Sysop: 1 revizi

2014-01-30T17:12:42Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 30. 1. 2014, 17:12

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T16:26:38Z

1 revizi

Nová stránka

{{Různé významy|tento=českém [[Rodové jméno|rodovém jménu]] lama}}
{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Lama
| obrázek = Lama guanicoe 2005-02-13.jpeg
| popis obrázku = [[Guanako]] (''Lama guanicoe'')
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[Živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| třída = [[Savci]] (Mammalia)
| řád = [[sudokopytníci]] (Artiodactyla)
| čeleď = [[velbloudovití]] (Camelidae)
| druhotné dělení = [[rod (biologie)|rod]]y
| podřazené taxony =
* '''''Lama'''''
** ''[[Lama guanicoe]]'' (guanako, lama guanako)
** ''[[Lama pacos]]'' (alpaka, lama alpaka)
** ''[[Lama glama]]'' (lama krotká)
* '''''Vicugna'''''
** ''[[Vicugna vicugna]] (vikuňa, lama vikuňa)
}}
'''Lamy''', známé též jako velbloudi [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], jsou zvířata z čeledi velbloudovití, která se přizpůsobila těžkému životu v [[Andy|Andách]]. V posledních 40 letech se šíří do celého světa jako chovný [[dobytek]] či zvěř chovaná v [[Zoologická zahrada|zoologických zahradách]].
== Taxonomie ==
Rody lama a vikuňa zahrnují dva druhy [[Lama alpaka|alpaka]] a '''lama''', které jsou domestikovány a dva divoké druhy [[vikuňa]] a [[guanako]]. ''Lamini'' spadají do čeledi ''Camelidae'' - velbloudovití; podřádu ''Tilopoda'' - mozolochodci; řádu ''Artiodactyla'' - sudokopytníci a třídy savci.
V rodě lama rozlišujeme 3 druhy: ''[[Lama guanicoe]]'' (se 4 poddruhy), ''[[Lama glama]]'' (s 2 plemeny [[Ccara]] a [[Ch´aku]]) a ''[[Lama pacos]]'' (s plemeny [[Suri]] a [[Huacaya]]). Rod ''Vicugna'' obsahuje pouze jeden druh ''[[Vicugna vicugna]]'' s dvěma poddruhy.
Všechny čtyři druhy mají 74 [[chromozóm|chromozomů]], proto se mohou mezi sebou křížit. Mezidruhové křížení se nevyskytuje ve volné přírodě, dochází k němu pouze rukou člověka. Nejobvyklejší kříženci jsou [[Lama glama|lama krotká]] x [[Lama pacos|alpaka]] a nazývají se [[huarizo]]. Kříženci s [[Lama pacos|alpakou]] a [[Vikugna vikugna|vikuňou]] jsou nazýváni [[pakovikuňa]] a kříženci [[Lama glama|lama krotká]] x [[Vicugna vicugna|vikuňa]] jsou [[lamovikuňa]]. Za nejlepší křížence se považuje [[pakovikuňa]]. Pakovikuni, které byly vypuštěny do volné přírody, nebo utekly z farem v okolí jezera [[Titicaca]], se volně kříží a vznikají tak nové [[varieta (biologie)|variety]]. [[Wari]] neboli [[huarizo]] jsou indiánskými pastýři dále rozdělovány na [[llamawari]] (tedy podobní lamě) a [[pacowari]] (podobný alpace). Oba typy spojují nežádoucí fenotypové vlastnosti. Všechny druhy se mohou mezi sebou křížit a všichni kříženci jsou neplodní.
== Systém ==
Druh
''Lama guanicoe'' (Müller, 1776)
Poddruh
*'''''Lama guanicoe'' (Müller, 1776) - lama guanako'''
:''Lama guanicoe guanicoe''
:''Lama guanicoe huanacus'' ([[Juan Ignacio Molina|Molina]] 1782)
:''Lama guanicoe cacsilensis'' (Lonnberg, 1913)
:''Lama guanicoe voglii'' (Krumbiegel, 1944)
*'''''Lama glama'' (Linnaeus, 1758) - lama krotká'''
:Plemeno:
::Ccara
::Ch'aku
*'''''Lama pacos'' (Linnaeus, 1758) - lama alpaka'''
:Plemeno:
::Suri
::Huacaya
Rod Vicugna - vikuňa
*'''''Vicugna vicugna'' ([[Juan Ignacio Molina|Molina]], 1782) - lama vikuňa'''
Poddruh
''Vicugna vicugna vicugna'' ([[Juan Ignacio Molina|Molina]], 1782)<br />
''Vicugna vicugna mensalis'' (Thomas, 1917)<br />
''Vicugna vicugna Yvlensis'' (Mythas, 1991)<br />
== Morfologie ==
Lamy mají rakovité chodidlo, opatřené mozolovitými polštáři, které jim umožňují snadný pohyb na písčitém a hrubém terénu a strmých skalách. Kopýtko mají na konečném článku prstu. Postranní prsty zmizely. Jsou to [[mimochodec|mimochodníci]], tzn. vykračují oběma pravýma/levýma nohama.
Horní pysk je rozdělen, spodní řezáky jsou velmi ostré a stále dorůstají. Utváření pysků umožňuje spásání krátkých a tvrdých travin. Mají [[žaludek|třídílný žaludek]].
Srst je velmi hustá a zajišťuje účinnou ochranu proti nízkým teplotám ve vysokých výškách. Barva srsti je přizpůsobena prostředí.
Počet červených krvinek dosahuje 14 mil. v 1 mm³ a funguje jako kompenzační mechanismus nízkého tlaku vzduchu ve vysokých výškách. I srdce je větší.
== Domestikace a vývoj ==
Velbloudovití pochází ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Žili zde v [[pliocén]]u, tedy před 40 - 50 miliony lety. Před 3 miliony let se [[velbloud]]i přesunuli do Asie a lamy do [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].
Předkem dnešních lam je rod ''[[Pliarchenia]]'', nalezený v Severní Americe a starý 9 - 11 milionů let. Z ''Pliauchenia'' se vyvíjí ''[[Hemiauchenia]]'' a tito se přesouvají do Jižní Ameriky na přelomu pliocénu a [[pleistocén|pleistocénu]]. Zhruba před 2 miliony let vznikají z ''Hemiauchenia'' '''lama''' a [[Vikugna vikugna|vikuňa]]. Před 10 tisíci lety zmizeli'' Lamini'' z místa svého původu.
''Hemiauchenia macrocephala'' je lama nalezená na [[Florida|Floridě]]. Pochází z pozdního pleistocénu. Byla dlouhonohá a měla až dva metry v kohoutku. V [[Kalifornie|Kalifornii]] se našly její fosilní otisky nohou.
'''Lamy''' byly domestikovány [[Inkové|Inky]] na pláních okolo jezera [[Titicaca]], nebo na [[altiplán|altiplánu]] Junín. [[Domestikace]] začala před 5 000 lety. Přičemž s prvními domestikačními praktikami se setkáváme před 4 800 - 4 100 lety. Avšak domestikace [[Lama pacos|alpaky]] se neuskutečnila dříve než r. 500 př. n. l. Domestikovaní camelidi byli integrální součástí ekonomických, sociologických a náboženských aktivit předincké a incké civilizace. Inkové využívali camelidy jak domestikované, tak divoké. Tento vynikající řídící systém zmizel s příchodem španělských [[conquistador|conquistadorů]]. První španělští dobyvatelé [[Peru]] potlačili nejen lid této země, nýbrž také místní camelidy. Veškerý řídící systém a techniky chovu vyvinuté Inky byly ignorovány a stáda prudce degenerovala a v brzku hrozilo vyhynutí zvířat. V tomto stadiu si koloniální úřady uvědomily toto nebezpečí a vydaly nařízení vedoucí k ochraně zvířat. Brzo po zavedení republikánského systému byla učiněna zákonná opatření zakazující lov, využívání a export. V r. [[1917]] byla založena ústřední výzkumná stanice v Peru, nazvaná [[La Granja Modelo del Puno]], a v r. 1950 další stanice La Raya ve vysokých horách. V [[Bolívie|Bolívii]] byl učiněn pokus ustavit podobný ústav v Oruro.
== Užitkové vlastnosti ==
Primárním produktem, který poskytují je [[Vlna (příze)|vlna]]. Jedná se především o vlnu [[Lama pacos|alpak]], lam a [[Vicugna vicugna|vikuň]]. Vlna lam je obecně považována za velmi kvalitní, přičemž vlna vikuň je považována za nejlepší na světě. Mezi alpakami má lepší vlákno plemeno [[Huacaya]] a u lam [[Chaku]]. S tímto produktem se obchoduje po celém světě a vyrábí se z něho řada textilních výrobků. [[Rouno]] se hodnotí z řady hledisek. Zejména barva, hrubost, vlnatost a z které části zvířete je, tedy z které krajiny.
Dále se využívají na maso, jehož nutriční hodnota je velmi vysoká v porovnání s ostatními druhy.
Kůže a kožešina, má velké uplatnění v kožedělném průmyslu a výrobě uměleckých a náboženských předmětů. Jako velký problém v poslední době vyvstal lov mladých guanako a vikuň pro kožky a cenné rouno. Ten se daří v poslední době potlačit.
Dalším cenným materiálem, který lamy produkují je jejich trus, který se používá jako [[hnojivo]] nebo po vysušení palivo. Lamy ho ukládají na určitém místě, kterému se pak zdaleka vyhýbají. Toho se využívá v chovatelské praxi. Trusem se natírají stromy a chrání se tak proti okusu, protože se ''Lamini'' tomuto místu zdaleka vyhnou. Navíc trus na andském [[altiplán|altiplánu]], větry vysuší a odstraní nadměrných pachů.
Lama se také díky své velikosti a síle používá k dopravě materiálů nebo na ní jezdí mladí domorodci. Denně je schopna ujít až několik kilometrů s nákladem kolem 40 kg. K nošení se většinou používají kastrovaní samci.
V poslední době se s chovem těchto zvířat mimo Jižní Ameriku objevují i jiná využití. Chovají se v různých chovech ať už za účelem plemenitby nebo výzkumu. Dále se objevuje ekologické hledisko, kdy při spásání porostu provádí úpravu krajiny, stejně tak jako je tomu u ovcí a koz. Zejména ve Spojených státech a Velké Británii se uplatňují v agroturistice a nahrazují místo psa domácího mazlíčka. Jelikož jsou učenlivé a přátelské učí je jejich majitelé řadě úkonů, které by pes nezvládl. V neposlední řadě se používají jako studijní materiál ve školách, přírodovědných klubech a zoologických zahradách. V nedávné době asistují i při tzv. psychoterapii.
== Lamy doma ==
Chov alpak a lam je důležitou ekonomickou aktivitou pro obyvatelstvo Vysokých And především Peru a Bolivie a v menší míře [[Argentina|Argentiny]], [[Chile]] a [[Ekvádor]]u. Odhaduje se, že okolo 500 000 vesnických rodin z andského regionu je závislých na chovu jihoamerických velbloudovitých nebo požívají jejich produkty.
== Rozmnožování ==
'''Lamy''' žijí ve stádech, kde je jeden samec na 7 - 10 samic. Samice dospívají ve dvou letech, samci ve dvou a půl. Samice má [[děloha|dělohu]] se dvěma rohy. K reprodukci dochází v zimě (prosinec - únor). Doba [[březost]]i je zhruba kolem jednoho roku. K [[ovulace|ovulaci]] dochází stimulací koitem, který se odehrává vleže. Vajíčko se vyvíjí v levém děložním rohu. Všechny druhy se mohou mezi sebou křížit a všichni kříženci jsou plodní. Mají 1 mládě, které se rodí ráno, nejsou žádné záznamy o narození dvojčat. Mláďata se rodí dobře vyvinutá a po 1 - 2 hodinách po porodu jsou schopna následovat matku a pít [[mlezivo]]. Lamy umí ovládat svůj čas porodu (takže k němu nedojde za nepříznivých klimatických podmínek). Je tedy nutné aby samice nebyla ve stresu a měla odpovídající výživu.
== [[Etologie]] ==
Mají výrazně definovanou sociální strukturu a při vyrušení se vzrušují až do zuřivosti. Napadají se končetinami a způsobují nebezpečné rány. Podobně jako velbloudi plivají s přesností žaludeční tekutinu. Jsou velmi zvědavé a nebojácně zkoumají neznámé objekty. Během noci spí, pasou se během dne a přežvykují odpoledne a navečer. Používají zvláštní volání. '''Lamy''' odpočívají, kálejí a spí na určitých místech, na kterých se nepasou. Také mají určitá místa, kde se válejí v prachu.
== Lamy mimo Jižní Ameriku ==
Alpaky byly v 70. letech poprvé dovezeny do Severní Ameriky. V počátcích se objevovaly neúspěchy při chovu lam, ale v současnosti se tyto neúspěchy daří překonávat a lamy se chovají po celém světě. Zejména v [[Spojené státy americké|USA]], [[Kanada|Kanadě]], [[Austrálie|Austrálii]], na [[Nový Zéland|Novém Zélandě]] a v zemích EU.
Nejrozšířenějšími druhy chovanými mimo Jižní Ameriku jsou alpaka a guanako. Početné chovy alpak jsou v Německu a to zejména jako zdroj chutného masa.
== Literatura ==
* VOHRADSKÝ, František. ''Místní plemena domácích zvířat tropů a subtropů''. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0742-3, EAN 9788020007421
[[Kategorie:Velbloudovití]]
{{Článek z Wikipedie}}

Lama - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi