Linux - Historie editací

Sysop: ++

2024-11-25T13:16:05Z

← Starší verze		Verze z 25. 11. 2024, 13:16
Řádka 1:		Řádka 1:
-	: ''Tento článek se týká operačních systémů založených na Linuxu a souvisejících témat. Čistě jen [[~~Linuxové~~ jádro\|linuxovému jádru]] se věnuje samostatná stránka. Linux se také jmenuje [[Linux (planetka)\|planetka]] a [[Linux (prací prášek)\|prací prášek]].	+	: ''Tento článek se týká operačních systémů založených na Linuxu a souvisejících témat. Čistě jen [[Linux (jádro)\|linuxovému jádru]] se věnuje samostatná stránka. Linux se také jmenuje [[Linux (planetka)\|planetka]] a [[Linux (prací prášek)\|prací prášek]].
	{{Infobox OS		{{Infobox OS
	\|jméno = Linux		\|jméno = Linux
Řádka 23:		Řádka 23:
	'''Linux''' je [[kernel\|jádrem (kernelem)]] několika [[počítač]]ových [[operační systém\|operačních systémů]]. Je známým příkladem [[svobodný software\|svobodného softwaru]] a vývoje [[open source software\|open source softwaru]] – na rozdíl od [[proprietární software\|proprietárních]] operačních systémů jako [[Microsoft Windows]] či [[Mac OS]] je celý jeho [[zdrojový kód]] volně k dispozici pro veřejnost a kdokoli jej může svobodně používat, upravovat a dále distribuovat za podmínky, že zároveň dodá i zdrojové kódy.		'''Linux''' je [[kernel\|jádrem (kernelem)]] několika [[počítač]]ových [[operační systém\|operačních systémů]]. Je známým příkladem [[svobodný software\|svobodného softwaru]] a vývoje [[open source software\|open source softwaru]] – na rozdíl od [[proprietární software\|proprietárních]] operačních systémů jako [[Microsoft Windows]] či [[Mac OS]] je celý jeho [[zdrojový kód]] volně k dispozici pro veřejnost a kdokoli jej může svobodně používat, upravovat a dále distribuovat za podmínky, že zároveň dodá i zdrojové kódy.

-	Ačkoliv termín ''Linux'' značí [[Linuxové jádro]], často se používá pro označení celých [[Unix\|unixových]] operačních systémů (též označováno jako '''GNU/Linux''', viz níže), které sestávají z Linuxového jádra a zároveň z knihoven a nástrojů z projektu [[GNU]], ale i z dalších zdrojů. V nejširším významu [[linuxová distribuce]] uceleně spojuje základní systém s velkým balíkem [[aplikační software\|aplikačního softwaru]], a navíc často zajišťuje uživatelsky přívětivou instalaci a následné aktualizace.	+	Ačkoliv termín ''Linux'' značí [[Linux (jádro)\|Linuxové jádro]], často se používá pro označení celých [[Unix\|unixových]] operačních systémů (též označováno jako '''GNU/Linux''', viz níže), které sestávají z Linuxového jádra a zároveň z knihoven a nástrojů z projektu [[GNU]], ale i z dalších zdrojů. V nejširším významu [[linuxová distribuce]] uceleně spojuje základní systém s velkým balíkem [[aplikační software\|aplikačního softwaru]], a navíc často zajišťuje uživatelsky přívětivou instalaci a následné aktualizace.

	Zpočátku byl Linux vyvíjen a používán zejména jednotlivými nadšenci. Časem ale získal podporu velkých společností jako IBM, Hewlett-Packard, Nokia a [[Novell]] pro využití na [[server]]ech, a poslední dobou získává popularitu i na [[desktop]]ovém trhu. Zastánci a analytici připisují jeho úspěch nezávislosti na dodavateli, nízkých nákladech, flexibilitě, bezpečnosti a spolehlivosti.		Zpočátku byl Linux vyvíjen a používán zejména jednotlivými nadšenci. Časem ale získal podporu velkých společností jako IBM, Hewlett-Packard, Nokia a [[Novell]] pro využití na [[server]]ech, a poslední dobou získává popularitu i na [[desktop]]ovém trhu. Zastánci a analytici připisují jeho úspěch nezávislosti na dodavateli, nízkých nákladech, flexibilitě, bezpečnosti a spolehlivosti.

-	Linux byl původně vyvíjen pro [[počítač]]e s [[procesor]]y architektury [[IA-32\|i386]] (tedy [[Intel 80386\|80386]] a kompatibilními). Dnes ale podporuje všechny populární počítačové architektury i mnoho z těch méně obvyklých. Používá se v řadě zařízení od [[~~embedded~~ systém]]ů (jako [[mobilní telefon\|mobilních telefony]], [[robot]]i či [[multimédia\|multimediální]] přehrávače) přes [[osobní počítač]]e až po [[superpočítač]]e. Zatímco na trhu s osobními počítači je podíl Linuxu malý, pohybující se mezi 0,5 % až 3 %, ([http://toplist.cz/global.html TOPlist: globální statistika]), mezi superpočítači naopak Linux masivně převažuje. ([http://www.top500.org/stats/list/34/osfam Top500.com: Operating system Family share for 11/2009]). Na českých webových serverech se jeho podíl pohybuje okolo 70 % ([http://www.root.cz/clanky/exkluzivne-linux-je-na-70-serveru-apache-na-88/ Statistika Root.cz: 21. 7. 2008]).	+	Linux byl původně vyvíjen pro [[počítač]]e s [[procesor]]y architektury [[IA-32\|i386]] (tedy [[Intel 80386\|80386]] a kompatibilními). Dnes ale podporuje všechny populární počítačové architektury i mnoho z těch méně obvyklých. Používá se v řadě zařízení od [[Vestavěný systém\|embedded systémů]] (jako [[mobilní telefon\|mobilních telefony]], [[robot]]i či [[multimédia\|multimediální]] přehrávače) přes [[osobní počítač]]e až po [[superpočítač]]e. Zatímco na trhu s osobními počítači je podíl Linuxu malý, pohybující se mezi 0,5 % až 3 %, ([http://toplist.cz/global.html TOPlist: globální statistika]), mezi superpočítači naopak Linux masivně převažuje. ([http://www.top500.org/stats/list/34/osfam Top500.com: Operating system Family share for 11/2009]). Na českých webových serverech se jeho podíl pohybuje okolo 70 % ([http://www.root.cz/clanky/exkluzivne-linux-je-na-70-serveru-apache-na-88/ Statistika Root.cz: 21. 7. 2008]).

	== Historie ==		== Historie ==
-	[[Soubor:Richard Matthew Stallman.jpeg\|thumb\|left\|[[Richard Stallman]], zakladatel projektu svobodného operačního systému [[GNU]]]]	+	[[Soubor:Richard Matthew Stallman.jpeg\|thumb\|left\|200px\|[[Richard Stallman]], zakladatel projektu svobodného operačního systému [[GNU]]]]
-	[[Soubor:Linus Torvalds.jpeg\|thumb\|left\|~~upright~~\|[[Linus Torvalds]], tvůrce linuxového jádra]]	+	[[Soubor:Linus Torvalds.jpeg\|thumb\|left\|200px\|[[Linus Torvalds]], tvůrce linuxového jádra]]

	V roce [[1983]] založil [[Richard Stallman]] [[GNU projekt]], který nyní poskytuje základní část většiny linuxových systémů (viz pojem GNU/Linux níže). Cílem projektu GNU je vyvinout kompletní [[Unix\|unixový]] operační systém [[GNU]] složený výhradně ze svobodného softwaru. Začátkem 90. let byly v rámci projektu GNU vytvořeny a shromážděny všechny potřebné součásti - knihovny (především [[glibc]]), [[překladač]] ([[GCC]]), [[textový editor]] ([[Emacs]]), [[Shell (programování)\|shell]] ([[bash]]) a další software, ovšem kromě nejnižší úrovně, tedy jádra.		V roce [[1983]] založil [[Richard Stallman]] [[GNU projekt]], který nyní poskytuje základní část většiny linuxových systémů (viz pojem GNU/Linux níže). Cílem projektu GNU je vyvinout kompletní [[Unix\|unixový]] operační systém [[GNU]] složený výhradně ze svobodného softwaru. Začátkem 90. let byly v rámci projektu GNU vytvořeny a shromážděny všechny potřebné součásti - knihovny (především [[glibc]]), [[překladač]] ([[GCC]]), [[textový editor]] ([[Emacs]]), [[Shell (programování)\|shell]] ([[bash]]) a další software, ovšem kromě nejnižší úrovně, tedy jádra.
Řádka 54:		Řádka 54:

	=== Linux a GNU/Linux ===		=== Linux a GNU/Linux ===
-
	Ohledně správného označení operačních systémů založených na linuxovém jádře se vlečou dlouhé spory. [[Free Software Foundation]] vidí linuxové distribuce používající [[GNU]] software jako varianty GNU operačního systému a požadují, aby se takové systémy označovaly jako GNU/Linux, případně „Na Linuxu založený GNU systém“. Média a velká část uživatelů preferují krátké označení této rodiny operačních systémů jako ''Linux''. Přestože některé distribuce striktně používají označení GNU/Linux (zejména [[Debian]]), není příliš rozšířené ani v tisku ani v hovorové řeči. V současné době jsou v obvyklých distribucích Linuxu vlastní GNU projekty v menšině, i když mnoho dalších projektů (součástí distribuce) využívá licence od GNU ([[GNU General Public License\|GPL]], [[GNU Lesser General Public License\|LGPL]]). Je tedy zřejmé, že se jedná spíše o ideovou záležitost.		Ohledně správného označení operačních systémů založených na linuxovém jádře se vlečou dlouhé spory. [[Free Software Foundation]] vidí linuxové distribuce používající [[GNU]] software jako varianty GNU operačního systému a požadují, aby se takové systémy označovaly jako GNU/Linux, případně „Na Linuxu založený GNU systém“. Média a velká část uživatelů preferují krátké označení této rodiny operačních systémů jako ''Linux''. Přestože některé distribuce striktně používají označení GNU/Linux (zejména [[Debian]]), není příliš rozšířené ani v tisku ani v hovorové řeči. V současné době jsou v obvyklých distribucích Linuxu vlastní GNU projekty v menšině, i když mnoho dalších projektů (součástí distribuce) využívá licence od GNU ([[GNU General Public License\|GPL]], [[GNU Lesser General Public License\|LGPL]]). Je tedy zřejmé, že se jedná spíše o ideovou záležitost.

Řádka 105:		Řádka 104:

	=== Programování na Linuxu ===		=== Programování na Linuxu ===
-		+	Základním programovacím jazykem v Linuxu je [[C (programovací jazyk)\|jazyk C]] a sada [[GCC]], která obsahuje [[překladač]]e pro několik jazyků (zejména C a [[C++]]). Nedílnou součástí programovacích nástrojů jsou i [[GNU binutils]], které obsahují nástroje pro překlad [[Jazyk symbolických adres\|jazyka symbolických adres]] a [[linkování]] binárních objektových souborů do spustitelné podoby; na systému Linux jsou standardně objektové soubory i spustitelné programy uloženy ve formátu [[ELF]] (''executable and linkable format''). Prostředí [[GNU]] nabízí i řadu dalších nástrojů pro usnadnění vývoje složitějších programů
-	Základním programovacím jazykem v Linuxu je [[C (programovací jazyk)\|jazyk C]] a sada [[GCC]],	+
-	která obsahuje [[překladač]]e pro několik jazyků (zejména C a [[C++]]). Nedílnou součástí programovacích nástrojů jsou i [[GNU binutils]], které obsahují nástroje pro překlad [[Jazyk symbolických adres\|jazyka symbolických adres]] a [[linkování]] binárních objektových souborů do spustitelné podoby; na systému Linux jsou standardně objektové soubory i spustitelné programy uloženy ve formátu [[ELF]] (''executable and linkable format''). Prostředí [[GNU]] nabízí i řadu dalších nástrojů pro usnadnění vývoje složitějších programů	+
	([[make]], [[autoconf]], [[gettext]]).		([[make]], [[autoconf]], [[gettext]]).

Řádka 113:		Řádka 110:
	přímo v příkazové řádce ([[Shell (programování)\|shell]]) jsou nejpoužívanějšími jazyky v Linuxovém prostředí [[Perl]] a [[Python]]. Protože Linux se stal velice populární platformou pro provoz [[WWW]] serverů, tak obrovské množství uživatelských aplikací které se dnes běžně provozují pod tímto systémem jsou ve skutečnosti webové aplikace napsané v jazyce [[PHP]].		přímo v příkazové řádce ([[Shell (programování)\|shell]]) jsou nejpoužívanějšími jazyky v Linuxovém prostředí [[Perl]] a [[Python]]. Protože Linux se stal velice populární platformou pro provoz [[WWW]] serverů, tak obrovské množství uživatelských aplikací které se dnes běžně provozují pod tímto systémem jsou ve skutečnosti webové aplikace napsané v jazyce [[PHP]].

-	[[Soubor:Glade_3_2_0_linux.png\|thumb\|Intuitivní tvorba grafického rozhraní v Glade]]	+	[[Soubor:Glade_3_2_0_linux.png\|thumb\|230px\|Intuitivní tvorba grafického rozhraní v Glade]]
-		+
	Programování v Linuxu většinou probíhá v cyklu: programátor napíše zdrojový kód v textovém editoru, pak		Programování v Linuxu většinou probíhá v cyklu: programátor napíše zdrojový kód v textovém editoru, pak
	spustí v příkazové řádce kompilátor a program otestuje. Existují i programátorské editory, které za		spustí v příkazové řádce kompilátor a program otestuje. Existují i programátorské editory, které za
-	programátora spustí kompilátor a případně ve [[zdrojový kód\|zdrojovém textu]] označí chyby. Samozřejmostí je i zvýraznění syntaxe a nyní jsou k dispozici již i rozvinutá plně funkční [[vývojové prostředí\|vývojová prostředí]] označovaná jako IDE nebo v případě návrhu [[grafické uživatelské rozhraní\|grafického uživatelského rozhraní]] označovaná [[RAD]]. Tato prostředí jsou obvykle určena pro grafické rozhraní [[X Window System]]. Vesměs jsou zaměřená na kompilované jazyky, existují ale i taková, která podporují ladění skriptovacích jazyků (např. Pythonu), například [[International Data Encryption Algorithm\|IDEA]]. K programování grafických aplikací lze použít např. [[Anjuta]], [[Glade]] či [[KDevelop]] (primárně pro prostředí [[KDE]]).	+	programátora spustí kompilátor a případně ve [[zdrojový kód\|zdrojovém textu]] označí chyby. Samozřejmostí je i zvýraznění syntaxe a nyní jsou k dispozici již i rozvinutá plně funkční [[vývojové prostředí\|vývojová prostředí]] označovaná jako IDE nebo v případě návrhu [[grafické uživatelské rozhraní\|grafického uživatelského rozhraní]] označovaná [[RAD]]. Tato prostředí jsou obvykle určena pro grafické rozhraní [[X Window System]]. Vesměs jsou zaměřená na kompilované jazyky, existují ale i taková, která podporují ladění skriptovacích jazyků (např. Pythonu), například [[International Data Encryption Algorithm\|IDEA]]. K programování grafických aplikací lze použít např. [[Anjuta]], [[Glade]] či [[KDevelop]] (primárně pro prostředí [[KDE]]).

	=== Podpora ===		=== Podpora ===
-		+	Podpora Linuxových distribucí je obvykle realizována komerčními společnostmi. V případě společností, jako jsou [[Canonical]], [[Novell]], [[Red Hat]] nebo [[Mandriva Linux\|Mandriva]], jde přímo o společnosti spravující určitou distribuci. Na druhé straně jsou společnosti jako například VA Linux, které se specializují na aplikace řešení postavených na Linuxu.
-	Podpora Linuxových distribucí je obvykle realizována komerčními společnostmi. V případě společností, jako jsou [[Canonical]], [[Novell]], [[Red Hat]] nebo [[Mandriva]], jde přímo o společnosti spravující určitou distribuci. Na druhé straně jsou společnosti jako ~~např. [[~~VA Linux]], které se specializují na aplikace řešení postavených na Linuxu.	+

	Nejrozšířenější model podpory je ten, že s koupí distribuce dostáváte právo využít omezenou podporu po omezený čas a v případě potřeby můžete později dokoupit další služby.		Nejrozšířenější model podpory je ten, že s koupí distribuce dostáváte právo využít omezenou podporu po omezený čas a v případě potřeby můžete později dokoupit další služby.

Sysop: + Velká Galerie

2021-02-06T11:34:00Z

+ Velká Galerie

← Starší verze		Verze z 6. 2. 2021, 11:34
Řádka 89:		Řádka 89:
	Samozřejmostí je také možnost manipulovat s aplikacemi z příkazového řádku.		Samozřejmostí je také možnost manipulovat s aplikacemi z příkazového řádku.

		+	==Bonmot==
		+	{{Citát\|Linux is like a [[Týpí\|wigwam]] — no [[Bill Gates\|gates]], no [[Microsoft Windows\|windows]], [[Apache HTTP Server\|apache]] inside.}}
	== Použitelnost a podíl na trhu ==		== Použitelnost a podíl na trhu ==
-
	Za své dlouhé působení Linux získal mnoho příznivců a významné místo na trhu operačních systémů. Zatím je rozšířený zejména na internetových a intranetových [[server]]ech a v oblasti vysoce výkonných výpočetních stanic (v žebříčku 500 největších [[superpočítač]]ů zaujímá podíl 74,4% procenta, Linux je nasazen i na jednoznačně nejvýkonnějším superpočítači [[BlueGene]]).		Za své dlouhé působení Linux získal mnoho příznivců a významné místo na trhu operačních systémů. Zatím je rozšířený zejména na internetových a intranetových [[server]]ech a v oblasti vysoce výkonných výpočetních stanic (v žebříčku 500 největších [[superpočítač]]ů zaujímá podíl 74,4% procenta, Linux je nasazen i na jednoznačně nejvýkonnějším superpočítači [[BlueGene]]).

Řádka 126:		Řádka 127:
	Pro uživatele distribucí, které jsou zdarma, slouží jako poměrně dobrá podpora řada diskusních fór, v angličtině i češtině.		Pro uživatele distribucí, které jsou zdarma, slouží jako poměrně dobrá podpora řada diskusních fór, v angličtině i češtině.

-	==~~=Bonmot=~~==	+	== Velká Galerie ==
-	~~{{Citát\|Linux is like a~~ [[~~Týpí~~\|~~wigwam~~]] ~~— no [[Bill Gates\|gates]], no [[Microsoft Windows\|windows]], [[Apache HTTP Server\|apache]] inside.}}~~	+	* '''[[:Kategorie:Snímky systému Linux\|Mnoho snímku systému Linux]]'''
		+
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Svobodný software]]		* [[Svobodný software]]

Sysop: šablona

2016-01-17T14:01:30Z

šablona

← Starší verze		Verze z 17. 1. 2016, 14:01
Řádka 20:		Řádka 20:
	\|licence = [[GNU General Public License]] a jiné		\|licence = [[GNU General Public License]] a jiné
	\|stav = Aktuální		\|stav = Aktuální
-	}}	+	}}[[Soubor:KNOPPIX booting.png\|thumb\|250px\|Start Linuxu]]
-	[[Soubor:KNOPPIX booting.png\|thumb\|250px\|Start Linuxu]]	+
-	~~{{Operační systémy}}~~	+
	'''Linux''' je [[kernel\|jádrem (kernelem)]] několika [[počítač]]ových [[operační systém\|operačních systémů]]. Je známým příkladem [[svobodný software\|svobodného softwaru]] a vývoje [[open source software\|open source softwaru]] – na rozdíl od [[proprietární software\|proprietárních]] operačních systémů jako [[Microsoft Windows]] či [[Mac OS]] je celý jeho [[zdrojový kód]] volně k dispozici pro veřejnost a kdokoli jej může svobodně používat, upravovat a dále distribuovat za podmínky, že zároveň dodá i zdrojové kódy.		'''Linux''' je [[kernel\|jádrem (kernelem)]] několika [[počítač]]ových [[operační systém\|operačních systémů]]. Je známým příkladem [[svobodný software\|svobodného softwaru]] a vývoje [[open source software\|open source softwaru]] – na rozdíl od [[proprietární software\|proprietárních]] operačních systémů jako [[Microsoft Windows]] či [[Mac OS]] je celý jeho [[zdrojový kód]] volně k dispozici pro veřejnost a kdokoli jej může svobodně používat, upravovat a dále distribuovat za podmínky, že zároveň dodá i zdrojové kódy.

Řádka 181:		Řádka 179:


-	{{Flickr\|Linux}}{{Commons\|Linux}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Linux}}{{Commons\|Linux}}{{Operační systémy}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Linux]]		[[Kategorie:Linux]]
	[[Kategorie:Operační systémy]]		[[Kategorie:Operační systémy]]
	[[Kategorie:Varianty Unixu]]		[[Kategorie:Varianty Unixu]]

Sysop: 1 revizi

2014-02-20T01:26:31Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 2. 2014, 01:26

64BIT Linux: Posun šablony k začátku článku

2011-12-23T11:05:13Z

Posun šablony k začátku článku

Nová stránka

: ''Tento článek se týká operačních systémů založených na Linuxu a souvisejících témat. Čistě jen [[Linuxové jádro|linuxovému jádru]] se věnuje samostatná stránka. Linux se také jmenuje [[Linux (planetka)|planetka]] a [[Linux (prací prášek)|prací prášek]].
{{Infobox OS
|jméno = Linux
|logo = [[Soubor:Tux.png|150px]]
|screenshot =
|titulek = Tučňák [[Tux]], oficiální maskot Linuxu
|web = http://www.linux.org/
|vyvíjí =
|rodina = [[Unix-like]]
|druh =
|aktuální verze = 2.6.31
|datum vydání =
|způsob aktualizace =
|správce balíčků =
|podporované platformy = [[x86]],[[x86_64]],[[powerpc]],[[arm]]
,[[m68k]],[[alpha]],[[sparc]],[[hppa]],[[ia64]],
[[mips]],[[mipsel]],[[s390]], a dalsi
|typ kernelu = [[Monolitické jádro]]
|uživatelské rozhraní =
|licence = [[GNU General Public License]] a jiné
|stav = Aktuální
}}
[[Soubor:KNOPPIX booting.png|thumb|250px|Start Linuxu]]
{{Operační systémy}}
'''Linux''' je [[kernel|jádrem (kernelem)]] několika [[počítač]]ových [[operační systém|operačních systémů]]. Je známým příkladem [[svobodný software|svobodného softwaru]] a vývoje [[open source software|open source softwaru]] – na rozdíl od [[proprietární software|proprietárních]] operačních systémů jako [[Microsoft Windows]] či [[Mac OS]] je celý jeho [[zdrojový kód]] volně k dispozici pro veřejnost a kdokoli jej může svobodně používat, upravovat a dále distribuovat za podmínky, že zároveň dodá i zdrojové kódy.

Ačkoliv termín ''Linux'' značí [[Linuxové jádro]], často se používá pro označení celých [[Unix|unixových]] operačních systémů (též označováno jako '''GNU/Linux''', viz níže), které sestávají z Linuxového jádra a zároveň z knihoven a nástrojů z projektu [[GNU]], ale i z dalších zdrojů. V nejširším významu [[linuxová distribuce]] uceleně spojuje základní systém s velkým balíkem [[aplikační software|aplikačního softwaru]], a navíc často zajišťuje uživatelsky přívětivou instalaci a následné aktualizace.

Zpočátku byl Linux vyvíjen a používán zejména jednotlivými nadšenci. Časem ale získal podporu velkých společností jako IBM, Hewlett-Packard, Nokia a [[Novell]] pro využití na [[server]]ech, a poslední dobou získává popularitu i na [[desktop]]ovém trhu. Zastánci a analytici připisují jeho úspěch nezávislosti na dodavateli, nízkých nákladech, flexibilitě, bezpečnosti a spolehlivosti.

Linux byl původně vyvíjen pro [[počítač]]e s [[procesor]]y architektury [[IA-32|i386]] (tedy [[Intel 80386|80386]] a kompatibilními). Dnes ale podporuje všechny populární počítačové architektury i mnoho z těch méně obvyklých. Používá se v řadě zařízení od [[embedded systém]]ů (jako [[mobilní telefon|mobilních telefony]], [[robot]]i či [[multimédia|multimediální]] přehrávače) přes [[osobní počítač]]e až po [[superpočítač]]e. Zatímco na trhu s osobními počítači je podíl Linuxu malý, pohybující se mezi 0,5 % až 3 %, ([http://toplist.cz/global.html TOPlist: globální statistika]), mezi superpočítači naopak Linux masivně převažuje. ([http://www.top500.org/stats/list/34/osfam Top500.com: Operating system Family share for 11/2009]). Na českých webových serverech se jeho podíl pohybuje okolo 70 % ([http://www.root.cz/clanky/exkluzivne-linux-je-na-70-serveru-apache-na-88/ Statistika Root.cz: 21. 7. 2008]).

== Historie ==
[[Soubor:Richard Matthew Stallman.jpeg|thumb|left|[[Richard Stallman]], zakladatel projektu svobodného operačního systému [[GNU]]]]
[[Soubor:Linus Torvalds.jpeg|thumb|left|upright|[[Linus Torvalds]], tvůrce linuxového jádra]]

V roce [[1983]] založil [[Richard Stallman]] [[GNU projekt]], který nyní poskytuje základní část většiny linuxových systémů (viz pojem GNU/Linux níže). Cílem projektu GNU je vyvinout kompletní [[Unix|unixový]] operační systém [[GNU]] složený výhradně ze svobodného softwaru. Začátkem 90. let byly v rámci projektu GNU vytvořeny a shromážděny všechny potřebné součásti - knihovny (především [[glibc]]), [[překladač]] ([[GCC]]), [[textový editor]] ([[Emacs]]), [[Shell (programování)|shell]] ([[bash]]) a další software, ovšem kromě nejnižší úrovně, tedy jádra.

V roce [[1990]] začal projekt GNU vyvíjet své vlastní jádro jménem [[GNU Hurd]] (po upuštění od předchozího pokusu jménem [[Trix]]). Podle [[Thomas Bushnell|Thomase Bushnella]], původního architekta Hurdu, bylo původním plánem přepracovat jádro [[BSD]] 4.4-Lite. V ohlédnutí po letech řekl: „Dnes mi je jasné, jaký by toto jádro mohlo mít úspěch, a že by svět byl dnes jiný“.[http://www.groklaw.net/article.php?story=20050727225542530] Přesto se Stallman, kvůli špatné spolupráci programátorů z [[Kalifornská univerzita|Kalifornské univerzity v Berkeley]], rozhodl použít [[Mach mikrojádro|mikrojádro Mach]]. Ale, jak se později ukázalo, vývoj byl nečekaně složitý a pokračoval velmi pomalu.

Mezitím v roce [[1991]] započal vývoj jiného jádra, které nakonec dostalo jméno „Linux“. Původně ho začal psát finský student [[Univerzita Helsinky|helsinské univerzity]] [[Linus Torvalds]] jako svůj koníček. Torvalds vycházel z [[Minix]]u, což byl zjednodušený klon [[Unix]]u napsaný [[Andrew S. Tanenbaum|Andrewem Tanenbaumem]] pro účely výuky návrhu operačních systémů a zisku z prodeje licencí. Avšak Tanenbaum nikomu nedal svolení k úpravám svého systému, a tak Torvalds napsal vlastní náhradu Minixu. Linux začal jako [[emulátor]] [[terminál (informatika)|terminálu]] napsaný v [[Jazyk symbolických adres|jazyce symbolických adres]] procesoru [[IA-32]] a [[C (programovací jazyk)|jazyce C]], který byl pak zkompilován do binární podoby a nabootován z [[disketa|diskety]], takže mohl běžet mimo původní [[operační systém]]. V terminálovém emulátoru běžela dvě [[vlákno (program)|vlákna]]: jedno pro odesílání znaků na sériový port a druhé pro příjem. Když pak Linus chtěl číst nebo zapisovat data na disk, rozšířil tento terminál, který uměl přepínat úlohy, o celý ovladač [[souborový systém|souborového systému]]. Poté se začal pomalu rozvíjet v celé jádro operačního systému určené pro systémy kompatibilní se standardem [[POSIX]].

První verze linuxového jádra (0.01) byla vydána na [[Internet]]u [[17. září]] [[1991]], další následovala v říjnu téhož roku [http://groups.google.com/groups?selm=1991Oct5.054106.4647%40klaava.Helsinki.FI]. Od té doby se na tomto projektu podílely tisíce [[vývojář]]ů z celého světa. Model vývoje linuxového jádra a podobného softwaru je krásně popsán v eseji [[Eric S. Raymond|Erica S. Raymonda]] ''[[Katedrála a bazar]]''.

Před vydáním verze 0.01 Linus naimplementoval dostatek POSIXových systémových volání, aby bylo možné spustit shell GNU [[Bash]]. Díky tomuto základnímu prostředí se vývoj mohl rozběhnout mnohem rychleji. Původně bylo pro nastavení, kompilaci a instalaci Linuxu potřeba mít funkční systém Minix. První verze Linuxu též vyžadovaly pro spuštění z disku, aby běžel jiný operační systém, ale brzy vznikly nezávislé spouštěče, z nichž nejznámější bylo [[LILO]]. Linuxový systém zanedlouho předběhl Minix co do funkčnosti. Torvalds a další vývojáři uzpůsobili jádro, aby lépe spolupracovalo s komponentami z projektu GNU a s dalšími uživatelskými programy, aby tak vznikl kompletní, plně funkční, svobodný operační systém.

Dodnes Torvalds pokračuje přímo ve vývoji jádra, zatímco ostatní subsystémy jako třeba GNU komponenty jsou vyvíjeny samostatně. Vývoj kompletních systémů, které zahrnují základní systém spolu grafickými prostředími jako [[KDE]] či [[GNOME]] (které využívají služeb [[X Window System|X Window Systému]]) a množstvím [[aplikační software|aplikačního softwaru]], dnes obstarává mnoho distribucí. Linuxové distribuce dnes vyvíjejí a spravují neziskové organizace, komerční společnosti, ale i jednotlivci.

[[Logo|Logem]] a [[maskot]]em Linuxu je tučnák [[Tux]] vycházející z obrázku [[Larry Ewing|Larryho Ewinga]] z roku [[1996]]. Kromě toho existují i jiná, méně známá zpodobnění, viz [[OS-tan]]. Jméno „Linux“ nevytvořil sám Torvalds, ale [[Ari Lemmke]], který pracoval na [[Technologická Univerzita Helsinky|helsinské univerzitě]] jako správce [[File Transfer Protocol|FTP]] serveru ''ftp.funet.fi'', kde byla uveřejněna první verze Linuxu. Torvalds navrhoval jméno „Freax“ jako free (svobodný) + freak (blázen) + x (unixový systém), ale to se Lemmkemu nelíbilo a na FTP serveru vytvořil adresář „Linux“ jako „Linusův Minix“ [http://liw.iki.fi/liw/texts/linux-anecdotes.html]. Toto jméno se později stalo [[ochranná známka|ochrannou známkou]] (viz níže).

=== Licence ===

Linuxové jádro a mnoho dalších GNU komponent je licencováno pod [[GNU General Public License]] (GPL). Zdrojové kódy software pod GPL mohou být svobodně upravovány a používány, šířeny však musí být opět pod GPL (jestliže se je rozhodnete dále šířit) avšak binární formy software používající GPL mohou být poskytovány za libovolně vysokou úplatu. Ostatní subsystémy mohou mít jiné licence, ale všechny spadají do kategorie svobodného softwaru/open source. Některé knihovny například mají volnější licenci [[GNU Lesser General Public License|LGPL]] a X Window System používá [[licence MIT|licenci MIT]].

Ochrannou známku ''Linux'' (č. 1916230) na „software počítačového operačního systému, který usnadňuje práci s počítačem“ vlastní Linus Torvalds. Licencování této ochranné známky nyní obstarává [[Linux Mark Institute]] (LMI).

=== Linux a GNU/Linux ===

Ohledně správného označení operačních systémů založených na linuxovém jádře se vlečou dlouhé spory. [[Free Software Foundation]] vidí linuxové distribuce používající [[GNU]] software jako varianty GNU operačního systému a požadují, aby se takové systémy označovaly jako GNU/Linux, případně „Na Linuxu založený GNU systém“. Média a velká část uživatelů preferují krátké označení této rodiny operačních systémů jako ''Linux''. Přestože některé distribuce striktně používají označení GNU/Linux (zejména [[Debian]]), není příliš rozšířené ani v tisku ani v hovorové řeči. V současné době jsou v obvyklých distribucích Linuxu vlastní GNU projekty v menšině, i když mnoho dalších projektů (součástí distribuce) využívá licence od GNU ([[GNU General Public License|GPL]], [[GNU Lesser General Public License|LGPL]]). Je tedy zřejmé, že se jedná spíše o ideovou záležitost.

== Distribuce ==
{{viz též|Linuxová distribuce}}

Linux se převážně používá jako jádro distribucí (zkráceně též '''distro'''). Ty jsou sestavovány jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerčními firmami za cílem finančního zisku. Typická distribuce zahrnuje jádro, další systémový a [[aplikační software]] spolu s prostředky, jak celý systém nainstalovat na počítač. Různé distribuce byly vyvinuty k různým účelům, mezi než patří možnost mít hotový systém připravený k použití, lokalizace, podpora určité [[počítačová architektura|počítačové architektury]], použití v [[real-time]] a v [[embedded Linux|embedded systémech]]. Některé záměrně obsahují výhradně [[svobodný software]]. V současné době existuje kolem 450 různých distribucí.<ref>http://lwn.net/Distributions/</ref><ref>http://www.distrowatch.com/</ref>

Typická distribuce k obecnému použití obsahuje [[linuxové jádro]], určité GNU [[Knihovna (programování)|knihovny]] a nástroje, příkazové [[Shell (programování)|shelly]] a tisíce balíčků aplikačního softwaru - od [[kancelářský balík|kancelářských balíků]] a grafického prostředí [[X Window System]], přes [[kompilátor]]y různých jazyků, [[textový editor|textové editory]] a vědecké nástroje. Mnoho [[screenshot]]ů různých linuxových distribucí a programů lze na nalézt na internetu [http://www.lynucs.org/index.php?lang=cz]

=== Přehled distribucí ===
{{viz též|Seznam distribucí Linuxu}}

Mezi nejznámější distribuce Linuxu patří:

* [[Arch Linux]] – http://www.archlinux.org
* [[Danix]] (česká distribuce) – http://www.danix.cz
* [[Debian]] – http://www.debian.org ([http://www.debian.cz www.debian.cz – česky])
* [[Fedora]] (nástupce [[Red Hat Linux]]u) – http://fedoraproject.org ([http://www.fedora.cz/ fedora.cz – česky])
* [[Red Hat Enterprise Linux]] (vychází z Fedory) – http://www.redhat.com
* [[Gentoo Linux|Gentoo]] – http://www.gentoo.org ([http://www.gentoo.cz gentoo.cz – česky])
* [[Knoppix]] – http://www.knoppix.net
* [[Mandriva Linux|Mandriva]] (dříve Mandrake) – http://www.mandrivalinux.com ([http://www.mandrivalinux.cz MandrivaLinux.cz – česky])
* [[Linux Mint|Mint]] (vychází z Ubuntu) - http://www.linuxmint.com
* [[Slackware]] – http://www.slackware.org
* [[Slax]] (česká live distribuce) – http://www.slax.org - (http://www.slax.cz - česky)
* [[Source Mage]] – http://www.sourcemage.org
* [[SuSE]] – http://www.suse.com
* [[Ubuntu]] – http://www.ubuntulinux.org ([http://www.ubuntu.cz/ ubuntu.cz – česky])
* [[Kubuntu]] (derivát Ubuntu) – [http://www.kubuntu.com www.kubuntu.org]

== Aplikace ==
Moderní distribuce Linuxu obsahují grafické rozhraní pro přidávání a odebírání software. Instalace nových aplikací pak probíhá pomocí několika málo kliknutí myší. Výběr takto dostupného software je velmi široký a pro běžného uživatele PC více než dostačuje.
Samozřejmostí je také možnost manipulovat s aplikacemi z příkazového řádku.

== Použitelnost a podíl na trhu ==

Za své dlouhé působení Linux získal mnoho příznivců a významné místo na trhu operačních systémů. Zatím je rozšířený zejména na internetových a intranetových [[server]]ech a v oblasti vysoce výkonných výpočetních stanic (v žebříčku 500 největších [[superpočítač]]ů zaujímá podíl 74,4% procenta, Linux je nasazen i na jednoznačně nejvýkonnějším superpočítači [[BlueGene]]).

V posledních letech se Linux pozvolna rozšiřuje i do firemní sféry a na domácí počítače,<ref>http://marketshare.hitslink.com/report.aspx?qprid=5&qpcustom=Linux</ref> ale jeho podíl je stále řádově jedno procento. Přestože zvládá prakticky všechny činnosti od počítače očekávané a mezi jeho přednosti patří bezpečnost, nízká cena a flexibilita, rozšíření stále brání zejména velké množství aplikací dostupných pouze pod Microsoft Windows (zvláště [[Počítačová hra|her]]) a nejistá podpora spuštění těchto konkrétních aplikací pod Linuxem.

=== Instalace ===
Instalace se liší podle zvolené Linuxové distribuce. Většina distribucí nabízí textovou i grafickou verzi instalace, kterou obvykle zvládne i začátečník - mnozí tvrdí, že instalace některých distribucí Linuxu je výrazně snadnější než u konkurenčních [[Microsoft Windows]]. Při instalaci se také obvykle nainstaluje nejen samotný operační systém, ale i veškerý software potřebný k používání počítače.

Instalovat se může přímo z instalačního média (pak se ovšem nainstalují aplikace ve verzi, která byla k dispozici v době vydání distribuce) nebo lze z instalačního média pouze nabootovat a stáhnout aktuální verzi distribuce ze sítě. Některé distribuce lze také instalovat z jiného běžícího systému (jiné distribuce Linuxu), i když je to spíš zajímavost pro odborníky než doporučená metoda pro začátečníka.

=== Běh aplikací napsaných pro Microsoft Windows ===
Pro běh aplikací z MS Windows je dnes k dispozici řada emulátorů. Některé z nich jsou založené na vytváření plnohodnotných virtuálních strojů. Jiné pouze překládají systémová volání, což jednak vede k mnohem efektivnějšímu běhu spouštěných aplikací a jednak k efektivnějšímu využití stávajícího hardwaru (například podpora 3D akcelerace u grafických karet). Jejich nevýhodou je pak možnost použití pouze na architektuře x86 a kompatibilních. Existují implementace komerční i open-source, z nichž nejznámější je [[Wine]]. Za zmínku stojí i odnož [[Cedega]], která se specializuje na možnost hraní her napsaných pro [[Microsoft Windows]], nebo [[CrossOver]]. Dále lze použít emulátory virtuálního PC: [[Bochs]], [[QEMU]], [[VirtualBox]] (GPL), [[VMWare]] (proprietární).

=== Programování na Linuxu ===

Základním programovacím jazykem v Linuxu je [[C (programovací jazyk)|jazyk C]] a sada [[GCC]],
která obsahuje [[překladač]]e pro několik jazyků (zejména C a [[C++]]). Nedílnou součástí programovacích nástrojů jsou i [[GNU binutils]], které obsahují nástroje pro překlad [[Jazyk symbolických adres|jazyka symbolických adres]] a [[linkování]] binárních objektových souborů do spustitelné podoby; na systému Linux jsou standardně objektové soubory i spustitelné programy uloženy ve formátu [[ELF]] (''executable and linkable format''). Prostředí [[GNU]] nabízí i řadu dalších nástrojů pro usnadnění vývoje složitějších programů
([[make]], [[autoconf]], [[gettext]]).

Linux podporuje i celou řadu dalších programovacích jazyků. Kromě jednoduchého jazyka zabudovaného
přímo v příkazové řádce ([[Shell (programování)|shell]]) jsou nejpoužívanějšími jazyky v Linuxovém prostředí [[Perl]] a [[Python]]. Protože Linux se stal velice populární platformou pro provoz [[WWW]] serverů, tak obrovské množství uživatelských aplikací které se dnes běžně provozují pod tímto systémem jsou ve skutečnosti webové aplikace napsané v jazyce [[PHP]].

[[Soubor:Glade_3_2_0_linux.png|thumb|Intuitivní tvorba grafického rozhraní v Glade]]

Programování v Linuxu většinou probíhá v cyklu: programátor napíše zdrojový kód v textovém editoru, pak
spustí v příkazové řádce kompilátor a program otestuje. Existují i programátorské editory, které za
programátora spustí kompilátor a případně ve [[zdrojový kód|zdrojovém textu]] označí chyby. Samozřejmostí je i zvýraznění syntaxe a nyní jsou k dispozici již i rozvinutá plně funkční [[vývojové prostředí|vývojová prostředí]] označovaná jako IDE nebo v případě návrhu [[grafické uživatelské rozhraní|grafického uživatelského rozhraní]] označovaná [[RAD]]. Tato prostředí jsou obvykle určena pro grafické rozhraní [[X Window System]]. Vesměs jsou zaměřená na kompilované jazyky, existují ale i taková, která podporují ladění skriptovacích jazyků (např. Pythonu), například [[International Data Encryption Algorithm|IDEA]]. K programování grafických aplikací lze použít např. [[Anjuta]], [[Glade]] či [[KDevelop]] (primárně pro prostředí [[KDE]]).

=== Podpora ===

Podpora Linuxových distribucí je obvykle realizována komerčními společnostmi. V případě společností, jako jsou [[Canonical]], [[Novell]], [[Red Hat]] nebo [[Mandriva]], jde přímo o společnosti spravující určitou distribuci. Na druhé straně jsou společnosti jako např. [[VA Linux]], které se specializují na aplikace řešení postavených na Linuxu.

Nejrozšířenější model podpory je ten, že s koupí distribuce dostáváte právo využít omezenou podporu po omezený čas a v případě potřeby můžete později dokoupit další služby.

Pro uživatele distribucí, které jsou zdarma, slouží jako poměrně dobrá podpora řada diskusních fór, v angličtině i češtině.

===Bonmot===
{{Citát|Linux is like a [[Týpí|wigwam]] — no [[Bill Gates|gates]], no [[Microsoft Windows|windows]], [[Apache HTTP Server|apache]] inside.}}
== Související články ==
* [[Svobodný software]]
* [[GNU]]
* [[Operační systém]]
* [[LAMP]]

== Literatura ==
* SOBELL, Mark G. : LINUX – Praktický průvodce , Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-190-8
* SCHRODER, Carla : Linux – Kuchařka administrátora sítě , Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2407-9. s. 608.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
'''Obecné'''
* [http://www.kernel.org Archiv zdrojových kódů Linuxu]
* [http://www.gnu.org/philosophy/philosophy.cs.html Filosofie projektu GNU]
* [http://www.gnu.org/gnu/why-gnu-linux.cs.html „GNU/Linux“ Co je ve jménu?]
* [http://gnu.cz/ Gnu.cz] - české stránky hnutí GNU
* [http://www.distrowatch.com Přehled distribucí] - anglicky a česky
* [http://www.lynucs.org/index.php?lang=cz Snímky Linuxových desktopů a OSS aplikací]

'''Dokumentace'''
* [http://knihy.cpress.cz/DataFiles/Book/00000675/Download/K0819.pdf Linux Dokumentační Projekt] - česky (16MB)
* [http://uloz.to/156775/Linux%20dokumentacni%20projekt(4.aktualizovane%20vydani).tar.bz2 Linux, dokumentační projekt - 4. aktualizované vydání (3,7MB)]
* [http://www.tldp.org Linux Documentation Project] - anglicky
* [http://usl.wraith.cz/usl.html ÚSL] Úvod do Systému Linux - česky
* [http://wwww.abclinuxu.cz/ucebnice Učebnice GNU/Linuxu] - česky

'''Média (v češtině)'''
* [http://www.abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz] - Komunitní portál o Linuxu, Open Source a Unixu. Poradny, katalog software, hardware, ovladače, blogy a mnoho jiného.
* [http://root.cz Root.cz] - zpravodajství nejen ze světa Linuxu
* [http://www.linuxexpres.cz LinuxEXPRES.cz] - opravdový linuxový magazín
* [http://www.penguin.cz/ Penguin.cz] - neziskový server pro podporu Linuxu, UNIXu a free softwaru
* [http://www.linuxsoft.cz/ Linuxsoft.cz]
* [http://www.linuxzone.cz/ LinuxZone.cz]

'''Propagace'''
* [http://proc.linux.cz/ Proč Linux?]
* [http://www.sibeliusmusic.com/mp3/1/3/4/134349.mp3] - Přešel jsem na Linux

'''Uživatelské skupiny'''
* [http://www.linux.cz/czlug/ CZLUG]

'''Články'''
* [http://www.computerworld.cz/cw.nsf/id/vyplati_se_prechod_z_windows_na_linux Vyplatí se přechod z Windows na Linux?]
* [http://www.root.cz/serialy/linux-nebo-windows/ Seriál Linux nebo Windows]

'''Přednášky (video)'''
* [http://download.cz.hellshare.com/smysl-existencegnulinuxu2006-11-05davidpravec.avi/650670 Smysl existence GNU/Linuxu]

{{Flickr|Linux}}{{Commons|Linux}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Linux]]
[[Kategorie:Operační systémy]]
[[Kategorie:Varianty Unixu]]