Liberec - Historie editací

Sysop: ++

2020-06-29T12:01:53Z

← Starší verze		Verze z 29. 6. 2020, 12:01
Řádka 30:		Řádka 30:
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|\|lat_deg=50 \|lat_min=43 \|lat_sec=00 \|lon_deg=15 \|lon_min=04 \|lon_sec=00 \|float=center}}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|\|lat_deg=50 \|lat_min=43 \|lat_sec=00 \|lon_deg=15 \|lon_min=04 \|lon_sec=00 \|float=center}}
	}}[[Soubor:Liberec náměstí a radnice.jpg\|thumb\|260px\|Liberecká radnice (2018)]]		}}[[Soubor:Liberec náměstí a radnice.jpg\|thumb\|260px\|Liberecká radnice (2018)]]
-	'''Liberec''' (německy ''{{cizojazyčně\|de\|Reichenberg}})'' je [[statutární město]] na severu [[Čechy\|Čech]] v [[okres Liberec\|okrese Liberec]] [[Liberecký kraj\|Libereckého kraje]]. Je [[krajské město (Česko)\|krajským městem]]~~, má 105 240 obyvatel (podle údajů<ref>[http://www.mvcr.cz/adresa/l/liber/index.html Statistické údaje]</ref> z 4.12.2009),~~ a ~~je tak~~ pátým největším městem v České republice a třetím v Čechách. Spolu se sousedním [[Jablonec nad Nisou\|Jabloncem nad Nisou]] vytváří aglomeraci s přibližně 150 tisíci obyvateli. Je zakládajícím členem [[Euroregion Nisa\|Euroregionu Nisa]].	+	'''Liberec''' (německy ''{{cizojazyčně\|de\|Reichenberg}})'' je [[statutární město]] na severu [[Čechy\|Čech]] v [[okres Liberec\|okrese Liberec]] [[Liberecký kraj\|Libereckého kraje]]. Je [[krajské město (Česko)\|krajským městem]] a současně pátým největším městem v České republice a třetím v Čechách.
		+
		+	Spolu se sousedním [[Jablonec nad Nisou\|Jabloncem nad Nisou]] vytváří aglomeraci s přibližně 150 tisíci obyvateli. Je zakládajícím členem [[Euroregion Nisa\|Euroregionu Nisa]].
		+	* Ke dni 4. 12. 2009 zde žilo 105 240 obyvatel.
		+	* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''104 802''' obyvatel.
		+
	== Poloha ==		== Poloha ==
	Liberec se nachází asi 91 km severo-severovýchodně od [[Praha\|Prahy]]. Město leží v [[Liberecká kotlina\|Liberecké kotlině]] [[Žitavská pánev\|Žitavské pánve]] mezi [[Ještědsko-kozákovský hřbet\|Ještědsko-kozákovským hřbetem]] a [[Jizerské hory\|Jizerskými horami]]. Pata radnice je ve výšce 374 m n. m., nejvyšším bodem katastru města je vrchol [[Ještěd]]u (1012 m n. m.), bod nejnižší se nachází v městské části [[Machnín]] (325 m n. m.). Městem protéká [[Lužická Nisa]] a její přítoky, například [[Černá Nisa]] a [[Harcovský potok]], na něm leží [[Vodní nádrž Harcov\|Harcovská přehrada]]. Přirozenými vodními plochami jsou rybníky: například Vesecký (tzv. Teich), Kačák (Žabák) v [[Krásná Studánka\|Krásné Studánce]] a rybník Seba.		Liberec se nachází asi 91 km severo-severovýchodně od [[Praha\|Prahy]]. Město leží v [[Liberecká kotlina\|Liberecké kotlině]] [[Žitavská pánev\|Žitavské pánve]] mezi [[Ještědsko-kozákovský hřbet\|Ještědsko-kozákovským hřbetem]] a [[Jizerské hory\|Jizerskými horami]]. Pata radnice je ve výšce 374 m n. m., nejvyšším bodem katastru města je vrchol [[Ještěd]]u (1012 m n. m.), bod nejnižší se nachází v městské části [[Machnín]] (325 m n. m.). Městem protéká [[Lužická Nisa]] a její přítoky, například [[Černá Nisa]] a [[Harcovský potok]], na něm leží [[Vodní nádrž Harcov\|Harcovská přehrada]]. Přirozenými vodními plochami jsou rybníky: například Vesecký (tzv. Teich), Kačák (Žabák) v [[Krásná Studánka\|Krásné Studánce]] a rybník Seba.
Řádka 132:		Řádka 137:
	K významnému rozvoji soukenictví došlo za Albrechta z Valdštejna v souvislosti s jeho postavením v čele armády. Objem vévodových objednávek nových uniforem byl značný, platil však údajně mélo a vyžadoval krátké termíny dodávek. Proto byly lepším zdrojem příjmů soukeníků objednávky sukna od jeho důstojníků a úředníků. Kvůli narůstajícímu objemu výroby přijal cech dalších 75 mistrů a měl v té době na 103 tovaryšů. Roku 1632 byla postavena nová valcha a roku 1633 také barvírna.		K významnému rozvoji soukenictví došlo za Albrechta z Valdštejna v souvislosti s jeho postavením v čele armády. Objem vévodových objednávek nových uniforem byl značný, platil však údajně mélo a vyžadoval krátké termíny dodávek. Proto byly lepším zdrojem příjmů soukeníků objednávky sukna od jeho důstojníků a úředníků. Kvůli narůstajícímu objemu výroby přijal cech dalších 75 mistrů a měl v té době na 103 tovaryšů. Roku 1632 byla postavena nová valcha a roku 1633 také barvírna.
	K prudkému poklesu výroby došlo po třicetileté válce kvůli početné emigraci v důsledku protireformace. I přes nepříznivou hospodářskou situaci a velké dávky odváděné Gallasům se Liberec stal v 18. století největší výrobnou sukna v Čechách. Roku 1728 měl soukenický cech 419 členů, za ním zaostával i cech plátenický. Jeho členové pracovali hlavně v příměstských čtvrtích, ve městě samotném bylo 60 mistrů – asi desetina celkového počtu tkalců lnu na Liberecku. Zatímco v Linci vznikla první manufaktura na výrobu jemného sukna již roku 1672, liberecké cechy se „novotám“ usilovně bránily a dokonce požadovaly zničení manufaktury založené roku 1710 v Plánici u Klatov. Kvalita cechovního sukna se však postupně ukazovala jako horší než kvalita sukna z manufaktur, vláda se pokoušela modernizovat výrobu sukna v mocnářství postupným omezováním cechovních privilegií a vyjímáním stále více výrobců z cechovní pravomoci.		K prudkému poklesu výroby došlo po třicetileté válce kvůli početné emigraci v důsledku protireformace. I přes nepříznivou hospodářskou situaci a velké dávky odváděné Gallasům se Liberec stal v 18. století největší výrobnou sukna v Čechách. Roku 1728 měl soukenický cech 419 členů, za ním zaostával i cech plátenický. Jeho členové pracovali hlavně v příměstských čtvrtích, ve městě samotném bylo 60 mistrů – asi desetina celkového počtu tkalců lnu na Liberecku. Zatímco v Linci vznikla první manufaktura na výrobu jemného sukna již roku 1672, liberecké cechy se „novotám“ usilovně bránily a dokonce požadovaly zničení manufaktury založené roku 1710 v Plánici u Klatov. Kvalita cechovního sukna se však postupně ukazovala jako horší než kvalita sukna z manufaktur, vláda se pokoušela modernizovat výrobu sukna v mocnářství postupným omezováním cechovních privilegií a vyjímáním stále více výrobců z cechovní pravomoci.
-	Z řad cechovních mistrů vyšli také první obchodníci se sukny. Jedním z prvních byl [[Gottfried Möller]] roku 1780. Ten a na něm závislí podomní dělníci vytvořili první rozptýlenou [[manufaktura\|manufakturu]]. Dalším takovým výrobcem byl [[Johann Georg Berger]], který se na přelomu 18. a 19. století stal jedním z největších textilních výrobců v Čechách. Berger byl také prvním, kdo roku 1808 zkoušel nové strojní spřádání vlny ve [[Stráž nad Nisou\|Stráži nad Nisou]]. Na počátku 19. století působily na Liberecku celkem čtyři manufaktury a 8 velkoobchodníků se suknem. Také došlo k mechanizaci výroby. První spřádací stroje provozovala firma Anton Thum v Kateřinkách, roku 1800 bylo v provozu 200 mechanických vřeten a roku 1841 jich bylo již 50 000. Většina výrobních mechanismů byla poháněna vodními koly, kterých bylo v okolí města instalováno více než 100.	+	Z řad cechovních mistrů vyšli také první obchodníci se sukny. Jedním z prvních byl Gottfried Möller roku 1780. Ten a na něm závislí podomní dělníci vytvořili první rozptýlenou [[manufaktura\|manufakturu]]. Dalším takovým výrobcem byl [[Johann Georg Berger]], který se na přelomu 18. a 19. století stal jedním z největších textilních výrobců v Čechách. Berger byl také prvním, kdo roku 1808 zkoušel nové strojní spřádání vlny ve [[Stráž nad Nisou\|Stráži nad Nisou]]. Na počátku 19. století působily na Liberecku celkem čtyři manufaktury a 8 velkoobchodníků se suknem. Také došlo k mechanizaci výroby. První spřádací stroje provozovala firma Anton Thum v Kateřinkách, roku 1800 bylo v provozu 200 mechanických vřeten a roku 1841 jich bylo již 50 000. Většina výrobních mechanismů byla poháněna vodními koly, kterých bylo v okolí města instalováno více než 100.
-	Tito první podnikatelé – Möller, Berger a Franz Ulbrich – sice vytvořili koncentrované manufaktury, nedokázali je však přeměnit na velké továrny a všechny jejich společnosti pod tlakem silnějších obchodních domů zanikly. Textilní tovární impérium založil v Liberci až [[Johann Liebieg]], jehož podnik [[Johann Liebieg & Comp.]] zaměstnával až ~~8000~~ lidí a měl roční obrat 2 490 000 zlatých. Staré cechy již ztrácely vliv a byly nahrazeny tzv. nucenými společenstvy. Výroba vlny dosáhla svého vrcholu v letech 1867–72, pak však došlo ke krizi, nejprve v důsledku otevření trhu anglickému textilu, poté po krachu na vídeňské burze 9. 5. 1873. Krize skončila až roku 1879, během ní zanikla většina menších podniků, velké firmy z ní naopak vyšly posíleny.	+	Tito první podnikatelé – Möller, Berger a Franz Ulbrich – sice vytvořili koncentrované manufaktury, nedokázali je však přeměnit na velké továrny a všechny jejich společnosti pod tlakem silnějších obchodních domů zanikly. Textilní tovární impérium založil v Liberci až [[Johann Liebieg]], jehož podnik Johann Liebieg & Comp. zaměstnával až 8 000 lidí a měl roční obrat 2 490 000 zlatých. Staré cechy již ztrácely vliv a byly nahrazeny tzv. nucenými společenstvy. Výroba vlny dosáhla svého vrcholu v letech 1867–72, pak však došlo ke krizi, nejprve v důsledku otevření trhu anglickému textilu, poté po krachu na vídeňské burze 9. 5. 1873. Krize skončila až roku 1879, během ní zanikla většina menších podniků, velké firmy z ní naopak vyšly posíleny.
	Po vzniku Československé republiky došlo k oslabení německých podniků, jejichž majitelé měli svá odbytiště převážně v Rakousku a Německu. Dalšími faktory byla inflace německé marky, vzdálenost ke zdrojům surovin, nedostatek energie a poloha mimo hlavní dopravní tahy. Liberecký textilní průmysl tak musel spoléhat na levnou pracovní sílu a začal za zbytkem světa zaostávat. Světová hospodářská krize tak zasáhla textilní průmysl na Liberecku tvrdě, firmy byly nuceny zredukovat počet zaměstnanců na minimum a omezit provoz. Celkem 26 podniků s 2021 zaměstnanci skončilo úplně. Situace se začala zlepšovat v roce 1935, za druhé světové války se opět dostavil nedostatek surovin, řada podniků byla převedena na válečnou výrobu.		Po vzniku Československé republiky došlo k oslabení německých podniků, jejichž majitelé měli svá odbytiště převážně v Rakousku a Německu. Dalšími faktory byla inflace německé marky, vzdálenost ke zdrojům surovin, nedostatek energie a poloha mimo hlavní dopravní tahy. Liberecký textilní průmysl tak musel spoléhat na levnou pracovní sílu a začal za zbytkem světa zaostávat. Světová hospodářská krize tak zasáhla textilní průmysl na Liberecku tvrdě, firmy byly nuceny zredukovat počet zaměstnanců na minimum a omezit provoz. Celkem 26 podniků s 2021 zaměstnanci skončilo úplně. Situace se začala zlepšovat v roce 1935, za druhé světové války se opět dostavil nedostatek surovin, řada podniků byla převedena na válečnou výrobu.
	Všechny německé textilní firmy byly nejprve v roce 1945 konfiskovány a o rok později [[znárodnění\|znárodněny]]. V Liberci se to týkalo společností Johann Liebig, Herminghaus a spol., Hoffman a Hettwer, C. Neumann a synové, Spojené barvírny a spol. a Textilana a. s. Protože tyto podniky ve státních rukou měly být členěny oborově, připadly některé mimolibereckým národním podnikům. Liberec se naopak stal 7. března 1946 sídlem Českých vlnařských závodů. Po všech konfiskacích tvořilo tento podnik, který přijal 18. 9. 1948 název [[Textilana]], 39 závodů s 9000 zaměstnanci.		Všechny německé textilní firmy byly nejprve v roce 1945 konfiskovány a o rok později [[znárodnění\|znárodněny]]. V Liberci se to týkalo společností Johann Liebig, Herminghaus a spol., Hoffman a Hettwer, C. Neumann a synové, Spojené barvírny a spol. a Textilana a. s. Protože tyto podniky ve státních rukou měly být členěny oborově, připadly některé mimolibereckým národním podnikům. Liberec se naopak stal 7. března 1946 sídlem Českých vlnařských závodů. Po všech konfiskacích tvořilo tento podnik, který přijal 18. 9. 1948 název [[Textilana]], 39 závodů s 9000 zaměstnanci.

Sysop: + Výrazné vylepšení

2019-03-31T11:36:12Z

+ Výrazné vylepšení

Ukázat změny

Sysop: 1 revizi

2014-01-26T17:11:00Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 1. 2014, 17:11

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-27T18:55:50Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox statutární město
| název = Liberec
| foto = Soubor:Liberec z Ještědu 002.jpg
| popisek.foto = Pohled na Liberec z [[Ještěd]]u
| znak = Soubor:Znak_Liberec.png
| vlajka = Soubor:Flag_of_Liberec.png
| NUTS5 = CZ0513 563889
| kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]]
| NUTS3 = CZ051
| okres = Liberec
| NUTS4 = CZ0513
| ob.roz.půs = Liberec
| pov.ob = Liberec
| země = [[Lužice]]
| výměra = 106,10
| obyvatelé = 105 240
| obyv.datum = 4.12.2009
| zem.šíř = 50°43′ s.š.
| zem.dél = 15°04′ v.d.
| nad.výš = 374
| PSČ = 460 01
| početč = 33
| početk = 26
| zsj = 102
| počet.m.č = 2
| adresa = Magistrát města Liberce<br />nám. dr. E. Beneše 1<br />460 59 Liberec
| web = www.liberec.cz
| email = info@magistrat.liberec.cz
| primátor = [[Jiří Kittner|Ing. Jiří Kittner]]
| loc-map = {{LocMap |Česko ||lat_deg=50 |lat_min=43 |lat_sec=00 |lon_deg=15 |lon_min=04 |lon_sec=00 |float=center}}
}}'''Liberec''' (německy ''{{cizojazyčně|de|Reichenberg}})'' je [[statutární město]] na severu [[Čechy|Čech]] v [[okres Liberec|okrese Liberec]] [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]]. Je [[krajské město (Česko)|krajským městem]], má 105 240 obyvatel (podle údajů<ref>[http://www.mvcr.cz/adresa/l/liber/index.html Statistické údaje]</ref> z 4.12.2009), a je tak pátým největším městem v České republice a třetím v Čechách. Spolu se sousedním [[Jablonec nad Nisou|Jabloncem nad Nisou]] vytváří aglomeraci s přibližně 150 tisíci obyvateli. Je zakládajícím členem [[Euroregion Nisa|Euroregionu Nisa]].
== Poloha ==
Liberec se nachází asi 91 km severo-severovýchodně od [[Praha|Prahy]]. Město leží v [[Liberecká kotlina|Liberecké kotlině]] [[Žitavská pánev|Žitavské pánve]] mezi [[Ještědsko-kozákovský hřbet|Ještědsko-kozákovským hřbetem]] a [[Jizerské hory|Jizerskými horami]]. Pata radnice je ve výšce 374 m n. m., nejvyšším bodem katastru města je vrchol [[Ještěd]]u (1012 m n. m.), bod nejnižší se nachází v městské části [[Machnín]] (325 m n. m.). Městem protéká [[Lužická Nisa]] a její přítoky, například [[Černá Nisa]] a [[Harcovský potok]], na něm leží [[Vodní nádrž Harcov|Harcovská přehrada]]. Přirozenými vodními plochami jsou rybníky: například Vesecký (tzv. Teich), Kačák (Žabák) v [[Krásná Studánka|Krásné Studánce]] a rybník Seba.
Město se do roku [[1939]] rozprostíralo na ploše 6,2 km², což dnes představuje historický střed města. Po připojení 11 obcí roku 1939 se město déle rozrostlo o dalších 23 obcí v letech 1954, 1963, 1976, 1980 a 1986. Po roce 1989 se naopak čtyři obce od města oddělily. Celková rozloha města tak dnes činí 106,1 km². Z této rozlohy tvoří 37,5 % zemědělská půda, téměř polovina jí jsou louky a pastviny. Dvě třetiny nezemědělské půdy tvoří půda lesní.
== Podnebí ==
[[Soubor:Climatediagram-metric-english-Liberec-CzechRepublic-1961-1990.png|thumb|Teploty a srážky na území města v letech 1961–1990]]
Podnebí města je určeno jeho polohou v mírném podnebném pásu, je však dále ovlivněno polohou v kotlině mezi dvojicí horských masivů. Protože jsou tyto horské hřebeny překážkou proudění vlhkého atlantického vzduchu, jsou ve městě poměrně hojné [[srážky]]. Jejich průměrný úhrn je 803,4 mm ročně – nejdeštivějším měsícem je [[srpen]] s 88,4 mm, nejsušší je [[únor]] s 46,2 mm. Průměrná [[teplota]] vzduchu je 7,2[[Stupeň Celsia|°C]], nejteplejším měsícem je [[červenec]] s 16,2 °C, nejchladnější [[leden]], kdy je průměrná teplota −2,5 °C.
== Jméno ==
Původ jména města je stále nejasný, býval předmětem mnoha diskusí, často dokonce národnostně podbarvených. Patrně nejstarším uváděným názvem je ''Reychinberch'' z roku 1352 a ''Raichmberg'' z 1369. Zatímco přípona -berg znamená německy „hora“, slovo reich se překládá jako „bohatý“. Protože však tehdejší osada nijak zvláštním bohatstvím neoplývala, považuje se toto jméno buď za přání osadníků, nebo za jméno přinesené z Německa.
Český ekvivalent jména vznikl zkomolením: ''Rychberk'' (1545), ''Lychberk'' (1592), ''Libercum'' (1634), ''Liberk'' (1790) a konečně ''Liberec'' (1845). V případě, že po sobě následovala v jednom slově dvě písmena „r“, docházelo v lidové mluvě ke změně jedné z nich na „l“, podobným vývojem prošel také název osady [[Liberk]] (původně ''Rehberg'' či ''Richnberg'') u [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnova nad Kněžnou]]. Přípona -ec se do slova dostala přes přídavné jméno „liberecký“, jehož původní tvar „liberkský“ byl obtížně vyslovitelný.
== Historie ==
[[Soubor:Liberec Rathaus Aussicht.JPG|thumb|right|Pohled z radnice na Liberec]]
[[Soubor:Liberec Waldsteinhäuser.JPG|thumb|right|Valdštejnské domky]]
[[Soubor:Reichenberg_1900.jpg|thumb|Liberec kolem roku 1900]]
Patrně na konci 13. století začala na obchodní cestě z [[Čechy|Čech]] do [[Lužice]], na brodě přes Harcovský potok, vznikat osada, kde si obchodníci mohli po náročném přechodu Ještědského hřebene odpočinout. První zmínka o této obci je z roku 1352 (původní název Reychinberch). V té době byl Liberec proti sousednímu [[Hrádek nad Nisou|Hrádku nad Nisou]], nebo [[Frýdlant]]u bezvýznamný.
Prvními významnými vlastníky okolního území byli [[Biberštejnové]]. O rozvoj města se však zasloužili [[Redernové]], kteří zde založili [[Liberec (zámek)|liberecký zámek]] s nádhernou kaplí, špitál a další stavby a za jejichž panování císař Rudolf II. roku 1577 povýšil Liberec na '''město'''. Na znaku nového města je od té doby také znak Redernů – stříbrné kolo. [[Kateřina z Redernu]] dala také podnět k budování radnice v letech 1599–1603. Ve stejné době již určovaly ráz města první kamenné stavby.
Když Redernové po [[Bitva na Bílé hoře|Bitvě na Bílé hoře]] opustili [[Frýdlantsko]] i [[Liberecko]], získal toto panství Albrecht z Valdštejna. Ten město změnil v továrnu na [[sukno]], do kterého oblékal svou armádu. Založil také '''Nové Město''' v oblasti dnešního Sokolovského náměstí zastavěné [[hrázděná stavba|hrázděnými domy]]. Poslední tři tyto „[[Valdštejnské domky]]“ zůstávají ve Větrné ulici. Po vévodově smrti připadl Liberec [[Matyáš z Gallasu|Matyáši]] z [[Gallasové|Gallasu]].
Zlaté období nastalo pro Liberec v 18. století, kdy došlo k rozvoji textilního průmyslu. Nejprve došlo k přeměně původní [[cech]]ovní výroby na výrobu [[manufaktura|manufakturní]], kdy v Liberci pracovalo na 800 soukenických mistrů, 480 [[tovaryš]]ů a víc než 1000 jejich pomocníků. Město se tak stalo největším manufakturním městem [[České království|Království českého]], získalo roku 1850 postavení [[statutární město|statutárního města]] a ze správního hlediska se, co se důležitosti týká, zařadilo hned za [[Praha|Prahu]]. Důležitost města ještě stoupla, když došlo k přeměně manufaktur na textilní továrny. Na počátku 19. století ve městě vznikla řada reprezentativních budov odpovídajících jeho významu jakožto druhého největšího města v Čechách. Toto století bylo zlatým věkem města, stavělo se mnoho honosných vil, moderních škol, do města byla roku 1859 zavedena [[železnice]] z [[Pardubice|Pardubic]] a [[Žitava|Žitavy]]. V této době zde průmyslník [[Johann Liebieg]] založil továrnu Johann Liebieg & Comp. (pozdější Textilana). Ve městě byly 3 [[konzul]]áty, 50 textilních továren a 60 kovoprůmyslových podniků včetně automobilové továrny [[Reichenberger Automobil-Fabrik|RAF]]. Na konci 19. století byla také postavena nová [[liberecká radnice|radnice]] a [[Divadlo F. X. Šaldy|divadlo]]. Liberec byl v této době převážně německým městem se 7% českou menšinou. Éra prosperity skončila za [[první světová válka|1. světové války]]. Na místě dnešní čtvrti [[Ostašov (Liberec)|Ostašov]] tehdy také vznikl [[zajatecký tábor]] pro víc než 40 000 [[Rusko|ruských]] a [[Itálie|italských]] vojáků.
Národnostní složení města se stalo problémem po vzniku českého státu roku [[1918]]. Aby se [[Sudety|sudetští]] Němci neocitli ve státě, kde jejich město budou ovládat Češi, založili v severním pohraničí provincii {{cizojazyčně|de|[[Deutschböhmen]]}} s vlastní vládou, měnou a Libercem jako hlavním městem. Jejich snaha přidružit se k [[Německo|Německu]], nebo [[Rakousko|Rakousku]] skončila, když nová [[československá armáda]] téměř bez boje území obsadila.
V roce [[1935]] vyhrála volby v Liberci [[Sudetoněmecká strana]] ({{cizojazyčně|de|Sudetendeutsche Partei}} – SdP), jejímž předákem byl místní rodák z [[Vratislavice nad Nisou|Vratislavic nad Nisou]] [[Konrad Henlein]]. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] připadly Sudety německé [[Nacistické Německo|Třetí říši]] a téměř veškeré české obyvatelstvo bylo roku [[1938]] vyhnáno do vnitrozemí. Liberec se stal hlavním městem nové sudetské župy a sídlem místodržícího. Roku [[1939]] došlo připojením 11 předměstských obcí k městu ke vzniku tzv. Velkého Liberce. Válka město výrazně nezasáhla, vynutila si však změny struktury průmyslu. Po skončení [[druhá světová válka|2. světové války]] byli během dvou let [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni Němci]].
Roku [[1949]] přestal být Liberec statutárním městem a stal se správním střediskem Libereckého kraje. Tento kraj však byl zrušen roku [[1960]] a Liberec se tak stal pouze městem okresním v rámci [[Severočeský kraj|Severočeského kraje]] spravovaného z [[Ústí nad Labem]].
V srpnu roku [[1968]] projížděla Libercem okupační vojska [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. Tento vpád ve městě mimo jiné způsobil následující: zahynulo 9 nevinných obětí, jejichž památník je dnes umístěn na radnici, a bylo zničeno průčelí domů na dnešním Náměstí Edvarda Beneše. Invaze také zastihla v Liberci [[Václav Havel|Václava Havla]].
Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce [[1989]] se Liberec roku [[1990]] stal opět statutárním městem. V dnešní době prochází Liberec mnoha změnami. Došlo k množství rekonstrukcí v zanedbaném centru města. Po krachu textilních továren se také nutně mění struktura průmyslu, vznikají nové průmyslové a obchodní zóny.
== Členění města ==
Liberec má 26 [[katastrální území|katastrálních území]] a člení se na 33 místních částí nazývaných ''městské čtvrti'', přičemž 32 je spravováno přímo libereckým [[magistrát]]em a jedna je samosprávným [[městská část|městským obvodem]].<ref>[http://www.liberec.cz/pages/obcan/vyhlasky/statut.htm Obecně závazná vyhláška statutárního města Liberce č. 7/2001], Statut města Liberce, ze dne 27.11.2001</ref> Městské čtvrti jsou číslovány, přičemž číslo XXVI patřilo dříve čtvrti [[Stráž nad Nisou]] a XXVII [[Svárov (Stráž nad Nisou)|Svárovu]].
[[Soubor:LI Liberec.png|thumb|Katastrální členění Liberce]]
[[Soubor:Městské části Liberce.PNG|thumb|Členění Liberce]]
=== Katastrální území ===
''(Je zahrnut i katastr městského obvodu Vratislavice nad Nisou)''
# Dolní Hanychov – část [[Dolní Hanychov]]
# Doubí u Liberce – část [[Doubí (Liberec)|Doubí]]
# Františkov u Liberce – část [[Františkov (Liberec)|Františkov]]
# Hluboká u Liberce – část [[Hluboká (Liberec)|Hluboká]]
# Horní Hanychov – část [[Horní Hanychov]]
# Horní Růžodol – část [[Horní Růžodol]]
# Horní Suchá u Liberce – část [[Horní Suchá (Liberec)|Horní Suchá]]
# Janův Důl u Liberce – část [[Janův Důl (Liberec)|Janův Důl]]
# Karlinky – část [[Karlinky]]
# Kateřinky u Liberce – část [[Kateřinky (Liberec)|Kateřinky]]
# Krásná Studánka – část [[Krásná Studánka]]
# Kunratice u Liberce – část [[Kunratice (Liberec)|Kunratice]]
# Liberec – části [[Jeřáb (Liberec)|Jeřáb]], [[Nové Město (Liberec)|Nové Město]], [[Staré Město (Liberec)|Staré Město]],[[Perštýn]], [[Kristiánov (Liberec)|Kristiánov]]
# Machnín – části [[Machnín]], [[Bedřichovka (Liberec)|Bedřichovka]], [[Karlov pod Ještědem]]
# Nové Pavlovice – část [[Nové Pavlovice]]
# Ostašov u Liberce – část [[Ostašov (Liberec)|Ostašov]]
# Pilínkov – část [[Pilínkov]]
# Radčice u Krásné Studánky – část [[Radčice (Liberec)|Radčice]]
# Rochlice u Liberce – část [[Rochlice]]
# Rudolfov – část [[Rudolfov (Liberec)|Rudolfov]]
# Ruprechtice – část [[Ruprechtice (Liberec)|Ruprechtice]]
# Růžodol I – část [[Růžodol I]]
# Staré Pavlovice – část [[Staré Pavlovice]]
# Starý Harcov – části [[Nový Harcov]], [[Starý Harcov]]
# Vesec u Liberce – část [[Vesec (Liberec)|Vesec]]
# Vratislavice nad Nisou – část [[Vratislavice nad Nisou]]
=== Přímo spravované městské čtvrti ===
# [[Staré Město (Liberec)|Staré Město]] (Liberec I)
# [[Nové Město (Liberec)|Nové Město]] (Liberec II)
# [[Jeřáb (Liberec)|Jeřáb]] (Liberec III)
# [[Perštýn]] (Liberec IV)
# [[Kristiánov (Liberec)|Kristiánov]] (Liberec V)
# [[Rochlice]] (Liberec VI)
# [[Horní Růžodol]] (Liberec VII)
# [[Dolní Hanychov]] (Liberec VIII)
# [[Janův Důl (Liberec)|Janův Důl]] (Liberec IX)
# [[Františkov (Liberec)|Františkov]] (Liberec X)
# [[Růžodol I.]] (Liberec XI)
# [[Staré Pavlovice]] (Liberec XII)
# [[Nové Pavlovice]] (Liberec XIII)
# [[Ruprechtice (Liberec)|Ruprechtice]] (Liberec XIV)
# [[Starý Harcov]] (Liberec XV)
# [[Nový Harcov]] (Liberec XVI)
# [[Kateřinky (Liberec)|Kateřinky]] (Liberec XVII)
# [[Karlinky]] (Liberec XVIII)
# [[Horní Hanychov]] (Liberec XIX)
# [[Ostašov (Liberec)|Ostašov]] (Liberec XX)
# [[Rudolfov (Liberec)|Rudolfov]] (Liberec XXI)
# [[Horní Suchá (Liberec)|Horní Suchá]] (Liberec XXII)
# [[Doubí (Liberec)|Doubí]] (Liberec XXIII)
# [[Pilínkov]] (Liberec XXIV)
# [[Vesec (Liberec)|Vesec]] (Liberec XXV)
# [[Hluboká (Liberec)|Hluboká]] (Liberec XXVIII)
# [[Kunratice (Liberec)|Kunratice]] (Liberec XXIX)
# [[Krásná Studánka]] (Liberec XXXI)
# [[Radčice (Liberec)|Radčice]] (Liberec XXXII)
# [[Machnín]] (Liberec XXXIII)
# [[Bedřichovka (Liberec)|Bedřichovka]] (Liberec XXXIV)
# [[Karlov pod Ještědem]] (Liberec XXXV)
=== Městský obvod ===
* [[Vratislavice nad Nisou]] (Liberec XXX)
== Správní území ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Okres Liberec|Obvod obce s rozšířenou působností Liberec
Liberec je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Liberec]] se skládá ze 59 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Liberec|ORP]] z 28 obcí.
== Hospodářství ==
=== Textilní průmysl ===
Tradičním průmyslem ve městě byl vždy textilní průmysl – zejména soukenictví a plátenictví. První soukeničtí mistři Urban Hoffmann ze [[Závidov]]a a Christoph Krause vyučený ve [[Frýdlant]]ě přišli do Liberce roku 1579. Zpracovávali vlnu z ovčínů na redernských panstvích a od konce 16. století ji také dováželi z okolních panství. V letech 1579–80 zřídilo společenstvo soukeníků vlastní barvírnu a vrchnost nechala postavit [[valcha|valchu]]. Díky tomu došlo ke zlepšení kvality [[sukno|sukna]], se kterým se začalo obchodovat na výročních trzích. Díky narůstajícímu významu obchodu se suknem vydala [[21. únor]]a 1599 městu příslušné privilegium, kterým byl formálně ustaven liberecký soukenický [[cech]]. V době svého založení měl 10 mistrů, velmi rychle se však rozrůstal – během 20 let přibylo dalších 23 mistrů soukenického řemesla a jeho členové se stali nejbohatšími a nejváženějšími občany města.
K významnému rozvoji soukenictví došlo za Albrechta z Valdštejna v souvislosti s jeho postavením v čele armády. Objem vévodových objednávek nových uniforem byl značný, platil však údajně mélo a vyžadoval krátké termíny dodávek. Proto byly lepším zdrojem příjmů soukeníků objednávky sukna od jeho důstojníků a úředníků. Kvůli narůstajícímu objemu výroby přijal cech dalších 75 mistrů a měl v té době na 103 tovaryšů. Roku 1632 byla postavena nová valcha a roku 1633 také barvírna.
K prudkému poklesu výroby došlo po třicetileté válce kvůli početné emigraci v důsledku protireformace. I přes nepříznivou hospodářskou situaci a velké dávky odváděné Gallasům se Liberec stal v 18. století největší výrobnou sukna v Čechách. Roku 1728 měl soukenický cech 419 členů, za ním zaostával i cech plátenický. Jeho členové pracovali hlavně v příměstských čtvrtích, ve městě samotném bylo 60 mistrů – asi desetina celkového počtu tkalců lnu na Liberecku. Zatímco v Linci vznikla první manufaktura na výrobu jemného sukna již roku 1672, liberecké cechy se „novotám“ usilovně bránily a dokonce požadovaly zničení manufaktury založené roku 1710 v Plánici u Klatov. Kvalita cechovního sukna se však postupně ukazovala jako horší než kvalita sukna z manufaktur, vláda se pokoušela modernizovat výrobu sukna v mocnářství postupným omezováním cechovních privilegií a vyjímáním stále více výrobců z cechovní pravomoci.
Z řad cechovních mistrů vyšli také první obchodníci se sukny. Jedním z prvních byl [[Gottfried Möller]] roku 1780. Ten a na něm závislí podomní dělníci vytvořili první rozptýlenou [[manufaktura|manufakturu]]. Dalším takovým výrobcem byl [[Johann Georg Berger]], který se na přelomu 18. a 19. století stal jedním z největších textilních výrobců v Čechách. Berger byl také prvním, kdo roku 1808 zkoušel nové strojní spřádání vlny ve [[Stráž nad Nisou|Stráži nad Nisou]]. Na počátku 19. století působily na Liberecku celkem čtyři manufaktury a 8 velkoobchodníků se suknem. Také došlo k mechanizaci výroby. První spřádací stroje provozovala firma Anton Thum v Kateřinkách, roku 1800 bylo v provozu 200 mechanických vřeten a roku 1841 jich bylo již 50 000. Většina výrobních mechanismů byla poháněna vodními koly, kterých bylo v okolí města instalováno více než 100.
Tito první podnikatelé – Möller, Berger a Franz Ulbrich – sice vytvořili koncentrované manufaktury, nedokázali je však přeměnit na velké továrny a všechny jejich společnosti pod tlakem silnějších obchodních domů zanikly. Textilní tovární impérium založil v Liberci až [[Johann Liebieg]], jehož podnik [[Johann Liebieg & Comp.]] zaměstnával až 8000 lidí a měl roční obrat 2 490 000 zlatých. Staré cechy již ztrácely vliv a byly nahrazeny tzv. nucenými společenstvy. Výroba vlny dosáhla svého vrcholu v letech 1867–72, pak však došlo ke krizi, nejprve v důsledku otevření trhu anglickému textilu, poté po krachu na vídeňské burze 9. 5. 1873. Krize skončila až roku 1879, během ní zanikla většina menších podniků, velké firmy z ní naopak vyšly posíleny.
Po vzniku Československé republiky došlo k oslabení německých podniků, jejichž majitelé měli svá odbytiště převážně v Rakousku a Německu. Dalšími faktory byla inflace německé marky, vzdálenost ke zdrojům surovin, nedostatek energie a poloha mimo hlavní dopravní tahy. Liberecký textilní průmysl tak musel spoléhat na levnou pracovní sílu a začal za zbytkem světa zaostávat. Světová hospodářská krize tak zasáhla textilní průmysl na Liberecku tvrdě, firmy byly nuceny zredukovat počet zaměstnanců na minimum a omezit provoz. Celkem 26 podniků s 2021 zaměstnanci skončilo úplně. Situace se začala zlepšovat v roce 1935, za druhé světové války se opět dostavil nedostatek surovin, řada podniků byla převedena na válečnou výrobu.
Všechny německé textilní firmy byly nejprve v roce 1945 konfiskovány a o rok později [[znárodnění|znárodněny]]. V Liberci se to týkalo společností Johann Liebig, Herminghaus a spol., Hoffman a Hettwer, C. Neumann a synové, Spojené barvírny a spol. a Textilana a. s. Protože tyto podniky ve státních rukou měly být členěny oborově, připadly některé mimolibereckým národním podnikům. Liberec se naopak stal 7. března 1946 sídlem Českých vlnařských závodů. Po všech konfiskacích tvořilo tento podnik, který přijal 18. 9. 1948 název [[Textilana]], 39 závodů s 9000 zaměstnanci.
V současnosti je textilní průmysl ve městě na ústupu. Dnes zde v tomto oboru působí firmy:
* [[Interlana]]
* [[Elmarco]] - výroba nanovláken
Zaměstnanci Textilany postupně přecházeli do jiných podniků nebo byli propuštěni. V letech 2003 až 2004 byl celý areál Textilany zbourán. Jako poslední byl 5. března 2005 odstřelen komín.
=== Odstřel komínu Textilany ===
<gallery caption="Padající komín" perrow="3" heights="200" widths="200">
Soubor:Textilana_01.jpg|Komín před odstřelením
Soubor:Textilana_14.jpg|Fáze 1
Soubor:Textilana_18.jpg|Fáze 2
</gallery>
=== Strojírenství ===
Převládá automobilový průmysl a to zejména lisování plastů a výroby forem v podniku Magna exteriors&ineriors czech. Významná byla také výroba textilních strojů.
;Textilní strojírenství
* [[Elitex]]
;Automobilový průmysl
* [[Reichenberger Automobil-Fabrik]], automobilová továrna v letech 1907–1916
* [[Cadence Innovation]]
* [[Denso]]
;Polygrafický průmysl
* [http://www.ruch.cz Tiskárna RUCH]
=== Potravinářství ===
* [[Lipo]], dnes již zaniklá výroba cukrovinek, mj. stejnojmenných bombónů
=== Stavebnictví ===
* [[Syner]]
== Doprava ==
[[Soubor:Liberec-karosa.jpg|thumb|Různé autobusy ČSAD Liberec]]
Liberec získal '''železniční spojení''' v roce 1859, kdy byly otevřeny tratě do [[Pardubice|Pardubic]] a německé [[Žitava|Žitavy]]. Dnes vychází z města pět [[jednokolejná trať|jednokolejných]] a [[elektrizace|neelektrizovaných]] železničních trati začleněných do [[celostátní dráha|celostátní dráhy]], s výjimkou tratě do [[Tanvald]]u, která je [[regionální dráha|regionální dráhou]].
[[České dráhy]] provozují kabinovou '''[[Kabinová lanová dráha na Ještěd|lanovou dráhu na Ještěd]]''' dlouhou 1188 m s převýšením 402 m, jejíž dolní stanice se nachází v libereckém Horním Hanychově nedaleko [[Horní Hanychov (zastávka tramvaje v Liberci)|konečné stanice MHD]]. Další lanovky (celkem 4) v okolí Liberce provozují soukromé společnosti. Pouze jedna z nich ale je v provozu i v letní sezóně ([[Lanová dráha Liberec - Skalka|lanová dráha Liberec – Skalka]]), ostatní slouží pouze lyžařům.
'''Silniční síť''' tvoří zejména [[rychlostní silnice R35]] (E442), na kterou v [[Turnov]]ě navazuje silnice R10 na [[Praha|Prahu]]. Další silnice míří například do [[Jablonec nad Nisou|Jablonce]] (odtud do [[Harrachov]]a a do [[Polsko|Polska]]), [[Frýdlant]]u, německé [[Žitava|Žitavy]], [[Děčín]]a a [[Nový Bor|Nového Boru]].
Liberec je sídlem dopravní společnosti [[ČSAD Liberec]] a. s. Tato společnost vznikla transformací někdejšího závodu 406 krajského podniku ČSAD n. p. Ústí nad Labem, k němuž patřily i provozovny [[Český Dub]], [[Frýdlant]], [[Hrádek nad Nisou]]. Od 1. ledna 1991 byl tento závod transformován ve státní podnik Československá automobilová doprava Liberec, ten poté od 1. ledna 1999 v ČSAD Liberec a. s. V roce 2009 podnik vlastnila z 70 % společnost [[Liberecká automobilová doprava]] (LIAD), kterou vlastní Petr Wasserbauer, a zbylých 30 % akcií vlastní města a obce na Liberecku (7,13% podíl vlastní město Liberec). ČSAD Liberec a. s. je dominantním autobusovým dopravcem v okrese Liberec, autobusové provozovny má v Liberci, Českém Dubu a Frýdlantu. Zabývá se i dálkovou autobusovou dopravou, nákladní dopravou a dalšími činnostmi. V roce 2008 valná hromada schválila záměr oddělit do samostatných společností nákladní dopravu a logistiku (do Severotrans Liberec), autoopravárenství (Autocentrum-Nord) a správu nemovitostí (FinReal Liberec), v roce 2008 rovněž společnost prodala divizi autobusové MHD [[Dopravní podnik města Liberce|Dopravnímu podniku města Liberce]]. V roce 2009 měla ČSAD Liberec a. s. asi 320 zaměstnanců (v roce 2006 měla 391 zaměstnanců), tržby v roce 2006 činily 308 milionů Kč, v roce 2008 jen 260 milionů. Osobní i nákladní doprava se na tržbách podílejí zhruba stejnou měrou.<ref>[http://www.tvrtm.cz/csad-liberec-se-rozdeli-na-ctyri-firmy-snazi-se-tak-celit-krizi-id-3750.html ČSAD Liberec se rozdělí na čtyři firmy, snaží se tak čelit krizi], RTM TV, ČTK, 27. 10. 2009</ref>
Liberec má nevelké '''[[letiště]]''' s travnatou dráhou, používané dnes [http://www.aeroklub-liberec.cz/ místním aeroklubem] a jako základna Letecké záchranné služby.
=== Městská hromadná doprava ===
{{podrobně|Městská autobusová doprava v Liberci|Tramvajová doprava v Liberci}}
Liberecká městská hromadná doprava se skládá ze systému [[autobus|autobusových]] a [[tramvajová doprava|tramvajových]] linek provozovaných [[Dopravní podnik města Liberce|Dopravním podnikem města Liberce]].
<br />Centrálním místem se stal [[Fügnerova (zastávka MHD v Liberci)|terminál MHD ve Fügnerové ulici]].
Liberec začal provozovat vlastní '''tramvajovou dopravu''' v roce 1897 v úseku od vlakového [[Železniční stanice|nádraží]] k dnešní [[Zoologická zahrada Liberec|ZOO]]. Dnes má Liberec dvě [[Tramvajová dráha|tramvajové trati]]: trasu mezi [[Horní Hanychov|Horním Hanychovem]] a Lidovými sady, tzv. '''[[Tramvajová trať Lidové sady - Horní Hanychov|městskou tramvajovou trať]]''', stavěnou původně s rozchodem 1000 mm, od roku 2005 zrekonstruovanou na standardní rozchod 1435 mm a '''[[Tramvajová trať Liberec - Jablonec|meziměstskou tramvajovou trať]]''' mezi Libercem a [[Jablonec nad Nisou|Jabloncem nad Nisou]]. Kdysi existující trať do [[Rochlice]] a [[Růžodol I.|Růžodolu]] byla zrušena v roce 1960.
Meziměstská tramvajová trať bude nejspíše přerozchodována jen v úseku z Liberce do [[Vratislavice nad Nisou|Vratislavic]] a dál bude vedena po souběžné železniční trati. Uvažuje se o hybridních vozidlech ''lehké železnice'', která by v budoucnu v rámci projektu '''[[Regiotram Nisa]]''' měla spojit i další města [[Euroregion Nisa|Euroregionu Nisa]], např. [[Žitava|Žitavu]], [[Jelenia Góra|Jelenie Góru]], [[Tanvald]], [[Harrachov]] či [[Železný Brod]].
Ceny jízdného byly dříve stinnou stránkou liberecké městské dopravy. Jízdné bylo totiž je nejdražší v republice. V roce [[2004]] Liberec jízdné zlevnil na cenu kdy dospělá 20minutová jízdenka stála 10 korun, 45minutová 16 korun. Ovšem od 1. ledna 2008 začaly v Liberci platit nové ceny jízdenek, dospělá 40minutová za 16 korun (o víkendu tato jízdenka platí 60 minut) - dětská za polovic. Celodenní jízdenka stojí 70 korun. <br /> Od roku [[2007]] jsou v Liberci používány jízdenky širokého formátu podobně jako v Praze.
== Kultura ==
[[Soubor:LiberecTheater.jpg|thumb|right|Divadlo F. X. Šaldy]]
;Divadlo
* [[Divadlo F. X. Šaldy]]
* Malé divadlo
* [[Naivní divadlo]] – loutkové divadlo
* Krátké úderné divadlo
* Divadlo bez opony
* Divadelní festival [[Mateřinka (divadelní festival)|Mateřinka]]
;Kina
* Varšava
* Lípa
* CineStar
;Vzdělávání
* [[Krajská vědecká knihovna Liberec]] – tzv. Stavba smíření je nová [[Knihovna (instituce)|knihovna]] a [[synagoga]] otevřená v roce [[2000]]
* [[Zoologická zahrada Liberec|Zoologická zahrada]]
* [[Botanická zahrada Liberec|Botanická zahrada]]
* [[Severočeské muzeum]]
* [[Oblastní galerie v Liberci]]
;Jiné
* [[Dům kultury Liberec]]
* [[Centrum Babylon Liberec|Centrum Babylon]] – [[kasino]], [[aquapark]], zábavní, společenský a [[Hotel|hotelový komplex]]
* [[Lidové sady]] – kulturní a společenské centrum postavené v letech 1900–1901 na konečné tramvajové trati
* [[Obchodní Centrum Nisa Liberec]] – největší obchodní, kulturní a společenské centrum na sever od Prahy
== Významné objekty ==
[[Soubor:Liberec Town Hall 2003.jpg|thumb|right|[[Liberecká radnice|Radnice]] na náměstí Dr.Edvarda Beneše]]
* [[Liberecká radnice|Radnice]] – novorenesanční stavba z roku 1893, jeden ze symbolů města a kraje
* [[Liberec (zámek)|Liberecký zámek]]
* [[Ještěd (hotel a vysílač)|Hotel a vysílač]] na [[Ještěd]]u, jeden ze symbolů města a kraje
* [[Ještěd (obchodní dům)|Obchodní dům Ještěd]] – dnes OD Tesco, dnešním požadavkům na nákupní centrum již nevyhovuje, a tak bude zbourán a nahrazen modernější stavbou
* [[Městské lázně (Liberec)|Městské lázně]] – neorenesanční budova postavená v letech 1901–1902.
* [[Valdštejnské domky]] – nejstarší dochované stavby na území města ve Větrné ulice z let 1678–1681
* [[Hamrštejn]] – zřícenina hradu na Zámeckém kopci (375 m n. m.)
* [[Liberecká výšina]] – restaurace a [[rozhledna]] nad Libercem postavená v letech 1900–1901
* [[Šolcův dům]] – roubený patrový domek na břehu [[Lužická Nisa|Nisy]] postavený roku 1771. Dnes v této budově sídlí správa [[CHKO Jizerské hory]]
* [[Liebiegův zámeček]] (Liebigova vila) – bývalé sídlo rodu [[Liebiegové|Liebiegů]] z roku 1897 v údolí Harcovského potoka.
* Divadlo F.X.Šaldy - novorenesančí stavba z let 1882-83 od architektů [[Fellner a Helmer|Fellnera a Helmera]]. Na stropě malba. Opona od [[Gustav Klimt|Gustava Klimta]].
* Několik pozdně barokních a klasicistních domů - například na Sokolovském náměstí (čp. 264 - z roku 1793 se sloupovým portálem a balkónem), na Barvířské ulici (čp. 122 - z roku 1800 s lomenou atikou se sochami čtyř ročních období)
* [[Severočeské muzeum]] - stavba z let 1897-98 s hranolovou věží (prý kopií věže původní liberecké radnice).
* Liebigova vila (u zámku) - novorenesanční budova z let 1871-72 rodiny textilních průmyslníků Liebigů. Dnes oblastní galerie.
=== Kostely ===
* [[Kostel svatého Antonína Velikého (Liberec)|Kostel svatého Antonína Velikého]] – původní jednolodní stavba byla přestavěna roku 1579 na zděný trojlodní kostel
* Kostel svatého Kříže – nejcennější liberecký kostel, původně hřbitovní kostel postavený v letech 1695–98 a později přestavěný v letech 1753–56 v barokním slohu. Sálová stavba s pravoúhlým presbytářem, oratořemi, sákristií a knihovnou nad ní. Průčelí zvlněné s dvěma hranolovými věžemi. Uvnitř bohaté rokokové zařízení. Nástropní fresky z legendy o saté Kříži z roku 1761 přemalované roku 1864. Na hlavním oltáři obraz sv. Heleny od F.X.Palka. Na oltáři sv. Antonína cenný obraz sv. Anny. Zdobená kazatelna z roku 1762. V knihovně fresky od J.Spitzera z roku 1766. Dvě rokokové zpovědnice. Vedle kostela sloup P.Marie z let 1719-20 z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Brauna]] a kaple křížové cesty z let 1854-55.
* Kostel Božího Srdce Páně a bývalý klášter a škola Voršilek - postaveno v novogotickém stylu roku 1896, v klášteře dnes poliklinika.
* [[Kostel svatého Antonína Paduánského (Liberec)|Kostel svatého Antonína Paduánského]]
* [[Kostel Matky Boží U Obrázku]]
* Kostel sv. Jana Křtitele (Rochlice) - založen jako evangelický náhradou za středověký kostel na začátku 17. století. Byl ze dřeva a roku 1658 byl nahrazen zděnou stavbou. Roku 1692 přistavěna věž. Presbytář přistavěn v letech 1708-09. Po požáru roku 1800 kostel upraven a věž znovu postavena. Barokní stavba s půlkruhově zakončeným přesbytářem a věží na západě. V kostele hrobka Appeltů z roku 1746. Zařízení barokní a novorenesančí.
* Kostel sv. Bonifáce (Dolní Hanychov)
* Kostel sv. Maří Magdalény - novobarokní z let 1910-11. Sálová stavba s postraními kaplemi, půlkruhově zakončeným přesbytářem, otevřenou předsíní a obytnou přístavbou (kapucínská rezidenc) v zahradě. Dnes vše ve špatném stavu.
* Kostel sv. Vincence z Pauly (Perštýn) - dnes kostel adventistů, novorománský z let 1864-68. Stejnolodní stavba s průčelním se dvěma věžemi a portálem a kopulí.
* Kostel Navštívení Panny Marie (Starý a Nový Harcov) - pozdně empírová stavba z let 1858-60.
=== Zaniklé ===
* [[Stará synagoga (Liberec)|Stará synagoga]]
== Školství a vzdělávání ==
* '''[[Mateřská škola|Mateřské školy]]''' (36)
* '''[[Základní škola|Základní školy]]''' (1 nižšího stupně, 24 vyššího stupně)
* '''[[Střední odborné učiliště|Střední odborná učiliště]]''' (6)
* '''[[Gymnázium|Gymnázia]]''' (4): [[Euroregionální gymnázium a Střední odborná škola pedagogická]], [[Gymnázium a střední odborná škola pedagogická Liberec]], [[Gymnázium F. X. Šaldy]], [[Podještědské gymnázium]]
* '''[[Střední odborná škola|Střední odborné školy]]''' včetně zdravotnických (15)
** Střední průmyslové školy (3): [[Střední průmyslová škola stavební Liberec|Stavební]], [[Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola Liberec|Strojní a elektrotechnická]], [[Střední průmyslová škola textilní|Textilní]]
* '''[[Vyšší odborná škola|Vyšší odborné školy]]''' (4)
* '''[[Vysoká škola|Vysoké školy]]''' (1+1): [[Technická univerzita v Liberci]], pobočka [[Vysoká škola Karla Engliše v Brně|Vysoké školy Karla Engliše v Brně]]
=== Věda a výzkum ===
* [[Výzkumný ústav textilních strojů]]
== Sport ==
Okolí města i město samotné skýtá velké množství příležitostí k nejrůznějším [[sport]]ům provozovaným jak na amatérské, tak i na profesionální úrovni. K rekreačnímu sportování využívají místní obyvatelé okolních hor vytvářejících ideální podmínky zejména pro [[turistika|turistiku]], [[cykloturistika|cykloturistiku]] a [[běh na lyžích]].
Liberečtí sportovci mají zastoupení v nejvyšších republikových i mezinárodních soutěžích. Nejúspěšnějšími sporty jsou [[basketbal]], [[házená]], [[fotbal]], [[lední hokej]], [[volejbal]], [[florbal]], [[orientační běh]], [[karate]] a [[lyžování]].
=== Sportoviště ===
* '''[[Tipsport arena]]''' – nová multifunkční aréna, která je domovským stánkem hokejového klubu Bílí tygři Liberec
* '''[[Stadion u Nisy|Stadion U Nisy]]''' – fotbalový stadión Slovanu Liberec
* '''Sportovní areál [[Ještěd]]''' – sjezdové lyžování, běh na lyžích, skoky na lyžích
* '''[[Běžecký areál Vesec]]''' – budovaný areál pro běh na lyžích
* '''Plavecký bazén'''
=== Sportovní kluby ===
* '''[[Patriots Liberec]]''' – baseballový klub
* '''[[FC Slovan Liberec]]''' – fotbalový klub
* '''[[Bílí Tygři Liberec]]''' – hokejový klub
* '''[[AC Slovan Liberec]]''' – atletický klub
* '''[[Kondoři Liberec]]''' - basketbalový klub
* '''[[Dukla Liberec]]''' – armádní sportovní středisko lyžování
* '''[[VK Dukla Liberec]]''' – volejbalový klub
* '''[[TJ Lokomotiva Liberec]]'''
* '''[[TJ Sokol Františkov]]''' – tělocvičná jednota Sokol Liberc 3 - Františkov
* '''[[FBC Liberec]]''' - florbalový klub
* '''[[Liberec Handball]]''' - házenkářský klub
* '''[[SKST Liberec]]''' - klub stolního tenisu
== Významné osobnosti ==
* [[Seznam představitelů Liberce]]
=== Rodáci ===
* Christoph Demantius (1567–1643), německý hudební skladatel, hudební teoretik a básník
* Kamillo Horn (1860–1941), německý hudební skladatel
* Heinrich Herkner (1863–1932), ekonom
* František Xaver Šalda (1867–1937), literární kritik, novinář a spisovatel
* Ferdinand Porsche (1875–1951), německý automobilový konstruktér
* [[Vlasta Burian]] (1891–1962), divadelní herec známý jako "Král komiků"
* [[Jaroslav Řídký]] (1897–1956), hudební skladatel a pedagog
* [[Konrad Henlein]] (1898–1945), sudetoněmecký separatista
* [[Ludmila Macešková]] (1898–1974), básnířka publikující pod jménem Jan Kameník
* [[Herbert Feigl]] (1902–1988), rakousko-americký filosof
* [[Karel Vacek]] (1902–1982), hudební skladatel
* [[Harald Kreutzberg]] (1902–1968), tanečník a baletní teoretik
* [[Guido Beck]] (1903–1989), fyzik
* [[Augustin Schramm]] (1907–1948), komunistický funkcionář
* [[Stanislav Hnělička]] (1922), voják čs. zahraniční armády, r. 1941 obránce Tobruku
* [[Otfried Preußler]] (* 1923), spisovatel
* [[Gustav Ginzel]] (* 1931), cestovatel a horolezec
* [[Markus Lüpertz]] (* 1941), malíř a sochař
* [[Oldřich Kaiser]] (* 1955), filmový a divadelní herec
* [[Petr Kellner]] (* 1964), manažer
* [[Miroslava Pleštilová]] (* 1966), filmová a divadelní herečka, pedagožka na DAMU
* [[Petr Nedvěd]] (* 1971), hokejista
* [[Martin Damm]] (* 1972), tenista
* [[Tomáš Enge]] (* 1976), automobilový závodník
* [[Pavel Liška]] (* 1971), herec
* [[Ladislav Hampl]] (* 1981), herec
* [[Zuzana Hejnová]] (* 1986), atletka, mistryně světa do 17 let a mistryně Evropy juniorů, v běhu na 400 metrů překážek
=== Významní obyvatelé ===
* [[Max Kühn]] (1877–1944), architekt a pedagog
* [[Johann Liebieg]] (1802–1869), velkopodnikatel, zakladatel rodu [[Liebiegové|Liebiegů]], [[baron]]
* [[Miklós Radnóti]] (1909–1944), maďarský básník, byl studentem na vysoké školy, fakulty textilní
v 1927-28.
* [[František Peterka (herec)|František Peterka]] (*1922), filmový a divadelní herec, dlouhodobě působil v divadle [[Divadlo F. X. Šaldy|F.X.Šaldy]]
* [[Přemysl Sobotka]] (* 1944), lékař a politik, předseda českého Senátu
== Městské symboly ==
'''[[Znak (heraldika)|Znak]]''' města Liberce tvoří stříbrný štít, na kterém je hradební zeď rubínové barvy s dvojicí [[věž]]í a [[cimbuří]]m. Na stříbrných závěsech zavěšené zlaté veřeje [[brána|brány]] jsou otevřené, horní polovinu brány uzavírá zlatá padací mříž se stříbrem kovanými špičkami. V každé z věží se nachází otevřená branka, nad kterou je střílna a podlouhlé okénko dělené křížem. Věže mají stříšku rubínové barvy zakončenou zlatou makovicí s modrým, vlajícím praporkem. Na zdi nad bránou visí štít lazurově modré barvy se stříbrným kolem, které bylo znakem [[Redernové|Redernů]]. Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročen zlatý lev s korunkou na hlavě, červeným jazykem a vztyčeným ocasem.
List městské '''[[vlajka|vlajky]]''' je tvořen dvěma vodorovnými pruhy, červeným nahoře a bílým dole. List má poměr šířky k délce 2:3. V jeho žerďové polovině je znak města ve španělském štítě.
Městské '''[[logo]]''' je tvořené stylizovanými siluetami dvojice nejvýznamnějších staveb města: [[Liberecká radnice|radnice]] a [[Ještěd (hotel a vysílač)|hotelu Ještěd]], kde levá část radnice a pravá část hotelu jsou spojeny v jeden celek. Logo je doplněno nápisem Liberec.
== Partnerská města ==
* [[Amersfoort]], [[Nizozemsko]], [[1996]]
* [[Amiens]], [[Francie]]
* [[Augsburg]], [[Německo]], [[2001]]
* [[Dunkerque]], [[Francie]], [[2010]]
* [[Naharija]], [[Izrael]], [[1994]]
* [[St. Gallen]], [[Švýcarsko]]
* [[Žitava]], [[Německo]], [[2004]]

=== Literatura ===
* {{Citace knihy | příjmení = Karpaš | jméno = Roman | spoluautoři = a kol| titul = Kniha o Liberci | vydavatel = Dialog | místo = Liberec | rok = 1996}}
* {{Citace knihy | příjmení = Karpaš | jméno = Roman | příjmení2 = Mohr | jméno2 = Jan | příjmení3 = Vursta | jméno3 = Pavel | další = Externí spolupráce Markéta Lhotová | titul = Kouzlo starých pohlednic Liberecka | vydavatel = Agentura 555 | místo = Liberec | rok = 1997 | isbn = 80-238-1496-6}}
* {{Citace knihy | příjmení = Řeháček | jméno = Marek | titul = Liberec, průvodce po městě a okolí | vydavatel = Kalendář Liberecka | místo = Liberec | rok = 1998}}
* Řeháček, M.; Liberecká radnice a Liebiegova vila; Kalendář Liberecka, Liberec; 2005
* SEKYRA, Marek - SIMM, Otokar. Ještědské květy : antologie libereckých německy píšících autorů (19. století a 1. polovina 20. století) = Jeschkenblumen. 1. knižní vyd. Liberec : Krajská vědecká knihovna v Liberci, 2008. 215 s. ISBN 978-80-85874-45-7
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.liberec.cz/ Oficiální stránky města Liberec]
* [http://www.infolbc.cz/ Městské informační centrum Liberec]
* [http://www.libereckyzastupitel.cz/ Liberecký zastupitel]
* [http://www.dpml.cz/ Dopravní podnik města Liberce]

{{commonscat|Liberec}}{{Město Liberec}}{{Česko}}{{Okres Liberec}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Liberec]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Liberec]]
[[Kategorie:Statutární města v Česku]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce v okrese Liberec]]