Litografie - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-01-28T17:51:18Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 28. 1. 2017, 17:51
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Litography negative stone and positive paper.jpg\|thumb\|Negativ litografické desky a hotový výtisk]]	+	[[Soubor:Litography negative stone and positive paper.jpg\|thumb\|220px\|Negativ litografické desky a hotový výtisk]]
-	[[Soubor:Litography press with map of Moosburg 02.jpg\|thumb\|~~200px~~\|Litografický stroj]]	+	[[Soubor:Litography press with map of Moosburg 02.jpg\|thumb\|220px\|Litografický stroj]]
-	'''Kamenotisk''' (nebo také '''litografie''' - slovo pochází z řeckého slova lithos – kámen, grafein – psát) je [[tisk]]ová technika vynalezená roku 1798 ~~[[Alois Senefelder\|~~Aloisem Senefelderem]]. Kamenotisk je metoda tisku především na hladké povrchy.	+	'''Kamenotisk''' (nebo také '''litografie''' – slovo pochází z řeckého slova lithos – kámen, grafein – psát) je [[tisk]]ová technika vynalezená roku 1798 Aloisem Senefelderem. Kamenotisk je metoda tisku především na hladké povrchy. Používá tiskové formy bez jakéhokoliv [[reliéf]]u, vystouplého či vyhloubeného. Tisknoucí i netisknoucí prvky jsou na jedné výškové úrovni. Její podstatou je jemně vyhlazený kámen, druh [[vápenec\|vápence]]. Na jeho povrch se ručně mastnou [[tuš]]í přenese kresba písma nebo obrazu. Namaštěná místa přijímají mastnou tiskovou barvu (dále jen TB), jsou to tedy místa tisknoucí. Místa netisknoucí se navlhčí vodou, aby barvu nepřijímala. Pórovitý kámen přijímá jak mastnotu, tak i vodu. Při výrobě tiskové formy (dále jen TF) se tedy využívá vzájemné odpudivosti mastnoty a vody.
-	Používá tiskové formy bez jakéhokoliv [[reliéf]]u, vystouplého či vyhloubeného. Tisknoucí	+
-	i netisknoucí prvky jsou na jedné výškové úrovni. Její podstatou je jemně vyhlazený kámen, druh [[vápenec\|vápence]]. Na jeho povrch se ručně mastnou [[tuš]]í přenese kresba písma nebo obrazu. Namaštěná místa přijímají mastnou tiskovou barvu (dále jen TB), jsou to tedy místa tisknoucí. Místa netisknoucí se navlhčí vodou, aby barvu nepřijímala. Pórovitý kámen přijímá jak mastnotu, tak i vodu. Při výrobě tiskové formy (dále jen TF) se tedy využívá vzájemné odpudivosti mastnoty a vody.	+
	Vynálezcem je německy mluvící pražský rodák Alois Senefelder (vynález nazval jako „chemický tisk“). Kamenná deska bývá u velkých formátů i přes 10 cm tlustá a často se slepuje ze dvou druhů kamene. Strojové desky velkých formátů byly velmi těžké (např. u formátu 80 x 120 vážily přes 150 kg). Manipulace s nimi byla velice obtížná. Deska se zakládala pomocí vozíků na [[fundament]] kamenotiskových rychlolisů. Před každým naválením barvou a před tiskem se vždy kámen vlhčil. Po vybarvení TB následoval přímý tisk na papír. Proces vlhčení, navalování barvou a otisku na papír se ve stroji stále opakoval. Kresba musela být na kameni zrcadlově obrácená, nečitelná, podobně jako je tomu u knihtiskových forem.		Vynálezcem je německy mluvící pražský rodák Alois Senefelder (vynález nazval jako „chemický tisk“). Kamenná deska bývá u velkých formátů i přes 10 cm tlustá a často se slepuje ze dvou druhů kamene. Strojové desky velkých formátů byly velmi těžké (např. u formátu 80 x 120 vážily přes 150 kg). Manipulace s nimi byla velice obtížná. Deska se zakládala pomocí vozíků na [[fundament]] kamenotiskových rychlolisů. Před každým naválením barvou a před tiskem se vždy kámen vlhčil. Po vybarvení TB následoval přímý tisk na papír. Proces vlhčení, navalování barvou a otisku na papír se ve stroji stále opakoval. Kresba musela být na kameni zrcadlově obrácená, nečitelná, podobně jako je tomu u knihtiskových forem.
-	~~[[Soubor:Lautec_anim_poster.gif\|thumb\|left\|upright\|Jednotlivé barevné vrstvy na animaci vícebarevné litografie [[Henri de Toulouse-Lautrec\|Henriho de Toulouse-Lautreca]]]]~~	+
-	Uplatňoval se ve 2. polovině 19. století jako ilustrační technika, která doplňovala [[knihtisk]]. Tiskové formy se zhotovovaly ručně, později (po objevení [[fotografie]] a světlocitlivých vrstev vhodných ke kopírování) vznikla [[fotolitografie]]. Ta umožnila vyrábět TF racionálněji fotomechanickou cestou. Tisk z kamene byl pomalý, manipulace s těžkými kamennými formami byla namáhavá, pokus dát kamenům válcovou formu neuspěl, a proto kamenotisk postupně vymizel a byla nahrazen produktivnější technikou [[ofset]]ovou.	+	Uplatňoval se ve 2. polovině 19. století jako ilustrační technika, která doplňovala [[knihtisk]]. Tiskové formy se zhotovovaly ručně, později (po objevení [[fotografie]] a světlocitlivých vrstev vhodných ke kopírování) vznikla [[fotolitografie]]. Ta umožnila vyrábět TF racionálněji fotomechanickou cestou. Tisk z kamene byl pomalý, manipulace s těžkými kamennými formami byla namáhavá, pokus dát kamenům válcovou formu neuspěl, a proto kamenotisk postupně vymizel a byla nahrazen produktivnější technikou [[ofset]]ovou.
	Dnes je tato technika využívána jako umělecká pro tisk grafických listů.		Dnes je tato technika využívána jako umělecká pro tisk grafických listů.
	V současnosti se litografie používá jako metoda úpravy povrchu [[polovodič]]ů. Speciálním případem je [[imersní litografie]], jejímž základem je odpuzování [[olej]]e a vody. Část povrchu média má za pomocí leptání [[kyselina]]mi implementován do své struktury olej. Při tisku je povrch pokryt vodou, barva rozpustná v oleji přilne jen k leptaným částem.		V současnosti se litografie používá jako metoda úpravy povrchu [[polovodič]]ů. Speciálním případem je [[imersní litografie]], jejímž základem je odpuzování [[olej]]e a vody. Část povrchu média má za pomocí leptání [[kyselina]]mi implementován do své struktury olej. Při tisku je povrch pokryt vodou, barva rozpustná v oleji přilne jen k leptaným částem.
Řádka 14:		Řádka 13:


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Lithography}}{{Commonscat\|Lithography}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Tiskové techniky]]		[[Kategorie:Tiskové techniky]]

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:50:02Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:50
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Litography negative stone and positive paper.jpg\|thumb\|Negativ litografické desky a hotový výtisk]]		[[Soubor:Litography negative stone and positive paper.jpg\|thumb\|Negativ litografické desky a hotový výtisk]]
-	[[Soubor:Litography press with map of Moosburg 02.jpg\|thumb\|~~upright~~\|Litografický stroj]]	+	[[Soubor:Litography press with map of Moosburg 02.jpg\|thumb\|200px\|Litografický stroj]]
	'''Kamenotisk''' (nebo také '''litografie''' - slovo pochází z řeckého slova lithos – kámen, grafein – psát) je [[tisk]]ová technika vynalezená roku 1798 [[Alois Senefelder\|Aloisem Senefelderem]]. Kamenotisk je metoda tisku především na hladké povrchy.		'''Kamenotisk''' (nebo také '''litografie''' - slovo pochází z řeckého slova lithos – kámen, grafein – psát) je [[tisk]]ová technika vynalezená roku 1798 [[Alois Senefelder\|Aloisem Senefelderem]]. Kamenotisk je metoda tisku především na hladké povrchy.
	Používá tiskové formy bez jakéhokoliv [[reliéf]]u, vystouplého či vyhloubeného. Tisknoucí		Používá tiskové formy bez jakéhokoliv [[reliéf]]u, vystouplého či vyhloubeného. Tisknoucí

Sysop: 1 revizi

2014-03-07T23:19:14Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 3. 2014, 23:19

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-15T19:25:54Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Litography negative stone and positive paper.jpg|thumb|Negativ litografické desky a hotový výtisk]]
[[Soubor:Litography press with map of Moosburg 02.jpg|thumb|upright|Litografický stroj]]
'''Kamenotisk''' (nebo také '''litografie''' - slovo pochází z řeckého slova lithos – kámen, grafein – psát) je [[tisk]]ová technika vynalezená roku 1798 [[Alois Senefelder|Aloisem Senefelderem]]. Kamenotisk je metoda tisku především na hladké povrchy.
Používá tiskové formy bez jakéhokoliv [[reliéf]]u, vystouplého či vyhloubeného. Tisknoucí
i netisknoucí prvky jsou na jedné výškové úrovni. Její podstatou je jemně vyhlazený kámen, druh [[vápenec|vápence]]. Na jeho povrch se ručně mastnou [[tuš]]í přenese kresba písma nebo obrazu. Namaštěná místa přijímají mastnou tiskovou barvu (dále jen TB), jsou to tedy místa tisknoucí. Místa netisknoucí se navlhčí vodou, aby barvu nepřijímala. Pórovitý kámen přijímá jak mastnotu, tak i vodu. Při výrobě tiskové formy (dále jen TF) se tedy využívá vzájemné odpudivosti mastnoty a vody.
Vynálezcem je německy mluvící pražský rodák Alois Senefelder (vynález nazval jako „chemický tisk“). Kamenná deska bývá u velkých formátů i přes 10 cm tlustá a často se slepuje ze dvou druhů kamene. Strojové desky velkých formátů byly velmi těžké (např. u formátu 80 x 120 vážily přes 150 kg). Manipulace s nimi byla velice obtížná. Deska se zakládala pomocí vozíků na [[fundament]] kamenotiskových rychlolisů. Před každým naválením barvou a před tiskem se vždy kámen vlhčil. Po vybarvení TB následoval přímý tisk na papír. Proces vlhčení, navalování barvou a otisku na papír se ve stroji stále opakoval. Kresba musela být na kameni zrcadlově obrácená, nečitelná, podobně jako je tomu u knihtiskových forem.
[[Soubor:Lautec_anim_poster.gif|thumb|left|upright|Jednotlivé barevné vrstvy na animaci vícebarevné litografie [[Henri de Toulouse-Lautrec|Henriho de Toulouse-Lautreca]]]]
Uplatňoval se ve 2. polovině 19. století jako ilustrační technika, která doplňovala [[knihtisk]]. Tiskové formy se zhotovovaly ručně, později (po objevení [[fotografie]] a světlocitlivých vrstev vhodných ke kopírování) vznikla [[fotolitografie]]. Ta umožnila vyrábět TF racionálněji fotomechanickou cestou. Tisk z kamene byl pomalý, manipulace s těžkými kamennými formami byla namáhavá, pokus dát kamenům válcovou formu neuspěl, a proto kamenotisk postupně vymizel a byla nahrazen produktivnější technikou [[ofset]]ovou.
Dnes je tato technika využívána jako umělecká pro tisk grafických listů.
V současnosti se litografie používá jako metoda úpravy povrchu [[polovodič]]ů. Speciálním případem je [[imersní litografie]], jejímž základem je odpuzování [[olej]]e a vody. Část povrchu média má za pomocí leptání [[kyselina]]mi implementován do své struktury olej. Při tisku je povrch pokryt vodou, barva rozpustná v oleji přilne jen k leptaným částem.

== Literatura ==
* Kneidl, Pravoslav: Senefelder a litografie 1796-1798. Dobruška, 1997. ISBN 80-902277-2-4.

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Tiskové techniky]]