Sysop: + NEW

2021-10-19T09:14:05Z

+ NEW

Nová stránka

'''Lingua franca''' (výslovnost ''lingva franka'') je jakýkoliv [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]] šířeji využívaný nad rámec rodilých mluvčích. Status lingvy franky je de facto obvykle „udělen“ lidmi jazyku, který nejvíce ovlivňuje dobu, ve které žijí. Jakýkoliv jazyk, který se stal lingvou frankou, byl prvotně určen pro mezinárodní obchod, ale časem mohl být přijat také pro kulturní výměnu informací či v [[Diplomacie|diplomacii]] – např. v Evropě byla po celý raný novověk lingvou frankou diplomacie [[francouzština]]. Dnes se za lingua francu považuje především [[angličtina]], [[francouzština]], [[čínština]], [[španělština]], [[arabština]], [[portugalština]], [[hindustánština]] a [[ruština]].

Název „lingua franca“ (jinak také ''sabir'') byl původně používán [[Arabové|Araby]], a sice k pojmenování všech románských jazyků, zejména [[italština|italštiny]] (Arabové všechny národy v západní Evropě označovali jako „Franky“). Později se tak označoval jazyk s románskou slovní zásobou (většina slov odvozena ze španělštiny a italštiny) a velmi jednoduchou gramatikou, který byl až do konce 19. století používán námořníky ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]], částečně na [[Střední východ|Středním východě]] a severní [[Afrika|Africe]].

== Lingvy franky v čase a prostoru ==

=== Evropské jazyky ===
==== Angličtina ====
[[Angličtina]] je současná lingua franca vědy a techniky, mezinárodního obchodu, z diplomacie vytlačila francouzštinu už po [[První světová válka|první]] a definitivně po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Pravděpodobně byla zvýhodněna pozicí anglicky mluvících zemí v závěru války.

Moderní trend používat angličtinu je ovlivněn zbývajícími důsledky [[Commonwealth|Britského impéria]], ale zajisté se urychlil ve věku elektronických medií skrz enormní anglofonní „kulturní export“ z [[Spojené státy americké|USA]] (filmy a hudba). Angličtina je mnohými brána jako lingva franka současného světa, vzhledem k hospodářské hegemonii vyspělých západních evropských států ve světě financí a obchodních institucí. V oblasti vědy se používá angličtina jako jediný jazyk téměř na všech mezinárodních setkáních, všechny významnější vědecké žurnály také publikují anglicky.

Mezník v uznání dominance angličtiny přišel v roce [[1995]], kdy, při přístupu Rakouska, Finska a Švédska, se angličtina připojila k francouzštině jako jeden z pracovních jazyků [[Evropská unie|Evropské unie]]. Také mnoho Evropanů mimo EU přijalo angličtinu jako svou lingvu franku (např. [[Švýcarsko]]).{{Doplňte zdroj}}

==== Francouzština ====
[[Francouzština]] byla v Evropě lingvou frankou diplomacie od 17. století do konce 1. světové války; stále je jedním z pracovních jazyků mezinárodních institucí a je používána na různých dokumentech od cestovních pasů po letecké dopisy. Po mnoho let, až do vstupu Rakouska, Švédska a Finska v roce [[1995]], byla jediným oficiálním jazykem [[Evropské společenství|Evropského společenství]].

Francouzština je obecným dorozumívacím jazykem v mnoha zemích severozápadní a tropické Afriky, jakožto pozůstatek někdejší francouzské a belgické kolonizace. Také v [[Zadní Indie|Zadní Indii]] ([[Kambodža]], [[Laos]], [[Vietnam]]) trvá její vliv. Všechny tyto země, spolu s mnoha jinými po celém světě, jsou členy [[Frankofonie]].

==== Italština ====
[[Italština]] byla ''lingua franca'' v italských koloniích v Africe a stále je užívána částí populace v [[Etiopie|Etiopii]] a [[Eritrea|Eritreji]], především v obchodě.

==== Němčina ====
[[Němčina]] byla ''lingua franca'' ve velké části Evropy během 19. a první poloviny [[20. století]] ve vědách – zejména ve [[fyzika|fyzice]], [[chemie|chemii]], [[sociologie|sociologii]] a ve vědách historických, tj. [[historie|historii]], [[archeologie|archeologii]], [[etnografie|etnografii]] (tyto obory bez dobré znalosti němčiny nelze zákonitě studovat dodnes), ale také v obchodu a politice. Německy se mluvilo ve velké části východní Evropy ještě dlouho po konci druhé světové války.

==== Portugalština ====
[[Portugalština]] sloužila jako ''lingua franca'' v Africe, Asii a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] v 15. století a 16. století. Dodnes si status mezietnického (úředního) jazyka uchovala ve všech bývalých portugalských koloniích ([[Brazílie]], [[Angola]], [[Mosambik]], [[Kapverdy]], [[Východní Timor]] atd.); významně je rozšířena i v [[Španělsko|Španělsku]] (Galicie), Švýcarsku, [[Namibie|Namibii]] a [[Jihoafrická republika|JAR]].

==== Polština ====
[[Polština]] byla v raném novověku lingvou frankou v oblastech střední a východní Evropy díky politickému, ekonomickému, vojenskému a vědeckému vlivu polsko-litevské [[Republika obou národů|Rzeczipospolité]]. Přestože vliv ruštiny trochu snížil oblíbenost tohoto jazyka, polsky se stále mluví – nebo přinejmenším polsky rozumí – v západních částech [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Bělorusko|Běloruska]], částečně i na [[Litva|Litvě]].

==== Ruština ====
[[Ruština]] má kromě Ruska status úředního jazyka i v Bělorusku, [[Kazachstán]]u a [[Kyrgyzstán]]u; jako jazyk mezietnické komunikace se používá ve státech bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (kromě Pobaltí). Určité pozice má i v [[Afghánistán]]u, [[Mongolsko|Mongolsku]], [[Čína|Číně]] a [[Izrael]]i.

==== Řečtina a latina ====
Během období Římské říše byla všeobecným jazykem [[řečtina]] ''koiné''. V průběhu středověku jí toto postavení vydrželo v té části Evropy, kde byla [[hegemonie|hegemonem]] [[Byzantská říše]]; [[latina]] byla využívána ve zbytku Evropy. Ve vědě si latina toto postavení udržela zhruba do přelomu 19. a 20. století, okrajově i do současnosti (teologie, medicína, nomenklaturní popisy v přírodních vědách, akademické dokumenty a ceremonie).

=== Mimoevropské jazyky ===
==== Arabština ====
[[Arabština]] slouží jako lingva franka (resp. jazyk svatého písma) pro [[muslim]]y.

==== Aramejština ====
[[Aramejština]], rodný jazyk Aramejců, se stala lingvou frankou Asyrské říše a západních provincií Perské říše, hlavně díky svému jednoduchému abecednímu systému, který je jednodušší než klínopis. Aramejština byla takto používána i v časech Ježíše Krista.

==== Bislamština ====
[[Bislamština]] (''bislama'') je jazyk používaný na ostrovech v [[Tichý oceán|Pacifiku]].

==== Čínština ====
Klasická [[čínština]] slouží jako lingva franka jako jazyk diplomacie na Dálném východě Asie – používána Čínou, [[Jižní Korea|Koreou]], [[Japonsko|Japonskem]] a Vietnamem v mezistátní komunikaci. V počátku 20. století byla klasická čínština nahrazena moderní standardní čínštinou.

==== Hauština ====
[[Hauština]] (''hawsaa'') je lingvou frankou především v [[Niger]]u a části [[Nigérie]].

==== Hindština ====
[[Hindština]] (''hindí'') a jí blízká [[urdština]] (''urdú'') se běžně používají v Indii a Pákistánu. Nicméně s nimi soupeří i angličtina.

==== Perština ====
[[Perština]] (''fársí'') je univerzálním jazykem pro obyvatele [[Írán]]u, Afghánistánu a [[Tádžikistán]]u. V minulosti sloužila i jako universální jazyk v [[Turkestán]]u.

==== Sogdština ====
[[Sogdština]] (''swγδy''ʼ''w'') od 4. stol. po Kr. až do [[Islamizace|islamisace]] [[Střední Asie]] sloužila jako universální jazyk obchodu na [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezce]].

==== Svahilština ====
[[Svahilština]] (''kiswahili'') se používá jako lingua franca ve východní Africe. Především v [[Tanzanie|Tanzanii]], [[Keňa|Keni]] a [[Uganda|Ugandě]].

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Ostler
| jméno = Nicholas
| odkaz na autora =
| titul = Říše slova. Jazykové dějiny světa
| vydavatel = BB art
| místo = Praha
| rok = 2007
| isbn = 978-80-7381-152-5
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Hall, jr.
| jméno = Robert A.
| odkaz na autora =
| titul = Pidgin and Creole Languages
| vydavatel = Cornell Univ. Press
| místo = Ithaca
| rok = 1979
| isbn = 0-8014-0173-9
| kapitola =
| strany =
| jazyk = anglicky
| url-access = registration
| url = https://archive.org/details/pidgincreolelang0000hall
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Heine
| jméno = Bernd
| odkaz na autora =
| titul = Status and Use of African Lingua Francas
| url = https://archive.org/details/statususeofafric0000hein
| vydavatel = Weltforum Verlag
| místo = München
| rok = 1970
| isbn = 3-8039-0033-6
| kapitola =
| strany =
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Kahane
| jméno = Henry Romanos
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Tietze
| jméno2 = Andreas
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| titul = The Lingua Franca in the Levant: Turkish Nautical Terms of Italian and Greek Origin
| vydavatel = University of Illinois Press
| místo = Urbana
| rok = 1958
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk = anglicky
}}

== Související články ==
* [[Pidžin]]

== Externí odkazy ==
* [https://web.archive.org/web/20070322221122/http://www.sw2.euv-frankfurt-o.de/Doktoranden/ling.franca.html Christiane Meierkord: ''Lingua Franca - A Selected Bibliography'' (anglicky)]
* [https://web.archive.org/web/20090203083909/http://www.uwm.edu/~corre/franca/go.html Alan D. Corré: ''A Glossary of Lingua Franca'', 5th Edition, 2005 (anglicky)]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jazyky]]
[[Kategorie:Užívání jazyka]]

Lingua franca - Historie editací

Sysop: + NEW