Lichtenštejnové - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „1136“ textem „1136“

2019-04-16T07:41:57Z

Nahrazení textu „1136“ textem „1136“

← Starší verze		Verze z 16. 4. 2019, 07:41
Řádka 1:		Řádka 1:

	[[Soubor:Liechtenstein coa.png\|thumb\|Znak rodu Lichtenštejnů]]		[[Soubor:Liechtenstein coa.png\|thumb\|Znak rodu Lichtenštejnů]]
-	'''Lichtenštejnové''' panující ve [[Lichtenštejnsko\|stejnojmenném státečku]] mezi Rakouskem a Švýcarskem pochází původně ze [[štýrsko]]-[[Dolní Rakousy\|dolnorakouského]] pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve [[Střední Evropa\|Střední Evropě]]. Okolo roku [[1136]] byl poprvé zmíněn [[Hugo z Lichtenštejna]] jako nositel tohoto jména. Rodina dnes čítá přes stovku členů, z nichž jen část žije v Lichtenštejnském knížectví. Současným [[kníže]]tem a hlavou rodu je [[Hans Adam II.]]	+	'''Lichtenštejnové''' panující ve [[Lichtenštejnsko\|stejnojmenném státečku]] mezi Rakouskem a Švýcarskem pochází původně ze [[štýrsko]]-[[Dolní Rakousy\|dolnorakouského]] pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve [[Střední Evropa\|Střední Evropě]]. Okolo roku 1136 byl poprvé zmíněn [[Hugo z Lichtenštejna]] jako nositel tohoto jména. Rodina dnes čítá přes stovku členů, z nichž jen část žije v Lichtenštejnském knížectví. Současným [[kníže]]tem a hlavou rodu je [[Hans Adam II.]]
	==Původ==		==Původ==
	Jméno se odvozuje od názvu hradu [[Hrad Liechtenstein\|Liechtenstein]] jižně od [[Vídeň\|Vídně]]. V okolí tohoto rodového hradu a na severovýchodní hranici [[Dolní Rakousy\|Dolních Rakous]] měli první Lichtenštejnové pozemky.		Jméno se odvozuje od názvu hradu [[Hrad Liechtenstein\|Liechtenstein]] jižně od [[Vídeň\|Vídně]]. V okolí tohoto rodového hradu a na severovýchodní hranici [[Dolní Rakousy\|Dolních Rakous]] měli první Lichtenštejnové pozemky.

Sysop: Nahrazení textu „1395“ textem „1395“

2018-09-21T12:01:47Z

Nahrazení textu „1395“ textem „1395“

← Starší verze		Verze z 21. 9. 2018, 12:01
Řádka 16:		Řádka 16:
	*'''[[Lednice (okres Břeclav)\|Lednice]]''' / [[Eisgrub]] na [[Morava\|Moravě]] v roce 1249 získal [[Jindřich I. z Lichtenštejna\|Jindřich z Lichtenštejna]] darem o rozloze 2846 ha.		*'''[[Lednice (okres Břeclav)\|Lednice]]''' / [[Eisgrub]] na [[Morava\|Moravě]] v roce 1249 získal [[Jindřich I. z Lichtenštejna\|Jindřich z Lichtenštejna]] darem o rozloze 2846 ha.
	*'''[[Rabensburg]]''' / [[Ranšpurk]] v [[Dolní Rakousy\|Dolním Rakousku]] v roce [[1385]] získal [[Jan z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 6839 ha.		*'''[[Rabensburg]]''' / [[Ranšpurk]] v [[Dolní Rakousy\|Dolním Rakousku]] v roce [[1385]] získal [[Jan z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 6839 ha.
-	*'''[[Feldsberg]]''' / [[Valčice]] / [[Valtice]] v [[Dolní Rakousy\|Dolním Rakousku]] (dnes na [[Morava\|Moravě]]) v roce [[1395]] získal Jan sňatkem o rozloze 5601 ha.	+	*'''[[Feldsberg]]''' / [[Valčice]] / [[Valtice]] v [[Dolní Rakousy\|Dolním Rakousku]] (dnes na [[Morava\|Moravě]]) v roce 1395 získal Jan sňatkem o rozloze 5601 ha.
	*'''[[Wilfersdorf]]''' v [[Dolní Rakousy\|Dolním Rakousku]] v roce 1436 získal [[Kryštof z Lichtenštejna]] dědictvím o rozloze 1930 ha.		*'''[[Wilfersdorf]]''' v [[Dolní Rakousy\|Dolním Rakousku]] v roce 1436 získal [[Kryštof z Lichtenštejna]] dědictvím o rozloze 1930 ha.
	*'''[[Úsov]]''' / [[Aussee]] na [[Morava\|Moravě]] v roce 1597 získal [[Karel z Lichtenštejna]] sňatkem o rozloze 7725 ha.		*'''[[Úsov]]''' / [[Aussee]] na [[Morava\|Moravě]] v roce 1597 získal [[Karel z Lichtenštejna]] sňatkem o rozloze 7725 ha.

Sysop: Nahrazení textu „1277“ textem „1277“

2017-02-12T16:31:02Z

Nahrazení textu „1277“ textem „1277“

← Starší verze		Verze z 12. 2. 2017, 16:31
Řádka 53:		Řádka 53:
	=== Větev rodu Liechtenstein-Rohrau ===		=== Větev rodu Liechtenstein-Rohrau ===
	* [[Dietrich von Liechtenstein-Rohrau]] (1230-1258) a jeho syn		* [[Dietrich von Liechtenstein-Rohrau]] (1230-1258) a jeho syn
-	** [[Dietrich von Liechtenstein-Rohrau]] (~~†[[1277]]~~)	+	** [[Dietrich von Liechtenstein-Rohrau]] (†1277)
	=== Mikulovská větev ===		=== Mikulovská větev ===
	* Lichtenštejnové ze [[Steyregg (zámek)\|Steyregg]]u – vymřeli roku 1548		* Lichtenštejnové ze [[Steyregg (zámek)\|Steyregg]]u – vymřeli roku 1548

Sysop: Nahrazení textu „1585“ textem „1585“

2015-06-10T22:51:10Z

Nahrazení textu „1585“ textem „1585“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 22:51
Řádka 62:		Řádka 62:
	'''[[Hartman z Lichtenštejna\|Hartman I.]]''' (asi 1475–1542), 1. manželka hraběnka Amálie z [[Hohenlohe]], 2. manželka Johana z Mainburku.		'''[[Hartman z Lichtenštejna\|Hartman I.]]''' (asi 1475–1542), 1. manželka hraběnka Amálie z [[Hohenlohe]], 2. manželka Johana z Mainburku.
	'''[[Jiří Hartman I. z Lichtenštejna\|Jiří Hartmann I.]]''' (1513–1562), manželka Zuzana z Lichtenštejna na [[Mikulov\|Mikulově]].		'''[[Jiří Hartman I. z Lichtenštejna\|Jiří Hartmann I.]]''' (1513–1562), manželka Zuzana z Lichtenštejna na [[Mikulov\|Mikulově]].
-	'''[[Hartmann II.]]''' (~~1544–[[1585]]~~), manželka hraběnka Anna z Ortenburku, synové:	+	'''[[Hartmann II.]]''' (1544–1585), manželka hraběnka Anna z Ortenburku, synové:
	'''kníže [[Karel I. z Lichtenštejna\|Karel I.]]''' (30. července 1569–12. února 1627), syn Hartmana II. (1544–1585) manželka Maria Anna z [[Boskovice\|Boskovic]].		'''kníže [[Karel I. z Lichtenštejna\|Karel I.]]''' (30. července 1569–12. února 1627), syn Hartmana II. (1544–1585) manželka Maria Anna z [[Boskovice\|Boskovic]].
	:'''[[Maxmilián z Lichtenštejna\|Maxmilián]]''' (1578–1643), syn Hartmana II. (1544–1585), manželka Kateřina z [[Boskovice\|Boskovic]].		:'''[[Maxmilián z Lichtenštejna\|Maxmilián]]''' (1578–1643), syn Hartmana II. (1544–1585), manželka Kateřina z [[Boskovice\|Boskovic]].

Sysop: Nahrazení textu „1696“ textem „1696“

2015-06-10T22:50:09Z

Nahrazení textu „1696“ textem „1696“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 22:50
Řádka 73:		Řádka 73:
	'''kníže [[Josef Johann Adam z Lichtenštejna\|Josef Jan Adam]]''' (27. května 1690–17. prosince 1732, syn Antonína Floriana (1656–1721), 1. manželka princezna Gabriela z Lichtenštejna, 2. manželka hraběnka Marianna z [[Thun]]u. 3. manželka hraběnka Marianna Oettingenská ze Spielnerku, 4. manželka hraběnka Marianna [[Kottulinsky\|Kottulinská]]		'''kníže [[Josef Johann Adam z Lichtenštejna\|Josef Jan Adam]]''' (27. května 1690–17. prosince 1732, syn Antonína Floriana (1656–1721), 1. manželka princezna Gabriela z Lichtenštejna, 2. manželka hraběnka Marianna z [[Thun]]u. 3. manželka hraběnka Marianna Oettingenská ze Spielnerku, 4. manželka hraběnka Marianna [[Kottulinsky\|Kottulinská]]
	'''kníže [[Johann Nepomuk Karel z Lichtenštejna\|Jan Nepomuk Karel]]''' (8. července 1724–22. prosince 1748), syn Josefa Jana Adama (1690–1732), manželka hraběnka [[Marie Josefa Harrachová]], bez potomků.		'''kníže [[Johann Nepomuk Karel z Lichtenštejna\|Jan Nepomuk Karel]]''' (8. července 1724–22. prosince 1748), syn Josefa Jana Adama (1690–1732), manželka hraběnka [[Marie Josefa Harrachová]], bez potomků.
-	'''kníže [[Josef Václav z Lichtenštejna\|Josef Václav]]''' (9. srpna ~~[[1696]]–10~~. února 1772), syn Philippa Erasma (1664–1704), manželka princezna Anna Marie z Lichtenštejna, hraběnka z [[Thun]]u, bez potomků.	+	'''kníže [[Josef Václav z Lichtenštejna\|Josef Václav]]''' (9. srpna 1696–10. února 1772), syn Philippa Erasma (1664–1704), manželka princezna Anna Marie z Lichtenštejna, hraběnka z [[Thun]]u, bez potomků.
	::::'''[[Emanuel z Lichtenštejna\|Emanuel]]''' (1700–1771, syn Filipa Erasma (1664–1704), bratr Josefa Václava (1696–1772)		::::'''[[Emanuel z Lichtenštejna\|Emanuel]]''' (1700–1771, syn Filipa Erasma (1664–1704), bratr Josefa Václava (1696–1772)
	'''kníže [[Franz Josef I. z Lichtenštejna\|František Josef I.]]''' (19. listopadu 1726–18. srpna 1781), syn Emanuela (1700–1771), manželka hraběnka Marie Leopoldina ze Šternberka		'''kníže [[Franz Josef I. z Lichtenštejna\|František Josef I.]]''' (19. listopadu 1726–18. srpna 1781), syn Emanuela (1700–1771), manželka hraběnka Marie Leopoldina ze Šternberka

GVC Sobek: Nahrazení textu „1483“ textem „1483“

2014-07-14T00:27:42Z

Nahrazení textu „1483“ textem „1483“

← Starší verze		Verze z 14. 7. 2014, 00:27
Řádka 59:		Řádka 59:
	* Lichtenštejnové z [[Valtice\|Valtic]] – vládnoucí rod [[Lichtenštejnsko\|Lichtenštejnského]] [[knížectví]]		* Lichtenštejnové z [[Valtice\|Valtic]] – vládnoucí rod [[Lichtenštejnsko\|Lichtenštejnského]] [[knížectví]]
	=== Vládnoucí větev rodu ===		=== Vládnoucí větev rodu ===
-	'''[[Jiří V. z Lichtenštejna\|Jiří V.]]''' (~~†[[1483]]~~), manželka Anežka z [[Eckartsau\|Krcova]].	+	'''[[Jiří V. z Lichtenštejna\|Jiří V.]]''' (†1483), manželka Anežka z [[Eckartsau\|Krcova]].
	'''[[Hartman z Lichtenštejna\|Hartman I.]]''' (asi 1475–1542), 1. manželka hraběnka Amálie z [[Hohenlohe]], 2. manželka Johana z Mainburku.		'''[[Hartman z Lichtenštejna\|Hartman I.]]''' (asi 1475–1542), 1. manželka hraběnka Amálie z [[Hohenlohe]], 2. manželka Johana z Mainburku.
	'''[[Jiří Hartman I. z Lichtenštejna\|Jiří Hartmann I.]]''' (1513–1562), manželka Zuzana z Lichtenštejna na [[Mikulov\|Mikulově]].		'''[[Jiří Hartman I. z Lichtenštejna\|Jiří Hartmann I.]]''' (1513–1562), manželka Zuzana z Lichtenštejna na [[Mikulov\|Mikulově]].

Sysop: 1 revizi

2014-03-09T12:43:04Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 9. 3. 2014, 12:43

Sysop: Nahrazení textu

2013-03-10T22:04:52Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Liechtenstein coa.png|thumb|Znak rodu Lichtenštejnů]]
'''Lichtenštejnové''' panující ve [[Lichtenštejnsko|stejnojmenném státečku]] mezi Rakouskem a Švýcarskem pochází původně ze [[štýrsko]]-[[Dolní Rakousy|dolnorakouského]] pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve [[Střední Evropa|Střední Evropě]]. Okolo roku [[1136]] byl poprvé zmíněn [[Hugo z Lichtenštejna]] jako nositel tohoto jména. Rodina dnes čítá přes stovku členů, z nichž jen část žije v Lichtenštejnském knížectví. Současným [[kníže]]tem a hlavou rodu je [[Hans Adam II.]]
==Původ==
Jméno se odvozuje od názvu hradu [[Hrad Liechtenstein|Liechtenstein]] jižně od [[Vídeň|Vídně]]. V okolí tohoto rodového hradu a na severovýchodní hranici [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]] měli první Lichtenštejnové pozemky.
[[Soubor:Flag of Liechtenstein.png|thumb|left|Vlajka Lichtenštejnska]]
Nepřetržitá linie předků Lichtenštejnů započala [[Jindřich I. z Lichtenštejna|Jindřichem I.]] (zemřel roku 1265 nebo 1266), jenž od krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] za věrnost v boji získal v polovině 13. století panství okolo [[Mikulov]]a na jižní [[Morava|Moravě]] jako svobodné vlastnictví. Získání tohoto panství mělo veliký politický význam, protože tím rodina získala rozsáhlý územní majetek na území Českého království, respektive (později) [[Země Koruny české|České koruny]]. Rod se trvale usadil na Moravě a ve [[České Slezsko|Slezsku]] (slezská orlice, erb panství [[Krnov]] a erb [[Opavské vévodství|Opavska]] se stávají trvalou součástí lichtenštejnského [[šlechtický rod|rodov]]ého [[erb]]u). Rodový majetek na Moravě byl postupně rozšiřován a do roku [[1945]] zde Lichtenštejnové vlastnili rozsáhlé pozemky s centry v [[Lednice (okres Břeclav)|Lednici]] a [[Valtice|Valticích]]. Až do roku 1620 nezastávali žádný zemský úřad.
==Dějiny rodu==
===13. až 16. století===
Význam tohoto panství se měl projevit roku 1394, když [[Jan I. z Lichtenštejna]], který skoro po 30 let řídil coby [[hofmistr]] vládní záležitosti [[Habsburkové|habsburského]] vévody [[Albrecht III. Habsburský|Albrechta III.]], se stal obětí mocensko-politických záměrů Habsburků a upadl v nemilost. Byl donucen, i se svou rodinou, vzdát se části rodinného majetku, a to především panství jižně od [[Dunaj]]e. V následujících desetiletích rodina usilovala o upevnění [[Dolní Rakousy|dolnorakouského panství]] skrze znovunabytí, a také rozšiřovala zejména panství (dnes) [[Jihomoravský kraj|jihomoravských]] [[Valtice|Valtic]].
Ve 13. století se rodina rozdělila na tři větve, lichtenštejnskou ''([[Murau]])'' zvanou také [[Štýrsko|štýrskou]], [[Rohrau (Dolní Rakousy)|rohravskou]] a [[petronell]]skou. Obě poslední linie však v příštích generacích vymřely, čímž rodina přišla o mnoho hodnotného majetku. Další rozdělení se událo na počátku 16. století, když se smlouvou z roku 1504 vytvořily linie [[steyregg]]ská, valtická a [[mikulov]]ská. Z nich přežila pouze valtická. Tentokrát se však členové dobře promyšlenými rodovými zákony postarali o to, aby zbytečně nepřišli o majetek vymřelých linií, ale aby tyto přešly na pokračující větve.
[[Image:Hamu.JPG|thumb|[[Lichtenštejnský palác]] na pražském [[Malostranské náměstí|Malostranském náměstí]] (dnes budova [[Hudební fakulta Akademie múzických umění|HAMU]]]]
Mezi významné členy rodu patřil [[Karel I. z Lichtenštejna|Karel z Lichtenštejna]], který roku 1599 konvertoval ke [[římskokatolická církev|katolictví]], o devět let později dosáhl knížecího titulu a roku 1614 mu bylo uděleno [[Opavské vévodství]]. Patřil k nejvýznamnějším oporám trůnu a v době [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]] stál pevně na straně císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] Po bitvě na Bílé hoře se z pověření císaře stal zemským místodržícím v Čechách a získal Krnovsko. Stál také v čele mimořádného soudu, který měl potrestat stavovské povstalce. Nese tedy velký podíl na následující staroměstské exekuci.
Karel byl také členem finančního konsorcia (společně s Albrechtem z Valdštejna, Pavlem Michnou z Vacínova, Janem de Witte a [[Jakub Baševi z Treuenburka|Jakubem Baševim]]), které znehodnotilo českou minci (razili znehodnocenou tzv. „dlouhou minci“), za níž pak členové konsorcia nakupovali levně konfiskované statky v českých zemích. Důsledkem ražby dlouhé mince pak byl také státní bankrot v roce 1623.
== Výčet [[Lichtenštejn]]ského územního vlastnictví v roce [[1914]] ==
*'''[[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]]''' / [[Eisgrub]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1249 získal [[Jindřich I. z Lichtenštejna|Jindřich z Lichtenštejna]] darem o rozloze 2846 ha.
*'''[[Rabensburg]]''' / [[Ranšpurk]] v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]] v roce [[1385]] získal [[Jan z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 6839 ha.
*'''[[Feldsberg]]''' / [[Valčice]] / [[Valtice]] v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]] (dnes na [[Morava|Moravě]]) v roce [[1395]] získal Jan sňatkem o rozloze 5601 ha.
*'''[[Wilfersdorf]]''' v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]] v roce 1436 získal [[Kryštof z Lichtenštejna]] dědictvím o rozloze 1930 ha.
*'''[[Úsov]]''' / [[Aussee]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1597 získal [[Karel z Lichtenštejna]] sňatkem o rozloze 7725 ha.
*'''[[Bučovice]]''' / [[Butschowitz]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1597 získal [[Maxmilián z Lichtenštejna]] sňatkem o rozloze 14 310 ha.
*'''[[Plumlov]]''' / [[Plumenau]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1602 získal [[Karel z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 12.961 ha.
*'''[[Pozořice]]''' / [[Posoritz]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1604 získal [[Maxmilián z Lichtenštejna]] sňatkem 14.695 ha.
*'''[[Opava]]''' / [[Troppau]] ve [[Slezsko|Slezsku]] v roce 1614 získal [[Karel z Lichtenštejna]] v léno 9621 ha.
*'''[[Krnov]]''' / [[Jägerndorf]] ve [[Slezsko|Slezsku]] v roce 1622 získal [[Karel z Lichtenštejna]].
*'''[[Moravská Třebová]]''' / [[Mährisch Trübau]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1622 získal [[Karel z Lichtenštejna]] o rozloze 6268 ha.
*'''[[Zábřeh]]''' / [[Hohenstadt]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1622 získal [[Karel z Lichtenštejna]] darem o rozloze 6993 ha.
*'''[[Branná]]''' / [[Goldenstein]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1622 získal [[Karel z Lichtenštejna]] darem o rozloze 9538 ha.
*'''[[Ruda nad Moravou]]''' / [[Eisenberg]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1622 získal [[Karel z Lichtenštejna]] darem o rozloze 5451 ha.
*'''[[Uhříněves]]''' / [[Aurinowes]] / v [[Čechy|Čechách]] v roce 1622 získal [[Karel z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 8219 ha.
*'''[[Lanškroun]]''' / [[Landskron]] / v [[Čechy|Čechách]] v roce 1622 získal [[Karel z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 6195 ha.
*'''[[Uherský Ostroh]]''' / [[Ungarisch Ostra]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1622 získal [[Karel z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 7233 ha.
*'''[[Kostelec nad Černými lesy]]''' / [[Schwarzkosteletz]] v [[Čechy|Čechách]] v roce 1623 získal [[Karel z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 9775 ha.
*'''[[Břeclav]]''' / [[Lundenburg]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1638 získal [[Karel Eusebius z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 7177 ha.
*'''[[Rumburk]]''' / [[Rumburg]] v [[Čechy|Čechách]] v roce 1681 získal [[Anton Florián z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 2564 ha.
*'''[[Šternberk]]''' / [[Sternberg]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1695 získal [[Jan Adam I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 9772 ha.
*'''[[Karlovec]]''' / [[Karlsberg]] na [[Morava|Moravě]] v roce 1699 získal [[Jan Adam I. z Lichtenštejna]] koupí o rozloze 4541 ha.
*'''[[Schellenberg]]''' v [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]] v roce 1699 získal [[Jan Adam I. z Lichtenštejna]] koupí.
*'''[[Judenau-Baumgarten]]''' v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]] v roce 1701 získal [[Jan Adam I. z Lichtenštejna]] o rozloze 1523 ha.
*'''[[Vaduz]]''' v [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]] v roce 1712 získal [[Jan Adam I. z Lichtenštejna]] koupí 189 ha.
*'''[[Kounice]]''' / [[Kaunitz]] v [[Čechy|Čechách]] v roce 1760 získala [[Marie Terezie Savojská]] roz. z Lichtenštejna koupí o rozloze 2712 ha.
*'''[[Rataje]]''' / [[Rattay]] v [[Čechy|Čechách]] v roce 1764 získala [[Maria Theresia von Syvoyen]] koupí o rozloze 3687 ha.
*'''[[Radim]]''' / [[Radim]] v [[Čechy|Čechách]] v roce 1783 získal [[Alois I. Lichtenštejnský]] koupí o rozloze 3292 ha.
*'''[[hrad Liechtenstein]] ([[Feste]])''' – hrad v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]] v roce 1807získal [[Jan I. Lichtenštejnský]] koupí o rozloze 1628 ha.
*'''[[Schottwien]]''' v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]] v roce 1824 získal [[Jan I. Lichtenštejnský]] koupí o rozloze 3460 ha.
*'''[[Fischhorn (zámek)|Fischhorn]]''' – hrad v [[Salzburg|Solnohradu]] / [[Salcbursko]] v roce 1862 získala [[Sophie von Liechtenstein]] dědictvím 4597 ha.
== Větve rodu Lichtenštejnů ==
=== Štýrská větev rodu ''(Murau)'' ===
[[Soubor:Murau schloss stadtpfarrkirche.jpg|thumb|Zámek Murau a farní kostel]]
''Hospodářské zázemí štýrských Liechtensteinů tvořily statky Liechtenstein, Murau a Frauenburg.''
* [[Ulrich von Lichtenstein]] (1200-1275) - [[básník]] a minesengr ze [[Štýrsko|štýrské]] větve rodu [[Murau]], která ještě ve 13. století zanikla ''(jeho předky a potomky viz Ulrich von Liechtenstein)''
* Anna, manžel [[Jiří ze Stubenbergu]], roku 1665 vymřela štýrská linie rodu definitivně
=== Větev rodu Liechtenstein-Rohrau ===
* [[Dietrich von Liechtenstein-Rohrau]] (1230-1258) a jeho syn
** [[Dietrich von Liechtenstein-Rohrau]] (†[[1277]])
=== Mikulovská větev ===
* Lichtenštejnové ze [[Steyregg (zámek)|Steyregg]]u – vymřeli roku 1548
* Lichtenštejnové z [[Mikulov]]a – vymřeli roku 1691
* Lichtenštejnové z [[Valtice|Valtic]] – vládnoucí rod [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnského]] [[knížectví]]
=== Vládnoucí větev rodu ===
'''[[Jiří V. z Lichtenštejna|Jiří V.]]''' (†[[1483]]), manželka Anežka z [[Eckartsau|Krcova]].
'''[[Hartman z Lichtenštejna|Hartman I.]]''' (asi 1475–1542), 1. manželka hraběnka Amálie z [[Hohenlohe]], 2. manželka Johana z Mainburku.
'''[[Jiří Hartman I. z Lichtenštejna|Jiří Hartmann I.]]''' (1513–1562), manželka Zuzana z Lichtenštejna na [[Mikulov|Mikulově]].
'''[[Hartmann II.]]''' (1544–[[1585]]), manželka hraběnka Anna z Ortenburku, synové:
'''kníže [[Karel I. z Lichtenštejna|Karel I.]]''' (30. července 1569–12. února 1627), syn Hartmana II. (1544–1585) manželka Maria Anna z [[Boskovice|Boskovic]].
:'''[[Maxmilián z Lichtenštejna|Maxmilián]]''' (1578–1643), syn Hartmana II. (1544–1585), manželka Kateřina z [[Boskovice|Boskovic]].
:'''[[Gundaker z Lichtenštejna|Gundaker]]''' (1580–1658), syn Hartmanna (1544–1585), 1. manželka hraběnka Anežka Východofríská, 2. manželka [[Alžběta Lukrécie]], vévodkyně slezská na [[Těšín|Těšíně]]; syn Hartman (1613–1686). Gundakar koupil v roce 1625 [[renesance|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]] [[Louka (okres Hodonín)]].
'''kníže [[Karel Eusebius z Lichtenštejna|Karel Eusebius]]''' (11. dubna 1611–3./5. února 1684), syn Hartmana II. (1544–1585), manželka Johana Beatrix Ditrichštejnová.
::'''[[Hartman z Lichtenštejna|Hartmann]]''' (1613–1686), syn Gundakera (1580–1658), manželka Alžběta Sidonie, hraběnka ze Salmu a Reifferscheidtu, synové:
:::'''[[Filip Erasmus z Lichtenštejna|Filip Erasmus]]''' (1664–1704), syn Hartmanna (1613–1686)
'''kníže [[Anton Florian z Lichtenštejna|Antonín Florian]]''' (28. května 1656–11. října 1721), syn Hartmana (1613–1686), manželka Eleonora Barbora, hraběnka z [[Thun]]u, syn:
'''kníže [[Hans Adam I. z Lichtenštejna|Jan (Hans) Adam I.]]''' (30. listopadu 1657–16. června 1712), manželka Erdmunda Marie Tereza Ditrichštejnová
'''kníže [[Josef Johann Adam z Lichtenštejna|Josef Jan Adam]]''' (27. května 1690–17. prosince 1732, syn Antonína Floriana (1656–1721), 1. manželka princezna Gabriela z Lichtenštejna, 2. manželka hraběnka Marianna z [[Thun]]u. 3. manželka hraběnka Marianna Oettingenská ze Spielnerku, 4. manželka hraběnka Marianna [[Kottulinsky|Kottulinská]]
'''kníže [[Johann Nepomuk Karel z Lichtenštejna|Jan Nepomuk Karel]]''' (8. července 1724–22. prosince 1748), syn Josefa Jana Adama (1690–1732), manželka hraběnka [[Marie Josefa Harrachová]], bez potomků.
'''kníže [[Josef Václav z Lichtenštejna|Josef Václav]]''' (9. srpna [[1696]]–10. února 1772), syn Philippa Erasma (1664–1704), manželka princezna Anna Marie z Lichtenštejna, hraběnka z [[Thun]]u, bez potomků.
::::'''[[Emanuel z Lichtenštejna|Emanuel]]''' (1700–1771, syn Filipa Erasma (1664–1704), bratr Josefa Václava (1696–1772)
'''kníže [[Franz Josef I. z Lichtenštejna|František Josef I.]]''' (19. listopadu 1726–18. srpna 1781), syn Emanuela (1700–1771), manželka hraběnka Marie Leopoldina ze Šternberka
:::::'''[[Karel Boromej Josef z Lichtenštejna|Karel Boromej Josef]]''' (1730–1789), syn Emanuela (1700–1771) a rakouský polní maršál, manželka princezna Marie Eleonora Oettingenská ze Spielberku (1745-1812)
'''kníže [[Alois I. z Lichtenštejna|Alois I. Josef]]''' (4. května 1759–24. března 1805), syn Františka Josefa I. (1726–1781), manželka vévodkyně Karolína z Manderscheidtu-Blankenheimu, bez potomků.
'''kníže [[Johann I. z Lichtenštejna|Jan Josef I.]]''' (27. června 1760–20. dubna 1836), syn Franze Josefa I. (1726–1781), manželka vévodkyně Josefa Sofie z Fürstenberka-Weitra, synové Alois Josef II. (1796–1858), a František Jáchym Josef (1802–1887)
'''kníže [[Alois II. z Lichtenštejna|Alois Josef II.]]''' (25. května 1796–12. listopadu 1858), syn Jana Josefa I. (1760–1836), manželka hraběnka Františka [[Kinský|Kinská]] z [[Vchýnic]] a [[Tetova]], synové Jan II. (1840–1929) a František I. (1853–1938)
:'''[[Karel Jan z Lichtenštejna|Karel Jan]]''' (1803–1871), syn Jana Josefa I. (1760–1836), manželka Rosalie, hraběnka z Grünu a [[Schönfeld]]u, nominován na panovníka [[Lichtenštejnské knížectví|Lichtenštejnského knížectví]] (1806–1813).
:'''[[František Jáchym Josef z Lichtenštejna|František Jáchym Josef]]''' (1802–1887, syn Jana Josefa I. (1760–1836), manželka hraběnka Julie Potocká, syn [[Alfred Alois z Lichtenštejna]] (1842–1907).
[[Image:Jan II Lichtenstejn-kamen.jpg|thumb|right|Kámen k 40 letům vlády Johanna II. na Černokostelecku]]
'''kníže [[Johann II. z Lichtenštejna|Jan II.]]''' (5. října 1840–11. února [[1929]]), syn Aloise Josefa II. (1796–1858), bez potomků.
'''kníže [[Franz I. z Lichtenštejna|František I.]]''' (28. srpna 1853–25. července [[1938]]), syn Aloise Josefa (1796–1858), manželka [[Elsa]] z [[Gutmann]]u, baronka [[Erös]] z [[Bethenvalva]], bez potomků.
::'''[[Alfred Alois z Lichtenštejna|Alfred Alois]]''' (1842–[[1907]]), syn Františka Jáchyma Josefa (1802–1887), manželka [[Jindřiška]] z Lichtenštejna, syn Alois (1869–1955).
:::'''[[Alois z Lichtenštejna|Alois]]''' (1869–[[1955]], syn Alfreda Aloise (1842–1907), manželka rakouská arcivévodkyně [[Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská|Alžběta Amálie]], syn František Josef II. (1906–1989).
'''kníže [[Franz Josef II.|František Josef]]''' (16. srpna [[1906]]–13. listopadu [[1989]], syn Aloise (1869–1955), manželka [[Georgina von Wilczek|Gina Wilczková]], syn Hans (Jan) Adam II. Pius narozen 1945.
'''kníže [[Hans Adam II.|Hans (Johann) Adam II. Pius]]''' (narozen 14. února [[1945]]), syn Františka Josefa II. (1906–1989), manželka [[Marie, kněžna lichtenštejnská|Marie Aglae Kinská z Vchýnic a Tetova]].
::'''[[Alois z Lichtenštejna|Alois Filip]]''' (narozen [[1968]]), manželka vévodkyně [[Sophie z Lichtenštejna|Sofie Bavorská]]
::'''[[Joseph Wenzel z Lichtenštejna|Josef Václav]]''' (narozen 24. května [[1995]])
== Erb ==
Původně měli zlatočerveně dělený štít, v 16. století se objevuje čtvrcený erb s polepšením, od roku 1709 je znak totožný se znakem jejich knížectví. Srdeční štítek je shodný s původním erbem, v prvním poli má slezskou orlici, v druhém zelenou routovou korunu pokosem na zlatých a černých průzích, ve třetím poli znak Opavska, ve špici krnovský lovčí roh, ve čtvrtém poli harpyji (orla s dívčí hlavou), což je symbolem [[Východní Frísko|Východního Fríska]].
== Související články ==
* [[Seznam českých šlechtických rodů]]
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Falke | jméno = Jacob von | titul = Geschichte des fürstlichen Hauses Liechtenstein | vydavatel = Wilhelm Braumüller | místo = Wien | rok = 1868 | počet stran = 512 | přílohy = [3] archy | svazek = 1 | jazyk = německy}}
* {{Citace monografie | příjmení = Falke | jméno = Jacob von | titul = Geschichte des fürstlichen Hauses Liechtenstein | vydavatel = Wilhelm Braumüller | místo = Wien | rok = 1877 | počet stran = 408 | přílohy = [3] archy | svazek = 2 | jazyk = německy}}
* {{Citace monografie | příjmení = Falke | jméno = Jacob von | titul = Geschichte des fürstlichen Hauses Liechtenstein | vydavatel = Wilhelm Braumüller | místo = Wien | rok = 1882 | počet stran = 426 | přílohy = VI příl. (rodokmeny) | svazek = 3 | jazyk = německy}}
* {{Citace monografie | příjmení = Halada | jméno = Jan | titul = Lexikon české šlechty | vydavatel = Akropolis | místo = Praha | rok = 1992 | kapitola = Liechtensteinové | strany = 88-89 | isbn = 80-901020-3-4}}
* {{Citace monografie | příjmení = Horák | jméno = Ondřej | odkaz na autora = | titul = Liechtensteinové mezi konfiskací a vyvlastněním | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 288 | isbn = 978-80-7277-457-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 424 | isbn = 978-80-7277-403-6}}
* {{Citace monografie | příjmení = Županič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Županič | příjmení2 = Stellner | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Stellner | příjmení3 = Fiala | jméno3 = Michal | odkaz na autora3 = Michal Fiala | titul = Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české | vydavatel = Aleš Skřivan ml. | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 340 | isbn = 80-86493-00-8}}
* Wanger, Harald: Die regierden Fürsten von Liechtenstein. Nové aktualizované vydání (asi v roce [[2004]]) s podporou knížecí kulturní rady. Vydavatelství Frank P. van Eck. ISBN 3-905501-22-8
== Externí odkazy ==
* [http://www.sweb.cz/jjkn/heraldika/Liechten.htm Jiří J. K. Nebeský – Znak Liechtensteinů v 17. století]
* Horák, Ondřej: Lichtenštejnové mezi konfiskací a vyvlastněním. Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině dvacátého století. Brno 2007. [http://is.muni.cz/th/22811/pravf_d/ Online verze disertační práce]

{{Commonscat|House of Liechtenstein}}{{Commonscat|Murau}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Lichtenštejnové| ]]