Libeň - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Třetí říše“ textem „Třetí říše“

2023-06-22T17:11:57Z

Nahrazení textu „Třetí říše“ textem „Třetí říše“

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 17:11
Řádka 53:		Řádka 53:
	Ve 30. letech byla na vrcholu buloveckého kopce postavena [[Nemocnice Bulovka]], jejíž výstavba zde byla plánována od první světové války.		Ve 30. letech byla na vrcholu buloveckého kopce postavena [[Nemocnice Bulovka]], jejíž výstavba zde byla plánována od první světové války.
	V období [[druhá světová válka\|druhé světové války]] byla průmyslová Libeň postižena podobně jako další významná centra v [[Protektorát Čechy a Morava\|Protektorátu Čechy a Morava]]. Došlo k přeorientování výroby z civilní na vojenskou, do Libeňského zámku se nastěhovalo [[velitelství]] II. úseku letecké obrany státu, [[Grabova vila\|Grabovu vilu]] obsadili [[Hitlerjugend]].		V období [[druhá světová válka\|druhé světové války]] byla průmyslová Libeň postižena podobně jako další významná centra v [[Protektorát Čechy a Morava\|Protektorátu Čechy a Morava]]. Došlo k přeorientování výroby z civilní na vojenskou, do Libeňského zámku se nastěhovalo [[velitelství]] II. úseku letecké obrany státu, [[Grabova vila\|Grabovu vilu]] obsadili [[Hitlerjugend]].
-	Na území Libně pod buloveckým kopcem byl ([[27. květen\|27. května]] [[1942]]) uskutečněn [[atentát]] na jednoho z nejmocnějších mužů [[Třetí říše]] – [[Reinhard Heydrich\|Reinharda Heydricha]]. Výsadkáři [[Jozef Gabčík]] a [[Jan Kubiš]] v rámci [[Operace Anthropoid]] zaútočili na zastupujícího říšského protektora v tzv. kobyliské zatáčce na křižovatce ulic V Holešovičkách a [[Zenklova (ulice v Praze)\|Zenklovy]] ulice (tehdejší Kirchmayerovy třídy). Heydrich byl po útoku hospitalizován v nedaleké nemocnici [[Bulovka (nemocnice)\|Bulovka]], kde [[4. červen\|4. června]] 1942 zemřel. Pomoc atentátníkům poskytla řada místních obyvatel – členové ilegální sokolské organizace Jindra, rodina truhláře Václava Nováka (jeho dcera Jindřiška po atentátu odklidila Kubišovo [[jízdní kolo]] a pomohla tak ukrýt důležitou stopu) nebo Bohumila Vosmíka. Řada obyvatel Libně byla v období [[heydrichiáda\|heydrichiády]] deportována do [[Koncentrační tábor\|koncentračních táborů]] nebo [[Poprava\|popravených]] na nedaleké [[Kobyliská střelnice\|Kobyliské střelnici]]. Atentát a jeho oběti od roku [[2009]] připomíná [[Památník Operace Anthropoid\|pomník]], který stojí v místě události v ulici v Holešovičkách v místě [[Autobusová zastávka\|autobusové zastávky]].	+	Na území Libně pod buloveckým kopcem byl ([[27. květen\|27. května]] [[1942]]) uskutečněn [[atentát]] na jednoho z nejmocnějších mužů [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] – [[Reinhard Heydrich\|Reinharda Heydricha]]. Výsadkáři [[Jozef Gabčík]] a [[Jan Kubiš]] v rámci [[Operace Anthropoid]] zaútočili na zastupujícího říšského protektora v tzv. kobyliské zatáčce na křižovatce ulic V Holešovičkách a [[Zenklova (ulice v Praze)\|Zenklovy]] ulice (tehdejší Kirchmayerovy třídy). Heydrich byl po útoku hospitalizován v nedaleké nemocnici [[Bulovka (nemocnice)\|Bulovka]], kde [[4. červen\|4. června]] 1942 zemřel. Pomoc atentátníkům poskytla řada místních obyvatel – členové ilegální sokolské organizace Jindra, rodina truhláře Václava Nováka (jeho dcera Jindřiška po atentátu odklidila Kubišovo [[jízdní kolo]] a pomohla tak ukrýt důležitou stopu) nebo Bohumila Vosmíka. Řada obyvatel Libně byla v období [[heydrichiáda\|heydrichiády]] deportována do [[Koncentrační tábor\|koncentračních táborů]] nebo [[Poprava\|popravených]] na nedaleké [[Kobyliská střelnice\|Kobyliské střelnici]]. Atentát a jeho oběti od roku [[2009]] připomíná [[Památník Operace Anthropoid\|pomník]], který stojí v místě události v ulici v Holešovičkách v místě [[Autobusová zastávka\|autobusové zastávky]].
	Na konci druhé světové války [[25. březen\|25. března]] [[1945]] byla východní část Libně poškozena spojeneckými nálety. Mezi Balabenkou a Harfou byla většina budov srovnána se zemí a poškozeno bylo i vlakové spojení na trati Praha–[[Český Brod]]. Během [[Květnové povstání\|květnového povstání]] v roce [[1945]] od [[5. kěten\|5. května]] vyrůstaly na řadě míst (u [[Trojský most\|Trojského mostu]], na Košince, u Balabenky a pod Bulovkou) [[Barikáda\|barikády]]. Mezi 7. a 8. květnem byla Libeň dočasně obsazena jednotkami [[Wehrmacht]]u, 9. května vjela do Prahy tanková jednotka [[Rudá armáda\|Rudé armády]]. V ulici V Holešovičkách se generálplukovník [[Pavel Semjonovič Rybalko]] setkal s oficiálními představiteli Prahy.		Na konci druhé světové války [[25. březen\|25. března]] [[1945]] byla východní část Libně poškozena spojeneckými nálety. Mezi Balabenkou a Harfou byla většina budov srovnána se zemí a poškozeno bylo i vlakové spojení na trati Praha–[[Český Brod]]. Během [[Květnové povstání\|květnového povstání]] v roce [[1945]] od [[5. kěten\|5. května]] vyrůstaly na řadě míst (u [[Trojský most\|Trojského mostu]], na Košince, u Balabenky a pod Bulovkou) [[Barikáda\|barikády]]. Mezi 7. a 8. květnem byla Libeň dočasně obsazena jednotkami [[Wehrmacht]]u, 9. května vjela do Prahy tanková jednotka [[Rudá armáda\|Rudé armády]]. V ulici V Holešovičkách se generálplukovník [[Pavel Semjonovič Rybalko]] setkal s oficiálními představiteli Prahy.
	Po osvobození republiky v tradičně dělnická Libeň přijala ideu budování nové republiky pod vedením [[Komunistická strana Československa\|Komunistické strany Československa]]. Ve volbách v roce [[1946]] zde [[komunisté]] získali téměř 50 % odevzdaných hlasů. Už před [[Únor 1948\|únorem 1948]] byl v průmyslové čtvrti [[Zestátnění\|zestátněn]] veškerý [[průmysl]], po komunistickém [[puč]]i byla zlikvidována i většina [[živnost]]enských provozoven.		Po osvobození republiky v tradičně dělnická Libeň přijala ideu budování nové republiky pod vedením [[Komunistická strana Československa\|Komunistické strany Československa]]. Ve volbách v roce [[1946]] zde [[komunisté]] získali téměř 50 % odevzdaných hlasů. Už před [[Únor 1948\|únorem 1948]] byl v průmyslové čtvrti [[Zestátnění\|zestátněn]] veškerý [[průmysl]], po komunistickém [[puč]]i byla zlikvidována i většina [[živnost]]enských provozoven.

Sysop: Nahrazení textu „1363“ textem „1363“

2014-10-12T18:14:18Z

Nahrazení textu „1363“ textem „1363“

← Starší verze		Verze z 12. 10. 2014, 18:14
Řádka 33:		Řádka 33:
	=== Nejstarší historie Libně ===		=== Nejstarší historie Libně ===
	Podle archeologických nálezů se předpokládá, že Libeň byla osídlena už ve starší době kamenné. Byla zde nalezena řada kostrových i žárových hrobů. Nejvýznamnější stopy zde zanechaly kultura [[únětická kultura\|únětická]], [[knovízská kultura\|knovízská]], [[bylanská kultura\|bylanská]] a laténská doba Keltů.		Podle archeologických nálezů se předpokládá, že Libeň byla osídlena už ve starší době kamenné. Byla zde nalezena řada kostrových i žárových hrobů. Nejvýznamnější stopy zde zanechaly kultura [[únětická kultura\|únětická]], [[knovízská kultura\|knovízská]], [[bylanská kultura\|bylanská]] a laténská doba Keltů.
-	Řada zmínek v nejstarších českých kronikách se však tohoto místa týká nepřímo – hovoří zejména o událostech v údolí řeky ''Rokytnice'' - dnešní [[Rokytka\|Rokytky]]. První písemná zpráva o Libni pochází z roku [[1363]]. Osada Libeň vznikla na přelomu 13. a 14. století a skládala se ze dvou tvrzí. Jedna stála v oblasti dnešních [[Thomayerovy sady\|Thomayerových sadů]], druhá na hranicích s [[Vysočany]].	+	Řada zmínek v nejstarších českých kronikách se však tohoto místa týká nepřímo – hovoří zejména o událostech v údolí řeky ''Rokytnice'' - dnešní [[Rokytka\|Rokytky]]. První písemná zpráva o Libni pochází z roku 1363. Osada Libeň vznikla na přelomu 13. a 14. století a skládala se ze dvou tvrzí. Jedna stála v oblasti dnešních [[Thomayerovy sady\|Thomayerových sadů]], druhá na hranicích s [[Vysočany]].
	===15.–18. století===		===15.–18. století===
	Prvními doloženými držiteli Libně byla rodina Rotlevů, kteří ji vlastnili až do roku 1438. Poté se vystřídalo několik majitelů z řad pražských měšťanských rodů - mj. Bryknarové z Brukštejna (1520-1595). Tento rod rozšířil své panství o osady Kobylisy, Střížkov, [[Klecany]] a [[Brázdim]]. Eliška Hoffmannová z [[Donín]]a, později provdaná za Bedřicha z Černhausu, Libeň vlastnila od roku 1595. Na místě původní tvrze nechala vystavět renezanční zámek, který se později stal základem dnešního [[Libeňský zámek\|Libeňského zámku]]. Tato stavba již v roce 1608 hostila římského císaře [[Rudolf II.\|Rudolfa II.]] a jeho bratra Matyáše Habsburského, kteří zde podepsali Libeňskou smlouvu (též [[Libeňský mír]]). Ta určila, že Rudolf Matyášovi svěřil vládu nad [[Morava\|Moravou]], [[Uhry]] a [[Rakousy]], ve své oblasti vlivu si ponechal jen [[Čechy]], [[Lužice\|Lužici]] a [[Slezsko]]. Smlouva také zajišťovala Matyášovi nástupnictví na českém trůnu.		Prvními doloženými držiteli Libně byla rodina Rotlevů, kteří ji vlastnili až do roku 1438. Poté se vystřídalo několik majitelů z řad pražských měšťanských rodů - mj. Bryknarové z Brukštejna (1520-1595). Tento rod rozšířil své panství o osady Kobylisy, Střížkov, [[Klecany]] a [[Brázdim]]. Eliška Hoffmannová z [[Donín]]a, později provdaná za Bedřicha z Černhausu, Libeň vlastnila od roku 1595. Na místě původní tvrze nechala vystavět renezanční zámek, který se později stal základem dnešního [[Libeňský zámek\|Libeňského zámku]]. Tato stavba již v roce 1608 hostila římského císaře [[Rudolf II.\|Rudolfa II.]] a jeho bratra Matyáše Habsburského, kteří zde podepsali Libeňskou smlouvu (též [[Libeňský mír]]). Ta určila, že Rudolf Matyášovi svěřil vládu nad [[Morava\|Moravou]], [[Uhry]] a [[Rakousy]], ve své oblasti vlivu si ponechal jen [[Čechy]], [[Lužice\|Lužici]] a [[Slezsko]]. Smlouva také zajišťovala Matyášovi nástupnictví na českém trůnu.

Sysop: 1 revizi

2014-01-26T17:11:43Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 1. 2014, 17:11

Sysop: Nahrazení textu

2013-01-07T22:29:39Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Různé významy|tento=části Prahy}}
{{Infobox katastrální území Prahy|název = Libeň|
|kód katastru = 730891
|městské části = [[Praha 8]], [[Praha 7]] a [[Praha 9]]
|městské obvody = [[Praha 8]], [[Praha 7]] a [[Praha 9]]
|správní obvody = [[Praha 8]], [[Praha 7]] a [[Praha 9]]
|výměra = 7,38
|obyvatelé = 31 527
| obyv.datum = 16. 10. 2006
|hustota = 4 272
|úz.tech.jed = 3
|zsj = 19
|datum = [[1901]]
|foto = Soubor:Libensky zamecek001.JPG
|zem.šíř = 50°6'46
|zem.dél = 14°28'21
|PSČ = 180 00
|mapa =
}}
'''Libeň''' je městská čtvrť a [[katastrální území]], tvořící jižní část [[Praha|pražské]] městské části [[Praha 8]] a zasahující i do městských částí [[Praha 7]] a [[Praha 9]]. Sousedí s [[Karlín|Karlínem]], [[Troja|Trojou]], [[Kobylisy]], [[Střížkov|Střížkovem]], [[Prosek]]em, [[Vysočany]] a [[Žižkov]]em. Od [[Holešovice|Holešovic]] Libeň odděluje řeka [[Vltava]].
V minulosti díky svému členitému reliéfu patřila k nejromantičtějším pražským předměstím, v druhé polovině 19. století se změnila na [[průmysl]]ové centrum severovýchodu Prahy. V letech 1898–[[1901]] byla Libeň [[město|městem]]. Až do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde bylo rozsáhlé [[Židé|židovské]] město.
Na území Libně byl podepsán tzv. [[Libeňský mír]] mezi [[Rudolf II.|Rudolfem II.]] a jeho bratrem [[Matyáš Habsburský|Matyášem Habsburským]] (1608), byla tu provozována první předměstská tramvajová trať v Praze (1896) a uskutečnil se tu atentát na zastupujícího říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] ([[1942]]).
S Libní jsou provázaná jména spisovatele [[Bohumil Hrabal|Bohumila Hrabala]], výtvarníka [[Vladimír Boudník|Vladimíra Boudníka]] nebo básníka [[Karel Hlaváček|Karla Hlaváčka]]. V Horní Libni se nachází hostinec Na Vlachovce, který je považován za jedno z tradičních center [[Dechová hudba|dechové hudby]] v Praze.
==Vymezení a geografie==
Převážná část Libně se nachází v dnešní [[Praha 8|Praze 8]]. Do [[Praha 7|Prahy 7 patří]] pouze malý pruh území západně od severního předmostí [[most Barikádníků|mostu Barikádníků]], do [[Praha 9|Prahy 9]] oblast východně od křižovatky [[Balabenka]] (nákladová část nádraží Praha-Libeň, [[O2 arena]], [[Českomoravská (stanice metra v Praze)|stanice metra Českomoravská]], kulturní dům [[Gong]], [[Podvinný mlýn]], část Sokolovské a Ocelářské ulice) a [[zahrádkářská osada]] s hřištěm [[TJ Střížkov]].
Čtvrť se neformálně dělí na Starou (také Dolní) Libeň a Novou (Horní) Libeň. Jejím územím protéká říčka [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]], která v [[Thomayerovy sady|Thomayerových sadech]] ústí do Vltavy.
[[File:Horni Liben 1.JPG|right|thumb|Horní Libeň - ulice Davídkova, v pozadí [[Vychovatelna]]]]
[[File:Dolni_Liben.JPG|right|thumb|Dolní Libeň - ulice Kotlaska]]
[[File:Liben Stejskalova.JPG|right|thumb|Dolní Libeň - křižovatka Zenklova x Stejskalova]]
==Původ jména==
Jméno Libeň pravděpodobně pochází ze jména někdejšího majitele osady Ľubena, resp. Libena.
==Historie Libně==
=== Nejstarší historie Libně ===
Podle archeologických nálezů se předpokládá, že Libeň byla osídlena už ve starší době kamenné. Byla zde nalezena řada kostrových i žárových hrobů. Nejvýznamnější stopy zde zanechaly kultura [[únětická kultura|únětická]], [[knovízská kultura|knovízská]], [[bylanská kultura|bylanská]] a laténská doba Keltů.
Řada zmínek v nejstarších českých kronikách se však tohoto místa týká nepřímo – hovoří zejména o událostech v údolí řeky ''Rokytnice'' - dnešní [[Rokytka|Rokytky]]. První písemná zpráva o Libni pochází z roku [[1363]]. Osada Libeň vznikla na přelomu 13. a 14. století a skládala se ze dvou tvrzí. Jedna stála v oblasti dnešních [[Thomayerovy sady|Thomayerových sadů]], druhá na hranicích s [[Vysočany]].
===15.–18. století===
Prvními doloženými držiteli Libně byla rodina Rotlevů, kteří ji vlastnili až do roku 1438. Poté se vystřídalo několik majitelů z řad pražských měšťanských rodů - mj. Bryknarové z Brukštejna (1520-1595). Tento rod rozšířil své panství o osady Kobylisy, Střížkov, [[Klecany]] a [[Brázdim]]. Eliška Hoffmannová z [[Donín]]a, později provdaná za Bedřicha z Černhausu, Libeň vlastnila od roku 1595. Na místě původní tvrze nechala vystavět renezanční zámek, který se později stal základem dnešního [[Libeňský zámek|Libeňského zámku]]. Tato stavba již v roce 1608 hostila římského císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] a jeho bratra Matyáše Habsburského, kteří zde podepsali Libeňskou smlouvu (též [[Libeňský mír]]). Ta určila, že Rudolf Matyášovi svěřil vládu nad [[Morava|Moravou]], [[Uhry]] a [[Rakousy]], ve své oblasti vlivu si ponechal jen [[Čechy]], [[Lužice|Lužici]] a [[Slezsko]]. Smlouva také zajišťovala Matyášovi nástupnictví na českém trůnu.
Po bitvě na Bílé hoře Černhausové jako protestantská šlechta přišli o své majetky. Libeň připadla [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtovi z Valdštejna]] a Trautmannsdorfům. V roce 1639 bylo panství vráceno Černhausům, kteří jej roku 1651 prodali [[Nosticové|Nosticům]] a ti zas obec převedli v roce 1662 na Staré město pražské. V té době k libeňskému panství patřily [[Kobylisy]], [[Dolní Chabry]], část [[Holešovice|Holešovic]], [[Střížkov]] a [[Vysočany]]. V blízkosti zámku se nacházel [[poplužní dvůr]], [[pivovar]], [[sladovna]] a [[mlýn]], na [[Libeňský ostrov|Libeňském ostrově]] byl provozován měděný [[hamr]], [[papírna]], pila a prachovna. Zámek se v té době stal letní rezidencí [[Staré Město (Praha)|staroměstských]] [[purkmistr]]ů.
Libeň byla značně poničena během pruského vpádu do Čech v roce 1757. Tehdejší staroměstský purkmistr [[Václav Fridrich z Friedenbergu]] využil nutné opravy k tomu, aby prosadil rozšíření zámku a jeho [[rokoko]]vou přestavbu. Protože nezískal potřebné [[peníze]] od obce, rozhodl se o ně požádat císařovnu [[Marie Terezie|Marii Terezii]] výměnou za příslib, že renovovaný [[Zámek (stavba)|zámek]] by sloužil k dočasnému ubytování členů císařské rodiny během jejich návštěv Prahy. Díky tomu byl zámek v letech 1769-1770 rekonstruován do současné podoby. Marie Terezie možnosti využila krátce po dokončení [[rekonstrukce]] v roce 1770. Další významnou událostí v 18. století byl korunovační průvod [[Leopold II.|Leopolda II.]], který vyšel z Libeňského zámku 31. srpna 1791.
===19. století===
Na přelomu let 1803 a 1804 zde během císařských manévrů pobýval císař František I., roku 1813 maršál Karel Schwarzenberg a v roce 1830 tu po svém svržení z trůnu pobýval francouzský král Karel X.
První náznaky proměny Libně z romantické venkovské krajiny na průmyslové předměstí Prahy lze zaznamenat už v první polovině 19. století. Ve 20. letech tu vznikla [[kartounka]] Antonína Gottlase (později Kubešova) a roku 1832 První akciová strojírna - [[Rustonka]]. Zásadní význam pro další rozvoj oblasti měla stavba [[Železniční trať|železniční trati]] Praha–[[Vídeň]], která vede po jižní hranici libeňského [[katastr]]u.
Ve druhé polovině 19. století byla založena První českomoravská továrna na stroje (výroba parních kotlů, železničních mostních konstrukcí, zařízení pro [[cukrovar]]y, [[důl|doly]], [[železářská huť|hutě]] a [[vodárna|vodárny]]), [[slévárna|slévárny]] a strojírny bratří Prášilů, Bohumila Voleského nebo firmy John Fewler. Rozvíjel se tu i [[textilní průmysl]] - vznikla [[tkalcovna]] a [[přádelna]] bratrů Perutzů, Grabova továrna na voskovaná plátna a roku 1892 vznikla Weiderova [[továrna]] na [[klobouk]]y. Podél [[Vltava|Vltavy]] se objevilo několik [[jirchářství|jirchářských]] podniků - mj. barvírna kůží Ludvíka Jellinka. Starému zámeckému [[pivovar]]u začal konkurovat parní pivovar anglické firmy The Bohemian Breweries, Limited a nedaleko Balabenky F. X. Brosch vystavěl obří [[lihovar]]. Ve Švábkách byla roku 1881 otevřena [[plynárna]]. Kdysi nejromantičtější místo Libně - viniční usedlost [[Kolčavka]] – se v 80. letech 19. století změnila na továrnu na [[cement]]ové roury. V 90. letech bylo nedaleko Libeňského zámku zbudováno [[přístaviště]] s [[překladiště]]m.
Další rozvoj čtvrti podpořila výstavba druhé železniční trati, která od 70. let 19. století protínala nejprůmyslovější část Libně. Jednalo se o Propojení nádraží na [[Těšnov]]ě s Vysočany, [[Všetaty]] a [[Lysá nad Labem|Lysou nad Labem]]. Z obou tratí vedly [[Železniční vlečka|vlečky]] do [[průmysl]]ových závodů, od roku 1877 zde byla dvě [[nádraží]]: [[Nádraží Praha-Libeň|Horní nádraží]] u dnešní křižovatky [[Harfa (Praha)|Harfa]] a [[Praha-Libeň dolní nádraží|Dolní nádraží]] u [[Palmovka|Palmovky]].
Roku 1885 bylo v Libni zavedeno veřejné [[petrolej]]ové osvětlení, o desetl let později [[plynové osvětlení|osvětlení plynové]]. Od roku 1896 spojila Palmovku s [[Karlín]]em elektrická [[tramvaj]]ová trať financovaná z prostředků [[František Křižík|Františka Křižíka]], která byla o rok později prodloužena do Nové Libně na křižovatce U Kříže.
Libeň zažívala prudký růst počtu obyvatel. V roce 1869 měla 5845 obyvatel, o 25 let později už 17 240. Roku 1898 byla libeňská obec prohlášena městem.
===20. století===
[[Image:Libensky most 1.jpg|right|thumb|[[Libeňský most]] spojuje Libeň s Holešovicemi]]
[[Soubor:Libenskyplynojem1.jpg|thumb|[[Libeňský plynojem]]]]
[[12. září]] [[1901]] byla na základě zemského zákona Libeň připojena k [[Praha|Praze]] jako její osmá čtvrť (zajímavostí je, že sousední a ku Praze výrazně bližší [[Karlín]] se spojil s Prahou až o 20 let později).
Až do [[První světová válka|první světové války]] se Libeň dále rozvíjela. Okolo existujících továren vznikaly bloky činžovních domů a čtvrť se dále rozrůstala severním a východním směrem. Roku [[1903]] došlo k provizornímu propojení Libně s [[Holešovice]]mi pomocí dřevěného [[most]]u, v Dolní Libni byla postavena [[Libeňská sokolovna|sokolovna]], [[Kostel svatého Vojtěcha (Praha, Libeň)|dřevěný kostel sv. Vojtěcha]] a [[Gymnázium U Libeňského zámku|libeňské gymnázium]], na Bulovce byl v letech [[1913]]–[[1915]] otevřen infekční pavilon, který se stal základem budoucí [[Fakultní nemocnice Na Bulovce|nemocnice]].
V období první republiky byly k osmému městskému obvodu připojeny [[Kobylisy]], [[Střížkov]], [[Troja]] a [[Bohnice]]. Pokračoval stavební boom v oblasti dnešního [[náměstí dr. Václava Holého]] a pod Bulovkou. Vedle činžovních domů zde začaly vznikat [[Vila|vilová]] a zahradní městečka v Holešovičkách ([[Rokoska]]), [[na Slovance]], [[Kundratka|Kundratce]], Na Stráži a později i na Střížkově. V centrální části Libně vyrostl [[Palác Svět]], obchodní dům [[Te-Ta]] (Teweles-Taussig) a na palmoveckém kopci se v roce [[1931]] objevila jedna z významných dominant - [[Libeňský plynojem]]. V druhé polovině 20. let 20. století byl postaven [[Libeňský most]] - dodnes nejdelší betonové přemostění [[Vltava|Vltavy]]. V upadajícím libeňském [[přístav]]u, jehož význam po regulaci Vltavy převzalo překladiště v Holešovicích, vybudoval v roce [[1924]] ing. Platovský opravnu lodí a [[loděnice|loděnici]].
Ve 30. letech byla na vrcholu buloveckého kopce postavena [[Nemocnice Bulovka]], jejíž výstavba zde byla plánována od první světové války.
V období [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla průmyslová Libeň postižena podobně jako další významná centra v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Došlo k přeorientování výroby z civilní na vojenskou, do Libeňského zámku se nastěhovalo [[velitelství]] II. úseku letecké obrany státu, [[Grabova vila|Grabovu vilu]] obsadili [[Hitlerjugend]].
Na území Libně pod buloveckým kopcem byl ([[27. květen|27. května]] [[1942]]) uskutečněn [[atentát]] na jednoho z nejmocnějších mužů [[Třetí říše]] – [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]]. Výsadkáři [[Jozef Gabčík]] a [[Jan Kubiš]] v rámci [[Operace Anthropoid]] zaútočili na zastupujícího říšského protektora v tzv. kobyliské zatáčce na křižovatce ulic V Holešovičkách a [[Zenklova (ulice v Praze)|Zenklovy]] ulice (tehdejší Kirchmayerovy třídy). Heydrich byl po útoku hospitalizován v nedaleké nemocnici [[Bulovka (nemocnice)|Bulovka]], kde [[4. červen|4. června]] 1942 zemřel. Pomoc atentátníkům poskytla řada místních obyvatel – členové ilegální sokolské organizace Jindra, rodina truhláře Václava Nováka (jeho dcera Jindřiška po atentátu odklidila Kubišovo [[jízdní kolo]] a pomohla tak ukrýt důležitou stopu) nebo Bohumila Vosmíka. Řada obyvatel Libně byla v období [[heydrichiáda|heydrichiády]] deportována do [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]] nebo [[Poprava|popravených]] na nedaleké [[Kobyliská střelnice|Kobyliské střelnici]]. Atentát a jeho oběti od roku [[2009]] připomíná [[Památník Operace Anthropoid|pomník]], který stojí v místě události v ulici v Holešovičkách v místě [[Autobusová zastávka|autobusové zastávky]].
Na konci druhé světové války [[25. březen|25. března]] [[1945]] byla východní část Libně poškozena spojeneckými nálety. Mezi Balabenkou a Harfou byla většina budov srovnána se zemí a poškozeno bylo i vlakové spojení na trati Praha–[[Český Brod]]. Během [[Květnové povstání|květnového povstání]] v roce [[1945]] od [[5. kěten|5. května]] vyrůstaly na řadě míst (u [[Trojský most|Trojského mostu]], na Košince, u Balabenky a pod Bulovkou) [[Barikáda|barikády]]. Mezi 7. a 8. květnem byla Libeň dočasně obsazena jednotkami [[Wehrmacht]]u, 9. května vjela do Prahy tanková jednotka [[Rudá armáda|Rudé armády]]. V ulici V Holešovičkách se generálplukovník [[Pavel Semjonovič Rybalko]] setkal s oficiálními představiteli Prahy.
Po osvobození republiky v tradičně dělnická Libeň přijala ideu budování nové republiky pod vedením [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]]. Ve volbách v roce [[1946]] zde [[komunisté]] získali téměř 50 % odevzdaných hlasů. Už před [[Únor 1948|únorem 1948]] byl v průmyslové čtvrti [[Zestátnění|zestátněn]] veškerý [[průmysl]], po komunistickém [[puč]]i byla zlikvidována i většina [[živnost]]enských provozoven.
V souvislosti s novým administrativním rozdělením Prahy v roce [[1949]] byla od [[Praha 8|Prahy 8]] odtržena část Libně mezi Balabenkou a Harfou a byla připojena k [[Praha 9|Praze 9]]. V roce [[1960]] získala Praha 8 Karlín.
Zásadní proměnu Libně přinesly až budovatelské projekty z 60.–80. let [[20. století]]. První významnější asanace proběhly v souvislosti se stavbou železniční [[Holešovická přeložka|Holešovické přeložky]], kdy byla zbourána řada domů v oblasti [[Horovo náměstí|Horova náměstí]]. Z ospalé městské třídy na [[dálniční přivaděč]] se v 70. letech proměnila [[ulice]] V Holešovičkách. Centrum Staré Libně bylo zbouráno během výstavby zastávky metra [[Palmovka (stanice metra v Praze)|Palmovka]] na konci 80. let. Byla zrušena trať z [[Těšnov]]a, došlo k demolici [[Praha-Libeň dolní nádraží|Dolního nádraží]].
Další významné změny postihly Libeň po revoluci v listopadu 1989. Zanikla většina místních továren a jejich místo v současnosti obsazují kancelářské a obytné budovy. Připravuje se rozsáhlá výstavba v oblasti Palmovky, [[Rohanský ostrov|Rohanského ostrova]], [[Libeňský ostrov|Libeňského ostrova]] a [[náměstí Bohumila Hrabala]]. Ve fázi projektu jsou připravované dopravní stavby, zejména severovýchodní část [[Městský okruh|Městského silničního okruhu]], který povede od [[Most Barikádníků|mostu Barikádníků]], podél [[Thomayerovy sady|Thomayerových sadů]] a Košinky, přes křižovatku U Kříže a Balabenku dále na [[Žižkov]] a do [[Malešice|Malešic]]. Mezi Horovým náměstím a Bulovkou má být vybudován komplex silničních [[tunel]]ů [[Libeňská spojka]].
==Judenstadt==
[[Image:Libenska synagoga 2.jpg|right|thumb|[[Libeňská synagoga]] na [[Palmovka|Palmovce]]]]
[[File:Kozeluzska Liben.JPG|right|thumb|Koželužská ulice - poslední dva domy bývalé židovské čtvrti v Libni]]
Židovské město zde vzniklo v 16. století a rozprostíralo se v oblasti dnešní Dolní Libně. Pro jeho existenci bylo důležité rozhodnutí Jana Hartvíka z Nostic, který zdejší židovské obci udělil [[privilegium]] vlastní [[Samospráva|samosprávy]] a zaručil jí právní ochranu. Impulzem k jeho výraznému rozšíření v polovině 18. století bylo rozhodnutí císařovny Marie Terezie, která svým patentem vykázala [[Žid]]y z Prahy.
Starý [[židovský hřbitov]] se rozprostíral na předpolí dnešního [[Libeňský most|Libeňského mostu]] v sousedství nádraží [[Praha-Libeň dolní nádraží|Libeň-Dolní nádraží]]. Během stavby mostu v letech [[1925]]-[[1928 ]]byl částečně zasypán, k jeho definitivnímu zániku došlo v polovině 60. let 20. století. Početnou komunitu libeňských [[Židé|Židů]] do dnešních dní připomíná jen [[budova]] [[Nová synagoga (Libeň)|Nové libeňské synagogy]].
==Libeňské usedlosti==
Libeň byla před svou zástavbou romantickou kopcovitou krajinou, kde mezi vinicemi stálo jen několik statků a viničních usedlostí. Mezi historické usedlosti patřily: [[Balabenka]], [[Bulovka (usedlost v Libni)|Bulovka]], [[Hercovka]], [[Kolčavka]], [[Kotlaska]] (dříve Primaska), [[Kundratka]], [[Mazanka]], [[Palmovka]], [[Pekařka (usedlost v Libni)|Pekařka]], [[Rokoska]] a [[Truhlářka]].
== Hrabalova Libeň ==
[[Soubor:Hrabalova zed.jpg|right|thumb|Hrabalova zeď]]
Spisovatel [[Bohumil Hrabal]] prožil nemalou část svého života v pražské Libni (v ulici Na Hrázi 24/326, poeticky nazývané Na Hrázi věčnosti). V Libni se odehrává děj hned několika jeho pábitelských knížek. Konkrétně ''Svatby v Domě'' a ''Něžný barbar''. Jednu celou stranu této ulice později nahradila zeď autobusového nádraží. Tato [[zeď ]]je dnes, bohužel zatím jen z menší části, pomalována motivy z Hrabalových knížek a to díky umělkyni Tatianě Svatošové, která s celým projektem přišla a zrealizovala jej. Hlavní dominantou je kromě 5,5 metru vysoké podobizny Bohumila Hrabala i [[psací stroj]] značky Perkeo a 16 koček, které Hrabalovi za jeho života dělaly společnost. Hrabalova zeď byla dokončena [[15. říjen|15. října]] [[1999]]. Na zdi jsou dokonce vymalovány i úryvky z Hrabalových děl, především z těch, které se týkají ulice Na Hrázi. [[Bohumil Hrabal]] ukončil svůj život skokem z okna [[nemocnice Na Bulovce]]. Na počest Bohumila Hrabala bylo veřejné prostranství na libeňské Palmovce pojmenováno jako [[Náměstí Bohumila Hrabala]].
== Doprava ==
Libeň byla už roku 1896 spojena s [[Florenc]]í tratí elektrické [[tramvaj]]e. Z trati Florenc-Balabenka na Palmovce odbočovala trať na Libušák (dnes zastávka tramvaje U Kříže). Trať i s vozovnou a vlastní elektrárnou na Švábkách nechal postavit český vynálezce [[František Křižík]]. Dnes je libeňská [[Palmovka]] jedním z důležitých dopravních uzlů. Kříží se zde deset [[tramvaj]]ových linek. Nalézá se zde [[autobusové nádraží]], zastávky tramvají i [[Palmovka (stanice metra v Praze)|stanice metra]].
Od roku 1875 do roku [[1972]] vedla přes dnešní křižovatku [[Palmovka]] také odbočka [[Severozápadní dráha|Severozápadní dráhy]] na [[nádraží Praha-Těšnov]], která byla zrušena kvůli výstavbě severojižní magistrály. Poblíž přejezdu u Palmovky bývalo nádraží [[Praha-Libeň dolní nádraží]]. Železniční [[Železniční stanice|nádraží]] [[Nádraží Praha-Libeň|Praha-Libeň]] (dříve Praha-Libeň horní nádraží) leží ve [[Vysočany|Vysočanech]] ([[Praha 9]]).
Na rozhraní Libně a [[Karlín]]a byl v roce [[1990]] postaven [[tramvaj]]ový most z Palmovky na [[žižkov]]ský Krejcárek a Ohradu. V roce [[2005]] byla v souvislosti s výstavbou železničního tzv. [[Nové spojení|Nového spojení]] <ref>http://www.novespojeni.cz</ref> souběžně s tramvajovým mostem postavena otevřená silniční [[estakáda]], jež nahradila nevyhovující silnici několikrát křížící [[železniční trať]].
== Významné libeňské stavby ==
* [[Betonový most přes Rokytku]]
* [[Grabova vila]]
* [[Kostel svatého Vojtěcha (Libeň)|Kostel svatého Vojtěcha]]
* [[Löwitův mlýn]]
* [[Libeňský most]]
* [[Libeňský plynojem]]
* [[Nová synagoga (Libeň)|Libeňská synagoga]]
* [[O2 arena]]
* [[Palác Svět]]
==Významná veřejná prostranství==
*[[Horovo náměstí]]
*[[Náměstí Bohumila Hrabala]] (na [[Palmovka|Palmovce]])
*[[Balabenka]]
*[[Náměstí Dr. Václava Holého]]
*[[Elsnicovo náměstí]]
*[[Kašparovo náměstí]]
==Významné ulice==
*[[Sokolovská (Praha)|Sokolovská]]
*[[V Holešovičkách]]
*[[Zenklova (ulice v Praze)|Zenklova]]
== Další fotografie ==
<gallery>
Soubor:Nadvori libenskeho zamecku.jpg|Nádvoří libeňského zámečku s kaplí
Image:LOWITUV MLYN.jpg|[[Löwitův mlýn]] v [[Thomayerovy sady|Thomayerových sadech]] v Libni
Image:Prague Liben Sokolovska1.jpg|Sokolovská ulice v Praze 9 u Vysočan
Image:Sazka-panorama1.jpg|O<sub>2</sub> arena v Libni v Praze 9
File:Liben Kobylisy Trojska.JPG|Severní hranice Libně - levá strana ulice už patří do k. ú. Kobylisy
</gallery>
== Související články ==
* [[:Kategorie:Libeň|články v kategorii Libeň]]
* [[:Kategorie:Libeň (Praha 8)|články v kategorii Libeň (Praha 8)]]
* [[:Kategorie:Libeň (Praha 9)|články v kategorii Libeň (Praha 9)]]
== Externí odkazy==
* [http://historielibne.blogspot.com/ Podrobné dějiny Libně a fotografie]
* [http://www.praha8.cz/(kbis31mf2hkxyejix5rgei55)/default.aspx?ido=23&sh=224523835&Css=yes Historické fotografie Libně na webu ÚMČ Praha 8]
* [http://www.hiu.cas.cz/cs/images/content/historicky-atlas/li_plan.jpg Praha a Libeň na plánu Velké Prahy z let 1922-1924 ]
==Literatura==
*{{Citace monografie
| příjmení = Petera
| jméno = František Xav. Bohuslav
| rok = 1873
| titul = Želka Libeňská s Českým nápisem a stručný Libně dějepis
| vydavatel = vl.n.
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/10865
| místo = Praha
}}
*{{Citace monografie
| editoři = Ladislav Hubený
| rok = 1896
| titul = Adresář obce libeňské
| vydavatel = vl.n.
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/145656
| poznámka = Soupis libeňských domů i jejich majitelů a adresář firem, úřadů a ústavů zachycuje situaci v polovině 90. let 19. stol.
| místo = Praha
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Hejtmánek
| jméno = Ladislav
| rok = 1896
| titul = Libeň : historický nástin
| vydavatel = Obec Libeňská
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/420774
| poznámka = Kronika Libně od nejstarších dob do poloviny 90. let 19. stol. sepsaná libeňským učitelem a historiografem.
| místo = Praha
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Tomeš
| jméno = Josef
| rok = 1988
| titul = Libeňskou minulostí
| vydavatel = Obvodní kulturní dům v Praze 8, Státní památková péče ONV Praha 8
| url =
| poznámka =
| místo = Praha
}}
==Reference==
<references />

{{commonscat|Libeň}}{{Město Praha}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pražské čtvrti]]
[[Kategorie:Praha 8]]
[[Kategorie:Praha 9]]
[[Kategorie:Praha 7]]
[[Kategorie:Libeň| ]]
[[Kategorie:Libeň (Praha 8)| ]]
[[Kategorie:Libeň (Praha 9)| ]]
[[Kategorie:Libeň (Praha 7)| ]]
[[Kategorie:Města začleněná do Prahy]]