http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Lyzozom 2026-06-20T15:33:54Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Lyzozom&diff=536160&oldid=prev 2014-02-19T21:13:20Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 19. 2. 2014, 21:13</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Lyzozom&diff=536159&oldid=prev 2010-03-17T01:02:10Z

<p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Endomembrane system diagram cs.png|right|thumb|450px|porovnání velikosti lyzozomu vzhledem k dalším [[Biologická membrána|membránovým]] buněčným strukturám]]<br /> '''Lyzozom''' je kulovitý [[endomembránový systém|membránový útvar]] ve většině [[eukaryotická buňka|eukaryotických buněk]], konkrétně u [[Živočichové|živočichů]] (''Animalia''), [[Houby|hub]] (''Fungi'') a [[Prvoci|prvoků]] (''Protozoa''), který slouží k k [[hydrolýza|hydrolytické]] degradaci látek pocházejících z buňky i z jejího okolí. V [[rostliny|rostlinných]] buňkách se lyzozomy nevyskytují a jejich úlohu přejímají [[vakuola|vakuoly]].<br /> <br /> == Funkce ==<br /> <br /> Uvnitř lyzozomů se nachází vhodné prostředí k degradaci mnoha různých typů organických látek, jako jsou [[cukry]], [[tuky]], [[bílkoviny]] i [[nukleové kyseliny]]. Proto obsahují 50 různých druhů [[enzym]]ů a navíc i výrazně kyselé prostředí ([[kyselost|pH]] 5).&lt;ref name=referencebio&gt;{{citace monografie| titul = Reference Biology| vydavatel = Thomson Gale| jméno = Richard | příjmení=Robinson | rok = 2002 | místo = New York| isbn = 0-02-86551-6}}&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Vznik lyzozomů ==<br /> <br /> Vznikají zpravidla oddělením se z hladkého [[endoplazmatické retikulum|endoplazmatického retikula]] či [[Golgiho aparát|Golgiho komplexu]]. V mrtvých nebo poškozených buňkách dochází k narušení lyzozomů a následnému natrávení struktur celé buňky, tzv. [[autolýza]] buňky.<br /> <br /> * primární lyzozomy (předlyzozomy) jsou váčky obsahující [[hydroláza|hydrolázy]], ale nikoliv materiál k trávení<br /> * sekundární lyzozomy jsou podstatně větší a obsahují hydrolázy spolu s materiálem, který právě zpracovávají. Vznikají splynutím primárního lyzozomu s tzv. [[Potravní vakuola|fagozomem]], tedy váčkem obsahujícím materiál určený k hydrolýze. Vzniklé jednoduché molekuly (např. [[monosacharid]]y) jsou transportovány z [[lumen (biologie)|lumen]] lyzozomu do cytosolu.<br /> * '''terciární lyzozomy''' (postlyzozomy, reziduální tělíska) obsahují zbytky materiálu, který již nelze rozložit. Jejich obsah může být pomocí [[exocytóza|exocytózy]] posléze vyloučen z buňky a terciální lyzozom tak zanikne. Nestrávený materiál se ale může hromadit v buňce a v mikroskopickém obrazu buňky je patrný jako hnědočerveně zbarvený pigment [[lipofuscin]]. Lipofuscin je typický pro dlouhožijící buňky, např. buňky [[srdeční svalovina|srdečního svalu]] ([[kardiomyocyt]]y) nebo [[neuron]]y.<br /> <br /> == Lyzozomální onemocnění ==<br /> Nesprávná funkce lyzomomů může vést ze vzniku onemocnění. <br /> <br /> === Získané lyzozomální poruchy ===<br /> Obvykle jde o poruchu relativní, tedy o překročení schopnosti lyzozomů zvládat přívod látek určených k degradaci. Uvnitř lyzozómů se hromadí kapénky nedegradovaných tukových substancí. Obvykle jsou takto postiženy [[makrofág]]y (např. tzv. ''foamy cells'' v rozvíjejícím se ateromovém plátu při [[ateroskleróza|ateroskleróze]]). Mohou však být postiženy i jiné buňky schopné intenzivní fagocytózy, zejm. [[hepatocyt|jaterní buňky]] (hepatocyty) nebo buňky proximálních kanálků [[Ledvina|ledvin]].<br /> <br /> === Vrozená lyzozomální onemocnění ===<br /> [[Genetika|Geneticky]] podmíněná lyzozomální onemocnění jsou poruchy lyzozomálních [[enzym]]ů nebo [[Bílkovina|proteinů]] regulujících funkci lyzozomálních enzymů se projevují obvykle jako postupné hromadění materiálu v lyzozomech, zejm. v buňkách [[Centrální nervová soustava|CNS]] a v [[makrofág|makrofázích]]. Hromadění materiálu je tak výrazné, že se projeví zvětšením postižených orgánú (zejména [[slezina|sleziny]] a [[játra|jater]]). Pro hromadění materiálu v buňkách se někdy tyto choroby označují jako střádavá onemocnění, [[tesaurizmóza|tesaurizmózy]] (od řeckého ''thesaurus'' = pokladnice, skladiště) nebo i anglickým ekvivalentem ''lysosomal storage disease''. Jde o skupinu asi 40 [[Nemoc|chorob]] objevujících se s frekvencí asi 1 na 1000 porodů. Obvykle jde o choroby neléčitelné a smrtící, ale např. u Fabryho choroby se provádí podávání chybějícího enzymu, které umožňuje postiženým návrat do života. Kromě již zmíněné Fabryho choroby patří mezi tezaurizmózy patří např. [[Niemann-Pickovy choroba]] (typy A-C), [[Tay-Sachsova choroba]], [[Gaucherova choroba]] nebo [[Krabbeho choroba]].<br /> <br /> === Související články ===<br /> * [[endocytóza]]<br /> * [[fagocytóza]]<br /> * [[exocytóza]]<br /> * [[hydrolýza]]<br /> * [[autofagie]]<br /> <br /> === Literatura ===<br /> *{{Citace monografie<br /> | příjmení = Alberts<br /> | jméno = Bruce<br /> | spoluautoři = a kol <br /> | titul = Základy buněčné biologie<br /> | vydavatel = Espero Publishing<br /> | místo = Ústí nad Labem<br /> | rok = 2005<br /> | isbn = 80-902906-0-4<br /> | jazyk = cs<br /> }}<br /> *{{Citace monografie<br /> | příjmení = Elleder<br /> | jméno = Milan<br /> | titul = Vybrané kapitoly z patologie buňky I<br /> | vydavatel = Karolinum<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1997<br /> | isbn = 80-7184-329-6<br /> | jazyk = cs<br /> }}<br /> *{{Citace monografie<br /> | příjmení = Jungueira<br /> | jméno = L. Carlos<br /> | spoluautoři = a kol.<br /> | titul = Základy histologie<br /> | vydavatel = H&amp;H<br /> | místo = Jinočany<br /> | rok = 1999 (dotisk)<br /> | isbn = 80-85787-37-7<br /> | jazyk = cs<br /> }}<br /> *{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Schneiderka<br /> | jméno = Petr<br /> | spoluautoři = a kol.<br /> | titul = Vybrané kapitoly z klinické biochemie<br /> | url = http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/biochem/index2.htm<br /> | datum přístupu = 24.9.2008<br /> | jazyk = cs<br /> }}<br /> *{{Citace monografie<br /> | příjmení = Votrubová<br /> | jméno = Olga<br /> | titul = Anatomie rostlin<br /> | vydavatel = Karolinum<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 2001<br /> | isbn = 80-246-0367-5<br /> | jazyk = cs<br /> }}<br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Cytologie]]<br /> [[Kategorie:Patologie]]</div>

Sysop