Sysop: 1 revizi

2014-01-29T23:43:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 1. 2014, 23:43

Sysop: + Vylepšení

2010-06-16T06:42:53Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Infobox minerál
| název=Led
| obrázek=SnowflakesWilsonBentley.jpg
| popis=Sněhové vločky
| kateg=[[Minerál]]
| vzorec=H2O
| barva=čirý až mléčně zakalený
| vzhled=agregáty
| soustava=šesterečná
| tvrdost=1,5
| lesk=skelný
| štěpnost=neštěpný
| index=
| vryp=bílý
| hustota=0,917
| rozpustnost=??
| ostatní=
}}
'''Led''', chemický vzorec [[Vodík|H]]2[[Kyslík|O]], je šesterečný [[minerál]]. 
Led má své specifické místo mezi ostatními minerály, i když se většinou v mineralogických systémech neuvádí vůbec nebo pouze okrajově.

== Vznik ==
Při běžném [[atmosférický tlak|atmosférickém tlaku]] tekutá voda [[tuhnutí|tuhne]] v led při [[teplota|teplotě]] 0 [[stupeň Celsia|°C]] (273,15 [[kelvin|K]], 32 [[stupeň Fahrenheita|°F]]). Jestliže jsou ve vodě rozpuštěny další látky (např. [[Halit|sůl kamenná]]) může voda zůstat tekutá i při teplotách pod bodem mrazu.

== Morfologie ==
Dobře vyvinuté krystaly jsou vzácné, nejčastěji celistvé, rozpadavé, zrnité či sypké agregáty. V atmosféře se vyskytuje v podobě sněhových vloček – kostrovitých krystalů (složitě členěných šestiramenných hvězd), které jsou zploštělé podle {0001}.

==Formy ledu==
* [[sníh]], ledové krystaly
* [[Kroupy (meteorologie)|kroupy]]
* [[jinovatka]], [[námraza]]
* [[kra]]
* [[rampouch]]

== Vlastnosti ==
*'''Fyzikální vlastnosti:''' Lze rýpat nehtem (má tvrdost 1,5), hustota 0,917 g/cm³, křehký, neštěpný, lom je lasturnatý. Při dlouhodobém působení tlaku plastický, tepelně nestálý – taje při teplotě 0 °C. Při teplotách pod -80 °C krystaluje v krychlové soustavě.
*'''Optické vlastnosti:''' Barva: čirý až mléčně zakalený, namodralá, modrozelená, bílá. Průhledný až průsvitný, vryp je bílý, lesk skelný.
*'''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[Vodík|H]] 11,19 %, [[Kyslík|O]] 88,81 %.
== Naleziště ==
Běžný, byť v teplejších oblastech sezónní výskyt. Je významnou součástí půd a sedimentů ve vyšších zeměpisných a nadmořských výškách.
== Využití ==
Dříve těžen v zimních měsících tzv. [[ledař]]i, uskladněn v [[ledárna|ledárnách]], používal se k chlazení potravin v teplejších obdobích roku. V současnosti se led k témuž účelu vyrábí průmyslově.
== Exotické fáze ledu ==
* Předchozí odstavce pojednávají o nejběžnější pevné fázi ledu, označované jako '''led Ih'''. Vyznačuje se [[krystalografická soustava|šesterečnou (hexagonální)]] krystalovou strukturou. Je stabilní při teplotách od bodu tuhnutí až k 73 [[kelvin|K]] a tlacích do 200 [[pascal|MPa]].
* '''Led Ic''' je metastabilní fází s [[krystalografická soustava|krychlovou (kubickou)]] krystalovou strukturou podobnou diamantu. Vzniká při teplotách 130-150 [[kelvin|K]] a zůstává stabilní až do 200 [[kelvin|K]], kde přechází ve fázi Ih. Vyskytuje se ojediněle v horních vrstvách atmosféry.
Ostatní pevné krystalické fáze (s výjimkou ledu XI) jsou umělé. Některé by se mohly vyskytovat na ledových planetách (např. na Jupiterově Ganymedu). Ve stručné charakteristice jsou uvedeny typické podmínky vzniku, přesný fázový diagram je složitější.<ref> http://www.lsbu.ac.uk/water/phase.html</ref>
* '''Led II''' je fází s [[krystalografická soustava|klencovou (trigonální)]] krystalovou strukturou. Vzniká z ledu Ih při teplotě 198 [[kelvin|K]] a tlaku 300 [[pascal|MPa]].
* '''Led III''' je fází s [[krystalografická soustava|čtverečnou (tetragonální)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 250 [[kelvin|K]] a tlaku 300 [[pascal|MPa]].
* '''Led IV''' je metastabilní fází s [[krystalografická soustava|klencovou (trigonální)]]krystalovou strukturou. Vzniká při teplotě tlaku 810 [[pascal|MPa]] pomalým ohřátím amorfního ledu HDA (viz níže).
* '''Led V''' je fází s [[krystalografická soustava|jednoklonnou (monoklinickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 253 [[kelvin|K]] a tlaku 500 [[pascal|MPa]].
* '''Led VI''' je fází s [[krystalografická soustava|čtverečnou (tetragonální)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 270 [[kelvin|K]] a tlaku 1100 [[pascal|MPa]].
* '''Led VII''' je fází s [[krystalografická soustava|krychlovou (kubickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při tlaku nad 2200 [[pascal|MPa]].
* '''Led VIII''' je fází s [[krystalografická soustava|čtverečnou (tetragonální)]] krystalovou strukturou. Vzniká z ledu VII ochlazením pod 278 [[kelvin|K]].
* '''Led IX''' je metastabilní fází s [[krystalografická soustava|čtverečnou (tetragonální)]]. Vzniká z ledu III prudkým ochlazením na teplotu 165 [[kelvin|K]]. Je stabilní při teplotách pod 140 [[kelvin|K]] a tlacích 200-400 [[pascal|MPa]].
* '''Led X''' je fází s [[krystalografická soustava|krychlovou (kubickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při tlaku nad 70000 [[pascal|MPa]].
* '''Led XI''' je fází s [[krystalografická soustava|kosočtverečnou (ortorombickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká z ledu Ih při nízkých teplotách. Je nejstabilnější pevnou fází vody. Byl nalezen v antarktickém ledu.
* '''Led XII''' je metastabilní fází s [[krystalografická soustava|čtverečnou (tetragonální)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 260 [[kelvin|K]] a tlaku 550 [[pascal|MPa]] (v oblasti stability ledu V), nebo z ledu Ih prudkým stlačením (cca 1000 [[pascal|MPa]]/[[minuta|min]]), případně ohřátím amorfního ledu HDA při tlacích 800-1600 [[pascal|MPa]].
* '''Led XIII''' je fází s [[krystalografická soustava|jednoklonnou (monoklinickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě pod 130 [[kelvin|K]] a tlaku 500 [[pascal|MPa]].
* '''Led XIV''' je fází s [[krystalografická soustava|kosočtverečnou (ortorombickou)]] krystalovou strukturou. Vzniká tuhnutím vody při teplotě 118 [[kelvin|K]] a tlaku 1200 [[pascal|MPa]].
* '''Led XV''' je předpovězenou, ale dosud experimentálně neprokázanou krystalickou fází. Měl by vznikat při teplotě kolem 80-108 [[kelvin|K]] a tlaku 1100 [[pascal|MPa]].
* '''Amorfní led LDA''' – „low density amorphous“ (též ASW – „amorphous solid water“ či HGW – „hyperquenched glassy water“) má skelnou amorfní strukturu a vzniká např. pomalým napařováním na malý kovový krystalový povrch při nízké teplotě. Předpokládá se, že je běžný v podpovrchových vrstvách komet.
* '''Amorfní led HDA''' – „high density amorphous“ lze vytvořit stlačením ledu Ih při teplotách pod 140 [[kelvin|K]] tlakem kolem 1600 [[pascal|MPa]] nebo stlačením LDA tlakem cca 500 [[pascal|MPa]].
* '''Amorfní led VHDA''' – „very high density amorphous“ vzniká ohřátím HDA při tlacích 1000-2000 [[pascal|MPa]].
== Související články ==
* [[Seznam minerálů]]
* [[voda]] – výskyt vody a ledu ve vesmíru
* [[přechlazená voda]]
* [[permafrost]] – věčně zmrzlá půda
* [[ledovec]]
* [[zrnitý led]]
* [[ledoborec]]

== Literatura ==
* BERNARD, Jan Hus; ROST, Rudolf, a kol. Encyklopedický přehled minerálů. 1. vyd. Praha : Academia, 1992. 701 s. ISBN 80-200-0360-6. s. 324.

==Reference==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://webmineral.com/data/Ice.shtml Led na webu Webmineral (anglicky)]
* [http://www.mindat.org/min-2001.html Led na webu mindat.org (anglicky)]
* [http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Eis Led v Atlasu minerálů (německy)]

{{commonscat|Ice}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Led]]
[[Kategorie:Voda]]
[[Kategorie:Druhy vody]]
[[Kategorie:Glaciologie]]
[[Kategorie:Minerály]]
[[Kategorie:Minerály 4. třídy]]
[[Kategorie:Oxidy (minerály)]]

Led - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení