Len - Historie editací

Sysop: ++

2021-03-23T14:45:26Z

← Starší verze		Verze z 23. 3. 2021, 14:45
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~{{různé významy\|tento=~~textilním vláknu~~\|druhý=~~botanickém rodu rostlin~~\|stránka=len~~ (rod)}}	+	: ''Tento článek je o textilním vláknu. O botanickém rodu rostlin pojednává článek'': [[Len (rod)]].
-	[[Soubor:~~Leinen~~.jpg\|~~thumbnail~~\|~~150px~~\|Lněné pole v květu (s vlčími máky v popředí)]]	+	[[Soubor:Grand-Reng JPG02.jpg\|thumb\|240px\|Lněné pole v květu (s vlčími máky v popředí)]]
	'''Lněné textilní vlákno''' se získává ze stonku [[len setý\|lnu setého]] (lat.: Linum usitatissimum L.). V surovém lnu tvoří jednotlivá 20 – 50 mm dlouhá vlákna svazek o délce 50 – 90 cm.		'''Lněné textilní vlákno''' se získává ze stonku [[len setý\|lnu setého]] (lat.: Linum usitatissimum L.). V surovém lnu tvoří jednotlivá 20 – 50 mm dlouhá vlákna svazek o délce 50 – 90 cm.
	== Vývoj od pradávna po dnešek ==		== Vývoj od pradávna po dnešek ==
Řádka 7:		Řádka 7:
	<ref>Statistika FAO 2009 (anglicky): http://www.naturalfibres2009.org/en/fibres/flax.html</ref> V ČR bylo v roce [[2007]] zaznamenáno 700 ha.<ref>Produkce lnu 2007 v ČR:		<ref>Statistika FAO 2009 (anglicky): http://www.naturalfibres2009.org/en/fibres/flax.html</ref> V ČR bylo v roce [[2007]] zaznamenáno 700 ha.<ref>Produkce lnu 2007 v ČR:
	http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/engt/DF004CB70E/$File/21020802.pdf</ref>		http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/engt/DF004CB70E/$File/21020802.pdf</ref>
-	[[Soubor:Drhlen.jpg\|~~thumbnail~~\|~~150px~~\|Drhlen - hustý železný hřeben, který sloužil k ručnímu odsemeňování lnu]]	+	[[Soubor:Drhlen.jpg\|thumb\|240px\|Drhlen - hustý železný hřeben, který sloužil k ručnímu odsemeňování lnu]]
	Například v roce [[2003]] se v EU získlalo ze 102 000 hektarů cca 190 000 tun vláken, ze kterých bylo použito:		Například v roce [[2003]] se v EU získlalo ze 102 000 hektarů cca 190 000 tun vláken, ze kterých bylo použito:
-	{\|cellpadding=0 border=1 class="wikitable"	+	{\| cellpadding=0 border=1 class="wikitable"
	\|'''%'''		\|'''%'''
	\|'''Účel''' <ref>Použití vláken:http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf (str. 40, německy)</ref>		\|'''Účel''' <ref>Použití vláken:http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf (str. 40, německy)</ref>
Řádka 46:		Řádka 46:
	Výrobky ze lnu mají studený omak, dobře snášejí praní, ale mají silný sklon k [[Nemačkavá úprava textilií\|mačkavosti]].<ref>Vlastnosti lněných vláken: http://skripta.ft.tul.cz/list_pre.cgi?predmet=5&skripta=18&pro=</ref>		Výrobky ze lnu mají studený omak, dobře snášejí praní, ale mají silný sklon k [[Nemačkavá úprava textilií\|mačkavosti]].<ref>Vlastnosti lněných vláken: http://skripta.ft.tul.cz/list_pre.cgi?predmet=5&skripta=18&pro=</ref>
	== Zpracování lnu ==		== Zpracování lnu ==
-	[[Soubor:~~Lingarner~~.jpg\|~~thumbnail~~\|~~150px~~\|Svazky vláken po vochlování]]	+	[[Soubor:Flachs 2009.jpg\|thumb\|240px\|Vlákna před potěráním]]
		+	[[Soubor:Phormium tenax - Jardim Botânico de São Paulo - IMG 0246.jpg\|thumb\|240px\|Svazky vláken po vochlování]]
	K výrobě příze se vlákna lnu musí ojednotit přípravnou procedurou (trhání – rosení nebo máčení – odsemeňování a lámání stonků – potěrání –[[ vochlování]]). K výrobě lněné příze se pak dá použít jen asi 10 % vláken, zbytek je [[koudel]] (k výrobě hrubších přízí), [[pazdeří]] a odpady.		K výrobě příze se vlákna lnu musí ojednotit přípravnou procedurou (trhání – rosení nebo máčení – odsemeňování a lámání stonků – potěrání –[[ vochlování]]). K výrobě lněné příze se pak dá použít jen asi 10 % vláken, zbytek je [[koudel]] (k výrobě hrubších přízí), [[pazdeří]] a odpady.
	Další výrobní postup v přádelně:		Další výrobní postup v přádelně:
Řádka 58:		Řádka 59:
	Lněné příze jsou o 20-30 % pevnější než příze z bavlny a za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %. Typická je nestejnoměrnost („lněný“ vzhled ve tkanině), tvrdý omak a malá tažnost (2-5 %).		Lněné příze jsou o 20-30 % pevnější než příze z bavlny a za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %. Typická je nestejnoměrnost („lněný“ vzhled ve tkanině), tvrdý omak a malá tažnost (2-5 %).
	[[tkanina\|Tkaniny]] se vyrábí nejčastěji v [[plátno (vazba)\|plátnové]] nebo [[kepr (vazba)\|képrové vazbě]], známé jsou však i výrobky z [[Žakárové vzorování textilií\|žakarových strojů]]. Na osnovu se dají použít jen velmi stejnoměrné, drahé příze, proto se ve tkaninách nejčastěji kombinuje lněný útek s bavlněnou osnovou.<ref>Použití lněných přízí (německy): http://www.die-leinenweber.de/lexikon_der_leinengewebe_111.html</ref>		[[tkanina\|Tkaniny]] se vyrábí nejčastěji v [[plátno (vazba)\|plátnové]] nebo [[kepr (vazba)\|képrové vazbě]], známé jsou však i výrobky z [[Žakárové vzorování textilií\|žakarových strojů]]. Na osnovu se dají použít jen velmi stejnoměrné, drahé příze, proto se ve tkaninách nejčastěji kombinuje lněný útek s bavlněnou osnovou.<ref>Použití lněných přízí (německy): http://www.die-leinenweber.de/lexikon_der_leinengewebe_111.html</ref>
-	[[Soubor:Hemstitch.jpg\|~~thumbnail~~\|~~150px~~\|Lněný ubrus]]	+	[[Soubor:Hemstitch.jpg\|thumb\|240px\|Lněný ubrus]]
	== Použití tkanin ==		== Použití tkanin ==
	Lněné a směsové tkaniny se používají na letní svrchní ošacení a letní obuv, na dekorace, malířské plátno a vazbu knih. Tradiční prostěradla, ubrusy a utěrky z lněných tkanin jsou stále častěji nahrazovány levnějšími výrobky z [[bavlna\|bavlny]] a umělých vláken.		Lněné a směsové tkaniny se používají na letní svrchní ošacení a letní obuv, na dekorace, malířské plátno a vazbu knih. Tradiční prostěradla, ubrusy a utěrky z lněných tkanin jsou stále častěji nahrazovány levnějšími výrobky z [[bavlna\|bavlny]] a umělých vláken.
Řádka 75:		Řádka 76:
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
		+

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Textilní vlákna]]		[[Kategorie:Textilní vlákna]]
	[[Kategorie:Lýková vlákna]]		[[Kategorie:Lýková vlákna]]

Sysop: 1 revizi

2014-01-29T10:16:56Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 1. 2014, 10:16

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-14T21:22:47Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{různé významy|tento=textilním vláknu|druhý=botanickém rodu rostlin|stránka=len (rod)}}
[[Soubor:Leinen.jpg|thumbnail|150px|Lněné pole v květu (s vlčími máky v popředí)]]
'''Lněné textilní vlákno''' se získává ze stonku [[len setý|lnu setého]] (lat.: Linum usitatissimum L.). V surovém lnu tvoří jednotlivá 20 – 50 mm dlouhá vlákna svazek o délce 50 – 90 cm.
== Vývoj od pradávna po dnešek ==
Nejstarší nálezy lněných výrobků pochází asi ze 7. tisíciletí před n.l. podle některých údajů z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], podle jiných z [[Írán]]u. Do [[Evropa|Evropy]] se len dostal asi o 4 tisíce let později (nález ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]). Na konci 18. století se len v Evropě s 18 % (vlna 78 %) významně podílel na celkové spotřebě textilních vláken.<ref>Historie lnu:http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf (str. 16, německy)</ref>
V roce [[2009]] se celosvětová roční produkce lněných vláken (včetně koudele) dala odhadnout na 0,5 milionu tun (asi 0,6 % všech textilních vláken). [[Čína]] se na výsledku podílela 50 % a [[Evropská unie|EU]] 47 %. <ref>Statistika FAO (anglicky): http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567#ancor</ref> Z celosvětové osevní plochy setého lnu (cca 320 000 ha) připadlo na [[Evropská unie|EU]] v posledních letech necelých 40 %,
<ref>Statistika FAO 2009 (anglicky): http://www.naturalfibres2009.org/en/fibres/flax.html</ref> V ČR bylo v roce [[2007]] zaznamenáno 700 ha.<ref>Produkce lnu 2007 v ČR:
http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/engt/DF004CB70E/$File/21020802.pdf</ref>
[[Soubor:Drhlen.jpg|thumbnail|150px|Drhlen - hustý železný hřeben, který sloužil k ručnímu odsemeňování lnu]]
Například v roce [[2003]] se v EU získlalo ze 102 000 hektarů cca 190 000 tun vláken, ze kterých bylo použito:
{|cellpadding=0 border=1 class="wikitable"
|'''%'''
|'''Účel''' <ref>Použití vláken:http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf (str. 40, německy)</ref>
|'''Výnos'''<br /> '''v €/kg'''<ref>Výnosy v €/kg:http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf (str. 37, německy)</ref>
|'''Poznámka'''
|
|-
|61
|na lněné příze
|1,60
|4/5 vláken na export do Číny
|-
|16
|na výrobky z koudele
|0,35
|1/3 vláken na export do Číny
|-
|13
|na výrobu papíru
|0,17
|-
|9
|na vrstvené hmoty
|0,40
|
|-
|1
|na netkané textilie
|0,50
|
|}
== Vlastnosti ==
Elementární vlákno je v průměru o něco delší a s 5 – 8 cN/[[system tex|dtex]] pevnější než například [[bavlna]].
Pevnost za mokra se zvyšuje až o 20 %.
Vlákna mají malou pružnost a dobrou vodivost tepla.
Výrobky ze lnu mají studený omak, dobře snášejí praní, ale mají silný sklon k [[Nemačkavá úprava textilií|mačkavosti]].<ref>Vlastnosti lněných vláken: http://skripta.ft.tul.cz/list_pre.cgi?predmet=5&skripta=18&pro=</ref>
== Zpracování lnu ==
[[Soubor:Lingarner.jpg|thumbnail|150px|Svazky vláken po vochlování]]
K výrobě příze se vlákna lnu musí ojednotit přípravnou procedurou (trhání – rosení nebo máčení – odsemeňování a lámání stonků – potěrání –[[ vochlování]]). K výrobě lněné příze se pak dá použít jen asi 10 % vláken, zbytek je [[koudel]] (k výrobě hrubších přízí), [[pazdeří]] a odpady.
Další výrobní postup v přádelně:
* Posukování, často spojené se směsováním s chemickými vlákny ([[polyesterová vlákna|PES]],[[viskózová vlákna|VI]]) na strojích podobných jako na zpracování ovčí [[vlna|vlny]]
* předpřádání na [[křídlový stroj|křídlovém stroji]]
* dopřádání za mokra na prstencovém stroji ([[přást]] prochází před průtahovým ústrojím lázní o teplotě 50 – 70 °C).
Přást pro velmi jemné příze (až 17 tex) se před dopřádáním vyvařuje a bělí.
Hotová příze (na perforovaných dutinkách) se před [[soukání]]m a [[skaní]]m suší 7 – 8 hodin horkým vzduchem.
Výroba lněné příze se v ČR stále méně vyplácí, mimo jiné proto, že je spojena s poměrně vysokým podílem lidské práce v nepříjemném prostředí. V posledních 20 letech se snížila roční produkce z 11 000 na 3800 tun ([[2005]]).
== Vlastnosti a použití příze ==
Lněné příze jsou o 20-30 % pevnější než příze z bavlny a za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %. Typická je nestejnoměrnost („lněný“ vzhled ve tkanině), tvrdý omak a malá tažnost (2-5 %).
[[tkanina|Tkaniny]] se vyrábí nejčastěji v [[plátno (vazba)|plátnové]] nebo [[kepr (vazba)|képrové vazbě]], známé jsou však i výrobky z [[Žakárové vzorování textilií|žakarových strojů]]. Na osnovu se dají použít jen velmi stejnoměrné, drahé příze, proto se ve tkaninách nejčastěji kombinuje lněný útek s bavlněnou osnovou.<ref>Použití lněných přízí (německy): http://www.die-leinenweber.de/lexikon_der_leinengewebe_111.html</ref>
[[Soubor:Hemstitch.jpg|thumbnail|150px|Lněný ubrus]]
== Použití tkanin ==
Lněné a směsové tkaniny se používají na letní svrchní ošacení a letní obuv, na dekorace, malířské plátno a vazbu knih. Tradiční prostěradla, ubrusy a utěrky z lněných tkanin jsou stále častěji nahrazovány levnějšími výrobky z [[bavlna|bavlny]] a umělých vláken.
Menší část přízí se používá k výrobě obuvnických [[nitě na šití|šicích nití]].
== Literatura ==
* M.Carus u.a.: Studie zur Markt- und Konkurrenzsituation bei Naturfasern, Fachagentur Nachwachsende Rohstoffe e.V., Gülzow 2008, str. 16-45
* Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 125-135, 499-530
* Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 122-135
* Statistická ročenka 1985, SNTL Praha, str. 408

== Související články ==
* [[Lýková vlákna]]
* [[Koudel]]
* [[Příze]]
* [[Tkanina]]
== Reference ==
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Textilní vlákna]]
[[Kategorie:Lýková vlákna]]