http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Lakovan%C3%BD_m%C4%9Bd%C4%9Bn%C3%BD_dr%C3%A1t 2026-05-15T14:45:43Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Lakovan%C3%BD_m%C4%9Bd%C4%9Bn%C3%BD_dr%C3%A1t&diff=514811&oldid=prev 2014-01-30T18:03:33Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 30. 1. 2014, 18:03</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Lakovan%C3%BD_m%C4%9Bd%C4%9Bn%C3%BD_dr%C3%A1t&diff=514810&oldid=prev 2011-09-12T10:34:44Z

<p>1 revizi</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Kupferlackdraht_rolle.jpg|thumb|Cívka s lakovaným měděným drátem, připravená na založení do navíječky]]<br /> '''Lakovaný měděný drát''' je [[drát]] z elektrovodné [[Měď|mědi]], pokrytý při výrobě [[Elektrický izolant|elektroizolační]] [[lak]]ovou vrstvou. Tloušťka a hmotnost této lakové izolace jsou velmi malé ve srovnání s jinými izolačními materiály stejných vlastností. Tento typ drátu je přednostně používán ke zhotovení [[Cívka|cívek]] pro [[transformátor]]y, [[Tlumivka|tlumivky]] a vinutí točivých strojů. Dalším využitím lakovaných drátů jsou pájené drátové propojky nebo výroba vysokofrekvenčních lanek.<br /> Použitím lakovaných měděných drátů se daří zmenšovat rozměry [[Elektrický stroj|elektrických strojů]]. Díky soustředění elektrických a magnetických polí do malého prostoru lze dosáhnout dalších úspor. V neposlední řadě vede zmenšování rozměrů a související zkracování vodičů k menší spotřebě elektrické energie.<br /> <br /> == Rozdělení lakovaných drátů ==<br /> Klasifikace lakovaných měděných drátů je obsažena v mezinárodních normách IEC 60317 a 60851. Dráty jsou rozděleny podle tříd teplotní odolnosti, průrazného napětí izolace a odolnosti vůči teplotním šokům.<br /> <br /> == Elektroizolační laky ==<br /> Laky pro lakování drátů jsou roztoky polymerů většinou ve směsích [[kresol]]ových [[Rozpouštědlo|rozpouštědel]]. Všechny laky jsou nanášeny na speciálních lakovacích linkách a vypalovány při teplotách 300 až 600 °C. Přitom se rozpouštědla odpaří a jsou katalyticky spálena. Teplo se využije k ohřevu zařízení. Polymery zesíťují a vytvoří nerozpustný film. Při [[pájení]] mechanicky odizolovaného lakovaného drátu se mohou uvolňovat malá množství vysoce jedovatého toluol-2,4-diizokyanátu. Proto je nutné na pracovištích, kde se dráty pájí instalovat účinné odsávací zařízení.<br /> Aby bylo dosaženo hladkého, souměrného a neporézního povlaku, opakuje se proces nanášení a vypálení laku asi šest- až dvacetkrát. Zpravidla tvoří hmotnost lakového filmu asi 10 % hmotnosti výsledného produktu - lakovaného drátu.<br /> Laky na bázi [[polyuretan]]ů vznikají adicí hydroxylových skupin na aromatické izokyanáty. Jako rozpouštědlo se používá směs technického kresolu a aromatických uhlovodíků. Předčasné reakci jednosložkového laku při dopravě a skladování brání blokování izokyanátů fenolem. Při teplotách kolem 180 °C, během procesu lakování je fenol odštěpen, vzniklý izokyanát zesíťován za vzniku polyuretanu. Nemodifikované polyuretany odpovídají teplotní třídě B (130 °C), polyuretany modifikované imidy odpovídají třídě F (155 °C).<br /> Dráty lakované polyuretanovými laky jsou pájitelné, to znamená, že je možné je pájet bez odstraňování laku. Pájení vyžaduje teploty větší než 340 °C. Při těchto teplotách viditelně mizí lakový povlak díky nízké tepelné odolnosti polyuretanu. Vznikající plyny jsou zdraví škodlivé. Pro dráty na vinutí cívek transformátorů i točivých strojů se prosadily také lakované dráty s povlakem z polyimidů. Díky vhodnému výběru vstupních surovin lze vytvořit povlaky s různými teplotními, mechanickými a dielektrickými vlastnostmi. Polyesterimidy vznikají kondenzační reakcí z etylénglykolu, dimetyltereftalátu, diaminodifenylmetanu. Tyto laky se dodávají jako 40% roztoky ve směsi rozpouštědel. Polyesterimidy jsou v Evropě nejběžnějšími laky. Lakované dráty s polyesterimidovýmn povlakem jsou částečně, při teplotách nad 450 °C, pájitelné.<br /> Cívky s vysokým napětím mezi vrstvami nebo určené pro vysoké frekvence je obvyklé dodatečně impregnovat ponořením do impregnačního laku (zpravidla ve [[Vakuum|vakuu]]) s následným vytvrzením. Impregnační lak zaplní mezery mezi závity. Tím brání vnikání vlhkosti mezi závity a zvyšuje izolační odolnost. Navíc se cívka také mechanicky zpevní. <br /> Pro samonosné cívky se užívá takzvaný spékatelný drát. Na vrstvu už vytvrzeného elektroizolačního laku se nanáší další, jen částečně vytvrzená vrstva, kterou je možné vytvrdit až po navinutí a vytvarování cívky. Zahřátím tato vrstva laku zpolymerizuje, vytvrdí se a cívku není nutné impregnovat máčením v impregnačním laku.<br /> <br /> == Literatura ==<br /> * {{Citace monografie<br /> | příjmení = Faktor<br /> | jméno = Zdeněk<br /> | titul = Transformátory a cívky - vlastnosti materiálů<br /> | vydavatel = BEN - technická literatura<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 2002<br /> | isbn = 80-86056-49-X<br /> }}<br /> * {{Citace monografie<br /> | příjmení = Šavel<br /> | jméno = Josef<br /> | titul = Elektrotechnologie<br /> | vydavatel = BEN - technická literatura<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 2006<br /> | isbn = 978-80-7300-190-2<br /> }}<br /> <br /> == Související články ==<br /> * [[Vodič (elektrotechnický výrobek)]]<br /> * [[Navíječka cívek]]<br /> <br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Elektrotechnika]]<br /> [[Kategorie:Vinuté elektrotechnické prvky]]</div>

Sysop