Sysop: 1 revizi

2014-01-27T12:02:01Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 1. 2014, 12:02

Sysop: + Symbol Nobelovy ceny

2010-01-27T22:14:49Z

+ Symbol Nobelovy ceny

Nová stránka

[[Soubor:Nobel prize medal.png|60px|left|Nositel Nobelovy ceny]]
[[Soubor:Lev Davidovich Landau.jpg|thumb|Lev Davidovič Landau]]
'''Lev Davidovič Landau''', rusky: Ле́в Дави́дович Ланда́у, (* [[22. leden|22. ledna]] [[1908]], Baku, † [[1. duben|1. dubna]] [[1968]], Moskva) byl ázerbájdžánsko-sovětský fyzik, který přispěl k rozvoji mnoha oblastí teoretické fyziky.

Mezi jeho úspěchy patří podíl na formulování [[matice hustoty]] – metodě [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], kvantově mechanické teorie [[diamagnetismus|diamagnetismu]], teorie [[supratekutost]]i, teorie [[fázové přechody druhého druhu|fázových přechodů druhého druhu]], [[Ginzburgova-Landauova teorie|Ginzburgovy-Landauovy teorie]] [[supravodivost]]i, vysvětlení [[Landauovo tlumení|Landauova tlumení]] ve [[fyzika plazmatu|fyzice plazmatu]], [[Landauův pól|Landauova pólu]] v [[kvantová elektrodynamika|kvantové elektrodynamice]], a dvousložkové teorie [[neutrino|neutrin]]. V roce [[1962]] obdržel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] za svou práci v oboru supratekutosti (Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2).

Landau byl velice matematicky nadán a sám o sobě říkal, že integrovat se naučil ve 13 letech a derivovat uměl od nepaměti. Ve 14 letech začal studovat v Techniku v Baku, pak přešel na Univerzitu v Baku, kde studoval dva obory současně – fyzikálně matematický a chemický. V roce [[1924]] přešel na fyzikální oddělení [[Petrohradská státní univerzita|Leningradské univerzity]], kterou absolvoval v roce [[1927]].

V letech [[1926]]–[[1927]] publikoval své první práce z teoretické fyziky. Od roku [[1929]] strávil půldruhého roku v zahraničí, v Dánsku, Anglii a Švýcarsku, kde pracoval s předními teoretickými fyziky, především s [[Niels Bohr|Nielsem Bohrem]], kterého od té doby pokládal za svého jediného učitele.

Od roku [[1932]] působil Landau v Charkově, na Ukrajinském fyzikálně-technickém institutu, které se brzy stalo centrem teoretické fyziky v Sovětském svazu. Zde také začal spolu s Lifšicem i dalšími spolupracovníky psát svůj kurs teoretické fyziky (viz dále).

V roce [[1937]] pod tlakem konfliktu s rektorem, politického ohrožení i profesních střetů požádal svého přítele [[Pjotr Leonidovič Kapica|Petra Kapicu]] o přijetí do jeho nově vznikajícího [[Institut pro fyzikální problémy|Institutu fyzikálních problémů]], kde se stal vedoucím teoretického oddělení. V roce 1937 se Landau oženil s Korou Drobancevovou a v roce 1946 se jim narodil syn Igor, který se stal experimentálním fyzikem.

Naivně "antiburžoazní" názory Landaua v jeho ranném období se radikálně změnily v období nastupujícího stalinského "velkého teroru". V roce [[1938]] se spolu s přítelem Korecem podílel na sepsání protistalinského letáku, varujícího před stalinským fašismem. [[28. dubna]] [[1938]] byl zatčen a strávil rok ve vězení. Velice statečně se za něj postavil [[Pjotr Leonidovič Kapica|Petr Kapica]], který hned v den zatčení napsal Stalinovi odvážný dopis a spolu s intervencí řady vlivných zahraničních vědců (zejm. Nielse Bohra), dosáhl alespoň mírných podmínek Landauova věznění. Po roce napsal Kapica další dopis, tentokrát Molotovovi, a na jeho odpovědnost byl Landau propuštěn. Stal se jiným člověkem, tichým a opatrným.

Mezi jeho žáky patřil i významný československý fyzik [[Jozef Kvasnica]].

Až do své smrti v roce 1968 byl Landau pracovníkem Institutu fyzikálních problémů. V roce [[1962]] měl Landau těžkou automobilovou nehodu, z které se až do své smrti [[1968]] nikdy zcela nevzpamatoval. Nehodu přežil mimo jiné i díky solidaritě vědců po celém světě, kteří zorganizovali pomoc při jeho léčení.

== Landau a Lifšic: Kurz teoretické fyziky ==

Landau vytvořil slavnou školu teoretické fyziky, kam patřili např. Pomerančuk, I. M. Lifšic, [[Jevgenij Michailovič Lifšic|J. M. Lifšic]], [[Alexej Alexejevič Abrikosov|A. A. Abrikosov]], A. B. Migdal, L. L. Pitajevskij, [[Isaak Markovič Chalatnikov|I. M. Chalatnikov]]. Vědecký seminář, který Landau řídil, vstoupil do dějin teoretické fyziky. Spolu s Jevgenijem Lifšicem je Landau uveden jako hlavní autor u většiny dílů ''Kurzu teoretické fyziky'', který byl přeložen do mnoha jazyků a doposud je využíván studenty a fyziky celého světa.

* Díl 1: „Mechanika“. L. D. Landau, J. M. Lifšic
* Díl 2: „Klasická teorie pole“. L. D. Landau, J. M. Lifšic
* Díl 3: „Kvantová mechanika: Nerelativistická teorie“. L. D. Landau, J. M. Lifšic
* Díl 4: „Kvantová elektrodynamika“. V. B. Beresteckij, J. M. Lifšic a L. P. Pitajevskij
* Díl 5: „Statistická fyzika 1“. L. D. Landau, J. M. Lifšic
* Díl 6: „Mechanika kontinua“. L. D. Landau, J. M. Lifšic
* Díl 7: „Teorie pružnosti“. L. D. Landau, J. M. Lifšic
* Díl 8: „Elektrodynamika kontinua“ L. D. Landau, J. M. Lifšic a L. P. Pitajevskij
* Díl 9: „Statistická fyzika 2“. J. M. Lifšic, L. P. Pitajevskij
* Díl 10: „Fyzikální kinetika“. J. M. Lifšic, L. P. Pitajevskij

''Ke vzniku Kurzu'': O Landauovi je z četných svědectví jeho spolupracovníků dobře známo, že nebyl prakticky schopen písemně stylizovat své fyzikální práce. I ty časopisecké práce, u nichž je napsán jako jediný autor, pro Landaua většinou "pod jeho vedením" sepsal J. M. Lifšic. Vždy proto existovala otázka, jak vlastně vznikl tento monumentální Kurz, o kterém se mezi fyziky říká, že jej "Lifšic nevymyslel a Landau nenapsal". V zájmu historické objektivity je zapotřebí doplnit málo známou skutečnost, že ke vzniku Kurzu významně přispělo i několik jiných (a mezi spoluautory neuvedených) fyziků, takže Landau s Lifšicem nejsou ani zdaleka jeho jedinymi hlavními autory. Např. prvá verze Statistické fyziky, která dokonce vyšla historicky jako vůbec první svazek Kurzu v r. 1938, je s vysokou pravděpodobností též dílem geniálního teoretického fyzika [[Matvěj Petrovič Bronštejn|Matvěje Petroviče Bronštejna]]. Bronštejn byl krátce předtím zatčen stalinskou NKVD a po půlroce coby oběť „velkého teroru“ popraven. Proto jakákoliv zmínka o jeho autorství nemohla být tehdy uvedena. Později, kdy byl Kurz dále upravován a rozšiřován, již tato okolnost nebyla nikdy napravena. Otázky autorství a citace primárních zdrojů nejsou právě silnou stránkou tohoto jinak výjimečného a stále ceněného díla.
* G. J. Gorelik: Jak se rodil „Kurz teoretické fyziky“. Priroda, 2005, 8 (v ruštině) [http://ggorelik.narod.ru/Dau/Kurs_1935-2005.htm]
* G. J. Gorelik, V. Ja. Frenkel: Matvěj Petrovič Bronštejn 1906-1938. Nauka, Moskva, 1990 (v ruštině)[http://people.bu.edu/gorelik/MPBronstein_100/MPB_1990/MPB_1990_TOC.htm]

==Externí odkazy==
* [http://www.nobel-winners.com/Physics/lev_davidovich_landau.html Nobel-winners.com - Lev Davidovič Landau (anglicky)]
* [http://www.socioniko.net/ru/articles/landau.html Lev Landau (rusky)]
* [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1522 Landau, Kapica a Stalin]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku|Landau, Lev Davidovič]]

Lev Davidovič Landau - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Symbol Nobelovy ceny