GVC Sobek: Boží hod svatodušní či svatodušní svátky

2015-12-24T11:02:14Z

Boží hod svatodušní či svatodušní svátky

Nová stránka

[[Soubor:Ingeborg Psalter 02f 1200.jpg|thumb|Letnice v Ingeborském [[žaltář]]i (kolem roku 1200)]]

'''Letnice''', '''seslání Ducha svatého''', '''Boží hod svatodušní''' či '''svatodušní svátky''' ([[latina|latinsky]] ''pentecostes'', [[řečtina|řecky]] πεντεκοστή (ἡμέρα) ''pentekosté (hémerá)'' padesátý den) označuje [[křesťanství|křesťanský]] svátek slavený 50 dnů po [[Velikonoce|Velikonocích]] a 10 dnů po [[Svátek Nanebevstoupení Páně|Nanebevstoupení Páně]]. Svátek letnic pochází z [[Judaismus|židovského]] svátku týdnů (''[[Šavu'ot]]''). [[Teologie|Teologicky]] se tento svátek vztahuje v židovství k předání [[Tóra|Zákona]] na [[Sinaj (biblická hora)|Sinaji]] a v křesťanství k seslání [[Duch svatý|Ducha svatého]] na [[apoštol]]y po [[Ježíš Kristus|Ježíšově]] [[Svátek Nanebevstoupení Páně|nanebevstoupení]].

== Historické slavení letnic ==
Ve starověku slavila tento svátek [[církev]] již poměrně brzy; první zmínky se objevují však až ve 3. století. Protože v křesťanském chápání letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc, byly (a nadále jsou) letnice považovány za jednu z nejvýznamnějších křesťanských slavností vůbec. Ve 4. století se začala v předvečer této slavnosti slavit [[vigilie]] a po ní se slavil [[oktáv]] Seslání Ducha Svatého. [[Liturgická barva]] letnic byla vždy červená – tento zvyk zřejmě pochází ze slavnostního římského oděvu, který byl barven [[purpur]]em.

V [[Česká republika|českých zemích]] se letnice slavily od příchodu křesťanství, avšak ještě dlouho poté v lidové zbožnosti přetrvávají pohanské obyčeje, byť naroubované na nové [[náboženství]], jak dokládá i kronikář Kosmas, když roku 1092 píše o [[kníže]]ti Břetislavu II., že vyháněl ze země čarodějníky, [[věštec|věštce]] a pohanské hadače. Kníže vykořenil podle Kosmy též „obyčeje pověrečné, které vesničané, posud polou pohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali“.

== Datum letnic ==
Výpočet data slavení svatodušních svátků je závislý na výpočtu [[výpočet data Velikonoc|výpočtu data Velikonoc]], který se však liší v [[západní církev|západní]] a [[východní církev|východní]] [[církev|církvi]]. Letnice (Neděle Svatodušní) připadají na padesátý den po slavnosti [[Zmrtvýchvstání Páně]] (Boží hod Velikonoční), počítaje v tom po starověkém způsobu i tento den; Seslání Ducha Svatého je tak osmou nedělí [[velikonoce|velikonoční doby]], kterou tato doba končí. Pro následující roky letnice připadají na tyto dny:
{|
|-
| style="background:LightCyan;text-align:center" |'''Rok'''
| style="background:LightCyan;text-align:left" |'''Letnice v západní církvi'''
| style="background:LightCyan;text-align:left" |'''Letnice ve východní církvi'''
|-
| style="background:Honeydew;text-align:center;padding:0px 20px" |2005
| style="background:Honeydew;text-align:left" |15. května
| style="background:Honeydew;text-align:left" |19. června
|-
| style="background:LightCyan;text-align:center" |2006
| style="background:LightCyan;text-align:left" |4. června
| style="background:LightCyan;text-align:left" |11. června
|-
| style="background:Honeydew;text-align:center" |2007
| style="background:Honeydew;text-align:left" |27. května
| style="background:Honeydew;text-align:left" |27. května
|-
| style="background:LightCyan;text-align:center" |2008
| style="background:LightCyan;text-align:left" |11. května
| style="background:LightCyan;text-align:left" |15. června
|-
| style="background:Honeydew;text-align:center" |2009
| style="background:Honeydew;text-align:left" |31. května
| style="background:Honeydew;text-align:left" |7. června
|-
| style="background:LightCyan;text-align:center" |2010
| style="background:LightCyan;text-align:left" |23. května
| style="background:LightCyan;text-align:left" |23. května
|-
| style="background:Honeydew;text-align:center" |2011
| style="background:Honeydew;text-align:left" |12. června
| style="background:Honeydew;text-align:left" |12. června
|-
| style="background:LightCyan;text-align:center" |2012
| style="background:LightCyan;text-align:left" |27. května
| style="background:LightCyan;text-align:left" |3. června
|-
| style="background:Honeydew;text-align:center" |2013
| style="background:Honeydew;text-align:left" |19. května
| style="background:Honeydew;text-align:left" |23. června
|-
| style="background:LightCyan;text-align:center" |2014
| style="background:LightCyan;text-align:left" |8. června
| style="background:LightCyan;text-align:left" |8. června
|-
| style="background:Honeydew;text-align:center" |2015
| style="background:Honeydew;text-align:left" |24. května
| style="background:Honeydew;text-align:left" |31. května
|-
| style="background:LightCyan;text-align:center" |2016
| style="background:LightCyan;text-align:left" |15. května
| style="background:LightCyan;text-align:left" |19. června
|-
| style="background:Honeydew;text-align:center" |2017
| style="background:Honeydew;text-align:left" |4. června
| style="background:Honeydew;text-align:left" |4. června
|-
| style="background:LightCyan;text-align:center" |2018
| style="background:LightCyan;text-align:left" |20. května
| style="background:LightCyan;text-align:left" |27. května
|-
| style="background:Honeydew;text-align:center" |2019
| style="background:Honeydew;text-align:left" |9. června
| style="background:Honeydew;text-align:left" |16. června
|-
| style="background:LightCyan;text-align:center" |2020
| style="background:LightCyan;text-align:left" |31. května
| style="background:LightCyan;text-align:left" |7. června
|-
|}
Na Západě je nejdřívější možné datum letnic [[10. květen|10. května]] (jako v roce 1818 a [[2285]]) a nejpozdější možné datum je [[13. červen|13. června]] (jako v roce [[1943]] a [[2038]]).

== Svatodušní pondělí ==
Až do [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]] se svatodušní svátky slavily v [[katolická církev|katolické církvi]] po dva dny a svatodušní pondělí bylo [[zasvěcený svátek|zasvěceným svátkem]] i v první Československé republice. O těchto dvou dnech bylo možné také žehnat [[svěcená voda|křestní vodu]], [[křest|křtít]] a [[biřmování|biřmovat]].

Svatodušní pondělí je nadále volným dnem v [[Německo|Německu]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Maďarsko|Maďarsku]], [[Belgie|Belgii]], [[Lucembursko|Lucembursku]], [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Norsko|Norsku]], [[Dánsko|Dánsku]], [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Argentina|Argentině]] i [[Uruguay]]i, na [[Island]]u a v [[Řecko|Řecku]]. Od roku [[2008]] je opět volným dnem ve [[Francie|Francii]], když v letech [[2005]]–[[2007]] vláda volno neúspěšně zrušila jako „den solidarity“ na financování sociálních akcí pro seniory.

== Svátek Nejsvětější Trojice ==

Svátek Nejsvětější Trojice následuje další neděli po neděli Svatodušní. Poté následuje svátek [[Slavnost Těla a Krve Páně|„Božího Těla“ (Corpus Cristi)]] v posledních dvou stoletích slavený průvody mimo kostel, zpravidla ve čtvrtek (za 1. ČSR den pracovního klidu, v současné době jej v Čechách některé farnosti slaví až následující neděli), kterým letnice končí. Svátek Božího Těla je v současnosti též volným dnem v řadě zemí (Německo, Rakousko, Uruguay, Polsko, Madrid ve Španělsku),

== Pranostiky ==
=== Svatodušní neděle ===
'''Česká republika'''
* O svatém Duše choď ještě v kožiše.
* Na Svatého Ducha nesvlékej kožicha
* Po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
* Déšť o letnicích – slunce na Boží tělo.
* Na Svatého ducha bláto – bude laciné mláto.
* Prší-li na Svatého Ducha, jsou klepána žita.
* Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
* Na Svatý Duch do vody buch!
* Svatý Duch přinese plný pytel much.

=== Svatodušní pondělí ===
'''Česká republika'''
* Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
* Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.

== Zvyky ==
* [[Jízda králů]] na Slovácku.
* '''Střílení ku ptáku''' – střílelo se na tyč, na které byl uvázán původně živý pták, později jeho atrapa. Střílelo se z kuše, později z pušek. Kdo sestřelil z tyče poslední kousek „ptáka“, stal se pro ten rok králem střelců.
* '''Zpěv vodního ptáka''' – tento zvyk se šířil na Šumavě u německého obyvatelstva, přišel patrně z [[Bavorsko|Bavorska]] v 17. století. Chlapci označili jednoho mezi sebou za vodního ptáka a poté chodili po vsi, zpívali, tropili vtípky a dostávali výslužku.<ref>[http://userweb.pedf.cuni.cz/kov/download/rezac_svatodussv.pdf Svatodušní svátky - letnice]</ref>
* '''Škračení (smažení) vajec v přírodě''' - valašský zvyk<ref>http://ww.vmp.cz/cs/odborna-cinnost/zvykoslovny-rok/letnice-svatodusni-svatky-na-valassku.html</ref>

== Související články ==
* [[Letniční hnutí]]
* [[Duch svatý|Duch Svatý]]
* [[Rudé letnice]]
* [[Nanebevstoupení Páně]]

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Pentecost}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Liturgický rok]]

Letnice - Historie editací

GVC Sobek: Boží hod svatodušní či svatodušní svátky