Sysop: 1 revizi

2014-03-06T09:26:16Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 3. 2014, 09:26

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-05T14:00:28Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Lovosice
| foto = File:Lovosice, Lovoš, pohled na město Lovosice.JPG
| popisek.foto = Město Lovosice z vrcholku hory [[Lovoš]]
| znak = Image:Lovosice-coat_of_arms.png
| vlajka = Soubor:Lovosice CZ flag.jpg
| status = město
| NUTS3 = CZ042
| NUTS4 = CZ0423
| NUTS5 = CZ0423 565229
| kraj = [[Ústecký kraj]]
| okres = Litoměřice
| ob.roz.půs = Lovosice
| pov.ob = Lovosice
| země = [[Čechy]]
| výměra = 11,89
| obyvatelé = 9 383
| obyv.datum = 31.12.2007
| zem.šíř = 50° 30' 54"
| zem.dél = 14° 03' 03"
| nad.výš = 151
| PSČ = 410 02
| početzsj = 16
| početč = 1
| početk = 2
| adresa = Městský úřad Lovosice<br />Školní 2<br />410 30 Lovosice
| web = www.lovosice.com/
| úř.web = www.meulovo.cz
| email = meulovo@meulovo.cz
| starosta = Jan Kulhánek
| mapa = Soubor:Lovosice LT CZ.png
}}
'''Lovosice''' ([[Němčina|německy]] ''Lobositz'') jsou [[město]] v severních [[Čechy|Čechách]] s více než 9 000 obyvateli.
Leží na levém břehu řeky [[Labe]] na severním konci [[Polabská nížina|Polabské nížiny]] a na jižním úpatí [[České středohoří|Českého středohoří]]. Nejbližší horou je [[Lovoš]], který tvoří přirozenou dominantu v panoramatu města. Z vrcholku Lovoše lze přehlédnout celé město. Dalším významným vrchem v okolí je [[Radobýl]], nacházející se na protějším břehu řeky u města [[Litoměřice]]. Ty jsou odtud vzdáleny asi 5 km směrem na východ na opačném břehu Labe, [[Ústí nad Labem]] se nachází asi 22 km směrem severním, [[Praha]] je odtud vzdálena asi 60 km směrem na jih. Celá zdejší oblast, zejména protější břeh Labe, je odedávna vinorodou oblastí, nacházejí se zde vinařské obce [[Žalhostice]] a [[Velké Žernoseky]].
Lovosice patří do [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]]. Až do šedesátých let byly okresním městem, později spadaly do okresu [[Litoměřice]]. Dnes jsou [[Obec s rozšířenou působností|městem s rozšířenou působností]].
Lovosice se nachází nedaleko místa, které je odedávna známé jako ''[[Porta Bohemica]]''. Město je díky své poloze podél břehu Labe protáhlé resp. dlouhé a úzké. Tento jejich tvar dal vzniknout známému českému úsloví „''dlouhý jak Lovosice''“.
Díky své strategické poloze jsou Lovosice významným [[dopravní uzel|dopravním uzlem]]. Kromě nákladního říčního [[přístav]]u na Labi má město i výborné spojení s [[Praha|Prahou]] a [[Německo|Německem]] po [[dálnice D8|dálnici D8]]. Městem také prochází významný [[železniční koridor]] na trase [[Praha]] – [[Ústí nad Labem]] – [[Drážďany]] ([[trať 090]]). V Lovosicích se také sbíhá několik vedlejších železničních tratí směrem od [[Česká Lípa|České Lípy]] ([[trať 087]]), [[Teplice|Teplic]] ([[trať 097]]), [[Loun]] ([[trať 114]]) a [[Most (město)|Mostu]] ([[trať 113]]). Z tohoto důvodu jsou také významnou rychlíkovou železniční stanicí a nachází se tu, mimo jiné, velký [[kontejnerový terminál]] a [[seřazovací nádraží]].
Město má velmi dlouhou [[průmysl]]ovou tradici, zejména v [[chemický průmysl|chemickém]] a [[potravinářský průmysl|potravinářském průmyslu]]. Během posledních let ve městě začaly působit nové zahraniční firmy z oblasti [[elektrotechnický průmysl|elektrotechnického]] a [[strojírenský průmysl|strojírenského průmyslu]].
== Historie Lovosic ==
=== Pravěk ===
[[Soubor:Lovosice, dům s věží.JPG|left|thumb|Bývalá secesní radnice]]
Oblast kolem Lovosic byla obydlena už od [[6. tisíciletí př. n. l.]] a [[archeologie|archeologické]] nálezy z několika neolitických sídlišť z dob [[kultura s lineární keramikou|kultur s linerární]] a [[kultura s vypíchanou keramikou|vypíchanou keramikou]] ukazují, že byly od té doby osídleny nepřetržitě.
Mezi zdejšími nálezy z doby eneolitu (3800 př. n. l.–2000 př. n. l.) je zastoupeno mnoho různých kultur: [[kultura nálevkovitých pohárů]], [[kultura kulovitých amfor]], [[řivnáčská kultura]], [[kultura se šňůrovou keramikou]] a [[kultura zvoncovitých pohárů]], což dokládá, že Lovosice byly významným dopravním uzlem.
Ani v době bronzové (2000 př. n. l.–750 př. n. l.) se situace nezměnila, a v Lovosicích se tak nalezly stopy všech kultur českého pravěku: [[únětická kultura|únětické]], [[mohylová kultura|mohylové]], [[knovízská kultura|knovízské]] a [[lužická kultura|lužické]]. Zvláště z doby únětické kultury pochází bohaté nálezy, dokládající, že Lovosice byly v té době středem větší oblasti a důležitým obchodním bodem. Nalezeno bylo například 40 [[bronz]]ových hřiven. Stejně bohaté nálezy pochází i z období kultury knovízské. Ty dokazují, že Lovosice stály na kulturní hranici, protože na druhém břehu Labu sídlila kultura lužická.
Ve starší době železené za dob [[bylanská kultura|bylanské kultury]] bylo tohle místo i nadále významným centrem. Z této doby se zde nalezly bohaté knížecí [[hrob]]y. V mladší době železné, za dob [[laténská kultura|laténské kultury]] se v této oblasti objevují Keltové, kteří ji hustě osídlili. Na přelomu 3. a 2. století př. n. l. se na území dnešního města zřejmě nacházelo několik osad, které se posléze spojily. Nové centrum vzniklo u původního ústí [[Modla|Modly]] do Labe. Archeologický výzkum ukázal, že centrum se uspořádáním blížilo keltským [[oppidum|oppidům]].
V 1. století př. n. l. Lovosice osídlil germánský kmen [[Markomané|Markomanů]]. Ačkoli Lovosice už nebyly takovým centrem jako za Keltů, přesto bylo zdejší osídlení husté. Z této doby zde nalezena keramika a šperky z Podunají, a tedy z Římské říše.
I z doby archeologicky chudého období stěhování národů (5. a první polovina 6. století) se nalezly hroby. První známkou příchodu [[Slované|Slovanů]] jsou nevzhledné [[hrnec|hrnce]] takzvaného pražského typu, opět z míst původního keltského sídliště.
=== Středověk ===
Po příchodu Slovanů zde bylo velké opevněné tržiště s [[obchod]]ním [[přístav]]em. Lovosice jsou proto také jedním z míst, o nichž se diskutovalo, zda zde nestál [[Canburg]], hledané raně středověké hradiště, které se nepovedlo dobýt vojsku Karla Velikého. Bohatství zdejšího sídliště pramenilo z obchodu s [[obilí]]m, které se zde směňovalo za [[Halit|sůl]] ze [[Sasko|Saska]]. Nalezena byla i zrnka [[fíkovník|fíků]] a [[Réva vinná|vinné révy]]. Jde o nejstarší nálezy tohoto druhu v Čechách.
Úpadek sídla v 10. a 11. století byl způsoben rozmachem blízkých [[Litoměřice|Litoměřic]], podporovaných [[Dynastie Přemyslovců|Přemyslovci]]. Centrum vsi se v této době posouvá z původního místa u ústí Modly asi o 1 km jihovýchodně do prostoru dnešního kostela sv. Václava a původní centrum je na dlouho opuštěno.
První zmínka o Lovosicích pochází z [[12. duben|12. dubna]] 1143, kdy kníže Vladislav II. daroval upadající Lovosice [[Strahovský klášter|Strahovskému klášteru]]. Ze zápisů z 13. století víme, že patřili [[Lichtemburkové|Lichtemburkům]]. Pak je držel jistý Drážek z Lovosic (1237). Jindřich Žitavský je roku 1248 dědičně pronajal litoměřickému měšťanu Hartvikovi. Z listiny vyplývá, že zde žili i bezzemci, kteří platili daně v soli. Lovosice tedy měly městský charakter. V srpnu roku 1251 prodal [[Smil z Lichtenburka]] polovinu vsi míšeňskému [[Cisterciácký řád|cisterciáckému]] [[klášter Atzelle|klášteru Atzelle]] za 900 hřiven stříbra. V roce 1272 byl témuž klášteru odprodán zbytek Lovosic za dalších 500 hřiven. Jejich vysoká cena opět ukazuje na to, že Lovosice nebyly pouhou vsí.
Roku 1415 řádu panství zabral král Václav IV. a zastavil je Vlaškovi z Kladna. Roku 1507 byl majitelem Albrecht z [[Kolovrati|Kolovrat]] a roku 1511 [[Šlejnicové]]. Pravděpodobně Jiří Šlejnic dal na místě bývalé tvrze postavit mezi lety 1545 až 1574 [[Renesance|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]]. Roku 1574 tehdy zcela české Lovosice získal [[Jan z Valdštejna]], který je chtěl ihned nechat povýšit na město, ale neuspěl. Při požáru roku 1583 zde shořelo 13 dvorů a chalup a pět krámů. Povýšení dosáhl až jeho syn [[Adam z Valdštejna|Adam]], který využil svého postavení na císařském dvoře. [[22. červen|22. června]] 1600 podal žádost a ta byla vyřízena již [[4. červenec|4. července]]. Město mělo asi sto domů a 500 až 700 obyvatel. Podobně velká byla jiná města v okolí ([[Budyně nad Ohří]], [[Libochovice]] a [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenice]]).
=== Novověk ===
[[Soubor:Lovosice, ulice.JPG|left|thumb|Pohled do centrální části města]]
Po Bílé hoře se původně české město začalo poněmčovat. Roku 1745 byl dokončen kostel [[sv. Václav]]a. Důležitým rokem v dějinách Lovosic byl rok 1756, kdy byla u Lovosic svedena první [[bitva u Lovosic|bitva]] [[Sedmiletá válka|Sedmileté války]] mezi [[Prusko|Pruskem]] a [[Habsburská monarchie|Rakouskem]]. Bitvu připomíná [[kaple|kaplička]] v sousedství hřbitova. O deset let později navšívil bojiště Josef II., na jehož počest byl v Lovosicích postaven pomník.
Roku 1783 získal lovosické panství [[Jan Schwarzenberg]]. [[Schwarzenbergové]] drželi místní [[statek|velkostatek]] až do roku [[1945]]. V lednu a únoru roku 1809 celé město včetně zámku shořelo, ale bylo záhy zásluhou Jana Schwarzenberga obnoveno. Zámek byl barokně přestavěn a začal sloužit jako archiv a kanceláře. V letech 1817–1821 byla vystavěna nová silnice z [[Terezín]]a do [[Teplice|Teplic]]. Roku 1844 zde začal pracovat [[parní stroj|parní]] [[mlýn]]. Roku 1845 Lovosice postihla velká [[povodeň]], při níž bylo 12 domů zcela zbořeno a 58 silně poškozeno. Od roku 1849 sídlil v Lovosicích okresní [[soud]]. V roce 1850 byla do Lovosic z Prahy přivedena [[železnice]] a město se také stalo svobodným. O rok později začal vlak jezdit i do [[Drážďany|Drážďan]]. Roku 1854 zde Augustin Tschinkel založil továrnu na [[cikorka|cikorku]]. Schwarzenbergové založili [[cukrovar]] a [[pivovar]].
S rozvojem průmyslu a dopravy došlo i k nárůstu počtu obyvatel. V roce 1850 zde žilo 1396 lidí, o třicet let později již 4223. V roce [[1910]] zde pak bydlelo 5076 osob. Opět se začal zvětšovat poměr českého obyvatelstva, z původních 12 % v roce 1880 až na 33 % v roce [[1930]]. Na přelomu 19. a [[20. století]] byly Lovosice spojeny železnicí s [[Louny]], [[Most (město)|Mostem]], [[Teplice]]mi a [[Česká Lípa|Českou Lípou]]. V roce 1900 zde vyrostla první [[chemický průmysl|chemická továrna]], která vyráběla mazadla a další chemické látky.
Po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] Lovosice připadly do [[Sudety|Sudet]] a byly připojeny k Hitlerově [[Velkoněmecká říše|Velkoněmecké říši]]. Zůstalo v nich žít celkem 4400 osob, z nichž pouhých 600 bylo Čechů. Do města se začali stěhovat [[Němci]] z východní Evropy. Při [[sčítání lidu]] v roce [[1939]] zde žilo 5151 lidí a o čtyři roky později 6245, což bylo více než před válkou.
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] proběhl [[Vysídlení Němců z Československa|odsun německého obyvatelstva]] a do města se vrátili uprchlivší Češi a přistěhovali noví lidé z Československa i ciziny. Prakticky zcela zanikla obec [[Prosmyky]], jejíž katastrální území připadlo Lovosicím. Město se rychle rozvíjelo a stalo se průmyslovým a dopravní centrem. V roce [[1950]] žilo v Lovosicích 5233 lidí, v roce [[1984]] již 11 270. V roce [[1999]] měly Lovosice 9521 obyvatel.

== Partnerská města ==
* [[Coswig]] [[Německo]]
== Související články ==
* [[Městská autobusová doprava v Lovosicích]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.lovosice.net/ Informační server Lovosic]
* [http://www.meulovo.cz/ Městský úřad v Lovosicích]

{{commonscat}}{{Okres Litoměřice}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Okres Litoměřice]]
[[Kategorie:Obce v okrese Litoměřice]]

Lovosice - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu