Lunar Crater Observation and Sensing Satellite - Historie editací

Sysop: ++

2024-03-31T11:03:06Z

← Starší verze		Verze z 31. 3. 2024, 11:03
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~{\| border="4" width="410" align="right"~~	+	[[Soubor:LCROSS Centaur 1.jpg\|thumb\|240px\|Kosmická sonda LCROSS]]
-	~~\| <mediaplayer width='400'>File~~:~~LRO over~~ LCROSS ~~youtube hq~~.~~mov</mediaplayer>~~	+
-	\|~~- align="center"~~	+
-	\| ~~'''[[LRO~~]] ~~sleduje a podporuje LCROSS'''~~	+
-	\|}	+
	'''Lunar Crater Observation and Sensing Satellite''' ('''LCROSS''') byla robotická kosmická sonda, kterou vyvinula a provozovala americká agentura [[NASA]]. Hlavním cílem sondy LCROSS bylo zjistit, zda v trvale zastíněných kráterech poblíž jižního pólu Měsíce existuje vodní led.<ref>[http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/overview/index.html NASA - LCROSS: Mission Overview (anglicky)]</ref> Mise byla úspěšná a přítomnost ledu byla potvrzena v lunárním kráteru [[Cabeus]].<ref name=spectralResult>[http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/prelim_water_results.html NASA – LCROSS Impact Data Indicates Water on Moon (anglicky)]</ref>		'''Lunar Crater Observation and Sensing Satellite''' ('''LCROSS''') byla robotická kosmická sonda, kterou vyvinula a provozovala americká agentura [[NASA]]. Hlavním cílem sondy LCROSS bylo zjistit, zda v trvale zastíněných kráterech poblíž jižního pólu Měsíce existuje vodní led.<ref>[http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/overview/index.html NASA - LCROSS: Mission Overview (anglicky)]</ref> Mise byla úspěšná a přítomnost ledu byla potvrzena v lunárním kráteru [[Cabeus]].<ref name=spectralResult>[http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/prelim_water_results.html NASA – LCROSS Impact Data Indicates Water on Moon (anglicky)]</ref>

-	Sonda odstartovala 13. června 2009 současně s další americkou sondou pro výzkum Měsíce [[Lunar Reconnaissance Orbiter]] (LRO) jako součást programu [[Lunar Precursor Robotic Program]]. Byly to první sondy k Měsíci po mnohaleté přestávce v americkém průzkumu Měsíce, které měly sloužit jako předvoj NASA v plánovaném návratu na Měsíc.<ref>[http://technet.idnes.cz/tec_vesmir.asp?c=A090624_121417_tec_vesmir_mbo Technet.cz – Čekali jsme na něj desítky let. Žhavé poledne u Měsíce.]</ref>	+	Sonda odstartovala 13. června 2009 současně s další americkou sondou pro výzkum Měsíce [[Lunar Reconnaissance Orbiter]] (LRO) jako součást programu [[Lunar Precursor Robotic Program]]. Byly to první sondy k Měsíci po mnohaleté přestávce v americkém průzkumu Měsíce, které měly sloužit jako předvoj NASA v plánovaném návratu na Měsíc.<ref>[http://technet.idnes.cz/tec_vesmir.asp?c=A090624_121417_tec_vesmir_mbo Technet.cz – Čekali jsme na něj desítky let. Žhavé poledne u Měsíce.]</ref>

-	Dne 22. srpna 2009 došlo k poruše palubní inerciální jednotky určené k orientaci a stabilizaci sondy, řídící systém přešel na řízení orientace pomocí hvězdného čidla. Technikům se podařilo funkci inerciální jednotky obnovit, sonda však při manévrech přišla o více než polovinu zbývající zásoby paliva.<ref>[http://www.spaceflightnow.com/lcross/090825fuel/ Spaceflightnow.com – Managers mull options after moon mission malfunction (anglicky)]</ref><ref name="space">[http://www.lib.cas.cz/space.40/2009/031B.HTM Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40: 2009-031B - LCROSS]</ref>	+	Dne 22. srpna 2009 došlo k poruše palubní inerciální jednotky určené k orientaci a stabilizaci sondy, řídící systém přešel na řízení orientace pomocí hvězdného čidla. Technikům se podařilo funkci inerciální jednotky obnovit, sonda však při manévrech přišla o více než polovinu zbývající zásoby paliva.<ref>[http://www.spaceflightnow.com/lcross/090825fuel/ Spaceflightnow.com – Managers mull options after moon mission malfunction (anglicky)]</ref><ref name="space">[http://www.lib.cas.cz/space.40/2009/031B.HTM Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40: 2009-031B - LCROSS]</ref>

	Po dosažení oběžné dráhy Měsíce byl do kráteru Cabeus poblíž jižního měsíčního pólu 9. října 2009 v 11:31 [[UTC]] naveden raketový urychlovací stupeň [[Centaur (raketový stupeň)\|Centaur]]. Sonda LCROSS letící za ním monitorovala a odesílala data o složení oblaku vyvrženého materiálu z kráteru na Zemi, sama po šesti minutách v 11:37 UTC také dopadla na povrch Měsíce.<ref>[http://www.thestar.com/sciencetech/article/707964--nasa-crashes-rocket-into-moon TheStar.com – NASA crashes rocket into moon (anglicky)]</ref>		Po dosažení oběžné dráhy Měsíce byl do kráteru Cabeus poblíž jižního měsíčního pólu 9. října 2009 v 11:31 [[UTC]] naveden raketový urychlovací stupeň [[Centaur (raketový stupeň)\|Centaur]]. Sonda LCROSS letící za ním monitorovala a odesílala data o složení oblaku vyvrženého materiálu z kráteru na Zemi, sama po šesti minutách v 11:37 UTC také dopadla na povrch Měsíce.<ref>[http://www.thestar.com/sciencetech/article/707964--nasa-crashes-rocket-into-moon TheStar.com – NASA crashes rocket into moon (anglicky)]</ref>

-	Hmotnost Centauru při dopadu byla ~~2305~~ kg, jeho rychlost při dopadu přesáhla 10 000 km/h.<ref name=Moonstar /><ref>[http://www.nasa.gov/centers/ames/news/features/2009/LCROSS_new_crater.html NASA's LCROSS Mission Changes Impact Crater (anglicky)]</ref>	+	Hmotnost Centauru při dopadu byla 2 305 kg, jeho rychlost při dopadu přesáhla 10 000 km/h.<ref name=Moonstar /><ref>[http://www.nasa.gov/centers/ames/news/features/2009/LCROSS_new_crater.html NASA's LCROSS Mission Changes Impact Crater (anglicky)]</ref>

	== Konstrukce sondy ==		== Konstrukce sondy ==
-	[[Soubor:Exploded view of LCROSS spacecraft.png\|thumb\|Rozložený pohled na vybavení sondy LCROSS]]	+	[[Soubor:Exploded view of LCROSS spacecraft.png\|thumb\|240px\|Rozložený pohled na vybavení sondy LCROSS]]
-	Tříose stabilizovaná sonda má tvar šestibokého hranolu o průměru 2,6 m a výšce 2,0 m. Je vybavena jedním pevným panelem fotovoltaických baterií, dodávajícím minimálně 600 W elektrické energie a dobíjejícím lithium-iontovou akumulátorovou baterii s kapacitou 80 Ah. Vědecká data jsou vysílána na Zemi v reálném čase prostřednictvím dvou antén se středním ziskem (zisk přibližně 12 dB, rychlost přenosu 1,5 Mbit/s) a dvou všesměrových antén (rychlost přenosu 40 kbit/s). Orientace v prostoru je zjišťována souborem sledovačů hvězd STA ({{Cizojazyčně\|en\|Star Tracker Assembly}}), miniaturní inerciální měřicí jednotkou MIMU ({{Cizojazyčně\|en\|Miniature Inertial Measurement Unit}}) a souborem deseti přehledových čidel Slunce CSSA ({{Cizojazyčně\|en\|Coarse Sun Sensor Assembly}}). Jako výkonný prvek pro orientaci, stabilizaci a korekce dráhy slouží systém motorků RCS ({{Cizojazyčně\|en\|Reaction Control System}}) na hydrazin (zásoba 306 kg), který tvoří dva motory o tahu 2×22 N a 8 motorů o tahu 8×4,4 N.<ref name="space" />	+	Tříose stabilizovaná sonda má tvar šestibokého hranolu o průměru 2,6 m a výšce 2,0 m. Je vybavena jedním pevným panelem fotovoltaických baterií, dodávajícím minimálně 600 W elektrické energie a dobíjejícím lithium-iontovou akumulátorovou baterii s kapacitou 80 Ah. Vědecká data jsou vysílána na Zemi v reálném čase prostřednictvím dvou antén se středním ziskem (zisk přibližně 12 dB, rychlost přenosu 1,5 Mbit/s) a dvou všesměrových antén (rychlost přenosu 40 kbit/s). Orientace v prostoru je zjišťována souborem sledovačů hvězd STA ({{Cizojazyčně\|en\|Star Tracker Assembly}}), miniaturní inerciální měřicí jednotkou MIMU ({{Cizojazyčně\|en\|Miniature Inertial Measurement Unit}}) a souborem deseti přehledových čidel Slunce CSSA ({{Cizojazyčně\|en\|Coarse Sun Sensor Assembly}}). Jako výkonný prvek pro orientaci, stabilizaci a korekce dráhy slouží systém motorků RCS ({{Cizojazyčně\|en\|Reaction Control System}}) na hydrazin (zásoba 306 kg), který tvoří dva motory o tahu 2×22 N a 8 motorů o tahu 8×4,4 N.<ref name="space" />

	=== Přístrojové vybavení ===		=== Přístrojové vybavení ===
Řádka 28:		Řádka 24:

	== Průběh mise ==		== Průběh mise ==
-	[[~~Soubor:NASA’s~~ Lunar Reconnaissance Orbiter ~~and Lunar Crater Observation and Sensing Satellite leave the launch pad.jpg~~\|~~thumb\|left\|upright\|Raketa Atlas V nesoucí~~ LRO ~~a LCROSS~~]]	+	{\| border="4" width="410" align="right"
-		+	\| <mediaplayer width='400'>File:LRO over LCROSS youtube hq.mov</mediaplayer>
		+	\|- align="center"
		+	\| '''[[Lunar Reconnaissance Orbiter\|LRO]] sleduje a podporuje LCROSS'''
		+	\|}
	LCROSS byla krátkodobá nízkorozpočtová mise, která se do vesmíru vydala spolu s další měsíční sondou LRO. Kvůli přidání LCROSS k LRO byl místo původně plánované nosné rakety [[Delta II]] zvolen silnější nosič Atlas V. NASA vybrala LCROSS v soutěži mezi 19 kandidáty, z nichž každý musel splňovat podmínku nepřesáhnout hmotnost sondy 1000 kg a cenu 80 milionů dolarů.<ref>[http://www.space.com/missionlaunches/060410_lro_moon_crash.html Space.com – NASA Adds Moon Crashing Probes to LRO Mission (anglicky)]</ref>		LCROSS byla krátkodobá nízkorozpočtová mise, která se do vesmíru vydala spolu s další měsíční sondou LRO. Kvůli přidání LCROSS k LRO byl místo původně plánované nosné rakety [[Delta II]] zvolen silnější nosič Atlas V. NASA vybrala LCROSS v soutěži mezi 19 kandidáty, z nichž každý musel splňovat podmínku nepřesáhnout hmotnost sondy 1000 kg a cenu 80 milionů dolarů.<ref>[http://www.space.com/missionlaunches/060410_lro_moon_crash.html Space.com – NASA Adds Moon Crashing Probes to LRO Mission (anglicky)]</ref>

Řádka 38:		Řádka 37:
	Původně plánovaný cíl dopadu, kráter Cabeus A,<ref name="observation" /> byl změněn na větší hlavní kráter Cabeus.<ref>[http://www.msnbc.msn.com/id/33064495/ns/technology_and_science-space/ MSNBC – Moon-crashing probe aimed at bigger target (anglicky)]</ref>		Původně plánovaný cíl dopadu, kráter Cabeus A,<ref name="observation" /> byl změněn na větší hlavní kráter Cabeus.<ref>[http://www.msnbc.msn.com/id/33064495/ns/technology_and_science-space/ MSNBC – Moon-crashing probe aimed at bigger target (anglicky)]</ref>

-	K finálnímu přiblížení k Měsíci došlo 9. října, kdy se v 1:50 UTC sonda a Centaur rozdělily.<ref>[http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/index.html NASA LCROSS (anglicky)]</ref> Urychlovací stupeň Centaur jako těžký impaktor po dopadu v 11:31 UTC vytvořil oblak vyvrženého materiálu nad lunárním povrchem. Čtyři minuty po dopadu impaktoru proletěla vyvrženým materiálem sonda LCROSS, která jej analyzovala a výsledky odesílala na Zemi před tím, než sama dopadla na povrch Měsíce. Plánovaná rychlost dopadu byla 9000 km/h.<ref>[http://science.nasa.gov/headlines/y2008/11aug_lcross.htm NASA – A Flash of Insight: LCROSS Mission Update (anglicky)]</ref> Skutečná rychlost však přesáhla 10 000 km/h.<ref name=Moonstar>[http://www.thestar.com/sciencetech/article/707964--nasa-crashes-rocket-into-moon Toronto Star – NASA crashes rocket into moon (anglicky)]</ref>	+	K finálnímu přiblížení k Měsíci došlo 9. října, kdy se v 1:50 UTC sonda a Centaur rozdělily.<ref>[http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/index.html NASA LCROSS (anglicky)]</ref> Urychlovací stupeň Centaur jako těžký impaktor po dopadu v 11:31 UTC vytvořil oblak vyvrženého materiálu nad lunárním povrchem. Čtyři minuty po dopadu impaktoru proletěla vyvrženým materiálem sonda LCROSS, která jej analyzovala a výsledky odesílala na Zemi před tím, než sama dopadla na povrch Měsíce. Plánovaná rychlost dopadu byla 9000 km/h.<ref>[http://science.nasa.gov/headlines/y2008/11aug_lcross.htm NASA – A Flash of Insight: LCROSS Mission Update (anglicky)]</ref> Skutečná rychlost však přesáhla 10 000 km/h.<ref name=Moonstar>[http://www.thestar.com/sciencetech/article/707964--nasa-crashes-rocket-into-moon Toronto Star – NASA crashes rocket into moon (anglicky)]</ref>

	Impaktor Centaur vyvrhl z povrchu Měsíce více než 350 tun materiálu a vytvořil kráter o průměru kolem 20 m a hloubce 4 m. Doprovázející sonda vyvrhla zhruba 150 tun materiálu, vytvořila kráter 14 m v průměru 2 m hluboký. Materiál vyvržený impaktorem se rozptýlil po povrchu Měsíce v oblasti o průměru 10 km.<ref name="PressKit">[http://www.nasa.gov/pdf/360020main_LRO_LCROSS_presskit2.pdf NASA – LRO/LCROSS Press Kit v2 (PDF, anglicky)]</ref>		Impaktor Centaur vyvrhl z povrchu Měsíce více než 350 tun materiálu a vytvořil kráter o průměru kolem 20 m a hloubce 4 m. Doprovázející sonda vyvrhla zhruba 150 tun materiálu, vytvořila kráter 14 m v průměru 2 m hluboký. Materiál vyvržený impaktorem se rozptýlil po povrchu Měsíce v oblasti o průměru 10 km.<ref name="PressKit">[http://www.nasa.gov/pdf/360020main_LRO_LCROSS_presskit2.pdf NASA – LRO/LCROSS Press Kit v2 (PDF, anglicky)]</ref>

	Vědci doufali, že spektrální analýzy materiálu z oblaku vyvrženého materiálu potvrdí předchozí nálezy sond [[Clementine (sonda)\|Clementine]] a [[Lunar Prospector]], které ukazovaly na to, že v trvale zastíněných místech na měsíčním povrchu existuje vodní led. Mezi astronomy byla zahájena sledovací kampaň. Předpokládalo se, že vyvržený oblak materiálu bude viditelný ze Země amatérskými teleskopy o průměru čočky 25 až 30 cm.<ref name="observation">[http://lcross.arc.nasa.gov/observation.htm NASA – LCROSS Observation Campaign (anglicky)]</ref>		Vědci doufali, že spektrální analýzy materiálu z oblaku vyvrženého materiálu potvrdí předchozí nálezy sond [[Clementine (sonda)\|Clementine]] a [[Lunar Prospector]], které ukazovaly na to, že v trvale zastíněných místech na měsíčním povrchu existuje vodní led. Mezi astronomy byla zahájena sledovací kampaň. Předpokládalo se, že vyvržený oblak materiálu bude viditelný ze Země amatérskými teleskopy o průměru čočky 25 až 30 cm.<ref name="observation">[http://lcross.arc.nasa.gov/observation.htm NASA – LCROSS Observation Campaign (anglicky)]</ref>
-	Amatérské teleskopy však žádný oblak nezaregistrovaly. Ani velkým teleskopům, jako je například [[Observatoř Palomar#Haleův teleskop\|Haleův teleskop]] vybavený adaptivní optikou, se nepodařilo oblak pozorovat. Mohlo to být způsobeno tím, že výbuch způsobený impaktem byl příliš malého rozsahu mimo detekční schopnosti teleskopů. Dopad impaktoru sledovaly i vesmírné teleskopy, např. [[Hubbleův vesmírný dalekohled]].	+	Amatérské teleskopy však žádný oblak nezaregistrovaly. Ani velkým teleskopům, jako je například [[Observatoř Palomar#Haleův teleskop\|Haleův teleskop]] vybavený adaptivní optikou, se nepodařilo oblak pozorovat. Mohlo to být způsobeno tím, že výbuch způsobený impaktem byl příliš malého rozsahu mimo detekční schopnosti teleskopů. Dopad impaktoru sledovaly i vesmírné teleskopy, např. [[Hubbleův vesmírný dalekohled]].

	Dne [[13. listopad]]u [[2009]] NASA potvrdila, že v oblaku vzniklém po dopadu raketového stupně Centaur byla detekována voda.<ref name=spectralResult />		Dne [[13. listopad]]u [[2009]] NASA potvrdila, že v oblaku vzniklém po dopadu raketového stupně Centaur byla detekována voda.<ref name=spectralResult />

Sysop: 1 revizi

2013-05-12T16:13:27Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 5. 2013, 16:13

GB1977: Pro mou trojici monitorů. Lepší a krásnější.

2012-11-27T02:18:46Z

Pro mou trojici monitorů. Lepší a krásnější.

Nová stránka

{| border="4" width="410" align="right"
| <mediaplayer width='400'>File:LRO over LCROSS youtube hq.mov</mediaplayer>
|- align="center"
| '''[[LRO]] sleduje a podporuje LCROSS'''
|}
'''Lunar Crater Observation and Sensing Satellite''' ('''LCROSS''') byla robotická kosmická sonda, kterou vyvinula a provozovala americká agentura [[NASA]]. Hlavním cílem sondy LCROSS bylo zjistit, zda v trvale zastíněných kráterech poblíž jižního pólu Měsíce existuje vodní led.<ref>[http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/overview/index.html NASA - LCROSS: Mission Overview (anglicky)]</ref> Mise byla úspěšná a přítomnost ledu byla potvrzena v lunárním kráteru [[Cabeus]].<ref name=spectralResult>[http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/prelim_water_results.html NASA – LCROSS Impact Data Indicates Water on Moon (anglicky)]</ref>

Sonda odstartovala 13. června 2009 současně s další americkou sondou pro výzkum Měsíce [[Lunar Reconnaissance Orbiter]] (LRO) jako součást programu [[Lunar Precursor Robotic Program]]. Byly to první sondy k Měsíci po mnohaleté přestávce v americkém průzkumu Měsíce, které měly sloužit jako předvoj NASA v plánovaném návratu na Měsíc.<ref>[http://technet.idnes.cz/tec_vesmir.asp?c=A090624_121417_tec_vesmir_mbo Technet.cz – Čekali jsme na něj desítky let. Žhavé poledne u Měsíce.]</ref>

Dne 22. srpna 2009 došlo k poruše palubní inerciální jednotky určené k orientaci a stabilizaci sondy, řídící systém přešel na řízení orientace pomocí hvězdného čidla. Technikům se podařilo funkci inerciální jednotky obnovit, sonda však při manévrech přišla o více než polovinu zbývající zásoby paliva.<ref>[http://www.spaceflightnow.com/lcross/090825fuel/ Spaceflightnow.com – Managers mull options after moon mission malfunction (anglicky)]</ref><ref name="space">[http://www.lib.cas.cz/space.40/2009/031B.HTM Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40: 2009-031B - LCROSS]</ref>

Po dosažení oběžné dráhy Měsíce byl do kráteru Cabeus poblíž jižního měsíčního pólu 9. října 2009 v 11:31 [[UTC]] naveden raketový urychlovací stupeň [[Centaur (raketový stupeň)|Centaur]]. Sonda LCROSS letící za ním monitorovala a odesílala data o složení oblaku vyvrženého materiálu z kráteru na Zemi, sama po šesti minutách v 11:37 UTC také dopadla na povrch Měsíce.<ref>[http://www.thestar.com/sciencetech/article/707964--nasa-crashes-rocket-into-moon TheStar.com – NASA crashes rocket into moon (anglicky)]</ref>

Hmotnost Centauru při dopadu byla 2305 kg, jeho rychlost při dopadu přesáhla 10 000 km/h.<ref name=Moonstar /><ref>[http://www.nasa.gov/centers/ames/news/features/2009/LCROSS_new_crater.html NASA's LCROSS Mission Changes Impact Crater (anglicky)]</ref>

== Konstrukce sondy ==
[[Soubor:Exploded view of LCROSS spacecraft.png|thumb|Rozložený pohled na vybavení sondy LCROSS]]
Tříose stabilizovaná sonda má tvar šestibokého hranolu o průměru 2,6 m a výšce 2,0 m. Je vybavena jedním pevným panelem fotovoltaických baterií, dodávajícím minimálně 600 W elektrické energie a dobíjejícím lithium-iontovou akumulátorovou baterii s kapacitou 80 Ah. Vědecká data jsou vysílána na Zemi v reálném čase prostřednictvím dvou antén se středním ziskem (zisk přibližně 12 dB, rychlost přenosu 1,5 Mbit/s) a dvou všesměrových antén (rychlost přenosu 40 kbit/s). Orientace v prostoru je zjišťována souborem sledovačů hvězd STA ({{Cizojazyčně|en|Star Tracker Assembly}}), miniaturní inerciální měřicí jednotkou MIMU ({{Cizojazyčně|en|Miniature Inertial Measurement Unit}}) a souborem deseti přehledových čidel Slunce CSSA ({{Cizojazyčně|en|Coarse Sun Sensor Assembly}}). Jako výkonný prvek pro orientaci, stabilizaci a korekce dráhy slouží systém motorků RCS ({{Cizojazyčně|en|Reaction Control System}}) na hydrazin (zásoba 306 kg), který tvoří dva motory o tahu 2×22 N a 8 motorů o tahu 8×4,4 N.<ref name="space" />

=== Přístrojové vybavení ===
Na palubě jsou následující vědecké přístroje:<ref name="space" />
* dva spektrometry NSP1 a NSP2 ({{Cizojazyčně|en|Near Infrared Spectrometer}}) – pracující v blízké infračervené oblasti (spektrální rozsah 1,2 až 2,4 µm)
* spektrometr VSP ({{Cizojazyčně|en|Visual Spectrometer}}) – pracující v ultrafialové a viditelné oblasti (spektrální rozsah 262 až 650 nm)
* dvě kamery NIR1 a NIR2 ({{Cizojazyčně|en|Near Infrared Camera}}) – pracující v blízké infračervené oblasti (spektrální rozsah 0,9 až 1,7 µm)
* dvě kamery MIR1 a MIR2 ({{Cizojazyčně|en|Mid Infrared Camera}}) – pracující ve střední infračervené oblasti (spektrální rozsah 6,0 až 13,5 µm)
* kamera VIS ({{Cizojazyčně|en|Visible Camera}}) – pracující ve viditelné oblasti
* vysokorychlostní fotometr TLP ({{Cizojazyčně|en|Total Luminance Photometer}}) – pracující ve viditelné oblasti (spektrální rozsah 400 až 1000 nm)

== Průběh mise ==
[[Soubor:NASA’s Lunar Reconnaissance Orbiter and Lunar Crater Observation and Sensing Satellite leave the launch pad.jpg|thumb|left|upright|Raketa Atlas V nesoucí LRO a LCROSS]]

LCROSS byla krátkodobá nízkorozpočtová mise, která se do vesmíru vydala spolu s další měsíční sondou LRO. Kvůli přidání LCROSS k LRO byl místo původně plánované nosné rakety [[Delta II]] zvolen silnější nosič Atlas V. NASA vybrala LCROSS v soutěži mezi 19 kandidáty, z nichž každý musel splňovat podmínku nepřesáhnout hmotnost sondy 1000 kg a cenu 80 milionů dolarů.<ref>[http://www.space.com/missionlaunches/060410_lro_moon_crash.html Space.com – NASA Adds Moon Crashing Probes to LRO Mission (anglicky)]</ref>

Start LCROSS a [[Lunar Reconnaissance Orbiter|LRO]] proběhl pomocí rakety [[Atlas V]] z [[Mys Canaveral|mysu Canaveral]] na [[Florida|Floridě]] 18. června 2009 v 21:32 [[UTC]]. 23. června, čtyři a půl dne po startu, dosáhla sonda LCROSS a k ní připojený [[Centaur (raketový stupeň)|raketový stupeň Centaur]] [[Polární dráha|polární dráhy]] kolem Země s oběžnou dobou 37 dní, ze které bylo možné navést sondu k jižnímu pólu Měsíce.<ref>[http://www.nasa.gov/centers/ames/news/releases/2009/09-68AR.html NASA Moon Impactor Successfully Completes Lunar Maneuver (anglicky)]</ref><ref>[http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/lunarswingby/index.html NASA – LCROSS Lunar Swingby Streaming Video (anglicky)]</ref>

22. srpna 2009 zaregistrovali technici v řídícím středisku anomální chování sondy. Došlo k poruše palubní inerciální jednotky určené k orientaci a stabilizaci sondy, řídící systém přešel na řízení orientace pomocí hvězdného čidla. Tento problém způsobil, že sonda při manévrech spotřebovala přes 140 kg paliva, což bylo více než polovina zbývajících zásob pohonných hmot. Dan Andrews, vedoucí projektu LCROSS uvedl, že podle odhadů lze misi úspěšně dokončit, že palivo na dokončení mise by mělo stačit.<ref name="S.Clark">[http://www.spaceflightnow.com/lcross/090825fuel/ Spaceflight Now – Managers mull options after moon mission malfunction (anglicky)]</ref>

Původně plánovaný cíl dopadu, kráter Cabeus A,<ref name="observation" /> byl změněn na větší hlavní kráter Cabeus.<ref>[http://www.msnbc.msn.com/id/33064495/ns/technology_and_science-space/ MSNBC – Moon-crashing probe aimed at bigger target (anglicky)]</ref>

K finálnímu přiblížení k Měsíci došlo 9. října, kdy se v 1:50 UTC sonda a Centaur rozdělily.<ref>[http://www.nasa.gov/mission_pages/LCROSS/main/index.html NASA LCROSS (anglicky)]</ref> Urychlovací stupeň Centaur jako těžký impaktor po dopadu v 11:31 UTC vytvořil oblak vyvrženého materiálu nad lunárním povrchem. Čtyři minuty po dopadu impaktoru proletěla vyvrženým materiálem sonda LCROSS, která jej analyzovala a výsledky odesílala na Zemi před tím, než sama dopadla na povrch Měsíce. Plánovaná rychlost dopadu byla 9000 km/h.<ref>[http://science.nasa.gov/headlines/y2008/11aug_lcross.htm NASA – A Flash of Insight: LCROSS Mission Update (anglicky)]</ref> Skutečná rychlost však přesáhla 10 000 km/h.<ref name=Moonstar>[http://www.thestar.com/sciencetech/article/707964--nasa-crashes-rocket-into-moon Toronto Star – NASA crashes rocket into moon (anglicky)]</ref>

Impaktor Centaur vyvrhl z povrchu Měsíce více než 350 tun materiálu a vytvořil kráter o průměru kolem 20 m a hloubce 4 m. Doprovázející sonda vyvrhla zhruba 150 tun materiálu, vytvořila kráter 14 m v průměru 2 m hluboký. Materiál vyvržený impaktorem se rozptýlil po povrchu Měsíce v oblasti o průměru 10 km.<ref name="PressKit">[http://www.nasa.gov/pdf/360020main_LRO_LCROSS_presskit2.pdf NASA – LRO/LCROSS Press Kit v2 (PDF, anglicky)]</ref>

Vědci doufali, že spektrální analýzy materiálu z oblaku vyvrženého materiálu potvrdí předchozí nálezy sond [[Clementine (sonda)|Clementine]] a [[Lunar Prospector]], které ukazovaly na to, že v trvale zastíněných místech na měsíčním povrchu existuje vodní led. Mezi astronomy byla zahájena sledovací kampaň. Předpokládalo se, že vyvržený oblak materiálu bude viditelný ze Země amatérskými teleskopy o průměru čočky 25 až 30 cm.<ref name="observation">[http://lcross.arc.nasa.gov/observation.htm NASA – LCROSS Observation Campaign (anglicky)]</ref>
Amatérské teleskopy však žádný oblak nezaregistrovaly. Ani velkým teleskopům, jako je například [[Observatoř Palomar#Haleův teleskop|Haleův teleskop]] vybavený adaptivní optikou, se nepodařilo oblak pozorovat. Mohlo to být způsobeno tím, že výbuch způsobený impaktem byl příliš malého rozsahu mimo detekční schopnosti teleskopů. Dopad impaktoru sledovaly i vesmírné teleskopy, např. [[Hubbleův vesmírný dalekohled]].

Dne [[13. listopad]]u [[2009]] NASA potvrdila, že v oblaku vzniklém po dopadu raketového stupně Centaur byla detekována voda.<ref name=spectralResult />

== Výsledky mise ==
Přístroje sondy zaznamenaly část vyvrženého oblaku ve větší výšce, ve kterém se nacházely lehčí materiály – jemný prach a vodní pára, těžší materiály byly nalezeny ve druhé části oblaku, který vystoupal do nižší výšky. Podrobné analýzy ze spektrometrů pracujících v infračervené oblasti spektra potvrdily přítomnost vody ve vyvrženém materiálu. Vědci odhadují, že po dopadu urychlovacího stupně Centaur bylo vyvrženo minimálně 95 litrů vody.<ref>[http://www.osel.cz/index.php?clanek=4717 Osel.cz – Zpráva ze záhrobí: na Měsíci je voda]</ref>

== Reference ==
<references />

{{Commonscat|LCROSS}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:LCross}}
[[Kategorie:Lunar Precursor Robotic Program]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]