Sysop: 1 revizi

2014-03-08T16:19:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 3. 2014, 16:19

Sysop: + Vylepšení

2011-05-12T23:09:10Z

+ Vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:Lipid Bilayer.jpg|300px|right|thumbnail|[[Fosfolipid]]ové [[molekula|molekuly]], se svými vodoodpudivými (''[[Lipidy|lipidickými]] '') částmi, které jsou tu znázorněny světle, sdružují směrem k sobě. Postupně se tím vytvoří rovinný útvar, dávající vznik [[membrána|membráně]]. Na jejím povrchu, obrácené do vody, jsou [[fosfát]]ové části molekuly, a ostatní hydrofilní části molekul, které jsou na obrázku naznačeny živými barvami.
'''Klíč''': [[fosfát|PO4]] = zelená, N(CH3)3 = fialová, [[voda]] = modrá, koncový [[metyl]] = žlutá, [[kyslík|O]] = červená, glycolový [[uhlík|C]] = hnědá, [[uhlík|C]] v řetězci = šedá]]
'''Lipidová dvouvrstva''' jsou lipidy uspořádány do specifické struktury, vedoucí k zformování [[buňka|buněčné]] membrány nebo její části, což je proces nesmírně významný pro samotnou existenci života. Jsou základním stavebním prvkem všech buněčných membrán a jsou podstatou jejich unikátních vlastností.
== Struktura ==
Lipidová dvouvrstva se skládá ze dvou vrstev [[Lipidy|lipidů]] (zjednodušeně [[Tuky|tuků]]) – převážně [[fosfolipid]]ů{{#tag:ref|U [[sinice|sinic]] mořského planktonu v [[Sargasové moře|Sargasovém moři]] byly v r. 2009 popsány [[Cytoplazmatická membrána|plazmatické membrány]] bez fosfolipidů - náhradním membránovým [[lipid]]em je tzv. SQDG (sulfoquinovosyldiacylglycerol). Na objevu se podíleli i vědci [[Akademie věd České republiky]]. Výskyt byl zjištěn i na jiných místech oceánů s nedostatkem fosforečných a dusíkatých živin.<ref>[http://www.physorg.com/news152804048.html Phytoplankton cell membranes challenge fundamentals of biochemistry]</ref>|group="pozn."}}, obrácených k sobě hydrofobními částmi tak, že polární konce, například [[fosfát]]y (zbytky [[kyselina fosforečná|kyseliny fosforečné]] u fosfolipidů) jsou směrovány napovrch, směrem k vodnímu okolí. Fosfolipidy a jiné lipidy s polárními konci mají tendenci k samoustavení takovéhoto uspořádání. V přírodních biologických membránách jsou lipidy doplněny příměsí [[bílkovina|bílkovin]].

== Vlastnosti ==
Je polopropustná ([[semipermeabilita|semipermeabilní]] – ''viz též [[membrána]]''), což znamená, že propouští dovnitř [[buňka|buňky]] jen některé látky. Volný přístup skrz tuto [[fosfolipid]]ovou dvouvrstvu má v podstatě jen [[voda]] a jiné nepolární a malé [[molekula|molekuly]]. V přírodě proto transport přes lipidovou dvojvrstvu, která slouží jako přirozená bariéra, musí zajišťovat zakomponované [[Bílkovina|bílkoviny]]. ([[pumpa (buňka)|pumpy]], [[přenašeč (protein)|přenašeče]] a [[kanál (biologie)|kanály]]).
Další charakteristickou vlastností je „tekutost“ povrchu membrány. Tento jev bývá popisován termínem ''fluidní mozaika''. Představa je asi taková, že jednotlivé molekuly se uvnitř jedné vrstvy mohou navzájem neustále vyměňovat, neboť bílkoviny i jednotlivé molekuly fosfolipidů jsou k sobě navzájem vázány hydrofobními silami, ale jen svými řetězci směrem k vnitřku a k protější vrstvě. Proto nemohou membránu opustit ale vykonávají po ní volný pohyb. Za normálních okolností se téměř nemohou dostat ani z jednoho listu do druhého, nicméně pravděpodobnost takového jevu mohou zvyšovat enzymy [[Flipáza|flipázy]]. Pokud nejsou ukotveny (''a v [[membrána (buňka)|biologických membránách]] k tomu slouží mimo jiné [[cytoskelet]]'') volně plavou po povrchu.

=== Související články ===
* [[Cytoplazmatická membrána]]
* [[Membrána]]
* [[Lipidy|Lipid]]
* [[Turgor]]

== Poznámky ==
<references group="pozn."/>
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Fosfolipidy]]
[[Kategorie:Buněčné membrány]]

Lipidová dvouvrstva - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení