Sysop: 1 revizi

2014-01-26T20:12:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 1. 2014, 20:12

Sysop: + Vylepšení

2011-05-24T10:28:42Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Liberalismus}}
'''Liberalismus''' ([[Latina|latinsky]] ''liber'' svobodný, ''liberalis'' svobody se týkající, svobodomyslný) je [[politika|politický]] směr nebo také [[filosofický pohled]], který stojí na tom, že [[svoboda]] je prioritní politická hodnota. Tato [[ideologie]] původně vznikla v 19. století v [[Anglie|Anglii]] a má kořeny v evropském [[osvícenství]].
== Historie liberalismu ==
Základní hodnotou liberalismu je [[svoboda]]. Tím se liší od zbylých dvou demokratických politických názorů ([[konzervatismus|konzervatismu]] i [[socialismus|socialismu]]). Stejně jako ony je však v protikladu k [[Totalitarismus|totalitarismu]]. Od [[anarchismus|anarchismu]] se liberalismus odlišuje tím, že stát považuje za nutný k ochraně svobody. Liberalismus usiluje o maximální svobodu, a to jak osobní, tak i ekonomickou, náboženskou a politickou. Klasický liberalismus dobře charakterizuje citát: ''Svoboda tvé pěsti končí na špičce mého nosu''.
Počátky liberalismu sahají do osvícenství, vzniku svobodného pohledu na svět, a jeho uplatnění ve [[filosofie|filozofii]] a [[politika|politice]]. Liberalismus chce osvobodit společnost od [[ideologie|ideologií]], které se snaží obhajovat nutnost nesvobody (příklad: „vše jest od milosti boží“). Základem jeho politické filozofie je [[individuum]], [[občan]], který má co největší svobodu. Svoboda je podle liberálního přesvědčení základem společnosti, na němž [[stát]], [[politika]] a [[hospodářství]] spočívají a který stát chrání. Kde začíná osobní svoboda, končí státní moc, která může zakročit jenom, když je porušena svoboda osobní.
Pro liberalismus konce 18. a začátkem 19. století byla cílem svoboda a individualismus. Pomocí „[[laissez faire]]“ mělo docházet k omezování státních zásahů do hospodářství a tedy i posílení role jednotlivce. V politice šlo hlavně o ochranu občanských svobod jednotlivců. Avšak v první třetině 20. století hlavně v USA nabývá tento pojem zcela jiný nádech, nadále má vyjadřovat spíše blahobyt a rovnost, který se má konečně stát alternativou svobody. Tedy pod pojmem liberalismus, americká levice prosazuje něco jiného než co liberalismus původně byl (i než co znamená např. v Evropě) představuje pro ně podporu centralizované moci a široké zásahy do ekonomické oblasti. Změna v chápání liberalismu je citelnější v oblasti ekonomické než v politické.
V některých vyspělých zemích, jako například ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], se prosadila tato definice liberalismu: Svoboda a zodpovědnost – pro každého bez rozdílu. Svoboda a zodpovědnost jak ekonomická, tak politická, tak sociální. Tito liberálové jej považují za jedinou alternativu k [[tržní fundamentalismus|tržnímu fundamentalismu]], „divokému kapitalismu“ (svoboda bez zodpovědnosti) na straně jedné a k „všeovládajícímu státu“ (zodpovědnost bez svobody) na straně druhé. Nepovažují se za ani pravé, ani levé. Poukazují na to, že svoboda bez zodpovědnosti směřuje k rozpadu společnosti na „mocensko-politické klany“, jejímž zájmům je společnost vydána napospas. Zároveň poukazují na to, že zodpovědnost bez svobody vede k [[Totalitarismus|totalitě]] a k rostoucí [[byrokracie|byrokracii]], jejímž zájmům je společnost nakonec podřízena.
Stát, v dnešním pojetí s vysokou [[participace|participací]] občanů, má mimo jiné důležitý úkol – svobodu a zodpovědnost chránit (viz též [[právní stát]]). Praktickému použití těchto zásad pro rozvoj hospodářství jako základu [[svoboda|svobody]] a [[demokracie]] tam kde dnes chybějí, tedy v [[Rozvojová země|rozvojových zemí]] (ke kterým de Soto počítá i [[post-sovětské země|post-sovětské]]), se věnuje [[Hernardo de Soto]] a jeho [[Institut pro svobodu a demokracii]] v Peru, činný po celém světě.
Zde dole uvedená matrice dvou aspektů politického spektra má podle jedné z prací [http://sotomo.geo.unizh.ch institutu sotomo] ''(sociotopological modeling)'' Univerzity [[Curych]], dvě hlavní dimenze – na jedné ose dole konzervativní (snažící se co nejvíce zachovat, trvající na jednou, kdysi, prosazeném) a nahoře liberální (tolerantní, otevřená změnám, pokroku) a na druhé ose klasickou dimenzi levou (orientace více na společnost a na zástupcům delegované kompetence) a pravou (orientace více na jednotlivce a jeho přímou zodpovědnost). Liberály, podle jejich politiky a činů curyšští experti zobrazují v horních dvou čtvercích.
== Sociální liberalismus ==
{{Podrobně|Sociální liberalismus}}
Po vzniku socialismu se důraz politiky přenesl na sociální otázku. Mainstreamový liberalismus na to reagoval svou modifikací na většinový sociální liberalismus. Sociální liberalismus (nazývaný též novým liberalismem) je ideologie blízká politice evropských [[sociální demokracie|sociálně demokratických]] stran. Prosazuje [[Ekonomická regulace|regulaci ekonomiky]], adekvátní zdanění a [[sociální stát]] ''(welfare state)''. To znamená, že sociální liberálové větší měrou něž ostatní liberálové omezují ekonomickou svobodu, ale stejně jako klasičtí liberálové a libertariáni prosazují poměrně velkou osobní svobodu.
V Evropě můžeme najít několik levicových liberálních stran, např. [[Demokraté 66]], britská [[Liberálně demokratická strana (Spojené království)|Liberálně demokratická strana]], dánská [[Radikal Venstre]] – strana sociálně liberální nebo česká [[Strana pro otevřenou společnost]].
=== Americký liberalismus ===
V [[Spojené státy americké|USA]] je sociální liberalismus bez tam nepopulárního přívlastku „sociální“. Prosazuje ho zejména [[Demokratická strana (USA)|Demokratická strana]]. Americký liberalismus je blízký západo-evropské sociální demokracii, v mnoha věcech se však liší. Zejména v oblasti ekonomiky, kde prosazuje středovější cestu.
== Neoliberalismus ==
Podle kritiků je neoliberalismus [[ekonomie|ekonomická]], [[ideologie|ideologická]] jednostrannost politiky. Jeho zastánci ale poukazují na nutnost změn, které „přebujelý stát“ a rostoucí [[Ekonomická regulace|regulace trhů]] vyžadují. Tento spor a toto označení vznikly v sedmdesátých letech 20. století, kdy některé státy začaly snižovat bariéry regulace mezinárodních a vnitřních trhů s cílem docílit [[volný trh|volného trhu]]. Neoliberalismus akceptuje určitou [[stát]]ní roli v ekonomice, jako nezbytnost nezávislých [[centrální banka|centrálních bank]] a ochrany [[právo|práva]] a [[bezpečnost]]i. Zároveň ale vyžaduje omezení role státu ve všech možných oblastech, a tím umožněné snížení [[daň]]ového zatížení. Neoliberalismus prosazovali například politička [[Margaret Thatcher]]ová a ekonom [[Milton Friedman]].
Ryze ekonomicky orientovaný neoliberalismus zpravidla ale neznamená liberální postoj v jiných záležitostech politiky a společnosti, proto je také občas nazýván „liberálním konzervatismem“, tedy syntézou konzervativismu a liberalismu. Protože se neoliberalismus ne nutně zajímá o osobní [[svoboda|svobodu]], [[etika|etiku]], [[morálka|morálku]], je často využíván i [[diktatura|diktátorskými]] [[režim]]y, jako například [[Augusto Pinochet|Pinochetovým]] [[Chile]]. Ale i [[Čína]], která se otevírá především ekonomicky, ale jinak se snaží zachovat cestu [[komunismus|komunismu]], by mohla být takovým příkladem. Neoliberalistická orientace je přisuzována i představitelům demokratických vlád, jako, vedle zmíněné [[Margaret Thatcher|Margaret Thatcherové]], [[Ronald Reagan|Ronaldu Reaganovi]].
== Libertarianismus ==
{{Hlavní článek|Libertarianismus}}
V USA se smysl slova liberalismus postupně změnil a nyní jím jsou označeny politické ideály, které bychom u nás považovali za sociálně-demokratické. Liberalismus, jak jej známe z Evropy, se proto ve Spojených státech nazývá libertarianismem.
== Citáty ==
* „Existují dvě slova v politice, která nejde přeložit. [[Federalismus]] a liberalismus. … Být liberální ve Francii znamená až ocitnout se extrémně napravo. Být liberální v Americe znamená být nalevo. Liberální v Británii znamená centristickou politiku, lehce doleva, levý střed.“
::-[[François Bayrou]]: ''Jsem ten, kdo šlechtí dostihové koně francouzské politiky'', [http://www.blisty.cz/2006/5/11/art28336.html Britské listy], rozhovor: Štěpán Kotrba, Praha, 10.5.2006
== Související články ==
* [[Liberalismus v Česku]]
* [[Karl Raimund Popper|Karl Popper]]
* [[Friedrich Hayek]]
* [[Libertinismus]]
== Externí odkazy ==
* [[Ludwig von Mises]] — Liberalismus ([http://libinst.cz/etexts/mises_liberalismus_ocr.pdf česká digitalizovaná verze v PDF na webu Liberálního institutu])
* [http://www.liberal-international.org Liberální internacionála]
* (slovensky)[http://dolezite.sk/Neoliberalizmuscast_prva_Liberalizmus.html Neo-liberalizmus-časť prvá: Liberalizmus]
;České instituty a spolky hlásící se k liberalismu:
* [http://www.liberalnistrana.cz Liberální reformní strana (LiRA)]
* [http://www.ikhb.cz Institut Karla Havlíčka Borovského]
* [http://libinst.cz/ Liberální institut]
;Prameny (historické a interpretace liberalismu v Česku):
* „Inflace“ ([[Jan Černý]])
** [http://www.inflace.com/TXTliber.htm Libertarianismus – vznik a obsah nálepky]
** [http://www.inflace.com/TXTlibeco.htm Libertarianismus a ekologie]
** [http://www.inflace.com/TXTcslib.htm Český liberalismus 1. polovina 19. století]
* „Institut Karla Havlíčka Borovského“ ([[Milan J. Hamerský]]):
** [http://www.ikhb.cz/page.php?show=liberalismus&id=16 Liberalismus a konzervatismus]
;Problematika totality a jí potírané svobody v minulém století:
* [[Karl Raimund Popper|Karl Popper]]: [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3468 Otevřená společnost a její nepřátelé] (odkaz na recenzi)

{{Ideologie}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Liberalismus| ]]
[[Kategorie:Politické ideologie]]
[[Kategorie:Filosofické směry]]
[[Kategorie:Filosofická hnutí]]
[[Kategorie:Sociální filosofie]]
[[Kategorie:Politická filosofie]]

Liberalismus - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení