Sysop: 1 revizi

2014-01-29T11:53:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 1. 2014, 11:53

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-17T23:24:07Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Různé významy|tento=literárním útvaru}}
'''Legenda''' (pochází z [[Latina|latinského]] ''legenda'', což znamená "věci určené ke čtení") je [[epika|epický]] [[Literatura|literární]] žánr, pojednávající o životě, smrti, umučení a zázracích určitého [[Svatý|světce]] či [[Mučedník|mučedníka]], příp. ostatků nebo svatého předmětu (legenda o sv. Kříži). V legendách se vyskytují [[zázrak]]y a postavy křesťanské [[historie]]. V přeneseném smyslu může být i legenda o význačné osobě.
Používá se též označení '''hagiografie''', což je termín odvozený z [[Řečtina|řeckého]] ''hagios'' svatý a ''grafein'' psát. V některých jazycích je rozšířenější toto označení.
== Charakter legendy ==
Legendy popisovaly život světce, postupně však docházelo k vytváření obecných motivů, které pak byly přenášeny z jednoho světce na druhého, a život konkrétního světce tak byl mnohdy do velké míry zastřen. Na druhou stranu legendy poměrně věrně zachycují sociální prostředí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kutnar | jméno = František | odkaz na autora = František Kutnar | příjmení2 = Marek | jméno2 = Jaroslav | odkaz na autora2 = Jaroslav Marek | titul = Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 1065 | isbn = 80-7106-252-9 | strany = 19 | poznámka = [Dále jen Kutnar]}}</ref>
Tento charakter je dán funkcí legendy, která sloužila především křesťanské výchově a propagaci světce, případně také k obhajobě některých jevů (v českém prostředí např. používání staroslověnštiny v bohoslužbě).<ref>Kutnar. str. 20</ref>
== Vývoj žánru ==
Hagiografie vznikla na sklonku antiky, když se klasická [[biografie]] rozšířila o prvky z [[bible]] (zvláště o líčení zázraků). Křesťanská legenda pak má své počátky v novozákonních [[evangelium|evangeliích]]. Charakter legendy mají již [[Skutky apoštolů]], nicméně stěžejním dílem, které určilo charakter hagiografie, jsou tzv. Pseudoklementina vyprávějící o skutcích [[Petr (apoštol)|apoštola Petra]].
Legendy byly většinou zprvu předávány ústně, později byly zapisovány, a to jak veršem, tak i prózou. Tvořily těžiště středověké umělecké tvorby a ve své době plnily účely liturgické i literární. Základní osou je vyprávění o narození, životě (''vita''), smrti (''passio''), přenesení ostatků (''translatio'') a zázracích (''miracula'') osoby, o které se soudilo, že se za své skutky dostala jistě do [[nebe]]. To, zda ona osoba byla oficiálně prohlášena za svatou či blahoslavena však nebylo rozhodující, naopak, kanonizace probíhala často na základě lidové úcty. Účelem legend bylo oslavit památku příkladných [[křesťan]]ů a dát příklad k následování.
== Legendy v českých zemích ==
Legendy v českých zemích vznikaly v období od 9. století, kdy se sem dostali s působením misionářů, do 14. století ve vzdělané duchovenské společnosti. Zásadní bylo působení svatých [[Svatý Cyril|Cyrila]] a [[Metoděj]]e, s jejichž jmény jsou první legendy vzniklé na našem území spojeny.
Podle světců, o kterých legendy pojednávají, je lze rozdělit do pěti skupin:
# '''cyrilometodějské legendy'''
#* ''moravsko-panonské legendy'' – ''Život [[Svatý Cyril|Konstantinův]]'' a ''Život [[Svatý Metoděj|Metodějův]]'', [[staroslověnština|staroslověnské]] legendy sepsané žáky těchto světců popisují život Konstantina i Metoděje a vzájemně se doplňují. Cílem těchto legend byla zejména obhajoba staroslověnštiny jako bohoslužebného jazyka.<ref>Kutnar. str. 20n.</ref>
# '''svatováclavské a svatoludmilské legendy'''
#* ''[[Život svatého Václava]]'' (někdy označován jako ''Život knížete Václava'') byla sepsána staroslověnsky a datuje se do doby brzy po zavraždění [[Svatý Václav|knížete Václava]] (polovina 10. století). Zároveň se jedná o nejstarší v úplnosti dochovanou staroslověnskou památku, která vznikla na území Čech.
#* ''[[Kristiánova legenda]]'' (''Život a umučení svatého Václava a jeho babičky [[Svatá Ludmila|svaté Ludmily]]'', [[latina|lat.]] ''Vita et passio sancti Vencaslai et sanctae Ludmilae aviae eius'') byla sepsána latinsky. Sporná je doba vzniku i autor samotný, zřejmě však vznikla koncem 10. století. Cílem díla byla znovu obhajoba staroslověnské bohoslužby.<ref>Kutnar. str. 21.</ref>
# '''vojtěšské legendy''' – legendy o [[Svatý Vojtěch|svatém Vojtěchovi]] v sobě obsahují širší evropštější rozhled.
# '''prokopské legendy''' obsahují mnohé lidové prvky, což je dáno tím, že se obracely k prostému člověku, aby v něm vyvolaly úctu ke [[Svatý Prokop|svatému Prokopovi]] i ke klášterům.<ref name="Kutnar22">Kutnar. str. 22.</ref>
#* ''Vita Minor'' – legenda napsána latinsky okolo roku 1200 v [[Sázavský klášter|Sázavském klášteře]]. Stala se východiskem pro další prokopské legendy. Jednou z nich byla i legenda sepsaná česky v době Karla IV., ta však klade důraz zcela jinak – popisuje především Prokopův zápas o uchránění Sázavského kláštera před německými mnichy.<ref name="Kutnar22"/>
# '''Další legendy'''
#* ''[[Život svaté Kateřiny]]'' (též ''Legenda o sv. Kateřině'') je veršovaná legenda z 2. pol. 14. století, která se snaží vyobrazit lásku krásné, urozené a vzdělané Kateřiny ke Kristu. Obsahuje v sobě bohatou symboličnost (šest barev: bílá = čistota, zlatá = vyvolena Bohem, červená = žár lásky i Ježíšovo utrpení, černá = smutek a bolest, zelená = naděje na spasení, modrá = věrnost ve víře ). Během třicetileté války byl rukopis odvezen švédskými vojáky do švédské královské knihovny a vrácen byl až ve druhé polovině 20. století.

=== Související články ===
* [[Historiografie]]
* [[Mytologie]]
* [[Revizionismus]]

== Poznámky ==
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Legendy]]
[[Kategorie:Literární pojmy]]
[[Kategorie:Literární žánry]]
[[Kategorie:Církevní historiografie]]

Legenda - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu