Sysop: 1 revizi

2014-03-06T10:11:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 3. 2014, 10:11

Sysop: Nahrazení textu

2010-02-25T16:22:05Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox Biografie
|jméno=Louis
|příjmení=Kahn
|obrázek=
|šířka obrázku=
|bublina=
|popisek=
|datum_narození=[[20. únor]]a
|rok_narození=1901
|místo_narození= [[Saaremaa]], [[Estonsko]]
|datum_úmrtí=[[17. březen|17. března]]
|rok_úmrtí=1974
|místo_úmrtí= [[New York]], [[Spojené státy americké|USA]]
}}
[[Image:Dhaka02.jpg|thumb|Jatiyo Sangshad Bhaban, bangladéšský parlament v Dháce]]
'''Louis Kahn''' (rodným jménem, Leiser-Itze Schmuilowsky) (* [[20. únor]]a [[1901]], ostrov [[Saaremaa]], [[Estonsko]] – [[17. březen|17. března]] [[1974]], [[New York]], [[Spojené státy americké|USA]]) byl významný [[Spojené státy americké|americký]] [[architekt]], profesor na [[Yale University]] a [[University of Pennsylvania]]. Byl představitel architektury [[brutalismus|brutalismu]] [[20. století]].

== Biografie ==
=== Dětství ===
[[Image:Salk Institute1.jpg|thumb|Salk Institute, La Jolla, Kalifornie]]
Louis Isadore Kahn se narodil roku [[1901]] na ostrově [[Saaremaa]] v [[Estonsko|Estonsku]]. Pocházel ze tří dětí, otec sloužil v [[Ruské impérium|carské]] armádě a po svém propuštění se živil jako umělecký řemeslník. Matka byla harfistka. Rodina roku [[1905]] emigrovala do [[Spojené státy americké|Spojených států]] a usadila se ve [[Filadelfie|Filadelfii]]. Pocházel ze skromných poměrů. Otec se kvůli nemoci zad nemohl věnovat své profesi, přesto rodina žila z toho co matka vydělala jako krejčířka v textilním průmyslu.

=== Kariéra ===
[[Image:Jatiyo Sangshad Bhaban (Roehl).jpg|right|thumb|Jatiyo Sangshad Bhaban, bangladéšský parlament v Dháce]]
Mladý Louis se již ve škole projevoval jako znamenitý kreslíř a měl i mimořádné hudební nadání, nicméně rozhodl se pro studium [[architektura|architektury]]. Když si vydělal nějaké peníze, začal studovat na [[University of Pennsylvania]] ve [[Filadelfie|Filadelfii]] pod vedením profesora Paula P. Creta (původně profesora [[Ecole des Beaux Arts]] v [[Paříž]]i) v letech ([[1929]]-[[1930]]) a také profesorů Zantzingera, Boila a Medara ([[1930]]-[[1932]]). Po studiích procestoval [[Evropa|Evropu]] a poté si v roce [[1937]] otevřel ve Filadelfii svůj vlastní ateliér. Počátkem 40. let uzavřel partnerství s Georgem Howem a Oscarem Stoneverem. Jeho rané práce nejsou příliš známé, ani nikterak hodnotné. V roce [[1947]] přijal nabídku přednášet na [[Yale University]] v [[New Haven]]u, kde společně s Douglasem Orrem navrhnul přístavbu galerie výtvarného umění ([[1951]]-[[1953]]). Když byl po 10 letech jmenován profesorem University of Pennsylvania ve Filadelfii, rád se vrátil do města, se kterým se vždy cítil svázaný. V poslední třetině života Louise Kahana jeho reputace radikálně vzrostla a začadil se mezi prominentní architekty své doby. Zakázky přicházely z celé [[Amerika|Ameriky]] i z [[Asie]]; rozsahem od malých [[židé|židovských]] koupelen po návrh hlavního města [[Bangladéš]]e. Kahn se každému dílu věnoval se stejnou mírou starostlivosti a intenzity. Instituce, které se věnovaly výuce, anebo výzkumu, považoval za výjimečná místa, protože se tam spojovaly individuální i společenské aktivity, které měla architektura reflektovat. Nazýval je „domy inspirací,“ což mu přineslo v 60. letech několik zakázek v této oblasti. V roce [[1963]] dostal zakázku na plán pro hlavní město Bangladéše - [[Dháka|Dháky]], tehdy ještě Východního Pákistánu - dháckou vládní čtvrť Sher-e-Bangla Nagar. Až do roku [[1971]] vyučoval na University of Pennsylvania ve Filadelfii. Uznání, které odpovídalo jeho významu architekta, učitele a teoretika se dočkal až v posledních letech života. V roce [[1966]] mu byla v [[Museum of Modern Art]] v [[New York]]u uspořádána velká výstava a podobná se konala roku 1969 v [[Curych]]u. Dostal zlatou medaily od [[American Institute of Architects]] a v roce [[1971]] od [[Royal Institute of British Architects]] (FRIBA).

=== Poslední okamžiky ===
[[Image:Iima panorama complex.jpg|right|thumb|Indian Institute of Management Ahmedabad]]
V březnu 1974 naposled odcestoval do Indie. Tehdy často cestoval do Tehránu, Tel Avivu, Dháky, Paříže, Bruselu a jiných měst. Zřejmě i to přispělo k velkému fyzickému vyčerpání. Po návratu z Indie podlehl Louis Kahn 17. března 1974 na new yorské stanici Pennsylvania Station infarktu miokardu. Jelikož měl u sebe jen telefonní číslo své kanceláře, nemohla policie nikoho přes víkend zastihnout, a tak až po třech dnech jej žena našla v seznamu nezvěstných osob v New Yorku a musela ho identifikovat. Po jeho smrti vyšlo najevo, že navzdory množstvím projektů, které realizoval po celém světě, byla jeho kancelář zadlužená. Nikdy neměl zájem o výnosnou práci, vždy se prací zabýval tak dlouho, dokud nevyhovovala jeho nárokům, bez ohledu na náklady a termíny. Dluhy však byla nakonec uhrazeny díky tomu, že stát Pennsylvánie odkoupil jeho skicy a výkresy.

=== Osobní život ===
[[Image:Kimbell Art Museum.jpg|thumb|Kimbell Art Museum]]
Zatímco Kahnův architektonický odkaz je nekompromisním hledáním pravdivého a jasného, jeho osobní život byl plný tajemství a zmatku. Kahn měl vztah se třemi různými ženami. Roku [[1930]] se oženil s Ester Israeli. Roku [[1945]] začal spolupracovat a navázal vztah s Ann Tyng, se kterou vypracoval různé modely konstrukcí ze sériových strukturních prvků, které našly uplatnění při plánech pro studentské internáty ve Filadelfii. Kahnův syn s Harriet Pattison, Nathaniel Kahn, natočil biografický dokumentárlní film [[Můj architekt]] (''My Architect: A Son's Journey''), který byl nominován na [[Oscar]]a. Odhaluje neuveřitelnou krásu monumentálních staveb svého otce a vtahuje nás tak hluboko do svojí rozvrácené rodiny, v které nám odhaluje svět předsudků, intrik a pomluv, které pronásledují rodiče a jejich děti.

=== Bibliografie ===
* Hollingsworth M. ''Architektura 20. Století''. Columbus 1993, s. 122 – 125
* Haas F. ''Architektura 20. Století''. Státní pedagogické nakladatelství Praha 1978, s. 536 – 545
* Prinaová F. Demartiniová E. ''1000 let architektúry''. Slovart Praha 2006, s. 340
* Ungresová L. ''O Architektech, Životy, Díla, Teórie''. Slovart Praha 2006, s. 255 – 274
* Giurgola R., Mehta J. ''Louis I. Kahn''. Verlag für Architektur Arte mis Zürich und München 1975
* Gössel P., Leuthäuserová G. ''Architektura 20. Století''. Taschen 2003, s. 257 – 258, 419 – 420

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Američtí architekti|Kahn, Louis]]

Louis Kahn - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu