		V letech 1812 až [[1940]] vedla přes jezero opět státní hranice, nejprve mezi [[Finsko\|Finskem]] a ''Ruskem'', resp. později [[Sovětský svaz\|Sovětským svazem]].

Sysop: 1 revizi

2014-01-30T19:47:18Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 30. 1. 2014, 19:47

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-29T22:29:28Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox jezero
| šířkaobr = 200
| jezero = Ladožské jezero
| obrázek = la2-demis-ladoga.png
| popis1 = mapa Ladožského jezera
| popis2 =
| typ = [[tektonické jezero|tektonicko]]-[[ledovcové jezero|ledovcový]]
| rozloha = 17 700 km²
| délka = 219 km
| šířka = 138 km
| objem = 908 km³
| povodí = 276 500
| hloubka = 230
| výška = 5
| pobřeží =
| přítok = [[Volchov]], [[Svir]], [[Vuoksa]]
| odtok = [[Něva]]
| ostrovy = [[Riskalansari]], [[Mantinsari]], [[Kilpola]], [[Tulolasari]], [[Vallam]]
| sídla = [[Priozjorsk]], [[Sjasstroj]], [[Nová Ladoga]], [[Sortavala]], [[Šlisselburg]]
| spravnicelektyp2 = [[Rajón]]y
| spravniceleknazev2 = [[Pitkjarantský rajón|Pitkjarantský]], [[Lachdenpochský rajón|Lachdenpochský]], [[Sortavalský rajón|Sortavalský]], [[Oloněcký rajón|Oloněcký]] ''(K)'', [[Priozerský rajón|Priozerský]], [[Vsevoložský rajón|Vsevoložský]], [[Kirovský rajón|Kirovský]], [[Volchovský rajón|Volchovský]], [[Lodějnopolský rajón|Lodějnopolský]] ''(L)''
| spravnicelektyp1 = [[Subjekty Ruské federace|Republika/Oblast]]
| spravniceleknazev1 = [[Republika Karélie|Karelská]], [[Leningradská oblast]]
| státy = {{vlajka a název|Rusko}}
| světadíl = [[Evropa]]
| loc-map = {{LocMap |Rusko |position=right |lat_deg=60 |lat_min=48 |lat_sec=58 |lon_deg=31 |lon_min=31 |lon_sec=43 |float=center |caption= |label=Ladožské jezero}}
}}
'''Ladožské jezero''' ({{vjazyce2|ru|''Ладожское озеро''}}, {{vjazyce2|fi|''Laatokka''}}, [[karelština|karelsky]] ''Luadogu'') je [[jezero]] na severozápadě evropské části [[Rusko|Ruska]]. Rozkládá se v [[Republika Karélie|Karelské republice]] a v [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]]. Je to největší jezero v [[Evropa|Evropě]]. Jezero tvoří severní hranici [[Karelská šíje|Karelské šíje]], úzkého pruhu ním a [[Finský záliv|Finským zálivem]]. Kotlina jezera je tektonického původu a byla dotvořena čtvrtohorními pevninskými [[ledovec|ledovci]]. Má rozlohu 17 700 [[Kilometr čtvereční|km²]] (s [[ostrov]]y 18 135 km²). Je 219 [[Metr#Kilometr|km]] dlouhé a průměrně 83 km široké (maximální šířka je 138 km). Průměrnou hloubku má 51 [[metr|m]] a maximální 230 m (v severní části, západně od ostrova [[Vallam]]). V severní části hloubka dosahuje 70 až 200 m, v jižní části 20 až 70 m. Rozloha [[povodí]] je 276 000 km². Celkový objem vody je 908 [[krychlový kilometr|km³]]. Nadmořská výška hladiny jezera je 5 m.
== Pobřeží ==
Severní břehy jsou převážně vysoké, [[skála|skalnaté]], členité s hluboko zařezanými [[záliv]]y podobnými [[fjord]]ům. Jsou pokryté [[les]]y. Nachází se zde mnoho lesnatých ostrovů, které vytvářejí úzké průlivy (''шхеры''). Jižní břehy jsou převážně nízké, pouze mírně členité porostlé [[vrba|vrbou]] nebo [[olše (strom)|olší]]. Je zde mnoho [[písek (materiál)|písečných]] a valounových [[pláž]]í. Místy se nacházejí staré břehové valy porostlé [[borovice]]mi.
== Dno ==
Reliéf dna severní části je značně složitý. Střídají se hluboké propadliny s mělčími úseky. Převládající hloubka je větší než 100 m. Dno jižní části je rovnější, hloubky se směrem k jihu zmenšují ze 100 m na 10 m i méně. Na jihu je mnoho písečných i kamenitých [[kosa (geomorfologie)|kos]] a mělčin. Povrch dna je v severní a centrální hluboké části jezera [[jíl]]ový, v jižní části písečný s valouny. U břehu jsou na mnohých místech nahromaděny valouny.
== Ostrovy ==
[[Soubor:ValaamArchipelago.jpg|thumb|left|Valaamské ostrovy]]
Na jezeře je asi 660 [[ostrov]]ů o celkové rozloze 435 km². Asi 500 z nich se nachází u severozápadního pobřeží, okolo 65 v centrální části ([[Valaam|Valaamské ostrovy]] (nejznámější – 50 ostrovů o rozloze 36 km²) a [[Západní souostroví]]). Největší ostrovy jsou [[Riskalansari]], [[Mantinsari]], [[Kilpola]], [[Tulolasari]] a [[Vallam]]. Při západním břehu jezera se nachází ostrov Konevec. Z jižního pobřeží lze zmínit dvě souostroví - Zelenecké ostrovy a Karedžské ostrovy v zálivu Petrokreposť.
== Vodní režim ==
[[Soubor:Rainbow at Ladoga.jpeg|thumb|Duha nad Ladožským jezerem]]
Klima je mírně chladné. Průměrná [[teplota]] vzduchu je v únoru od -8 do -10 [[stupeň Celsia|°C]], v červenci od 16 do 17 °C. Průměrné roční množství atmosférických [[srážky|srážek]] je okolo 550 [[Metr#Milimetr|mm]]. V povodí ''Ladožského jezera'' se nachází okolo 50 000 jezer a 3 500 [[řeka|řek]] delších než 10 km. Největší přítoky jsou z jihu [[Volchov]] (z jezera [[Ilmeň]]), z jihovýchodu a východu [[Svir]] (z [[Oněžské jezero|Oněžského jezera]]) a ze severozápadu [[Vuoksa]] (z jezera [[Saimaa]]) a [[Taipale]] (z jezera [[Suvanto]]). Vodu z jezera odvádí do [[Finský záliv|Finského zálivu]] řeka [[Něva]].
85% přírůstku vodní bilance jezera (průměrně 67,8 km³ vody za rok) tvoří přítok řek (především ''Volchov'', ''Svir'' a ''Vuoksa''), 13% tvoří atmosférické srážky a 2% přítok podzemních vod. 92% úbytku vodní bilance připadá na řeku ''Něvu'' (průměrně 78,1 km³ vody za rok) a 8% na vypařování z vodní hladiny. Kolísání úrovně hladiny má plynulý charakter. Střední hodnota je 4 m. Nejvyšší úrovně dosahuje v červnu a červenci a nejnižší v prosinci a lednu. Průměrný roční rozsah kolísání hladiny je asi 0,8 m a maximální asi 3 m. [[Příliv]]ové a [[odliv]]ové kolísání je na severu okolo 5 až 10 [[Metr#Centimetr|cm]] a na jihu 20 až 40 (zřídka až 90) cm. Na jezeře se vyskytují vlny s dlouhou periodou (''сейши''). Největší výška vln je v severní a centrální části jezera 3 až 3,5 m, zřídka 5 až 6 m, v jižní části do 2,5 m. Na podzim jsou časté bouře.
== Vlastnosti vody ==
Teplotní režim je různý v hluboké centrální části a v mělkých pobřežních oblastech jezera. V srpnu je průměrná teplota vody u hladiny okolo 16 °C, maximální 25 °C. Teplota vrstev vody u dna je 2 až 2,5 °C v zimě a 4 až 5 °C v létě. Pobřežní oblasti a [[záliv]]y zamrzají většinou na začátku prosince, otevřená centrální část v lednu až únoru. Průměrná tloušťka [[led]]u je 50 až 60 cm, maximální 90 až 100 cm. Centrální část jezera rozmrzá v březnu nebo na začátku dubna, severní na začátku května. Barva vody je žlutohnědá. Průměrná průzračnost je v centrální části 4,5 m, u západního pobřeží 2 až 2,5 m, u východního pobřeží 1 až 2 m a v místech ústí řek 0,3 až 0,9 m. Najvětší průzračnost 8 až 10 m je západně od ostrova [[Valaam]]. Voda v jezeře je sladká (пресная) hydrouhičitanovo-vápenatá. Průměná mineralizace je 56 [[miligram|mg]]/[[litr|l]]. Obsah rozpuštěného [[kyslík]]u je v zimě 14 až 15 mg/l, v létě u hladiny 10 až 11 mg/l a v hloubkách 12 až 13 mg/l.
== Fauna ==
Jezero je bohaté na [[ryby]]. Průmyslový význam mají [[losos obecný|lososi]], [[pstruh obecný|pstruzi]], [[síh severní maréna|marény]], [[síh malý|sízi]], [[candát obecný|candáti]], [[cejn velký|cejni]], [[okoun říční|okouni]], [[plotice obecná|plotice]], [[štika obecná|štiky]] a [[koruška evropská|korušky]]. Žijí zde také [[jeseter ruský|jeseteři]], [[úhoř říční|úhoři]] a mnoho dalších druhů ryb. Vyskytují se zde i [[tuleň|tuleni]].
== Lodní doprava ==
[[Soubor:White Sea Canal map.png|thumb|Bělomořsko-baltská vodní cesta]]
Jezero je splavné a je součástí [[Bělomořsko-baltská vodní cesta|Bělomořsko-baltské vodní cesty]] a [[Volžsko-Baltská vodní cesta|Volžsko-Baltské vodní cesty]]. Od řeky [[Svir]] k [[Něva|Něvě]] podél jižního břehu prochází [[Novoladožský kanál]] a také starší [[Staroladožský kanál]] budovaný již v 18. století a spojený z Ladožským jezerem systémy plavebních komor, protože hladina tohoto kanálu je výše nežli stálá hladina jezera. Na místech, kde oba kanály protínají řeky Volchov a Sjas´ napříč jejich toků, je u Novoladožského kanálu propojení otevřeným způsobem, ale u Staroladožského kanálu jsou ústí výše proti proudům těchto řek kvůli naplňování příslušných úseků kanálu. Staroladožský kanál slouží už jen lokálním potřebám rybářů a turistů.
== Historie ==
Jméno jezera pochází pravděpodobně z baltofinského jména ''Alodejoki'' či ''Aladejoka'' („dole na řece“), jímž se označovalo staré sídliště na dolním Volchovu; jméno se později zkrátilo na ''Ladoga'' (dnešní [[Staraja Ladoga]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Room
| jméno = Adrian
| odkaz na autora =
| titul = Placenames of the world
| vydavatel = McFarland
| místo =
| rok = 2003
| isbn = 0786418141
| kapitola =
| strany = 196
| jazyk =
}}
</ref> V ruštině bylo jezero dříve nazýváno ''Něvo'' (''Нево'') podle řeky ''Něvy'' (obdobně existuje synonymní finské pojmenování jezera ''Nevajärvi''), od 13. století je v ruštině doloženo používání dnešního jména. Po jezeře procházela cesta ''Z [[Varjagy|Varjag]] do [[Řecko|Řecka]]''. Na břehu byla založena města [[Korela]] (10. století) a Orešek ([[1323]]) a na ostrovech [[Koněvic]] a [[Valaam]] [[klášter]]y ([[Koněvský klášter|Koněvský]] a [[Valaamský klášter|Valaamský]]). ''Valaamský klášter'' byl v letech 1611-1715 opuštěný a zničený. V 18. století byl obnoven, znovu opuštěn byl pak v roce [[1940]] poté, co [[ostrov]] připadl [[Sovětský svaz|SSSR]]. V roce [[1989]] byla klášterní činnost na ostrově opět obnovena.
V době [[Livonská válka|Livonské války]] 1558 až 1583 se u jezera odehrávaly boje. Na začátku 17. století obsadili ''Švédové'' západní, jižní a severní břeh. Po uzavření [[Stolbovský mír|Stolbovského míru]] v r 1617 přešel severní a západní břeh od [[Rusko|Ruska]] ke [[Švédsko|Švédsku]]. V době [[Severní válka|Severní války]] 1700 až [[1721|21]] se na jezeře odehrávaly vojenské operace mezi [[Rusové|Rusy]] a [[Švédové|Švédy]]. Po uzavření [[Ništadtská mírová smlouva|Ništadtské mírové smlouvy]] 1721 bylo pobřeží jezera přiřknuto opět ''Rusku''.
V letech 1812 až [[1940]] vedla přes jezero opět státní hranice, nejprve mezi [[Finsko|Finskem]] a ''Ruskem'', resp. později [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]].
V letech [[1939]]-[[1944]] se nejbližší okolí jezera i jezero samé stalo významným [[bojiště]]m, na němž se střetávaly [[Německo|německé]], finské a ruské jednotky. V době [[zimní válka|zimní války]] [[1939]] až [[1940]] a [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]] [[1941]] až [[1945]] na jezeře působila [[Ladožská vojenská flotila]], která hrála důležitou roli při zabezpečení úspěchu bojových operací na [[Leningradská fronta|Leningradské frontě]] a při podpoře [[Baltská flotila|Baltské flotily]].
[[Soubor:Len-doro.jpg|thumb|Cesta života z obleženému Leningradu vedoucí přes Ladožské jezero]]
Během [[blokáda Leningradu|blokády Leningradu]] od září [[1941]] do března [[1943]] fungovala v jihozápadní části jezera tzv. ''Cesta života'', která jako jediná spojovala [[Leningrad]], obklíčený německými vojsky se zbytkem země. Zásoby byly dopravovány v zimě nákladními auty přes [[led]] a v létě na [[člun]]ech. Mezi mnoha, kteří si útěkem z Leningradu zachránili život, byl například i tehdy desetiletý budoucí spisovatel [[Boris Natanovič Strugacký]].
Od konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] náleželo celé jezero ''Sovětskému svazu'' a od r. [[1991]] patří ''Rusku''.
== Osídlení pobřeží ==
=== Republika Karélie ===
[[Republika Karélie|Karelské republice]] náleží severozápadní a severovýchodní břeh jezera. Na pobřeží jezera zde leží od západu k východu města a vesnice [[Sortavala]], [[Pitkjaranta]], [[Salmi]] a zhruba 20 km od břehu [[Olonec]].
=== Leningradská oblast ===
[[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]] náleží západní, jižní a jihovýchodní břeh. Na západním břehu leží město [[Priozersk]] a vesnice [[More (Leningradská oblast)|More]]. V místě, kde z jezera odtéká řeka [[Něva]], vzniklo město [[Šlisselburg]] (v letech [[1944]]-[[1992|92]] [[Petrokreposť]]) s ostrovní [[Pevnost (stavba)|pevností]]. Na jižním a jihovýchodním břehu leží od západu [[Kobona]], [[Nová Ladoga]], [[Sjasstroj]].

== Reference ==
<references />
=== Literatura ===
* (rusky) Hydrologický režim a vodní bilance Ladožského jezera, Leningrad 1966 (Publikace laboratoří jezerního výzkumu LGU, č. 20) ''(Гидрологический режим и водный баланс Ладожского озера, Л., 1966 (Труды Лаборатории озероведения ЛГУ, т. 20))''
* (rusky) Semenovič N. I., Usazeniny na dně Ladožského jezera, Moskva, Leningrad 1966 ''(Семенович Н. И., Донные отложения Ладожского озера, М.- Л., 1966)''
* (rusky) Biologické zdroje Ladožského jezera, Leningrad 1968 ''(Биологические ресурсы Ладожского озера, Л., 1968)''
* (rusky) Kalesnik S. V., Ladožské jezero, Leningrad 1968, ''(Калесник С. В., Ладожское озеро, Л., 1968)''
* (rusky) Domanickij A. P., Dubrovina R. G., Isajeva A. I., Řeky a jezera Sovětského svazu, Leningrad 1971, ''(Доманицкий А. П., Дубровина Р. Г., Исаева А. И., Реки и озёра Советского Союза, Л., 1971)''
{{VSE|Ладожское озеро}}
== Externí odkazy ==
* [http://www.springerlink.com/content/qkqm32886q58 Proceeding of The First International Lake Ladoga Symposium, Simola, Heikki a další]
* [http://www.laatokka.info/translate/eng_photos.html Fotky]
* [http://heninen.net/laatokka-war/english.htm Válka na Ladožském jezeře 1941-1944]
* [http://www.clubneva.ru/lib.htm Mapy]
* [http://www.severskelisty.cz/t-m-a-v/finsko1/taskinen.htm Galerie]

{{Commonscat|Lake Ladoga}}{{Ruská jezera}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jezera v Rusku]]
[[Kategorie:Republika Karélie]]
[[Kategorie:Leningradská oblast]]
[[Kategorie:Povodí Něvy]]