Sysop: + Nová šablona

2014-01-24T13:34:10Z

+ Nová šablona

← Starší verze		Verze z 24. 1. 2014, 13:34
Řádka 5:		Řádka 5:

	<br style="clear:both;"/>		<br style="clear:both;"/>
-	~~<div style~~=~~"height: 458px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >~~	+	{{Panorama1
-	~~<center>[[Soubor:~~Alte prager huette pano.jpg\|~~1100px\|~~Panorama ledovce~~]]</center>~~	+	\|Fotovyska=476
-	~~</div>~~	+	\|Sirkaobrazku=1150
-	~~<center>'''~~Pohled z Alte Prager Hütte na ledovec ''Schlatenkees'' a horu ''Großvenediger''.~~'''~~ Je zde patrná akumulační a ablační oblast.~~</center><br style="clear:both;"/>~~	+	\|Nazevfoto=Alte prager huette pano.jpg
		+	\|Popisek1=Panorama ledovce
		+	\|Popisek2=Pohled z Alte Prager Hütte na ledovec ''Schlatenkees'' a horu ''Großvenediger''. Je zde patrná akumulační a ablační oblast.}}

	== Typy ledovců ==		== Typy ledovců ==

Sysop: 1 revizi

2013-10-02T15:17:58Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 10. 2013, 15:17

Sysop: + Šablona FLICKR

2012-07-20T00:26:55Z

+ Šablona FLICKR

Nová stránka

__NOTOC__
'''Ledovec''' je nehomogenní přírodní těleso tvořené [[Led|ledem]], ledovce mají jazykovitý nebo bochníkovitý tvar. Ledovce jsou částí [[Kryosféra|kryosféry]] a [[Hydrosféra|hydrosféry]]. Studiem ledovců se zabývá [[glaciologie]] a jistou částí také [[geokryologie]].

Ledovce vznikají hromaděním [[sníh|sněhu]], který se pod vlivem okolí mění na [[firn]], z firnu na firnový led a z firnového ledu na led ledovcový. Proces přeměny sněhu ve firn je nazýván firnovatění. To je způsobeno především táním a znovu zamrzáním pod vlivem [[tlak|tlaku]] vyšších vrstev, ale dochází k němu i se změnami [[teplota|teploty]]. Tento zdánlivě jednoduchý proces tání a mrznutí se odborně nazývá [[regelace]]. Tato vlastnost činí z ledovce plastické těleso schopné vyplňovat a modelovat [[reliéf]] [[Země]]. Ledovce se vyskytují na všech [[kontinent|kontinentech]] s výjimkou [[Austrálie]].

<br style="clear:both;"/>
<div style="height: 458px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >
<center>[[Soubor:Alte prager huette pano.jpg|1100px|Panorama ledovce]]</center>
</div>
<center>'''Pohled z Alte Prager Hütte na ledovec ''Schlatenkees'' a horu ''Großvenediger''.''' Je zde patrná akumulační a ablační oblast.</center><br style="clear:both;"/>

== Typy ledovců ==
Podle místa vzniku se rozlišují ledovce horské a kontinentální, což odpovídá jejich výskytu ve vyšších nadmořských výškách (extrazonalitě) a ve vyšších zeměpisných šířkách (zonalitě).

=== Pevninský ledovec ===
'''Pevninský ledovec''' (kontinentální, štítový, inlandsis) je typem mohutného ledovce velkých rozměrů, vznikající na relativně plochém terénu a tvořících velké klenby. V současnosti se pevninské ledovce nacházejí pouze v [[Antarktida|Antarktidě]] a v [[Grónsko|Grónsku]], ale během pleistocénu pokrýval pevninský ledovec velkou část [[Evropa|Evropy]].

=== Horské ledovce ===

'''Horské ledovce''' lze dále dělit do několika typů: údolní ledovec, dendritický ledovec, karový ledovec, malaspinský (úpatní, piedmontní) ledovec, norský typ ledovce.

* '''karový ledovec''' vyplňuje vysoko položené deprese – [[kar]]y, karové terasy (vyživovací oblasti) – na údolních svazích a schází mu typický ledovcový jazyk, jeho tvar je odvislý především od tvaru karu a šířka obvykle převládá nad délkou. Ledovce tohoto typu se vyskytují především v [[Pyreneje|Pyrenejích]] a v [[Alpy|Alpách]]. Karový ledovec je přechodovým typem ke [[sněžník (geologie)|sněžníku]].

* '''svahový ledovec''' (visutý), podobně jako karový ledovec, vyplňuje deprese na údolních svazích, ale má alespoň krátký splaz, který zůstává zavěšen na svahu. Ledovce tohoto typu se vyskytují také především v [[Pyreneje|Pyrenejích]] a v [[Alpy|Alpách]]. Někteří geomorfologové chápou pod pojmem '''svahový ledovec''' ledovce, které vznikají v mělkých depresích nebo na strukturních stupních na příkrých svazích a které se vyvinuly ze sněžníku v nivačních depresích anebo nivačních lištách.

* '''údolní ledovec''' vyplňuje vyšší části horských údolí, má dobře vyvinutou vyživovací oblast i ledovcový jazyk. Tento typ ledovce je nazýván také jako '''alpský typ''', podle svého hojného zastoupení v [[Alpy|Alpách]]. Občas jsou z tohoto typu vyděleny '''údolní ledovce plazového typu''', které jsou podobné '''údolním ledovcům alpského typu''', nejsou však živeny ledovci vznikajícími v karech, nýbrž ledovcovými čapkami na rozvodích.

* '''dendritický ledovec''' má více vyživovacích oblastí po obou stranách údolí, z obou údolních svahů splývají ledovcové jazyky, jež se spojují s hlavním ledovcem, tento typ je zastoupen zvláště ve vysokých asijských pohořích. Příkladem dendritického ledovce je [[Fedčenkův ledovec]] o délce 77 km a šířce 2–5 km, na nějž se z údolních ledovců napojuje 34 krátkých ledovcových splazů. V Evropě se tomuto typu blíží [[Aletschský ledovec]] v [[Bernské Alpy|Bernských Alpách]].

* '''malaspinský typ''' (podhorský, úpatní, piedmontní) ledovce se nachází v oblastech silného vývoje dendritických ledovců, které často přestupují přes sedla a rozvodní hřbety do sousedních údolí (ledovcová transfluace), ledovce ze sousedních údolí se při výchozu z hor spojují v mohutný jednotný ledovcový krunýř, malaspinský typ ledovce je pojmenován podle typové lokality [[Malaspinský ledovec]], která se nachází na [[Aljaška|Aljašce]], jeho plocha je kolem 5 000 km².

* '''norský typ''' (plošný, fjeldový, patagonský, skandinávský, horské ledovcové čapky) ledovce tvoří přechod k pevninským ledovcům v tom smyslu, že je charakteristický svým vznikem na plochých temenech a vrcholech, a náhorních plošinách, ledovce norského typu mají vypouklý profil, a stékajícími přes okraj splazy po úbočích – [[Folgefonn]], [[Jostedalsbreen]], [[Svart Isen]].

* '''radiální ledovec''' je označení pro ledovec, který vzniká v místech, kde vlivem fyzickogeografických poměrů nejsou podmínky pro vznik ledovcové čapky a kde se od centrálního místa radiálně rozbíhají jednotlivé splazy.

* '''špicberský typ''' (svalbardský) ledovce má charakteristická mohutná firnoviště, která přestupují široká horská sedla a průsmyky, místy vystupují holé horské hory ([[nunatak]]y) a hřebeny.

== Stavba ==
Ledovce mají různý tvar, ale všechny ledovce mají akumulační oblast, ve které dochází ke hromadění sněhu, a [[Odtávání sněhu|ablační]] oblast, ve které dochází k odtávání ledovce. Obě oblasti jsou od sebe odděleny myšlenou čarou rovnováhy, nad níž dochází k akumulaci a pod niž dochází k ablaci. V některých oblastech, ve kterých nejsou podmínky pro odtávání (vyšší zeměpisné šířky), ledovce nezanikají táním, nýbrž jsou, například jako plovoucí ledovcové splazy, rozlámány do ker a odnášeny na širé moře do nižších šířek, kde postupně tají.

Místo, kde ledovec vzniká se odborně nazývá [[kar]] neboli česky ledovcový kotel, následně sestupuje ledovcovým údolím tzv. [[trog]]em až k místu, kde začíná odtávat, či se případně odlamovat (tzv. [[telení ledovců]]) do [[moře]].

== „Tvořivá“ síla ledovců ==
Výskyt ledovců je doprovázen mnoha geomorfologickými tvary. Na tvořivou činnost ledovce má zásadní vliv teplota samotného ledovcového tělesa, jeho podkladu a okolí jeho povrchu (vzduchu a ostatních ploch). Teplota má vliv na výskyt vody v kapalném stavu a „viskozitu“ báze ledovce, kapalná voda je prvořadým modelačním faktorem a tekutost báze ledovce má přímý vliv na jeho rychlost.

Při vzniku glaciálních tvarů se uplatňuje destruktivní i akumulační činnost ledovcového tělesa. Destruktivní činností se rozumí [[zpětná eroze|zpětná]], [[boční eroze|boční]] a [[hloubková eroze]], které narušují horniny ve svém nejbližším okolí. K účinnosti ledovcové eroze přispívají především spodní [[moréna|morény]], které svou účinnost dokazují vznikem hlubokých i mělkých ledovcových rýh.

== Erozní činnost ledovců ==
Ledovce jsou výrazným [[eroze|erozním]] činitelem, který vytváří charakteristické tvary reliéfu, na který přímo či nepřímo působil a který velmi snadno pomáhá identifikovat jeho působení. Velká tíha a tlak sestupující ledovcové masy vytváří typické [[trog|ledovcové údolí]] tvaru U, které může ledovec vyhloubit až do několikaset metrové hloubky.

Rozlišujeme několik základních druhů ledovcové eroze:
* '''brázdění''' (''exarace'') – postupující ledovec před sebou tlačí úlomky, které pod velikým tlakem ryjí podložní horninu, čímž zahlubují ledovcové údolí stále hlouběji do reliéfu a případně ho rozšiřují, čímž vzniká typický tvar písmene U. Díky rozdílné tvrdosti hornin a bočních ledovců může vzniknout zvláštní druh [[visuté údolí|visutého údolí]].
* '''odlamování''' (''detrakce'') – změny teplot mají za následek roztávání a následné zamrzání vody pod ledovcem, ta se částečně vsakuje do horniny, kde při zmrznutí zvětšuje svůj [[objem]], což má za následek roztrhávání horniny. Hornina je pak unášena spolu s ledovcem a následným ohlazováním vznikají [[souvek|souvky]].
* '''ohlazování''' (''abraze'') a '''obrušování''' (''deterze'') – části unášené ledovcem se postupně třou o jiné části, což se na tělesu projevuje jako typické rýhování a zahlazování. Stupeň ohlazení je závislý na tvrdosti obou hornin.

Při boční erozi se uplatňují [[moréna|boční morény]].

== Významné světové ledovce ==
{| class="wikitable" style="text-align: center;"
|-
!Název
!Oblast
!Délka <br />([[kilometr|km]])
!Šířka <br />([[kilometr|km]])
|-
|align=left|[[Lambertův ledovec]]||align=left|[[Australské antarktické území]]||402||64
|-
|align=left|[[Petermanův ledovec]]||align=left|[[Grónsko]]||200||32
|-
|align=left|[[Vatnajökull]]||align=left|[[Island]]||100||83
|-
|align=left|[[Beardmoreův ledovec]]||align=left|[[Novozélandské antarktické území]]||160||—
|-
|align=left|[[Malaspina]]||align=left|[[Aljaška]]||65||45
|-
|align=left|[[Hispar-Biafo]]||align=left|[[Karákoram]], [[Pákistán]]||120||3,2
|-
|align=left|[[Hubbardův ledovec]]||align=left|[[Saint Elias Mountains]], [[Aljaška]]||114||3,75
|-
|align=left|[[Humboldtův ledovec]]||align=left|[[Grónsko]]||114||95
|-
|align=left|[[Koettlitzův ledovec]]||align=left|[[Novozélandské antarktické území]]||85||13
|-
|align=left|[[Aletschgletscher]]||align=left|[[Bernské Alpy]]||26||3,2
|}

== Literatura ==
* Horník, S. a kolektiv: ''Fyzická geografie II.'' Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1986. 1. vyd. 320 s. 
* DEMEK, Jaromír. ''Obecná geomorfologie''. Praha : ČSAV, 1988. 476 s.

{{Flickr|Glaciers}}{{commonscat|Glaciers}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Led]]
[[Kategorie:Geologická terminologie]]
[[Kategorie:Glaciologie]]
[[Kategorie:Hydrosféra]]
[[Kategorie:Ledovce| ]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Ledovec - Historie editací

Sysop: + Nová šablona

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Šablona FLICKR