Sysop: + Nový článek

2017-11-24T20:51:41Z

+ Nový článek

Nová stránka

[[Soubor:Prague 07-2016 Lusatian Seminary.jpg|thumb|240px|Lužický seminář (2016)]]
'''Lužický seminář''' ([[Hornolužická srbština|hornoluž.]] ''Serbski seminar'', [[Němčina|něm.]] ''Wendisches Seminar'') je historická budova a [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka]] v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]], s adresami U lužického semináře 90/13, Míšeňská 90/1.

== Historie ==
''Lužický seminář [[Petr (apoštol)|sv. Petra]] v [[Praha|Praze]]'' byl založen v roce 1724 jako [[kněžský seminář]] pro přípravu budoucích [[Římskokatolická církev|římskokatolických]] [[kněz|kněží]] přicházejících z [[Horní Lužice]]. Barokní Lužický seminář byl postaven v letech 1726–1728<ref>Josef Hrubeš, Dnes 11. 1. 2002, str. IV.</ref> podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Zajímavostí je, že po celou dobu si fasády podržely původní architektonický výraz. V prvních desetiletích jeho existence sloužil pouze pro lužickosrbské studenty. Část jich docházela na Malostranské gymnázium, bohoslovci navštěvovali přednášky na [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]]. Lužický seminář měl velký vliv na lužickosrbské obrození a kulturu. Byly zde uváděny také české divadelní hry v lužickosrbském překladu. <ref>Česká televize, Historie.cs 28. 11. 2015</ref>

V prvním patře budovy semináře měli bohoslovci k dispozici domácí kapli zasvěcenou sv. Petrovi. Plastika tohoto světce, dílo sochaře a řezbáře [[Matěj Václav Jäckel|M. V. Jäckela]], je osazena na nároží. Po změně hranic německých [[Diecéze|diecézí]] (na konci 18. století) byli v semináři také němečtí studenti. Katolický seminář byl v roce [[1922]] zrušen a budovu spravoval československý stát.

Po druhé světové válce Lužický seminář daroval stát [[Společnost přátel Lužice|Společnosti přátel Lužice]], v letech 1945–1955 seminář mohl opět sloužit jako lužickosrbská kolej. Nedlouho poté byl zestátněn, ale úřady nechaly v historické budově působit unikátní [[Michał Hórnik|Hórnikovu]] lužickosrbskou knihovnu. V prostorách knihovny se také pravidelně konaly přednášky, kulturní akce i kurzy [[Lužická srbština|lužické srbštiny]]. Snahy o [[restituce|restituci]], návrat Lužického semináře do vlastnictví Společnosti přátel Lužice, které společnost vyvíjela po [[Sametová revoluce|změně režimu]] v roce [[1989]], byly neúspěšné. V roce 2002 byl Lužický seminář, s ním i [[Hórnikova lužickosrbská knihovna]], zasažen katastrofální [[Povodeň v Česku (2002)|povodní]]. Část poškozených knih po uložení v mrazírnách byla zachráněna, některé však byly zcela zničeny. V současné době probíhá katalogizace knih do elektronického knihovního systému, až bude dokončena, bude v knihovně zahájen plnohodnotný provoz s možnostmi prezenčních i absenčních výpůjček.

== Současnost ==
V současné době je vlastníkem budovy Lužického semináře [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky]] a sídlí zde [[Společnost přátel Lužice]], [[Centrum pro studium vysokého školství]] a české zastoupení [[Svobodný stát Sasko|Svobodného státu Sasko]]. Prostory obnovené knihovny {{Nowrap|Michała Hórnika (1833–1894)}} jsou pro veřejnost přístupny každou středu od 17:00 do 19:00.

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/vuva/misenska/luzsem.htm Lužický seminář] – o budově na stránkách prostor-ad.cz
* [http://www.luzice.cz/home/cesko-luzicke-vztahy/hornikova-knihovna.dot Hórnikova knihovna] na stránkách Společnosti přátel Lužice
* http://www.csvs.cz - Stránky Centra pro studium vysokého školství

{{Commonscat|Lužický seminář}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Stavby v Praze]]
[[Kategorie:Lužičtí Srbové|Duchovní]]
[[Kategorie:Malá Strana]]

Lužický seminář - Historie editací

Sysop: + Nový článek