Les - Historie editací

Alastor: Ohrožení lesů

2016-06-10T09:28:45Z

Ohrožení lesů

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2016, 09:28
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~[[Soubor:The Morning Steam Through the Forest in Yellowstone.jpg\|thumb\|250px\|Ranní pára v [[Yellowstonský národní park\|národním parku Yellowstone]]]]~~
	[[Soubor:NP Jasmund, Königstuhl, svah k pobřeží.JPG\|thumb\|250px\|[[Původní bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa\|Původní bukové lesy Karpat]] (2010)]]		[[Soubor:NP Jasmund, Königstuhl, svah k pobřeží.JPG\|thumb\|250px\|[[Původní bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa\|Původní bukové lesy Karpat]] (2010)]]
		+	[[Soubor:The Morning Steam Through the Forest in Yellowstone.jpg\|thumb\|250px\|Ranní pára v [[Yellowstonský národní park\|národním parku Yellowstone]]]]
	[[Soubor:Stužica primeval forest, Slovakia.jpg\|thumb\|250px\|[[Původní bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa\|Původní bukové lesy Karpat]] (2007)]]		[[Soubor:Stužica primeval forest, Slovakia.jpg\|thumb\|250px\|[[Původní bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa\|Původní bukové lesy Karpat]] (2007)]]
	'''Les''' je [[porost]] [[dřevina\|dřevin]], v němž je vyvinuto [[stromové patro]]. Chápeme ho jako velmi složitý [[lesní ekosystém]], tvořený složkou rostlinnou ([[fytocenóza]]), živočišnou ([[zoocenóza]]) a abiotickým prostředím ([[biotop]]em). Dle obecně přijímané [[lesnictví\|lesnické]] definice se za les považuje porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje [[koruna stromu\|korun]] alespoň 25 %.		'''Les''' je [[porost]] [[dřevina\|dřevin]], v němž je vyvinuto [[stromové patro]]. Chápeme ho jako velmi složitý [[lesní ekosystém]], tvořený složkou rostlinnou ([[fytocenóza]]), živočišnou ([[zoocenóza]]) a abiotickým prostředím ([[biotop]]em). Dle obecně přijímané [[lesnictví\|lesnické]] definice se za les považuje porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje [[koruna stromu\|korun]] alespoň 25 %.
-	Největší rozlohu souše zaujímá tzv. [[tajga]], formace [[jehličnatý les\|jehličnatých lesů]] chladného pásma [[severní polokoule]], tvořená v [[Evropa\|Evropě]] především různými [[Druh (biologie)\|druhy]] [[smrk]]u, [[jedle]], [[modřín]]u a [[borovice\|borovic]], v [[Asie\|Asii]] ještě [[kryptomerie]], [[tsuga\|tsugy]], [[túje]] a [[cypřišek\|cypřišky]], v sev. [[Amerika\|Americe]] také [[douglaska]].	+	Největší rozlohu souše zaujímá tzv. [[tajga]], formace [[jehličnatý les\|jehličnatých lesů]] chladného pásma [[severní polokoule]], tvořená v [[Evropa\|Evropě]] především různými [[Druh (biologie)\|druhy]] [[smrk]]u, [[jedle]], [[modřín]]u a [[borovice\|borovic]], v [[Asie\|Asii]] ještě [[kryptomerie]], [[tsuga\|tsugy]], [[túje]] a [[cypřišek\|cypřišky]], v sev. [[Amerika\|Americe]] také [[douglaska]].

	== Druhové složení lesů v ČR ==		== Druhové složení lesů v ČR ==
Řádka 74:		Řádka 74:

	* Národní parky:		* Národní parky:
-	** [[Podyjí]]	+	** [[Národní park Podyjí\|Podyjí]]

	* Chráněné krajinné oblasti:		* Chráněné krajinné oblasti:
Řádka 109:		Řádka 109:
	== Ohrožení lesů ==		== Ohrožení lesů ==
	=== Těžba (kácení) ===		=== Těžba (kácení) ===
-	V Česku nelze lesy považovat za ohrožené nadměrnou [[těžba dříví\|těžbou]]. Od 30 ~~let min~~. století dochází ke zvyšování jejich rozlohy (v 50. letech 20. století zejména vlivem zalesnění opuštěných luk a polí v [[Sudety\|Sudetech]], Od 90.let. 20. století také v souvislosti s útlumem zemědělské výroby). Zároveň v České Republice z ekonomických příčin (rychlé zvyšování nákladů lesního hospodářství a pokles cen dříví) roste i průměrná a celková zásoba dříví (měřená v m3). Oproti roku 1930 se údaj o celkové zásobě dříví v lesích v ČR zvětšil do roku 2008 na více než dvojnásobek (v r. 2008 - 676,4 mil.m3) <ref>http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf</ref>. V tomto trendu hraje roli i dovoz dříví a výrobků ze dřeva ze zemí, kde na lesnické hospodaření, ochranu krajiny a přírodního prostředí neberou takové ohledy jako v Evropě (jako [[Kanada]], [[~~Indonesie~~]], [[~~Brazilie~~]], [[Rusko]], [[Ukrajina]]...). Průměrná zásoba na 1 ha lesních pozemků byla v roce [[2008]] 260,38 m3<ref>http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf</ref>	+	V Česku nelze lesy považovat za ohrožené nadměrnou [[těžba dříví\|těžbou]]. Od 30. let minulého století dochází ke zvyšování jejich rozlohy (v 50. letech 20. století zejména vlivem zalesnění opuštěných luk a polí v [[Sudety\|Sudetech]], Od 90. let. 20. století také v souvislosti s útlumem zemědělské výroby). Zároveň v České Republice z ekonomických příčin (rychlé zvyšování nákladů lesního hospodářství a pokles cen dříví) roste i průměrná a celková zásoba dříví (měřená v m<sup>3</sup>). Oproti roku 1930 se údaj o celkové zásobě dříví v lesích v ČR zvětšil do roku 2008 na více než dvojnásobek (v r. 2008 - 676,4 mil.m<sup>3</sup>) <ref>http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf</ref>. V tomto trendu hraje roli i dovoz dříví a výrobků ze dřeva ze zemí, kde na lesnické hospodaření, ochranu krajiny a přírodního prostředí neberou takové ohledy jako v Evropě (jako [[Kanada]], [[Indonésie]], [[Brazílie]], [[Rusko]], [[Ukrajina]]...). Průměrná zásoba na 1 ha lesních pozemků byla v roce [[2008]] 260,38 m<sup>3</sup><ref>http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf</ref>
	Koncem 18. století byl podíl rozlohy lesů na celkové rozloze Česka pouze 23 %. Na počátku 2. tisíciletí dosahuje 34 % a předpokládá se, že do roku 2020 stoupne na 35-36 %).		Koncem 18. století byl podíl rozlohy lesů na celkové rozloze Česka pouze 23 %. Na počátku 2. tisíciletí dosahuje 34 % a předpokládá se, že do roku 2020 stoupne na 35-36 %).

Alastor: UNESCO: Původní bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa

2016-06-10T09:10:28Z

UNESCO: Původní bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2016, 09:10
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:The Morning Steam Through the Forest in Yellowstone.jpg\|thumb\|250px\|Ranní pára v [[Yellowstonský národní park\|národním parku Yellowstone]]]]
		+	[[Soubor:NP Jasmund, Königstuhl, svah k pobřeží.JPG\|thumb\|250px\|[[Původní bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa\|Původní bukové lesy Karpat]] (2010)]]
		+	[[Soubor:Stužica primeval forest, Slovakia.jpg\|thumb\|250px\|[[Původní bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa\|Původní bukové lesy Karpat]] (2007)]]
	'''Les''' je [[porost]] [[dřevina\|dřevin]], v němž je vyvinuto [[stromové patro]]. Chápeme ho jako velmi složitý [[lesní ekosystém]], tvořený složkou rostlinnou ([[fytocenóza]]), živočišnou ([[zoocenóza]]) a abiotickým prostředím ([[biotop]]em). Dle obecně přijímané [[lesnictví\|lesnické]] definice se za les považuje porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje [[koruna stromu\|korun]] alespoň 25 %.		'''Les''' je [[porost]] [[dřevina\|dřevin]], v němž je vyvinuto [[stromové patro]]. Chápeme ho jako velmi složitý [[lesní ekosystém]], tvořený složkou rostlinnou ([[fytocenóza]]), živočišnou ([[zoocenóza]]) a abiotickým prostředím ([[biotop]]em). Dle obecně přijímané [[lesnictví\|lesnické]] definice se za les považuje porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje [[koruna stromu\|korun]] alespoň 25 %.
	Největší rozlohu souše zaujímá tzv. [[tajga]], formace [[jehličnatý les\|jehličnatých lesů]] chladného pásma [[severní polokoule]], tvořená v [[Evropa\|Evropě]] především různými [[Druh (biologie)\|druhy]] [[smrk]]u, [[jedle]], [[modřín]]u a [[borovice\|borovic]], v [[Asie\|Asii]] ještě [[kryptomerie]], [[tsuga\|tsugy]], [[túje]] a [[cypřišek\|cypřišky]], v sev. [[Amerika\|Americe]] také [[douglaska]].		Největší rozlohu souše zaujímá tzv. [[tajga]], formace [[jehličnatý les\|jehličnatých lesů]] chladného pásma [[severní polokoule]], tvořená v [[Evropa\|Evropě]] především různými [[Druh (biologie)\|druhy]] [[smrk]]u, [[jedle]], [[modřín]]u a [[borovice\|borovic]], v [[Asie\|Asii]] ještě [[kryptomerie]], [[tsuga\|tsugy]], [[túje]] a [[cypřišek\|cypřišky]], v sev. [[Amerika\|Americe]] také [[douglaska]].
-	~~[[Soubor:Wood Jizera Mountains.JPG\|thumb\|Pohled na les nacházející se v [[Jizerské hory\|Jizerských horách]]]]~~

	== Druhové složení lesů v ČR ==		== Druhové složení lesů v ČR ==
Řádka 22:		Řádka 24:
	== Typy lesa dle jeho přirozenosti <ref>Tomáš Vrška, Libor Hort, Dušan Adam, Pavel Unar: [http://www.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITFJRDW5Y/$FILE/Metodika_hodnoceni_prirozenosti.pdf Metodika hodnocení přirozenosti lesních porostů v ČR], Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, pracoviště Brno, oddělení ekologie lesa, nedatováno</ref> ==		== Typy lesa dle jeho přirozenosti <ref>Tomáš Vrška, Libor Hort, Dušan Adam, Pavel Unar: [http://www.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITFJRDW5Y/$FILE/Metodika_hodnoceni_prirozenosti.pdf Metodika hodnocení přirozenosti lesních porostů v ČR], Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, pracoviště Brno, oddělení ekologie lesa, nedatováno</ref> ==

-	[[Soubor:~~Forest on San Juan Island~~.~~jpg~~\|thumb\|~~300px~~\|Les ~~na ostrově~~ [[~~San Juan (ostrov)~~\|~~San Juan~~]] ~~ve [[Washington (stát)\|Washingtonu~~]]]]	+	[[Soubor:Wood Jizera Mountains.JPG\|thumb\|250px\|Les nacházející se v [[Jizerské hory\|Jizerských horách]]]]
-		+	* [[Přirozený les]] – jde o souhrnné označení lesů původních, přírodních a přírodě blízkých
-	* [[Přirozený les]] - jde o ~~souhrné~~ označení lesů původních, přírodních a přírodě blízkých	+	** [[Prales]] – les původní
-	** [[Prales]] - les původní	+
	** [[Přírodní les]]		** [[Přírodní les]]
	** [[Les přírodě blízký]]		** [[Les přírodě blízký]]
Řádka 40:		Řádka 41:
	== Typy přirozených lesních porostů Česka popř. střední Evropy ==		== Typy přirozených lesních porostů Česka popř. střední Evropy ==
	[[Česká republika]] se nachází v oblasti formace smíšených (opadavých) lesů mírného pásma, rozkládající se na severní polokouli obvykle mezi 30–60° s. š. (nejčastěji mezi 40–50°). Hlavními dřevinami v této formaci jsou četné druhy dubu a buku; ostatní dřeviny jsou zpravidla jen přimíšené.		[[Česká republika]] se nachází v oblasti formace smíšených (opadavých) lesů mírného pásma, rozkládající se na severní polokouli obvykle mezi 30–60° s. š. (nejčastěji mezi 40–50°). Hlavními dřevinami v této formaci jsou četné druhy dubu a buku; ostatní dřeviny jsou zpravidla jen přimíšené.
-	[[Soubor:karpatská ostřicová dubohabřina.jpg\|thumb\|~~300px~~\|Karpatská ostřicová dubohabřina s příměsí náletové břízy. Lokalita Uherský Brod - Újezdec]]	+	[[Soubor:karpatská ostřicová dubohabřina.jpg\|thumb\|250px\|Karpatská ostřicová dubohabřina s příměsí náletové břízy. Lokalita Uherský Brod - Újezdec]]
	* [[lužní les]]		* [[lužní les]]
	** vrbotopolové „měkké“ luhy, svaz ''Salicion albae''		** vrbotopolové „měkké“ luhy, svaz ''Salicion albae''
Řádka 62:		Řádka 63:

	== Ochrana lesů v Česku ==		== Ochrana lesů v Česku ==
-	[[Soubor:Wald nach Kyrill.JPG\|thumb\|Polomy po orkánu Kyrill]]	+	[[Soubor:Wald nach Kyrill.JPG\|thumb\|250px\|Polomy po orkánu Kyrill]]
	V Česku se lesní hospodaření řídí '''lesním zákonem'''. Jeho základním principem je pokud možno nesnižovat procentuální podíl lesů v zemi. Dále předepisuje např. určitý podíl melioračních dřevin, maximální velikost holiny 1 ha (až na výjimky), nutnost nově zalesnit do 2 let od vytěžení předchozího porostu, do 5 let pak provést tzv. zajištění porostu.		V Česku se lesní hospodaření řídí '''lesním zákonem'''. Jeho základním principem je pokud možno nesnižovat procentuální podíl lesů v zemi. Dále předepisuje např. určitý podíl melioračních dřevin, maximální velikost holiny 1 ha (až na výjimky), nutnost nově zalesnit do 2 let od vytěžení předchozího porostu, do 5 let pak provést tzv. zajištění porostu.

Řádka 114:		Řádka 115:

	=== Imise a kyselé deště ===		=== Imise a kyselé deště ===
-	~~{{Podrobně\|~~Kyselý déšť}}	+	: ''Podrobnější informace naleznete v článku'': [[Kyselý déšť]].
-		+	[[Soubor:Acid rain woods1.JPG\|thumb\|250px\|Les poznamenaný kyselými dešti (Jizerské hory, 2006)]]
-	[[Soubor:Acid rain woods1.JPG\|thumb\|Les poznamenaný kyselými dešti, Jizerské hory, 2006]]	+
	V Česku hlavní ohrožení pro lesní porosty představují [[kyselý déšť\|kyselé deště]] a [[acidifikace]] půdního [[horizont]]u jako následek imisního zatížení. Kyselé deště se nejvýznamnější začaly projevovat v 70. letech 20. století, kdy prudce vzrostly emise [[oxid siřičitý\|oxidu siřičitého]]. Dálkové přenosy imisí ovlivnily i porosty zcela mimo průmyslové oblasti. Ani velmi diskutabilní velkoplošné vápnění z letadel nedokázalo zastavit pokračující katastrofu. Nejvíc poškozené jsou porosty v Krušných horách, [[Lužické hory\|Lužických horách]], Jizerských horách a Krkonoších. Zde se vytvořily rozsáhlé imisní holiny. Monokultury smrku jsou ke kyselým dešťům nejnáchylnější, porosty listnatých stromů na rozdíl od smrčin většinou přežily, i když ve zhoršeném zdravotním stavu. Koncem 80. let byly do těchto oblastí introdukovány odolnější dřeviny - [[smrk pichlavý]], [[borovice pokroucená]] (''Pinus contorta''), [[borovice černá]] (''Pinus nigra'') a další druhy rodu ''Pinus''.		V Česku hlavní ohrožení pro lesní porosty představují [[kyselý déšť\|kyselé deště]] a [[acidifikace]] půdního [[horizont]]u jako následek imisního zatížení. Kyselé deště se nejvýznamnější začaly projevovat v 70. letech 20. století, kdy prudce vzrostly emise [[oxid siřičitý\|oxidu siřičitého]]. Dálkové přenosy imisí ovlivnily i porosty zcela mimo průmyslové oblasti. Ani velmi diskutabilní velkoplošné vápnění z letadel nedokázalo zastavit pokračující katastrofu. Nejvíc poškozené jsou porosty v Krušných horách, [[Lužické hory\|Lužických horách]], Jizerských horách a Krkonoších. Zde se vytvořily rozsáhlé imisní holiny. Monokultury smrku jsou ke kyselým dešťům nejnáchylnější, porosty listnatých stromů na rozdíl od smrčin většinou přežily, i když ve zhoršeném zdravotním stavu. Koncem 80. let byly do těchto oblastí introdukovány odolnější dřeviny - [[smrk pichlavý]], [[borovice pokroucená]] (''Pinus contorta''), [[borovice černá]] (''Pinus nigra'') a další druhy rodu ''Pinus''.
	Omezení produkce oxidu siřičitého se pozitivně projevilo i na zdravotním stavu lesů. Další umírání lesů se zastavilo a nově vysázené porosty většinou dobře přežívají i na exponovaných místech. Půda je ovšem nadále kyselá, snížila se dostupnost některých prvků, především [[hořčík]]u, který je významnou stavební látkou pro zelené barvivo [[chlorofyl]]. [[Jehličí]] tak žloutne, jeho životnost je výrazně zkrácena. Jako dobrá prevence tomuto žloutnutí se zatím ukazuje bodové vápnění ke kořenům v prvních letech růstu smrků.		Omezení produkce oxidu siřičitého se pozitivně projevilo i na zdravotním stavu lesů. Další umírání lesů se zastavilo a nově vysázené porosty většinou dobře přežívají i na exponovaných místech. Půda je ovšem nadále kyselá, snížila se dostupnost některých prvků, především [[hořčík]]u, který je významnou stavební látkou pro zelené barvivo [[chlorofyl]]. [[Jehličí]] tak žloutne, jeho životnost je výrazně zkrácena. Jako dobrá prevence tomuto žloutnutí se zatím ukazuje bodové vápnění ke kořenům v prvních letech růstu smrků.

Alastor: Video články Multimediaexpo.cz

2016-06-10T08:48:32Z

Video články Multimediaexpo.cz

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2016, 08:48
Řádka 1:		Řádka 1:
-
	'''Les''' je [[porost]] [[dřevina\|dřevin]], v němž je vyvinuto [[stromové patro]]. Chápeme ho jako velmi složitý [[lesní ekosystém]], tvořený složkou rostlinnou ([[fytocenóza]]), živočišnou ([[zoocenóza]]) a abiotickým prostředím ([[biotop]]em). Dle obecně přijímané [[lesnictví\|lesnické]] definice se za les považuje porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje [[koruna stromu\|korun]] alespoň 25 %.		'''Les''' je [[porost]] [[dřevina\|dřevin]], v němž je vyvinuto [[stromové patro]]. Chápeme ho jako velmi složitý [[lesní ekosystém]], tvořený složkou rostlinnou ([[fytocenóza]]), živočišnou ([[zoocenóza]]) a abiotickým prostředím ([[biotop]]em). Dle obecně přijímané [[lesnictví\|lesnické]] definice se za les považuje porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje [[koruna stromu\|korun]] alespoň 25 %.
	Největší rozlohu souše zaujímá tzv. [[tajga]], formace [[jehličnatý les\|jehličnatých lesů]] chladného pásma [[severní polokoule]], tvořená v [[Evropa\|Evropě]] především různými [[Druh (biologie)\|druhy]] [[smrk]]u, [[jedle]], [[modřín]]u a [[borovice\|borovic]], v [[Asie\|Asii]] ještě [[kryptomerie]], [[tsuga\|tsugy]], [[túje]] a [[cypřišek\|cypřišky]], v sev. [[Amerika\|Americe]] také [[douglaska]].		Největší rozlohu souše zaujímá tzv. [[tajga]], formace [[jehličnatý les\|jehličnatých lesů]] chladného pásma [[severní polokoule]], tvořená v [[Evropa\|Evropě]] především různými [[Druh (biologie)\|druhy]] [[smrk]]u, [[jedle]], [[modřín]]u a [[borovice\|borovic]], v [[Asie\|Asii]] ještě [[kryptomerie]], [[tsuga\|tsugy]], [[túje]] a [[cypřišek\|cypřišky]], v sev. [[Amerika\|Americe]] také [[douglaska]].
Řádka 128:		Řádka 127:
	* Míchal, Igor, Petříček, Václav a kol. Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Praha 1999.		* Míchal, Igor, Petříček, Václav a kol. Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Praha 1999.

-	== ~~Reference~~ ==	+	== YouTube ==
-	<~~references~~/>	+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=mZb_gat5YCY}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Beautiful Nature Video & Relaxing Music<br />Echoes of the Forest (HD)'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=qUZr9dVyHtQ}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''AUTUMN FOREST WALK<br />(A Misty Morning) Nature Video'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />

	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Dendrologie]]		* [[Dendrologie]]
-	* [[Dřeviny]]	+	* [[Dřevina\|Dřeviny]]
	* [[Lesnictví]]		* [[Lesnictví]]
	* [[Háj]]		* [[Háj]]
	* [[Výběrný les]]		* [[Výběrný les]]
-	* [[~~kategorizace~~ lesů]]	+	* [[Kategorizace lesů]]

		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf] Zpráva o stavu lesů v ČR		* [http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf] Zpráva o stavu lesů v ČR


-	{{~~Commons~~\|~~Forest~~}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Forests}}{{Commonscat\|Forests}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Lesy]]		[[Kategorie:Lesy]]
	[[Kategorie:Lesnictví]]		[[Kategorie:Lesnictví]]
	[[Kategorie:Významný krajinný prvek]]		[[Kategorie:Významný krajinný prvek]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: 1 revizi

2014-01-27T12:23:26Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 1. 2014, 12:23

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-19T14:50:10Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Les''' je [[porost]] [[dřevina|dřevin]], v němž je vyvinuto [[stromové patro]]. Chápeme ho jako velmi složitý [[lesní ekosystém]], tvořený složkou rostlinnou ([[fytocenóza]]), živočišnou ([[zoocenóza]]) a abiotickým prostředím ([[biotop]]em). Dle obecně přijímané [[lesnictví|lesnické]] definice se za les považuje porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje [[koruna stromu|korun]] alespoň 25 %.
Největší rozlohu souše zaujímá tzv. [[tajga]], formace [[jehličnatý les|jehličnatých lesů]] chladného pásma [[severní polokoule]], tvořená v [[Evropa|Evropě]] především různými [[Druh (biologie)|druhy]] [[smrk]]u, [[jedle]], [[modřín]]u a [[borovice|borovic]], v [[Asie|Asii]] ještě [[kryptomerie]], [[tsuga|tsugy]], [[túje]] a [[cypřišek|cypřišky]], v sev. [[Amerika|Americe]] také [[douglaska]].
[[Soubor:Wood Jizera Mountains.JPG|thumb|Pohled na les nacházející se v [[Jizerské hory|Jizerských horách]]]]

== Druhové složení lesů v ČR ==
V České republice jsou nejvýznamnějšími lesními dřevinami podle porostní plochy: [[smrk ztepilý]] (52,4%), [[borovice lesní]] (17%), [[buk lesní]] (7%), [[dub]]y (6,8%), [[modřín opadavý]] (3,9%), [[bříza bělokorá]] (2,8%) a [[jedle bělokorá]] (1%), Ostatní listnáče ([[javor]]y, [[jeřáb]]y, [[jasan]]y, [[jilm]]y...) potom zaujímají 7,9%plochy a ostatní jehličnany 0,2%.
Plocha jehličnatých dřevin se mezi lety 2000 - 2008 zmenšila o 2,31 procentního bodu. Z toho se zmenšila plocha smrku o 34 808 ha. Je to výsledek úsilí lesníků o přírodě bližší druhovou strukturu lesů ČR a cílené finanční podpory státu zaměřené na zabezpečení nezbytného podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesních porostů <ref>http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf</ref>. Ovšem zásadnější změna druhového složení je vázána především na [[Obnova lesa|obnovu lesů]] ( částečně i na výchovné zásahy). Z toho důvodu jde o velmi dlouhodobý proces.

== Význam lesa (funkce lesa) ==
* Zdroj [[dříví]]. Lesy poskytují cennou obnovitelnou surovinu využívanou ve stavebnictví, papírenství, při výrobě nábytku a mnoha dalších předmětů ze dřeva. V rozvojových zemích převažuje stále poměrně primitivní energetické využití. Používání biomasy k energetickým účelům ovšem zažívá určitou renesanci i v Evropě, zejména díky plantážím rychle rostoucích dřevin ([[topol]]y, [[vrba|vrby]]...). Ve většině vyspělých zemích jsou zavedena zákonná omezení, které znemožňují nadměrnou [[exploatace|exploataci]] lesních porostů. Zejména středoevropské lesnictví je charakteristické propracovanými metodami hospodaření a je prvním hospodářským odvětvím, kde se již v 18. století začaly díky pricipu [[výnosová vyrovnanost|výnosové vyrovnanosti]] uplatňovat myšlenky tzv.[[trvale udržitelný rozvoj|trvale udržitelného rozvoje]]. (Více viz. samostatný článek [[Lesnictví]]).
* Cenný [[krajinný prvek]] s vysokou [[Biologická diverzita|biodiverzitou]]. Vysoká biodiverzita je posílena především vertikální strukturou porostu - v přírodním lese jsou většinou zastoupena všechna vegetační patra a věkové kategorie stromů, v [[hospodářský les|hospodářském lese]] (zvláště v monokulturním) je biodiverzita nižší. Tropické pralesy jsou považovány za místo s největší biodiverzitou na Zemi (tzv. biodiversity hot-spot).
* Místo pro [[rekreace|rekreaci]]. Je prokázáno, že les působí blahodárně na lidskou psychiku. Za turisticky nejatraktivnější krajinu je Čechy považována krajina, v níž les a bezlesí jsou v poměru cca 2:1.
* "Plíce [[planeta|planety]]" [[Země]]. Lesy jsou významným zdrojem [[kyslík]]u (spolu s planktonními řasami [[oceán]]ů). Les dále zachycuje [[prach]]ové částice a podílí se na odstraňování některých škodlivých látek ze vzduchu. Lesy ve své biomase poutají významné množství [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]. Výsadba nových lesů je považována za jeden z možných způsobů snižování koncentrace tohoto plynu v atmosféře.
* Protierozní funkce. Výsadba lesních pásů snižuje odnos půdy zejména ve svažitých terénech na naprosté minimum. 1 cm půdy z kukuřičného pole zmizí v průměru za 15 let, z obilného cca za 300 let, ale z lesa až za několik tisíc let (tempo vytváření nové půdy je zde rychlejší).
* Stabilizace [[Podnebí|klimatu]]. Les představuje ekosystém s největší konstantou drsnosti, tj. klade největší odpor proti [[vítr|větrům]]. Dále se v lese vytváří specifické [[mikroklima]], které snižuje [[teplota|teplotní]] [[Extrém funkce|extrémy]] a udržuje stabilně vlhčí ovzduší. Při [[srážky|srážkách]] dochází k jejich rovnoměrnějšímu rozdělení, neboť [[intercepce]] listy stromů představuje až 30 % celkových srážek. („V lese prší dvakrát“ - jednou během deště a podruhé po něm, když kape voda ze stromů.)
* Protipovodňová ochrana. Rovnoměrnější rozdělení srážek spolu s vysokou schopností sorpce mechového patra snižuje extrémní odtoky z lesních povodí a tím i riziko vzniku povodní. Je známým faktem, že extrémní „stoleté“ [[povodně]], které známe v současnosti, začaly vznikat až v souvislosti se středověkým [[odlesňování]]m pohraničních pohoří . Ochranná protipovodňová úloha smrkových stejnověkých monokultur je navíc o něco nižší než u přirozených smíšených lesů.

== Hranice lesa ==
[[Hranice lesa|Hranici lesa]] definuje zejména [[nadmořská výška]] či [[zeměpisná šířka]], za kterou se už les nevyskytuje. Hranice lesa je ovlivněna i podložím, tvarem terénu, orientací ke světovým stranám, množstvím srážek atp. Nad (za) touto hranicí již nejsou podmínky umožňující růst souvislého lesního porostu (definice viz. úvod článku). Za limitní podmínky je především považována průměrná denní teplota +10 °C a více alespoň po 30 dní v roce. Dále průměrné roční srážky alespoň 250 mm (v subtropických a tropických oblastech s ohledem na vyšší intenzitu [[výpar]]u a tím silnější hrozbě vodního deficitu minimálně 400 - 500 mm).
Na území [[Česká republika|Česka]] je hranice lesa určena zejména nadmořskou výškou. Výjimečně ji určují extrémní půdní ([[rašeliniště]]) nebo geologické poměry ([[Mohelenská hadcová step]]). V [[pohoří]]ch [[Krkonoše]], [[Jeseníky]] a [[Masiv Králického Sněžníku|Králický Sněžník]] leží hranice lesa zhruba mezi 1250 - 1350 metrů nad mořem. V polohách nad hranicí lesa se vyskytuje zejména [[borovice kleč]] (''Pinus mugo'').

== Typy lesa dle jeho přirozenosti <ref>Tomáš Vrška, Libor Hort, Dušan Adam, Pavel Unar: [http://www.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITFJRDW5Y/$FILE/Metodika_hodnoceni_prirozenosti.pdf Metodika hodnocení přirozenosti lesních porostů v ČR], Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, pracoviště Brno, oddělení ekologie lesa, nedatováno</ref> ==

[[Soubor:Forest on San Juan Island.jpg|thumb|300px|Les na ostrově [[San Juan (ostrov)|San Juan]] ve [[Washington (stát)|Washingtonu]]]]

* [[Přirozený les]] - jde o souhrné označení lesů původních, přírodních a přírodě blízkých
** [[Prales]] - les původní
** [[Přírodní les]]
** [[Les přírodě blízký]]
* [[Nepůvodní les]]

== Typy přirozených lesních porostů světa (lesní [[biom]]y) ==
* [[tropický deštný prales]]
* [[Mlžný les|tropický mlžný les]]
* [[suchý tropický les]]
* [[subtropické lesní a křovité porosty]]
* [[opadavý les mírného pásu]]
* [[severský jehličnatý les]] (tajga)

== Typy přirozených lesních porostů Česka popř. střední Evropy ==
[[Česká republika]] se nachází v oblasti formace smíšených (opadavých) lesů mírného pásma, rozkládající se na severní polokouli obvykle mezi 30–60° s. š. (nejčastěji mezi 40–50°). Hlavními dřevinami v této formaci jsou četné druhy dubu a buku; ostatní dřeviny jsou zpravidla jen přimíšené.
[[Soubor:karpatská ostřicová dubohabřina.jpg|thumb|300px|Karpatská ostřicová dubohabřina s příměsí náletové břízy. Lokalita Uherský Brod - Újezdec]]
* [[lužní les]]
** vrbotopolové „měkké“ luhy, svaz ''Salicion albae''
** dubové „tvrdé“ luhy, svaz ''Alnion incanae'', podsvaz ''Ulmenion''
** olšiny, svaz ''Alnion incanae'', podsvaz ''Alnenion glutinoso-incanae''
* [[Doubrava (les)|doubravy]]
** teplomilné doubravy, svaz ''Quercion pubescenti-petrae''
** acidofilní doubravy, svaz ''Genisto germanicae-Quercion''
* [[Dubohabřina|dubohabřiny]], svaz ''Carpinion''
* [[Bučina|bučiny]]
** květnaté bučiny, svaz ''Eu-Fagion''
** kyselé bučiny, svaz ''Luzulo-Fagion''
** vápnomilné bučiny, svaz ''Cephalanthero-Fagion''
* [[Smrčina|smrčiny]]
** klimaxové (horské) smrčiny, svaz ''Athyrio alpestris-Piceion''
** podmáčené smrčiny, svaz ''Piceion excelsae'', asociace ''Mastigobryo-Piceetum''
** rašelinné smrčiny, svaz ''Piceion excelsae'', asociace ''Sphagno-Piceetum''
* [[Reliktní bor|reliktní bory]], svaz ''Dicrano-Pinion''

Víc o rozmístění jednotlivých lesních biotopů v Česku viz článek [[Vertikální stupňovitost]].

== Ochrana lesů v Česku ==
[[Soubor:Wald nach Kyrill.JPG|thumb|Polomy po orkánu Kyrill]]
V Česku se lesní hospodaření řídí '''lesním zákonem'''. Jeho základním principem je pokud možno nesnižovat procentuální podíl lesů v zemi. Dále předepisuje např. určitý podíl melioračních dřevin, maximální velikost holiny 1 ha (až na výjimky), nutnost nově zalesnit do 2 let od vytěžení předchozího porostu, do 5 let pak provést tzv. zajištění porostu.

Každý les je chráněn podle '''zákona o ochraně přírody a krajiny''' jako '''[[významný krajinný prvek]]'''. V praxi to znamená, že zásah do lesního porostu musí být konzultován též s příslušným orgánem [[ochrana přírody|ochrany přírody]], především jestli nedochází k narušení [[krajinný ráz|krajinného rázu]].

Přirozených lesů je v [[Česká republika|Česku]] už málo, v drtivé většině došlo k minulosti alespoň k částečným zásahům do struktury či druhového složení porostů.

=== Ochrana ve velkoplošných [[Chráněné území|chráněných územích]] ===
Větší koncentrace porostů s významnějším podílem přirozených dřevin je v [[Česká republika|Česku]] v těchto velkoplošných chráněných územích.

* Národní parky:
** [[Podyjí]]

* Chráněné krajinné oblasti:
** [[Bílé Karpaty]]
** [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|Křivoklátsko]]
** [[Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví|Litovelské Pomoraví]]
** [[Chráněná krajinná oblast Pálava|Pálava]]
** [[Chráněná krajinná oblast Poodří|Poodří]]

=== Maloplošná chráněná území ===
Cennější porosty s alespoň částečně přirozeným druhovým složením a rozrůzněnější věkovou strukturou jsou často chráněny jako maloplošná [[Chráněné území|chráněná území]].

Nejcennější porosty, které jsou ponechány zcela bez zásahu a jsou v nich pouze sledovány přirozené procesy, jsou chráněny jako [[národní přírodní rezervace]]. Tyto porosty jsou často označovány jako '''[[prales]]y''', i když jde vesměs o [[přirozený les|přirozené lesy]], v nichž v minulosti k zásahům člověka docházelo. Nejednalo se ovšem o zásahy velkého rozsahu a důsledek těchto zásahů nebývá již po desítkách a někdy více než stovce let přirozeného vývoje patrný.

Příklady pralesů v [[Česká republika|Česku]]:
* Nejstarší pralesy:
** od roku 1838 - [[Žofínský prales]]
** od roku 1838 - [[Prales Hojná Voda]]
** od roku 1858 - [[Boubínský prales]]

* Další pralesy, vesměs vyhlášené v počátkem 20. století:
** [[Cahnov-Soutok]] - Soutok [[Morava (řeka)|Moravy]] a [[Dyje]]
** [[Jezeří (Horní Jiřetín)|Jezeří]] - [[Krušné hory]]
** [[Keprnický prales]] - [[Jeseníky]]
** [[NPR Kohoutov]] - Křivoklátsko
** [[Milešický prales]] - [[Šumava]]
** [[Prales Jizera]] - [[Jizerské hory]]
** [[Mionší]] - [[CHKO Beskydy]]

* Jiné typy lesů ponechaných bez zásahu člověka (nebývají označovány za pralesy, i když jde rovněž o porosty blízké přirozeným porostům - jsou ovšem podmíněny specifickým terénem, nikoliv klimatem)
** Rašelinné lesy, např. [[Červené blato]]
** Skalní lesy, např. [[Čertova stěna-Luč]]

== Ohrožení lesů ==
=== Těžba (kácení) ===
V Česku nelze lesy považovat za ohrožené nadměrnou [[těžba dříví|těžbou]]. Od 30 let min. století dochází ke zvyšování jejich rozlohy (v 50. letech 20. století zejména vlivem zalesnění opuštěných luk a polí v [[Sudety|Sudetech]], Od 90.let. 20. století také v souvislosti s útlumem zemědělské výroby). Zároveň v České Republice z ekonomických příčin (rychlé zvyšování nákladů lesního hospodářství a pokles cen dříví) roste i průměrná a celková zásoba dříví (měřená v m3). Oproti roku 1930 se údaj o celkové zásobě dříví v lesích v ČR zvětšil do roku 2008 na více než dvojnásobek (v r. 2008 - 676,4 mil.m3) <ref>http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf</ref>. V tomto trendu hraje roli i dovoz dříví a výrobků ze dřeva ze zemí, kde na lesnické hospodaření, ochranu krajiny a přírodního prostředí neberou takové ohledy jako v Evropě (jako [[Kanada]], [[Indonesie]], [[Brazilie]], [[Rusko]], [[Ukrajina]]...). Průměrná zásoba na 1 ha lesních pozemků byla v roce [[2008]] 260,38 m3<ref>http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf</ref>
Koncem 18. století byl podíl rozlohy lesů na celkové rozloze Česka pouze 23 %. Na počátku 2. tisíciletí dosahuje 34 % a předpokládá se, že do roku 2020 stoupne na 35-36 %).

Jinak je tomu v rozvojových zemích, kde často dochází k masivnímu [[kácení]] lesů a pralesů. Důvodem je snaha získat zemědělskou půdu a získat energeticky využitelnou nebo dobře prodejnou surovinu (dříví). Zemědělská půda na místě pralesů je ovšem díky rychlému koloběhu organické hmoty plodná pouze pro omezené období, max. 3-5 let, poté výnosy rychle klesají, navíc vlivem vysokých srážek dochází též k intenzivní erozi. Odhaduje se, že tropické pralesy v současné době zabírají jen cca 50 - 60 % původní rozlohy. Nejrychleji přitom mizí v [[Amazonie|Amazonii]] a na některých přelidněných ostrovech [[Indonésie]] (např. Jáva). Dlouhodobý dopad toho drancování pralesů lze jen těžko odhadovat. Jejich úbytek vede jistě ke snižování biodiverzity (vymírání druhů především bezobratlých, z nichž řada nikdy nebyla popsána). Dalším pravděpodobným důsledkem může být příspívání ke změně klimatu a zvyšování podílu oxidu uhličitého v atmosféře.

=== Imise a kyselé deště ===
{{Podrobně|Kyselý déšť}}

[[Soubor:Acid rain woods1.JPG|thumb|Les poznamenaný kyselými dešti, Jizerské hory, 2006]]
V Česku hlavní ohrožení pro lesní porosty představují [[kyselý déšť|kyselé deště]] a [[acidifikace]] půdního [[horizont]]u jako následek imisního zatížení. Kyselé deště se nejvýznamnější začaly projevovat v 70. letech 20. století, kdy prudce vzrostly emise [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]]. Dálkové přenosy imisí ovlivnily i porosty zcela mimo průmyslové oblasti. Ani velmi diskutabilní velkoplošné vápnění z letadel nedokázalo zastavit pokračující katastrofu. Nejvíc poškozené jsou porosty v Krušných horách, [[Lužické hory|Lužických horách]], Jizerských horách a Krkonoších. Zde se vytvořily rozsáhlé imisní holiny. Monokultury smrku jsou ke kyselým dešťům nejnáchylnější, porosty listnatých stromů na rozdíl od smrčin většinou přežily, i když ve zhoršeném zdravotním stavu. Koncem 80. let byly do těchto oblastí introdukovány odolnější dřeviny - [[smrk pichlavý]], [[borovice pokroucená]] (''Pinus contorta''), [[borovice černá]] (''Pinus nigra'') a další druhy rodu ''Pinus''.
Omezení produkce oxidu siřičitého se pozitivně projevilo i na zdravotním stavu lesů. Další umírání lesů se zastavilo a nově vysázené porosty většinou dobře přežívají i na exponovaných místech. Půda je ovšem nadále kyselá, snížila se dostupnost některých prvků, především [[hořčík]]u, který je významnou stavební látkou pro zelené barvivo [[chlorofyl]]. [[Jehličí]] tak žloutne, jeho životnost je výrazně zkrácena. Jako dobrá prevence tomuto žloutnutí se zatím ukazuje bodové vápnění ke kořenům v prvních letech růstu smrků.

=== Lesní škůdci ===
Mezi nejvýznamnější škůdce lesů v České Republice patří [[bekyně mniška]], [[bekyně velkohlavá]], [[obaleč]]i a [[kůrovcovití]] [[brouci]] (především [[lýkožrout smrkový]]). Za škůdce jsou považovány též některé parazitické houby, především houby působící u [[jilm]]ů a [[dub]]ů tzv. [[tracheomykóza|tracheomykózu]]
Většina škůdců za normálních podmínek napadá převážně jednotlivé oslabené stromy. V případě souhry pro škůdce příznivých podmínek zejména při klimatických výkyvech jakými jsou abnormální sucho, mechanické poškození velkého počtu stromů mokrým sněhem nebo bořivým větrem, nebo poškození lesů [[imise]]mi dochází ke [[kalamita|kalamitnímu]] [[přemnožení]] jehož důsledkem může být úplný rozvrat napadených lesních porostů. Významnou roli při přemnožování kalamitních škůdců hraje druhová, věková a prostorová skladba lesa. Konkrétní škůdce napadá přednostně stromy určitého druhu a stáří. Z toho důvodu jsou ke kalamitnímu přemnožení více náchylné stejnověké [[monokultura|monokultury]]. Naopak smíšené lesy složené z původních dřevin nebo [[výběrný les|výběrné lesy]] s bohatou prostorovou a tloušťkovou diferenciací jsou mnohem odolnější. Nejznámějšímy případy kalamitního přemnožení na území [[Česká republika|ČR]] jsou kůrovcové kalamity na [[Šumava|Šumavě]] - především ta z 70. let 19. století a z přelomu 20. a 21. století. Viz heslo [[Národní park Šumava]] a přemnožení bekyně mnišky tzv. "Mnišková kalamita" v létech [[1917]]–[[1927]], která zasáhla převážně smrkové a borové porosty ve střední Evropě <ref>http://abicko.avcr.cz/cs/2010/03/12/</ref>. Věková struktura našich lesů je důsledkem rozsáhlých hmyzích kalamit ve dvacátých a třicátých letech minulého století stále nerovnoměrná (nadnormální rozloha porostů starších než 60 let) <ref>http://www.uhul.cz/zelenazprava/2003/4.php</ref>.

== Literatura ==
* Míchal, Igor, Petříček, Václav a kol. Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Praha 1999.

== Reference ==
<references/>

== Související články ==
* [[Dendrologie]]
* [[Dřeviny]]
* [[Lesnictví]]
* [[Háj]]
* [[Výběrný les]]
* [[kategorizace lesů]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf] Zpráva o stavu lesů v ČR

{{Commons|Forest}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Lesy]]
[[Kategorie:Lesnictví]]
[[Kategorie:Významný krajinný prvek]]