Litoměřice - Historie editací

Sysop: ++

2021-04-06T15:15:08Z

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2021, 15:15
Řádka 30:		Řádka 30:
	\| starosta = Ladislav Chlupáč		\| starosta = Ladislav Chlupáč
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|lat_deg=50 \|lat_min=32 \|lat_sec=00 \|lon_deg=14 \|lon_min=08 \|lon_sec=00 \|float=center}}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|lat_deg=50 \|lat_min=32 \|lat_sec=00 \|lon_deg=14 \|lon_min=08 \|lon_sec=00 \|float=center}}
-	}}	+	}}'''Litoměřice''' ([[němčina\|německy]] ''Leitmeritz'') jsou město na soutoku [[Labe]] a [[Ohře]] v severních Čechách ([[Ústecký kraj]]). [[Královské město\|Královským městem]] se staly v rozmezí let 1219 a 1228.
		+
		+	Historické jádro města je již od roku 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a 9 náměstí. Ve městě sídlí [[biskupství]] [[diecéze litoměřická\|litoměřické diecéze]].
		+	* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''23 849''' obyvatel.

-	'''Litoměřice''' ([[němčina\|německy]] ''Leitmeritz'') jsou město na soutoku [[Labe]] a [[Ohře]] v severních Čechách ([[Ústecký kraj]]). [[Královské město\|Královským městem]] se staly v rozmezí let 1219 a 1228. Historické jádro města je již od r. 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a 9 náměstí. Ve městě sídlí [[biskupství]] [[diecéze litoměřická\|litoměřické diecéze]].
	== Geografie ==		== Geografie ==
-	[[Soubor:Litoměřice od jihozápadu.jpg~~\|left~~\|thumb\|Letecký pohled na Litoměřice od jz.]]	+	[[Soubor:Litoměřice od jihozápadu.jpg\|thumb\|230px\|left\|Letecký pohled na Litoměřice od jz.]]
	Město leží na jižním úpatí [[České středohoří\|Českého středohoří]] na pravém břehu řeky [[Labe]], do něhož se na protější straně Labe od jihu - od blízkého města [[Terezín]] - vlévá řeka [[Ohře]]. Celková rozloha města činí celkem 1799,61 ha, ve městě žije celkem 23 768 obyvatel (k 31.12.2007). Za doby [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]] bylo město oblíbeným rájem penzistů, protože se zde nachází jedno z nejteplejších klimat v [[Česká republika\|České republice]]. Na základě toho se na svazích Labe odedávna pěstuje [[Réva vinná\|vinná réva]]. V blízkosti města se nachází vrch [[Radobýl]], který tvoří přirozenou dominantu města.		Město leží na jižním úpatí [[České středohoří\|Českého středohoří]] na pravém břehu řeky [[Labe]], do něhož se na protější straně Labe od jihu - od blízkého města [[Terezín]] - vlévá řeka [[Ohře]]. Celková rozloha města činí celkem 1799,61 ha, ve městě žije celkem 23 768 obyvatel (k 31.12.2007). Za doby [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]] bylo město oblíbeným rájem penzistů, protože se zde nachází jedno z nejteplejších klimat v [[Česká republika\|České republice]]. Na základě toho se na svazích Labe odedávna pěstuje [[Réva vinná\|vinná réva]]. V blízkosti města se nachází vrch [[Radobýl]], který tvoří přirozenou dominantu města.

	== Historie ==		== Historie ==
-	Litoměřice náleží mezi nejstarší česká města. Vznik tohoto královského města spadá mezi roky 1219 a 1228 (nelze více zpřesnit). Královské město si od 13. do 17. století udrželo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny [[Čechy\|Čech]]. Důkazem je množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně ~~[[Karel IV.\|~~Karla IV]]., obdařili. Nejzávažnější bylo [[právo skladu]] a [[právo mílové]], jimiž se mohlo pyšnit opravdu jen málo českých měst. [[Právo skladu]] znamenalo, že každý [[obchod]]ník, který plul po Labi (např. do [[Pirna\|Pirny]] či [[Drážďany\|Drážďan]]), musel své [[zboží]] v Litoměřicích vyložit a tři dny na zdejším [[trh]]u nabízet. Teprve potom mohl ve své cestě pokračovat. Stávalo se velmi často, že tak jeho cesta v Litoměřicích skončila. V oněch dobách Litoměřice byly jedním z nejdůležitějších říčních [[přístav]]ů na Labi. [[Právo mílové]] měla na severu Čech pouze dvě města, mimo Litoměřic ještě [[Most (město)\|Most]]. V okruhu jedné české míle nesměla být provozována jakákoliv výdělečná činnost ([[řemeslo]], [[hospoda]] apod.). Velikost [[Česká míle\|české míle]] sice kolísala, ale bývala i 10,5 [[kilometr]]ů.	+	[[Soubor:Litoměřice Sv Štěpán.jpg\|thumb\|230px\|left\|[[Katedrála svatého Štěpána\|Katedrála sv. Štěpána]] se [[Zvonice\|zvonicí]] na [[Dómský pahorek\|Dómském pahorku]]]]
-	~~[[Soubor:Litoměřice Sv Štěpán.jpg\|left\|upright 1.5\|thumb\|[[Katedrála svatého Štěpána\|Katedrála sv. Štěpána]] se [[Zvonice\|zvonicí]] na [[Dómský pahorek\|Dómském pahorku]]]]~~	+	Litoměřice náleží mezi nejstarší česká města. Vznik tohoto královského města spadá mezi roky 1219 a 1228 (nelze více zpřesnit). Královské město si od 13. do 17. století udrželo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny [[Čechy\|Čech]]. Důkazem je množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně Karla IV., obdařili. Nejzávažnější bylo [[právo skladu]] a [[právo mílové]], jimiž se mohlo pyšnit opravdu jen málo českých měst. [[Právo skladu]] znamenalo, že každý [[obchod]]ník, který plul po Labi (např. do [[Pirna\|Pirny]] či [[Drážďany\|Drážďan]]), musel své [[zboží]] v Litoměřicích vyložit a tři dny na zdejším [[trh]]u nabízet. Teprve potom mohl ve své cestě pokračovat. Stávalo se velmi často, že tak jeho cesta v Litoměřicích skončila. V oněch dobách Litoměřice byly jedním z nejdůležitějších říčních [[přístav]]ů na Labi. [[Právo mílové]] měla na severu Čech pouze dvě města, mimo Litoměřic ještě [[Most (město)\|Most]]. V okruhu jedné české míle nesměla být provozována jakákoliv výdělečná činnost ([[řemeslo]], [[hospoda]] apod.). Velikost [[Česká míle\|české míle]] sice kolísala, ale bývala i 10,5 [[kilometr]]ů.

	V roce 1655 se město stalo centrem nově zřízené [[diecéze litoměřická\|litoměřické diecéze]]. Za komunistického režimu zde také sídlila [[teologie\|Teologická]] a bohoslovecká fakulta - viz [[Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta\|CMBF]].		V roce 1655 se město stalo centrem nově zřízené [[diecéze litoměřická\|litoměřické diecéze]]. Za komunistického režimu zde také sídlila [[teologie\|Teologická]] a bohoslovecká fakulta - viz [[Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta\|CMBF]].
Řádka 134:		Řádka 136:
	Ve městě působí celá řada dalších [[sport]]ů z mnoha sportovních odvětví. Místní Sokol [[Pokratice]], sdružený v [[Asociace sportu pro všechny\|Asociaci sportu pro všechny]], je v celostátním měřítku velmi známý svými úspěšnými sportovci, kteří zápolí i na mezinárodním poli v novější [[gymnastika\|gymnastické disciplíně]], [[skoky na trampolíně\|skocích na trampolíně]]. Na velmi vysoké úrovni je ve městě i oddíl [[judo\|juda]], mnoho sportovců se věnuje [[veslování]] na řece Labi. Svoji dlouholetou a úspěšnou tradici zde má i [[cyklistika]], [[šerm]], [[basketbal]], [[stolní tenis]] a další kolektivní či individuální sporty. Ve městě se, tak jako v mnoha jiných českých městech, hraje i [[kopaná]] a [[lední hokej]].		Ve městě působí celá řada dalších [[sport]]ů z mnoha sportovních odvětví. Místní Sokol [[Pokratice]], sdružený v [[Asociace sportu pro všechny\|Asociaci sportu pro všechny]], je v celostátním měřítku velmi známý svými úspěšnými sportovci, kteří zápolí i na mezinárodním poli v novější [[gymnastika\|gymnastické disciplíně]], [[skoky na trampolíně\|skocích na trampolíně]]. Na velmi vysoké úrovni je ve městě i oddíl [[judo\|juda]], mnoho sportovců se věnuje [[veslování]] na řece Labi. Svoji dlouholetou a úspěšnou tradici zde má i [[cyklistika]], [[šerm]], [[basketbal]], [[stolní tenis]] a další kolektivní či individuální sporty. Ve městě se, tak jako v mnoha jiných českých městech, hraje i [[kopaná]] a [[lední hokej]].
	== Vývoj počtu obyvatel ==		== Vývoj počtu obyvatel ==
-	[[Soubor:Litomerice LT CZ.png\|thumb\|~~upright=1.5~~\|Poloha města Litoměřice a jeho správního obvodu coby obce s rozšířenou působností v rámci okresu Litoměřice]]	+	[[Soubor:Litomerice LT CZ.png\|thumb\|230px\|Poloha města Litoměřice a jeho správního obvodu coby obce s rozšířenou působností v rámci okresu Litoměřice]]
		+	[[Soubor:LT Litoměřice.png\|thumb\|230px\|Katastrální území Litoměřic]]
	{\| border="1" cellspacing="0" cellpadding="5" class="wikitable"		{\| border="1" cellspacing="0" cellpadding="5" class="wikitable"
	! style="background:#efefef;" \| Rok		! style="background:#efefef;" \| Rok
Řádka 169:		Řádka 172:
	# 2881 ha		# 2881 ha
	== Členění města ==		== Členění města ==
-	~~[[Soubor:LT Litoměřice.png\|thumb\|left\|Katastrální území Litoměřic]]~~
	Litoměřice se skládají ze 4 místních částí na dvou katastrálních územích.		Litoměřice se skládají ze 4 místních částí na dvou katastrálních územích.
	* Litoměřice – části [[Litoměřice-Město]], [[Předměstí (Litoměřice)\|Předměstí]] a [[Za Nemocnicí]]		* Litoměřice – části [[Litoměřice-Město]], [[Předměstí (Litoměřice)\|Předměstí]] a [[Za Nemocnicí]]
Řádka 178:		Řádka 180:

	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
-	* [[Armentieres]], [[Francie]]	+	* {{Flagicon\|Francie}} [[Armentieres]], [[Francie]]
-	* [[Calamba City]], [[Filipíny]], [[1974]]	+	* {{Flagicon\|Filipíny}} [[Calamba City]], [[Filipíny]], [[1974]]
-	* [[Dapitan]], [[Filipíny]], [[2006]]	+	* {{Flagicon\|Filipíny}} [[Dapitan]], [[Filipíny]], [[2006]]
-	* [[Fulda]], [[Německo]], [[2001]]	+	* {{Flagicon\|Německo}} [[Fulda]], [[Německo]], [[2001]]
-	* [[Míšeň]], [[Německo]], [[1996]]	+	* {{Flagicon\|Německo}} [[Míšeň]], [[Německo]], [[1996]]

	== Literatura ==		== Literatura ==
Řádka 208:		Řádka 210:


-	{{Commonscat\|Litoměřice}}{{Okres Litoměřice}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Litoměřice}}{{Město Litoměřice}}{{Okres Litoměřice}}{{Článek z Wikipedie}}
-	[[Kategorie:Litoměřice]]	+	[[Kategorie:Litoměřice\| ]]
	[[Kategorie:Města v Čechách]]		[[Kategorie:Města v Čechách]]
	[[Kategorie:Okres Litoměřice]]		[[Kategorie:Okres Litoměřice]]

Sysop: 1 revizi

2014-03-07T23:19:36Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 3. 2014, 23:19

Sysop: Nahrazení textu

2011-12-28T01:48:07Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Litoměřice
| foto = Soubor:Litomerice main square 03.JPG
| popisek.foto = Stará radnice (dnes muzeum) a [[kostel Všech svatých (Litoměřice)|kostel Všech svatých]]
| znak = Soubor:Znak města Litoměřice.gif
| vlajka = Soubor:Litomerice_CZ_flag.png
| status = město
| NUTS3 = CZ042
| NUTS4 = CZ0423
| NUTS5 = CZ0423 564567
| kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]]
| okres = Litoměřice
| ob.roz.půs = Litoměřice
| pov.ob = Litoměřice
| země = [[Čechy]]
| výměra = 17,99
| obyvatelé = 23 768
| obyv.datum = 31. 12. 2007
| zem.šíř = 50° 32′ 03″ s. š.
| zem.dél = 14° 07′ 58″ v. d.
| nad.výš = 136
| PSČ = 412 01
| početzsj = 29
| početč = 4
| početk = 2
| adresa = Městský úřad Litoměřice Mírové náměstí 15/7 412 01 Litoměřice
| web = www.litomerice.cz/
| úř.web = radnice.litomerice.cz/urednideska/prehled.html
| email = epodatelna@litomerice.cz
| starosta = Ladislav Chlupáč
| loc-map = {{LocMap |Česko |lat_deg=50 |lat_min=32 |lat_sec=00 |lon_deg=14 |lon_min=08 |lon_sec=00 |float=center}}
}}

'''Litoměřice''' ([[němčina|německy]] ''Leitmeritz'') jsou město na soutoku [[Labe]] a [[Ohře]] v severních Čechách ([[Ústecký kraj]]). [[Královské město|Královským městem]] se staly v rozmezí let 1219 a 1228. Historické jádro města je již od r. 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a 9 náměstí. Ve městě sídlí [[biskupství]] [[diecéze litoměřická|litoměřické diecéze]].
== Geografie ==
[[Soubor:Litoměřice od jihozápadu.jpg|left|thumb|Letecký pohled na Litoměřice od jz.]]
Město leží na jižním úpatí [[České středohoří|Českého středohoří]] na pravém břehu řeky [[Labe]], do něhož se na protější straně Labe od jihu - od blízkého města [[Terezín]] - vlévá řeka [[Ohře]]. Celková rozloha města činí celkem 1799,61 ha, ve městě žije celkem 23 768 obyvatel (k 31.12.2007). Za doby [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] bylo město oblíbeným rájem penzistů, protože se zde nachází jedno z nejteplejších klimat v [[Česká republika|České republice]]. Na základě toho se na svazích Labe odedávna pěstuje [[Réva vinná|vinná réva]]. V blízkosti města se nachází vrch [[Radobýl]], který tvoří přirozenou dominantu města.

== Historie ==
Litoměřice náleží mezi nejstarší česká města. Vznik tohoto královského města spadá mezi roky 1219 a 1228 (nelze více zpřesnit). Královské město si od 13. do 17. století udrželo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny [[Čechy|Čech]]. Důkazem je množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně [[Karel IV.|Karla IV]]., obdařili. Nejzávažnější bylo [[právo skladu]] a [[právo mílové]], jimiž se mohlo pyšnit opravdu jen málo českých měst. [[Právo skladu]] znamenalo, že každý [[obchod]]ník, který plul po Labi (např. do [[Pirna|Pirny]] či [[Drážďany|Drážďan]]), musel své [[zboží]] v Litoměřicích vyložit a tři dny na zdejším [[trh]]u nabízet. Teprve potom mohl ve své cestě pokračovat. Stávalo se velmi často, že tak jeho cesta v Litoměřicích skončila. V oněch dobách Litoměřice byly jedním z nejdůležitějších říčních [[přístav]]ů na Labi. [[Právo mílové]] měla na severu Čech pouze dvě města, mimo Litoměřic ještě [[Most (město)|Most]]. V okruhu jedné české míle nesměla být provozována jakákoliv výdělečná činnost ([[řemeslo]], [[hospoda]] apod.). Velikost [[Česká míle|české míle]] sice kolísala, ale bývala i 10,5 [[kilometr]]ů.
[[Soubor:Litoměřice Sv Štěpán.jpg|left|upright 1.5|thumb|[[Katedrála svatého Štěpána|Katedrála sv. Štěpána]] se [[Zvonice|zvonicí]] na [[Dómský pahorek|Dómském pahorku]]]]

V roce 1655 se město stalo centrem nově zřízené [[diecéze litoměřická|litoměřické diecéze]]. Za komunistického režimu zde také sídlila [[teologie|Teologická]] a bohoslovecká fakulta - viz [[Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|CMBF]].
Převážně české Litoměřice zažily po porážce [[Stavovské povstání|stavovského povstání]] (1620) příliv německého etnika v menší míře také italského. Přesto byla [[čeština]] stále hlavním jazykem, a to až do tereziánských a josefínských reforem (od roku 1739 pronikla [[němčina]] do městských knih, od roku 1775 byla němčina vyučovacím jazykem městské školy).

Karel Hynek Mácha přišel do Litoměřic v druhé polovině září 1836, aby si zajistil na doporučení přítele [[Alois Pravoslav Trojan|Aloise Pravoslava Trojana]] místo advokátního koncipienta u advokáta [[Josef Filip Duras|Josefa Filipa Durase]]. Na toto místo nastoupil 29. září, podle jiných pramenů 1. října. Bydlel v pronájmu v domě č.p. 177 na Janských schodech, který patřil ševci Franzi Lorenzovi. V domě byla kromě obuvnického krámu [[vinárna]]. Máchův [[byt]] byl v prvním patře a skládal se z předsíně a dvou pokojíků. V Litoměřicích kolem 20. října Mácha onemocněl, ale již 23. se účastnil hašení [[požár]]u. [[Nemoc]] se vrátila na začátku listopadu, 5. se Máchovi přitížilo a [[6. listopad]]u 1836 zemřel. [[Pohřeb|Pohřben]] byl v Litoměřicích [[8. listopad]]u, v den, kdy se měl oženit s [[Eleonora Šomková|Eleonorou Šomkovou]]. Pohřbu se účastnil básníkův bratr Michal Mácha.

Máchův hrob byl delší dobu neoznačený a zpustlý, v roce 1846 byl především zásluhou [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]] náhrobek opatřen datem [[narození]] a [[úmrtí]] a citátem Dalekáť cesta má, marné volání !

Dne 1. května 1861 byl na litoměřickém hřbitově odhalen z popudu litoměřických bohoslovců nedaleko Máchova hrobu [[pomník]] a na domě, kde zemřel [[pamětní deska]]. Pamětní deska byla během protičeské manifestace 15. prosince 1897 stržena a zničena. Znovu byla na dům umístěna až v roce 1936 a v témže roce byla vedle litoměřického divadla odhalena socha Karla Hynka Máchy od sochaře [[Václav Blažek|Václava Blažka]]. V roce 1938 po německém záboru československého pohraničí byly deska i socha opět odstraněny. Na začátku října [[1938]] byly díky tehdejšímu guvernérovi Národní banky [[Karel Engliš|Karlu Englišovi]] Máchovy ostatky hrobníkem Hansem Knoblochem v Litoměřicích [[Exhumace|exhumovány]] a převezeny do [[Praha|Prahy]]. Máchův pomník na hřbitově byl rozebrán československými vojáky ustupujícími ze záboru a rovněž převezen do Prahy.
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-2006-0017, Einmarsch Sudetenland, Leitmeritz.jpg|thumb|upright 1.5|[[Nacisté|Nacistické]] oddíly v přehlídkové formaci na litoměřickém náměstí 12. října [[1938]]]]
Do konce [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] převažovalo taktéž především obyvatelstvo německé národnosti. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] proto nespadaly pod [[Protektorát Čechy a Morava]], ale patřily do [[Sudety|Sudet]], které byly přičleněny k Hitlerově [[Velkoněmecká říše|Velkoněmecké říši]]. Převážná část dnešního českého obyvatelstva se do města přistěhovala, podobně jako jinam do Sudet, až po poválečném [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení obyvatelstva německé národnosti]].
Blízký vrch [[Radobýl]] je mimo jiné také proslulý tím, že z něj prý vůbec naposledy utíkal český básník Karel Hynek Mácha. Poté smrtelně onemocněl. Znovu se vrch do historie zapsal během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]], kdy v chodbách pod jeho povrchem byla nacisty vybudována rozsáhlá [[podzemní továrna Richard]]<ref>[http://richard-1.com/ Podzemní továrna Richard]</ref>, jejíž chodby sahaly až pod nedaleký vrch [[Bídnice]]. Pro účely výstavby podzemní továrny Richard nacisté v Litoměřicích zřídili menší [[koncentrační tábor]].
Od roku 1852 mělo město status [[okresní město|okresního města]]. Až do roku [[2002]] zde sídlil [[okresní úřad]], kdy byly okresní úřady zrušeny. Dnes jsou [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]].
Litoměřice bývaly také, spolu s nedalekým [[Terezín]]em, významným vojenským městem. Ve městě se nachází hned dvoje velká [[kasárna]]. Po roce 2000 byla armádou prakticky opuštěna. Pro oba objekty litoměřické obecní zastupitelstvo hledá (2007) nové společenské a hospodářské uplatnění.
Z novodobých dějin města jistě stojí za zmínku velká katastrofální [[povodeň]] v srpnu roku [[2002]], která výrazně postihla (tak jako většinu obcí a měst ležících při řece Labi) především celou dolní část města a která zcela znemožnila jinak velmi silný silniční provoz přes řeku, neboť došlo k zaplavení čvrti [[Želetice (Litoměřice)|Želetice]] na levém břehu Labe.
== Hospodářství ==
[[Soubor:1024px-Litomerice from Radobyl.jpg|thumb|Pohled na Litoměřice z [[Radobýl]]u]]
V Litoměřicích existoval od roku 1720 až do roku [[2002]] [[Pivovar Litoměřice|pivovar]], který donedávna sídlil prakticky v samém centru města nedaleko od [[Mírové náměstí (Litoměřice)|Mírového náměstí]]. Původní historický zámecký [[pivovar]], založený roku 1858, byl roku [[1939]] zlikvidován a místo něj byly postaveny velké [[mrazírny]]. V 90. letech 19. století vznikla [[Koželužna]] Plunder & Pollak, která dnes již nefunguje. Ve městě se také delší dobu vyrábí kovový nábytek, z původního státního podniku pak v [[1990-1999|90. letech]] [[20. století]] vznikla současná továrna pro výrobu [[nábytek|nábytku]] Kovobel.
Velký hospodářský a společenský význam má i [[výstaviště]] známé pod názvem [[Zahrada Čech]], kde se konají výstavy po celý rok, ale nejznámější z nich je stejnojmenná výstava, která se koná každý rok v [[září]].
Město a jeho okolí je též velmi známé jakožto významné [[zemědělství|zemědělské]] centrum. Celostátně je známé především tradičním [[ovocnářství]]m a zelinářstvím provozovaným prakticky na celém území Litoměřicka. Také proto je okolní úrodný kraj v dolním [[Polabí]] i [[Poohří]] lichotivě označován jako [[Zahrada Čech]]. Litoměřice, díky své poloze a teplému klimatu, leží v tradiční vinorodné oblasti. Pěstování [[Réva vinná|vinné révy]] a následná výroba [[Víno|vína]] má ve městě velkou [[Tradice|tradici]], stejně tak je tomu i v několika dalších okolních [[vinařská obec|vinařských obcích]] ([[Žalhostice]] a [[Velké Žernoseky]]), které se nachází nedaleko od města směrem po proudu řeky Labe.
== Dopravní spojení ==
[[Soubor:Soutok labe-ohre.jpg|thumb|upright=1.4|Soutok [[Labe]] a [[Ohře]] z [[Tyršův most (Litoměřice)|Tyršova mostu]], pohled proti proudu řek]]
* [[Železnice|Železniční]] - buďto z Dolního nádraží do [[Ústí nad Labem]],[[Děčín]]a, [[Štětí]] a [[Mělník]]a, nebo z Horního nádraží do nedalekých [[Lovosice|Lovosic]], vzdálenější [[Česká Lípa|České Lípy]] a dalekého [[Liberec|Liberce]] (obě dvě železniční tratě prochází městem, křižují se, ale nejsou navzájem nijak propojené pro účely hromadné dopravy osob). Trať vedoucí podél řeky z [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]] do Ústí nad Labem a [[Děčín]]a je tratí hlavní. Dolní nádraží ve stanici Litoměřice-město je malou rychlíkovou stanicí, trať z [[Lovosice|Lovosic]] do [[Česká Lípa|České Lípy]] je tratí vedlejší (místní dráha).
* Silniční - město má v současnosti k dispozici také rychlé [[dálnice|dálniční]] spojení s [[Praha|Prahou]]. Z dálnice [[Dálnice D8|D8]] lze sjet z předposledního [[dálničního exit]]u v [[Lovosice|Lovosicích]] a po novém přivaděči, který tvoří i nedávno zprovozněný most generála Chábery se lze rychle dostat až do města.
* Pěší mezi dvěma břehy - na území města se nachází v současné době 2 mosty. Starší je ocelový silniční [[Tyršův most (Litoměřice)|Tyršův most]] přes řeku Labe, který spojuje levý břeh řeky [[Labe]] a [[Ohře]] s pravým břehem řeky Labe. Od prosince 2009 je v prostoru mezi Litoměřicemi a Lovosicemi v provozu nový silniční [[Most generála Chábery]] na západním přivaděči II/247 do Litoměřic <ref>[http://www.estav.cz/zpravy/clanky/litomerice-privadec.html Estav.cz: Labe překlene u Litoměřic další most]</ref><ref>[http://web.volny.cz/clanek/~volny/IDC/124282/ Nový most u Litoměřic nese jméno válečného veterána, pilota Františka Chábery]</ref>, který byl vyprojektován tak, aby umožnil bezpečný průjezd všech [[vozidlo|vozidel]] přes řeku i v době zvýšené hladiny v řece resp. v době [[povodeň|povodní]].
* [[Autobus]]ová - veřejnou dopravu na trase [[Praha]], [[Roudnice nad Labem]], [[Terezín]], [[Lovosice]], [[Ústí nad Labem]] také zajišťují běžné linkové [[autobus]]y veřejných dopravců, cesta do Prahy trvá zhruba 1 hodinu jízdy, cesta do Lovosic zhruba 10 minut, cesta do [[Ústí nad Labem]] přibližně půl hodiny.
* Místní - [[městská autobusová doprava v Litoměřicích]] označené písmeny B, a D, za místní dopravu jsou považovány i linky vedené do sousedních měst [[Bohušovice nad Ohří]] přes [[Terezín]] a linka do Lovosic.
* Říční - Litoměřice jsou, díky své výhodné poloze na řece [[Labe|Labi]], a to odedávna, též vnitrozemským říčním přístavem. Oproti jiným městům ležícím na splavných úsecích [[Labe]] však není tento přístav prozatím příliš využíván. Občas zde kotví turistické výletní [[loď|lodě]] plující po řece z nedalekého [[Sasko|Saska]].
* Cyklistická - významná [[Stezka pro cyklisty|cyklostezka]] je vedena, mimo jiné, také podél řeky [[Labe]]
== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Pohled na litomerice a okoli z varhoste.jpg|thumb|Pohled na Litoměřice a okolí z [[Varhošť|Varhoště]]]]
[[Soubor:Litomerice main square 01.JPG|right|thumb|[[Mírové náměstí (Litoměřice)|Mírové náměstí]] – jižní strana]]
[[Soubor:Litoměřice, náměstí a radnice.jpg|right|thumb|[[Dům Kalich]], v jehož originálním podkroví kdysi zasedala městská rada.]]
[[Soubor:Domsky vrh.jpg|right|thumb|Pohled na Dóm z [[parkán]]ů José Rízala]]
Pozoruhodné je centrální [[Mírové náměstí (Litoměřice)|Mírové náměstí]], kde stojí architektonicky cenné domy.
Některé z gotických domů ve městě jsou jedněmi z nejstarších trvale obývaných domů v rámci celé České republiky.
Litoměřická [[radnice]] byla postavena ve stylu saské [[renesance]], proto na ní najdeme řadu prvků, blízkých gotice. Nyní v ní sídlí místí vlastivědné [[muzeum]]. [[Dům Kalich|Dům „Kalich“]], zvaný též „Pod Bání“, patřil Mrázům z Milešovky, kteří byli v 16. století nejbohatšími lidmi ve městě. Jako většinu litoměřických renesančních staveb jej postavil Ital [[Ambroggio Balli]]. Na střeše domu se nachází zvláštní vyhlídková terasa známá jako litoměřický kalich, která kdysi sloužila svým pánům k odpočinku i schůzkám při [[Vímp|víně]]. Dům má nyní [[empír]]ovou průčelní [[Fasáda|fasádu]], zjednodušenou v 50. letech [[20. století]]. V současnosti zde sídlí Městský úřad v Litoměřicích. Další [[Renesance|renesanční dům]] „Černý orel“ sehrál významnou roli v době povstání panstva proti [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] v 16. století. Postavil jej taktéž A. Balli. Narozdíl od domu Pod Bání si uchoval původní vzhled se skvostnými [[sgrafita|sgrafity]]. [[Dům]] „U Pěti panen“ postavil okolo 1725 Octavio Broggio, čelní tvůrce litoměřického baroka pro jednoho ze svých [[polír]]ů. Patří mezi naše nejkrásnější [[Baroko|barokní]] měšťanské domy.
[[Kostel Všech svatých (Litoměřice)|Kostel Všech svatých]] v rohu náměstí je původně [[gotika|gotický]], nyní barokní. Postavil jej opět Octavio Broggio, tentokrát s jeho otcem [[Giulio Broggio|Guiliem]]) s renesančními stanovými [[střecha]]mi. U [[kostel]]a stojí zachovaná gotická městská [[věž]]. [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Litoměřice)|Kostel Zvěstování Panny Marie]] představuje vrchol tvorby [[Octavio Broggio|Octavia Broggia]]. Je [[baroko|barokní]] a původně ho vlastnili [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuité]]. V jeho blízkosti stojí [[Baroko|barokní]] budova [[Jezuité|jezuitského]] semináře a koleje od téhož stavitele. Minoritský, původně [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] kostel sv. Jakuba je barokní stavbou opět Octavia Broggia. Kapucínský [[Kostel svaté Ludmily (Litoměřice)|kostel svaté Ludmily]] je dílem [[Jan Koch|Jana Kocha]] z Ústí nad Labem z roku 1656. [[Kostel svatého Vojtěcha (Litoměřice)|Kostel svatého Vojtěcha]] je zmiňován poprvé již roku 1363. V letech 1703 až 1708 jej [[baroko|barokně]] přestavěl Octavio Broggio, patrně podle návrhu svého otce Giulia z roku 1689.
[[Katedrála svatého Štěpána|Katedrála sv. Štěpána]] je barokní z let 1664 až 1668- Postavil jej z Prahy povolaný stavitel [[Domenico Orsi]] a na stavbě se zřejmě podílel i [[Giulio Broggio]]). Biskupství je v Litoměřicích od roku 1655. Součástí biskupství je rovněž barokní biskupská rezidence od Giulia Broggia, barokní kanovnické domky se secesní kulisovou fasádou a věž katedrály, postavená již v novobarokním slohu v letech 1883 až 1889 litoměřickým stavitelem [[Franz Sander|Franzem Sanderem]] podle návrhu vídeňského architekta [[Heinrich Ferstel|Heinricha Ferstela]].
[[Městské divadlo Karla Hynka Máchy]] patří mezi naše první kamenná [[Divadlo|divadla]], vzniklo již roku 1822. [[Divadlo (budova)|Budova divadla]] je empírová.
Z novostaveb jsou ve městě architektonicky cenné například budova [[Základní škola|základní školy]] v ulici Boženy Němcové, [[Hospic svatého Štěpána]] a dům Johannahof v Palachově ulici. Technicky a architektonicky cenný je jak starší [[Tyršův most (Litoměřice)|Tyršův most]] přes Labe tak i nový [[most Františka Chábery]].
=== Pamětihodnosti v okolí města ===
* Zajímavou pamětihodností je nedaleká čedičová kupa [[Plešivec (509 m)|Plešivec]], která se vypíná mezi vesnicemi [[Kamýk]] a [[Hlinná]]. Mimo skvělého výhledu se tu vyskytují tzv. ledové jámy, z nichž díky specifickému geologickému složení hory vychází v létě chladný vzduch, o této zvláštnosti se vědělo již v 17. století, kdy se během letních měsíců zde skladoval [[led]] určený k chlazení litoměřického [[pivo|piva]].
* město [[Terezín]] se nachází asi 3 km jižně od města na řece [[Ohře|Ohři]]
* město [[Lovosice]] se nachází asi 5 km západně od města na Labi
* [[zámek Ploskovice]] se nachází asi 6 km severovýchodně od města
* vinařské obce [[Velké Žernoseky]] a [[Žalhostice]], západně po proudu řeky [[Labe]]
* vrch [[Radobýl]], místo dalekého rozhledu a zajímavá přírodní památka, asi 3 km západně od města
* vrch [[Hradiště (přírodní památka, okres Litoměřice)|Hradiště]], místo dalekého rozhledu, [[přírodní památka]], asi 3 km severně od města
* vrch [[Sedlo (hora)|Sedlo]], místo dalekého rozhledu a [[přírodní rezervace]], asi 10 km severovýchodně od města
* vrch [[Kalich (hrad)|Kalich]], místo dalekého rozhledu a zřízenina hradu Jana Žižky z Trocnova, asi 12 [[kilometr|km]] severně od města
* vrch [[Lovoš]], místo dalekého rozhledu a [[přírodní rezervace]]
* rozhledna na vrchu [[Varhošť]], místo dalekého rozhledu, asi 5 km sevrozápadně od města
* [[chráněné území|chráněná]] [[Bílé stráně (Litoměřice)|přírodní památka Bílé stráně]], severní okraj města v údolí [[Pokratický potok|Pokratického potoka]]
* [[Kalvárie (Porta Bohemica)|Kalvárie (v Bráně Čech)]], asi 6 km západně, místo dalekého rozhledu a [[přírodní rezervace]]
* [[Hrádek (Porta Bohemica)|Hrádek (v Bráně Čech)]], asi 6 km západně, místo dalekého rozhledu a starověké hradiště
* přírodní rezervace [[Holý vrch (České středohoří)|Holý vrch]], asi 5 km severozápadně
* zřícenina hradu [[Kamýk (hrad u Litoměřic)|Kamýk]], asi 4 km západně
* vrch [[Sovice (271 m)|Sovice]] neboli ''Kočka'', asi 1,5 km severovýchodně
==Vodní toky==
*[[Labe]]
*[[Ohře]] (levostranný přítok Labe)
*[[Pokratický potok]] (pravostranný přítok Labe)
== Společenský život ==
=== Kultura ===
* Kamenné [[divadlo]] Karla Hynka Máchy v Litoměřicích, jinak útulná a milá divadelní scéna prošla důkladnou [[Rekonstrukce|rekonstrukcí]] v 80. a 90. letech 20. století, scéna je bez pravidelného divadelního provozu a stálého profesionálního souboru
* Kulturní dům v Litoměřicích, počátek stavby v 80. letech, dostavěn v 90. letech [[20. století]], snad nejdůležitější středisko živé kultury ve městě. Nahradil původní nevyhovující prostory [[Litoměřický hrad|„Na hrádku“]] v prostorách bývalého [[Litoměřický hrad|Litoměřického hradu]], konají se zde [[koncert]]y, [[ples]]y, výukové kursy, semináře a další společenské akce
* [[Vlastivědné muzeum v Litoměřicích]], expozice s k dějinám města a celého Litoměřicka
* [[Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích]], [[výstavní síň]] s pravidelnou výstavní činností pro významné české i zahraniční umělce, stálá expozice naivního malířství, největší expozice tohoto druhu umění v České republice, součástí galerie je i [[Muzeum litoměřické diecéze]]
* Pamětní místo na [[Karel Hynek Mácha|Karla Hynka Máchu]] - pamětní světnička K.H.Máchy na východním úbočí [[Dómský pahorek|Dómského pahorku]]
* Výstaviště [[Zahrada Čech]], místo pro obchodní, společenský i kulturní život po celý rok, v rámci jednotlivých výstav zde probíhají různé kulturní akce, zejména koncerty interpetů z oblasti [[Populární hudba|populární hudby]], srazy historických motorových [[Vozidlo|vozidel]] a další doprovodné akce
* Hudební festival [[Litoměřické varhanní léto]] probíhá v [[Katedrála sv.Štěpána|katedrále Sv.Štěpána]]
* Existence několika dětských či mládežnických [[Pěvecký sbor|pěveckých sborů]], [[festival]] pěveckých sborů Litoměřická notička
* Litoměřické [[vinobraní]], tradiční kulturní a společenská akce probíhá obvykle předposlední víkend v září na Mírovém náměstí a na Střeleckém ostrově
* Litoměřické podzemí, vlastivědná expozice sklepních prostor a [[katakomby|katakomb]] vzahující se k dějinám města (městské [[lapidárium]])
* Vyhlídková [[terasa (stavba)|terasa]] v budově [[Dům Kalich|Kalichu]] (budova Městského úřadu Litoměřice) na Mírovém náměstí
* Sídlo Správy [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|Chráněné krajinné oblasti České Středohoří]], což je specializované pracoviště státní [[ochrana přírody|ochrany přírody]] (sídlící v památkově chráněné baště původních litoměřickcých hradeb)
* Měststká knihovna Karla Hynka Máchy na [[Mírové náměstí (Litoměřice)|Mírovém náměstí]]
* Litoměřické [[kino]] Máj se stálým provozem, v letním období též [[letní kino]] na [[Střelecký ostrov (Litoměřice)|Střeleckém ostrově]].
=== Školství ===
* [[Gymnázium Josefa Jungmanna]]
* Střední pedagogická škola [[J. H. Pestalozzi|J. H. Pestallozziho]]
* Teologický konvikt (přípravné studium pro Fakultu teologie [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]])
=== Zdravotnictví a sociální služby ===
* [[Městská nemocnice v Litoměřicích]], velký a nový areál [[nemocnice]] byl v 80. a 90. letech nově postaven postaven na severovýchodním okraji města při silnici směrem na [[Žitenice]] poblíž budovy staré interny
* [[Hospic Svatého Štěpána]], novostavba se nachází v místě někdejších budov staré chirurgie a [[porodnice]] v původním areálu Městské nemocnice na [[Dómský pahorek|Dómském pahorku]]
* Charitní domov Svaté Zdislavy, areál bývalého [[klášter]]a, někdejšího sídla Státního statku v Litoměřicích
* Domov důchodců - nový [[domov pro seniory]]
=== Sport ===
Město disponuje mnoha [[Sportoviště|sportovišti]] pro [[děti]], [[mládež]] i dospělé. Mimo jiné se také ve městě nachází krytý [[plavecký bazén]], velice pěkné otevřené [[léto|letní]] [[koupaliště]] na [[Písečný ostrov|Písečném ostrově]] na [[Labe|Labi]], zastřešený [[zimní stadion]], [[fotbalový stadion]] a mnoho dalších menších [[Sportoviště|sportovišť]].
[[Tenis]], [[veslování]], [[biketrial]], [[inline bruslení]] a [[jachting]] lze provozovat na [[Střelecký ostrov (Litoměřice)|Střeleckém ostrově]].
Působí zde hrstka nadšenců pro hru [[pétanque]], kteří by v budoucnosti rádi vybudovali alespoň jedno vhodné [[hřiště]], prozatím využívají různá prostranství, zejména pak [[parkán]] pojmenovaný po [[José Rizal]]ovi.
Ve městě působí celá řada dalších [[sport]]ů z mnoha sportovních odvětví. Místní Sokol [[Pokratice]], sdružený v [[Asociace sportu pro všechny|Asociaci sportu pro všechny]], je v celostátním měřítku velmi známý svými úspěšnými sportovci, kteří zápolí i na mezinárodním poli v novější [[gymnastika|gymnastické disciplíně]], [[skoky na trampolíně|skocích na trampolíně]]. Na velmi vysoké úrovni je ve městě i oddíl [[judo|juda]], mnoho sportovců se věnuje [[veslování]] na řece Labi. Svoji dlouholetou a úspěšnou tradici zde má i [[cyklistika]], [[šerm]], [[basketbal]], [[stolní tenis]] a další kolektivní či individuální sporty. Ve městě se, tak jako v mnoha jiných českých městech, hraje i [[kopaná]] a [[lední hokej]].
== Vývoj počtu obyvatel ==
[[Soubor:Litomerice LT CZ.png|thumb|upright=1.5|Poloha města Litoměřice a jeho správního obvodu coby obce s rozšířenou působností v rámci okresu Litoměřice]]
{| border="1" cellspacing="0" cellpadding="5" class="wikitable"
! style="background:#efefef;" | Rok
! style="background:#efefef;" | Počet obyvatel
! style="background:#efefef;" | Němci
! style="background:#efefef;" | Češi
|-
|1854 1 ||align="right"|5 427 ||align="right"|- ||align="right"|-
|-
|1880 2 ||align="right"|10 854 ||align="right"|9 263 ||align="right"|1 417
|-
|1890 3 ||align="right"|11 342 ||align="right"|10 004 ||align="right"|?
|-
|1900 3 ||align="right"|13 075 ||align="right"|11 532 ||align="right"|1 329
|-
|1910 3 ||align="right"|15 421 ||align="right"|13 165 ||align="right"|2 034
|-
|1921 3 ||align="right"|16 988 ||align="right"|11 015 ||align="right"|5 066
|-
|1930 3 ||align="right"|18 498 ||align="right"|10 878 ||align="right"|6 485
|-
|1939 3 ||align="right"|17 259 ||align="right"|- ||align="right"|-
|-
|1970 4 ||align="right"|19 595 ||align="right"|- ||align="right"|-
|-
|1991 5 ||align="right"|26 013 ||align="right"|112 ||align="right"|25 620
|-
|}
''Poznámky:''
# 2532 jiter, 550 sáhů (861 ha)
# žádné údaje
# 1463 ha
# 1825 ha
# 2881 ha
== Členění města ==
[[Soubor:LT Litoměřice.png|thumb|left|Katastrální území Litoměřic]]
Litoměřice se skládají ze 4 místních částí na dvou katastrálních územích.
* Litoměřice – části [[Litoměřice-Město]], [[Předměstí (Litoměřice)|Předměstí]] a [[Za Nemocnicí]]
* [[Pokratice]]
== Správní území ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Okres Litoměřice|Obvod obce s rozšířenou působností Litoměřice}}
Litoměřice jsou okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Litoměřice]] se skládá ze 105 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek|ORP]] z 40 obcí.

== Partnerská města ==
* [[Armentieres]], [[Francie]]
* [[Calamba City]], [[Filipíny]], [[1974]]
* [[Dapitan]], [[Filipíny]], [[2006]]
* [[Fulda]], [[Německo]], [[2001]]
* [[Míšeň]], [[Německo]], [[1996]]

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Mikovec
| jméno = Ferdinand Břetislav
| odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec
| ilustrátoři = Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler
| rok = [1860]
| titul =Starožitnosti a Památky země České.
| vydavatel = Kober a Markgraf
| místo = Praha
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/58732
| kapitola = Stará radnice Litoměřická
| typ kapitoly = -kapitola
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=69809&mcp=1925&idpi=125692&author=
| stránky = 29-38
}}

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.litomerice.cz Stránky města Litoměřice]
* [http://richard-1.com/ richard-1.com Podzemní továrna Richard]

{{Commonscat|Litoměřice}}{{Okres Litoměřice}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Litoměřice]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Litoměřice]]
[[Kategorie:Český lev ve znaku]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Litoměřice]]