Sysop: 1 revizi

2014-01-27T12:20:18Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 1. 2014, 12:20

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-17T23:24:10Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[File:Forest-stingbert-steinkopf.jpg|thumb|240px|right|Lesní cesta umožňuje zpřístupnění lesa]]
'''Lesnictví''' je obor lidské činnosti, který se zabývá udržením a zvelebením [[les]]ů a plným využitím jejich užitků ve prospěch vlastníků i společnosti <ref>M. Lasák, Naučný slovník lesnický, Ministerstvo zemědělství ČR, 1994</ref>). Hlavním cílem lesnictví je produkce [[dříví]], jako důležité obnovitelné suroviny, prostřednictvím trvale udržitelného hospodaření v lese.
Při tomto hospodaření les zároveň poskytuje významné kladné [[Externalita|externatity]]<ref name="Simanov"> http://lesnickeforum.silvarium.cz/index.php/component/content/article/47-pispvky/60-co-to-je-lesnictvi-a-co-se-od-nj-oekava-v-tomto-stoleti-</ref>.
Environmentalisté přesto namítají, že lesnictví klade příliš velký důraz na produkční funkci lesů a nedostatečně bere v potaz ochranu přírody a ostatní užitečné (= mimoprodukční) funkce lesů. Pochopení faktické náplně lesnictví i jeho poslání si proto zaslouží podrobnější pohled na jeho minulost, současnost i budoucnost.
Nejčastěji uváděné mimoprodukční funkce (kladné externality) poskytované [[Hospodářský les|hospodářskými lesy]] jsou:
* ''Vodohospodářská funkce'' - lesy rostoucí v povodí vodních toků zlepšují vyrovnanost průtoků, tlumí extrémy a mají vliv i na kvalitu [[Voda|vody]]
* ''Půdoochranná funkce'' - les je účinná ochrana [[Půda (pedologie)|půdy]] před [[Eroze|erozí]]
* ''Klimatická funkce'' - Lesy tlumí [[klima]]tické extrémy, vytvářejí specifické porostní mikroklima nutné pro existenci četných lesních rostlin a živočichů. Lesní dřeviny i ostatní rostliny spotřebovávájí významné množství [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] který dočasně vážou ve své biomase. V případě, že roste zásoba biomasy (dříví) na jednotce plochy snižuje les množství oxidu uhličitého (důležitého[[Skleníkový plyn|skleníhového plynu]]) v zemské atmosféře
* ''Rekreační funkce'' - les je prostor významný pro rekreaci
* ''Funkce "rezervoáru" [[Biodiverzita|biodiverzity]]'' - lesy jsou útočištěm pro řadu volně žijících druhů [[Živočichové|živočichů]] a [[Rostliny|rostlin]],
* ''Krajinotvorná funkce'' - les je důležitý krajinný a estetický prvek
[[File:Timber Harvesting, Muncaster Fell - geograph.org.uk - 117030.jpg|thumb|240px|right|Vyvážecí souprava na skládce dříví]]
== Historické epochy využívání lesů člověkem ==
[[Přirozený les|Přirozené lesy]] různého druhového složení byly v [[klima]]tických podmínkách [[Česká republika|České republiky]] naprosto převládajícím přirozeným [[ekosystém]]em. Přirozená lesnatost v době pronikání prvních početně významnějších populací lidí se blížila 100%, ale ještě na začátku 10. století je odhadována na více než 70%, stejně jako tomu bylo ve většině zemí střední Evropy <ref>http://sbornikjh.sweb.cz/pelc.htm</ref>. Do vývoje absolutní většiny lesů již v historii člověk nějakým způsobem zasáhl. Vztah člověka k lesům lze, při jistém zjednodušení, rozdělit do tří základních historických etap:
=== I. Období využívání přírodního lesa "přírodním" člověkem ===
Toto období se kryje s počátky dějin lidstva. Dřevo bylo spolu s kamenem, rákosem nebo kostmi prvním materiálem, který pravěcí lidé začali používat. Člověk se zpočátku v ekosystému lesa choval stejně, jako ostatní živočichové. Les byl v tomto historickém období přírodním výtvorem. Člověk vývoj ekosystému, jehož byl sám součástí, samozřejmě ovlivňoval. V zásadě se však nemohl stát limitujícím faktorem jeho vývoje.
=== II. Období kořistného využívání lesa člověkem ===
[[File:Logging oregon.jpg|right|thumb|240px|Exploatace pralesů v USA, [[Oregon]] [[1905]]]]
Toto období započalo [[neolit]]em (cca 2500 let př.n.l.) a v Evropě trvalo tak dlouho, dokud byly přírodní lesy relativně dostupné v dostatečné míře. Lesy byly využívány jako "nevyčerpatelný" zdroj surovin aniž by o ně člověk pečoval. Příčinou změny vztahu k lesu byla na počátku proměna člověka v zemědělce, který kácel nebo [[Žďáření|žďářil]] les a na jeho místě zakládal [[pole]] a [[Pastvina|pastviny]]. [[Kolonizace]] probíhala pochopitelně od nejůrodnějších a k zemědělství nejvhodnějších poloh ([[úval]]y, říční [[Niva|nivy]]). Po vyčerpání úrodnosti půdy (v podmínkách střední [[Evropa|Evropy]] 2-3 roky), musel zakládat pole nová, a tím ničil významné rozlohy přírodního lesa. Některá opuštěná pole opět samovolně zarůstala lesem. V lesích prvotní zeměděleci pásli [[dobytek]]. Pastva hospodářských zvířat znesnadňovala, někdy až úplně znemožnila, obnovu citlivějších stromových druhů ([[jedle]], [[buk]]y, [[javor]]y, [[jasan]]y, [[jilm]]y). Pastvou dobytka poškozované lesy řídly a prosvětlovaly se. V souvislosti se středověkou těžbou rud a rozvojem hornictví a zpracování kovů byly vytěženy i rozsáhlé lesní komplexy pohraničních pohoří, ze kterých se dříví plavilo po zplavněných [[Řeka|řekách]]. Dříví se používalo k zajištění [[Štola|štol]], [[Dřevěné uhlí|dřevěným uhlím]] se pražily [[Ruda|rudy]] a tavil se [[kov]]. Další [[palivové dříví]] polykaly sklárny. Sklářské hutě se dokonce za dřívím stěhovaly stále výše do hor.
Všestranná použitelnost dřeva pro výrobu [[nástroj]]ů, jako stavebního materiálu i paliva vedla k tak intenzívní exploataci lesů, že se nestačily samy obnovovat, a proto jich v blízkosti lidských sídel výrazněji ubývalo již ve středověku. V [[novověk]]u se tempo úbytku lesů dále stupňovalo úměrně růstu [[populace]], nástupu průmyslové velkovýroby a rozšiřování způsobů využití dříví. Na neutěšený stav lesů reagovali osvícení vládci, snažící se jejich devastaci zabránit legislativní ochranou a tresty za nelegální těžby. [[Historie]] ale prokázala, že pasivní ochrana lesů, byť vynucovaná drakonickými tresty, nevede k cíli, pokud nelze poptávku po dříví ničím nahradit.
Teprve objev a následný rozvoj širokého využití kamenného [[uhlí]] v průmyslu a dopravě devastaci lesů částěčně zmírnily.
=== III. Období hospodářského využívání lesa - Vznik lesnictví ===
Lesům hrozil zánik, což by pravděpodobně vyvolalo také kolaps lidské společnosti, která byla na tehdejším stupni vývoje na dříví závislá jak energeticky (palivo) i materiálově (řemesla, stavebnictví, průmysl). Vznik lesnictví byl logickou reakcí v období, kdy přírodní lesy nebyly dále schopné pokrýt neustávající [[Poptávka|poptávku]] po dříví. Objem těžeb jednoduše převýšil tempo samovolné spontánní obnovy lesů. Cílem lesnictví proto bylo docílit rovnováhu mezi produkcí a spotřebou dříví. V tehdejší terminologii šlo o zajištění trvalosti produkce a výnosové vyrovnanosti při maximalizaci výnosů (dnes bychom to označili za [[trvale udržitelný rozvoj]]). Těchto cílů naši předchůdci dosáhli skutečným zvýšením produkce dříví a aktivní ochranou lesů jako přírodního zdroje. Les musel být chráněn, aby mohl poskytovat dříví a ostatní produkty.

{{Malé|Pasáž z Nařízení Ministerstva orby z 3. července 1873 č. 6953 – k pustošení lesů: „ Pustošení lesů povstává ostatně málo kdy náhle neb toliko jedním činem pěstování lesa se příčícím, nýbrž děje se poznenáhlu tím, že se v lesích dříví opět a opět přílišně vysekává, půda odkrývá, že ve veliké míře a nepřiměřeně stlaní se hrabe, tráva seká, dobytek pase, smůla sbírá atd.; budiž tedy na majitele lesů i v tomto směru dohlíženo,by nenakládali se svými lesy a jich nepoužívali takovým způsobem, který se příčí zásadám řádného hospodářství lesního a předpisům lesního zákona.}}
Současně byla ale významná část výnosů z lesa neustále reinvestována do [[Ochrana lesa|ochrany lesů]], jejich [[Obnova lesa|obnovy]] a zvelebení ([[meliorace]] lesních půd, budování dopravních staveb, [[hrazení bystřin]], zřizování [[Lesní školka|lesních školek]]...).
[[File:Skarbin Laerchen Mischwald 17112006 03.jpg|right|thumb|240px|Smíšený horský les ([[Rakousko]])]]
== Náplň a poslání lesnictví ==
Od počátku tak lesnictví spočívá v jednotě hospodářského využívání a ochrany lesů. Nadřazování ostatních (mimoprodukčních) funkcí lesů nad funkci produkční (nebo i naopak) není logické. V počátcích lesnictví, kdy byl kritický nedostatek dříví a jiných produktů lesů, dominoval požadavek na rychlé zvýšení produkce, s následným zajištěním její trvalosti, vyrovnanosti a jistoty. Lesnictví se přednostně orientovalo na produkci dříví. Ochrana lesa a prostředí byly rozvíjeny souběžně, jako cesta k zajištění trvalosti produkce lesů – tj. k udržení stability porostů<ref name="Simanov" />.

Názor, že lesníkům jde jen o trvalou produkci dříví bez ohledu na ekologickou stabilitu lesních porostů je mylný, protože trvalost, vyrovnanost a jistotu produkce lze zajistit jen v ekologicky stabilních porostech. Trvalost produkce a ekologická stabilita porostů jsou tak dvě strany téže mince, a nelze je od sebe odtrhovat<ref name="Simanov" />.
Vědomí potřeby péče o les posílil pokrok přírodních věd a znalosti o vztazích v ekosystémech (ekologie), o úloze lesa v krajině a životním prostředí člověka. Poptávka po mimoprodukčních užitečných funkcích lesa (vyvolaná zejména pokračující industrializací a místním kalamitním zánikem lesů v důsledku průmyslových imisí) vedla postupně až k formulaci současných názorů na trvale udržitelné hospodaření v lesích.
Lesní hospodářství je součástí národního hospodářství, poskytuje zaměstnání lidem zejména na venkově a na jeho produkci je vázán dřevozpracující průmysl a další národohospodářská odvětví. Vlastníci lesa (mnohdy nesoucí negativní ekonomické dopady různých "celospolečenských" požadavků) mají nicméně v demokratické společnosti občanská a vlastnická práva k lesním majetkům, zajištěná ústavou včetně Listiny práv a svobod. Přání a tužby ekologckých organizací v nakládání s lesy, které by jejich práva omezovaly, je třeba především uvést v soulad s těmito základními dokumenty. V chráněných územích a lesích obecně je třeba potlačovat nevhodné technologie, nikoli potlačovat ekonomiku samofinancování, zejména za situace, kdy trvá paradoxní jev v demokratickém systému a hospodářská újma není vlastníkům nijak kompenzována. Důvodem tohoto paradoxu je, že stát dosud nedefinoval veřejný zájem v lesích a v souvislosti s tím ani nestanovil míru své účasti za lesem poskytované služby ve veřejném zájmu <ref name="stanovisko ČLS"> http://lesnickeforum.silvarium.cz/index.php/component/content/article/41-lesnicke-forum/59-stanovisko-eske-lesnicke-spolenosti-k-prohlaeni-eske-botanicke-spolenosti-k-biologickym-a-ekologickym-aspektm-hospodaeni-v-eskych-lesich </ref>.
Závěry Evropské konference v Helsinkách (1993) formulují úkoly lesnictví takto: Péče o lesy a lesní půdu takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biodiverzita, produktivita, regenerační schopnost, vitalita a schopnost plnit nyní i v budoucnu důležité ekologické, ekonomické a sociální funkce, a to na místní, celostátní i celosvětové úrovni, a tak, aby nedocházelo k poškozování ostatních ekosystémů.
== Stručná historie lesnictví v Čechách a na Moravě ==
Prvním dochovaným dokumentem, týkajícím se území nynější České republiky (ale i Střední Evropy), který dokládá existující veřejný zájem o stav lesů, jejich ochranu, a snahu o omezení jejich využívání, byl kolem roku 1350 připravovaný zákoník Karla IV. Nikdy sice nevstoupil v platnost, ale stal se vzorem pro lesní řády, které vydala řada velkých vlastníků lesů - zejména některá města.
Již v 16. století byl v Království Českém zřízen úřad nejvyššího lovčího, jako státní orgán dohlíže-jící na stav lesů. Přesto až do poloviny 18. století ponechával stát péči o lesy bezvýhradně jejich vlastníkům.
Za počátek systematického hospodaření v českých, moravských a slezských lesích se považuje vydání zemských lesních řádů ([[Čechy]] a [[Morava]] roku 1754, [[Slezsko]] roku 1756). Jejich dodržování bylo problematické, protože chyběli kvalifikovaní lesníci - lesní hospodáři. Proto bylo v roku 1850 vydáno nařízení o státních zkouškách pro lesní hospodáře a o zkouškách osob určených k ochraně lesů. V té době také dochází k rozvoji [[Lesnické školství|lesnického školství]].
Mezníkem otevírajícím moderní historii hospodaření v lesích se stal Rakousko-Uherský zákon č. 250/ 1852, který v pojetí lesního hospodářství zakotvil ekonomické procesy, které pak vedly k vytvoření lesního hospodářství jako samostatného hospodářského odvětví (na území nynější České republiky tento zákon platil až do roku 1960).
V 19. století nebyla známá nebezpečí spočívající v ohrožení stejnověkých monokulturních lesů hmyzími škůdci nebo extrémními výkyvy počasí (bořivý vítr, mokrý sníh, sucho...) takže byly zakládany většinou lesy monokulturní a stejnověké. Došlo tak k zásadní změně druhového složení našich lesů. Byly zakládány borové a smrkové monokultury, které v důsledku tehdejších finančně výnosových teorií byly pokládány za nejvýnosnější. Převládal holosečný hospodářský způsob a uměle založené kultury byly vychovávány šablonovitě. Rozvíjel se stanovištní průzkum a do popředí se dostala otázka zhoršování půdy související s pěstováním monokultur.
Během druhé světové války sice docházelo v naších lesích ke zvýšeným těžbám způsobeným požadavky válečného hospodářství ale celkově lesy tuto krátkou epizodu přestály poměrně dobrém stavu stejně jako poválečné znárodňování a násilnou kolektivizaci (na rozdíl od svých bývalých majitelů).
V roce [[1960]] byl přijat nový lesní zákon (166/60Sb. o lesích a lesním hospodářství. Za základní hospodářský způsob stanovuje hosp. způsob maloplošný pasečný (podrostní), vyzdvihuje mimoprodukční funkce lesa a zakazuje holoseče širší než výška porostu <ref>Bezecný P. a kol., Pěstování lesů, SZN, Praha: 1981</ref>. Tento zákon ovšem nevyhovoval socialistickému hospodaření tehdejších podniků státních lesů. Proto byl již v roce [[1977]] schválen nový zákon o lesích (61/1977 Sb. ) který umožnil tzv. "racionalizaci" lesního hospodaření (větší holé seče, upuštění od striktně podrostního a maloplošného hospodaření). Přesto nelze říci, že by hospodaření tehdejších Státních lesů mělo zásadně negativní vliv na stav našich lesů. To ovšem neplatí o vlivu ležícím mimo pravomoci tehdejšího lesního hospodářství. Tím byly průmyslové [[imise]] a [[Kyselý déšť|kyselé deště]], které během 70. a 80.let 20. století způsobily odumření a rozpad rozsáhlých porostů zejména v horských polohách severních pohoří ([[Krušné hory]], [[Jizerské hory]], [[Krkonoše]] a [[Orlické hory]] částečně i další pohoří).
Po roce 1989 byla asi nejvýznamnější změnou restituce (navrácení) zhruba 40% rozlohy lesů původním vlastníkům. Během 90. let minulého století skokově vzrostly pravomoce stárních orgánů ochrany přírody (přijetí zákona 114/92Sb.) a byl také přijat nový zákon o lesích (289/1995 Sb.).
Přes veškeré legislativní kotrmelce a dějinné zvraty docházelo postupně (zejmena od počátku 20. století) na základě zkušeností ke korekcím hospodaření s cílem druhově a prostorově lesy diferencovat. Do porostů byly vkládány [[meliorační a zpevňující dřeviny]], porosty byly vychovávány [[prořezávka]]mi a [[probírka]]mi, byly zřizovány zpevňovací pásy, rozluky i závory s cílem zvýšit jejich stabilitu. Podrobně byly propracovány způsoby přirozené i umělé [[Obnova lesa|obnovy lesa]], modely výchovy porostů i způsoby [[Lesní těžba|lesní těžby]], stále s ohledem na prvotní cíl (trvale udržitelné, výnosově vyrovnané hospodaření zajišťující produkci obnovitelné suroviny - dříví).
V lesním hospodářství od druhé poloviny [[20. století]] sílí tendence využívání přirozených procesů (v různých podobách tzv. přírodě blízkého lesního hospodářství). Jedná se i o ekonomicky racionálnější přístup s jistým přínosem pro vlastníka lesa, o čemž svědčí stále větší množství zejména soukromých a společenstevních lesů, které tyto postupy využívají.
== Lesnické podobory ==
* [[hospodářská úprava lesa]]
* [[pěstování lesa]]
* [[lesnická chemie]]
* [[lesnická biologie]]
* [[lesnická geodézie]]
* [[lesnické stroje a zařízení]]
* [[lesní těžba]]
* [[lesnická typologie]]
* [[lesnická geologie]]
* [[lesnická administrativa]]
* [[lesnická botanika]]
* [[lesnická zoologie]]
* [[myslivost]]
* [[obecná ekologie]]
* [[ekologie a úprava krajiny]]
* [[oceňování lesů]]
* [[lesnická fytocenologie]]
* [[lesnická pedologie]]
* [[lesnická dendrologie]]
* [[ochrana lesa]]
* [[obchod se dřívím]]
* [[lesnické meliorace]]
* [[zpracování dřeva]]
* [[lesnická legislativa]]
* [[lesnická politika]]
* [[lesní normy]]
* [[ekonomika lesního hospodářství]]
* [[management lesního hospodářství]]
== Reference ==
<references/>
== Související články ==
* [[Les]]
* [[Přirozený les]]
* [[Prales]]
* [[Výběrný les]]
* [[Háj]]
* [[Lesnická práce (časopis)]] - časopis pro lesnickou vědu a praxi
== Externí odkazy ==
* [http://www.silvarium.cz/ Silvarium] Lesnicko - dřevařský server
* [http://www.mze.cz/ Ministerstvo zemědělství]
* [http://prirozenelesy.cz// server o alternativním lesnictví]
* [http://www.uhul.cz/ Ústav pro hospodářskou úpravu lesů]
* [http://www.lesnictvi.cz/ Server o lese, lesnictví a životním prostředí]

{{Commonscat|Forestry}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Lesnictví]]

Lesnictví - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu